Krajský přebor Bečva

Zdravím všechny příznivce ohnutých špící :-)


Přináším Vám report z Krajského přeboru LRU Feeder ÚS SMS, který se odehrál ve dnech 19. a 20. května na naši domovské řece Bečvě. Tento revír je spravován MO Přerov, která nás od letošního roku podporuje na našich toulkách po závodech.

Z minulého ročníku bylo co obhajovat. Tak jsme doufali, že neuděláme ostudu a připravili jsme se poctivě… Celý Krajský přebor se stejně, jako minulý rok, skládal ze dvou samostatných závodů - jejichž celkový součet určí nové přeborníky. Vítězný tým v rámci Divize družstev LRU feeder získá právo startu ve II. Lize skupině B, která je pro nás kluky a děvčata z Moravy vyhrazena.

Na závodní trati jsme se objevili na tréninku týden před závodem (samozřejmě tam, kde se nakonec poprvé vůbec nechytalo, a to pod jatkami:-)). Zachytali jsme si náramně. Brali hlavně karasy, kteří od posledního ročníku notně povyrostli. Tam je Ondra kosil, všude kde ho los zavál. V podběráku nechyběly ani ostroretky, které byly viditelně potlučené zřejmě z čerstvě končícího tření. Podoustve, které na Bečvě obvykle v úlovcích dominují, tentokrát téměř chyběly. Výjimkou byly dva kousky, které byly v krásném svatebním šatě a s plnými bříšky. Zřejmě byly těsně před každoroční romantikou.

Plán byl jasně dán - chytat rychle a hlavně všechno bez potřeby selekce. Cílová ryba ostroretka / karas - hlavně ne ouklej!

Na závod jsme ladili krmení spíše do slana, na háček jsme připravili vše, co malo i velkoobchodníci v sortimentu nabízeli. Dokonce jsem po čase udělal probírku své malé farmičky hnojních žížal, které se i v panelákových podmínkách krásně daří a povolal nejstatnější kousky do zbraně.

V týdnu před závodem konečně zapršelo, takže hladina šla lehce nahoru. Z tohoto důvodu byla kromě medium/light prutů přibalená také těžší média.

Závod vám pár větami popíšu z vlastního pohledu.

První závod

Pro první závod jsem nalosoval průměrnou A6 a vynikající C10 forhond. První místo bylo v sektoru, kde je zřejmě nejvýhodnější flek na závodní trati. Most u elektrárny (A1) je každoročně tutovka a jistota pěkného lovu, i když jsou ostatní místa jalová. Plán byl tedy jednoznačný - skončit nejhůře do pátého místa. Zvláště při pohledu na konkurenci závodníků okolo - Mara Vík, brácha Ondra, Peťa Chadraba a jiní dávali tušit řádnou řežbu o každý bod v pořadí.

Závod jsem zahájil decentním zakrmení. Vždy jsem dbal na řádné vyklepnutí krmení a především na to nepřilákat oukleje. Po deseti minutách přišel start závodu a samozřejmě první ouklej ihned na břehu:-). Postupně si však větší ryby krásně najely. Braly hlavně plotice, překvapivě také podoustve, které stihly během uběhnuvšího týdne založit na novou generaci. V druhé polovině závodu se připletly také ostroretky, které dvakrát po dvou pěkných kouscích navštívily moje krmné místo. Celková váha přes 7 kg byla k mému překvapení nakonec vítěznou a zajistila mi nečekanou jedničku v sektoru.

Roman vážící svůj úlovek

Druhé kolo jsem šel na C10, což byl forhond nejvýše proti proudu. Tam jsem vážně doufal v dobrý výsledek, ale znáte to, když si moc věříte… Vedle mne vpravo na C9 seděl můj kolega z našeho Feeder teamu MO Přerov - Roman Ondrušek. Ten tahal přes počáteční trápení s ouklejemi podoustve i podběrákové velikosti. Já si nechal klip na vzdálenosti z prvního kola, a to byla chyba. Prvních 15 minut jsem chytal jen oukleje a nadával si, jaký osel si může sednout na místo, aniž by si změřil hloubku a řádně ošmátral dno. Nic naplat. Nezbývalo než to udělat během závodu. Rychle jsem zjistil, že o 4 metry blíž bylo znatelně hlouběji. Tam by už ouklejky nemusely být tou jedinou rybou, která mi atakuje nástrahu. Rychlá tři krmítka na nové místo, překlipovat také druhý prut a s novým elánem vstříc nové naději! První ostrý nához podoustev na podběrák, druhý nához, už „jen“ podoustev a třetí už jen ouklej. Roman vedle alespoň, dle toho co jsem periferně viděl, co chvíli mával s podběrákem. V ten moment jsem se rozhodl, že za každou cenu půjdu od ouklejí čekat na větší rybu. Riskl jsem zmenšení košíku, zjemnění vnadění a prodloužení intervalů náhozů a nakonec okolo poloviny kola přišly první ostroretky. Nebudu to dál prodlužovat, nakonec se to naskládalo na necelých 5 kg rybí váhy což v odpoledním kole, kdy se ryb tolik nechytá, stačilo na další sektorovou jedničku.

