MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Lipánci v říši smaragdových perel

Kategorie: Všeobecné

Jelikož jsem byl jako malý začínající rybář odkojen vyprávěním svého otce o nesčetných zážitcích z rybářských táborů opočenského kroužku na řece Lužnici u obce Dobronice, z nichž mnohé se dnes již pomalu stávají legendami, nemohl jsem se hned od založení svého vlastního kroužku ubránit myšlenkám na uskutečnění něčeho podobného. Jenže doba se za těch dvacet třicet let poněkud změnila… Uspořádat takový tábor je dnes z důvodů, řekněme, „byrokratických“ a personálních složitější než dříve a mé časové možnosti tomu také nenahrávají.


Hledal jsem proto jiné řešení. Takové, aby si děti odnesly krásné zážitky a přitom bylo pro nás vedoucí vše co nejjednodušší. O kempu a rybníku Brodský u Červeného Kostelce jsem začal v koutku duše uvažovat už minulý rok. A to poté, co jsme zde o prázdninách absolvovali tři „kola“ dětských rybářských závodů. Věděli jsme, že ve zdejších vodách plave spousta krásných ryb, včetně jeseterů a línů nadstandartních velikostí, a že majitel, pan Hrstka, by nám jistě vyšel vstříc. Revír pro nás není daleko, ryb je zde spousta, prostředí je nesmírně příjemné a ubytování i strava by byla bez starostí. Nadhodil jsem proto tento nápad rodičům a čekal na výsledek. Velmi kladné ohlasy nás rychle přesvědčily o tom, že prostě pojedeme. Dokonce se mě někteří rodiče dotazovali, zda by nám mohli „přibalit“ i pár dětí, které k nám do kroužku nechodí. No, proč ne, berme to jako projev důvěry, řekl jsem si…


Zbývalo tedy jen určit termín. Moc na výběr jsme ovšem neměli… V červnu mám já i bratr „zkouškové“ a o prázdninách by tu bylo už moc rekreantů. Ryby jsou tu sice na ruch zvyklé, ale k rybařině alespoň trocha toho klidu dle mého prostě patří. Navíc dobu od července do konce září stejně strávím na stážích v sanitce a na „áru“, takže nám tu zbývá už jen květen. Což by nemuselo být úplně špatné, říkám si. Počasí už většinou ujde a ryby bývají při chuti. A ačkoli jsem tomu v tuto chvíli ještě nevěnoval až takovou pozornost, tak květen je skvělý ještě v jedné věci, ale to až později…


Volba tedy padla na dobu od čtvrtka 8. do neděle 11. května, kdy děti díky čtvrtečnímu svátku a pátečnímu ředitelskému volnu ve škole nezameškají. Starostí bylo i tak hodně, ale vše tak nějak rychle uteklo a najednou celá naše rodina, včetně přítelkyně a babičky, společně se šestnácti dětmi, stála na břehu „Broďáku“. Děti byly tak natěšené na rybolov, že některé bylo obtížné donutit, aby se v klidu ubytovaly v chatkách a povlékly si postele. Jak jsem později zjistil, některým se povléci nepodařilo za celé čtyři dny.


Když jsme se dostali na svá lovná místa, vše jsme začali organizovat a navazovat tak, abychom naplnili hlavní cíl našeho pobytu, sice ulovení podstatně větších kaprů, než na jaké jsme normálně zvyklí. Nejsem sice žádný „kaprařský“ analfabet, ale když mi byla nabídnuta pomoc od pana Čejpa z firmy Bejsfish, jejichž produkty na zdejší vodě „chytají“, neodmítl jsem. Tím spíše, že pan Čejp tuto vodu dokonale zná, několikrát tu uspěl na kaprových závodech a prostě ví co a jak… Vděční jsme mu byli nejen za dodání pelet, boilie, dipů, esencí, PVA materiálů a spousty dalšího, ale také za to, že zde s námi strávil celý den a pomáhal dětem s lovem kaprů, jak se jen dalo.


Avšak ne každý den je posvícení… Rybařina je prostě nevyzpytatelná a i na tak dobře zarybněném revíru se může stát, že o velkou rybu celý den nezavadíte. Ryb jsme nachytali desítky, ale „jen“ do 50ti cm. Feederové špičky se opravdu nezastavily, ale pruty s boilie a peletami mlčely. Doslova pár velkých ryb prý někomu „spadlo z háčku“ nebo přetrhlo vlasec, ale na břeh se nepodívala žádná, ačkoli jsme dělali všechno možné i nemožné. Koneckonců tak na tom byly i ostatní kaprařské party lovící na druhém břehu. My dospělí jsme z toho ovšem byli rozladěni více než samotné děti. Ty byly prostě rády, že jim ryby berou a na velikosti jim už tolik nezáleželo.


