Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun
Diskuse k bleskovce Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun
- Zobrazit zápisy s fotkou.
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám... - Zobrazit jen s poděkováním.
- Zobrazit nejlépe hodnocené.
7x v oblíbených a 6x v ignorovaných.
NMrKos - Profil | Ne 12.8.2018 13:41:11
Petr64 >> před tou ubytovnou bylo hodne piva i slunce evidentne. Postupně te naucim přiznat chybu a dokonce za to nic nechci, ber to jako takovou kamarádskou službu. A ted spolecne cekejme na vyjádření CHMI. Na to už se tesim.
Nu x a - Profil | Ne 12.8.2018 13:39:29
splávkař >> kdyby hořela školka a hasiči by oživovali někde kapř bylo by jasné co je důležitější..
Nsplávkař - Profil | Ne 12.8.2018 13:24:25
u x a >> Možná se dočkáme doby kdy nám hasiči nechají shořet pivovar neb nebudou moc vzít vodu z požární nádrže aby tamním K99+ nevypustili rybník.
N1Mara - Profil | Ne 12.8.2018 13:10:29
Přestaňte si měřit pořád pinďoury, kdo to má číst ............ :-)))
Nrybomil - Profil | Ne 12.8.2018 13:09:11
zdevac >> sorry, ty zřejmě v hentej Prahe víš o hasičích na venkově úplný howno
NMrKos - Profil | Ne 12.8.2018 12:42:14
Petr64 >> četl jsi evidentně nepozorně. Možná by jsi mohl napsat jeste na CHMI, tam ti tvoje nepravdivé teorie rádi vysvětlí a pak to sem můžeš vložit. Počkám si na to.
NPetr64 - Profil | Ne 12.8.2018 12:29:37
MrKos >> Zdar nesmysle. Psal jsem něco o pivu?Já mám na tu situaci s radarem a bouřkou 3 svědky,zatím co ty na ten svůj žblecht o slunci a pivu nemáš mimo své doměnky vůbec nic. Navíc když si přečtu princip fungování meteoradaru,zjistím,že by to mělo být konstantní,ale když porovnám info ze tří meteoradarů,hodnoty se liší.
Navíc už zase uplynul rok,nebo se ti jen stýská.;-)
Navíc už zase uplynul rok,nebo se ti jen stýská.;-)
NPetr64 - Profil | Ne 12.8.2018 12:20:52
Siven Polní >> Morava trochu teče. Aspoň v to doufám,protože se tam kolem budu následující měsíc motat.:-)
NPetr64 - Profil | Ne 12.8.2018 12:19:28
Lasskoun >> No. Je vidět,že ráno moudřejší večera stále platí. :-)
Včera jsme vlastně psali sice o jedné věci,ale každej z jinýho " místa ". V dnešní době kdy je přes den plošně peklo na zemi,se po západu slunka všechno změní a dá se říct,že co kilometr čtvereční to jiná teplota a jiný mikroklima.
Dneska si nepoužil v zápisu jediný cizí slovo,takže to bylo i hezky česky srozumitelný i pro tak jednoduchý ho člověka jako jsem já a asi hodně dalších. Tímto stvrzuji,že se shodnem a diškůs aspoň z mýho pohledu přenechám těm nejlepším,kteří se tady už začínají vynořovat z temných zákoutí MRKu.;-)
Maj sa taky.
Včera jsme vlastně psali sice o jedné věci,ale každej z jinýho " místa ". V dnešní době kdy je přes den plošně peklo na zemi,se po západu slunka všechno změní a dá se říct,že co kilometr čtvereční to jiná teplota a jiný mikroklima.
Dneska si nepoužil v zápisu jediný cizí slovo,takže to bylo i hezky česky srozumitelný i pro tak jednoduchý ho člověka jako jsem já a asi hodně dalších. Tímto stvrzuji,že se shodnem a diškůs aspoň z mýho pohledu přenechám těm nejlepším,kteří se tady už začínají vynořovat z temných zákoutí MRKu.;-)
Maj sa taky.
Nzdevac - Profil | Ne 12.8.2018 11:07:16
splávkař >> No a proč ne? Na vesnicích a malých městech je spusta hasičů, kteří nemají do čeho píchnout a mají vybavení. Nevím, proč bych si je nemohl objednat a zaplatit, ať mi jdou foukat na slepice nebo kropit rybník. Neříkej mi, že by se jim za instalaci dvou tří čerpadel a centrály třeba 5-10 tisíc denně nehodilo. Když jim dobře zaplatíš, i zahradní bazén ti cisternou naplní...
