Sázava 2010

Kategorie: Všeobecné
Byl krásný prázdninový den a my jsme si z Prahy vyrazili na Sázavu. Nezapomněl jsem si s sebou sbalit jeden prut a vyplatilo se mi to. Chytili jsme spolu s bráchou mnoho druhů ryb. Vlakem jsme přijeli do Českého Šternberka, kde jsme si měli půjčit kanoi, ale až ráno. Hledali jsme místo na přespání. Našli jsme jedno krásné místo vedle rybářské pramice. Spali jsme pouze ve spacím pytli pod širým nebem. Chvíli jsme se ohřívali u ohně, potom jsme oheň uhasili a šli jsme spát.

Další den ráno jsme šli pro lodě. Zároveň jsme si koupili ,,tuzemák“ pro vodníka, abychom se necvakli. Potom jsme vyjeli. První den jsme ujeli asi 20 km. Dojeli jsme do města Sázava, kde nás čekal 1. kemp. Přijeli jsme večer a už byla skoro tma. Ale já jsem se vypravil na ryby. Nějaký rybář si u vody zapomněl žížaly a tak jsem neváhal a pár jsem si jich vzal. První rybou na řece byla malá podoustev. Už byla tma.


Další den ráno, když jsem se vzbudil, šel jsem opět na ryby. Taťka s Honzíkem ještě spali. Mezi žížalami jsem našel většího jedince a tak jsem ho zkusil. Vyplatilo se mi to. Za pár minut jsem z vody táhnul poměrně velikého okouna. Dále jsme se vypravili ještě před rozedněním. Dnes nás čekal úsek okolo 6 km. Ráno byla Sázava zahalena mlhou. Cestou nás doprovázely kačenky a volavky. Nechávali jsme se unášet po pomalu tekoucí řece, protože jsme věděli, že řeka je moudrá. Také jsme sjeli první šlajsnu. Taťka projížděl i jednou nebezpečnou šlajsnou, asi 1,5 metru hlubokou. Projížděli jsme pod dálnicí D1. Taťka měl o kus dál v celku veliké štěstí, protože ho jeden jez stáhl do svého kohoutu a taťka měl co dělat, aby ho kohout nepřevrátil. Byl to urputný souboj člověka se řekou. Tentokrát naštěstí zvítězil člověk. Nevím, co bych si počal. Jiní vodáci taťku u šlajsny vytáhli a všechno dobře dopadlo.

K večeru jsme dorazili na místo, kde jsme měli přespat. Byl to travnatý plac pod jezem. Připravili jsme si věci na spaní, ale povšimli jsme si nízko letícího horkovzdušného balonu. Věděli jsme, že je z Benešova a když šel taťka na průzkum, tak zjistil, že ten balon přistál na cestě o 50 metrů dál. V balonu seděl starší pán, nejspíš nějaký dobrodruh. Taťka si s ním povídal o znečištěné vodě v okolí továren a fabrik. Po návratu do tábora jsme rozdělali oheň a i se slupkou jsme do ohně hodili kukuřici, kterou jsme cestou nasbírali. Kukuřice byla velice dobrá. Po výborné večeři jsme šli opět na ryby. Už se stmívalo a na ryby jsme museli po tmě. Honzík se konečně dočkal své první ryby na řece. Byl to ježdík. Už byla tma jako v ranci a my jsme šli spát. Ale ne na dlouho. Přibližně o půl jedné nás taťka vzbudil, že začíná pršet. Rychle jsme sbalili co se dalo a dali jsme věci pod loď. Taťka šel hledat nějaké suché místo na přespání. Asi za čtvrt hodiny se taťka vrátil a řekl nám, že skoro nic neobjevil, až na jeden soukromý pozemek, kde byla otevřená dvířka, na kterých byl nápis ,,POZOR ZLÝ PES“. Ale my jsme se odvážili a přestěhovali jsme se sem. Noc jsme přečkali a žádný pes nepřišel.


Ráno nás opět doprovázely kačky. Užívali jsme si ranní pohody. Dopoledne jsme projížděli kolem fabriky a konečně jsme dojeli do Týnce nad Sázavou. Po příjezdu jsme dali sušit mokré věci, vybalili jsme si a šli jsme na ryby. Rybí koncert začal Honzíkovou ouklejí potom jsme chytili ještě dvě, následoval proudník, karas, cejnek malý, další ouklej, kapr, kterého jsme snědli a ještě jeden karas. Po neuvěřitelném lovu jsme pokračovali v plavbě. Dopluli jsme ke starému mlýnu. Rozhodli jsme se, že zde přespíme. Už byla tma a taťka sekal dřevo nožem. Najednou slyším, jak sjede nůž po dřevě a hned potom taťka hlasitě zařve bolestí. Když jsem viděl, co se stalo, začaly se mi podlamovat nohy. Taťka si rozřízl palec. Nůž projel skrz nehet a kus pod nehtem. Zatím co mi taťka svítil do lodního sudu, já jsem hledal v lodním sudu papírové kapesníčky, aby se nám aspoň trochu podařilo zastavit krvácení. Kapesníčky jsme našli a krvácení se ztlumilo.

Už jsem byl ospalý a šel jsem spát. Ale opět nás taťka vzbudil, že začíná pršet. Sbalili jsme věci a dali jsme je do lodě. Přepluli jsme řeku na druhou stranu a oknem jsme vlezli do starého mlýna. Taťka celou noc zaháněl potkany, aby na nás nezaútočili, ale o tom jsem já už nevěděl protože jsem spal.

Ráno jsme si sbalili věci a jeli jsme. Nejprve jsme sjeli jez, pokračovali jsme velikými peřejemi a nakonec jsme dojeli do Pikovic, kde jsme měli končit. Nejprve jsme vysušili lodě a připravili je k odevzdání. Po krátké přeháňce jsme se vypravili na ryby. První ryba zabrala na Honzíkův prut. Byl to bolen. Nebyl to žádný obr – měl pouhých 20 cm. Další rybou byl opět bolen, tentokrát můj. Opět exemplář o stejné velikosti. Objevili jsme místo, na kterém braly ryby ,,jako divý‘‘, ale skoro žádná ryba se nedala zaseknout. Až později jsme zjistili, co to tak bralo. Já už jsem ztratil trpělivost a Honzík pokračoval v lovu. Po několika neúspěšných zásecích se Honzíkovi podařil vytáhnout jeho tehdejší osobní rekord. Byl to tloušť. Měl 34 cm. Vám se to možná zdá jako málo, ale věřte mi, Honzík byl radostí celý bez sebe.


Já jsem udělal velikou chybu, že jsem odešel. Správný rybář by měl být trpělivý a to já jsem nebyl. Ale my víme, že chybami se člověk učí. Kdybych neodešel, mohla by být větší šance na ulovení velikého tlouště. Po úlovku a vyfotografování jsem se přebrodil na druhou stranu koryta, kde se mi podařilo ulovit malého tlouště, který byl o dost menší. Byla to poslední ryba výpravy. Po odevzdání lodí jsme spěchali na autobus. Sotva jsme ho stihli.

Někteří z vás možná podobné dobrodružství zažívají téměř denně, ale pro mě to bylo prozatím největší z rybářských dobrodružství.

Ivan Mitrus
 
Mr.Stick - 29.12.2010

Diskuse k miničlánku

Blažík - Profil | St 29.12.2010 23:29:51

xmac >> To je takovej rychločlánek :-)

xmac - Profil | St 29.12.2010 22:06:46

Je to moc pěkné..Jen jsem nepochopil to umístění v bleskovkách..

Šlapeto - Profil | St 29.12.2010 21:50:52

Pěkný :)