Jak jste spokojeni s hospodařením na P-revírech?

Natislav_fishing - Profil | St 9.8.2023 7:27:03

Rožnovák >> Ahoj, v tomhle se prostě neshodnem. Chránit kapra znamená že chráníš rybu která potenciálně vytřenému pstruhovi žere jikry nebo potěr. Na pstruhovce nemá co dělat a za tím si s tojím. Já chápu že vaši kluci nemají kde ty pupíky pořádně chytat, ale absolutně tím zabíjíte potenciálně jeden z nejlepších pstruhových stojatých revírů na severní moravě a o to větší je to prasárna jestli jsou opravdu jen dva. Ale teda fakt tleskám za to že jako jedna z mála okolních MO hezky informujete členy online na webu. :) Snad tam u vás někdo dostane rozum a toho kapra z toho zarybňováku vyšoupnete pryč :)

• Nelíbí 0
• Líbí10

Natislav_fishing - Profil | Út 8.8.2023 15:22:54

Hezky se staráme o ty naše drahocené PO ve stojatých pstruhovkách.... Kluky z Rožnova chválím za informovanost členské základny a nový web, ale chránit kapra na pstruhovce na úkor PO je dost přes čáru. Žijeme ve zvláštním světě...

Zdroj:
http://www.crs-roznov.cz/wordpress/wp-content/uploads/2023/07/Zapis_cerven_2023.pdf

• Nelíbí 0
• Líbí8

Neskymak Mrakomor - Profil | St 16.8.2023 7:29:45

Rožnovák >> Vašku, nevím, ale dle mě nejde říct, že o zákonem chráněné druhy se stará agentura.. ČRS jako subjekt hospodařící na svěřených vodách a revírech je zodpovědný za zachování druhové pestrosti svěřených ekosystémů budoucím generacím.

Řeči jako pro kapra si přijedou 2/3 organizace, další třetina si kapra uloví z jiných organizací, do diskuze o pstruhové vodě vůbec nepatří! To že uzemní svaz nikdy kapra z ZP nenavrhne na vyjmutí mluví samo za sebe. Ekonomický zájem převládá před ekologickým což je smutné obzvlášť v případě ČRS - organizace, které má své příjmy každoročně jisté :-).

Střevle, hrouzci a ostatní chráněné druhy, včetně lipana a pstruha z bečvy mizí - to je prostě fakt.

• Nelíbí 0
• Líbí6

Neskymak Mrakomor - Profil | Út 15.8.2023 13:58:23

Rožnovák >> Vašku sorry, za mou upřímnost....ale já nebudu slovíčkařit a chodit pro slova daleko..

V případě že "uživatel" užívá pstruhový revír tak, že dominantní rybou je bílá ryba + kapr.....užívá (čti hospodaří) uplně nahovno.

• Nelíbí 0
• Líbí5

Npetrikveprik - Profil | Ne 6.1.2019 10:26:20

Malenovicak >> ahoj a viděl jsi ty PO? Já jo! To s pstruhem potočákem nemá nic společného. Je to uplně to samé jako duhák. Stříbrná velká vyžraná ryby odchovaná na granulích bez ploutví, ale duhák to není. Vypadá to jak jezerák s duhákem dohromady :-) Ano i já jich pár letos 40+ až 50cm klepl. Je to nepůvodní pstruh stejně jako duhák co v pstrhovce nemá co dělat. Do původního potočáka to má sakra daleko. Je to parádní počin ČRS dokurvit nepůvodní genetikou to málo z původního pstruha co v těch řekách zbyly. Dle mě je tohle ještě horší varianta než dávat do pstruhovky duháka (který se ti s potočákem neskříží). Navíc tím ČRS krásně ovlivní statistiku, jakože to s tím potočákem není vlastně tak špatné. Tohle ale pro mě potočák není. JAko děcko jsem se jich pod šutry cosi napytlačil a vím jak vypadá potočák.