NLasskoun - Profil | Ne 12.8.2018 9:43:00
Petr64 >> U Nesytu jsem byl naposledy v mládí, argumentoval jsem Ti naměřenými výsledky z nedaleké lednické meteostanice, které hovoří o něčem jiném než Ty (byť tam teplotu Nesytu neuvádějí, tak se dá její výše odhadnout). A právě proto jsem také hovořil o teploměru a o hygroskopu. Ona totiž ta pocitovka vždy nemusí odpovídat realitě (člověk se poměrně dobře v krátké době aklimatizuje). Dokonce ani ta rosa není plně odpovídající, jelikož, jak už tu někdo zmínil, tak záleží na rosném bodu, což je dost zapeklitá věc. Stačí, aby bylo menší nasycení vzduchu vodními parami a voda nezkondenzujde ani při nočním poklesu teploty vzduchu. A co si budeme nalhávat, tak v současnosti je vzduch suchý více než je zdrávo. Takže se omlouvám
za ten můj nevhodně použitý příklad. Nicméně onen "půlnoční odpar nad vodou, kdy pak přes paření není pomalu vidět na hladinu", to funguje docela spolehlivě.
No nic, přeme se tu v podstatě o nic, protože pokud je mi známo, tak na Nesytu se nečeřilo ani jinak neprovzdušňovalo (na to je ten rybník moc velkej). Stačí se podívat na počátek této diskuze, jak to vlastně vzniklo. ";-)
Jde však o to, že to nynější čeření vody přes den (v největším horku) je značný hazard s budoucností jakékoliv stojaté vody, který (jak vidno) se však stále velmi hojně praktikuje. A se stoupajícím horkem čím dál častějc. Přitom, i kdyby snad v noci teplota vzduchu náhodou neklesla pod teplotu vody (což se moc často nestává), rozhodně to "noční čeření" bude při nižší teplotě vzduchu mnohem efektivnější (jelikož se při něm voda neprohřeje tolik jako přes den / voda se bude více sytit vzduchem), pro vodní živočichy i rostliny pak bude přinášet menší rizika (především z plíživě nenápadného možného budoucího "domino efektu"), ale hlavně je jim mnohem prospěšnější (jak už bylo rovněž opakovaně napsáno - že "deficit kyslíku se projevuje hlavně v noci, kdy ho všichni svorně pod vodou vydýchávají"). Co myslíš, shodneš se na tom se mnou či nikoliv?;-)
Maj sa. L.
za ten můj nevhodně použitý příklad. Nicméně onen "půlnoční odpar nad vodou, kdy pak přes paření není pomalu vidět na hladinu", to funguje docela spolehlivě.
No nic, přeme se tu v podstatě o nic, protože pokud je mi známo, tak na Nesytu se nečeřilo ani jinak neprovzdušňovalo (na to je ten rybník moc velkej). Stačí se podívat na počátek této diskuze, jak to vlastně vzniklo. ";-)
Jde však o to, že to nynější čeření vody přes den (v největším horku) je značný hazard s budoucností jakékoliv stojaté vody, který (jak vidno) se však stále velmi hojně praktikuje. A se stoupajícím horkem čím dál častějc. Přitom, i kdyby snad v noci teplota vzduchu náhodou neklesla pod teplotu vody (což se moc často nestává), rozhodně to "noční čeření" bude při nižší teplotě vzduchu mnohem efektivnější (jelikož se při něm voda neprohřeje tolik jako přes den / voda se bude více sytit vzduchem), pro vodní živočichy i rostliny pak bude přinášet menší rizika (především z plíživě nenápadného možného budoucího "domino efektu"), ale hlavně je jim mnohem prospěšnější (jak už bylo rovněž opakovaně napsáno - že "deficit kyslíku se projevuje hlavně v noci, kdy ho všichni svorně pod vodou vydýchávají"). Co myslíš, shodneš se na tom se mnou či nikoliv?;-)
Maj sa. L.
NSiven Polní - Profil | Ne 12.8.2018 9:13:32
Petr64 >> Dítě, práce, horko :))) Teď jedu na Moravu, snad poteče...
