Jak jste spokojeni s hospodařením na P-revírech?

Natislav_fishing - Profil | Út 8.8.2023 15:22:54

Hezky se staráme o ty naše drahocené PO ve stojatých pstruhovkách.... Kluky z Rožnova chválím za informovanost členské základny a nový web, ale chránit kapra na pstruhovce na úkor PO je dost přes čáru. Žijeme ve zvláštním světě...

Zdroj:
http://www.crs-roznov.cz/wordpress/wp-content/uploads/2023/07/Zapis_cerven_2023.pdf

• Nelíbí 0
• Líbí8

NRožnovák - Profil | Pá 11.1.2019 23:38:30

Scorpio-75 >> Vlastní líhní nedisponujeme í, ale v okolí máme nějaké svazové zařízení které se tímto zabývají, tak to necháme vykulit tam.No loni byl hodně suchý podzim, vlivem toho moc pstruhú u nás do potoků nenatáhlo, přispívá k tomu jak se mršilo a někdy ještě bohužel stále mrší ústí potoků i přes naše připomínky,všechno se třelo v řece, ale člověk si udělal představu o rozložení populace Po na toku kde má trdliště. Do potoků se tedy nešlo,nepočítám li nutné záchrané transféry, ale třeba nás příroda překvapí a pstruzi se ve věrtším počtu dožijí prvního tření. Vtzhledem k tomu že u nás proběhl račí mor bylo to i lepší. Bude se muset tedy letos nakupovat, v minulosti se to už dělalo jelikož se moudře zvolil zdroj návratnost z potoků byla více než dobrý. Naposled jsem museli koupit loni na jaře od nám známého místního dodavatele, Po odchovává v našem regionu a uvidímé za rok jak to bylo z tou genetikou, snad to bude dobrý takhle vypadali koncem srpna a sucho v tůních dávali statečně viz foto. Obdivuju opravdu některé své kolegy kteří jsou schopmi jet dohromady 100vky kilometrů pro kvalitní plůdek, potom ho pomoc rozsadit a ještě doplatí naftu ze svého . Sousední mo ta už kupuje celkem stabilně myslím že se letos rozhodla pro jikru v očních bodech a zajistila si ji na svazovce, ale mimo to si sadí do vody slušné kvanta tržní ryby. A to kdysi zásobovala plůdkem či jikrou i sousední mo, kdysi generovala 450 tisíc plůdku pro vlastní potřebu, ještě před rokem byla na 270, letos je na 70 protože asi z podobných důvodů jako my neslovovali všechny potoky.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NScorpio-75 - Profil | Út 8.1.2019 18:48:58

Děda Lebeda >> chodím na malou MP říčku, kam sjíždí potočáci a drží se. Nížínný tok cca 270 m.n.v. v oblasti teplomilné květeny. Nejsou tam pochopitelně v plánu, ale při lovu tloušťů vždycky nějakého chytím. Drží se v partiích, které si po dřívější regulaci tok a pobřežní vegetace upravily do nějaké původnější formy. Dokonce do revoluce se tam často vyskytoval lipan. Máš pravdu, příroda si dokáže v mnohém pomoct sama, nicméně v případě horních pstruhovek se obávám, aby to nebylo málo.

Foceno mobilem. Šajnilo na moc slunko. Fotka není dobrá.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nsindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 20:16:28

Scorpio-75 >> No právě. Kolik z těch 24tis ks PO byly původní formy? O kolik se zmenšil počet km řek s původní rybou?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 18:07:44