• Nelíbí 0
• Líbí5

NHonza7 - Profil | Pá 11.8.2023 15:58:04

Rožnovák >> Ahoj Vašku, mám takový pocit, že na svazu se u řadových rybářů vyžaduje v mnoha případech celá řada věcí, které ani nemáme v RŘ a na druhou stranu vedení na nejrůznějších úrovní si legislativu ohýbá jak se jenom někomu zlíbí.
Alibisticky se nastaví u ohrožených živočichů celoroční hájení a tím veškerá snaha o udržení populace původních ohrožených druhů ryb končí.
V případě kapra - a nejen jeho ( ta ryba za to nemůže - je to pouze populistické řešení nás rybářů ) se zde sadí ryba, dá se říct už do každé revíru - a nejde o její původní formu.
V případě pstruhových vod ( má to už ve svém názvu minimálně od dob profesora Friče ) budu spoléhat, že dominantní rybou bude jednoznačně pstruh a všechny ryby, které do pstruhového pásma patří - mřenka, vranka, sekavec, střevle a další.
Opravdu nevím co tam na takovém revíru dělá kapr, amur případně další druhy ryb, které spadají do úplně jiných rybích pásem. Absurditu takového chování vidíme spolehlivě na někom jiném, než sami na sobě a tak se potom nedivme, že asi budeme časem chodit nakupovat pneumatiky na svého plechového miláčka do drogerie, či chleba do železářství. Je to pouze otázka času kdy takový idiotismus se projeví i v jiné oblasti - pak snad konečně pochopíme, že nemůžeme mít ve funkci "neznalého" jedince jenom proto, že to udělá zadarmo.
V případě HB by mě zajímalo jestli je i takový přehled jak tomu je u kapra, lína, amura i u takových ryb jako je mřenka, vranka, střevle, případně zda-li jsou v ZP a jak se daří takový ZP plnit.
Nechci aby to vypadalo, že pouze se kriticky vyjadřuji - osobně si myslím, že se v mnohých věcech náš ÚS posunul k lepšímu, ale na pstruhových vodách to je stále hodně zoufalé.

• Nelíbí 0
• Líbí4

Npotočák 62 - Profil | Ne 6.1.2019 13:08:35

Svaz jako celek nemá žádnou dlouhodobou koncepci,jak celou situaci na PS vodách řešit a naprostá většina svazových funkcionářů problematice PS vod nerozumí,hospodaření podle jejich představ je pouze o vysazování odrostlých a průmyslových ryb.Proto je většina PS vod ve stavu,v jakém je.Na druhou stranu,pokud´ vezmu 3 nejbližší PS revíry,tak i bez vysazování průmyslových ryb nebyl problém si i 31.8 zachytat slušný PO a pokud´ je PO dost a nebudují se duhákodromy, tak nemají rybáři potřebu klepnout každou rybu dřív,než ji klepne někdo jiný a necpou je zbytečně do mražáku. Neřikám,že si nikdo potočáka nevezme ale hlavně si jdou zachytat a ne pro maso a o tom podle mě rybařina je.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí4

NRožnovák - Profil | St 16.8.2023 21:49:33

Honza7 >> Ohrožené, respektive Zchd druhy hájíme protože nám To ukládá zákon-Zopk je nyní nastaven tak že žijeli někde Zchd je chráněn i jeho biotop- pokud se tedy bude chtít někdo např upravovat štěrkové lavice v místě s výskytem H kesslerova- musí si zažádat o vyjímku OOP i zásah škodlivě zasahovat do biotopu h.keslerova- OOP vydá podmínky aby byl byl biotop pro h- keslerova zachován. Pokud hrouzek není v databázi - investor neudělá biologický průzkum lokality respektive do toho nevstoupi rybáři či jiný ekospolek :-) a neupozorní OOP na výskyt hrouzka OOP nic nevydá. Rybáři samotní mohou přiopominkovat- ale nejsou vždy automaticky účastníky řízení. Jde o jejich stanoviště a ta je nyní vázaná dle ZOPK na druhovou ochranu tedy je nezbytné druhy chránit dokud nedojde ke změně legislativy.
Pokud se dělají ,odlovy, vodoprávky a transfery na revíru obraz o Zchd se vytvoří. Nebudu dělat chytrého-Nevím jakou speciální determinaci kessleraků v terénu ichtoši používají-mohu se ti zeptat-budu tam v kontaktu asi za měsíc.

