Moc kaprů v revírech

V našich vodách nikdy nebylo více a větších kaprů, než nyní. Souhlasíte se mnou? Ne, nezblaznil jsem se, jen se nad tím bez emocí zamyslete. Děláme si z revírů kapří speciálky, kde jiné dryhu ryb nejen že nemají prostor, ale ani na ně kvůli kaprům nejsou peníze. S kapry přijede tatrovka několikrát ročně, ale násadu štik přinese hospodář v jednom kyblíku, a když se nepodaří sehnat násada ostroretek, tak se nic neděje. Někde je to lepší, někde horší, ale obecně je kaprů moc a jde do nich moc peněz, které by se daly použít na podporu těch druhů ryb, kterých je málo. Chtěl bych vás vyzvat k zamyšlení a diskusi, která třeba povede ke zmenšení tlaku veřejnosti na rybářské svazy, aby se vysazovali hlavně kapři. Protože věřím, že většina hospodářů (i jiných funkcionářů) jsou rozumní odborníci, kteří vědí, že to takto není správně, ale v té naší svazové demokracii je většina dotlačí tam kam chce. Pojďme jim ukázat, že tu je rostoucí masa rybářů, kteří to vidí jinak, a kdyby se rozhodli pro změnu, tak je podpoříme.
Více myšlenek jistě zazní v diskusi - prosím o věcné připomínky. Jestli souhlasíte nebo ne psát do diskuse nemusíte - hlasujte v anketě.
Tuto myšlenku nastartoval a táhne Petr Jakubka, založil k ní FB stránku, natočil rozhovor pro Rybománii, vytvořil petici a oslovil mnoho rybářů, kteří vše společně vypustí do světa. Určitě doporučuji přečíst a poslechnout si jeho názory.

https://www.instagram.com/zachranme.nase.vody
https://www.facebook.com/zachranme.nase.vody
https://www.petice.com/zachrame_nase_vody
Autor diskuse: Martin M. - Profil , 19.11.2023 všeobecné - RŘ, MO, svazy

Souhlasíte, že je v našich MP revírech příliš mnoho kaprů?

A) ano, zakázal bych vysazováni kaprů nad úrověň zarybňovacích plánů9%

B) ano, navrhuji snížit zarybňovací plány pro kapra (změna dekretů) a nepřekračovat je72%

C) ne, teď je to OK4%

D) ne, kaprů může být ještě více15%

Od 19.11.2023 hlasovalo 306 čtenářů.

