Ponětovice u Brna

Hariwake - Profil | So 8.9.2018 17:37:05

Lasskoun >> užívej si a hrej se dále na vědce u klávesnice😂

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Lasskoun - Profil | So 8.9.2018 16:03:06

Hariwake >>
- nejsou (evidentně nechápeš o čem Darwin vlastně je)
- budou
- o "kaprech, co přežijí při nulových hodnotách kyslíku" z mé strany nikde nepadlo ani slovo (uvedené bylo pouze vysvětlením, proč ryby žijící Africe [díky evolučnímu vývoji] dokáží přežít mnohem větší teploty + proč dokáží přežít s menším množstvím kyslíku než ty české).... = z tvé strany OPĚT další nesmyslné překrucování mých slov
- "negativní genetické změny a mutace" jsem zmínil (ale i ty by bylo možno cílenou selekci eliminovat)
- dusitany si rozebírej v nesytovském vlákně - ty se zde neřeší (mmch, stále jsi mi tam v podstatě neodpověděl na žádnou z mých konkrétních otázek, i přestože jsem tě hentam k tomu opakovaně vyzval)

- evidentně ses stále (v podstatě) nic "nedoučil" o dusíkovém cyklu při odbourávání odpadních produktů ryb a další zátěže (= když stále dál tvrdíš, že "V rybníce se dusitany zpravidla nevyskytují nebo v zanedbatelném množství")

howg... z mého pohledu diskuze s tebou postrádá valný smysl
(už třeba jen z toho důvodu, že zde sice argumentuješ odb. prací o aerátorech, na kterou jsi dal odkaz - kterou jsi však NEČETL [jak jsi přiznal] - ale přesto mě vyzýváš, abych si ji přečetl já, abych ji Martinovi M. mohl vysvětlit ....."x-DDDD :roll: :roll: :bhead: )

L.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Lasskoun - Profil | So 8.9.2018 15:42:45

Martin M. >> Souhlas, také jsem přesvědčen, že ryby primárně neumírají na nedostatek kyslíku, ale na průvodné jevy a důsledky (viz např. níže ztráta orientace / ztráta "touhy žít"), k čemuž v rybnících přispějí i další tam vznikající, látky které rybu v podstatě "otráví" (/díky jimž rybě začnou kolabovat životní funkce)
= ano, i při 35° C sice aerátory dostaneme nějaký ten vzduch do vody, ale zároveň při tom dosti zhoršíme životní podmínky pro ryby... může to dojít až tak daleko, že tím ryby v podstatě zabijeme = myšleno tím "ohřátím vody" nad přijatelnou mez, jelikož tím zároveň dojde i k uspíšení rozkladných procesů:
= čím vyšší teplota:
+ tím pádem je rychlejší rozklad "odpadu" z ryb a dalších živočichů, vyloučeného jimi do vody (pevného, tekutého i plynného), ale i ostatní biologické mrtvé hmoty (usazené v sedimentech i volně se vznášející ve vodním sloupci)
+ zároveň je v teplé vodě i méně kyslíku (potřebného jak pro ryby a další organismy, tak i pro přeměnu toxických meziproduktů rozkladu na netoxické finální látky)

