Partikl - síla vnadění

- Jakub Ullmann

Když se vrátím ke svému začátku, kdy jsem poprvé vyrazil k vodě, rozhodně jsem tehdy neměl boilie pod háčkem. Na háčku jsem měl vždy dvě zrnka kukuřice. Ta pro mě byla tou nejlepší nástrahou. Postupem času jsem si pořídil prak, kterým jsem si vždy nastřílel kukuřici k montáži, a tím jsem si ryby přilákal - a tady to celé začalo.



Kukuřice byla nástraha, které můžu poděkovat za nádherné ryby. Celé dětství jsem odchytal na kukuřici, ale i na jiný druh partiklu. O pár let později přišel čas, kdy jsem poznal ty zázračné kuličky tisíce barev, chutí a vůní. Nevěřil jsem jim, ovšem kaprům jsem je servíroval čím dál častěji. Kukuřice, hrách či fazole šly stranou. Ovšem každý pravý kaprař by měl mít pokaždé kukuřici s sebou. Bez ní bych k vodě snad ani nešel. Kapry vyhledávám jak na stojatých, tak i tekoucích revírech. Jsou místa, kde vím, že boilie funguje na jedničku, ale jsou také taková, kde musím použít kukuřici nebo jiný druh partiklu. Je však jasné a také dokázané, že kapři, i ti kapitální, se rádi různými zrny krmí. Nejlépe je to vidět, když vám ze zdolaného kapra na podložku vytéká natrávená kukuřice s řepkou nebo jiné částice rostlinného původu. Z toho je patrné, že i když v dnešní době je top nástrahou boilie, kapři si rádi na partiklu pochutnají. Proto na něj můžeme kapry bez potíží chytat.

Všiml jsem si, že určití kapraři partikl neuznávají. Prý proto, že na partiklu se údajně krmí menší ryby. Je třeba si uvědomit, že na revírech nejsou jen kapitální ryby, jsou tam i ty menší. Takže pokud se rozhodneme použít na zakrmení partikl, musíme počítat s tím, že se budou krmit všechny druhy bílé ryby včetně těch menších. Pak je potřeba dát popřípadě jako nástrahu větší průměr. Tím můžeme vyselektovat menší jedince.



V tomto článku bych vám rád představil základní druhy nejlépe dostupných partiklů, jejich úpravu či přípravu. Jak vlastně vzniklo slovo partikl a co znamená? Pochází z anglického slovíčka a označuje krmení, které je velmi oblíbenou součástí nejen kaprařiny v Anglii. Tím slovem je „particle“, což v překladu do češtiny znamená částečka, kousíček či drobeček. Jelikož je pro mě lov kaprů stěžejní, je potřeba jít takzvaně s dobou. Odebírám různé odborné časopisy a mimo jiné mám přečteno pár knih o lovu kaprů v Anglii. Tam se řadí mezi partikl i nakrájené boilie nebo i boilie celé, ovšem menších rozměrů. Také u nás si řada kaprařů krmí svá místa boiliem, ovšem je to o dost nákladnější než krmit podstatně levnějším a efektivnějším partiklem.

Partikl jsou plody rostlinného původu: různá semena, zrna a určité luštěniny.

Pro lepší přehled rozdělím partikl do dvou větších skupin. Bude to partikl menší, jako jsou například lněná semínka, zrníčka obilovin - ječmen, oves, pšenice, konopná semínka a jim velikostí podobná. Druhou skupinu tvoří partikl větší, „chytací“, který můžeme stejně jako menší použít jako návnadu, ale i jako nástrahu. Sem bych zařadil kukuřici, hrách, fazole, cizrnu, tygří ořech a další velikostí podobná semena.

Pamatujte, že partikl musí být vždy předem namočený! Namáčení, popřípadě následné vaření má své opodstatnění. Je třeba myslet na to, že pokud bychom návnadu nijak neupravili, způsobili bychom rybám nemalé zdravotní komplikace, což rozhodně nechceme. Doba namáčení se liší podle druhu daného partiklu. Po namáčení je důležité určité druhy partiklů povařit. Je nutné si také uvědomit, že přehnaným vařením zbavujeme partikl esencí a olejů. Proto doporučuji raději s ohledem na čas co nejdéle namáčet a minimálně vařit.