Ha, tak stačilo víc pohledat, tady je to celé v pdf, dokonce i s českým abstraktem (tedy ne ve formě vědeckého článku, ale nějaké závěrečné práce). https://theses.cz/id/wzmajp/ https://theses.cz/id/wzmajp/Kohout.pdf Za účelem vyhodnocení dopadu rybářského hospodaření na populace pstruha ve střední Evropě byla analyzována genetická struktura 25 divokých populací a pěti populací odebraných na líhních v České republice a na Slovensku. K tomu byly použity markery mitochondriální (kontrolní oblast) a jaderné (mikrosatelity, LDH-C1*) DNA. Z výsledků je patrné, že vysazování ryb různého původu způsobilo rozsáhlé křížení populací atlantického a dunajského původu a vedlo ke ztrátě variability mezi populacemi v povodí středního Dunaje na Moravě a na Slovensku. Změny genetické variability v důsledku vysazování byly zaznamenány také v populacích povodí horního Dunaje, Visly, Odry a Labe. Nicméně, populace v povodí Labe mají zachovaný určitý stupeň genetické odlišnosti a zdají se být mnohem méně ovlivněny rybářským obhospodařováním než populace dunajské. Dále byly analyzovány populace z dolních částí dunajského povodí za použití stejných mitochondriálních a mikrosatelitových markerů. Zahrnuty byly také populace z egejského úmoří, aby bylo možné vyhodnotit dopad rybářského hospodaření a porovnat jej s výsledky ze střední Evropy. Byla zjištěna pouze nízká úroveň introgrese z atlantických a jiných populací pstruha. Genetická diferenciace mezi populacemi východního Balkánu byla v porovnání s populacemi ze střední Evropy značně vyšší. Na základě mikrosatelitů byly analyzovány také populace z horních přítoků řeky Otavy a populace z líhně Borová Lada s cílem ověřit původ divokých populací v oblasti Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Analyzované populace byly geneticky odlišitelné od dříve analyzovaných populací z povodí Labe a byly také vzájemně diferencované v důsledku geografické vzdálenosti a přítomnosti migračních bariér. Vysazování pstruha z líhně v Borových Ladech však mohlo také ovlivnit genetickou variabilitu analyzovaných populací. Populace z této líhně se vyznačuje vyšší genetickou proměnlivostí a je geneticky odlišná od populací z horních přítoků Otavy, což by mohlo být způsobeno jejím nejednotným původem. Porovnání analyzovaných populací s výsledky z jiných oblastí naznačuje, že mitochondriální haplotypy nalezené v populacích dolní části Dunajského povodí a jižní části úmoří Černého moře jsou značně odlišné od statisticky podpořené skupiny haplotypů z horního a středního Dunaje, povodí Kaspického moře a Aralského jezera. To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nsindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 14:40:25

Sharry >> Ono je to těžké i s tím "klasickým" divokým potočákem, který vyrostl v řece. Hlavně v druhé polovině 20. století se vysazoval plůdek a násada do mnoha našich vod z různých líhní z ČR i ze Slovenska. Podle studie Kohouta z roku 2012 (Effects of stocking on the genetic structure of brown trout, Salmo trutta, in Central Europe inferred from mitochondrial and nuclear DNA markers - J. KOHOUT,I. JAŠKOVÁ,I. PAPOUŠEK,A. ŠEDIVÁ,V. ŠLECHTA) je většina populací pstruha obecného namíchána z mnoha populací z nejrůznějších povodí.

"Rybářské hospodaření mělo značný vliv na divoké populace pstruha obecného v celé Evropě. K objasnění tohoto dopadu a na nastínění dalších strategií řízení se analyzovala genetická struktura 25 divokých populací a pět populací líhní z České republiky a Slovenska. Rybářské hospodaření v praxi způsobilo masivní hybridizaci mezi kmeny pstruha v Atlantském oceánu a Dunaji v centrální dunajské pánvi a vedly ke ztrátě rozdílu populací na Slovensku a ve východní části České republiky. Srovnání se studiemi ze sousedních zemí odhalilo podstatné rozdíly v haplotypu, frekvencích alel a genetické rozmanitosti ve střední Evropě. Rozdíly v řízení chovu a původu chovaných populací se zdají být rozhodujícími faktory pro prostorovou variabilitu genetické struktury pstruha obecného."

Studie říká, že původní populace bez vlivu násad ze vzdálených populací jsou velmi vzácné. Ale třeba v KRNAPu proběhl průzkum na 6 různých lokalitách, kde nebylo zjištěno křížení populací atlantického a dunajského původu jako v jiných částech střední Evropy. A dokonce jsou zde i lokálně unikátní populace.

