NRezeň 5,125 - Profil | St 27.12.2017 19:21:00
retrívr >> jasne, a pro svy rejzovani využívají veřejný zdroje vody, který mají zadarmo, přesně ve stylu kapitalizace zisku, socializace ztrát.
Blil bych nad tímhle přístupem.
Umělý zasněžování není přirozený, pro přírodu nic pozitivního nepřineslo, je to jen komerční zájem. V tom článku je to popsany dobre.
NHonza7 - Profil | St 27.12.2017 19:15:48
Velmi pěkný článek, který poukázal, že není nic zadarmo a jak to může dopadnout pokud budeme vše měřit pouze přes finance. Když už dnes jsou ve vzorcích odebraného sněhu, případně vody dohledatelná aditiva, která jsou nápomocna při výrobě technického sněhu, tak jak to bude vypadat za pár let. Cesta do budoucna je jediná pokud se najdou aditiva zasněžovat se v celé oblasti nebude - tohle si zisku-žravci za každou cenu do budoucna rozmyslí.
NRožnovák - Profil | St 27.12.2017 20:25:36
retrívr >> Areálů je v republice asi 400 a jak jsem psal některé leží defakto v nížině a přírodní souvislou pokrývku tam moc dlouho neuvidíš. Největší sranda na tom je že pozemky vlastníkům areálům na nichřž je sjezdovka většinou nepatří a majjí je pronajaté od státu a vznikjí pochopitelně sjezdovky nové tudíž se pronajímají další pozemky, pokud jsou pozemky jen pronajeté a jsou ve vlastnicví státu a na víc leží v CHKO či NP jako takové jsou součástí nebo poblíž nějaké cenné lokality nemělo by docházet k jejich trvalému poškozování. Proto by se měly určit konečně jasná pravidla kdo, kde a za jakých podmínek může provozovat skiareál, s tím že by pozemek vlastnil, protože i on tam investuje nemalé prostředky. Při vzniku areálu v CHKO či NP by musel být jasná jeho konečné přesné umístění a rozloha, žádné postupné mýcení okolních cenných lokalit, vždyť i ta letni turistika živí místní domorodce.
NHonza7 - Profil | St 27.12.2017 19:39:19
Macinek >> Bohužel za vším hledej peníze a pokud jde o peníze, tak pak hledej zisk.
Pokud to vidíš jinak, tak přijedu i s rodinou - budeme to mít u tebe zadarmo?
NRožnovák - Profil | St 27.12.2017 18:53:16
retrívr >> Tak myslet si že umělé zasněžování je spásou pro důsledky globálního oteplování nebo že nás zachrání když jsou nížší jarní úhrny srážek, je pro mě poněkud revoluční myšlenka. Tady se ale řeší jeho neblahý lokální vliv na přírodní podmínky dané lokality a minimálně se nad tím pozastavit a zamyslet měl snad každý, protože o globálním oteplování se před desítkami let taky tvrdilo, že je to blábol a kde jsem nyní. Ano jisté procento lidí lyžařská sezona na horách živí ale velké množství těchto lidí jsou právě v zimě nabíráni jako sezoní síla a nemusí být vůbec ani z regionu. Nejde o to zakázat umělé zasněžování potažmo lyžování ale stanovit jasná pravidla kde a za jasně stanovených podmínek i při rozšiřování a vzniku nových skiareálů a hlavně zajistit jejich dodržování. Většina našich středisek leží opravdu ve srandovní nadmořské výšce ve které by obyvatel Alp vystavěl spíš kopaliště. Ty lépe situoané a největší leží ve vyšších partií CHKO či NP kde leží poblíž nějaké cenné lokality a ne zřídka přímo na sjezdovce něco ohroženého ještě roste, tak je celkem pochopitelné že pokud jim na horskou louku s ohrožeou květenou 4 měsíce v roce někdo sype nadrcený led s minerálními látkami a každoročně to opakuje že se někdo čas od času ozve.
