Zde dávám na ukázku jak není jednoduché něco prosadit, neb se k tomu vyjadřují všechny možné instituce.
Zde například úřad vlády.
Předkladatel splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Po stránce materiální:
Novela vyhlášky se týká prodloužení denní doby lovu ryb v mimopstruhových rybářských revírech, v nichž se nově zavádí celoroční doba pro lov ryb v čase od 4:00 do 24:00 hod. Tuto změnu předkládací zpráva zdůvodňuje tím, že stávající doba pro lov ryb je krátká, vymezení denních dob lovu ryb na jednotlivé kalendářní měsíce je nepřehledné a zvyšuje se riziko omylu ze strany rybářů. Následkem záměny nepřehledných dob lovu stanovených na jednotlivé kalendářní měsíce je pak možný postih za přestupek podle § 30 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství (lov mimo stanovenou denní dobu lovu).
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Předmětná problematika není právem EU regulována.
Připomínky a případné návrhy změn:
K předloženému materiálu neuplatňujeme z hlediska slučitelnosti s právem EU žádné připomínky.
Závěr:
Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.
Připomínky nad rámec posuzování slučitelnosti
Stanovení doby lovu v povolence k lovu
Návrh vyhlášky počítá s doplněním nového odstavce 3 do § 12, který zní: „Uživatel rybářského revíru je oprávněn stanovenou denní dobu lovu ryb podle odstavce 2 zkrátit. Zkrácení podle věty prvé lze učinit ze strany uživatele rybářského revíru v rámci stanovení bližších podmínek výkonu rybářského práva podle § 13 odst. 9 zákona.“ Tyto bližší podmínky výkonu rybářského práva se podle tohoto ustanovení stanoví v povolence k lovu, kterou uživatelé rybářských revírů vydávají jednotlivým rybářům.
Návrh vyhlášky nespecifikuje, zda bude zkrácená doba lovu vyznačena všem rybářům při vydávání povolenek v rámci konkrétního revíru, nebo jen některým rybářům v tomto revíru. Selektivní zacházení by přitom mohlo vést k nerovnostem zakládajícím diskriminaci. Není dále jasné, jak se o změně doby lovu v konkrétním revíru dozví rybáři z jiných rybářských revírů, zda budou z rybaření v tomto revíru vyloučeni nebo budou muset dodatečně žádat o vydání nové povolenky pro konkrétní rybářský revír zvlášť. Navrhované ustanovení § 12 odst. 3 vyhlášky tedy do stávající právní úpravy vnáší celou řadu pochybností, což může ve svém důsledku vést k znepřehlednění právní úpravy a nárůstu přestupků pro porušení stanovené doby lovu, čemuž však chtěl předkladatel v předkládané novele naopak předcházet.
Navrhované ustanovení § 12 odst. 3 vyhlášky je třeba vypustit.
K odůvodnění návrhu
Nezohlednění dopadů návrhu vyhlášky na rybí populaci
Ve stávajícím znění vyhlášky je doba lovu ryb v mimopstruhových rybářských revírech v průběhu kalendářního roku stanovena následovně:
a) v měsíci lednu, únoru, listopadu a prosinci od 7 do 18 hodin,
b) v měsíci březnu od 5 do 21 hodin,
c) v měsíci dubnu, září a říjnu od 6 do 22 hodin,
d) v měsíci květnu, červnu, červenci a srpnu od 4 do 24 hodin.
Různá doba lovu během kalendářního roku byla stanovena z toho důvodu, aby byla zajištěna klidová doba pro populace ryb s ohledem na jejich reprodukci, potravní návyky, apod. Tento důvod uvádí předkladatel rovněž ve svém odůvodnění návrhu (bod 1. 3). V tomto bodě rovněž uvádí, že právní úprava dob lovu ryb vychází z dlouholetého režimu lovu ryb na udici v rybářských revírech.