Za nás mám jasno = my jsme se rozhodli jít cestou nočního provzdušňování vodního sloupce, tesně nade dne, ale tak aby nedocházelo k víření kalů (= nikoliv běžně užívaným "čeřením hladiny"), při němž zároveň dochází aj k ochlazování vody (což tím pádem v důsledku pochopitelně snížilo i odpar vody) = při rozhodování, kterou cestou se ubírat, jsme brali v potaz především onen zmíněný vliv vysoké teploty vody na ryby + to, že studená voda zároveň přijme a udrží více kyslíku = neb pokud vodu zároveň ochladíme a zároveň ji nasytíme, tak ta okysličená voda vlivem hustoty klesne do nižších vrstev, kde nejen vytvoří ideálnější prostředí pro ryby (i pro organismy, které odbourávají toxické látky), ale též se tím v hloubkách zároveň zpomalí rychlost rozkladu "mrtvé biologické hmoty" (ke kterému by jinak vlivem vyšší teploty vody docházelo mnohem větší rychlostí) ++++ velmi důležité pro nás bylo snížit odpar vody (především na "velkém nebesáku", který je pochopitelně zcela bez přítoku (jinak by to nebyl "nebesák";-), a který před několika lety zcela vyschl) = což byla docela velká výzva a krom tam provozované techniky (Lasskoun - 12.8.2018 8:27:44 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 + Lasskoun - 17.8.2018 19:34:17 >> ), kdy jsme tam zároveň k ochlazování hladiny využili i "ochlazovací schopnosti" okolní zeleně (viz PS)

Poté, co jsme začali vodu ochlazovat, tak (kromě té nejmenší nádrže, kde uhynuli dva malí cca 15 cm kapříci a tři mrňaví perlíni, pod 10 cm) již nebyl zaznamenán žádný další úhyn ani na jedné z vod, které spravujeme.

= na základě odzkoušeného (a zjištěného) jsem zásadně proti "dennímu provzdušňování", jelikož v takovémto létě, co bylo letos, je značný nepoměr mezi teplou a studenou částí dne (tj. vůči teplotě vody) = pokud bychom provzdušňovali i během dne (tedy v režimu 24/7), docházelo by pak pouze k dalšímu zhoršování situace, jelikož samotné "noční chlazení" není schopno v plné míře vykompenzovat denní nárůst teploty vody.

.... a pokud se voda musí provzdušňovat i přes den, potom s tou vodou evidentně není cosi v pořádku .... (nebo se snad mýlím?;-)

A byť ho pro sebe nepotřebujeme, tak příští rok bych se na základě letošních zkušeností chtěl pokusit o nějaký prediktivní algoritmus, který by v menší míře umožňoval provzdušňování i přes den (= tj. se sníženým výkonem). Ale k tomu musí být mít voda dostatečnou "teplotní rezervu", to pro případ, že by pak např. nečekaně přišla teplá fronta (která by mohla znemožnit intenzivní noční ochlazování vody),.... anebo by v tomto režimu musel být v záloze nějaký jiný způsob ochlazování (např. pomocí řízeného odparu vody)

Jinak jedna z dalších možností, jak zajistit chladný vzduch i během dne, tak v případě, že v těsné blízkosti rybníka je vhodný pozemek (nejlépe ve shodném vlastnictví jako vodní dílo), potom je "pod ním" možno vytvořit "přiměřeně dlouhý podzemní trubkový meandr" (umístěný v hloubce s konstantní teplotou, většinou postačí i pouhých 80 až 120 cm), pomocí něhož by se vzduch ochlazoval (= přes den používaný pro provzdušnění vody = ale v noci by se tento meandr musel "nachlazovat" nočním chladnějším vzduchem, aby byl "připraven" pro "denní provzdušňování")
Pozn: stejně tak je možno využít např. i nějakého starého podzemního melioračního vedení (pokud je průchozí pro vzduch), záleží v jaké se nachází hloubce = čím hlubší uložení, tím lépe

Mmch, jednomu kolegovi jsem před cca 15-ti lety navrhl stejný princip meandru pro lepší teplotní pohodu v jeho domě (= v zimě skrz něj přivádí vzduch k centrálním krbu = vzduch se průchodem v meandru ohřeje na mnohem vyšší teplotu, než je za mrazu venku = úspora paliva + zimní náklady na provoz meandru jsou takřka nulové, neb rozhořelý krb sám již dále zajišťuje proudění vzduchu skrz meandr ...... a v létě tento samý meandr naopak používá pro klimatizaci domu = v horku ho používá k ochlazování vzduchu + letní náklady jsou pouze na elektrickou energii pro pohon dvou ventilátorů, jenž honí vzduch skrz meandr [ta je navíc získána ze solárů])

L.

