Kormorán

zubáč | Po 23.1.2006 8:27:35

Podívej se na www.ryby.sk je tam vcelku dobrý článek Ing. Zontága...

• Nelíbí 0
• Líbí 0

TomášV - Profil | So 21.1.2006 19:05:24

Vase zprava

• Nelíbí 0
• Líbí 0

TomášV - Profil | So 21.1.2006 19:03:02

Vase zprava

• Nelíbí 0
• Líbí 0

TomášV - Profil | So 21.1.2006 19:01:43

Vase zprava

• Nelíbí 0
• Líbí 0

TomášV - Profil | So 21.1.2006 19:00:33

Vase zprava

• Nelíbí 0
• Líbí 0

TomášV - Profil | So 21.1.2006 18:58:57

a další ....

• Nelíbí 0
• Líbí 0

TomášV - Profil | So 21.1.2006 18:56:51

tess: nejlepší ochrana je totální odstřel !!! Tohle jsem dnes nafotil na Vltavě ve Veltrusích.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

macek | Pá 25.11.2005 19:18:10

seeky> to je moc dobrý čtení. co mě dokáže nasrat je to, že tihle úředníci se nám drze smějou do ksichtu a zatím na ně není žádnej metr. problém je ale v nás občanech samotných. dnes není problém jednání zdokumentovat a podělit se o něj s médii — každej takovej úředník je dosazenej nějakou partají, a na každýho z nich má někdo žízeň. holt líná huba = holý neštěstí.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Japčák - Profil | Pá 25.11.2005 17:24:56

Lucas - ještě bych přiřadil komáry. Jinak to foto jsem skoro měl, ale než jsem se zpamatoval vypadl mu ze zobáku. Evidentně to bylo na něj velké sousto. A nechci ani vědět co se odehrává pod hladinou. Taktéž se omlouvám autorovi otázky.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Lucas | Pá 25.11.2005 17:04:08

Japčák Kéž by to bylo obráceně a candoš držel za krk kormorána.Mám rád také přírodu se vším všudy,ale s výjimkou klíštat a kormoránů.Obojí je nebezpečná pakáž.Tímto se omlouvám autorovi otázky,protože to s užitečnou informací nemá nic společného.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Japčák - Profil | Pá 25.11.2005 0:31:00

omlovám se níže uvedené jsem celé nečetl (nemám na to dnes patrony). Mám rád veškerou přírodu - živou i neživou. Ale někdy se mi možná podaří foto kormorán s candošem v zobáku !!!!!!

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Holátko Josef | Pá 25.11.2005 0:06:52

Michal> Četl jsem článek, ve kterém je zmiňováno poměrně mělké moře u Dánska. Během roku tam bylo pozorováno 5000 ks kormorána. K. sežere denně min 0,5 kg až 0,75 ryb, v době hnízdění to je mnohem více. Cílem K. jsou ryby ve velikosti 4 - 20 cm (cca 90%) Kupeckými počty 0,5 kg / průměrná váha kořisti= počet kusů ryb denně a to x 365 dní x 5000 kormoránů celé se to = naprosto děsivému číslu v poměru k reprodukčním schopnostem ryb v onom moři. Tak nějak to z toho článku vyznělo a proto jsem se o tom zmínil. Byl to článek v rybářství, možná z pátého měsíce. Jednalo se jedno konkrétní moře.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Rendy - Profil | Čt 24.11.2005 23:48:32

kormoránů už se nezbavíme , ať se nám to líbí , nebo ne jsou součástí přírody jako člověk a ten panečku napáchá škod

• Nelíbí 0
• Líbí 0

seeky | Čt 24.11.2005 9:16:15

Zde ti přeposílám něco z moji korespondence s RNDr.Poupětem o jeho stanovisku ke stavu rybožravých predátorů. Snad ti to trochu pomůže:

Pokud bude tedy subjekt, jehož zájmy jsou ohroženy místně přemnoženými populacemi volavky popelavé a kormorána velkého žádat o povolení ochrany svých vlastnických práv, musí ve smyslu dopisu MŽP ze dne 29.XI. 2002 č.j.: 600/4184/02 OOP/8632/02 (Dr. Miko) postupovat takto :
A) Volavka popelavá.
Tento živočišný druh není hájen dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Na základě toho tam, kde je to nezbytné (a to dle poznámky redakce je celá Střední Evropa), se musí postupovat dle § 39 zákona o myslivosti. Zde s ohledem na nešťastné ustanovení § 90 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny musí být dohoda dle § 66 zákona o myslivosti. Jde o dohodu mezi orgánem ochrany přírody a státní správou myslivosti. Zde, pokud ochota ochrany přírody nebude pouze předstíraná a bude ctít nejen vlastnická práva, ale i ostatní, zákonem kryté zájmy, bude pro rybáře hlavní riziko ochrany vlastnických práv spočívat na osobním pohledu daného úředníka. Problém může nastat i v tom, jak úředník bude pohlížet na zájmy amatérských "ochránců přírody". Jsou bohužel účastníky řízení byť s poněkud omezenými pravomocemi, ale hlavně jejich vlastnické a ekonomické zájmy nejsou bezduchou ochranou ohroženy, spíše naopak. Pokud k dohodě na úrovni jednoho úřadu dojde (jde o obecní úřad obce s rozšířenou působností), bude se rozhodovat podle ustanovení § 39 zákona o myslivosti. Ten říká doslova: Vyžaduje-li zájem vlastníka, případně nájemce honebních pozemků, nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody nebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavů zvěře. Volavka s kormoránem jsou zvěří, kterou nelze lovit podle mezinárodních smluv. Nelze-li škody způsobené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody, nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí. Orgán státní správy myslivosti může povolit i lov mimo dobu lovu (§ 40) a na nehonebních pozemcích (§ 41).
V případě vydání tohoto povolení (správní řízení probíhá jen na úrovni úřadu místně příslušné obce s rozšířenou působností a odvolání je ke krajskému úřadu), požaduje Ministerstvo životního prostředí (MŽP), přímou kontrolu dodržování podmínek, za nichž je snižování stavů povoleno.
Veškerá rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, kterými bude povolena úprava stavů volavky popelavé je třeba zasílat na vědomí MŽP, aby do doby než bude způsob kontroly udělování výjimek a podávání zpráv Stálému výboru Bernské úmluvy upraveno obecně závazným právním předpisem, mohla být naplněna právní povinnost, vyplývající z ustanovení článku 9 odstavce 4 úmluvy.
Praxe ukázala, že zásadní problém v tomto směru, tedy ochraně vlastnických práv vzniká v tom, že do rozhodnutí se může odvolat kdo chce. A než tedy chovatel ryb bude oprávněn chránit svá vlastnická práva a omezovat naprosto zbytečné výdaje státního rozpočtu, uběhne někdy i více než jeden rok. A nikdo z těch, kdo pro své libido omezovali práva vlastníka není žádnou formou postižitelný. Postižen je jen vlastník a státní rozpočet.
B) Kormorán.
U tohoto druhu je situace komplikovanější o to, že je chráněn podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Chovatel, pokud tedy žádá o povolení tlumení, musí napřed získat rozhodnutí místně příslušného krajského úřadu , jmenovitě oddělení ochrany přírody. I toto se vydává formou rozhodnutí. I pokud je ochota formálně vyjít žádosti vstříc, tak doposud jsem neviděl jediné rozhodnutí, které by nebylo vyšperkováno kvantem omezujících opatření. Tato opatření vesměs tkví v administrativních opatřeních, která sice v konečné podobě neomezují, ale výrazně komplikují, znepříjemňují, prodražují a prodlužují majiteli možnost ochrany jeho zájmů.
Teprve po nabytí platnosti tohoto povolení se může žadatel obrátit na příslušný orgán státní správy myslivosti, aby povolil tlumení zvěře. Zde už je postup shodný s pravidly o omezování počtů volavek.

