Proč mizí z řek chrostíci a jepice?

Nharpunar - Profil | St 26.4.2006 7:52:50

shakespeare-právě pod dojmem tvého příspěvku složil frontman skupiny Buty s Ostravy Radek Pastrňák půvabnou skladbu-Mucha jde-!Jo,jó,Jichajde!

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nshakespeare - Profil | Út 25.4.2006 7:38:51

Vloni na Luznici 4 jsem zazil rojeni jako maloktery rok predtim, byli vsude, vlezli vsude, par jsme si jich od vody nechtic dovezli v aute az na chalupu. Me to prijde spis jako s houbama, jeden rok jsou, jeden ne. Samozrejme do toho nevidim, nemam zadne zviratkovite vzdelani :) Akorat se mi zda, ze je u nas delsi dobou znat slaba kontrola dodrzovani omezeni mensich soukromych elektraren a nahonu v prumyslu, pri kriticky nizkych letnich prutocich.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NG.Moolis - Profil | Út 25.4.2006 4:37:15

Bruno: A který? Hmyz černý, nebo hmyz horský? Tvoje věta je památná.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJEGR - Profil | Po 24.4.2006 21:28:21

Jak si asi každý stačil alespoň v minulém roce povšimnout, náletového hmyzu bylo opravdu poskrovnu. Myslím si, že ztěžejním ukazatelem je teplota ovzduší a ta byla během celého roku podprůměrná. Jezdil jsem poměrně často večer autem a ani v jednom případně jsem neměl masku vozidla zaneřáděnou od hmyzu. Všiml si toho taky někdo?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBruno.fly - Profil | Po 24.4.2006 18:55:36

Dodlinka: Pominu li nižší organizmy, tak je hmyz jeden z nejodolnějších tvorů na této planetě.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NDodlinka - Profil | Po 24.4.2006 18:41:42

Tak vám pánové děkuji za zcela vyčerpávající diskuzi. Já si taky myslel že to vliv nemá, ale zase co kdyby.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBruno.fly - Profil | Po 24.4.2006 17:57:20

Třéďa:Souhlas, napadlo mě taky dál to nerozvádět, ale nějak jsem to nedopsal.
Na svém si však neoblomně trvám :o)
Čím větší ryba, tím větší rána pro ní.
Krokové napětí: Klasický případ při spadlém drátu vysokého napětí. Stačí krok a rozdíl potenciálů na obou místech je samo díky VN určitě vetší, ale je to přesně případ, kdy vzniká proud elektronů od plusu k mínusu. Je to to samé, jen ve větším měřítku. To neoddiskutuje nikdo.

EDIT: Dodlinka. klidně to pak smaž

BTW: V tak dobře vodivém prostředí, jako je voda, stačí opravdu jen málo i na člověka.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTřéďa - Profil | Po 24.4.2006 17:51:18

Bruno.fly> Tím nepatrným proudem si to částečně zachránil. Hele, ale raději z oblasti elektro vopatrně. Ke zkoušce z fyziky bych s tím nechodil. Nebudem se tu pouštět do žádných větších akcí. :-)

Dodlinka: Sorry. kdyžtak to smázni. Byla to jen takova malá elektro-akademická vložka.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBruno.fly - Profil | Po 24.4.2006 17:33:30

Třéďa: Proud určitě, bo jakmile máš pod napětím dva od sebe vzdálené body, dochází díky odporu prostředí k rozdílnému potenciálu obou míst a tak vznikne i třeba jen nepatrný proud. Pokud se pletu, v což nedoufám, profíci mě jistě opraví. Viz PZtovo "ploutvové napětí" :o)

EDIT: Zkus to ve vaně s fénem. Tam je to umocněno i dobrým uzemněním :o)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTřéďa - Profil | Po 24.4.2006 17:10:54

Bruno.fly> Ajajaj Bruno, s tim potencialem OK, ale proud? :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npz - Profil | Po 24.4.2006 16:53:45

ecofish:
myslis neco jako krokove, teda vlastne ploutvove napeti? :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nbrach - Profil | Po 24.4.2006 16:30:05

Dodlinka - vidíš, už víš všechno. Vždyť jsem říkal, že to je dobrá otázka

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBruno.fly - Profil | Po 24.4.2006 16:01:27