NMrKos - Profil | Ne 12.8.2018 9:09:00
Petr64 >> to co uvadis "Letos se mi párkrát stalo,že jsme s chlapama z práce seděli před ubytovnou na slunku a podle radaru nad námi řádila bouřka."
je samosebou nesmysl a pravděpodobně ste s chlapama z práce na tom slunci vypili moc piv. Doporučuji si precist něco o tom, jak ten meteoradar funguje a na jakem principu pracuje. Ostatní hydrobiologické rady nekomentuji :-)
je samosebou nesmysl a pravděpodobně ste s chlapama z práce na tom slunci vypili moc piv. Doporučuji si precist něco o tom, jak ten meteoradar funguje a na jakem principu pracuje. Ostatní hydrobiologické rady nekomentuji :-)
NLasskoun - Profil | Ne 12.8.2018 8:27:44
R.P. >> motto: Co je energeticky úspornější?... Čerpat vodu do výšky a rozstřikovat ji na hladinu (a provzdušňovat tak pouze minimální výšku vodního sloupce")... anebo "Čerpat vzduch přímo do vody, kdy dochází k efektivnějšímu sycení vody a zároveň i k jejímu ochlazování"??
(předem se čtoucím omlouvám za případné gramatické chyby, neb toho mám "plný brejle", anžto jsem od včerejška ještě nespal)
Takže čímže to vzduchujeme? No hrozně starodávným vynálezem s názvem "čerpací spirála":-)
(v kombinaci s "hadicovým podvodním difuzorem vlastní konstrukce")
Popis jednotlivých instalací (a ostatních opatření)
- na průtočném rybníčku (vybetonovaná cca 100 m dlouhá nudle / 0,3 ha / 20 - 120 cm) je ČS poháněna na přítoku instalovaným brodivým kolem o průměru 1,2 metru, kdy se v aktivním stavu do rybníka žene se vzduchem i voda (která by tam jinak stejně na přímo natekla) + ručně se přepínají režimy (jednoduše odpojením hadice od výstupu ČS)
- stejně tak na malém nebesáku za vsí (bývalý lom / 0,4 ha / hl. až 6,3 m), kde je však metr veliké brodivé kolo umístěno v cca 30 metrů vzdáleném potůčku (tam jede v podstatě stále, jelikož mělký potůček předtím dlouho teče lesem, takže čerpaný vzduch nad ním je více méně stále chladný - pouze několikrát jsme při vyšších teplotách přes den odpojili vývod vzduchu od odlučovacího sifonu / vývod separovaného vzduchu k difuzoru směrem do rybníka)
- mělký nebesák (kol dokola zarostlý orobincem a rákosem / 1 ha / hloubka v ploše 60 až 80 cm), kde je bezlopatková ČS poháněna 12V elektromotorem napájeným z dovážených akumulátorů (elektřinu máme ve firmě ze solárů zdarma, v noci ale ta potvora sluníčko nesvítí, takže ho musíme akumulovat a dovážet k rybníku)
- požární nádrž (co už víc jak půl století nebyla vypuštěna ani odbahněna, totálně zarostlá vláknitou řasou/žabincem + celá hladina pokryta okřehkem / 0,06 ha / hloubka vody 5 až 80 cm + pod tím sloupec bahna, nikdo neví, jak je to vlastně hluboké, ale těm KS, několika KO a hromadě "červenýho peří" to evidentně moc nevadí), napájeno chladnou vodou z přepadu nedaleké studny, tak tam se provzdušňování provádí pouze pomocí dopadu přítoku z výšky na tříštivou desku, přičemž přes den (při vyšší teplotě vzduchu) se přítok ručně přepíná do hadice, co vede pod hladinu, aby se zbytečně neprohřívala voda v nádrži (mmch, stejný princip je použit i u výše zmíněné "nudle", viz první bod tohoto seznamu)
Návod na sestrojení ČS vč. výpočtu viz http://mve.energetika.cz/jineturbiny/cerpaci-spirala.htm
Používáme:
- 2 a 4 boční závity (záleží, kde do jaké hloubky potřebujeme čerpat vzduch)
- klasickou plošnou spirála (neb hadice se snázeji přidělává na bok kola)
- 1" hadice (může být navinuta vícenásobně - na jednom z použitých broďáků máme 2x 1")
- vývod vzduchu a vody z hřídele máme vyřešen pomocí třech bočně zakrytovaných ložisek (vložených za sebou do nosné hřídele, namísto "provazové rotační ucpávky a texgumoidového pouzdra", je to konstrukčně mnohem jednodušší, střed ložiska + nosná trubka jsou tak zároveň i výstupem vody) = ta ložiska sice nejspíše za chvíli odejdou, neb voda skrz ně prokapává ven = tím pádem zákonitě nejsou uvnitř řádně namazána, pouze chlazena, a tiše si tam vovnútri reznou, ale oproti klasickému řešení tam zatím nejsou téměř žádné třecí ztráty (už to tak jede měsíc a prozatím v poho)... a když náhodou odejdou, tak se zkrátka jednoduše vymění, jejich pořizovací cena je předem bohatě vykompenzována úsporou "za pohonné hmoty", oproti všem ostatním, co provozují klasická "chrochtající motorová čerpadla"
