Nástrahy na ryby

Tento článek o živočišných nástrahách chci pojmout poněkud netradičně. Ve většině článků s takovou tématikou se podrobně dočtete o získávání nástrah, následně o jejich dlouhodobém přechovávání (což bývá většinou tak složité, že je to pro většinu běžných rybářů neuskutečnitelné). Myslím, že takových článků vyšlo v časopisech a knihách již mnoho, a je proto zbytečné se opakovat. Já to tedy udělám trochu jinak. V prvé části článku popíšu jen své tipy a zkušenosti, které jsou díky své jednoduchosti a nenáročnosti snadno použitelné pro každého. Vzhledem ke skutečnosti, že mou doménou je plavaná, používám z živočišných nástrah především bílé a moučné červy, dále hnojáčky, případně v nouzi běžné, kopané žížaly. Ve druhé části se pak věnuji způsobům uložení nástrah při samotném lovu, tak aby nástrahy byly pro rybáře snadno k dispozici, zároveň ale, aby nehrozilo jejich rozsypání a podobně. Pokud se nemýlím, tak o těchto věcech toho zatím mnoho napsáno nebylo, přitom tyto zdánlivé maličkosti nám chytání velmi zpříjemní.

Červi

Z hlediska plavané jsou nejdůležitější a nejpoužívanější živočišnou nástrahou bílí červi (masní, kostní červi, „ďoby“ atd.). Dnes již není problém červy koupit – prodává je v podstatě každá rybářská prodejna, pokud ve vašem okolí ale žádná není, zkuste to v obchodech s krmením pro zvířata. Těchto obchodů je více a často zde mívají právě i bílé červy. Po zakoupení červů je většinou nutné je ihned přebrat a odstranit zakuklené, případně mrtvé jedince. Je dobré mít doma sáček suchých jemných pilin, které v krabičce vyměníme. Někdo do krabičky dělá otvory pro přístup vzduchu, podle mne je to ale zbytečné. Pokud červy přechovávám v suchých pilinách, v hermeticky uzavřené krabičce, vydrží v chladničce bez problémů 4 – 5 týdnů. Vhodné místo pro uskladnění červů v chladničce je ve spodní části, ve vyšších „patrech“ je již teplota příliš nízká a červi to nepřežijí. Pokud mám pocit, že červi jsou ještě malí a potřebují přikrmit, přidávám jim pravidelně do krabičky kousek taveného sýra. Sýr je možné promíchat s potravinářským barvivem, červi pak dostanou nádech použité barvy. Před chytáním červy opět přeberu a do krabice, kterou si beru k vodě, vložím jen červy, nepřidávám už žádné piliny nebo jiný materiál. Důležitou zásadou je nevracet „nevychytané“ červy zpět do chladničky k původním uloženým zásobám, to by jen přispělo k rychlejšímu zakuklení všech červů. Pro zvýšení atraktivity bílých červů je možné použít tekutý posilovač, mám dobré výsledky s posilovači naturálního pachu „Červi“, lze použít ale i na prvý pohled nevhodné příchutě, např. na ovocné nebo mléčné bázi. Jako můj tip, zejména pro studenější vodu, uvádím běžné polévkové koření Klasik. Stačí několik kapek do krabičky s červy, protřepat a uvidíte ten rozdíl. Háčky pro nastražení bílých červů (anglicky bývají označeny Maggot) jsou vyrobeny z jemného drátu, aby červy při nabodnutí co nejméně poškodily. Nicméně někdy se použití pevnějších, silnějších háčků nevyhneme (např. při lovu kaprů), pak se červi musí častěji měnit.

Moučné červy zmíním jen okrajově, beru je jen jako náhradu za bílé červy v případě absolutní nouze. Výhodou je jednoduché přechovávání, červy můžeme při pokojové teplotě uložit kamkoliv do temna, žádnou další péči nepotřebují. Přikrmit je lze kousky suchého pečiva nebo chleba, který rozdrobíme do krabičky. Nevýhodou „moučňáků“ je jejich nižší účinnost a těžší nastražování než u bílých červů. Mají velmi pevný a tuhý povrch těla, pokud je háček tupý nebo z hrubého drátu, bude nám napichování činit potíže.