------------
PS (citace jiného vlákna, v němž jsem to již před časem popsal = Lasskoun - 20.8.2018 22:35:56 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755149 ):

.... Co se týče té trávy, tak úžasný příklad nám kdysi dával prof. Luďa Jahodář:.... Chladící výkon trávy a půdy pod ní je v součtu až 700 W/m2 (transpirace + evaporace) = kdy pokud by byla kompletně zatravněna plocha areálu Temelínské elektrárny, tak "výkon trávy" by byl dokonce ještě vyšší než energie získaná původních původních bloků jádra. ":-)
(čehož mimochodem využíváme i u toho pronajatého nebesáku, jelikož jsme se majitelem obojího dohodli, aby táhlé louky na rybníčkem přes léto nesekal až k zemi [domluvili jsme se na 20 cm], díky čemuž je tam v těsném okolí během noci krásný chlad, jenž sklouzává dolů nad hladinu, čímž ji rovněž pomáhá ochlazovat) ....

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Hariwake - Profil | So 8.9.2018 10:24:12

Martin M. >> Myslel jsem, že se bavíme o rybníce.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Hariwake - Profil | So 8.9.2018 10:23:10

Martin M. >> Hlavně zooplankton se živí fytoplanktonem, který je součástí fotosyntézy. Jistě zooplankton kyslík také potřebuje, ale při jeho hromadném úhynu je daleko vyšší spotřeba kyslíku. Dochází k rozkladnýmprocesům. Jistě se dá zooplankton v rybníce zlikvidovat. Dříve se používal soldep dnes se používá. No nevzpomenu si.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Martin M. - Profil | So 8.9.2018 10:17:57

Hariwake >> takze to mam ve svem akvarku doma vypnout? To uz jsem zkousel a nic moc.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Hariwake - Profil | So 8.9.2018 10:16:20

Martin M. >> Podle níže uvedené studie o aeracni technice již vyplynulo, že ani při nižších teplotách tyto zařízení kyslík do vody nedostanou a nebo v zanedbatelném množství. Hlavní význam použití je promíchání vodního sloupce a destratifikaci obsahu rozpuštěného kyslíku s horní vrstvy, kde probíhá fotosyntéza do spodní vrstvy. Zda používat večer nebo nonstop je závislé na efektu a hlavně obsahu kyslíku, který se může během dne a noci rapidně lišit. Vždy je potřeba změřit kyslík jak pod hladinou, tak i u dna.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Martin M. - Profil | So 8.9.2018 10:11:31

jeste jedna vec k Ponetovicim - chodilo se sem pro zooplankton, voda jim nebyvale prekypovala. Ten take potrebuje kyslik.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Martin M. - Profil | So 8.9.2018 9:47:36

Lasskoun >> pekny, ale z tveho textu ted nevim, jestli "vzduchovanim" pres den pri 35st. muzeme do vody dostat kyslik, nebo ne, pripadne jestli tim ze jej tam dostaneme, ale zaroven vodu ohrejeme, tak jestli to pak je horsi nebo neni.
Mne proste prijde, ze kyslik tam je, ale ryb je moc a rychle si jej vydychaji. Pokud budu provzdusnovat jen v noci, tak sice zabranim tem rannim uhynum, ale celkove si myslim, ze by se rybam vice libilo provzdusnovat nonstop. Ale nesmis pak prestat.

S tema perlinama to je ze stare literatury, to uz patram tak 25-30 let v pameti zpetne, ale prilezitostne to zkusim najit.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Hariwake - Profil | So 8.9.2018 9:46:58

Lasskoun >> Myslím, že tvé Darwinivi teorie jsou trochu postavené mimo realitu. Křížení jedinců, kteří se nakonec stanou odolnými. Chceš říci, že díky tvé teorii dokážeš vyšlechtit kapra, který přežije nulové hodnoty kyslíku. Asi je zbytečné se bavit o tom, jaké by měl kapr růstové schopnosti a o genetice podle toho, jak věci popisuješ.