- přičemž, pokud ČS slouží pouze pro čerpání vzduchu do hladinového difuzoru, tak plně stačí, když se nasávací otvor hadice (/čerpací konec) bude zanořovat pouze několik cm pod hladinu, jelikož pro správnou funkci bude postačovat minimum vody pro "vodní píst" (nutno však vyzkoušet/ověřit, při větších průměrech hadice by mohlo docházet k občasnému selhání) - v tomto případě by dokonce měl pro konstrukci dokonce postačit i jediný závit hadice, ale dva závity jsou zcela bezproblémové (= i když se první "vodní píst" náhodou "rozleje", tak je tlak vzduchu udržen tím dalším, co ho následuje)
- parametry brodivého kola si každý bude muset přizpůsobit dle svých místních podmínek / vydatnosti toku
- kdy pokud je k dispozici spád vody, i třeba jen mírný, dosahující pouze čtvrtiny výšky kola, pak je možno zapojit i gravitaci (zkrátka namísto "broďáku" použít některý z výkonnějších typů vodních kol http://mve.energetika.cz/vodnimotory/kola-obecne.htm)
- ČS je v podstatě možno pohánět čímkoliv, po zpřevodování do pomala např. i větrem, spalovacím motorem či jiným vhodným agregátem, apod., popř. pomocí žentouru lidskou nebo zvířecí silou (jak před časem pravil kolega: "chtělo by to pro ty ryby vymyslet "plavací kolečko", něco jako je pro křečky, aby si to vzduchovací čerpadlo poháněly vlastní silou, ve stylu "neplaveš - nedýcháš"", na což mu další kolega odpověděl: "mnóó, estli by nebylo lepší odchytit nějakýho pytláka, aby si to v tom kolečku plavajíc za ně odpracoval";-DD, krásná to představa)
- náklady na vyhotovení brodícího kola jsou minimální, s výhodou lze použít např. čela starých kabelových cívek, z elektro velkoobchodů se dají sehnat za flašku či krabku cigaret (my je od známého dokonce dostali zadarmo, tak má slíbenu alespoň rybu), stačí jim jenom zpevnit střed, natřít je, doplnit lopatkami, osadit na osu, tu usadit do ložisek a základ je hotov - je to zkrátka víc o času než o materiálu
- podle měření je ta naše nejvíc vydatná ČS schopna během 8 hodin do vody načerpat něco kolem devíti kubíků vzduchu (i přestože se všechen neabsorbuje), v globálu se to zatím jeví jako dostačující - mnohem důležitějším faktorem je spíše to ochlazení vody, jehož se při tom docílí.
Co se týče difuzoru, tak ten náš:
- je tvořen husím krkem 32 mm (na velkým nebesáku 34 metrů dlouhým, nataženým od břehu do středu rybníku)
- je po celé délce zespoda zpevněn a zatížen pruty armovacího železa (spojeno 3M "kachní páskou", elektrikářskými páskami a starým silným vlascem, co už se děsně kroutil)
- je ke dnu ukotven pomocí PES obalové pásky a samosvorných plastových svorek ((https://www.obalyvysocina.cz/produkty/spony/plastove, kteréžto hodně usnadnily práci při nastavováním hloubky, neb se s nimi velmi dobře pracuje), navázaných na kusy rozlámaného proarmovaného betonu - vystupující armatura spolu s elektrikářskými páskami tvoří pevná vázací oka (získáno od firmy zabývající se likvidací staveb, údajně pocházejí z před časem zbourané socialistické výstavby, kterou vybydleli naši nepřizpůsobiví občané)
- je na horní straně opatřen několika podhladinovými plováky ze zip sáčků naplněných vzduchem (tak akorát, aby celek ve vodě pouze splýval, což je však velmi důležité pro rozjezd, když do difuzoru ještě není napumpován vzduch)
- je po celé délce v horní části opatřen asi tak "milionem" ručně propíchanými dírkami (ve skutečnosti je jich tam jenom několik na každý oblouček chráničky, ale stejně to byla docela úděsná facha, ještěže máme ty děti ";-D)
- je umístěný pod hladinou "na šikmo nahoru" / se stoupáním cca 1 až 2 cm na metr délky (podle toho, jak kde se to zrovna povedlo, chtělo by to znovu poladit, už to není zcela ideální, ale stále pořád funkční, takže to neřešíme)