Hlavatka je původní i na Bečvě- dříve byly vysazeny i na Bystřičce- nejen rybáři jsou strašní pokustoni-nedavno jsme zaznamenal žádost tuším povodí odry o vysazení do nějaké nádrže -chtěli hlavatku použít jako regulátora bílé ryby-pokusy jsou nebo byly i v čechách pokud vím.

Jeseter jo je To možné že byl historicky až v Bečvě když se nedělaly monitoringy- vše jsou jen rybářské zkazky-každopádně je to kříšení-od roku 2005 vysazuje jesetera do Dyje a Moravy PMO -nyní se přidal i Jihočeská iniverzita ta ho dokonce umí i vytírat z rybářstvím pohořelice -caluji to norské fondy- ono To cosik stoji.-

Hlavatka a jeseter nejsou celoročně hájené ani zák. chráněné.

Hlavně aby nasadili na dobrá místa.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NGTdpcfix - Profil | St 9.8.2023 10:33:22

atislav_fishing >> a ted si vem ze by nemeli ani tu stojatou pstruhovku, kde by si strejdove z okoli nachytali ty kapriky co si zaplatili ....dyt oni by to nasypali klidne do plaveckeho bazenu jen at vyjdou lidem vstric. To je zase od nich moc hezké:)

• Nelíbí 0
• Líbí3

NMalenovicak - Profil | Ne 6.1.2019 8:35:05

Nechci se nikterak zastávat jednotlivých svazů, ale pravdou je že na Sev. Moravě bylo letos nachytáno tolik ryb, že jsem to snad 10 let neviděl. Po i nad 45cm a kolik. O duhácích ani nemluvím 35-45cm. Opravdu masový sport. A nehněvejte se na mě, ale i muškaři se značkou Sims....... měli v papírech mnoho Po. Tady se mluví a u vody se bere.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NHonza7 - Profil | Út 15.8.2023 16:58:13

Rožnovák >> Ahoj, s tím ADIDASEM to bylo výstižné, ale tohle by si měl uvědomit především ten, který má na starosti HB a následně ZP. On bude mít asi velmi kladný vztah k atletice a tak za každý jiný druh ryb, která nespadá do pstruhového pásma fasuje ty pomyslné pruhy - kapr, amur, možná si časem vzpomene na veslonose, případně hadohlavce a rázem bude mít echt ADIDAS.
A teď vážně, pokud je pravdou, že ZCHD včetně ryb spadají pod agenturu, tak to je asi něco podobného kdybys musel při bolestech s hlavou na veterinu. Připadá mi to jako kolosální bor-d-e-l. Rybáři, kteří neumí si uhlídat původní populaci ryb v revíru a jejich jedinou aktivitou je vydávání stupidních předpisů, které na udržení ohrožených druhů ryb mají minimální dopad.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NScorpio-75 - Profil | So 12.1.2019 0:36:36

Rožnovák >> my líheň máme. Na to, že jsme malá organizace dost chovných rybníků na MP hospodaření. Obvykle se dodávalo i ostatním. Co přiletěli kormoši, máme tak pro sebe. Poměrně velké ztráty. Teď se u nás usadila i vydra. Když byli ještě i pstruzi, tak nám je přes zimu slovila. Od té doby jsme pstruha tuším nedělali. Na chovných potocích pstruhů bylo dost. Někteří měli ke 25-30. Je to škoda, že už se tomu nevěnujeme. Bohužel té vody je opravdu málo. Hospodář má už věk a nevím o,že by měl za sebe adekvátního nástupce zatím. Mladší jsou ukovaní na hypotékách, tak makají ve fabrikách a mají málo času.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NRožnovák - Profil | Pá 11.1.2019 20:31:54

