Diskuse k článku: Partikl - síla vnadění

Diskuse k článku Partikl - síla vnadění

Autor diskuse: Jakub Ullmann - Profil , 17.8.2017

Danda05 - Profil | Pá 11.1.2019 21:34:15

Džony82 >> zdar, ja to beru v Úvaly u Prahy, krmiva Salač, ma vše a za pár korun.

Džony82 - Profil | Pá 11.1.2019 20:41:02

dobry den,
prosím pěkně pánove o radu nebo tip kde by se dalo nakoupit kukuřice,pšenice,konopí v praze,třeba nějaká farma nebo zemědělský podnik?
děkuji

torwald - Profil | Čt 24.8.2017 17:28:18

Hezký článek, jen bych za každou cenu nepoužíval odborné termíny, kterým vůbec nerozumím. Lněné semínko vskutku žádný lepek neobsahuje. Lepek je látka proteinové povahy obsažená především v čeledi lipnicovitých, třída jednoděložných rostlin, ve střevu často alergizuje a je spojována s rozvojem některých chorob (celiakie), zatímco lněné semeno ve svém osemení nese slizotvorné polysacharidy, je přirozeně bezlepkovou potravinou, neboť jak známe je z třídy dvouděložných rostlin... .

Trochu to pak ten článek degraduje...

mzxy - Profil | Čt 24.8.2017 15:26:48

souhlasím s RK
jde jen o nejjednodušší postup konzervace velkého množství partiklu, neumím si představit jak jinak uchovat 50kg krmení, možná v pultovém mrazáku jaký se používá v supermarketech...navíc to lidé jen zalévají čistou vodou a občas propláchnou aby s vyplavil ten bílý šlem

nejneodolatelnější pro kapra je kukuřice v mléčné zralosti

stačí z cca 5-10 palic seříznou zrna a přidat do jakéhokoliv feederového krmení a poznáte sílu vnadění...

jedno syrové zrnko opatrně vyloupnout a pomačkat mezi prsty a nastražit na háček jen pod slupku a 2 pruty nebudete stíhat obsluhovat, bere na to vše, mimo jiné i oukleje a hrouzek, pokud se k zrnu dostane

Teď jsem na dovolené na SK a na zahradě zde máme "csemege" lahudkovou, sázenou postupně, na plavanou na ní tahám 0.75 - 1 kg karasy stříbřité na odstavených ramenech Nitry a na Žitavě a dnes na štěrkopískovně Šurany mezi 12.00 - 15.00 cca každých 10 minut záběr kapra...

Vnadit syrovou kukuřicí je zločin a zakázal bych to zákonem, pokud to ryby hned nevyloučí jako řepku tak s´mohou mít potíže s trávením

Romíček tebe by som na tvoje miesto nasypal celé vrece surovej kukurice, potom môžeš čakať na záber do septembra...a k obedu budeš mať za trest surové zemiaky...

RK - Profil | Čt 24.8.2017 10:52:30

Ono to celé není tak jednoduché.
Velmi kvalifikovaně to popsal kolega pod nickem Pařezz.
Stejně jako on si myslím, že řízené kvašení(nic jednoduchého) nemá mnoho společného s tím, o co se tady někteří pokouší. Co to pak dělá s rybami, těžko říct......