- vstup vzduchu do něj je vpředu v nejhlubším místě, přes trychtýř vyrobený z PET lahve se širokým hrdlem, kdy vstupující vzduch (stoupajíc pak trubkou vzhůru, postupně též dírkami částečně vybulbávajíc ven) sebou nasává i vodu z nade dna, do které potom ještě před výstupem difunduje a zároveň ji přitom ochlazuje = dociluje se tím aj rozpohybování vody v rybníku, což jak se zdá, v noci moc nevadí
- je přihlášeným průmyslovým vzorem + zároveň byla podána přihláška patentu (což samozřejmě nikomu nebrání, aby si toto řešení vyrobil a použil ho pro svou osobní potřebu, dokonce budeme rádi, pokud to někomu pomůže, avšak bude-li to někdo vyrábět a mastit si na tom kapsu dalším prodejem, tak určitě budeme "vrčet", pokud nás dopředu neosloví)
Ještě několik málo slov o nás:
- všichni tři zúčastnění pracujeme coby vývojáři ve společné firmě (elektronika / automatizace)
- pomineme-li to akvárko v práci, tak nikdo z nás profesionálním rybníkářem není (kolegové dokonce ani nejsou postiženi "tichým bláznovstvím", ačkoliv díky mně už prut v ruce drželi a u vody již strávili několik hodin, tak je to zatím moc nechytilo... neb když ryby neberou, tak je to pak neba, což však ve velkém kompenzují pivem, takže se jim tam vlastně líbí ":-D)
- byla to pro nás výzva (ale v podstatě jsem je k tomu vyhecoval já... a jelikož to jsou nejlepší kamarádi [a stejní pošuci jako já], tak do toho šli se mnou ":-)
- ty rybníčky popravdě patří jednomu známému, co už je dlouho ponechává svému osudu, jelikož na ně absolutně nemá čas, takže jsem si je na jaře po dohodě vzal pod patronát a pomalu se prokousávám do tajů chovu ryb na otevřené vodě (konec konců, za "pár" let je tu důchod, tak by z toho mohl být docela hezký koníček)
Jinak uvedené řešení s čerpací spirálou a brodivým kolem (krom např. toho, že se ji zatím nikdo nesnaží ukrást, což by v případě nehlídaného čerpadla ve zdejších končinách jisto jistě hrozilo) má oproti motorovým čerpadlům ještě jednu nespornou výhodu. Je totiž velmi tiché, takže ho lze provozovat i na samém kraji vesnice, v těsném sousedství několika stavení, aniž by přitom připravovala lidi o spánek. ":-)
Mějte se všici fajn, Petrův zdar! Laškoun
PS: Dle dálkového monitoringu bylo před dvěma hodinama při zemi u menšího "lomového nebesáku" náádhených 4° C, nejnižší to teplota této noci. Tož uvidíme, o kolik se nám přes noc ochladila voda, to bohužel ještě nemám online dostupné. Ale na "velkém nebesáku" prý teplota vody na hladině od včerejška klesla o krásné téměř 2 stupně, což je však ve skutečnosti ještě více ":-)
(předem se čtoucím omlouvám za případné gramatické chyby, neb toho mám "plný brejle", anžto jsem od včerejška ještě nespal)
Takže čímže to vzduchujeme? No hrozně starodávným vynálezem s názvem "čerpací spirála":-)
(v kombinaci s "hadicovým podvodním difuzorem vlastní konstrukce")
Popis jednotlivých instalací (a ostatních opatření)
- na průtočném rybníčku (vybetonovaná cca 100 m dlouhá nudle / 0,3 ha / 20 - 120 cm) je ČS poháněna na přítoku instalovaným brodivým kolem o průměru 1,2 metru, kdy se v aktivním stavu do rybníka žene se vzduchem i voda (která by tam jinak stejně na přímo natekla) + ručně se přepínají režimy (jednoduše odpojením hadice od výstupu ČS)
- stejně tak na malém nebesáku za vsí (bývalý lom / 0,4 ha / hl. až 6,3 m), kde je však metr veliké brodivé kolo umístěno v cca 30 metrů vzdáleném potůčku (tam jede v podstatě stále, jelikož mělký potůček předtím dlouho teče lesem, takže čerpaný vzduch nad ním je více méně stále chladný - pouze několikrát jsme při vyšších teplotách přes den odpojili vývod vzduchu od odlučovacího sifonu / vývod separovaného vzduchu k difuzoru směrem do rybníka)
- mělký nebesák (kol dokola zarostlý orobincem a rákosem / 1 ha / hloubka v ploše 60 až 80 cm), kde je bezlopatková ČS poháněna 12V elektromotorem napájeným z dovážených akumulátorů (elektřinu máme ve firmě ze solárů zdarma, v noci ale ta potvora sluníčko nesvítí, takže ho musíme akumulovat a dovážet k rybníku)