Npotočák 62 - Profil | Čt 30.11.2023 23:21:35

Martin M. >> 2. platba za územní povolenky. Zde zůstává MO malý poplatek za vydání povolenky,zpravidla se jedná o částku kolem 30 Kč za vydání jedné-jedná se o práci s ceninou a případnou ztrátu,krádež a td. by museli hradit MO nebo jejich funkcionáři. Kromě tohoto malého poplatku se všechny peníze odevzdávají držiteli dekretů-to je územním svazům,ty z toho platí následující-pronájem revírů. Tekoucí vody a přehradní nádrže patří státu a ten je zatím přenechává bezplatně rybářským svazům s tím,že ty se na oplátku postarají,že v nich budou prosperující populace reofilních druhů ryb. A za současného hospodaření bude otázka,jak se tento stav dlouho povede udržet.Ale u rybníků,písáků a pod. je jiná situace,ty mají svého majitele a těm se platí za pronájem.Majitele a nájmy můžeme rozdělit do několika kategorii. Majiteli jsou MO. Bud´ nádrž vybudovali nebo z prostředků MO koupili a nádrž vložili do společného rybolovu. Zde bývá nájem velice nízký,někdy symbolický oproti tržním nájmům a MO z vlastních prostředků tento revír udržují,opravují a starají se o potřebnou dokumentaci.Majiteli jsou obce,města a td. , MO mají tyto nádrže od nich pronajaté a přenechávají je do společného rybolovu. Zde platí něco obdobného jako když jsou majiteli MO. Nájem bývá nižší,než je tržní. MO se zpravidla jako místní domluví na lepších podmínkách a cenách,než by toho byl schopen územní svaz zdaleka.Navíc MO jsou schopny zajistit různé podmínky,které si majitel může do smlouvy dát-různá údržba nebo administrativa. Ono i s vodním dílem-rybníkem je toho hodně co zařizovat. Jen co si vzpomenu-manipulační řád,povolení s nakládání s vodami,bezpečnostní prohlídky po 10 rocích, proškolení a vybavení lidí na sekání ledu a td.A pochopitelně všechno tohle zajišt´ují MO ze svých prostředků nebo prací svých členů. A potom majiteli bývají státní instituce-povodí,agentura,soukromý majitelé a td. ale tam už nájem bývá tržní a smlouvu má uzavřenou držitel dekretu-územní svaz. Tak tím,že MO jsou majiteli rybníků nebo mají uzavřené nájemní smlouvy,tak tlačí cenu za povolenky dolů. A po zaplacení těchto částek ze zbylých peněz územní svazy financují plnění zarybńovacích plánů podle dekretů.MO při prověrkách ke konci roku překládají ÚS,které druhy ryb , v jakém množství a velikosti na zarybnění v dalším roce asi vyprodukují. Ty jim podle skutečného množství proplácí US podle svazového ceníku-i to tlačí cenu za povolenku dolu . Druhy ryb a množství ,které nevyprodukují MO potom na splnění zarybńovacích plánů shání-nakupuje US u různých soukromých subjektů,z pravidla za vyžší-tržní cenu,kterou někdy tlačí dolů tím,že odebírá pravidelně velké množství a je spolehlivým plátcem.Tak že všechny náklady na chov ryb nesou MO a pokud´ se jim chov nepovede,tak to platí ze svého. A pokud´ jde o redistribuci a další,ber to jako příklad. Pokud´ se MO bude příkladně starat o pstruhový revír,bude plný divokých potočáků a lipanů,bude takový revír mít vysokou návštěvnost,budou tam jezdit chytat rybáři z celého svazu a bude se prodávat velké množství hostovacích povolenek,tak MO kromě pocitu z dobře vykonané práce a nákladů to nic nepřinese. Peníze dostane US,náklady nese MO a nic z toho nemá. I proto takových revírů ubývá a raději má každý duhákodrom bez práce , nákladů a starostí. Petrův Zdar

    Nsven - Profil | Čt 30.11.2023 22:57:23

    1Mara >> A teď ještě dostanou osm stovek od každého za brigády..
    To je + 160 melounů... to bude jízda ... .-)

      N1Mara - Profil | Čt 30.11.2023 22:33:03

      potočák 62 >> a to je panečku peněz....😉

        Npotočák 62 - Profil | Čt 30.11.2023 22:22:17

        Martin M. >> On ten tok peněz u svazu nejen za povolenky není tak jednoduchý,jak se zdá a je v tom obsaženo hodně věcí,které si běžní rybáři neuvědomují a jak se zdá,tak ani někteří vrcholový svazový funkcionáři.Podotýkám,že se jedná o ČRS bez středočeského US,který má některá svá specifika.1. Členský příspěvek-známka.Z čásky,kterou člen zaplatí zůstává 50% MO a 50% se rozděluje mezi územní svazy a radu. Jestli nedošlo ke změně,tak 37% šlo územním svazům a 13 % šlo radě. U místních organizací jsou to peníze,které by měli sloužit k chodu MO-pronájem prostor,nákup počítačové techniky,náklady spojené s administrativou,telefony,odměny funkcionářům a td. U územních svazů a rady jde o náklady na pronájem prostor,samotnou činnost,odměny funkcionářům,platy zaměstnancům a td. Jako příklad-pokud´ příští rok 200 000 členů zaplatí známku 700 Kč,tak to je 140 000 000 Kč. Z toho zústane 70 000 000 pro několik stovek MO, pro zajištění jejich chodu a druhých 70 000 000 si rozdělí jednotlivé územní svazy a rada ČRS na svůj provoz a platy zaměstnanců. Petrův Zdar