Už jednou si řešil dusitany v rybníce. V rybníce se dusitany zpravidla nevyskytují nebo v zanedbatelném množství. Postavil jsi na tom tvoji nesmyslnou teorii o sypání soli do vody při kyslíkovém deficitu. Kdy jsi opomenul rozdílnost povrchových vod od hlubinnych vrtů jako zdroj vody do recirkulacnich systemu, kde můžeme dusitany očekávat. A úprava vody NaCl je opodstatněná.

A pokud chceš po Romanovi více rozvést jeho odpovědi. Můžeš si důkladně přečíst níže popsanou práci. A také tam můžeš najít i hodnoty dusitanů v rybnících s produkčním hospodařením.

http://eagri.cz/public/web/file/289653/Provozni_ove​reni_ruznych_typu_aeratoru_ke_zvyseni_obsahu_rozpus​teneho_kysliku_v_rybnicich.pdf

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Lasskoun - Profil | So 8.9.2018 7:33:30

R.P. >> Ad: "další věc je spotřeba kyslíku nejen dýcháním ale i rozkladnými procesy, pokud spotřeba převýší produkci může to být DALŠÍ ZDROJ PROBLÉMŮ i během dne"

Pls, můžeš to více rozvést zvýrazněné VERZÁLKAMI? Skutečně mě zajímá, co vše tím míníš.
(předesílám, že nemám v plánu vyvolávat žádné rozepře = chci pouze na to téma diskutovat, nic víc)

Thx. L.

-----------------
Ok, Romane,... veřejně se omlouvám, za to, jak jsem napsal, že "pouze tupě jedeš dle obvyklých zažitých zvyklostí" (jelikož jak vidno, přece jenom "se o procesech pod vodou tu a tam zamýšlíš";-))

- tož, stačí tato má omluva k "zakopání válečné sekery"?;-)

- pro příště, pokud se mnou v něčem nesouhlasíš, tak to docela normálně konkrétně napiš (opakuji KONKRÉTNĚ)... a bude klid, na jasné dotazy většinou jasně odpovídám ...... (ale pokud se do mě někdo "nekonkrétně naváží", tj. v nic NEŘÍKAJÍCÍ obecné rovině, tak mě tím většinou pouze nasere, nemůže se potom divit, že mu to pak po právu vrátím ... => oprávněnou kritiku snesu, blbý nicneříkající rejpání však nikoliv)

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Lasskoun - Profil | So 8.9.2018 6:38:54

R.P. >> Pokud mohu, tak bych ještě doplnil jednu z dalších (předpokládaně častých) možností "nedostatečné tvorby kyslíku fotosyntézou během dne", a to z toho důvodu, že kapři rytím v bahně silně zakalí vodu, světlo se tak nedostane k fotosyntetizujícím organismům.

L.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Lasskoun - Profil | So 8.9.2018 6:28:40

Martin M. >> Martine, co se týče ryb v Africe nebo ve Španělech, tak v těch končinách za to může "přirozený výběr", nebo-li klasický Darwin. Zkusím to vysvětlit na příkladu Nesytu.
Každá voda má svá dlouhodobá specifika, především co se týče chemického složení vody, jenž z dlouhodobého pohledu je pro jakékoliv vodní dílo je více méně stabilní / neměnné (pokud tedy není ovlivněna činností člověka, např. již zmíněný splach solí užívaných při údržbě komunikací nebo pokud nenastane nějaká nehoda při průmyslové, zemědělské či jiné činnosti). Takže, pokud by hospodáři použili jako "generačky" pro další tamní chov výhradně ty ryby, jenž přežily letošní "Nesytovskou apokalypsu", vytřeli je a odchovali je ve vodě Nesytu (mající podstatně jiné chem. složení než většina moravských či českých vod) + potom by stejné několikráte znovu zopakovali (stále dokola, vždy za výběru několika stovek vybraných nejsilnějších kusů, kterým by ale vždy před tím nasimulovali letošní drastické podmínky = do chovu by tak opět postoupili pouze ti přeživší), tak by se tím za několik desetiletí (zhruba za dvacet třicet let) dopracovali ke zcela novému zocelenému kaprovi (nazvaného např. "Postapokalyptický nesytovský";-D), který by pak ve vodách Nesytu byl ale schopen běžně přežít takové nepříznivé podmínky, jenž tam panovaly letos (přitom však bez úhynu).
Neb přírodě to tak zkrátka chodí, přežijí pouze nejsilnější jedinci = ti, kteří dlouhodobě přežili nástrahy toho kterého prostředí. Jejich genofond (se všemi pozitivními i negativními genetickými změnami a mutacemi, nebo-li "specifiky") tak bude tvořit základ budoucích jimi zplozených generací, (kde pochopitelně opět bude dále "přírodou prováděn výběr"... a tak pořád dokola)

