MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Škody způsobené kormorány jdou do milionů

Diskuse k bleskovce Škody způsobené kormorány jdou do milionů

Autor diskuse: Hugo Fisher ®23.1.2010

Nemůžete zapisovat do této diskuse, protože nejste zaregistrován nebo přihlášen.

[ Nejnovější | << Novější | strana 1 ze 1 | Starší >> | Konec ]

N Santi - ® Čt 25.3.2010 8:30:25
V-2 >> Nejsem si zcela jist, možná si to ještě po sobě párkrát přečtu.. Ale mám takový pocit, že o střílení (a to jakoukoliv zbraní) nepadlo jediné slůvko. To neznamená, že když Tvůj oblíbený rybníček nevyplenili kormoráni, tak se "globálně" v kontextu celé ČR nemůže "normálního rybáře" jejich plenění dotknout. Víš, reagoval jsem na Tvoji úžasnou myšlenku právě o tom dotýkání.. Nezastával jsem ve své reakci nějaký postoj či názor k tomuto tématu.. Tak mi nedávej pušku do ruky.. Jdi si dát za roh facku, za to co jsi napsal a jdi si zachytat na vypleněnej revír se slovy: Svaz to zaplatí..
N V-2 - ® Čt 4.3.2010 18:34:59
Santi >> No sklamu tě ale chodim a nic výraznýho vlivem kormoránů sem nezaznamenal ale to sebemrskačtví by mě zajím alo kdes to vyrobil ale hádat se s tebou nebudu ale sračky vypouštíš ty sfanatyzovanej člověk davem typuju že vydry bys taky střílel ne?Nemílim li se.
N Santi - ® St 10.2.2010 8:55:48
V-2 >> Tak tohle je úžasná ukázka sebemrskačství.. Je sice hezké si uvědomit, že ptáky, jako např. kormorán si do krámu asi opravdu nezajde..

Ale cituji:
"stejně to stát zase všechno zaplatí takže nevim proč obyčejnej rybář remcá bude to tu furt a střílet nevim proč.Normálního rybáře se to nedotkne maximálně pokud mam soukromej rybník tak ano ale je mnohem víc spůsobů jak se bránit než je střílet "

Ty asi nechodíš na ryby, co? Páč jinak bys takovouhle sračku v životě nenapsal..
N dada11 - ® Po 8.2.2010 19:44:12
V-2 S timhle nazorem prijit asi tak pred dvema - trema lety za tema co chytali na pstruhovim pod Mohelnskou prehradou do hospody tak ten dotycnej vodejde minimalne s rozbitou hubou . Ti kormorani tam vylikvidovali za jednu zimu celej usek pstruhovky a nejenom tam.
N Koblizek86 - ® Po 8.2.2010 19:11:42
Všechno sežerou.To je candát?
N Koblizek86 - ® Po 8.2.2010 19:09:52
Vase zprava
N colek - ® Ne 7.2.2010 16:22:49
debata o kormoránech

