NVikasgard - Profil | Pá 26.1.2018 9:46:22
Zdar chlapi! Tak proč letošek mám už naloženo a cca týden to kvasí. Jen mi toho v barelu dost plave. Dá se s tím něco udělat?
NLadas78 - Profil | Ne 12.3.2017 22:00:34
Pařezz >> já taky sice s tím bude spoustu času hraní ale zní to dobře...
Ndrvoštěp - Profil | Čt 9.3.2017 21:49:43
Pařezz >> Malé množství prubnu.
NPařezz - Profil | Čt 9.3.2017 19:55:53
drvoštěp >> v provozním měřítku se klíčení kukuřice neprovádí, takže dobrá rada nad zlato. Kukuřice se skoro výhradně zpracovává mletím na šrot. V praxi se běžně nakličuje ječmen pro výrobu piva a whisky. Namáčení se provádí cca 1 - 2 dny, kdy se střídají vodní a vzdušné fáze. První namočení je cca 6 hodin, potom cca 12 hodin vzdušná přestávka, další voda cca 4 hodiny, potom další vzdušná přestávka a nakonec cca 3 hodiny namočit. Potom probíhá fáze klíčení, což znamená první 2 dny občas pokropit a každý den prohrábnout, ať kořínky neprorostou do sebe. Zrno nesmí uschnout, kořínky max 2 krát delší, než délka zrna. Za cca 5 dní je hotovo. Jako kontrola se v praxi používá vývin střelky (cca 3/4 délky zrna) a rozluštěné zrno musí "psát" jako křída, po rozmáčknutí mezi prsty. Takže hledej v ječmeni inspiraci a zkoušej. Očekávám, že u kukuřice to bude trvat déle a bude nutno déle namáčet. Nesmí se zrno utopit, protože zrno je živé. Kontrolu rozluštění zrna bych u kukuřice zkoušel po rozříznutím nožem. Po rozluštění zrna vzniknou ze škrobu jednodušší cukry. Takže dobrý i pro ryby. No a potom na horkém slunci rychle usušit. Sušení bude asi trvat také několik dní, aby vlhkost zrna klesla k 15 %. Trouba by byla ideální, ale to už by nebyla levná výroba. Potom by zrno mohlo vydržet i několik měsíců. Práce na 2 týdny versus dva dny máčení a chvíli vaření. Ať dá vědět někdo vědět, pokud se někomu do toho bude chtít.
NMarczech - Profil | Út 7.3.2017 12:18:52
esoxboy >> já to řeším od soukromých zemědělců...... i řepku i kuku. Když se mi teda nechce kuku sbírat ( Auto 2x pytle a k poli.....) struky doma stáhnu z kůže a na půdě vysypu a suším pak vyloupavačem vybrakuju cca 100 kg cca pul hodky pak přes zimu zas suším a pak kaldívkáčem kolik sežerou bestie domácí zbytek namočím .... pro mřenky )
Ntuzemak - Profil | Út 7.3.2017 11:03:58
ladan1303 >> nejseš sám..hoj Ladiko..
Nladan1303 - Profil | Út 7.3.2017 11:01:34
tuzemak >> jinej už nebudu,čau Janku
NBacha - Profil | Út 7.3.2017 8:24:55
Pařezz >> Souhlas, ale necháme toho,,,je to na knihovnu:-)))
Ntuzemak - Profil | Út 7.3.2017 7:39:46
Pánové vědeckych rozborů už bylo dost,nechtělo by to už k věci??