Nboticar - Profil | Čt 28.12.2017 13:00:41
Kontrolou provozovatelů skiareálů, kteří odebírají vodu pro umělé zasněžování, se zabývá ČIŽP, která během předešlé zimy udílela pokuty v řádech desítek až přes sto tisíc. V zásadě je kontrolováno dodržování podmínek vodoprávního úřadu. Velmi zjednodušeně řečeno je kontrolováno, zda byl ve vodním toku zachován během zasněžování jakýsi povolený zůstatkový průtok, či zda je hladina v nádrži nad určitou úrovní. Podmínky vodoprávního úřadu mají za cíl obvykle zachovat nějaký udržitelný život ve vodním toku, dostatek vody pro další odběratele a obecně se zabývají hospodařením s vodou a zabývají se tím primárně složky "technické" ochrany životního prostředí. Osobně nevím, z jakých důvodů jsou však provozovatelé skiareálů osvobozeni od poplatku za odběr povrchové vody. Jejich argumentace, že se voda po roztátí do toku zase vrátí, je zcestná. Jakákoliv továrna, vodárna, elektrárna... , která vodu z toků odebírá, jí do toků část zase vrací (a často zaplatí i za vypouštění vyčištěné odpadní vody). V podstatě tento poplatek platíme my všichni, kdo využíváme vodovod. Jako lyžař bych asi neměl problém s případným zdražením skipasu o tyto poplatky a zároveň věřím v efektivnější využívání vody k zasněžování v případě jejich zavedení. K tomu všemu bývají v turisticky exponovaných horských oblastech též potíže při nakládání se splaškovými vodami. Dosud jsou vidět rozsáhlé oblasti se změněnou vegetací pod jednotlivými rekračními chatami. Pokud jsou tyto nově vybaveny čistírnami (ať už klasickými či kořenovými), je problém se sezónními výkyvy produkce spalškových vod - biologická fáze má buď nedostatek živin, nebo naopak nestíhá živiny zpracovávat. Výsledkem tedy je, že sice tyto vody nejsou vypouštěny přímo "pod sníh" jako dříve, ale dostanou se špatně vyčištěné do vodních toků a sezónně se tak může měnit jejich kvalita. Synergicky tak mohou působit na vodní tok dva jevy - snížený průtok a zvýšené množství splaškových vod v zimním období. Také chápu onenen článek, který upozorňuje na nutnost ochrany oněch uměle zasněžených ploch. Otázka je, zda sjezdovka má být biologicky zajímavé území. Podle mne je sjezdovka něco jako široká nezpevněná pozemní komunikace pro lyžaře a rolby. Trošku mne tak překvapil názor pana Flouska, totiž že i na sjezdovkách je stále co chránit.
NPvl - Profil | Pá 29.12.2017 17:36:15
Pan přírodovědec trochu "pozapoměl" ,že dříve byly kopce na horách zarostlé .Teď je to samá holina . Vě většině případech
Nrover - Profil | Pá 29.12.2017 15:19:43
Sníh resp. voda nad zlato. A na horách, kde každý kopec "vytlačí" tolik vody, že to nelze ani spočítat, tuplem.
Nejsem zarytým zastáncem umělého zasněžování, aby člověk uspokojil potřebu "teď zrovna chci", nicméně nemyslím, že se voda ztrácí do nikam. Ona se vždy někde zase objeví, viz např. to zasněžování.
Souhlasím s retrívrem, návrat vody v určitém skupenství na kopec, pomalejší tání a pod., ...specifik je samozřejmě víc, ale toto by problém s nedostatkem diskutovaného "živlu" být určitě neměl.
Npohodak - Profil | Čt 28.12.2017 22:00:25
Umele zasnezovanie stavanie hradzi vyrub lesov.......
nekonecna tema ked sme uz raz zacali drancovat prirodu musime jej aj pomoct pri jej obnove.
Ci je to vyrub lesa ci stavanie VN ci umele zasnezovanie ide stale o PRASULE KACENY EURICKA.
Som lyziar a prirodny je prirodny.....
Ono vsetkeho vela skodi.
Moja babka co ma co to za sebou mi sama povedala ze od kedy postavili VN Sirava zmenilo sa v danej lokalite pocasie a o rieke Laborec ani nehovoriac.
To iste povodie Ondavi a VN Domasa. Jasne VN chrania pred zaplavami a mame s toho osoch co sa el tyka ale vsetko ma svoj dosah.
Kazda cinnost ma svoje nasledky niektore sa prejavia hned ine o 10rocie
NPřemas - Profil | Čt 28.12.2017 12:03:04
retrívr >> Olše roste u potoků, vlhkých míst. Na těch kopcích rostou samovolně jeřabiny, habry, břízy, duby, buky, bez. Ono vesměs prý "nežádoucí" dřeviny. Přitom to jsou dřeviny, kterých tam má růst ... a i ta olše je tam doma. Člověk má tendenci stále přírodě nakazovat, co kde má růst. Když nejsou podmínky pro louku, tak tam ta louka prostě nebude. Tak je jako s mokřady, buď jsou podmínky nebo nejsou. Na horách se traduje, že tam mají být louky, ale ty tam jsou od dob osídlení a pastevectví. Tedy jsou tak nějak umělé ... Opakem jsou paseky, mýtiny ...
Nretrívr - Profil | Čt 28.12.2017 11:12:49
Přemas >> Zanikají především tím, že zarůstají volšemi a jsou kyselé, v lepším případě neúměrným spásáním a tím změnou bylin.
Nretrívr - Profil | St 27.12.2017 17:54:59
Ještě jen malá poznámka. Jezdím pravidelně na ledovce již 29 let ! Ledovce zcela viditelně ubývají, kdyby nebyly systematicky chráněny umělým zasněžováním, tak by možná už ani nebyly. Navíc mi přijde, že ta voda bude zase jen voda a poteče zase jen z ledovce. Tak jako z Krkonoš, bude snad i zajímavější, když nepoteče v zimě ale v létě. Ale nejsem z KRNAPu, tak tomu asi vůbec nerozumím, já jen koukám.
Nretrívr - Profil | St 27.12.2017 16:53:12
Krnap je bezcenná organizace, bez pravomocí, bez rovného metru. Ještě víc je zarážející, že člověk z Krkonoš vyleze s tímto názorem, když ví, že to v Krkonoších živí v zimě nejméně 30 % lidí. a sníh se neztratí, naopak pomaleji taje.
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