http://www.priroda.cz/debata.php
N colek - ® So 6.2.2010 23:12:27
V-2 >> tak ty jsi dobrej vocas
N kritik - ® Pá 5.2.2010 20:51:02
V-2 >> Hmm, taky názor.Napiš sem tedy alespoň jeden z těch mnoha způsobů, jak se bránit. Rád se něco nového přiučím,děkuji.
N Zajda - ® Pá 5.2.2010 20:50:15
V-2 >> Zelený šulínek? Aspoň si přečti, odkud jsou ta hejna, co plení celou střední Evropu...
N V-2 - ® Pá 5.2.2010 20:40:56
Nevim co řešíte ty ptáci sou tu odjakživa a do tet je těch ryb furt dost ty ptáci prostě hold nemůžou jít do krámu a koupit si rybu,stejně to stát zase všechno zaplatí takže nevim proč obyčejnej rybář remcá bude to tu furt a střílet nevim proč.Normálního rybáře se to nedotkne maximálně pokud mam soukromej rybník tak ano ale je mnohem víc spůsobů jak se bránit než je střílet ale to zažranej českej spůsob jak se zbavit něčeho co se čecháčkum nelíbí a je mi jasný mě tu za to ukřižujete ale zamyslete se příští rok to bude zase a zase a svět se nezboří
N Lutra - ® Čt 4.2.2010 23:06:19
colek >> Střílet někdo jinej v cizí honitbě? To snad ani nemůžeš myslet vážně. Já si myslím že je dosti myslivců zároveň rybáři. Opravdovým řešením by byla profesionalizace a případná kumulace funkcí myslivecké a rybářské stráže. Ve světě už to je a funguje to. Malorážka je ideální zbraň. 222 remington taky není k zahození. Záleží na tom kde to je. Broky tak na letící a špatně, postřelený budou dráždit zelenej teror. V Německu už začali s omezením lihnivosti - olejem ucpou póry ve vejci, zárodky se nevylíhnou, ale samice sedí a sedí. Pokud se jí vejce seberou, nanese náhradní snůšku. Tak asi tak. Nejsem příznivcem úplného vyhubení, ale co je moc to je příliš.
N wildfish - ® Čt 4.2.2010 8:58:39
colek >> kua tam by se střilelo
N colek - ® Po 25.1.2010 19:38:04
Jarda Š. >> já vim
N bubulák - ® Po 25.1.2010 18:41:21
také se u nás letos objevil. Zástupcům MO bylo na úřadě sděleno,že ryb je vlastně dost a že kormorán žere jen nepůvodní druhy a Po se před ním schová. Správný člověk na správném místě.
N jambo - ® Po 25.1.2010 17:46:45
Jarda Š. >> lov škodné zvěře a zvířat škodící myslivosti (rybářství) lze použít malorážku !.-))))
N Jarda Š. - ® Po 25.1.2010 17:36:21
colek >> Lov malorážkou u nás není povolen, k lovu pernaté zvěře se smí používat jen brokovnice a střílet jen na letící.
N DR-VOŠTĚP - ® Po 25.1.2010 17:27:34
trochu odbočím k volavkám u nás na chovném pstruhovém ptoce na asi 3km je možno spatřit až 7 volavek toto jsem napočítal osobně zatím to bylo nejvíc ale možná na celém toku by se jich napočítalo eště víc. Zhruba 3000 ročků nasazujem z vlastní produkce a 3000 dostáváme od svazu na predátory. Volavky tu už normálně hnízdí tak že nám plundrují vody celý rok ale od podzimu do dubna jejich tu jak sraček. Dokážete si představit co po zimě slovíme?. Řeknu Vám to upřímě čím dál tím větší hovno. V úlovcích potočáka klesáme asi o 100ks každý rok. Na zmíněném chovném potoce máme oba druhy vranky která je určitě vzácnější než posraná volavka ale to ochranářům nevadí. Na životním prostředí mě Pan CHYTRÝ řekl že je to v únosné míře a že kdyby nám to povolil myslím odstřel několika kusů ZELENÍ DEB..I pardon by mu to zatrhli. Z toho sem usoudil že Pan CHYTRÝ se jich bojí jak čert kříža a nechce kvůli nákejm volavkám přijít vo koryto jelikož to má za pár do důchodu. Na otázku kde skončí únosná mez cosi brblal že ryb je v řece dost. Jeden člen našeho ryb. výboru mě řekl musíš je na tom potoce vyfotit s tím prej už můžem něco dělat, jako kdyby sme neměli důkazy černý na býlím. Je mě z toho na blití.
N koľak - ® Ne 24.1.2010 15:09:11
je na "facebook" skupina niečo ako smrť kormoránovi alebo zabi kormorána zachrániš rieku rád by som sa pridal?
N colek - ® So 23.1.2010 17:46:52
3,5 je málo, blízko se k nim nedostaneš bohužel. slyšel sem o tom jak je sestřelujou když na večer hřadujou, na velkou vzdálenost mají dobře nastřelenou malorážku a sundávají je z větví asi někde v dojčland. Odstřel by ale pomohl jen kdyby se jednalo o nekolikaletou celoplošnou záležitost a spolupráci myslivců s rybáři. Největší problém je právě v tom že často tam kde by rybáři střílet chteli, střílet nemohou, nebo ani nejsou v mysliveckém sdružení páč tam není pro ně místo. Myslivci sami času nemají aby se tím zaobírali. Bylo by potřeba právně to upravit aby rybáři pokud by už byl odstřel povolen, mohli střílet v kterékoliv honitbě, to by byl ale běh na dlouhou trať a stejně si myslím že by s to nevyřešilo. účinnější by bylo likvidace hnízd a to take dlouhodobá a celoplošná.
N Portos - ® So 23.1.2010 17:33:28
Tři a půl brok po celý rok:-)
N Moravia - ® So 23.1.2010 17:22:23
Kormoráni nejsou našim druhem.Povolit střílet střílet a zase střílet.
N Royale with Cheese 31,95 - ® So 23.1.2010 17:13:26
Kecy v klecy.Největší škody zanechávají bagry.
N Machino - ® So 23.1.2010 15:35:58
Ale tak něco se ně musí vymyslet když jich je tolik.Přece nechceme mít vody bez ryb.Tu škodu co způsobí bych dal nahradit těm ochranářům co je furt hájí
N fishmen17a - ® So 23.1.2010 12:33:30
oni uz ani nejdou strilet, kolikrat jich zahlidnu treba 200 m nize po rece tak jako by mne uvideli a hned leti pryc. otoci se nad lesem a leti zas niz, a tak to de porad dokola. je to hnus,
N rybomil - ® So 23.1.2010 11:40:25
Voni se rybáři a myslivci tady u nás na Havlíčkobrodsku s tou přírodou taky moc neserou, jen o tom redaktoři tolik nepíšou : např. 3 vydry skáply na otravu karbofuranem, co je zakázaný používat všude asi 15 let. O orlech mořských aj.dravých létavcích nemluvě. Znám jednoho o kom se ví že tohle svinstvo různým lidem rozdává, ale jak jde o svědeckou výpověd, všici tvrdě mlčí.