- požární nádrž (co už víc jak půl století nebyla vypuštěna ani odbahněna, totálně zarostlá vláknitou řasou/žabincem + celá hladina pokryta okřehkem / 0,06 ha / hloubka vody 5 až 80 cm + pod tím sloupec bahna, nikdo neví, jak je to vlastně hluboké, ale těm KS, několika KO a hromadě "červenýho peří" to evidentně moc nevadí), napájeno chladnou vodou z přepadu nedaleké studny, tak tam se provzdušňování provádí pouze pomocí dopadu přítoku z výšky na tříštivou desku, přičemž přes den (při vyšší teplotě vzduchu) se přítok ručně přepíná do hadice, co vede pod hladinu, aby se zbytečně neprohřívala voda v nádrži (mmch, stejný princip je použit i u výše zmíněné "nudle", viz první bod tohoto seznamu)
Návod na sestrojení ČS vč. výpočtu viz http://mve.energetika.cz/jineturbiny/cerpaci-spirala.htm
Používáme:
- 2 a 4 boční závity (záleží, kde do jaké hloubky potřebujeme čerpat vzduch)
- klasickou plošnou spirála (neb hadice se snázeji přidělává na bok kola)
- 1" hadice (může být navinuta vícenásobně - na jednom z použitých broďáků máme 2x 1")
- vývod vzduchu a vody z hřídele máme vyřešen pomocí třech bočně zakrytovaných ložisek (vložených za sebou do nosné hřídele, namísto "provazové rotační ucpávky a texgumoidového pouzdra", je to konstrukčně mnohem jednodušší, střed ložiska + nosná trubka jsou tak zároveň i výstupem vody) = ta ložiska sice nejspíše za chvíli odejdou, neb voda skrz ně prokapává ven = tím pádem zákonitě nejsou uvnitř řádně namazána, pouze chlazena, a tiše si tam vovnútri reznou, ale oproti klasickému řešení tam zatím nejsou téměř žádné třecí ztráty (už to tak jede měsíc a prozatím v poho)... a když náhodou odejdou, tak se zkrátka jednoduše vymění, jejich pořizovací cena je předem bohatě vykompenzována úsporou "za pohonné hmoty", oproti všem ostatním, co provozují klasická "chrochtající motorová čerpadla"
- přičemž, pokud ČS slouží pouze pro čerpání vzduchu do hladinového difuzoru, tak plně stačí, když se nasávací otvor hadice (/čerpací konec) bude zanořovat pouze několik cm pod hladinu, jelikož pro správnou funkci bude postačovat minimum vody pro "vodní píst" (nutno však vyzkoušet/ověřit, při větších průměrech hadice by mohlo docházet k občasnému selhání) - v tomto případě by dokonce měl pro konstrukci dokonce postačit i jediný závit hadice, ale dva závity jsou zcela bezproblémové (= i když se první "vodní píst" náhodou "rozleje", tak je tlak vzduchu udržen tím dalším, co ho následuje)
- parametry brodivého kola si každý bude muset přizpůsobit dle svých místních podmínek / vydatnosti toku
- kdy pokud je k dispozici spád vody, i třeba jen mírný, dosahující pouze čtvrtiny výšky kola, pak je možno zapojit i gravitaci (zkrátka namísto "broďáku" použít některý z výkonnějších typů vodních kol http://mve.energetika.cz/vodnimotory/kola-obecne.htm)
- ČS je v podstatě možno pohánět čímkoliv, po zpřevodování do pomala např. i větrem, spalovacím motorem či jiným vhodným agregátem, apod., popř. pomocí žentouru lidskou nebo zvířecí silou (jak před časem pravil kolega: "chtělo by to pro ty ryby vymyslet "plavací kolečko", něco jako je pro křečky, aby si to vzduchovací čerpadlo poháněly vlastní silou, ve stylu "neplaveš - nedýcháš"", na což mu další kolega odpověděl: "mnóó, estli by nebylo lepší odchytit nějakýho pytláka, aby si to v tom kolečku plavajíc za ně odpracoval";-DD, krásná to představa)
- náklady na vyhotovení brodícího kola jsou minimální, s výhodou lze použít např. čela starých kabelových cívek, z elektro velkoobchodů se dají sehnat za flašku či krabku cigaret (my je od známého dokonce dostali zadarmo, tak má slíbenu alespoň rybu), stačí jim jenom zpevnit střed, natřít je, doplnit lopatkami, osadit na osu, tu usadit do ložisek a základ je hotov - je to zkrátka víc o času než o materiálu
- podle měření je ta naše nejvíc vydatná ČS schopna během 8 hodin do vody načerpat něco kolem devíti kubíků vzduchu (i přestože se všechen neabsorbuje), v globálu se to zatím jeví jako dostačující - mnohem důležitějším faktorem je spíše to ochlazení vody, jehož se při tom docílí.