Začneme tedy partiklem menším, nebo také drobným. Nejrozšířenější je:



Konopné semínko

Je to asi nejlepší atraktor pro ryby, jaký můžete najít. Pokud se správně připraví a také správně použije, může přinést opravdu skvělé výsledky, co se velikosti a množství chycených kaprů týče. Jedná se o skutečně drobná semínka černé barvy, zhruba 2-3 mm v průměru, která po povaření mírně nabobtnají. Na konopí je úžasné i to, že přiláká na krmné místo více druhů ryb. Mimo kapry pak hlavně líny, kteří si na konopí rádi pochutnávají. Je mnoho způsobů, jak konopné semínko připravit, ale já vám doporučím takový, jaký jsem už před nějakou dobou odpozoroval od anglických kaprařů a kterým konopné semínko připravuji už řadu let.

Potřebné množství si nachystejte do kbelíku s víkem a zalijte studenou vodou tak, aby bylo vše zcela ponořené, a přidejte jednu plechovku kondenzovaného mléka. Kbelík uzavřete na jednu noc víkem. Druhý den je třeba přelít obsah kbelíku včetně vody s kondenzovaným mlékem do většího hrnce tak, aby bylo opět vše ponořeno. Směs je třeba přivést k varu a pak na mírném ohni vařit 15 minut. Uvařené konopné semínko včetně nálevu vraťte zpět do kbelíku a uzavřete víkem. Na závěr nechte ještě pár hodin „uzrát“. Tímto způsobem lze snadno upravit i zrna jako tygří ořech, hrách, kukuřici a podobně.



Obiloviny

Například u nás hojně používanou pšenici, ale i ostatní druhy obilovin můžete, ale nemusíte vařit. Stačí je nechat minimálně 12 hodin namočené, protože mají výborné absorpční schopnosti. Pšenici je možné osladit, popřípadě dochutit různými aminoliquidy či aromaty. Velkým hitem je nechat pšenici naklíčit. Toho dosáhnete tak, že rozprostřete zrníčka na vlhkou textilii a necháte pár dní ležet, dokud nezačnou vylézat klíčky. Naklíčená pšenice je pro kapry neodolatelnou pochoutkou. Opět je třeba počítat s tím, že obiloviny během namáčení bobtnají.



Lněné semínko

Je velmi podobné konopnému semínku s tím rozdílem, že lněné semínko se uvaří a připraví k použití rychleji. Během vaření se ovšem ze semínek uvolňuje díky vysokému obsahu lepku lepkavá tekutina, která z původní směsi semínek vytvoří jednotvárnou slizkou hmotu. Proto tento způsob úpravy nedoporučuji. Pokud chcete použít semínko lnu jako partikl na zakrmení lovného místa, stačí semínka namočit do vlažné vody, a to minimálně na osm hodin. Pokud se ovšem chystáte nejen na lov kaprů na řece, doporučuji lněné semínko povařit, protože vzniklá slizká hmota perfektně funguje jako pojivo.

Řepka

Věřím, že nejen pro mě je nejpoužívanějším druhem drobného partiklu právě řepka. Jsou to malá asi dvoumilimetrová černá kulatá semínka, která jsou stejně jako konopí perfektním atraktorem, jelikož také semínka řepky obsahují oleje a esence. Příprava řepky není nijak náročná. Jedním z nejčastějších způsobů je zalít požadované množství předem nachystané řepky v kbelíku vařící vodou a nechat pár hodin odpočinout. Ale pozor - řepka velmi rychle a výrazně nabobtná. Proto doporučuji půl kbelíku naplnit řepkou a zalít, aby se vám nerozutekla z kbelíku ven. Další variantou je nechat řepku namočenou přes noc a druhý den ji nechat krátce projít varem. Opět i zde, stejně jako u obilovin, je možné řepku nechat naklíčit, což jí přidá na atraktivitě.

Z většího, chytacího partiklu, jsou nejpoužívanější tyto druhy:



Kukuřice

Tato zrna žlutě zlatavé barvy jsou nejlevnějším, nejrozšířenějším, dostupným a nejefektivnější partiklem mezi rybáři. Kukuřice byla jednu dobu kritizována, převážně v Anglii, kde se někteří kapraři domnívali, že ji ryby nemůžou dobře strávit a nestrávené slupky jim způsobují zdravotní potíže, které mohou ryby někdy i zabít. Tohle všechno je pravda, ovšem jen v případě, že kukuřici nijak neupravíme a nepovaříme. Kukuřice je k dostání buď již připravená k použití v plechovce, ovšem to je velmi nákladné. Nebo existuje podstatně levnější varianta, například v zemědělských potřebách, kde se cena jednoho kilogramu pohybuje do dvaceti korun. Taková zrna jsou ovšem tvrdá jako kámen. Pak je velmi důležité namáčení. I zde platí, čím déle, tím lépe. Minimální doba máčení je 36 hodin. Poté následuje vaření, a to minimálně 45 minut. Nejlépe uvařená kukuřice se pozná tak, že zrno by mělo jít snadno rozetřít mezi dvěma prsty. Pokud se vám stane, že se kukuřice rozvaří, vůbec to nevadí. I takto převařená kukuřice se dá stále použít, a navíc pro ryby bude rychleji stravitelná. Na kukuřici je úžasné to, že se dá, stejně jako boilie, nastražit pod háček. Při lovu ryb nade dnem je možné použít gumovou plovoucí nástrahu v různých barevných variantách. Ta nástrahu nadlehčí.