1+1=2=>1. tolik matematická rovnice, kterou jsem si tak rád na konci prvního dne přepočítal.

Do druhého dne jsem šel už s úplně čistou hlavou. Těšil jsem se, jak si zachytáme. Sluníčko mělo svítit, větřík pofukovat - prostě krásná jarní idylka. Těžší pruty jsem kvůli padajícímu průtoku nechal tentokráte doma.

Druhý závod

Pro druhý závod jsem měl los A8 a A3. Takže karty byly rozdány podobně jako první závod. První flek spíše podprůměr, druhé místo lepší.

První kolo jsem věřil pěkné rýze na dně, kterou jsem si při osahávání dna našel. Bohužel ryby se dnes ukazovaly až za polovinou koryta. Tam jsem s výbavou, co jsem si do druhého kola přinesl, neměl nárok dosáhnout. Nachytal jsem směsici plotic, podouství, ouklejí, ale taky jednu krásnou parmu. Tahle krásná, vousatá sympaťanda mi v celkovém zúčtování zachránila alespoň 5. místo v sektoru. Ostroretkám jsem prostě konkurovat nemohl - váha se zastavila pouze na lehce více jak 5 kg. Škoda, tady se dalo určitě vymyslet něco více, ale tohle si po závodě mohl říct určitě každý…

Poslední kolo celého víkendového maratónu mne zavedlo na A3 opět vedle parťáka Romana, který z toho nebyl zrovna nadšený… Na tomhle místě je potřeba poděkovat Ondrovi, kterého školní povinnosti nepustili do druhého závodu, a tak přišel před druhým kolem alespoň jako trenér a přinesl mi tolik potřebná média.

Nejlepší chytačka nakonec - Roman čapal rybu za rybou já po slabší první hodince také. Na krátko se zanedlouho objevily moc pěkné plotice, slušné podoustve. Ve větší dálce se objevila ostroretka, a pak jsem poslední hodinu závodu měl rybu, jak na krátko, tak ve větší vzdálenosti. Krmení pracovalo na jedničku i při střídání míst. Výsledkem bylo necelých 8kg a nádherná jednička.

Rezultát druhého závodu 5+1 znamenal 4. místo ve druhém kole, kde nakonec týmový kolega Roman Ondrušek zachytal krásné druhé místo. Druhý závodní den nakonec opanoval Jirka Lalák.

V celkových výsledcích tohoto krásného závodu, který je každý rok svátkem pro všechny příznivce závodního feederu z našeho regionu, jsem se umístil se součtem 8 za oba závody na moc pěkném 2. místě celkově. Tedy výsledek z loňska obhájen, radost ohromná jen ta jednička je pro mne jakási začarovaná:-)

Gratulace novému přeborníkovi LRU Feeder ÚS SMS Jiřímu Lalákovi, který si pro sebe urval titul s krásným součtem 7!

Petr Vrtěl (vlevo) a Jiří Lalák (vpravo)

Celkovými vítězi Divize družstev se stali pánové z Feeder teamu Plecháči Krnov - gratulujeme.


Vítězové Divize z Krnova


Když už nemůžeme v týmech - snažíme se v jednotlivcích alias "Happy jak dva grepy"

Co říci závěrem? Samozřejmě veliké poděkování patří organizátorům těchto závodů (Jirka Kroča, Laďa Hrabal, Pavel Sedlák). Věřím, že se zde všichni zase za rok sejdeme - doufejme, že v počtu více než hojném ;-)

Za Feeder Team MO Přerov,
Petr Vrtěl (T-Mc)
Petrův Zdar!

Kdo by měl zájem i nadále sledovat naše kroky, nejen na závodním poli, navštivte náš profil na Facebooku @FeederTeamPrerov

Foto: Vrtěl O, Vrtěl P, Hrabal L, Raclavský V.