Souhlas: Z hlediska fyziky - čím větší vzdálenost, tím větší rozdíl potenciálu a větší proud. Jinak, mám takovej dojem, že i čím větší plocha (povrch těla), tím větší kopanec.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NECOFISH - Profil | Po 24.4.2006 14:47:43

Mizení bentosu vlivem el. agregátu je nesmysl. Zjednodušeně se dá říct, že účinek el. proudu na vodní organismy při lovu agregátem závisí, kromě vzdálenosti od lovné elektrody, na vzdálenosti hlavové a ocasní části organismu, tedy délce těla. Proto na el. proud nejlíp reagujou velký ryby (snáz se chytaj i z větší dálky). Velikost bentosu je v naprostý většině případů už příliš malá na to aby na ně měl el. proud vliv.
Jinak zcela souhlasim s G.Moolisem. Na většině řek se situace s bentosem vlivem zlepšení kvality vody v posledních desetiletích lepší. Místy je problém že ty bentický společenstva sou i přes vysokou hustotu dost uniformní, typicky Hydropsychidae, ale nicméně na růst ryb (potrava) to má spíše pozitivní vliv, viz např. sekundární pstruhovky pod přehradama. Z ekologického hlediska je ovšem žádoucí naopak co nejvyšší diverzita bentických organismů.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmasox | Po 24.4.2006 13:59:05

Tak jsem pročetl plodnou debatu a jako zemědělec si dovolim je připomínku z oboru. Chostíky používají kolegové ekologové jak bioindikátor čistoty vody. Vlivem vysokého nárůstu cen postřiků a hnojiv po roce 89 došlo k desetiletému útlumu intenzivní zemědělské výroby, který se projevil hlavně na ve vyšších oblastech. Tenhle proces měl prokazatelně obrovský vliv na obecné zvýšení biodiverzity (koroptve, chřástaly atd.). Bohužel se před pár lety začala intenzita se znovu zvyšovat. Teď by ji měli znovu pomalu snížit nové podmínky pro dotace. Podle našich výzkumů tohle ovivňuje biodiverzitu ve vodě naprosto radikálně.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmedvěd - Profil | Po 24.4.2006 13:40:06

rybomil:no,jo,jepice,jsou jepice a chrostíci jsou chrostíci

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrybomil | Po 24.4.2006 13:33:13

medvěd: Neboj, to eldorádo při líhnutí , hlavně pak jepic, kdy se " zblázní řeka" jsem zažil už mockrát.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek - Profil | Po 24.4.2006 13:31:05

Moolis:Vliv civilizacni nespecificky byl zaver toho clanku, tusim od pana K.K:-).Mas samozrejme pravdu, ja to pak uz nechtel dal rozvadet, jen sem tam hodil smajlika.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmedvěd - Profil | Po 24.4.2006 13:14:26

rybomil:přece nejde o názvosloví.Jde jen o to,že muškař si všímá vylétajících chrostíků po delší dobu,než do velikonoc.On na to čeká v naději,že se otevře hladina a začne divadlo.Možná kdyby jsi stál v tý řece v červnový podvečer a viděl prvního ,druhýho a pak spoustu chrostíků jak létají nad hladinou,mluvil by jsi jinak.Nic víc

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrybomil | Po 24.4.2006 13:07:54

No jen, že je snad zákonité, že bratrstvo svištící smyčky zná názvosloví asi daleko lépe než ostatní.Mě je to celkem jedno, hlavně že vím kde, kdy a jak nalézt to, co po napíchnutí spáchá převážně úspěšný lov.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRici - Profil | Po 24.4.2006 13:07:50

A proč nemají chrostíci zobáky?:-))))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nšeptal - Profil | Po 24.4.2006 13:05:20

macek: Pregnantně řečeno.