          Npotočák 62 - Profil | Čt 30.11.2023 22:04:03

          kakr >> Myslíš,že ta cena za 1kg okouna je odpovídající a pro případné chovatele motivující????? Petrův Zdar

            Nstormandnature - Profil | Čt 30.11.2023 11:38:06

            kakr >> díky za upřesnění. K novýmu ceníku jsem se zatím nedostal. Ale i tak to není moc.

              Nkakr - Profil | Čt 30.11.2023 11:05:04

              stormandnature >>
              Současná cena BR, tedy okouna je 57,5kč/kg.

                Nstormandnature - Profil | Čt 30.11.2023 10:52:51

                @Martin M. A jestli je teda v ČRS cena za 100g okouna cca 12 kč/ks, za kilo tedy 120, tak je u nás v MRS něco špatně. Za kilo okouna 15 korun je teda pěkný prd. Pokud mám být slušnej.

                  NKnapík - Profil | Čt 30.11.2023 10:50:16

                  Thomic >> % vypadají moc hezky, ale v celkovém objemu ty ostatní ryby budou v poměru s hmotností nasazeného kapra jako něco ve smyslu : "Jak když prdne do Stromovky."
                  A když už tedy víme, že se kapr dost pouští, stálo by za to se dostat z těch 105,5% alespoň na 50%.

                    Nstormandnature - Profil | Čt 30.11.2023 10:45:32

                    Martin M. >> okoun je zahrnutý v bílé rybě. Ceník je ještě před změnou.

                      NMartin M. - Profil | Čt 30.11.2023 0:20:01

                      Thomic >> omlouvam se, tech 4,5 je za 12cm candatky, takze cca 0,40kc/cm, coz je prava ta polovina co u produkcnich rybaru.
                      Cenu okouna za cm jsem nenasel, vidim 80kc/kg pro 100g okouny. Coz by po propocitani na centimetry podle vasi uvahy a ceniku mel byt dvojnasobek.

                        NThomic - Profil | Čt 30.11.2023 0:08:31

                        Martin M. >> Těch uvedených 4,5 Kč za centimetr násady candáta mi přijde hrozně moc, u produkčních rybářů se pohybuje kolem koruny za centimetr. U okouna bych tipnul, že 15 centimetrů okoun může vážit kolem sto gramů, cena v produkci je kolem 12 ti korun za kus, tzn plus minus taky kolem koruny za centimetr, spíš míň.
                        Viz třeba https://www.nasadoveryby.cz/wp-content/uploads/2023/08/Nabidka_a_cenik_nasadovych_ryb_podzim_2023.pdf

                          NMartin M. - Profil | Čt 30.11.2023 0:07:19

                          Jinak pro srovnani okoun v ceniku proplaceni nasad v MRS neni vubec.

                            NMartin M. - Profil | St 29.11.2023 23:54:52

                            Thomic >> to je podle mne ale nerealna situace, spise uzemni svaz nabizi cenu polovicni nez je trzni (candat 4,5kc/cm - nevim, jestli za tolik nekdo dokaze koupit na volnem trhu). A pokud se MO podari sehnat nesehnatelnou nasadu (jak nam je tvrzeno), tak at si k ni treba da prirazku proda je jako svoje ryby, kdyz dokazou to co je "nemozne".

                            Priklad - okoun je v redistribuci za 300kc/kg, coz z nej dela top rybu. Uzemni svaz je ale za nasadu 0,1kg okounu ochoten MO dat 80kc/kg, a tam je citit, ze okoun je proste porad plevelna ryba.

