Proč mizí z řek chrostíci a jepice?

Slyšel jsem zajímavý názor. Jeden známý tvrdí, že ze Mže u Tachova zmizeli jepice a chrostíci kvůli odlovům generačních ryb el. agregátem. Prý to zabíjí larvy, případně se po zásahu el. proudem nerozmnožují. Není tu nějaký entomolog který by o tom něco věděl?
Autor diskuse: Dodlinka - Profil , 24.4.2006 muškaření - ostatní

G.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 12:57:17

hraji> Necítím se zničenej, přesilu nějak nepociťuju.

hraji - Profil | Po 24.4.2006 12:52:40

Klasická ukázka debat na MRKu. Nadšení amatéři neznalí ani základního názvosloví ničí svými neargumenty na slovo vzatého odborníka a ten nemá šanci proti přesile.
G.Moolis: máš můj obdiv
Dodlinka: klidně tohle smaž, není to k otázce.
Včera se mi kolem prutů honilo tolik tolik chrostíků, až to otravovalo. Určitě jich tam bylo dost. :-))

G.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 12:23:58

Malé formy nenajdeš, protože je neumíš hledat. Ne formy, ale druhy. To co vyleze, ze schránek, se jmenuje chrostík, dospělec, imago, jak chceš.
řízek. důvod není nespecifický. Důvod je jasný, regulace toků (především nížinných). V dlouhodobém horizontu se některé druhy skutečbně ztratily, ale stav za posledních dvacet let se neuvěřitelně zlepšil.

Řízek - Profil | Po 24.4.2006 12:17:23

Z potoku kde jsme delalili odlovy agregatem, byly zaroven delany i rozboru bentosu, po asi 6 let prubezne, nejak moc se to slozeni nemenilo. Proud na larvy nema vliv, to je fakt blbost. Zajimave je, ze jsem cetl nejake zpravy, ze druhu hmyzu za poslednich 50 let vyrazne ubylo, tykalo se to anglie o nasich vodach byl takto vyjadren spise subjektivni nazor. Vliv je civilizacni, nespecificky:-). Cistota vody se zlepsila, coz je jen dobre, na druhou stranu ono lehke organicke znecisteni take nemusi byt na zavadu, je toho pak vice k zradlu pro vsechny:-). Vzpomiman, ze na sazave pod havl brodem byla kvanta ryb, i pres vyrobu v amylonce, ted je sazava mnohem cistsi, ale i ryb je ponekud mene, ze by tam chodilo vic lidi, to jaksi ne....

rybomil | Po 24.4.2006 12:14:14

GM: Proč myslíš, u nás tedy na těch nejmenších potocích se ty malé formy chrostíků, co najdeš přes léto, téměř vůbec nevyskytují. Ty najdu jen ve větších vodách. Mám na mysli maličké potůčky nadmořské výšky do 400m.n.m..Ve studenějších vodách, např. přítoky Lipna jsou i ty velké larvy přítomny celoročně.Nevím přesně tedy jak se to správně nazývá, ale teď už z rourek vylezli, tak co to tedy názvem je ? Rád se poučím.A píšu právě, že do Velikonoc je většina chrostíků vylezlá a vylítaná, tak jsem psal.Byl jsem na nich minulý týden, před V N.

brach - Profil | Po 24.4.2006 12:00:13

Výlovy agregátem provádíme pouze na podzim.

medvěd - Profil | Po 24.4.2006 11:58:00

Rybomil:tak to ne,to tedy ne

G.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 11:54:42

rybomil: největší nesmysl spatřuji v tom, že mluvíš u chrostíků o rozencích. Dále pak v tom že: do Velikonoc toho moc vylétaného není, máš velmi špatného zprávy. Nezlob se na mne, ale píšeš naprosto zmateně.

rybomil | Po 24.4.2006 11:49:52

Taky nejsem nějaký odborník, ale mám vypozorováno, že ve 2 potůčcích tekoucích ze stejného lučního komplexu ( 1km od sebe ) v prvním chrostíci nadmíru hojní a ve druhém poskrovnu.
Příroda to tak zařídila ??? Na každý louce taky nerostou stejný kytky a ve stejném množství.
V Rusku na vodách tekoucích z Pamíru byla voda super čistá a někde bylo chrostíků a blešounů hafo a jinde vůbec.
Další nesmysl pramení z toho, kdy kladou chrostíci vajíčka a kdy se rozlítávají rozenci. Pokud mám dobré zprávy tak někdy v srpnu nakladou a do cca Velikonoc jsou rozenci podle teploty vody vylítaní, tedy alespoň u nás ( Benešovsko, Táborsko) a v JČ podhůří. Jestliže se agregátuje jen těsně před 15.4. nemají prakticky možnost být ve vodě zasaženi.
Agregátujete i na podzim ???

