Dlouho jsem přemýšlel zda udělat boiliz tak aby byl sladký, slaný či pikantní. Když jsem se, ale zamyslel hlouběji tak si nejsem jist jestli kapr rozeznává chutě protože vlastně nemá jazyk na kterém jsou chuťové buňky. Podle mě nejvíce záleží na aromatu a barvě než na chuti. Všichni říkají "HLAVNĚ MU TO MUSÍ CHUTNAT" já říkám hlavně mu to musí vonět. Tak by mě zajímal Váš názor a připomínky :D
Olmik >> Člověk není až tak úplně dokonalý jak si mnozí myslí. Navíc se ptám proto, protože jsem o tom kdysi slyšel. Možná to je blábol, ale docela by mne zajímala pravda.
Nevíte prosím někdo, jak ryby reagují na bílkovinu? Myslím tím jestli ji poznají podle svých smyslových orgánů, někde jsem totiž četl, že si vybírají potravu podle momentální potřeby (což je docela logické). Děkuji
Bušák >> A má taky vlastní názor, pamatuje si vše až do konce života a varuje ostatní před nebezpečím. Proto je nesmírně důležité neustále měnit příchutě koulí. Dnes se i ví, že to už na oklamání středně až pokročile zkušeného kapra nestačí. Do výhledu počítají přední výrobci boilie přehodit stroje tak, aby mělo šišatý-nepravidelný tvar. Výrobci pelet půjdou cestou opačnou, kulatou-průměrově naprosto přesnou peletu kapr neodhalí min. dvě sezóny. Je to v podstatě evoluční zbrojení ala ,,kdo z koho" My ale nemůžeme vyhrát, protože změnit na výrobní lince koncový otvor pro formování boilies a pelet něco stojí a hlavně-velká ztráta času a dělníci jsou nasraní. Peníze za dražší produkt rádi zaplatíme o to nic-jde přece o kapry a jejich přelstění. Horší je ten čas a ty zasraný odbory ve výrobně. Odbory se nakonec podplatěj, ale ten čas. On nás ten kapr v podstatě díky svojí inteligenci válcuje. A zaplatíme to vážení všichni, ze svojí kapsy.......je mi líto.
JonyPapa >> Carp man CZ - 9.6.2015 18:09:36 >> hm. dík zajímavé čtení,,,,na vesnicic je také knihovna a je spojená s mětskou tak se zkusim optat a knížku si přečtu....
Čichové ústrojí – jamky (nozdry) se nachází na hlavě ryb mezi rypcem a očima. Nozdra bývá zakryta kožním výrůstkem. Nozdra bývá přepažena, má dva otvory pro přitékající a pro odtékající vodu. Sliznice nozder je silně zvrásněna. Ve sliznici jsou smyslové buňky a podpůrné buňky. U plotice jsou smyslové buňky s řasinkovými buňkami. Ze smyslových buněk vedou nervová vlákna spojující se do čichového nervu
Funkce čichového ústrojí:
Do čichového váčku se při plování nabírá voda (štika), nebo se mohou váčky smršťovat a znovu roztahovat při dýchání. Okoun má ještě zadní nozdru, při dýchání a zavřených ústech je voda touto nozdrou vypuzována. Vranka má pro nasátí i vypouštění vody jen jeden otvor. Plotice v klidu vyměňuje vodu v nozdrách pomocí řasinkového epitelu. Úhoř má čichové ústrojí velmi složité s četnými záhyby, pohyb vody je obstaráván obrveným epitelem.
Ryby vyhledávající potravu zrakem ve dne mají slabě vyvinuto čichové ústrojí. Naopak ryby dnové a vyhledávající potravu v zakalených vodách mají spíše vyvinutou chuť (kapr, lín) a jiné ryby vedle výborné chuti mají i velmi dobře vyvinutý čich (úhoř, sumec, sumeček). U většiny ryb se čichové a chuťové vnímání spojuje. Čich navíc slouží i k orientaci v hejnu, detekci různých druhů ryb (střevle detekuje podle čichu až 15 druhů – útěková reakce na pach okouna a pstruha). Ryby rozlišují i pachy rostlin a samozřejmě specifické pachy trdliště, kam se vracejí (lososovité). Úhoř je schopen čichem detekovat 3 – 4 molekuly rozptýlené látky ve vodě.
Chuťové orgány se u ryb nacházejí zejména v ústní dutině, na vousech, na bocích na ocase a u sumečka po celém těle, z toho vyplývá, že ryby jsou citlivé i k mírně dráždivým ve vodě rozpuštěným chemickým substancím.
