Strana mírného pokroku v mezích zákona - J.Hašek ležící a spící

cokoliv z české historie, zajímavosti, drby, rybníky, hrady, zámky, města
Autor diskuse: jeden3 - Profil , 12.5.2022 všeobecné - ostatní
Dále moderují: mlaďoch Profil + Dědek Profil

po podzimních volbách si udrží moc vládní strany nebo opoziční strany?

A) moc si udrží vládní strany22%

B) do vlády se dostanou opoziční strany 78%

Od 6.8.2025 hlasovalo 9 čtenářů.

NIdy - Profil | Ne 15.6.2025 19:17:51 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Video Thumbnail
Tak víkend nebyl o rybách.ale letadlech. Pěkný sraz nadšenců UL v Kunčicích pod Ondřejníkem . Vynikající atmosféra, bohaté občerstvení a hlavně super lidi 👍

    Nlovec 01 - Profil | St 11.6.2025 17:31:58 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

    jeden3 >> to u nás se developeri chlubí, jak jdou tyhle krabičky od sirek na odbyt.

      Nlovec 01 - Profil | St 11.6.2025 17:28:53 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

      Když jsem zveřejnil ty nářky Černochové - správně, ta paní je z ODS - na to jak nemá Česká armáda peníze, nevěděl jsem, jak strašidelné to je.

      My potřebujeme armádu, ale určitě ne armádu, která je napojená na korupci politiků a určitě ne armádu plnou úředníků. Potřebujeme armádu, která bude fungovat ve prospěch naší země a ne ve prospěch cizích zájmů!

      Tady jsou informace a FAKTA:
      Ruská mobilní polní kuchyně za 2 milony Kč, klima, ledničky etc. Níže dvě identické menší polní kuchyně, vlevo čínská exportní za 460 tisíc Kč, vpravo česká importní v ceně 4.7 milionu korun. Takhle se války vyhrát nedají přátelé. Díky za informaci Michalu Svatošovi.

      PS: kdy sakra už půjde konečně celá ta banda „do tepláků“ a do kamenolomu?!
      😡😡😡😡😡

        Nmlaďoch - Profil | Ne 8.6.2025 7:17:00 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

          Nmlaďoch - Profil | Út 20.5.2025 11:23:36 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

            Nlovec 01 - Profil | Ne 18.5.2025 15:31:39

            V roce 2025 se v ruském hlavním městě slaví významná událost: moskevské metro oslaví 90 let🥳🎉

            15. května 1935 projely podzemní vlaky poprvé po Sokolnické lince. Dnes se moskevské metro může pochlubit největším počtem cestujících v Evropě a řadí se mezi deset nejdelších na světě. „Izvestija“ přinášejí informace o tom, jak proběhnou oslavy tohoto výročí a jaká tajemství skrývají stanice podzemky.

            Myšlenka na vytvoření podzemní železniční sítě v Moskvě vznikla již v roce 1875, tedy pět desetiletí před otevřením prvních stanic metra. Do začátku 30. let 20. století bylo vypracováno nejméně pět projektů, ale jejich realizace byla odkládána.

            Vše změnila náhoda. 6. ledna 1931 zasáhlo hlavní město silné sněžení, které zcela paralyzovalo dopravu: nemohly se pohnout tramvaje, auta ani koňské povozy. Poté bylo rozhodnuto okamžitě začít s výstavbou metra.

            Již v prosinci 1931 začali na Rusakovské ulici kopat příkop pro vlaky. První stavbaři metra neměli žádnou speciální techniku ani patřičné zkušenosti – pouze krumpáče a lopaty. Současně pokračovaly diskuse o projektu metra. Původně se neplánovalo stavět stanice hluboko pod zemí, ale v takovém případě by bylo nutné rozkopat celé město.

            Proto v roce 1932 inženýr Veniamin Makovskij navrhl projekt hluboko založeného metra, který by umožnil práce bez odkrytí povrchu. Nápad mladého odborníka vyvolal vlnu kritiky ze strany kolegů, ale byl schválen hlavou státu Josifem Stalinem.

            15. května 1935 proběhl na stanici „Sokolniki“ první provoz podzemního vlaku s cestujícími, což zahájilo éru moskevského metra. Toho dne bylo otevřeno 13 stanic – úsek od „Sokolnik“ po „Park kultury“ na Sokolnické lince, dále stanice „Alexandrovskij sad“, „Arbatskaja“ a „Smolenskaja“ na Filjovské lince.