Mikulas - Profil | Po 24.4.2006 11:39:00

G.Moolis> Svata pravda. S Jizerou u MH je problem v tom, ze je tam takovy divny proud, ktery pry vzdycky splachne vsechny vysazovane ryby do RMV Vesela. Pritom takova krasna reka.

pupak - Profil | Po 24.4.2006 11:33:22

LSD - zkus mocit do potoka, urcite se ti povede zastavit to mizeni chrostiku . . .

LSD | Po 24.4.2006 11:24:22

Shodou okolností jsem v pátek na toto téma zaslechl názor že "vody jsou moc čisté"
Umělé hnojivo není z polí splachováno do vodních toků a tím pádem pak mizí larvy chrostíků a jepic, protože nemají dostatek živin (hnojiva :-) )
Do stojálů prý kvůli tomu taky dávají hnůj.
Tak nevím, nejsem odborník.

G.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 10:53:34

Mikuláš: Mnichov a Mnichovo - města zrady.
Třéďa: nevím o tom. Stejně tak jako asi nebyl dělán výzkum rušení turisty na líhnivost vajec orla skalního.

Mikulas - Profil | Po 24.4.2006 10:30:07

Na Jizere u MH kam jezdim na ryby ja je jiny problem - chrostiku mraky jako kdyz snezi, ale nema je co zrat...a to je smutne.

Třéďa - Profil | Po 24.4.2006 9:20:05

G.Moolis> Byl taky delan nejaky vyzkum co se tyce vlivu padel a brodeni na populace vodniho hmyzu?

G.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 8:32:42

Jinak tě můžu ujistit, že po roce 89 počet druhů i velikosti populací u bentického hmyzu na většině lokalit u nás většinou vzrostly. Vliv zvýšení kvality vody. Konkrétně na Mži si jedu na focení pro druhy, které bych jinde obtížně sháněl. Sám jsem na zomhle výzkumu kdysi dělal. Není to samoúčelné, na základě studia populací hmyzu můžeš stanovit saprobní index a z něj odvodit DLOUHODOBOU kvalitu toku. Samostatnými kapitolami jsou samozřejmě kurvení dna pádly lodí nad Lipnem, samozřejmě časté přeorávání dna brodiči vodnímu hmyzu nepřidá, i když asi nebude zásadní.

G.Moolis - Profil | Po 24.4.2006 8:16:57

Dodlinka: je to kompletně pěkná kravina.

Dodlinka - Profil | Po 24.4.2006 7:44:29

LSD: On je to ale zajímavý názor a může mít pravdu. Tak mně zajímá co o tom ví odborníci.

LSD | Po 24.4.2006 6:49:51

Pavle, Milanovo tvrzení nemusíš zase brát tak vážně. Vždyť jsi ho slyšel, co všechno "namlel" v pondělí :-))))
My už ho známe

brach - Profil | Po 24.4.2006 6:02:27

Konečně otázka!
Každé tři roky slovujeme agregátem potoky a úbytek vodního hmyzu jsem nepozoroval. Pravdou je, že se slovující na tyhle, pro vodní svět důležité, pišišvory nezaměřují a proto ani nemůžou vědět, zda je skutečně nezabíjí. A protože se při lovu agregátem poměrně dost partií vynechává, nemusí být vodní svět tolik ohrožen. A při lovu v hlubších vodách se dosah účinku proudu zmenšuje. Můj názor je, že na tyto živočichy s jednodušší stavbou těla, než mají ryby, je účinek působení proudu podstatně slabší, ne-li neškodný.
Jsem zvědav na slovo odborníka.