                              NThomic - Profil | St 29.11.2023 23:16:24

                              Martin M. >> S výkupní cenou je to problematický. Pokud produkční rybářství nabízí candáta třeba za 250 Kč / kilo (příklad), je v pořádku nabídnout MO 350Kč/kg, aby to bylo motivační ke změně produkce? Pokud se to stane, povede to k tomu, co už se ve Svazu nejednou stalo - chytrá MO koupí candáta za 250Kč/kg od produkčních rybářů, strčí ho na týden do rybníka, pak ho sloví a s krásným ziskem 100 Kč/kg bez práce ho prodá svazu jako vlastní produkci. Teorie? Bohužel ne.
                              Tzn, výkupní cena pro MO by měla kopírovat tržní nabídku od produkčních chovatelů. Otázka zní, jestli je MO schopna ho produkovat za stejné náklady jako produkční rybářství.

                                NMartin M. - Profil | St 29.11.2023 23:05:55

                                Thomic >> diky za dalsi informace. Podle mne by proplaceni "nekapru" od uzemniho svazu mistnim organizacim, ktere nekapry umi odchovat, melo vice odrazet redistribucni ceny ryb, at se ta motivace prosakne az dolu a nezustane na svazu. Stale verim tomu, ze vyssi vykupni cena (poptavka) rozhoduje o objemu nabidky - jak u MO tak u komercnich rybaru. Treba tam neni idealni prima umera, ale souvislost tam bude.

                                  NMartin M. - Profil | St 29.11.2023 22:59:17

                                  lojzaH >> vsak to jsem napsal, jen mne chytas za slovo, schalne jsem napsal nejvyhodnejsi aby to zahrnovalo jak cenu tak slozitost.

                                    NThomic - Profil | St 29.11.2023 22:56:33

                                    Martin M. >> O tom to ani není. Spíš o tom, jaký jsou produkční kapacity. Vyrobit kapra je relativně sranda, zvlášť pokud je to o tom koupit násadu a nechat jí vyrůst. Dravci nebo lososovité ryby jsou na produkci mnohem komplikovanější, zvlášť když je máte vytírat.
                                    Navíc díky tomu, že interní zarybňovací plány ve většině případů stanoví nikoli organizace, ale územní svazy, je ta motivace pro vysazování "nekaprů" celkem jasná, protože v principu o vysazování "nekaprů" rozhodují právě ty územní svazy, které z nich potom redistribuci mají násobně víc peněz než z kaprů. A územní svazy skupují v podstatě veškerou produkci "nekapra", která je k dispozici jak u svazových, tak nesvazových dodavatelů. Ta ryba spíš ve větším množství na trhu prostě není.
                                    Jinak to zdánlivé přerybnění kaprem je spíš o tom že se jich čím dál víc pouští, než že by se jich čím dál víc vysazovalo. V roce 2022 bylo zarybnění kaprem 105,5% (100% je povinný zarybňovací plán), pro srovnání u candáta je to 160%, u štiky 120%, potočák 240 %, podoustev 700%, parma 400%, okoun 1400%, lipan 155%, ostroretka 450%...

                                      NlojzaH - Profil | St 29.11.2023 22:53:18

                                      Martin M. >> Nechápu že v tom pořád něco hledáš, ceník jsem ti poslal a kapr není nejvhodnější ale nejednodušší! Veř že kdyby se povedlo udělat jenom 1/4 candát z toho kolik se vyprodukuje kapra. Tak neděláme nic jiného!

                                        NMartin M. - Profil | St 29.11.2023 22:41:55

                                        Thomic >> hm, dekuji - takze ta motivace venovat se drazsim rybam neni az tak silna, jak jsem si myslel. Predpokladam, ze zarybneni se od uzemniho svazu proplaci podle jineho ceniku, kde zas bude nejvyhodnejsi kapr, a ogranizace nemaji motivaci delat to lepe nez jine organizace.