pozn: ... pokud si však "nesytovští hospodáři" opatří násadu z úplně jiné lokality (s jiným chemismem vody), potom se jim v příštích horkých letech může klidně přihodit naprosto zcela stejná pohroma, která je postihla letos
(a pokud snad někdo s tímto tvrzením nesouhlasí, nechť mi ho vyvrátí ";-))))

Resumé [pokus o definici - zjednodušenou]: V jakémkoliv prostředí vlivem přirozeného výběru (velmi dlouho předlouho trvajícího, tj. desítky, stovky, tisíce, desetitisíce, atd., roků) tak selekcí a eliminací "nevhodných jedinců" dochází k rozvinutí vlastnosti potřebných pro přežití u následných generací (u ryb např. i ohledně teploty vody, kterou jsou ještě schopny přežít, stejně tak i ohledně minimálního množství kyslíku ve vodě, atd.)

Mno, a když k tomu ještě připočteš vliv epigenetiky, tak máš ten obraz ucelený.
Epigenetiku však raději zkusím osvětlit na rostlinách, neb na nich je to pro mě (coby "rostlinologa";-D) mnohem jednodušší.
Viz např. pokus, který na přelomu tisíciletí udělali (tuším) v Kalifornii. Někdo v vědátorů si totiž povšiml, že pokud se rostlinám v rámci růstového cyklu nasimulují nějaké nenadálé výkyvy ohledně vnějších vlivů, např. silné deště (které tam jinak běžně nebývají), tak následné generace rostlin (vzešlých ze semen rostlin prvé zasažené generace) pak mají snahu svůj růstový cyklu přizpůsobit právě tomu "výkyvu", jenž postihl jejich rodiče a prarodiče = a to tak, aby včas završily své poslání = tj. aby včas vyprodukovaly životaschopná semena = což se pak projevilo tím, že v každé další nové generaci rostliny upravily "harmonogram růstového cyklu" (= semena dalších generací tak v následných letech např. dříve vyklíčila, rostliny dříve vykvetly, plody dříve dozrály, adt. = zkrátka se přizpůsobily nastalým změnám oproti předchozím původním podmínkám), přičemž tuto informaci "o možných změnách" si semena nesou zakódovanou v genech, tak aby na ni mohly pružně zareagovat (na základě opakovaně nastalých podmínek). Dělají to pak pomocí zapínání některých genů (u živočichů se v případě epigenetiky tak děje v prenatálním stadiu).
Doufám, že jsem to vysvětlil dostatečně srozumitelně (když tak na požádání ještě dovysvětlím, nebude-li cokoliv jasné)