http://www.karbofuran.cz/db.php?10

Dobrnice 19.3. 2009
N henry7 - ® So 23.1.2010 11:24:23
tak to se m cist nechce nebyla by kratsi verze.
N VINCENZO - ® So 23.1.2010 11:23:38
furt to samé.pořád dokola,když nahoře nebude vůle ,bude se jen nadávat
N Ati - ® So 23.1.2010 11:22:59
Klidně ať si loví nenažranci, ale pak ty škody musí někdo zaplatit.Platit by měli největší křiklouni a to jsou různí ochránci všeho.
N Salmo1 - ® So 23.1.2010 11:20:55
Sander >> No,zatím je to tak,že jak si usteleme tak si také lehneme.Tlumení kormorána velkého je v kompetenci každého jednotlivého státu EU.Zatím děláme mrtvého brouka(jako vždy).
Zdroj Mze.
Zjištění z rozboru vztahu kormoráni versus rybářství
􀁸 Kormoráni vykazují silný negativní efekt jednak na populace ryb zvláště ohrožených druhů
volných vod, jednak zapříčiňují významné přímé a nepřímé ztráty na rybách majitelů rybníků,
profesionálních komerčních rybářů i sportovních rybářů.
􀁸 Přemnožené populace kormoránů znemožňují realizaci významných projektů na restauraci
vodních ploch (rehabilitaci přirozených populací ryb, restauraci výtěrových míst).
􀁸 Přemnožené populace kormoránů a dosavadní metody používané k zabránění škod mají
jednoznačný negativní impakt na mnoho dalších druhů (i ohrožených) vodního ptactva.
􀁸 Existuje potřeba výraznější revitalizace toků, kterou může zhoršit existující konflikt mezi
rybářstvím a kormorány.
􀁸 Současný stav populace kormoránů ohrožuje ochranu biodiverzity mokřadů.
􀁸 Existující nesoulad mezi lokálními, národními a mezinárodními zákony a předpisy vede k obtížím
ustavit a zavést do praxe všeevropský plán řízení populací kormorána.
􀁸 Izolovaná a nekoordinovaná ochranná opatření ve většině evropských zemí, jež jsou směrována
proti kormoránům, často vedou k účinkům působícím i přes státní hranice.
􀁸 Současné úsilí o zmírnění škod na lokální úrovni je nepostačující pro řešení problému
celoevropského řízení populací kormorána.
􀁸 Všeevropský plán řízení populací kormorána musí být propojen na existující nadnárodní
legislativní instrumenty.
􀁸 Chybí věrohodné údaje o počtech a rozčlenění hnízdících párů a přezimujících kormoránů, chybí
důsledné vyhodnocení jejich impaktu na obsádky ryb.
􀁸 Chybí byť i jen jednotlivá koordinace shrnutí znalostí o všeevropské populační dynamice
kormoránů, stejně tak chybí zjištění z oblasti jejich chování a ekologických vazeb. Vyvstává
potřeba lepší a efektivnější výměny získaných údajů mezi výzkumnými institucemi a rybáři.
􀁸 Chybí vyhodnocení výsledků lokální a regionální úrovně řízení a její ekonomické náročnosti.
􀁸 Existuje potřeba stanovení biologické a sociálně únosné kapacity s cílem stanovit dlouhodobé
parametry populací kormoránů.
Výtah z časopisu Fischer und Teichwirt č. 3/2008, s. 83-91
(téma kormoráni)
Dr. D. PIWERNETZ: Kormoráni a jejich vliv na vodní ekosystém
V obsáhlém článku se šéfredaktor časopisu věnuje diskuzi, vedené ve výboru Evropského parlamentu
na téma rozšíření populací kormorána a jeho vlivu na říční rybářství a rybníkářství. Po rozpravě
o taxonomickém postavení kormorána v Evropě (mořská a vnitrozemská subpopulace) jsou
předloženy a komentovány počty kormoránů v jednotlivých zemích, jejich chronologický vývoj
a predikce do nejbližší budoucnosti.
V oddílu „Jsou kormoráni součástí vodního ekosystému“ se hovoří o tom, že kormoráni
vnitrozemské subpopulace nejsou, na rozdíl od mořské subpopulace, stabilizováni na jedno prostředí.