NPařezz - Profil | Út 7.3.2017 7:35:44
Bacha >> biochemie je seriózní věda a tyto procesy jsou popsány spoustou chemických rovnic. Samozřejmě jsou popsány hlavně procesy, které jsou lidstvu užitečné, tj. výroba některých nápojů, potravin, krmiv, léků, atd. Existuje řada odborných knih a časopisů. Fermentace je odborný název pro kvašení. Ve slinách jsou enzymy, pomáhají trávení, ale to je jen výpomoc štěpení. Všechny složité látky se musí naštípat na malé kousky neboli jednoduché chemické látky a teprve poté se začne buď fermentace, kvašení, biosyntézy atd. Člověk nejí škrob ze zrní napřímo, ale udělá se mouka a chleba se upeče. Kdyby člověk jedl nenaklíčené zrní přímo z pole, umřel by hladem. Kráva je jiný případ. Každý organizmus je vybaven jiným způsobem přijmu potravy a je jedno, jestli to je mikroorganizmus anebo zvíře.
NSmrtak - Profil | Út 7.3.2017 7:02:58
Bacha >> A ten popis travenia cicavcov/prezuvavcov ma s rybami spolocne co?
NBacha - Profil | Po 6.3.2017 23:23:26
Pařezz >> Nezlob se na mě, ale v pár věcech s tebou nemohu souhlasit a z hlediska exaktní vědy jsou to věci přinejmenším diskutabilní.
Uvedu jen jeden problém. Kukuřice je jednou z nejstravitelnějších obilovin. Jak pro lidi, tak pro zvířata. Proto mi, na rozdíl od hrachu, nevadí, že se jí krmí nevařenou. A uvádíš-li že se musí fermentovat někde v sudu, tak jakým fermentem? Vždyť ten ferment vylučují všechna zvířata včetně člověka ve slinách či v žaludku, takže ona fermentace proběhne při kousání (u krav v bachoru), a to velmi rychle.
Mnohokrát jsem se setkal se záměnou termínu fermentace a kvašení. K fermentaci je prostě třeba ferment, což je chemická látka. Ve slinách to je ferment ptyalin, což je alfa amyláza, štěpící složité cukry na jednoduché. Protože to je proces velmi rychlý, dělá si jej každý živočich sám.
Tak asi tak:-)
NBacha - Profil | Po 6.3.2017 23:00:47
esoxboy >> Ale hřát tě může i to, že to nejsou rybáři:-)
Ndrvoštěp - Profil | Po 6.3.2017 21:34:30
Pařezz >> Jenom kontrolní otázka bez provokace na Tvůj příspěvek--- Chápu motivací těch, kteří chtějí do vody házet desítky kilogramů kukuřice a nechce se jim ztrácet čas jejím vařením anebo správným naklíčením. ---Ale tady se řeší po uvaření.A ještě mi nejde do hlavy to několikrát zmiňované naklíčení. Pozor ,.myslím to vážně.
NCalex - Profil | Po 6.3.2017 20:50:33
Pařezz >> Jasně a stručně :-))))))))))))))))))))))))
NVikasgard - Profil | Po 6.3.2017 20:40:03
Pařezz - Moc dobrý. Dávám palec nahoru.
NPařezz - Profil | Po 6.3.2017 19:59:35
Tak nakonec popíši jen velmi obecně. Není to návod, ale text k zamyšlení. Jak to funguje? Na jednom zrnu se nachází nespočet mikroorganizmů mnoha druhů, od baktérií, plísní až po kvasinky. Tyto mikroorganizmy mezi sebou soutěží o dostupný zdroj energie. Po namočení zrna do vody počet mikroorganizmů vzroste o několik řádů a začne boj, kdo z koho. Zrno je složeno z polysacharidů, které udržují zrno pohromadě a je obtížně degradovatelné. Některé druhy baktérií a plísní začínají proces degradace. Vznikají meziprodukty, které slouží jako potrava pro další druhy. Mikroorganizmy umírají a obsah jejich buněk jsou živiny pro další. Záleží na okolních podmínkách, které procesy budou převažovat. Vznikají jednodušší produkty, o které soupeří další. Proces je ovlivněn i dostupností vzduchu. Z aerobního procesu se obvykle stane anaerobní spojený se zvyšující se kyselostí. Oxid uhličitý chrání výsledný produkt před oxidací a mikroorganizmy, které potřebují kyslík.