Co se pak týče těch zmíněných zahradních jezírek, tak v nich chované ryby jsou povětšinou velmi odolné, neb všechny ty jezírkové závojnatky a Koiové jsou vyšlechtěni z původního čínského karase, který však prošel několika tisíciletým vývojem + cíleno selekcí (a to právě za použití výše popsaných principů)
K tomu bych si ještě dovolil odcitovat to, co jsem před pár dny napsal v "nesytovském vláknu" ( https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 )
... "Čím méně dusitanů se dostane do ryby = tím lepší má život (a dokonce pak i lépe a rychleji přirůstá = což je důvod, proč např. karásci., když jsou přemístěni do malých "hnijících neprovzdušněných tůněk, tím pádem i chudých na potravu" [kde by jinak žádná jiná ryba nepřežila, možná tak ještě slunka], tak se u nich časem zcela pozastaví růst + další nové generace, tam následně vylíhlé, mají z toho důvodu pochopitelně pomalejší přírust [zjednodušeně řečeno] = jsou tak viditelně zakrnělé (/zakrnělejší - nedosahují normální velikosti), než pokud by se narodily ve více prokysličené úživné vodě [tzn. pokud by se ten karásčí potěr narodil rodičům neovlivněných negativními vnějšími vlivy])

Co se týče zmíněných jezů, pod nimiž se ryby drží i přes den (= jak jsi napsal: "proc se ryby v horku tlaci na rece pod splav i pres den"), tak tam bohužel nemohu sloužit, v tomto směru toho moc odpozorováno nemám, jelikož na řeku se dostanu málokdy, naprosto zcela výjimečně (neb nejčastěji chytám na stojatých vodách, popř. občas tu a tam na moři), nicméně mám jeden docela zajímavý poznatek, co by se sem myslím hodil.
V mládí jsem měl několik roků po sobě vyřízenu hostovačku pro karlovarsko (vždy v době prázdnin, jelikož tam máme příbuzné), tudíž jsem rybařil i přímo v KV, v okolí jezu na Ohři, co se nachází nad soutokem s řekou Teplá (tzv. "jez U Solivárny" https://mapy.cz/s/31Xyt ), kde jsem chytal z pravého břehu. No, a štiky ulovené těsně nad jezem byly silnější - zavalitější, zkrátka macandy, se zabarvením do hnědo-červena,... kdežto ty chycené těsně pod jezem byly evidentně štíhlejší luntovky, kolorované do zelena. Ten rozdíl byl přímo do očí bijící (i místní rybáři tam lovící ho potvrdili) = předpokládám, že i tamní štiky se "přizpůsobily" místním podmínkám, ať již stavbou těla (tj. pomalá voda na splavem vs. rychleji proudící ve vývařišti pod jezem) příp. i barvou (nejspíše dle tamního rostlinstva [anebo to byla genetická odchylka])...
Pozn.: Možná jsem ty barvy obrátil, jelikož lovím v paměti z dob před 35 roky, což však není vcelku nijak podstatné, důležité je, že ten radikální rozdíl tam byl...

Mmch, ještě co se týče těch změn způsobených vlivem prostředí, tak zjevné je to též např. u "australských kaprů", kteří jsou tvarově diametrálně odlišní od kaprů ve zbytku světa.

Jinak, co se týče perlínů, tak nevím, kdes na tuto informaci narazil (že "perlin snese vodu teplou i pres 30st"), jelikož má zkušenost je přesně opačná = perlín (dle mě) ohledně teploty vody (+ množství kyslíku v ní) je mnohem choulostivější než např. kapr (o čem se mj. zmiňuji i v příspěvku "Jak oživit několik desítek minut leklou rybu" = Lasskoun - 17.8.2018 16:09:07 >> https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755097 ) + kdy mám s "choulostivostí perlínů" i další mnohé zkušenosti (díky tomu, že do "naší" nejmenší vody [značně zarostlé řasou] pravidelně obden transportuji větší perlíny [v rozmezí velikosti 10 až 20 cm], nachytané na plavačku na "velkém nebesáku" = kdy pokud sebou náhodou nemám převozku se vzduchováním, tak po až 20-ti minutovém převozu pak cca čtvrtinu až třetinu z nich [někdy dokonce až polovinu / záleží na teplotě vzduchu] musím zase "rozdejchávat")... navíc různé odborné práce u perlína hovoří o "středním nároku na obsah kyslíku" (např. https://theses.cz/id/f1icp5/downloadPraceContent_ad​ipIdno_9571 )