            Během Velké vlastenecké války metro nesloužilo jen jako dopravní síť, ale také jako protiletecký kryt. Při leteckých poplachách se na stanicích a v tunelech shromáždilo až 500 tisíc lidí. Postupem času v metru vznikla vlastní infrastruktura s obchody, knihovnami a dokonce i holičstvími. V napjatých chvílích náletů se však odehrávaly i radostné události: během války se na stanicích moskevského metra narodilo 217 dětí. Pokračovala také výstavba – mezi lety 1941 a 1945 bylo položeno více než 13 km tratí a otevřeno sedm stanic.

            V letech 2000 překročilo metro hranice Moskevského okruhu (MKAD) a rozšířilo se dále do oblasti. První stanicí v Moskevské oblasti se stala „Mjakinino“. Již v letech 2010 začaly vlaky jezdit do oblastí jako Bratějevo, Orechovo-Borisovo, Troparevo, Novokosino a Vychino-Žulebino.

            V roce 2016 bylo spuštěno Moskevské centrální okružní metro (MCK) – nadzemní železniční linka, která je součástí struktury metra. A v březnu 2023 byla plně zprovozněna Velká okružní linka (BKL) – nejdelší podzemní okruh na světě. Její délka včetně všech stanic a elektrodep činí 70 km, což je o 13 km více než u předchozího rekordmana – druhé okružní linky pekingského metra.

            Dnes moskevské metro zahrnuje 294 stanic včetně MCK. Jde o nejvyužívanější druh dopravy v hlavním městě, který zajišťuje téměř polovinu veškerého přepravního proudu. Denně do metra sestoupí až 9 milionů lidí. V nejvytíženějších hodinách je minimální interval mezi vlaky 90 sekund – nejkratší na světě u neautomatizovaných metrů.

              Njeden3 - Profil | St 14.5.2025 22:59:10 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

              https://www.stream.cz/world-history-cz/nechal-ubodat-500-deti-upaloval-lidi-a-bicoval-a-vesel-zeny-oskar-dirlewanger-65289842#dop_ab_variant=0&source=hp&seq_no=1&

              je potřeba si připomínat, kdo byl pro střední a východní Evropu opravdová hrozba
              a navíc, vážení, jestli tahle už od pohledu zrůda i podle vzhledu je ariec a vyšší rasa, jsem moc rád,že k takových zjevům nepatřím 😂🤣
              kdyby spojenci na konci války postupovali stejně vůči germánům, jako oni se chovali na okupovaných územích nemusela mít dneska Evropa takové problémy, hrstka přeživších germánů by už tolik škody nenadělala

                Nlovec 01 - Profil | Po 12.5.2025 13:47:09

                Dozvuky války👇
                Doba se mění, ale lidé zůstávají🧐

                Martin J. Kadrman:

                Již ve vězení během norimberského procesu byl Hermann Göring vyslýchán psychologem Gustavem Gilbertem.

                Göring říká následující: "Lidé samozřejmě nechtějí válku. Proč by proboha měl nějaký farmářský blázen riskovat život, když to nejlepší, co může z války získat, je vrátit se na svou farmu v pořádku? Lidé samozřejmě nechtějí válku. Nikdo si samozřejmě válku nepřeje, ani v Rusku, ani v Anglii, ani v Americe, dokonce ani v Německu. To je pochopitelné. Nakonec však politiku určují vedoucí představitelé země. A přimět lidi k podpoře politiky je hračka. A je jedno, co to bude - demokracie nebo fašistická diktatura nebo parlament nebo komunistická diktatura.

                Hilbert odpovídá: "V demokracii je však jeden rozdíl: lidé mají právo mluvit prostřednictvím svých zvolených zástupců. Ve Spojených státech má právo vyhlásit válku pouze Kongres.

                Göring odpovídá: "To je všechno hezké, ale ať už mají hlas, nebo ne, lidi lze vždycky přimět k poslušnosti. Je to snadné: stačí jim říct, že jsou napadeni. A zároveň obviňovat pacifisty z nedostatku vlastenectví a z ohrožení země. Funguje to v jakékoli zemi."