Hrách

Vlastnosti hrachu jsou velmi podobné jako u kukuřice. Také u hrachu je třeba myslet na to, že musíme co nejdéle namáčet, minimálně 24 hodin, a poté vařit alespoň 30 minut, dokud nebude hrách měkký. Stejným způsobem je důležité upravit i cizrnu a fazole. Cizrna výborně absorbuje pachy, proto ji nedoporučuji požívat na revírech, kde dno tvoří bahno. Pokud bychom hrách a cizrnu neuvařili, rybám tím způsobíme vážné zdravotní potíže v oblasti trávicího traktu. Na hrách je třeba během vaření dávat neustále pozor, aby se z něj nestala kaše.



Tygří ořech

Je to plodina, která i když její název hovoří jinak, nemá s ořechy nic společného. Jedná se o drobnou hlízu rostliny s názvem šáchor jedlý, která svojí hnědou barvou a vrásčitým povrchem připomíná seschlý lískový ořech. Dříve se pěstoval v Egyptě, nyní je hojně rozšířený ve Španělsku. Je to výborná pochoutka pro kapry, dá se říct pamlsek. V rybářských prodejnách jsou tygří ořechy k dostání již připravené k použití v různých příchutích - to je ovšem nákladnější varianta - a nebo ve své pravé podobě. Tygří ořech je velmi tvrdý, proto je zapotřebí ho minimálně 24 hodin namáčet a poté minimálně 30 minut vařit. Po zalití vodou doporučuji přidat k tygřímu ořechu ještě melasu. Až se rozhodnete ořechy vařit, vařte je ve vodě, ve které jste je máčeli. Ovšem i po uvaření jsou tygří ořechy pro kapra hůře stravitelné, proto je důležité vnadit jimi jen v malé míře. Tygří ořech se dá snadno použít jako nástraha. Velkou nevýhodou je vysoká cena tohoto produktu.

Nemusíte se bát experimentovat a partikl různě kombinovat. Pokud jedu na kratší vycházku, vždy si smíchám minimálně kukuřici s řepkou, přidám aminoliquid nebo melasu a vše promíchám.



Jak jsem uvedl už na začátku, mezi partikl se řadí i nakrájené či menší boilie. Je také možné boilie nadrtit v drtiči na prášek, který lze potom použít na zatraktivnění partiklu rostlinného původu. Velkou oblibu si získávají i pelety, kterých trh nabízí nepřeberné množství. Pelety se vyrábí v různých průměrech, ve variantách s dírkou (chytací), nebo bez dírky (vnadicí) a v různých příchutích. K dostání jsou i předem namíchané pelety, většinou v sáčcích nebo větších 20-25kg pytlích. Pelety je možné zalévat různými dipy či aminoliquidy. To už je na fantazii každého z vás. I já peletami hojně vnadím. Požívám vnadicí pelety různých průměrů a směs boilií. V chladných měsících, kdy je voda příliš studená, bych ovšem pelety vynechal. Nefungují stejně dobře jako v teplejší vodě.

Pokud máte místo předem nakrmené a je nahozeno, potom způsobů, jak dopravit partikl na krmné místo je mnoho. Co se odhozu týče, jsou vynikajícím pomocníkem výrobky z PVA jako sáčky, punčochy či šňůrky. K jejich plnění používám mini peletky různých příchutí. Dalším v poslední době oblíbeným způsobem je SPOMB, neboli zakrmovací raketa. Ta se dá zakoupit v různých objemových velikostech. Pokud máte k dispozici člun, není nic jednoduššího, než si s sebou vzít kbelík s předem připravenou směsí partiklů a zakrmovací lopatkou si místo přesně zakrmit.



V tomto článku jsem se pokusil přiblížit nejpoužívanější typy partiklů, které trh v dnešní době dá se říct za pakatel nabízí a které by těm, kdo partikl nepoužívají nebo ho používají jen občas, mohly přinést více ryb, a to i těch kapitálních.

Autor: Jakub Ullmann - ®

Diskuse k článku (11 reakcí)

Přečteno: 17 767x
Průměrná známka: 1.24