Jak vrátit potočáka a lipana do P revírů ?

Kolegové, máte někdo "recept", jak zvýšit stav pstruha potočního a lipana v pstruhových revírech ? Co by podle Vás pomohlo ? Více vysazovat tyto druhy na úkor duháka a sivena, celoroční hájení, zvýšení míry, větší omezení ročního úlovku než dosud ? Každý názor je vítán, máte-li někdo ověřenou zkušenost z revírů Vaší MO, sem s ní.
Autor diskuse: Michal - , 13.4.2006 všeobecné - ostatní

NFlip - Profil | Čt 13.4.2006 12:19:02

G-Mollis-omlouvám se, že jsem se nechal unést vztekem, ale docela mě naprdne, když pořád někdo řeší plošně.Víš sám dobře , že jsem jeden z těch, kteří potočáka pustí vždycky bez rozdílu velikosti, takže pro danou věc už delší čas také něco dělám.Ale už mě nebaví pořád poslouchat ta plošná řešení.Připadá mi to jako jezdit každý den po rozbité silnici do práce a místo opravy čekat, až tudy jednou povede dálnice z Prahy.

    NSander - Profil | Čt 13.4.2006 12:13:24

    rududu > jenže tato "utopie" pominout nelze!! Když to lidi nepochopí teď, jistě to pochopí třeba za 100 let, možná déle, ale jinak to prostě nemůže fungovat. Když ty ryby nemají kde žít, těžko se pak můžeme bavit o nějakém zvyšování stavů PP atd. Postrádá to logiku....

      Nrududu - Profil | Čt 13.4.2006 12:09:35

      pokud tedy pomineme utopie o vrácení toků do původní podoby a zrušení vodních elektráren ap. , zůstává nám gro : likvidace PD tam kde nemá co dělat, vysazování PP a LI a chvíly ty ryby nebrat

        NFlip - Profil | Čt 13.4.2006 11:49:51

        Zpět-politiku nebrat!

          NG.Moolis - Profil | Čt 13.4.2006 11:47:08

          Flip: Petře, myslím že to zbytečně hrotíš. Oba mají pravdu. Už bych se vybod na doby minulé. Mám za to, že tenhle web navštěvují i lidé, kteří mají čas a nadšení něco konkrétně udělat. Třeba drahý starý přítel brach. Zbytečné špičkování ničemu neprospěje, tahle otázká má zatím docela úrove.n

            Nkarel | Čt 13.4.2006 11:43:16

            1. sehnat pludek
            2. zaplatit pludek, nebo si ho odchovat
            3. nasadit pludek
            4. nevysazovat duhaka a sivena do stejnych lokalit jako potocaka
            5. zlikvidvat vodni elektrarny na tocich typu malych ricek nebo potoku. Mimochodem, jsou naprostym ekologickym nesmyslem. Mimochodem, kolik je provozovatelu takovychto masin na vyrobu ekoskod a kolik rybaru a skutecnych ochrancu prirody...?
            6. drzet rybi predatory na uzde rozumnym zakonem
            7. obnovit rybi ukryty, udelat prekonatelne jizky na mensich potocich, vysazovat nove stromky na brezich
            8. zabranit povodim sledovat jejich ciste ekonomicke zajmy a pokracovat v nelogickych regulacich toku
            9. a to vsechno porad dokola

              Ncolek - Profil | Čt 13.4.2006 11:39:36

              Hodně záleží na konkrétní vodě, všeobecně by pomohlo celoroční hájení, a vetší vysazování, organizace ale potřebují finančně zajistit a tak musí uspokojit i masaře vysazovanými duháky. Samozřejmně toto platí především pro vetší řeky, malé říčky a potoky, by mely být zásobeny jen potočákek a lipanem, zde je totiž "hlad" a takzvané brojlerové ryby- duhák a siven, jsou vážnými potravními konkurenty potočáka a lipana, zvláště siven je největší konkurentem potočáka- neje že "užírá přirozené potravy, ale dokáže i silně vytačovat potočáka z jeho teritoria. Nemluvě o požírání vysazovaných ročků obou již zmínených původních druhů. Dále na malé vodě není možné zaves vysokou lovnou míru potočáka, protože on sám je ve starších věkových kategoriích náruživým kanibalem a škůdcem i na lipaním dorostu.

                Nbrach - Profil | Čt 13.4.2006 11:39:36

                Pěkně jsem si početl...