Jakkoliv má stanovení dob lovu ryb své opodstatnění a bezesporu též historickou zkušenost, návrh vyhlášky tato pravidla ruší, aniž by zdůvodnil, jaký dopad bude mít v podstatě neomezená doba rybolovu na rybí populaci, zejména s ohledem na narušení přirozených návyků reprodukce ryb, jejich potravních návyků, přirozené regenerace během zimního období apod. Tohoto problému si je předkladatel vědom, když v odůvodnění (bod 1. 6) uvádí, že je „otázkou, jaký dopad bude mít prodloužení denní doby lovu na denní biorytmus ryb, a to s ohledem na potravní návyky, reprodukci, atd.“ Domníváme se, že je to právě úkolem předkladatele, aby dopad právní úpravy na rybí populaci zdůvodnil a případně doložil odborné studie, z nichž vycházel.
Je nutné doložit, jaké dopady bude mít novela vyhlášky na rybí populaci.
Zdůvodnění návrhu vyhlášky složitostí stávající právní úpravy a páchanými přestupky
Předkladatel návrh zdůvodňuje zejména složitostí právní úpravy, která „je jednou z příčin páchaných přestupků, ačkoliv se v mnoha případech nejedná o společensky škodlivý čin. Důsledkem je zbytečné zatěžování státní správy, která řeší a projednává přestupky.“ Není zjevné, v čem předkladatel spatřuje složitost právní úpravy a jak se případná složitost právní úpravy projevuje na páchaných přestupcích. Nutno též uvést, že závislost páchaných přestupků na složitosti právní úpravy předkladatel ničím nedokládá.
Pokud předkladatel považuje stávající právní úpravu v § 12 odst. 2 vyhlášky za složitou, domníváme se, že tomu tak není. Předmětné ustanovení totiž stanoví denní dobu lovu ryb pro konkrétní měsíce dostatečně určitě a jednoznačně a průměrnému adresátovy právní úpravy nemůže činit žádné výkladové potíže – tím spíše to platí o rybářích, kteří si musí být svých povinností vědomi (musí znát například též doby hájení jednotlivých druhů ryb, nejmenší lovné míry stanovených druhů ryb apod.).
Souhlasíme s předkladatelem, že překročení doby lovu nebude v obvyklých případech vykazovat vysokou společenskou škodlivost. V tomto případě je proto na správním orgánu, aby společenskou škodlivost posoudil, a dojde – li k závěru, že společenská škodlivost je minimální nebo není dána vůbec, může rozhodnout o upuštění od potrestání nebo dokonce konstatovat nespáchání přestupku z důvodu nenaplnění materiální stránky přestupku.
Doporučujeme odůvodnění doplnit o vysvětlení, v čem předkladatel považuje stávající právní úpravu za složitou a mající za následek zbytečné zatěžování státní správy v případě projednávání přestupků.
Zdůvodnění návrhu vyhlášky cílem zatraktivnění rybářství
Z odůvodnění novely vyhlášky vyplývá, že jedním z hlavních cílů navrhované právní úpravy je zatraktivnění rybářství širší veřejnosti a přilákání do rybářských revírů více rybářů: „Jedním z hlavních přínosů navrhované změny je tedy zatraktivnění rybářských revírů vyplývající z přirozeného vývoje v rybářství pro současnou rybářskou veřejnost.“ Na jiném místě předkladatel uvádí: „Z pohledu rybáře se tím rozšíří možnost volby, jaký revír konkrétně navštívit, a ze současné praxe je zřejmé, že to přinese samotným rybářům velkou časovou úsporu, neboť ne každý časově vytíženější člověk se v současné době stihne v rámci dne rybolovu věnovat tak, aby byl schopen dodržet stanovenou dobu lovu ryb.“
Je otázkou, zda celoroční prodloužení dob lovu ryb je přiměřeným nástrojem k dosažení sledovaného cíle (zatraktivnění rybářství), když jejími adresáty jsou zřejmě tzv. sezónní rybáři, kteří se rybářství jako svému koníčku věnují obvykle v letních měsících, nikoliv v zimních měsících a v brzkých ranních a večerních hodinách. Je rovněž otázkou, zda právní úprava může (a má) zohledňovat skutečnost, že se „časově vytíženější člověk v současné době nestíhá v rámci dne rybolovu věnovat.“
Tuto pasáž doporučujeme z odůvodnění vypustit.
Vypracoval: Mgr. Pavel Doubek
Mgr. Ing. Dušan Uher
ředitel odboru
>> Stránka diskuse 
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