Pro mléčné anebo alkoholové kvašení jsou nutné jednoduché cukry, které však zrno nemá k dispozici. Pokud zrno naklíčí, vzniknou v něm cukry a ty lze fermentovat. Otázkou je, které mikroorganizmy převažují a který proces převáží. Při alkoholovém kvašení vzniká z cukru alkohol za pomocí kvasinek. Vinaři to mají jednoduché, protože bobule hroznů mají na svém povrchu spoustu těch správných kvasinek. Koncentrace alkoholu produkt konzervuje, ale ne na věky. Některé přítomné baktérie jsou schopné vyrábět z alkoholu další produkty, jako acetaldehyd, octovou kyselinu a další organické kyseliny. Kyseliny opět produkt na nějakou dobu konzervují. Při mléčném kvašení vzniká kyselina mléčná a další kyseliny, které sníží pH (zvýší kyselost) a výsledný produkt konzervují. Na silážování se používá kukuřice v mléčné zralosti stále ještě obsahující jednoduché cukry včetně zelených částí obsahující na povrchu mléčné baktérie.
Protože zralé zno obsahuje na povrchu mnoho druhů mikroorganizmů, vzniká mnoho druhů produktů, často zapáchajících. Záleží na okolních podmínkách a postupu. Pozor, plísně mohou tvořit aflatoxiny, některé baktérie mohou vyrábět nitrosoaminy (těžký karcinogen) atd.
Aby jakákoliv obilovina byla pro ryby stravitelná, musí být škrob rozštěpen. Amur bude asi výjimka. V každém případě je nutné zrno namočit, aby škrob uvnitř nabobtnal. Buď zrno uvařím anebo naklíčím. Na klíčení potřebuji zrno s dobrou klíčivostí, žádné zlomky a nepokoušet se klíčit zrno v době jeho dormancie. Když zrno naklíčím, tak jej buď spotřebuji anebo konzervuji (usušit v troubě za tepla - zabít živé zrno, zamrazit, naložit do kyselého roztoku). Ten buď dodám (koupím kyselinu mléčnou anebo nějakou jinou) anebo se pokusím zrno fermentovat. K tomu ale potřebuji mít mléčné baktérie, které to umí. Tyto baktérie jsou docela choulostivé. K tomu je nutná určitá zkušenost a vhodné podmínky. Otázkou je, jak zajistit, jak zajistit, aby mléčné kvašení převažovalo před octovatěním. Nechť poradí Ti, co mají dlouholeté zkušenosti.
Fermentace kukuřice v podstatě není nic jiného, než její konzervování. Utopit zralou kukuřici v sudu z vodou a čekat, že z toho bude mléčné kvašení nebude ta správná cesta. Teoreticky lepší cestou bude pokusit se fermentovat kukuřici v mléčné zralosti, jak se to dělá při siláži.
Chápu motivací těch, kteří chtějí do vody házet desítky kilogramů kukuřice a nechce se jim ztrácet čas jejím vařením anebo správným naklíčením. Nejsem specialista na kapří výživu, ale otázkou je, zda má pro ně výživnou hodnotu. Škrob není lehce stravitelný. Dovedu si představit, že takové zrno kapr vyprdí a následně v příštích dnech projde zažívacím traktem ještě několika jiných kaprů. Možná z tohoto mega krmení zůstane jen "hnojení vody", což rybníku neublíží. Otázkou je, proč v dnešní době ztrácet čas konzervováním s nejistým výsledkem.
Raději si koupím kilo krmení, krabičku červů, vezmu feeder a o zábavu je postaráno.
N1975 - Profil | Po 6.3.2017 16:59:19
esoxboy >> ja jsem dopadl podobne jezdil jsem si zakrmovat reku v domneni ze nikdo nikde neni zakrmoval jsem dva fleky projistotu a kdyz jsem o vikendu prijel vse obsazene od te doby si nic dopredu nerozkrmuji
načítám...
GScarp.cz