Vlastní orgány chuti jsou chuťové pupeny. Skládají se ze štíhlých smyslových buněk, které mají výběžky - stereocilie k povrchu. Smyslové buňky jsou opředeny vlákny nervových ganglií příslušných nervů (nervus facialis, glossopharyngeus, vagus).
Ryby jsou většinou schopné vnímat chutě jako savci – slané, sladké, kyselé, hořké. Na hořké jsou méně citlivé, na sladké naopak až 500x více, než člověk. Chuť má význam zejména pro ryby filtrující detrit
Kralu021 >> myslím že jsem k tomu už své napsal a že tak to asi je, ale pro připomenutí:
Kapr má čich i chuť.
,,Chuť mu zajišťuje masitý polštářek na konci tlamy vybaven chuťovými receptory. Zajímavé je že kapr vnímá chuť a vůni své přirozené potravy (škeble, mlži, plži...) mnohem intenzivněji než člověk který je prakticky necítí.
Vůni mu zajišťují nozdry ve tvaru písmene U, které jsou vybavené čichovými buňkami které napomáhají kaprovy rozpoznat různé pachy.Zajímavé je že kapr vnímá chuť a vůni své přirozené potravy (škeble, mlži, plži...) mnohem intenzivněji než člověk který je prakticky necítí.''
Ty informace jsem přebral a zformoval do dvou odstavců z knihy zapůjčené v Městské Knihovně Nymburk jménem: ,,Základy moderní kaprařiny''napsali jí Jiří a Viktor Krusovi. Knihu doporučuji všem kaprařům´, je v ní snad vše co chcete vědět; recepty na boilie, biologie kapra, druhy lovu, montáže, nástrahy, návnady, několik revírů a mnoho dalších rad a tipů.
Petrův zdar ;)
Takhle jsem se na to ještě nekoukal jestli má kapr chut ,,nadruhou stranu bych to nesrovnával s lidma páč by nemohl mít ani čich nebo tu je snad někdo kdo by dokázal něco cítit s plnym nosem vody ......... podle mě má kapr chutové bunky v tlamě na patrech.
JonyPapa >> Carp man CZ - 2.5.2015 22:16:18 >> Je vidět, že jsi si vzal rady k srdci Mám na mysli knihovnu a něco si přečíst .:o§)EDIT myšleno vážně a v dobrém !
Zámek - >> Kapr má čich i chuť.
,,Chuť mu zajišťuje masitý polštářek na konci tlamy vybaven chuťovými receptory. Zajímavé je že kapr vnímá chuť a vůni své přirozené potravy (škeble, mlži, plži...) mnohem intenzivněji než člověk který je prakticky necítí.
Vůni mu zajišťují nozdry ve tvaru písmene U, které jsou vybavené čichovými buňkami které napomáhají kaprovy rozpoznat různé pachy.Zajímavé je že kapr vnímá chuť a vůni své přirozené potravy (škeble, mlži, plži...) mnohem intenzivněji než člověk který je prakticky necítí.''
Ty informace jsem přebral a zformoval do dvou odstavců z knihy zapůjčené v Městské Knihovně Nymburk jménem: ,,Základy moderní kaprařiny''napsali jí Jiří a Viktor Krusovi. Knihu doporučuji všem kaprařům´, je v ní snad vše co chcete vědět; recepty na boilie, biologie kapra, druhy lovu, montáže, nástrahy, návnady, několik revírů a mnoho dalších rad a tipů.
Petrův zdar ;)
minatrix >>
Pekná rýchlovka, tiež som ich choval. Mal som ich menej preto im to aj dlhšie trvalo.
Inak pri ich krmení je veľa krát pekná podívaná, vrelo odporúčam.
Zámek - >> Vážený kolego, v porovnání k velikosti těla má kapr bezesporu největší mozek ze všech našich, resp. sladkovodních ryb. Ovšem spojovat si kapří "myšlení " jen náznakem s naším, je zcela nereálné, potažmo holý nesmysl.
Zdarec, kup si akvárium s rybkama,k tomu více druhů krmení a krm je každý den něčím jiným za pár dnů jim dej všechny naráz a uvidíš jak si budou vybírat to kvalitnější krmení a nemusí to byt to nejvoňavjejší.Mám v akvárku sumce kteří celé dny nevylezou ale jak vhodím jeden druh krmení do akvária tak do 5 vteřin jezdí po celém akváriu a hledají to svoje top žrádlo.Moje ryby mají chuť i čich a u kaprů to asi bude podobné.V rybařině je spousty zajímavých konspiračních teorií ale že nemají ryby chuť! to jsem ještě neslyšel, bacha ať ťe nezažalují výrobci nástrah těm by to kazilo kšefty.měj se
načítám...
GScarp.cz