A co se týče toho, že "30° C teplá voda NEUDRŽÍ již žádný kyslík" (často zde, na MRKu, stále dokola opakovaný nesmysl), tak ani to není pravdou, jelikož výpočty (dle již zmíněného Henryho zákona) aji měření totiž říkají něco zcela jiného,... viz např. http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=205 , popř. http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=205 => kdy ani dokonce tehdy, pokud započítáme běžně rozpuštěné minerály ve vodě [koef. až 0,5], se při této teplotě nikdy nedostaneme na čistou NULU = !!! (viz např. rozpustnost kyslíku v mladině při výrobě piva https://www.kvasnyprumysl.cz/pdfs/kpr/1979/09/01.pd​f )

dále viz:
online výpočet viz http://www.thermidaire.on.ca/do.html
popř. tabulka pro běžné atm tlaky https://water.usgs.gov/owq/FieldManual/Chapter6/tab​le6.2_6.pdf
(kde je možno nalézt, že při teplotě +40° C a při normálním atm. tlaku [který je práve teď u nás], může být obsah kyslíku ve vodě někde kolem 6,4 mg/l [což však platí pro destilku, ale i při započítání výše uvedeného koeficientu 0,5 jsme stále na hodnotě 3,2 mg/l )

Pozn: Připomínám, že to v předchozích dvou odstavcích popsané se týká pouze "rozpustnosti kyslíku ve vodě při vyšších teplotách"... a nikoliv hodnot, kterých se pak v reálu dosahuje na rybnících (přičemž ale ani tam obsah O2 nikdy nemůže být tzv. zcela nulový [z fyzikálně-biologické podstaty je to téměř nemožné <& zároveň> samozřejmě že nízká finální hodnota O2 ve vodě již nemusí být dostatečná pro přežití ryb)

Omlouvám se za "trofejní" délku textu, ale předpokládám, že Tobě, Martine, delší texty problémy nedělají ";-)

L.

------------
PS: Když jsem tu mou zmíněnou "prvotinu" (tj to "noční provzdušňování s chlazením vody") dodatečně konzultoval s celkem pěti dlouholetými profesionálními rybnikáři, tak všichni krom jednoho (= kromě rakušáka, kterému to docvaklo ihned) na mě zprvu koukali, jako bych snad spadl z Marsu... ale téměř všichni po chvíli přemýšlení uznali, "že to jakousi logiku a opodstatnění má"... (tedy až na jednoho, co z fleku prohlásil, že "to je naprostá pí*ovina, že vo tom nikdy neslyšel, protože kdyby to byla pravda, takt to přece už všichni dávno přesně tak dělají"x-DDD)

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Fishky - Profil | Pá 7.9.2018 23:41:44

R.P. >> díky. Je fajn to tu psát. Nejspis valna vetsina nas nezaujatych o tom nevime a snadno tak podlehneme desinformacim typu "nic se nedalo delat"... skutečně moc prima informace, díky ti za ne.

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Martin M. - Profil | Pá 7.9.2018 18:18:05

Lasskoun >> libilo se mi to premysleni a ze pise nekdo neco k veci, ale tak nejak si rikam, proc se ryby v horku tlaci na rece pod splav i pres den? Proc preziji ryby (kapri) v Africe nebo ve Spanelsku v jezerech mnohem teplejsich nez u nas, kde je dlouhodobe i pres 40 stupnu ve stinu. Proc preziji rybky v zahradnich jezircich i nejvetsi paraky, kdyz tam je 30cm vody a vodotrysk?
Kdysi jsem cetl, ze perlin snese vodu teplou i pres 30st. - kde bere kyslik, ktery uz by tam nemel ani byt?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