Zalétají do různých končin, jak dokládají průzkumy jejich cílových lokalit. Potravně nejsou selektivní;
konzumují všechny druhy ryb ve velikostech od plůdku po jedince vážící až 1 kg. Denní dávku
potravy, uváděnou obvykle kolem 0,5 kg ryb na jednoho kormorána, je třeba brát se rezervou, neboť
ve skutečnosti může být výrazně vyšší (konzumují tolik, co jim loviště umožňuje; neodlétají z něj po
40
základním nasycení, nadbytečně přijatou potravu vyvrhují). Lokalitu (povodí nebo rybník) navštěvují
tak dlouho, pokud není vyžrána (dobře poznají, kdy se už nevyplácí investovat fyzickou energii na
omezený úlovek). Poté táhnou dál, na jinou lokalitu. Jejich akční rádius činí kolem cca 30 km.
Takovému stylu potravního chování pak odpovídá konstatování, že kormoráni nemohou být řazeni
mezi ty živočichy, u nichž funguje mechanizmus zákonitého a přirozeného vztahu mezi dravcem
a úlovkem. Kormoráni tak stojí mimo definované vnitrozemské vodní ekosystémy. Tam, kde se tato
subpopulace vyskytuje, dochází k neúměrným škodám na rybách, tedy k destabilizaci (téměř trvalé
povahy) vodního ekosystému. Pokud ochránci přírody vyžadují jako průkazný doklad škod předložení
zbytků zkonzumovaných ryb z žaludků kormoránů, pak takový požadavek zní velmi falešně a nebere
výše uvedené skutečnosti na vědomí, navíc ukazuje na nedostatečné profesní vědomostní zázemí
žadatele. Takový požadavek dokládá naprosté neporozumění pro ohrožení situace v oblasti
sladkovodních ryb. Je doloženo, že ryby o velikostech 15 až 18 cm jsou žaludečními šťávami
kormoránů rozloženy velmi rychle a za krátký čas jsou už analyticky nepostižitelné a tedy
nedoložitelné. Navíc, přitom právě tato velikost ryb odpovídá mnoha chráněným druhům, které tvoří
páteř rybářsky obhospodařovaného povodí. Ostatně to už bylo oficiálně deklarováno v materiálech
NABU v srpnu 1997, říkajících (doslovně citováno) že: „…výsledky vyšetření žaludků kormoránů
neříkají vůbec nic.“ Přesto se falešně argumentuje dále, prostě tak, jak to jedna strana potřebuje.
Kormoráni nemají žádné přirozené nepřátele. Velmi omezeným způsobem může na vnitrozemských
vodách proti nim vystupovat jen člověk. Pokud tedy kormorána v jednom vyváženém ekosystému nic
neomezuje, pak je ekologická rovnováha narušena a zákonitě dochází k destabilizaci takového
systému.
Kormoráni jsou přitom velmi zdatní a učenliví lovci, s vyvinutým smyslem pro techniku efektivní
lovecké metody. To má vazbu i na současná menší hejna ptáků, v jejichž rámci mohou jednotliví
kormoráni mezi sebou při lovu lépe kooperovat (ve srovnání s minulostí, kdy převažovala větší
hejna). Důsledkem mírných zim a tedy jen zřídka kdy silnějšího zámrazu tekoucích vod mohou
kormoráni i na nejmenších lokalitách lovit celoročně. Základem současné, vysoce efektivní lovné
metody kormoránů zejména na menších vodních tocích je rozdělení hejna na dvě části; první část
stojí vpředu a čeká na ryby, které jim druhá část kormoránů žene vstříc. Kolektivně jsou také ryby
naháněny proti pevným překážkám (jezům, padlým stromům v mělké vodě a podobně), případně
z hlubokých vod do mělčin. Vyhnání ryb z hlubin není pro kormorány problémem, neboť jsou schopni
se účinně potápět až do hloubky 40 m.
Kormoráni jsou inteligentní ptáci; dopravní ruch ani lidé je natrvalo neruší. Jsou velice adaptabilní (i na
městské vody), z velké výšky dokonale rozpoznají, které povodí má dobrý stav populací ryb či které
rybníky mají konzumně velikostně vhodnou obsádku ryb. Na tento „průzkum“ se vydává jen několik