Scorpio-75 >> Svaz jsme všichni a z toho by se mělo vycházet, podle mého pokud chceme zlepšit globálně stav revírů nepůjde to přes model kdy většina členů zaplatí, tím to pro mě končí a pak se koná divoká svazorevírovává turistika aniž by se nějak starali co se děje doma. Na současném stavu má podíl většina často rozhořčeného členstva.
Jak z toho ven? Stararat se víc o domací vodu, docházet na Včs a nejen tam zvedat ruku ale když mám mravnou ideu zkusit jí i přednést. Snažit se prosadit při vodoprávních řizení o projektu při úpravách toků prospěšné prvky pro ryby i když je to někdy opravdu těžké. Mít oči otevřené a když je průšvih na revíru vědět jak postupovat vědět aspoň kdo je hospodář a předseda. A nebát se slušně ozvat i během roku pokud se ti něco nezdá , na věcné a slušné dotazy ku prospěchu věci je vždy prostotor, nemyslím ovšem např. kdy se vysadí duhák :-) a neuškodí se někdy namočit i bez prutu.
Při tom jak ÚS zhodnocují odchovaného Po ať už 2letého či plůdek jednotlivým MO ve srovnání z nakoupeným duhákem či tržním pstruhem žene některe, do tohoto divného systému vysaď a vychytej, kde chybí věková pyramida a přirozný výtěr. Zvyšení ceny za Po by měl mimo jiné pořešit ÚS i to kde na to vzít. Jinak náš Ús začíná zkušebně prahovat na pár potocích ve spolupráci s Lčr a povodím je docela reálné nebezbečí že když se domluví mohlo by se to rozjet i na ostatních tocích. A letos se začnou zkoušet i wibertboxy. Takže potřeba ochotných lidí u nás bude snad zase přibývat a snad se i najdou.
Hodně záleží na prácí jednotlivých mo a lidech co z nich vzejdou a rozhodují v rámci ÚS, ale zakladem jsme mi obyčejní plebejci.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nhraji - Profil | Pá 11.1.2019 8:27:30

Widl_CZ >> my máme řadu odborníků přímo z ústavu rybářství MLZU a jihočeské univerzity v ČB jako členy spolku, dokonce i ve volených orgánech. Problém není protlačit něco svazem, problém je, že řešení je mimo svaz. A tam nikdo nic neprosadí. Nedokážeme zajistit vodu do chovných potoků, nedokážeme zajistit vodu bez hormonů z antikoncepce, nedokážeme ovlivnit změnu potravy v řece v souvislosti se změnou úživnosti, změnou teploty atd. Samozřejmě si rybářské veřejnost, včetně mnoha lidí zde na MRKu, může myslet, že se tím vedení svazu nezabývá, ale není to pravda. Zabývá, ale nikdo nedokáže mávnutí kouzelného proutku změnit to, co mění příroda ovlivněná civilizací. A máme ověřeno, že jenom vysazovat ryby k ničemu nevede.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NRožnovák - Profil | Čt 10.1.2019 23:39:00 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

on je spíš průšvih že na některých p revírech se s potočákem hospodaří jak s důhákem, do toku se ve vlnách v průběhu roku sadí tržní ryba z více čí méně kvalitního zdroje, někde se to ještě slavnostně oznámí členstvu. K tomu se přisadí torzo 2jročka, které se odloví s necitlivě zregulovaných potoků trpícími nízkými průtoky, jež využívají navratívší i invazivní predátoři. Generační ryba ztrácí dál na kvalitě a schopnost plůdku přežít je nižší, tím pádem se nedaří zajistit dostatek jikry na osazení potoků o samovýtěru ani nemluvě a i plůdek či jikra v očních bodech se musí dokupovat, poptávka bývá dost značná a svazové líhně nepokyjí rozhodně vše. A tak se plůdek získaný z domácí generační ryby dál ředí z různých zdrojů a navratnost z potoků dost často klesá. Navíc na některých P revírech se změnily podmínky tak že nastavené ZP před několika desetíletími prostě nesedí a v úsecích kde pstruh běžně býval už se neudrží, v těchle případech je třeba se stím asi smířit a přehodnotit je a ne je doplnňovat tržní rybou na kratochvíle. Naštěstí to všude takhle nefunguje ovšem z plůdkem má problém každý druhý z rúzných příčin, jde o to udržet si jakou si kvalitu, pokud vše neobstará samovýtěr, což by bylo nejlepší:-)