                (18. dubna 1946, Norimberský deník

                  Nlovec 01 - Profil | Po 12.5.2025 13:28:12

                  jeden3 >> Debaty, jestli nás po svobodil ten nebo ten jsou scestný. I kdyby demarkační čára byla až za celou ČR, vážně by někdo mohl říct, že za svobodu vděčíme pouze Americe? Na Jaltě to nebyl Stalin, kdo chtěl železnou oponou. Byl to právě západ, který nechtěl,aby se komunismus rozšířil do celé Evropy.
                  Nebo snad Stalin bránil Američanům, aby nás po svobodili v roce 38, 39, 40, 41, 42, 43 44 ? Vylodění v Normandii bylo až v červnu 44 , když už bylo každému jasný, jak ta válka dopadne. Od vylodění už bylo Němcům jasný, že je zpátky do moře nevytlaci a bude rozhodně lepší, být v americkém zajetí, než v sovětském. Po tom, co dělali za zvěrstva na východní frontě se jim nedivím. Srovnávat východní frontu se západní, snad nikdo nemůže. Na západní byla sotva třetina německých sil. Většina úředníků, co pušku drželi poprvé v ruce. Na východní probíhala vyhlazovací válka. Obcí jako u nás byli Ležáky a Lidice byly na východě tisíce.
                  Tím ale nechci vůbec plivat po vojácích na západní frontě. Pomohli nám ke svobodě a za to jim patří dík.

                    Nsven - Profil | Ne 11.5.2025 10:46:10

                    jeden3 >> Ano distancovali, protože se ho báli a dobře věděli proč... suma sumárum - jeden byl za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet..
                    Z hlediska současného pohledu, se jedná o jednoho z "mučedníků", oběť "vykonstruovaných", politických procesů, padesátých let.

                      Nsven - Profil | Pá 9.5.2025 18:52:24 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                      Téměř neznámé, takřka trezorové video.

                      Vojenská přehlídka armád vítězných mocností nad německými
                      a satelitními nacisty a fašisty.
                      Berlín 1945.

                      https://rr1---sn-vufvj1-2gbk.googlevideo.com/videoplayback?expire=1746828290&ei=oiceaLK0Bvm-kucP1aiL2QE&ip=176.103.243.133&id=o-AHN7A7AJi-0E4WrmXHSU7uAJuKdEFa3AFFsY1uddtt7u&itag=18&source=youtube&requiressl=yes&xpc=EgVo2aDSNQ%3D%3D&rms=au%2Cau&bui=AecWEAZXItjkl0iEqA7DGTJgILxM2n8KOTaCyH0oLZ-KEBhgUmMtHmcdgSGFfvWWuw7Td63Hp3bjh0yp&vprv=1&svpuc=1&mime=video%2Fmp4&ns=azP1rIfOyxVOp80KLHYfxykQ&rqh=1&gir=yes&clen=39990213&ratebypass=yes&dur=517.061&lmt=1724281998881677&lmw=1&c=TVHTML5&sefc=1&txp=5538434&n=UmlBU0-dLih8KA&sparams=expire%2Cei%2Cip%2Cid%2Citag%2Csource%2Crequiressl%2Cxpc%2Cbui%2Cvprv%2Csvpuc%2Cmime%2Cns%2Crqh%2Cgir%2Cclen%2Cratebypass%2Cdur%2Clmt&sig=AJfQdSswRQIgTk_i_v1yR4cgiXO2hBSR0KPC0611u7dWew7a_rrm8FkCIQDOWak_Y9gq6GwoELsaWG2zuo6K8g2UCf4BuYd4HBIwvA%3D%3D&title=7%20%D1%81%D0%B5%D0%BD%D1%82%D1%8F%D0%B1%D1%80%D1%8F%201945%D0%B3.%20%D0%91%D0%B5%D1%80%D0%BB%D0%B8%D0%BD.%20%D0%92%D0%BE%D0%B5%D0%BD%D0%BD%D1%8B%D0%B9%20%D0%BF%D0%B0%D1%80%D0%B0%D0%B4%20%D0%BF%D0%BE%D0%B1%D0%B5%D0%B4%D1%8B%20%D1%81%D0%BE%D1%8E%D0%B7%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B2.&redirect_counter=1&rm=sn-p5qe7d7e&rrc=104&fexp=24350590,24350737,24350827,24350961,24351173,24351177,24351495,24351528,24351594,24351638,24351658,24351662,24351673,24351757,24351780,24351864,24351866,24351876,24351904,24351906,24351992,24352018,24352020,24352024&req_id=dc6fcc6c3b20a3ee&cms_redirect=yes&cmsv=e&ipbypass=yes&met=1746806700,&mh=pH&mip=188.175.140.24&mm=31&mn=sn-vufvj1-2gbk&ms=au&mt=1746805031&mv=u&mvi=1&pl=16&lsparams=ipbypass,met,mh,mip,mm,mn,ms,mv,mvi,pl,rms&lsig=ACuhMU0wRAIgby49lxQnn-bwkClhCTJUJGiGWAXV787Cugjuxb6sY-QCIFUQQPz4BTH47F4OOXBcWcgpVY3yG3nUt8_Ku2g1Cxp4

                        Nlovec 01 - Profil | Čt 8.5.2025 21:03:56 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                        sven >> .