Na závěr považuji za účelné, se zmínit o tom, že povolení odstřelu nezbavuje podnikatele práva žádat o úhradu škody způsobené kormorány. Legislativa jen majiteli umožňuje aby svým umem a nákladem omezoval naprosto zbytečné výdaje ze státního rozpočtu na úhradu škod, způsobených kormorány. Ale protože většina majitelů má k předmětu svého podnikání, určitě tak tomu je i v rybářství, i citový vztah, tak ochotně bere povinnosti státu na sebe. Škoda jen, že doposud rybářská praxe neviděla dlouho slibovanou metodiku na tlumení kormoránů, která byla podmínkou pro schválení zákona č. 115/2000 Sb.o poskytování náhrad škod způsobených vybranými, zvláště chráněnými organizmy.
Škodu dle tohoto zákona lze hradit jen v případě ryb, chovaných k hospodářským účelům v rybnících, sádkách, líhních, odchovnách, klecových odchovech, nebo pstružích farmách v případě, že je způsobil kormorán nebo vydra. V případě vydry, kterou se dál nebudu zabývat, musí být ze strany žadatele doloženo, že se tam zdržovala a náhrada se poskytne jen v případech, pokud objekty byly v době vzniku škody oploceny a na přítoku a odtoku opatřeny mřížemi bránícími vniku vydry. Nejen že si nedovedu představit oplocení rybníků, ale přesto i vydra, která hravě přeleze každý plot, tak si jistě bude brát toto opatření k srdci. Je to ale zákonná záminka, aby podle volné úvahy příslušného úředníka nemusela být škoda proplácena, nebo alespoň výrazně omezena. K prokázání výše škody na rybách vždy musí být použit odborný či znalecký posudek. Mimochodem neznám případ, kdy v rozporu s občanským zákoníkem byly posudky a chovateli vyvolané další náklady hrazeny. Zde použiji citát jednoho úředníka KÚ : "Buď se spokojíte s touto částkou za ryby, co je v posudku mne nezajímá, vždyť jste si znalce zaplatil a pokud se vám to nelíbí, tak jděte k soudu. A ten vám určitě nepomůže!" Bez komentáře.
Bez ohledu na možnosti praxe, musí poškozený hlásit škodu orgánu ochrany přírody- obecnímu úřad obce s rozšířenou působností, (dále jen orgánu) do 48 hodin od jejího zjištění. Pokrytectvím tohoto zákona je, že rybníkář musí hlásit každý nálet kormoráního hejna, neboť každý mu způsobuje škodu. I když orgán přijede a kormorán tam již nebude, nemusí být škoda jak ukazuje dosavadní praxe prokázána. Orgán, včetně krajského nemusí pochopit, že kormorán se nažral a odletěl trávit úlovek do bezpečí. A pokud na rybník v blízkosti zimoviště s 500 ks kormorány (mluvím o konkrétní zimně 2004-5), nebude každý den náletu kormorána potvrzeni příslušným orgánem, tak není problém, aby dotyčný krajský úředník odmítl úhradu škody. Nevadily mu ani vysvětlující informace znalce, potvrzení svědků a mimochodem i nižších orgánů.
Pokud tedy má majitel podle praxe prosazovené některými krajskými úředníky každodenně dokládat škodu, je to cílená forma pomalé likvidace těch, jejichž pílí je tvořen státní rozpočet a tedy i jejich plat.
O úhradu škody se vždy žádá místně příslušný krajský úřad. Další ustanovení zákona 115/00 Sb., § 8 odst. 3, pís. c), je již trochu lepší. Dle něj se má žádat do 10 dnů, co se chovatel o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců, kdy s největší pravděpodobností škoda vznikla. Problém je v tom, že ona nevznikla, ona vznikala postupně (nedokonavý slovesný vid). A hlavně vznikala každý den, pokud rybník nebyl zamrzlý a to po celou sezónu. Hrozí, že pokud nemám možnost každý den škodu navyšovat až do dne výlovu, je zde opět na vůli úředníka, jak bude mou žádost posuzovat. A to je potvrzeno odstavcem 5, jež říká, že není-li žádost předložena ve lhůtách dle odstavce 3, tak nárok zaniká. Jinými slovy, při důsledné aplikaci zákona nelze škodu na rybách způsobených kormorány proplatit. A to jistě nebyl cíl zákona.
Kuriózní je, § 1 odst. 1. Říká, že místně příslušný orgán neprodleně po ohlášení provede místní šetření a sepíše protokol a zajistí vhodným způsobem důkazy. (Ne tedy chovatel.) Tyto neprodleně předá orgánu příslušnému, (tedy KÚ). Nedovedu si představit, že na obecním úřadě se všichni s nedočkavostí těší na telefon od rybníkáře, že mu nalétli kormoráni. Že budou mít čas i prostředky na dopravu na místo a dostanou se tam před odletem hejna. V podmínkách Středočeského a Jihočeského kraje tam budou jezdit až 3x denně. Zde by učinila rybníkářství ztrátové jen vlastní a trvalá strážní služba.
A teď to lepší. Orgán (krajský) po ověření výše škody zaplatí nejpozději do 4 měsíců, kdy žádost obdržel. Pokud orgán nezaplatí, může se postižený obrátit k soudu. To ale musí stihnout do jednoho roku ode dne, kdy orgán jeho žádost obdržel. A při obstrukcích, které umí někteří úředníci udělat, má postižený prostě smůlu. Na věc se totiž nevztahuje správní řízení. />
PS: ze zajímavosti se můžeš podívat i na výjimku 1436/0463/04-5.1pil (Slovenské MZe), které upravuje odstřel kormorána (kdysi mi to posílal "hraji", ještě jednou díky) a dobré informace ti poskytne i SUS, kde probíhají různé projekty na sčítání rybožravých predátorů, ale i RA EU. K této problematice jsou bohaté zdroje na informace, záleží na době, jestli to chceš pojmout jako "seminární práci" nebo "diplomku".