                  NFlip - Profil | Čt 13.4.2006 11:38:47

                  rududu-je vidět,že stejně jako já jsi nepochopil politiku,kterou nás krmí a která mnohým lidem vyhovuje.Nasypte těm otravům do vody kapry a duháky ať je od nich pokoj.To ostatní už nějak okecáme.Nezdá se ti,že už jsme v minulosti něco podobného slyšeli?

                    NBachy - Profil | Čt 13.4.2006 11:37:37

                    Myslím, že je mnohem více rybářů, než tomu bývalo kdysi. Zároveň se ale nezvětšuje počet a kvalita pstruhových toků, spíše naopak. Prostě pokud si budou rybáři odnášet četné úlovky (někdy nelegální), takovým tempem, jak bylo doposud stanoveno, tak pstruhové revíry nejsou podle mne schopny uspokojovat takovou spoustu pstruhařů, kolik jich dneska je. Jsem přesvědčen o tom, že nedostatek PP, Li na některých tocích je spůsoben pouze moc velkým tlakem rybářů. Proto vidím základní řešení hlavně omezení ponechaných PP, Li.

                      Nrududu - Profil | Čt 13.4.2006 11:24:37

                      hraji: vkládáš mi du úst něco co jsem neřekl, psal jsem o jednoduché a levné variantě a ne o levné a rychlé a ani o vybetonovaných korytech nebyla řeč, v mém okolí nejsou. Stačí z těch vod co tu máme vychytat duháky a dosadit pp a li, kteří tam stejně jsou a 3 roky nebrat ryby a bude to zase lepší .

                        NECOFISH - Profil | Čt 13.4.2006 11:23:01

                        Úbytek potočáků má celou řadu důvodů z nichž nejdůležitější jsou:
                        1) Snížená reprodukce - od 60 a 70-tých let, kdy se rozšířil umělý výtěr pstruha se nekontrolovatelně kříží a vysazují geneticky nepůvodní a odlišné populace obou našich původních linií pstruha (truta a labrax). Je třeba zamezit vysazování nepůvodního materiálu a naopak podporovat reprodukci v daném toku geneticky původních pstruhů.Ty sice v reálu neexistují, ale můžeme za ně považovat dejme tomu generačky v tom daném potoce. Znamenalo by to že každá organizace by si musela z těchto ryb odchovat potomstvo sama a jen to vysazovat do povodí. Ryby, které od od jikry procházejí selekčním tlakem daného prostředí budou poskytovat v budoucích generacích evolučně zdatnější potomky s vyší mírou úspěšné reprodukce.
                        2) vrátit řeky do stavu vhodného pro reprodukci a život nejenom pstruhů, ale celkově pro zvýšení diverzity všech původních říčních organismů. Nejvíc nás asi trápí vysychající nebo "vyžrané"odchovné kapiláry, ale i na samotných tocích je třeba maximalizovat úkrytovou kapacitu, na níž je abundance potočáka závislá.
                        3)nepůvodní duhák a siven nemají v tekoucích vodách co dělat.
                        4)zvýšený rybářský tlak- to lze kompenzovat jen omezením počtu ponechaných ryb, rozšířením CaR úseků případně doby hájení, možná i zvýšením míry, zákaz barbarskýho lovu na rybku, používání BL háčků a pod.
                        Z výše uvedeného je patrné, že tendence mizející obsádky potočáka nemá moc velkou naději na změnu a já osobně se obávám, že potočák bude brzy ohroženým druhem, nebo přejde na systém vysaď a chyť, jak je tomu u nepůvodních lososovitých ryb.

                          NBachy - Profil | Čt 13.4.2006 11:16:32

                          Taky si myslím, že je spousta revírů, kde by se nějaké větší zásahy dělat nemusely a přesto je to tam se stavem PP, Li ubohé. Myslím si, že je to o lidech, o přístupu, o důslednosti. Současný stav mi připadá, jako kdyby šlo jen o to hodit pár malých pstroužků někam do vody a tím vše končí. Voda se mi zdá spíše vydrancovaná nenechavci. Podle mne by stálo za to více a důsledněji nasazovat (PP, Li), omezit úlovky a zpřísnit kontroly (současné stojí za prd) nebo postihy za přestupky.