                          Nsven - Profil | Čt 8.5.2025 20:30:24

                          Úctu i poděkování americké armádě, kdy při osvobozování Plzně, padl jeden americký voják a sedmnáct jich bylo raněno.

                          https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/osvobozeni-plzne-1945

                            Nsven - Profil | Čt 8.5.2025 20:16:46 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                            Poděkování neprávem opomíjené, Rumunské královské armádě, za významný podíl na osvobození Československa, v roce 1945,
                            od německých okupantů, kteří zavraždili 360000 našich občanů.

                            Na území tehdejšího Československa bojovalo 248 430 rumunských vojáků, celkové ztráty mrtvých, raněných a nezvěstných činily 66 495 mužů. Rumunské jednotky na cestě naší republikou překročily čtyři velké řeky, byly to Hron, Nitru, Váh, Moravu, přešli pohoří Nízkých Tater, slovenského Rudohoří, Malé a Velké Fatry, a Bílých Karpat. Osvobodily 1702 vesnice a 31 měst.

                            Za připomenutí stojí i fakt, že srpnové okupace Československa v roce 1968 sovětskou, polskou, bulharskou, maďarskou a německou armádou, se rumunská armáda, této záležitosti odmítla účastnit !

                              Nsven - Profil | Út 6.5.2025 19:45:46 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                              Vash >> nějak v tom fofru zapomněli sdělit, hodnost toho vojáka...i generál je vojáka to tak mohlo odpovídalo :-)

                                Nmlaďoch - Profil | Út 6.5.2025 16:13:06 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                                  Nlovec 01 - Profil | So 3.5.2025 12:35:51 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                                  🤷

                                    Nlovec 01 - Profil | Pá 2.5.2025 15:09:23 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

                                    "Zasypte je raketami a granáty. A už žádné vyjednávání. Udeřte na to místo!"

                                    Tato slova 1. května 1945 pronesl hrdina od Stalingradu a nyní velitel 8. gardové armády dobývající střed Berlína, Vasilij Ivanovič Čujkov, když se dozvěděl o návrhu podmínečné kapitulace německých sil ve městě podepsané Martinem Bormannem a generálem Krebsem. Pánové předchozí sovětské nabídky odmítli a oznamovali, že německé síly pokračují v boji.

                                    V 18:30 přišli Sověti s odpovědí. Každé dělo, raketomet a minomet, jež se nacházel v blízkosti nového Říšského kancléřství, teď chrlil tuny železa a ohně. Útvary hned tří sovětských armád ( 3. úderné, 8. gardové a 2. gardové tankové ) se připravovaly k finálnímu úderu proti obráncům Berlína. Cílem sovětských jednotek bylo zlikvidovat poslední větší kapsy odporu nepřítele především v okolí zoologické zahrady. Krátce předtím rudoarmějci, především muži generála Leljušenka potlačili zbylý odpor Němců ve čtvrti Wannsee. Tankisté Pavla Rybalka zničili nepřítele v prostoru čtvrtí Wilmersdorf a Halensee.

                                    Tyto okolnosti tak nakonec defitivně německé velení utrvrdily, že klást odpor jen zbytečně prodlužuje utrpení nejen raněných vojáků, ale hlavně deseti tisíců civilistů. Ve 2:15 ráno dne 2. května 1945 přijal radista sovětské 79. střelecké divize toto hlášení: "Haló, haló, hovoří LVI. německý tankový sbor. Žádáme o zastavení palby. Vysíláme parlamentáře na Postupimský most. Poznávací znamení - bílý prapor. Čekáme na vaši odpověď." Z velitelství 79. střelecké divize byla odeslána odpověď: "Rozumíme. Rozumíme. Vaši žádost předáváme nadřízenému."