• Nelíbí 0
• Líbí2

NWillow - Profil | Ne 6.1.2019 11:32:42

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 6.1.2019 10:26:20 >> Tyhle ryby se překupují z Polska.Nekdo si je nechá jako základ generačního chovu a průser je na světě.Nepuvodní druh nemá na pstruhovce co dělat.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NHonza7 - Profil | St 16.8.2023 19:15:39

Rožnovák >> Vašku ty opravdu nevidíš, že jde o ABSURDISTÁN.
Ohrožené ryby hájíme s tím, že jejich populace se sama obnoví a nic pro ně neděláme.
Hlavatka se s PO dá velmi těžce splést, dříve ji zaměníš s PD, ale i tak je tam signifikantní znak, který spolehlivě rybu rozliší. Co se týče výskytu hlavatky - původní ryba patří na původní lokality, rozhodně prznění způsobené vysazovaní nepůvodních ryb do našich revírů má daleko větší negativní dopad, než hlavatka, které patří do dvou - maximálně tří našich vodních toků v rámci SM.
Hrouzek Kesslerův - těžko neskončí jako nástražní rybka, když je nepozná ani RS. Zkus mi prosím Tě napsat jak spolehlivě rozliším HROUZKA KESSLEROVA od křížence HROUZKA KESSLEROVA x HROUZKA OBECNÉHO ( jenom na mě nechoď s genetikou tu při rybaření budu těžko realizovat ).
V případě jesetera si vůbec nejsem jistý, že v minulosti neplaval v Moravě i Bečvě. Problém je v úplně jiné rovině - kdy začala povinná školní docházka a kdy na Dunaji, Moravě i Bečvě začaly stavební úpravy a taky jak uvedené toky v minulosti byly vytráveny.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NHonza7 - Profil | St 16.8.2023 18:37:08

Knapík >> Vrchnost si moc s předpisy hlavu neláme - tvorba ZOO koutků má pořád svoje zastánce. Co je na tom, že ryba patří do jiného povodí, případně jiného pásma, zkrátka máme držet hubu a býti šťastni, že tam aspoň něco plave.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NKnapík - Profil | St 16.8.2023 8:36:37

Honza7 >> na v ZČ, kde jesen nikdy nebyl, jich je nepočítaně, někdy jich člověk na plavanou nachytal strašné množství, snad každá druhá ryba byl jesen, podobně to máme s nepůvodní ostroretkou. A když se člověk zeptal, proč se tyhle ryby nasazují, tak se dočkal odpovědi, že alespoň něco ...
A to u nás "bělobu" docela nasazují, ale bohužel převažují tyhle druhy, co patří do jiného povodí.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NHonza7 - Profil | Út 15.8.2023 20:11:14

Rožnovák >> Stupidní předpisy jsou takové, které nemají význam a nebo jdou proti zdravému rozumu.
Pár věcí na příklad : hlavatka v revíru není, ZP u nás nepotkala minimálně dvacet let a přesto ji hájíme. Asi to bude vypadat, že rybáři budou hodně věřící ve stylu panna porodila a dojde k samo obnovení populace.

Celoročně hájíme Hrouzka Kesslerova - kolik rybářů ho pozná? Pozná ho i RS? To už se raději ani neptám jak posílíme jeho populaci. Za chvíli to budou tři roky kdy došlo k otravě na Bečvě - zajímal se někdo ze svazu jak to s ním vypadá?