Na fotkách jsou ryby z horního toku svazové řeky ve východních čechách, kde se dříve hospodařilo extenzivně a poslední roky se již sadí průmyslová ryba. Na prvních třech fotkách čerstvě vysazení granuláči, čtvrtá fotka nejspíš ryba vyrostlá v řece, pátá fotka porovnání předchozí ryby a granuláče (horní ryba je čerstvě vysazená). Poslední je menší potočák ze stejného úseku. Ryba vyrostlá v této řece má typicky oranžové ploutve, oranžové maso a zespod lehce na červenalou ocasní ploutev. Toho jednoho na čtvrté fotce bych si tipnul na místní populaci, která tu žije divoce, u toho posledního se mi nezdají ty červené tečky (já tomu ale nerozumím).

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Ne 6.1.2019 13:45:05

Scorpio-75 >> Záleží na přístupu.My vysazujeme duháka jenom pro zpestření a potočák se udržuje především samovýtěrem a i přes to ho tady máme dost a jezdí si k nám zachytat rybáři z celého svazu ale jezdí si ne pro rybu ale zachytat divokou rybu,protože granulových duháků a potočáků mají u nich dost.Pravda je,že podle podzimních genetických testů máme labskýho potočáka bez příměsi průmyslových forem.Jinak vydry,volavky,černý čápy,nedostatek vody tady máme taky a i přes to se nám daří vracet potočáka i do drobných potůčků,který by jsi překročil.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Ne 6.1.2019 13:08:35

Svaz jako celek nemá žádnou dlouhodobou koncepci,jak celou situaci na PS vodách řešit a naprostá většina svazových funkcionářů problematice PS vod nerozumí,hospodaření podle jejich představ je pouze o vysazování odrostlých a průmyslových ryb.Proto je většina PS vod ve stavu,v jakém je.Na druhou stranu,pokud´ vezmu 3 nejbližší PS revíry,tak i bez vysazování průmyslových ryb nebyl problém si i 31.8 zachytat slušný PO a pokud´ je PO dost a nebudují se duhákodromy, tak nemají rybáři potřebu klepnout každou rybu dřív,než ji klepne někdo jiný a necpou je zbytečně do mražáku. Neřikám,že si nikdo potočáka nevezme ale hlavně si jdou zachytat a ne pro maso a o tom podle mě rybařina je.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí4

NSharry - Profil | Ne 6.1.2019 12:37:07

Chlapi dotaz. Da se vubec poznat puvodni druh potocaka? Sadi se snad i ti " klasičtí" .., ale vytrene to muze byt odkudkoliv v sadkach a rozvezene kamkoliv ...ni?

Na odr je podle me klasicky potocak ... ( byt zrovna toto jsou prcci) . Ale chytal jsem je pred 15ti lety a chytal jsem je i ted... A zrovna loni jich nebylo uplne " malo" ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npetrikveprik - Profil | Ne 6.1.2019 10:26:20

Malenovicak >> ahoj a viděl jsi ty PO? Já jo! To s pstruhem potočákem nemá nic společného. Je to uplně to samé jako duhák. Stříbrná velká vyžraná ryby odchovaná na granulích bez ploutví, ale duhák to není. Vypadá to jak jezerák s duhákem dohromady :-) Ano i já jich pár letos 40+ až 50cm klepl. Je to nepůvodní pstruh stejně jako duhák co v pstrhovce nemá co dělat. Do původního potočáka to má sakra daleko. Je to parádní počin ČRS dokurvit nepůvodní genetikou to málo z původního pstruha co v těch řekách zbyly. Dle mě je tohle ještě horší varianta než dávat do pstruhovky duháka (který se ti s potočákem neskříží). Navíc tím ČRS krásně ovlivní statistiku, jakože to s tím potočákem není vlastně tak špatné. Tohle ale pro mě potočák není. JAko děcko jsem se jich pod šutry cosi napytlačil a vím jak vypadá potočák.

• Nelíbí 0
• Líbí5