Žížaly

Hnojáčci se dají také zakoupit ve specializovaných prodejnách, pak je uložím do chladničky přímo v krabičce se substrátem, tak jak jsem je zakoupil v obchodě. Bez problému vydrží 2 – 3 týdny, a v této době je nutné je spotřebovat. Pokud jste šťastnými vlastníky zahrady s kompostem, máte o hnojáčky celoročně postaráno. Snad jen s vyjímkou nejstudenějších měsíců, kdy stejně chytat nejde, protože vlasec zamrzá v očkách prutu, nakopeme během chvilky potřebné množství žížal. V tomto případě asi nějaké dlouhodobé přechovávání není na místě, pro krátkodobé uchování použijeme podobný postup jako u červů. Krabičku opět uložíme do spodní části chladničky, tentokrát ale musíme do víčka vytvořit otvory pro přístup vzduchu. Otvorů je lepší udělat více a menších, hnojáčci se totiž umí protáhnout i neuvěřitelně malou dírkou, aby nás pak po otevření chladničky nečekal šok! Krabici s hnojáky je vhodné vystlat několika vrstvami mechu nebo listy trávy, žížaly se tak pročistí a vydrží v nepoškozeném stavu. Pro nastražení hnojáčků i jiných druhů žížal se hodí háčky s delším raménkem, pro zvlášť velké kusy, při chytání velkých ryb (např. úhořů), je možné použít modely háčků, které mají na raménku vystřiženo několik malých hrotů. Žížala pak po nastražení drží velmi dobře a ryba ji nemůže jen tak lehce z háčku stáhnout.

Krabičky a plata na nástrahy

Budu vycházet ze dvou možných způsobů lovu. Buď si zvolíme u vody místo lovu, které již měnit nebudeme, nebo se naopak aktivně pohybujeme kolem vody s minimem náčiní. V prvém případě, praktikovaném především na stojatých vodách, používáme zpravidla i větší výběr nástrah – a znáte to .…… Krabičky nikdy nejsou tam, kde jsme je před chvílí odložili, z neustálého shýbání už necítíme záda, a když vstaneme ze židličky, abychom se protáhli, s velkou pravděpodobností se nám zakutálenou krabičku s nástrahami podaří rozšlápnout. Pomoc je přitom tak jednoduchá, zahraniční výrobci nabízí rozličné stojánky (plata) pro uložení libovolného počtu druhů i množství nástrah. Bohužel tyto pomůcky nejsou právě levné, což většinu zájemců ihned odradí. Není ale přitom těžké si podobné plato vyrobit vlastními silami. Jako základ poslouží krabičky pro uskladnění potravin do chladničky, vybereme si vhodnou velikost s přiléhajícím víkem, důležité je odsazení (výstupek) krabice těsně pod víkem, aby se mohla zachytit v překližkové desce. Většina z nás asi nepoužívá více než 4 druhů nástrah najednou, proto postačí 4 ks krabic, dále deska z překližky, kterou si necháme na potřebný rozměr nařezat přímo v supermarketu pro kutily. Do desky vyřízneme pomocí vrtačky a přímočaré pilky příslušné otvory, přizpůsobené velikosti a tvaru krabiček. Desku můžeme nalakovat vodovzdorným lakem a do geometrického středu připevníme šroub z vidličky pod pruty, jehož pomocí můžeme vždy desku našroubovat na bodec, umístěný na vhodném místě poblíž rybářské sedačky. Výsledkem je, že nástrahy máme pěkně po ruce, nemusíme se pořád někam shýbat a hledat je. V případě druhém, kdy se kolem vody neustále pohybujeme, používáme většinou jen jeden nebo dva typy nástrah, umístěných v krabičkách, které uložíme do kapsy nebo batohu. Může se ale stát, že krabička se v kapse nechtěně otevře a rozsype, nebo že ji neustále hledáme v nesprávné kapse apod.. Tady je účinným řešením použití krabiček, určených pro připevnění na opasek. Krabičky mají vždy minimálně dvě oddělené části a na zadní straně úchytku, sloužící pro připevnění. Po naplnění nástrahami ji jednoduše nasuneme na opasek, horní lem kalhot nebo třeba popruh od ledvinky atd., a krabička je spolehlivě po ruce, nemusíme se bát, že při zabrodění do řeky nám vypadne z ruky do vody a o nástrahy přijdeme.

http://rybareni.euweb.cz