Co se týče difuzoru, tak ten náš:
- je tvořen husím krkem 32 mm (na velkým nebesáku 34 metrů dlouhým, nataženým od břehu do středu rybníku)
- je po celé délce zespoda zpevněn a zatížen pruty armovacího železa (spojeno 3M "kachní páskou", elektrikářskými páskami a starým silným vlascem, co už se děsně kroutil)
- je ke dnu ukotven pomocí PES obalové pásky a samosvorných plastových svorek ((https://www.obalyvysocina.cz/produkty/spony/plastove, kteréžto hodně usnadnily práci při nastavováním hloubky, neb se s nimi velmi dobře pracuje), navázaných na kusy rozlámaného proarmovaného betonu - vystupující armatura spolu s elektrikářskými páskami tvoří pevná vázací oka (získáno od firmy zabývající se likvidací staveb, údajně pocházejí z před časem zbourané socialistické výstavby, kterou vybydleli naši nepřizpůsobiví občané)
- je na horní straně opatřen několika podhladinovými plováky ze zip sáčků naplněných vzduchem (tak akorát, aby celek ve vodě pouze splýval, což je však velmi důležité pro rozjezd, když do difuzoru ještě není napumpován vzduch)
- je po celé délce v horní části opatřen asi tak "milionem" ručně propíchanými dírkami (ve skutečnosti je jich tam jenom několik na každý oblouček chráničky, ale stejně to byla docela úděsná facha, ještěže máme ty děti ";-D)
- je umístěný pod hladinou "na šikmo nahoru" / se stoupáním cca 1 až 2 cm na metr délky (podle toho, jak kde se to zrovna povedlo, chtělo by to znovu poladit, už to není zcela ideální, ale stále pořád funkční, takže to neřešíme)
- vstup vzduchu do něj je vpředu v nejhlubším místě, přes trychtýř vyrobený z PET lahve se širokým hrdlem, kdy vstupující vzduch (stoupajíc pak trubkou vzhůru, postupně též dírkami částečně vybulbávajíc ven) sebou nasává i vodu z nade dna, do které potom ještě před výstupem difunduje a zároveň ji přitom ochlazuje = dociluje se tím aj rozpohybování vody v rybníku, což jak se zdá, v noci moc nevadí
- je přihlášeným průmyslovým vzorem + zároveň byla podána přihláška patentu (což samozřejmě nikomu nebrání, aby si toto řešení vyrobil a použil ho pro svou osobní potřebu, dokonce budeme rádi, pokud to někomu pomůže, avšak bude-li to někdo vyrábět a mastit si na tom kapsu dalším prodejem, tak určitě budeme "vrčet", pokud nás dopředu neosloví)
Ještě několik málo slov o nás:
- všichni tři zúčastnění pracujeme coby vývojáři ve společné firmě (elektronika / automatizace)
- pomineme-li to akvárko v práci, tak nikdo z nás profesionálním rybníkářem není (kolegové dokonce ani nejsou postiženi "tichým bláznovstvím", ačkoliv díky mně už prut v ruce drželi a u vody již strávili několik hodin, tak je to zatím moc nechytilo... neb když ryby neberou, tak je to pak neba, což však ve velkém kompenzují pivem, takže se jim tam vlastně líbí ":-D)
- byla to pro nás výzva (ale v podstatě jsem je k tomu vyhecoval já... a jelikož to jsou nejlepší kamarádi [a stejní pošuci jako já], tak do toho šli se mnou ":-)
- ty rybníčky popravdě patří jednomu známému, co už je dlouho ponechává svému osudu, jelikož na ně absolutně nemá čas, takže jsem si je na jaře po dohodě vzal pod patronát a pomalu se prokousávám do tajů chovu ryb na otevřené vodě (konec konců, za "pár" let je tu důchod, tak by z toho mohl být docela hezký koníček)