                                    Vasilij Čujkov se obával dalšího nikam vedoucího kola jednání, přesto doufal, že tomu tak nebude. Svým mužům v úseku Postupimského mostu vydal rozkaz nechat německé parlamentáře projít. Plukovník von Dufving v doprovodu dalších dvou důstojníků od LVI. tankové sboru na mostě záhy informovali plukovníka Semčenka, velícího důstojníka 47. střelecké divize, že generál Helmut Weidling se rozhodl kapitulovat.

                                    Von Dufving Semčenka upozornil, že uvést kapitulační procedury potrvá zhruba 4 hodiny. Kapitulace LVI. německého tankového sboru, nikoliv však berlínské posádky, byla dohodnuta na 7:00 ráno 2. května. Jako první zajatci ovšem měli sovětské linie prekročit velící důstojníci, tedy generál Weidling se svým štábem a to již v 6:00.

                                    Zhruba ve stejnou dobu kdy Dufvingova "delegace" jednala na Postupimském mostě o kapitulaci, byly zahájeny poslední pokusy několika skupin ( mezi mnimi i některých "obyvatel" Hitlerova bunkru ), o průlom z Berlína. Osoby unikající z Vůdcova bunkru měly v plánu projít labyrintem podzemních tunelů pod novým říšským kancléřstvím do tunelů metra. Po dosažení stanice Friedrichstrasse se měly dostat za linie sovětských vojsk obkličujících vnitřní okruh města. Dál se měly připojit k útvarům, které se pokoušely probojovat na sever od města. Během noci z 1. na 2. května 1945 byly uskutečněny čtyři takové pokusy o průlom. Všechny však skončily krvavou lázní, a přesto, že se některým podařilo z města uniknout, jejich počty byly velmi malé.

                                    V 6:00 ráno 2. května 1945 generál Helmut Weidling se svým štábem podle dohody překročil sovětské linie a oznámil kapitulaci LVI. tankového sboru. Čujkov na něj ihned naléhal, aby nařídil všeobecnou kapitulaci. Weidling zprvu odmítl, ostatně neměl díky přerušenému spojení kontakt se všemi jednotkami a hlavně kontrolu nad útvary Waffen-SS. Nakonec však vědom si utrpení všech vydal tento rozkaz:

                                    "Vůdce si vzal 30. dubna 1945 život a tak my, kteří jsme zbyli, a přísahali mu věrnost, zůstáváme osamoceni. Podle jeho rozkazu vy, němečtí vojáci, jste měli bojovat za Berlín navzdory skutečnosti, že munice je vyčerpána a navzdory celkové situaci, jež činí každý odpor z naší strany zbytečným. Můj rozkaz zní: Okamžitě zastavte jakýkoliv odpor. Posepsán, Weidling, generál dělostřelectva, bývalý velitel berlínského obranného prostoru."

                                    Jen několik hodin předtím kapitulovali obránci Reichstagu, dosud držící se v podzemních patrech budovy. Krátce po poledni 2. května 1945 oznámil berlínský rozhlas a všechny pouliční tlampače po celém městě, že Adolf Hitler spáchal sebevraždu a generál Weidling nařídil kapitulaci Berlína. Opakovaně byl pak předčítán jeho text k zastavení veškerého odporu. Kolem 15. hodiny pak sovětská děla v Berlíně konečně utichla. Likvidace fanatických obránců pak sice ještě pokračovala několik dní, ale bitva o Berlín definitivně skončila. Na obou stranách stála životy 500 000 lidí, vojáků i civilistů...

                                    //Kloky//

                                      Nlovec 01 - Profil | Ne 27.4.2025 11:13:04

                                      🤦

                                        Nmlaďoch - Profil | Čt 24.4.2025 17:28:21

                                        ☝️Ludvík Svoboda – generál, který se nikdy nevzdal.

                                        Dnes jsem jel v tramvaji a zaslechl jsem rozhovor dvou mladých mužů. Ne, nejsem nevychovaný a neposlouchám cizí hovory, ale taky nejsem hluchý. Bavili se o generálu Ludvíku Svobodovi, jako o „zkurveném komunistovi“.

                                        Udržel jsem se. Ne proto, že bych s nimi souhlasil, ale protože hádka v tramvaji by nic nevyřešila. Jenže to ve mně zůstalo. A donutilo mě to napsat tenhle článek. Ne jako historik, ale jako vnuk muže, který se Svobodou prošel kus světa. Jako někdo, komu doma o generálovi vyprávěli s respektem, a ne se vztekem.

                                        Možná to nebude článek, se kterým bude každý souhlasit. Ale třeba se najde někdo, kdo to cítí podobně.