Ani mě nemrzí, že jsem se jako amatérský nadšenec debaty nezúčastnil.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmacek | Po 24.4.2006 13:02:15

hraji> prdlačky, jak nemá šanci proti přesile?
hlavně ten na slovo vzatý odborník, jenž byl poslán se svými argumenty do prdele – jako bych cítil čísi uraženou ješitnost, či čo.
moolisovy argumenty jsou tu, pokud dobře vidím, obecně přijímány a respektovány.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmedvěd - Profil | Po 24.4.2006 13:01:54

hraji:nechval dne před večerem

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | Po 24.4.2006 12:59:31

G.Moolis: tím lépe, ale tým diskutérů ještě nenasadil ty opravdové experty jako je MiraŘ a Pyzda. Ti vidí problémy hmyzu dialekticky a ve spojitosti se stavem kapra na našich vodách. :-)))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NG.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 12:57:17

hraji> Necítím se zničenej, přesilu nějak nepociťuju.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | Po 24.4.2006 12:52:40

Klasická ukázka debat na MRKu. Nadšení amatéři neznalí ani základního názvosloví ničí svými neargumenty na slovo vzatého odborníka a ten nemá šanci proti přesile.
G.Moolis: máš můj obdiv
Dodlinka: klidně tohle smaž, není to k otázce.
Včera se mi kolem prutů honilo tolik tolik chrostíků, až to otravovalo. Určitě jich tam bylo dost. :-))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NG.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 12:23:58

Malé formy nenajdeš, protože je neumíš hledat. Ne formy, ale druhy. To co vyleze, ze schránek, se jmenuje chrostík, dospělec, imago, jak chceš.
řízek. důvod není nespecifický. Důvod je jasný, regulace toků (především nížinných). V dlouhodobém horizontu se některé druhy skutečbně ztratily, ale stav za posledních dvacet let se neuvěřitelně zlepšil.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek - Profil | Po 24.4.2006 12:17:23

Z potoku kde jsme delalili odlovy agregatem, byly zaroven delany i rozboru bentosu, po asi 6 let prubezne, nejak moc se to slozeni nemenilo. Proud na larvy nema vliv, to je fakt blbost. Zajimave je, ze jsem cetl nejake zpravy, ze druhu hmyzu za poslednich 50 let vyrazne ubylo, tykalo se to anglie o nasich vodach byl takto vyjadren spise subjektivni nazor. Vliv je civilizacni, nespecificky:-). Cistota vody se zlepsila, coz je jen dobre, na druhou stranu ono lehke organicke znecisteni take nemusi byt na zavadu, je toho pak vice k zradlu pro vsechny:-). Vzpomiman, ze na sazave pod havl brodem byla kvanta ryb, i pres vyrobu v amylonce, ted je sazava mnohem cistsi, ale i ryb je ponekud mene, ze by tam chodilo vic lidi, to jaksi ne....

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrybomil | Po 24.4.2006 12:14:14

GM: Proč myslíš, u nás tedy na těch nejmenších potocích se ty malé formy chrostíků, co najdeš přes léto, téměř vůbec nevyskytují. Ty najdu jen ve větších vodách. Mám na mysli maličké potůčky nadmořské výšky do 400m.n.m..Ve studenějších vodách, např. přítoky Lipna jsou i ty velké larvy přítomny celoročně.Nevím přesně tedy jak se to správně nazývá, ale teď už z rourek vylezli, tak co to tedy názvem je ? Rád se poučím.A píšu právě, že do Velikonoc je většina chrostíků vylezlá a vylítaná, tak jsem psal.Byl jsem na nich minulý týden, před V N.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nbrach - Profil | Po 24.4.2006 12:00:13

Výlovy agregátem provádíme pouze na podzim.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmedvěd - Profil | Po 24.4.2006 11:58:00

Rybomil:tak to ne,to tedy ne

• Nelíbí 0
• Líbí0

NG.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 11:54:42

rybomil: největší nesmysl spatřuji v tom, že mluvíš u chrostíků o rozencích. Dále pak v tom že: do Velikonoc toho moc vylétaného není, máš velmi špatného zprávy. Nezlob se na mne, ale píšeš naprosto zmateně.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrybomil | Po 24.4.2006 11:49:52

Taky nejsem nějaký odborník, ale mám vypozorováno, že ve 2 potůčcích tekoucích ze stejného lučního komplexu ( 1km od sebe ) v prvním chrostíci nadmíru hojní a ve druhém poskrovnu.
Příroda to tak zařídila ??? Na každý louce taky nerostou stejný kytky a ve stejném množství.
V Rusku na vodách tekoucích z Pamíru byla voda super čistá a někde bylo chrostíků a blešounů hafo a jinde vůbec.
Další nesmysl pramení z toho, kdy kladou chrostíci vajíčka a kdy se rozlítávají rozenci. Pokud mám dobré zprávy tak někdy v srpnu nakladou a do cca Velikonoc jsou rozenci podle teploty vody vylítaní, tedy alespoň u nás ( Benešovsko, Táborsko) a v JČ podhůří. Jestliže se agregátuje jen těsně před 15.4. nemají prakticky možnost být ve vodě zasaženi.
Agregátujete i na podzim ???