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Michal | Čt 24.11.2005 9:15:06

Holátko: podle mě za snižující se stavy ryb v mořích může především člověk, který drancuje moře co to jde bez ohledu na jeho možnost obnovování stavů živočichů a ryb. K tomu byl někde právě článek, že koromoráni za zimu přelétají do vnitrozemí, protože na pobřeží nemají dost potravy, takže za to možná může zase jenom člověk, třeba Norové apod. a jejich rybářské flotily. Ale jestli je to skutečně takto, to nevím, kdysi jsem to někde četl, ale už nevím kde a jestli to cituji přesně.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Holátko Josef | Čt 24.11.2005 9:03:15

Na stránkách Povltavského muškaře je také nějaká vědecká studie škodlivosti kormoránů na Vlatavě v okolí Lipna. Dělali rozbory vyvržený nestrávených zbytků. Myslím, že se dopustili ve zhodnocení jeho školdlivosti několika chyb. Připustili možnost, že kormorán může být v některý den neúspěšný a rybu nesežere - blbost! Kdyby jeden den nesežral až 3/4 kg ryb, chcípnul by. Také nepřipustili v ohledu škodlivosti možnost, že K. rybu poškodí natolik že uhyne, přitom ji však pro její velikost nedokáže polknout.
Až si prostuduješ více článků, zjistíš, že K. je celoevropský problém. Kvůli nadměrným stavům K. klesá populace ryb v některých mořích....

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Jaro - Profil | Čt 24.11.2005 7:53:30

tess - si si teda vybral. Určite vieš, že kormorán je super predátor, ktorý sa živí výhradne rybami, denne ich zožerie zhruba 1 kg. V prírode nemá žiadného prirodzeného nepriateľa, čo je síce na prvý pohľad nepochopiteľné ale je to tak.
Pokiaľ je vo svojom pôvodnom prirodzenom areáli rozšírenia, rozprestierajúcom sa v delte Dunaja, tak sa nič nedeje, na zimu sa však pre nedostatok potravy a vysoké stavy sťahuje za rybami na nepôvodné zväčša podhorské stanovišťa, kde samozrejme narobí paseku, pretože príroda na takéto okupačné nájazdy nie je zariadená.
Obrana proti ním je praktický nerealizovateľná, keď ich vyplašíš z jedného miesta, tak jednoducho prejdú na ďalšie, pretože jednoducho žrať musí, ešte aj trávenie má extrémne rýchle, takže dokáže tie škody na takýchto vodách mimo svojho pôvodného areálu narobiť skutočne vysoké.
Odstrel je zakázaný, ale aj živelný odstrel bez jasnej koncepcie nič nerieši.
Preto je nevyhnutná spolupráca medzi viacerými krajinami a buď bude potrebné zredukovať jeho stavy tak, že na zimu sa už nebude musieť rozliezať do nepôvodných oblastí, alebo zvýšiť úživnosť jeho pôvodného areálu. Obidve možností sú vyslovene odborné záležitostosti, ktoré sa musia vykonávať koordinovane vrámci viacerých krajín a nie sa hrať na svojom vlastnom piesočku.
Je to typický príklad prehnaného ochranárskeho extrémizmu, chránia vtáky, bez snahy o udržanie prirodzenej rovnováhy, na úkor iných živočíšnych druhov.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

šeptal - Profil | Čt 24.11.2005 7:52:36

Možná by bylo lepší obrátit se na nějaký rybářský podnik. Tam mají tuhle problematiku na talíři prakticky každý den, takže by asi dokázali odpovědět líp, než většina z nás - rekreačních rybolovců. Jestli jde o nějaký kontakty, můžu ti je poslat mailem.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

hraji - Profil | Čt 24.11.2005 7:51:14

Zajdi si do knihovny a vypůjč si letošní ročník Rybářství. Je tam velice pěkný seriál článků o rybích predátorech, zpracovaný odborníky, ale jsou tam i názory ochranářů a soukromých chovatelů ryb i rybářů. Je tam celá řada důležitých informací.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Robert(původní) - Profil | Čt 24.11.2005 7:46:51

Předevčírem jsem viděl první hejno kormoránů na Berounce mezi Berounem a Srbskem. Nevím jak je tahleta informace pro tebe užitečná, ale prognóza je, že tam už na podoustve jezdit asi nebudu.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Pyzda | Čt 24.11.2005 1:44:25

tess: nerad bych pobouřil kohokoliv, ale pokud se týká prognostiky, tak jako rybář prognózuji, že kormorána nikdo nezná a je třeba ho odkázat do míst, kde se vyskytoval minulá desetiletí a nikomu to nebude vadit. Co by jsi dělal, kdyby se zde chtěl usídlit tygr Usurijský, nebo jen pták MOA?

• Nelíbí 0
• Líbí 0