Mník - jak dlouho byl nepřítelem na našich revírech a byl vnímán jako škodná. Kolik se jich vysadilo za posledních 20 let u nás na ÚS a v jaké velikosti - v době kdy byl celoročně hájen?

Jesen - taky kolik jsme ho vysadili za posledních dvacet?

Jeseter malý - to stejné v bledě modrém.

Pouze alibismus a nic nedělání v rámci udržením populací

• Nelíbí 0
• Líbí1

Natislav_fishing - Profil | Pá 11.8.2023 11:46:32

Rožnovák >> "Ús navrh na vyšoupnuti Kapra na HB se zp Ro nikdy nedá - nemá k tomu žádný důvod" je na tom to nesmutnější no.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NRožnovák - Profil | Čt 10.8.2023 17:58:47

atislav_fishing >> Není to náš pstruhový rybník, ale nádrž o 10 ha ,vlastníkem je stát správu provádí PMO-na Revír drži dekret ús, v Zp je K, Pd, Po, lín a amur ten zas vadí mě- moc se ho nechytá a už tam toho zeleného na okus moc není. ,aspoň nejsou v Zp dravci přesto tu jsou asi je tam někdo hází.Asi Třetina úlovků Kapra z HB jde za členy ostatních Mo . Ús navrh na vyšoupnuti Kapra na HB se zp Ro nikdy nedá - nemá k tomu žádný důvod-dochazky a úlovky jsou četné napříč členy Mo v okolí.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Natislav_fishing - Profil | Čt 10.8.2023 9:15:25

nofish >> Áno, jsou pstruhovky a pstruhovky. Nicméně reofilky a podělaný kapr kterého je všude na tuny a dá se chytat skoro na každém svazovém revíru je trošku rozdíl. V takovém unikátním revíru je to naprosto zbytečná ryba. Kdyby tkaových horních bečev bylo desítky v severomoravském ÚS, tak se nad tím asi ani nepozastavím. :)

• Nelíbí 0
• Líbí1

Natislav_fishing - Profil | Čt 10.8.2023 9:00:56

Rožnovák >> I kdyby se tam sadil 1000 let tak to nemění nic na tom že kvůli 30 rybářům z vaší MO, kteří si na kapra můžou zajet na jakýkoli jiný stoják, úplně zbytečně pohříváte celému ÚS mít možnost chytat hezké pstruhy na skoro jediném hezkém pstruhovém stojáku. Zvlášt když se vaše MO tak hezky stará o PO a má možnost si tam třeba držet hezké generačky pro výtěry s tím že tam mohl být PO celorožně hájen v režimu ChaP. Ale očividně kapr prostě vyhrává už i na psturhovkách přesně jak zminuješ rožnovku ve valmezu.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nnofish - Profil | St 9.8.2023 14:52:01

Willow >> Já to chápu. Určitě jsou některé vody vhodné k tomu abychom si jimi "vynahradili" absenci horských jezer, proč ne :-) Někde by to asi šlo. Pokud to funguje, proč by nemohla být stojatá voda pstruhovka. Že z P, udělá někdo MP musí mít své důvody a nikdy o tom nerozhoduje jedinec.
Přece takhle nejde paušalizovat. Nechápu, proč by na stojáku nemohl být pstruh i kapr, stejně je to uměle vytvořená nádrž. Je to spíš o místních podmínkách. Něco jiného je kaskáda rybníčků na malém P toku, ještě k tomu s rybámi přechody a něco jiného nádrž na P řece.
Mě spíš baví, jak hromada lidí nadává na kapra (který není ani mou cílovou rybou) a přitom si neuvědomují, že (bohužel/bohudík) z velké části díky tomu kaprovi, ty pstruhovky existují. Jak díky kaprovi na některých P vodách, tak díky kaprovi na MP.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NWillow - Profil | St 9.8.2023 14:33:15

nofish >> Stejně jako u nás byla přehrada Pastviny taky pstruhová.Leží mezi pstruhovými revíry.Jenže někdo dostal špatný nápad,,VčÚs" a od cca 1990 je přehrada mp.
Poslední hlavatka se našla uhynulá 2016?Bylo jich tam hafo.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NScorpio-75 - Profil | Út 8.1.2019 19:06:55

Willow >> Podívej se sem
http://www.tv-adams.wz.cz/seznamy/morava/morava-mve​.html

Jen na M24, která loni padala často pod hrnici sucha jsem napočítal 10 MVE ze 40 na tok po Hodonín. To je teda maso. Nechápu, kdo to mohl povolit jen kvůli tomu, že se jedná o "zelenou energii".