R.P. - Profil | Pá 7.9.2018 16:41:15

Fishky >> u nás (jižní Čechy) jich bylo dost ale většinou nepršelo, ono existují různé typy aerátorů (force, splash, směrový, kesenery, šikmý) třeba Force si přisává vzduch a dá se nastavit hloubka ve které se nachází vrtule, a ty změny v teplotě a obsahu O2 se dají snadno změřit, letos třeba bylo i ve 2 m hloubce teplota vody 26°C i více (ať vodu míchal či nemíchal aerátor), ovšem na rybnících s aerátory byly O2 parametry v různých hloubkách o poznání lepší, ale i tady je třeba používat rozum, pokud strčím ve 40 cm vrtule do dna nadělám víc škody než užitku

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Lasskoun - Profil | Pá 7.9.2018 15:59:18

Martin M. >> Ad: "Za mne provzdusnovat nonstop"

I přesto Ti, Martine, děkuji za "líbíka", kteréhož jsi mi dal za mou zdejší "prvotinu", tj. za příspěvek https://www.mrk.cz/bleskovky.php?id=46200 ";-)
(= přestože ten zmíněný příspěvek naopak obhajuje "pouze noční provzdušňování + provzdušňování nad ránem" [dokud se stoupající teplota vzduchu nevyrovná teplotě svrchní vrstvy vody] = pojednává tak o častých problémech a komplikacím, jež způsobuje "nešvar" zvaný "[pouze] denní provzdušňování" (popř. "provzdušňování 24/7")

Měj se fajn. L. ":-)

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Fishky - Profil | Pá 7.9.2018 15:50:48

R.P. >> no právě předchozí dva měsíce bez mráčku nedávaly moc šancí, kdy bylo zamračeno a bez fotosyntézy (možná tu a tam bouřka, ale těch bylo jako šafránu). Tedy důvodem použití nonstop je čeření hladiny, aby se nasycená vrchní vrstva dostávala dolů?

• Nelíbí 0
• Líbí 1

Hariwake - Profil | Pá 7.9.2018 15:44:52

Myslím, že použití aerační techniky je závislé na mnoho faktorech. A liší se rybník od rybníku. Myslím, že někde aerační technika v letních měsících může pomoci. Jindy může mít negativní dopad. Z vlastní zkušenosti vím, že aerační tech. má v letních měsících minimální efekt. Pro ty, kteří si myslí, že díky aerační technice lze udělat zázraky, doporučuji pečlivě přečíst níže uvedenou studii. Jistě ty rozumní pochopí, že aerátor v letních měsících je téměř bezvýznamný. V letech, kdy měření proběhlo byly daleko nižší teploty a podstatně lepší přítoky do rybníků. Studii jsem celou nečetl, ale hovořil jsem s autorem práce. Věřím, že téměř nikdo z nás není schopen provést taková měření a zhodnocení. Proto mě příjdou diskuze o nákupech aerátorů za statísíce, které by vše zachránily legrační.

http://eagri.cz/public/web/file/289653/Provozni_ove​reni_ruznych_typu_aeratoru_ke_zvyseni_obsahu_rozpus​teneho_kysliku_v_rybnicich.pdf

• Nelíbí 0
• Líbí 2

R.P. - Profil | Pá 7.9.2018 15:42:04

Fishky >> problémy s O2 nemusí být jen ráno, kdy je O2 vyčerpán asimilací po noci bez fotosyntézy, stačí ti zatažená obloha a pokles tlaku vzduchu, bez světla není fotosyntéza a kvůli tlaku chybí přechod O2 do vody a naopak může z vody vyprchávat, další věc je stratifikace nasycení, v létě se často stává že na hladině je díky silné fotosyntéze nasycení O2 150% i více ale už třeba v 1m může kyslík chybět, další věc je spotřeba kyslíku nejen dýcháním ale i rozkladnými procesy, pokud spotřeba převýší produkci může to být další zdroj problémů i během dne,

• Nelíbí 0
• Líbí 2