                            NFlip - Profil | Čt 13.4.2006 10:47:43

                            Všechny tyto nápady a plány mají určitě něco do sebe ale myslím,že je lze zařadit mezi dlouhodobé.Opět mi to připadá strašně plošné.U nás jsou ještě pořád řeky,kde není beton a regulace.Tam by se nechalo začít hned.Ve svém okolí znám několik lokalit,kde by měli lipan i PP podmínky o kterých hovoříte a přesto ubývají.Myslím,že řešení spíše spočívá v přístupu k těmto lokalitám ze strany organizací a jejich nadřízených orgánů.Nemá cenu čekat až jinde se vybudují meandry,změní se toky řek a další plošné požadavky.Tady to jde udělat rychleji!Jsou to možná utopistická řešení,ale dle mého názoru funkční.
                            Na těchto vytipovaných lokalitách:

                            a) okamžitě skončit s vysazováním duháků. Ke zbývajícím granuláčům přistupovat jako ke škodlivým rybám.
                            b)vysadit větší množství lipana a PP pokud možno v největší dostupné velikosti.
                            c)celoročně hájit po dobu tří let
                            e)po uplynutí této doby omezit počet úlovků
                            f)finance za škody způsobené predátory použít pro obnovení těch druhů,na kterých byly způsobeny.

                              Nhraji - Profil | Čt 13.4.2006 10:37:21

                              rududu: levná a rychlá řešení jsou ta nejhorší. Jediná správná cesta je ta dlouhá. I z koryta s betonovými břehy se dá pomocí členitého dna a uměle vybudovaných úkrytů vytvořit voda s životem. Vysadíš-li pstruhy do kanálu, je to k ničemu. Asi by mě ani nebavilo chytat rybu natlačenou na vybetonovaném úseku, kde marně čeká na jakýkoliv náznak přirozené potravy.

                              Ledňáček: problém je, že se o ty chovné kapiláry nikdo nechce starat, jízkovat, čistit a tak dále. Ale zatím nejde kupovat pstruhy ani v Hornbachu, ani u soukromníků. Ti jedou raději lépe odchovatelného duháka pro soukromé vody.

                                NLedňáček (Iceman) - Profil | Čt 13.4.2006 10:28:51

                                Chovné kapiláry jsou v čudu. Před 10 lety jsme v bývalé MO vysazovali 20 000 ks plůdku a slovovali jsme tak 1000 ks. Dnes sloví s bídou 150 ks. Je to smutné, ale holý fakt.

                                  Nrududu - Profil | Čt 13.4.2006 10:10:48

                                  všichni asi dokážeme pustit fantazii na plný pecky, viz návrat koryt do pův. stavu atd., ale co nejjednodušší a levná cesta ? Vychytat duháky, nasazovat potočáky a lipany v rozumný velikosti a hlavně nebrat ryby a lapat na BL hášky.

                                    Nhraji - Profil | Čt 13.4.2006 10:03:10

                                    G. Moolis: ano , podobné "úhybné manévry" pozorujeme i na rybí obsádce, na znečištěných tocích se nám prosazoval jelec tlouš´t na úkor ostatních druhů, po vyčistění vody a následně i koryta jelec přirozeně ustoupil a vrátily se ostroretky, parmy a podoustve se pstruhem a lipanem. A to prosím v centru Brna. A dno je teď jak zoologická zahrada, stačí obrátit kámen.

                                      NG.Moolis - Profil | Čt 13.4.2006 9:57:38

                                      hraji, věc se má tak. Ber jako doplnění. V potoce s dobrým korytem máš větší pestrost druhů, ale pokud je koryto v horším stavu, voda taktéž, přemnoží se ti na úkor vymizelých druhů s většími nároky tzv r-strategové, tj. druhy které problém nemají. Takhle od boku - Baetis rhodani, Ephemerella ignita, nejběžnější Hydropsyche a nějaká ta Rhyacophila, taky pijavky. Ryba neohrnuje nad běžnými druhy nos a proto klidně i na řekách s ochuzenou skladbou bentosu najdeš krásně vyžrané ryby - typicky Špína pod Libercem.
                                      Pyzda: jasně.
                                      Druhá možnost je ta, znovu vytvářet pro pstruha ty podmínky, které byly zničeny.

                                        NVýr - Profil | Čt 13.4.2006 9:46:14

                                        Pyzda: Neviem koľko kusov pstruha sa odnesie priemerne na povolenku ani neviem koľko priemerne stojí ale ja hovorím o LOSOSOVITÝCH rybách (Pd,Pp,Li) dohromady. Verím na sedliacky rozum - ak každý zoberie max. (alebo menej)toĺko rýb ako sa ich dá nakúpiť za peniaze ktoré zaplatil, tak ich v tej vode nemôže ubúdať.