Jinak uvedené řešení s čerpací spirálou a brodivým kolem (krom např. toho, že se ji zatím nikdo nesnaží ukrást, což by v případě nehlídaného čerpadla ve zdejších končinách jisto jistě hrozilo) má oproti motorovým čerpadlům ještě jednu nespornou výhodu. Je totiž velmi tiché, takže ho lze provozovat i na samém kraji vesnice, v těsném sousedství několika stavení, aniž by přitom připravovala lidi o spánek. ":-)
Mějte se všici fajn, Petrův zdar! Laškoun
PS: Dle dálkového monitoringu bylo před dvěma hodinama při zemi u menšího "lomového nebesáku" náádhených 4° C, nejnižší to teplota této noci. Tož uvidíme, o kolik se nám přes noc ochladila voda, to bohužel ještě nemám online dostupné. Ale na "velkém nebesáku" prý teplota vody na hladině od včerejška klesla o krásné téměř 2 stupně, což je však ve skutečnosti ještě více ":-)
NPetr64 - Profil | Ne 12.8.2018 8:12:16
.
Minulý měsíc prošla jihem vlna dešťů,která trochu vzduch ochladila. Nevím kdy si tam byl ty,ale víkend 28-29 bylo přímo u Nesytu teplo a týden před tím jsem byl v Sedlecu u kolegy z práce na oslavě a taky jsme nějak zimou netrpěli.
.
Jo ale s kterej byl každý léto zdrojem chládku a rosy letos taky nefunguje. Ten mám hned za plotem.
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
SoNÚhyn ryb laguna Dyje 7B (Bleskovka) 29
SoNNesrovnalosti BPVRP vs www.rybsvaz.cz/seznam-reviru 26
SoNKurz Teo Daška pro Otoše 274
SoNsonar humminbird fishfinder 323 11
SoNIBCC 2026 - veřejná diskuse 129
SoNDo Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých (Bleskovka) 40
PáNBoloňka a předpřipravené sestavy 19
PáNPstruhová sezóna 2026 237
PáNDaruji věci na ryby ... 887
PáNVelký Bílovec rybaření 50
PáNHlídač slev eshopů 736
ČtNStaré Česke rybářské vybavení 375
ČtNZ Nechranic odtéká minimum vody. Důvod potěší rybáře. (Bleskovka) 9
ČtNTFG přepravní vozík Juggernaut Barrow 44
ČtNZápisník - Martin M. 29
Co je nového - všeobecné
StNBleskovka: Z Nechranic odtéká minimum vody. Důvod potěší rybáře.
. . . NBleskovka: Do Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých
. . . NBleskovka: Rybáři porušují pravidla. Porybní na Plzeňsku hlídají i z lodě.
. . . NBleskovka: Energetika vs. divoká voda: Kdo má větší nárok na naše řeky?
. . . NBleskovka: V Nizozemsku pomáhají lidé rybám překonat vodohospodářské stavby pomocí "rybího zvonku"
. . . NBleskovka: Velké zlepšení čistoty vody má háček - řekami tečou tuny neviditelné špíny
Oznámení - obecné
Poděkování za sponzorský dar
Jménem MO ČRS Hluboká nad Vltavou bych chtěl poděkovat firmě Chytil - Ludmila Šustrová za poskytnuté dary na rybářské závody pořádané naší organizací. Děkujeme a moc si toho vážíme👍
Kalendář akcí - obecné
16.5.XX. Březská vydra
16.5.první ročník rybářských závodů...
16.5.Tradiční rybářské závody...
16.5.8. ročník memoriálu Karla...
16.5.18. Ročník rybářských závodů v...
16.5.Rybářské závody v Horním...
16.5.Pozvánka na tradiční rybářské...
16.5.Tradiční rybářské závody -...
23.5.Rybářské závody Hradčany u...
23.5.78mé rybářské závody na rybníce...
Doporučujeme e-shop
Saccon Carp
Rybářský e-shop se zaměřením na moderní kaprařinu. Máme dlouholeté zkušenosti, na trhu úspěšně působíme přes 10 let....