jedinců; ti pak přivedou ostatní. Ani kompletní zasíťování například pstruhových rybníčků problém
neřeší. Nikdy se totiž nepodaří instalovat síť tak, aby někde nezůstal tak velký otvor, kterým by se
kormorán neprotáhl. Ten pak postačí, aby se jím ptáci jeden po druhém protáhli a neomylně se zase
stejným způsobem dostali ven.
Kormoránům chybí mezidruhová konkurence, proto se mohou spojovat do velkých hnízdících
kolonií. Koncentrace takového množství jedinců je nejen letální pro ryby, ale jejich exkrementy mají
podobně smrtící efekt na stromy využívané k hnízdění a vůbec na celé okolí. Soustředění ptáků do
velkých hejn a kolektivní kontaktní potravní chování přispívají i k přenosu parazitů a nemocí, například
tasemnic, rakovinných zárodků či koi herpes viru. Vedle potenciálního zhoršení zdravotní situace
v populacích/obsádkách ryb je navíc třeba počítat i se zvýšenými finančními náklady na veterinární
dozor či preventivní/léčebná opatření.
PŘÍLOHA, SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ADRES 41
Prof. W. STEFFENS: Kormoráni jako možní přenašeči nemocí a parazitů v našich
vodách
Podle vědeckého vyhodnocení vyprodukuje kolonie kormoránů, čítající 1 500 hnízdících párů, kolem
12,5 tun dusíku a 3,1 tuny fosforu (zřejmě ročně; autor to neuvádí). Poslední nizozemské průzkumy
ukazují, že kolonie 1 000 hnízdících párů během jednoho hnízdění vyprodukovala 34 tun exkrementů.
I kdyby jen jejich část přišla do vody, dokázalo by to její kvalitu silně snížit, především pak bude
v blízkosti kolonie registrován nárůst intenzity výskytu Escherichia-coli.
Prostřednictvím exkrementů také nepůjde jen o zvyšování obsahu živin ve vodě, ale rovněž
o bakteriální kontaminaci vody. Všechna tato agens mohou být nebezpečná pro vznik nemocí jak pro
člověka, tak pro zvířata, nemluvě o hygienické úrovni takové vody.
Nesmí se ani přehlížet, že kormoráni jsou hostiteli parazitů (už v jejich vývojové fázi) a že je tedy
mohou přenášet. Kormorán pak může roznášet parazity na velké dálky a to jako důsledek velkého
dosahu jeho doletu (ze Skandinávie až do střední či jižní Evropy). I proto je nutno omezit jeho
předimenzovaný výskyt a preventivně tak chránit naše vody.
SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ADRES
Evropská komise http://europa.eu.int/index-en.htm
Evropský parlament http://www.europarl.eu.int/
Rada EU http://ue.eu.int/
Ministerstvo zemědělství http://www.mze.cz/
Ministerstvo vnitra http://www.mvcr.cz/
Ministerstvo financí http://www.mfcr.cz/
Ministerstvo životního prostředí http://www.env.cz
Český statistický úřad http://www.czso.cz/
Rybářské sdružení České republiky http://rybsdr.fish-net.cz/
http://www.cz-ryby.cz
Český rybářský svaz http://www.rybsvaz.cz/
Moravský rybářský svaz http://www.mrsbrno.cz/
N Turňa - ® So 23.1.2010 11:19:42
Ať žijí ochránci zvířat, už za císaře pána se dávala za tyhle černý šmejdy odměna za zabití, teď je to holt jiné. Měli by tü škodu platit oni a ne stát.
N rybomil - ® So 23.1.2010 11:01:20
Sander >> Perou ??? Jak kde. Kolega berlinan psal, že deutschlandi vyhlásili kormoše ptákem roku.... si dělaji snad prdel.
N wildfish - ® So 23.1.2010 10:44:48
Sander >> ostatní zemně to určitě znaji my také ale v našem skur.kocourkově se toho dožijeme co to kecam nedožijeme
N wildfish - ® So 23.1.2010 10:42:55
Mikšík- jen jednou >> Miksik >> co oči nevidí to srdce nebolí
N Sander - ® So 23.1.2010 10:40:35
Nerad bych zakládal nové fórum, zeptám se zde.