                                        👉Byla to doba, kdy se nevyhrávalo slovy, ale činy. Doba, která lámala charaktery i iluze. A přesto v ní vyrostl muž, který nikdy nezradil své vojáky, a ti na něj nikdy nezapomněli.

                                        ☝️Ludvík Svoboda. Generál, který stál v bahně Dukly, ne v saloncích. Prezident, kterému zůstal vojenský krok i v Lánech. Symbol odvahy v době, kdy bylo snadné zradit a těžké mlčet.

                                        👉Během druhé světové války vedl československé jednotky na východní frontě. Nešlo o čistou a hrdinskou válku ze školních učebnic, ale o drsnou, krvavou řež plnou zimy, bláta, špíny, rozkazů, které znamenaly smrt. Svoboda velel vojákům u Sokolova, Bílé Cerekve, Kyjeva, na Dukle. Vedl je v bojích, kde umírali mladí kluci, často bez výcviku, v nevybavených uniformách. Věděl, že je posílá na smrt, ale jiná volba nebyla. I jeho vlastní syn padl ve válce. Neodjel domů truchlit. Zůstal. Jako velitel, jako voják, jako otec ostatních.

                                        👉Jeho přístup k vojákům byl výjimečný. Ne jako k masu, ale jako k lidem. Když někdo onemocněl, zajímal se. Když někdo padl, nešlo jen o číslo ve zprávě. Neváhal riskovat vlastní postavení, aby vyjednal propuštění československých zajatců z gulagů. To nedělal politruk, to dělal chlap.

                                        ------------------------------------------
                                        „Byl to náš generál, ale my jsme mu říkali táto. Ne kvůli funkci, ale kvůli tomu, jak se k nám choval. Když jsme někde mrzli u fronty, on mrznul s námi. Když byl raněný kluk, seděl u něj, než ho převezli. Neřval, nemával praporem, ale když řekl 'jdeme', šli jsme. Bez řečí. Protože jsme věděli, že jde první.“
                                        veterán Bohumil R., 1. čs. armádní sbor
                                        -------------------------------------------

                                        Jeho vstup do Komunistické strany nevyvěral z touhy po moci, ale z upřímné víry, že po válce musí přijít spravedlivější svět. Věřil v myšlenku rovnosti, v novou společnost, kde nebude třídní nenávist a kde obyčejní lidé dostanou šanci. Věřil tomu, čemu věřili mnozí frontoví vojáci, kteří se vrátili z pekla s jediným snem, aby příště už žádné peklo nebylo.

                                        Jenže realita byla jiná. Svoboda to poznal brzy. V padesátých letech byl ze strany vyhozen, byl sledován, byla mu odebrána důvěra. Na čas skončil mimo veřejný život. Ale nepřeběhl k druhému pólu, nezahořkl, nezměnil kabát. Spíš ztichl. A čekal, jestli ještě někdy bude moci být užitečný.

                                        V roce 1968, v době, kdy tanky Varšavské smlouvy dusily pražské jaro, byl Ludvík Svoboda zvolen prezidentem. Nešlo o triumf, ale o těžký kříž. Národ v něm viděl poslední záchytný bod, naději, že vše ještě půjde udržet. Jeho slova, tichá, někdy nesměle působící, nebyla slabostí, ale spíš tíhou. Nebyl už mužem rozhodnutí, ale stal se symbolem. A právě tím možná držel zemi pohromadě víc, než si tehdejší mocní uvědomovali.

                                        Je snadné říct, že měl odejít, vzdorovat, říct ne. Ale kdo z nás by to zvládl, tváří v tvář Moskvě, tváří v tvář realitě studené války, v devětašedesáti letech, s minulostí plnou válek, ztrát, zklamání. Svoboda nehrál šachy, nepolitikařil. Ale nezradil. A to se také počítá.

                                        Ludvík Svoboda nebyl bezchybný. Ale byl čitelný, věrný, statečný. Takových bylo málo.

                                        A proto si ho připomínejme ne jako figurku režimu, ale jako vojáka, který přežil krutosti světa, zůstal věrný a neuhnul. Ne jako dokonalého muže, ale jako symbol věrnosti, odvahy a tichého hrdinství.

                                        Více než prezident byl voják. Generál. Táta. Osvoboditel.

                                        Tak bychom si ho měli pamatovat.

                                        Daniel Danndys Krajča

                                          Červené karty: Pietromarconi