Večer jsme se pokoušeli celou situaci zhodnotit. Shodli jsme se na tom, že s většími rybami „zamávalo“ dosti razantní ochlazení a zřejmě i krmná kampaň neoddělitelně doprovázející čtyřdenní „kaprařský maraton“, který zde skončil jen tři dny před naším příjezdem. Z pohledu větších úlovků zachránilo první den několik pěkných línů v rozmezí 40 až 45 cm. A to bylo ono!! Květen je přeci měsícem línů!! Jedněch z nejkrásnějších ryb, které v našich vodách plavou. Rozhodli jsme se tedy tak, že budeme dále zkoušet štěstí s velkými kapry, necháme děti, aby se i nadále bavily lovem menších kaprů na feeder, ale současně se zaměříme právě na ony zelené perly této vody. Jak se hned příští den ukázalo, skvěle na ně platila následující finta. Lovili jsme v blízkosti členitého břehu porostlého bujnou vegetací sahající mnohdy až nad samotnou hladinu, nastražovali jsme buď halibutku mimo háček, nebo větší žížalu a asi to nejdůležitější – červovým prakem jsme průběžně nastřelovali drobné 2mm peletky, které neplaší krmné místo, vytváří silnou pachovou stopu a přitom ryby nezasytí. Takto se nám dařilo líny přilákat, udržet je dlouho v lovných místech a na rozdíl od vnadění sypkou směsí s červy a kukuřicí více eliminovat záběry menších kaprů a bílé ryby.

Výsledek byl pohádkový. Během následujících dvou dnů děti nalovily na třicet krásných línů, nejčastěji ve velikosti od 40ti do 45ti centimetrů. Svatý Petr v tomto ohledu nejvíce přál nejmenšímu žáčkovi z řad Lipánků, osmiletému Kubovi Čapencovi, který nejen že ulovil línů nejvíce, ale podařilo se mu přelstít i největšího lína naší výpravy. Žížalímu lákadlu podlehla krásně stavěná líní slečna, jíž se podařilo narůst do bájné délky 50ti centimetrů!!! A když se Kubovi při stahování udice na prázdný háček pověsila ještě štika v délce 71 centimetrů, nebylo pochyb, že Svatý Petr si Kubíka vážně oblíbil.


Nakonec to ani s lovem kaprů nedopadlo zas tak špatně. Dan Ptáček, kterému v lovu nezabránily ani naštípnuté kosti, ulovil na halibutku pěkného šupíka s délkou 78 centimetrů, kterého stylově zdolal ze zdejšího mola a udělal si zde tak svůj „osobáček“. Kontroval mu Jára Linhart, který, sice na prut slovenského kolegy, který musel toho času neodkladně na toaletu, zdolal sympatického lysce přes šest kilo. Hlavní slovo měla však nakonec „dáma“. A sice naše nesmírně šikovná začátečnice Adélka Čepelková, která naprosto zaslouženě ulovila rybu, o které se jí do té doby nejspíše ani nesnilo. Že se podařilo přelstít pěknou rybu, jsem viděl už z dálky. To, co by však mimo ryby samotné, asi stálo rovněž za zdokumentování, by byl můj nevěřícný pohled, když jsem přišel blíže. Dodnes totiž tak úplně nechápu, jak se povedlo Ádě a mé přítelkyni Terce tuto rybu nacpat do tak malého podběráku. Kombinaci „Monster kraba“ a oranžové „plovky“ v esenci, kterou Áďa nastražila, si totiž vyhlédl kapr, jemuž jsme naměřili přes 80 centimetrů. Radost úspěšné lovkyně byla opravdu veliká… Aby ne!


Z pohledu rybolovu jsme tedy měli splněno. Denně nebyl pro děti problém zdolat i dvacet kaprů (na jednoho) do padesáti čísel, ulovili jsme i tři velké kapry, příjemným překvapením byly i úlovky ne zrovna nejmenších, krásně vybarvených perlínů, o smaragdových perlách této vody ani nemluvě. K tomu krásné ubytování, zdejší výborná kuchyně a servis… Vše jsme zakončili společným táborákem s překvapením v podobě oslavy Danových jedenáctých narozenin. Takže i přes to, že počasí bylo jako na houpačce a zpočátku to s rybami nevypadalo zrovna nejlépe, se vše k dobrému obrátilo. Děti si tak odnesly spoustu zkušeností a hlavně zážitků, o které jde především.


PS: Vím, že pohled na soukromé revíry je různý a výměny názorů mezi rybáři často velmi ostré. I já mám v hlavě stále určité morální dilema, které by vydalo na samostatný článek a mohu říci, že jsem sám dlouho přemýšlel, zda vzít děti na typ vody, která je vlastě svým charakterem mimo běžnou realitu svazových revírů. Soukromé revíry určitě nejsou pro ryby z hlediska četnosti jejich ulovení rájem, ale na druhou stranu, pokud by nebylo takové vody, jako je například revír Brodský, tak si naše děti možná tak krásné líny v životě neuloví. Protože pokud by měl existovat takový revír v současných pravidlech svazového rybolovu, tak věřím tomu, že ho my rybáři dokážeme během pár let naprosto zničit.

Tomáš Kupka
Vedoucí rybářského kroužku Lipánci
Nové Město nad Metují

 

Tomáš Kupka - ®, 18.6.2014

Diskuse k miničlánku

Žádné zápisy.

[ Vstoupit do diskuse - 0 reakcí ]

Co je nového - všechna témata
Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
FISHING STAR – rybářské centrum FISHING STAR – rybářské centrum

Internetový prodej rybářských potřeb FISHING STAR. S námi si splňte své rybářské sny.