Máte někdo informace o tom, jak se s touto situací perou ostatní země Evropy? Určitě tam čelí nebo čelili podobnému problému. Nechci tím říct, že jsme nějak pozadu, ale nebyl by to jediný případ, kdy by poučení ze zahraničních států bylo v ČR ku prospěchu věci.
N henry7 - ® So 23.1.2010 10:28:50
Mikšík- jen jednou >> Miksik >> to vim ze se to nesmi ale nevim proc kdyz je jich tolik.
N jarda 2004 - ® So 23.1.2010 10:28:49
Jsou to černí šmejdi a úatří to redukovat a redukovat na jednu třtinu je moc. Stát nemá finance a vyplácí nahrady škod za slepice co se přemnoží to je Kocourkov.
N Miksik - ® So 23.1.2010 10:27:41
henry7 >> nevím jestli jsi to postřehl ale to se nesmí...
N henry7 - ® So 23.1.2010 10:20:13
maj to posrilet a byl by klid havjet jedna.

[ Nejnovější | << Novější | strana 1 ze 1 | Starší >> | Konec ]

[ otázky | všeobecné ]

Co je nového - všeobecné
Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Odcizení?

Zdravím. chtěl jsem se zeptat jestli někomu z Pardubic nebo okolí, nebylo odcizeno rybářské pouzdro na pruty, značky :SEMA RAPTOR...

Poděkovani

Timto chci moc poděkovat uživateli s nickem jova12- Josefu Vašinovi,ktery mě a synovi pujčil na jarni Toačovske 24cte uzavřeny deštnik,protože jsem podcenil matku přirodu,Ještě jednou velke dik,Pepa...

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniAVID CARP Screen House Organiser

Za 2490
Skládací tří patrová skříňka, díky které budete mít ve svém bivaku věci vždy správně uspořádané a na svém místě. Rozměry: 50 x 46 x 120 cm / Taška: 85 x 70 x 7 cm. Hmotnost: 8,5 kg. Rozklikněte pro více informací.


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ s.r.o. PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ s.r.o.

Rybářské potřeby pro všechny, kteří propadli kouzlu rybařiny. Díky unikátnímu věrnostnímu systému nakupujete neustále se slevami 5 –...