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMikulas - Profil | Po 24.4.2006 11:39:00

G.Moolis> Svata pravda. S Jizerou u MH je problem v tom, ze je tam takovy divny proud, ktery pry vzdycky splachne vsechny vysazovane ryby do RMV Vesela. Pritom takova krasna reka.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npupak - Profil | Po 24.4.2006 11:33:22

LSD - zkus mocit do potoka, urcite se ti povede zastavit to mizeni chrostiku . . .

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLSD | Po 24.4.2006 11:24:22

Shodou okolností jsem v pátek na toto téma zaslechl názor že "vody jsou moc čisté"
Umělé hnojivo není z polí splachováno do vodních toků a tím pádem pak mizí larvy chrostíků a jepic, protože nemají dostatek živin (hnojiva :-) )
Do stojálů prý kvůli tomu taky dávají hnůj.
Tak nevím, nejsem odborník.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NG.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 10:53:34

Mikuláš: Mnichov a Mnichovo - města zrady.
Třéďa: nevím o tom. Stejně tak jako asi nebyl dělán výzkum rušení turisty na líhnivost vajec orla skalního.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMikulas - Profil | Po 24.4.2006 10:30:07

Na Jizere u MH kam jezdim na ryby ja je jiny problem - chrostiku mraky jako kdyz snezi, ale nema je co zrat...a to je smutne.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTřéďa - Profil | Po 24.4.2006 9:20:05

G.Moolis> Byl taky delan nejaky vyzkum co se tyce vlivu padel a brodeni na populace vodniho hmyzu?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NG.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 8:32:42

Jinak tě můžu ujistit, že po roce 89 počet druhů i velikosti populací u bentického hmyzu na většině lokalit u nás většinou vzrostly. Vliv zvýšení kvality vody. Konkrétně na Mži si jedu na focení pro druhy, které bych jinde obtížně sháněl. Sám jsem na zomhle výzkumu kdysi dělal. Není to samoúčelné, na základě studia populací hmyzu můžeš stanovit saprobní index a z něj odvodit DLOUHODOBOU kvalitu toku. Samostatnými kapitolami jsou samozřejmě kurvení dna pádly lodí nad Lipnem, samozřejmě časté přeorávání dna brodiči vodnímu hmyzu nepřidá, i když asi nebude zásadní.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NG.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 8:16:57

Dodlinka: je to kompletně pěkná kravina.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NDodlinka - Profil | Po 24.4.2006 7:44:29

LSD: On je to ale zajímavý názor a může mít pravdu. Tak mně zajímá co o tom ví odborníci.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLSD | Po 24.4.2006 6:49:51

Pavle, Milanovo tvrzení nemusíš zase brát tak vážně. Vždyť jsi ho slyšel, co všechno "namlel" v pondělí :-))))
My už ho známe

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nbrach - Profil | Po 24.4.2006 6:02:27

Konečně otázka!
Každé tři roky slovujeme agregátem potoky a úbytek vodního hmyzu jsem nepozoroval. Pravdou je, že se slovující na tyhle, pro vodní svět důležité, pišišvory nezaměřují a proto ani nemůžou vědět, zda je skutečně nezabíjí. A protože se při lovu agregátem poměrně dost partií vynechává, nemusí být vodní svět tolik ohrožen. A při lovu v hlubších vodách se dosah účinku proudu zmenšuje. Můj názor je, že na tyto živočichy s jednodušší stavbou těla, než mají ryby, je účinek působení proudu podstatně slabší, ne-li neškodný.
Jsem zvědav na slovo odborníka.

• Nelíbí 0
• Líbí0