Coppy:Tak nakonec popíši jen velmi obecně. Není to návod, ale text k zamyšlení. Jak to funguje? Na jednom zrnu se nachází nespočet mikroorganizmů mnoha druhů, od baktérií, plísní až po kvasinky. Tyto mikroorganizmy mezi sebou soutěží o dostupný zdroj energie. Po namočení zrna do vody počet mikroorganizmů vzroste o několik řádů a začne boj, kdo z koho. Zrno je složeno z polysacharidů, které udržují zrno pohromadě a je obtížně degradovatelné. Některé druhy baktérií a plísní začínají proces degradace. Vznikají meziprodukty, které slouží jako potrava pro další druhy. Mikroorganizmy umírají a obsah jejich buněk jsou živiny pro další. Záleží na okolních podmínkách, které procesy budou převažovat. Vznikají jednodušší produkty, o které soupeří další. Proces je ovlivněn i dostupností vzduchu. Z aerobního procesu se obvykle stane anaerobní spojený se zvyšující se kyselostí. Oxid uhličitý chrání výsledný produkt před oxidací a mikroorganizmy, které potřebují kyslík.
Pro mléčné anebo alkoholové kvašení jsou nutné jednoduché cukry, které však zrno nemá k dispozici. Pokud zrno naklíčí, vzniknou v něm cukry a ty lze fermentovat. Otázkou je, které mikroorganizmy převažují a který proces převáží. Při alkoholovém kvašení vzniká z cukru alkohol za pomocí kvasinek. Vinaři to mají jednoduché, protože bobule hroznů mají na svém povrchu spoustu těch správných kvasinek. Koncentrace alkoholu produkt konzervuje, ale ne na věky. Některé přítomné baktérie jsou schopné vyrábět z alkoholu další produkty, jako acetaldehyd, octovou kyselinu a další organické kyseliny. Kyseliny opět produkt na nějakou dobu konzervují. Při mléčném kvašení vzniká kyselina mléčná a další kyseliny, které sníží pH (zvýší kyselost) a výsledný produkt konzervují. Na silážování se používá kukuřice v mléčné zralosti stále ještě obsahující jednoduché cukry včetně zelených částí obsahující na povrchu mléčné baktérie.
Protože zralé zno obsahuje na povrchu mnoho druhů mikroorganizmů, vzniká mnoho druhů produktů, často zapáchajících. Záleží na okolních podmínkách a postupu. Pozor, plísně mohou tvořit aflatoxiny, některé baktérie mohou vyrábět nitrosoaminy (těžký karcinogen) atd.
Aby jakákoliv obilovina byla pro ryby stravitelná, musí být škrob rozštěpen. Amur bude asi výjimka. V každém případě je nutné zrno namočit, aby škrob uvnitř nabobtnal. Buď zrno uvařím anebo naklíčím. Na klíčení potřebuji zrno s dobrou klíčivostí, žádné zlomky a nepokoušet se klíčit zrno v době jeho dormancie. Když zrno naklíčím, tak jej buď spotřebuji anebo konzervuji (usušit v troubě za tepla - zabít živé zrno, zamrazit, naložit do kyselého roztoku). Ten buď dodám (koupím kyselinu mléčnou anebo nějakou jinou) anebo se pokusím zrno fermentovat. K tomu ale potřebuji mít mléčné baktérie, které to umí. Tyto baktérie jsou docela choulostivé. K tomu je nutná určitá zkušenost a vhodné podmínky. Otázkou je, jak zajistit, jak zajistit, aby mléčné kvašení převažovalo před octovatěním. Nechť poradí Ti, co mají dlouholeté zkušenosti.
Fermentace kukuřice v podstatě není nic jiného, než její konzervování. Utopit zralou kukuřici v sudu z vodou a čekat, že z toho bude mléčné kvašení nebude ta správná cesta. Teoreticky lepší cestou bude pokusit se fermentovat kukuřici v mléčné zralosti, jak se to dělá při siláži.
Chápu motivací těch, kteří chtějí do vody házet desítky kilogramů kukuřice a nechce se jim ztrácet čas jejím vařením anebo správným naklíčením. Nejsem specialista na kapří výživu, ale otázkou je, zda má pro ně výživnou hodnotu. Škrob není lehce stravitelný. Dovedu si představit, že takové zrno kapr vyprdí a následně v příštích dnech projde zažívacím traktem ještě několika jiných kaprů. Možná z tohoto mega krmení zůstane jen "hnojení vody", což rybníku neublíží. Otázkou je, proč v dnešní době ztrácet čas konzervováním s nejistým výsledkem.
Raději si koupím kilo krmení, krabičku červů, vezmu feeder a o zábavu je postaráno.

ROMIČEK - Profil | Po 21.8.2017 22:00:43

reload >> Nazdar. Ja fermentujem pomocou mliečneho kvasenia nevarený partikel-kukuricu, repku a pšenicu. S varením mám problém - svokra by sa po...la keby som to doma varil.

b.gun - Profil | Po 21.8.2017 15:11:04

reload >> Stačí použít vyhledávání, na toto téma je toho tady spousta, namátkou třeba:
https://www.mrk.cz/clanek.php3?id=1320
https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=626541
https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=646962

Rockwell - Profil | Po 21.8.2017 15:02:28

reload >> Já fermentuji (kvasím) kukuřici, řepku a pšenici. Používám už jen takto připravený partikl.
Kukuřici uvařím až popraská, nechám den vychladnout. Přesypu do barelu. Přidám spařenou řepku a pšenici (také den odstáté).
Všechno sesypu do barelu a zaliju vodou, hladina musí být nad směsí, cca 8-10cm. Nesmí se k tomu dostat vzduch.
Pak přidám cukr (cca 1kg na 10kg směsi). Někdy přidávám i kefír (potom proběhne mléčné kvašení, taky super).
barel zavřu a nechám pracovat.
Celá směs začne kvasit (jako burčák). Po 3 týdnech je směs skvašená, pěkně voní a může se používat.
Vydrží rok i déle, ale časem tam voda slušně zasmrádne, takže bacha na ruce.
Pročti tuto diskuzi, tak je odpověď
https://www.mrk.cz/r/atlasy/nastrahy_navnady/nastra​hy/rostlinne/obilniny_a_jine_plodiny/kvasena_kukuri​ce_jako_nastra_i_navnada_/

reload - Profil | Po 21.8.2017 13:54:17

ROMIČEK >> Jak se fermentuje?

ROMIČEK - Profil | Pá 18.8.2017 21:59:08

Autor trochu opomenul ešte možnosť fermentácie ( kvasenia ) partiklu ale inak článok ok. Mám jednu staršiu knihu myslím že od Kena Townleyho - Návnady a nástrahy na kapry, kde pri postupe ktorý uvádza autor článku pri konope odporúča uvarenú zmes ešte nechať začať fermentovať. Ja používam už len fermentovaný partikel.

Cloud - Profil | Pá 18.8.2017 21:36:17

Použití Hrachu,jako Partiklu,mi přijde na vnazení ryb, jako totální Rybíčovina!
Hrách i po pořádném,namáčením,a nasledném uvaření,stejně,bude trávicí ústrojí,rybu plnit plynama,a tím ji,znemožní.k chuti na přloženou Nástrahu!

Jinak,kdo to bude chtít,krmit vařeným hrachem (luštěninama),vařte co nejvíc to jde,a do vody přidejte lžičku Jedlé Sody!Lépe a rycleji se uvaří.