• Nelíbí 0
• Líbí1

NScorpio-75 - Profil | Út 8.1.2019 18:48:58

Děda Lebeda >> chodím na malou MP říčku, kam sjíždí potočáci a drží se. Nížínný tok cca 270 m.n.v. v oblasti teplomilné květeny. Nejsou tam pochopitelně v plánu, ale při lovu tloušťů vždycky nějakého chytím. Drží se v partiích, které si po dřívější regulaci tok a pobřežní vegetace upravily do nějaké původnější formy. Dokonce do revoluce se tam často vyskytoval lipan. Máš pravdu, příroda si dokáže v mnohém pomoct sama, nicméně v případě horních pstruhovek se obávám, aby to nebylo málo.

Foceno mobilem. Šajnilo na moc slunko. Fotka není dobrá.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NWillow - Profil | Út 8.1.2019 14:47:24

Widl_CZ >> První krok.
Zrušení všech MVE.Protože pro lipana je stabilní průtok základ.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NScorpio-75 - Profil | Po 7.1.2019 15:03:55

Widl_CZ >> V tomto souhlasím. Zdá se, že chybí jasná koncepce. Pochopil bych, kdyby se jasně řeklo třeba, že zavedeme na pár let omezení, která budou bolet, ale potom se projeví ve zlepšení stavu. Budeme dělat na stabilizaci populací, atd. Člověk by to všechno pochopil a řekl OK. Jdeme do toho. Ale jak píšeš, nasypat duháky do vody situaci obecně moc nevyřeší.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NWidl_CZ - Profil | Po 7.1.2019 11:51:38

Strašně těžký na tuhle otázku odpovědět. Měl jsem delší pauzu v rybařině a ten návrat k ní byl pro mě trochu bolestivý a smutný. Revír za barákem, z kterého mám svého největšího potočáka 53cm je těď takřka bez života. Revír naší MO se drží už jen zuby nehty, na horním toku naštěstí živo a plno malých tečkovaných loupěžníků, dole pár okounů, pár větších pstroužků a jednou do roka se tady nasype duhák a kolowrat. Střední část v zabydlené oblasti skoro zanesená a mrtvá.

Na druhou stranu tu mám v okolí i revíry kam je pořád radost chodit, jsou plné různých velikostí ryb, s neregulovanými úseky. Malé potoky plné života, v každé tuňce rybka. Ubýtek větších ryb tam je, ale jinak je jich pořád dost.

Předně mi chybí nějaká koncepce, vize. Uděláme to a to, abychom podmínky zlepšili. Budeme lobovat to a to na zěmědělství, vodohospodářích, životním prostředí. A to by mělo přinest to a to.

Sypání ryb do vody a prachsprosté plnění zarybňovacího plánu totiž viditelně nefunguje.

Díky za diskuzi, jsou tu zajímavé příspěvky.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nsindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 18:07:44

Ha, tak stačilo víc pohledat, tady je to celé v pdf, dokonce i s českým abstraktem (tedy ne ve formě vědeckého článku, ale nějaké závěrečné práce). https://theses.cz/id/wzmajp/ https://theses.cz/id/wzmajp/Kohout.pdf Za účelem vyhodnocení dopadu rybářského hospodaření na populace pstruha ve střední Evropě byla analyzována genetická struktura 25 divokých populací a pěti populací odebraných na líhních v České republice a na Slovensku. K tomu byly použity markery mitochondriální (kontrolní oblast) a jaderné (mikrosatelity, LDH-C1*) DNA. Z výsledků je patrné, že vysazování ryb různého původu způsobilo rozsáhlé křížení populací atlantického a dunajského původu a vedlo ke ztrátě variability mezi populacemi v povodí středního Dunaje na Moravě a na Slovensku. Změny genetické variability v důsledku vysazování byly zaznamenány také v populacích povodí horního Dunaje, Visly, Odry a Labe. Nicméně, populace v povodí Labe mají zachovaný určitý stupeň genetické odlišnosti a zdají se být mnohem méně ovlivněny rybářským obhospodařováním než populace dunajské. Dále byly analyzovány populace z dolních částí dunajského povodí za použití stejných mitochondriálních a mikrosatelitových markerů. Zahrnuty byly také populace z egejského úmoří, aby bylo možné vyhodnotit dopad rybářského hospodaření a porovnat jej s výsledky ze střední Evropy. Byla zjištěna pouze nízká úroveň introgrese z atlantických a jiných populací pstruha. Genetická diferenciace mezi populacemi východního Balkánu byla v porovnání s populacemi ze střední Evropy značně vyšší. Na základě mikrosatelitů byly analyzovány také populace z horních přítoků řeky Otavy a populace z líhně Borová Lada s cílem ověřit původ divokých populací v oblasti Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Analyzované populace byly geneticky odlišitelné od dříve analyzovaných populací z povodí Labe a byly také vzájemně diferencované v důsledku geografické vzdálenosti a přítomnosti migračních bariér. Vysazování pstruha z líhně v Borových Ladech však mohlo také ovlivnit genetickou variabilitu analyzovaných populací. Populace z této líhně se vyznačuje vyšší genetickou proměnlivostí a je geneticky odlišná od populací z horních přítoků Otavy, což by mohlo být způsobeno jejím nejednotným původem. Porovnání analyzovaných populací s výsledky z jiných oblastí naznačuje, že mitochondriální haplotypy nalezené v populacích dolní části Dunajského povodí a jižní části úmoří Černého moře jsou značně odlišné od statisticky podpořené skupiny haplotypů z horního a středního Dunaje, povodí Kaspického moře a Aralského jezera. To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nrybomil - Profil | Ne 6.1.2019 12:04:20

Scorpio-75 >> No nevím, jak u vás to s tím duhákem je. Na některé P revíry se dává duhák a siven několikrát ročně. Taky ta životnost týden je podle mě ( a to chytám 55 let ) blbost. Každoročně chytám nějaké duháky z loňského roku s dorostlými ploutvemi, tedy min. od podzimu. A to moc nechodím, 2018 jsem měl na 3 revírech P vody celkem 35 vycházek. Rybářský tlak je zde enormní a kormoš taky dost často. Vydry jsou hojné stále. On se i ten duhák se tak trochu časem naučí nebýt úplně blbej.
Apriori je to ryba určená k vychytání a sežrání. Těch pár desítek potočáků co se dají, případně povyrostou např. v r. 2018 vychcípalo na super nízký průtok, nedostatek O2 při přehřátí vody.

Tak poraď co s tím, když podmínky pro potočáka a lipoše někde co dříve byl nejsou ???
Byl jsem vloni v létě na jednom MP revíru. Před 3 měsíci nandaní potočáčci a lipoši kapali hromadně, jenom proto, že povodí nechce upustit vodu z nádrže, průtok pod 0,1 m3. Navštívil jsem místní MO, mluvil přímo s hospodářem. Pravil, že ví jak to nejenom mě ale i ostatní tam sere a je nám do breku, že mailujou, volají, jezdí všude. A VÝSLEDEK JEDNA VELIKÁ NULA. Přitom revír pro tyhle ryby jak vyšitý! Tohle se taky pro potočáka a lipoše v tomhle debilním absurditátu dělá ! ! !

B tw: a nej tě nakrkne, že to povodí " šetří vodu " aby pak mohlo pustit X kubíků při přiblblý raftařský závody, kuadrát nakvadrát !

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nsindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 12:03:04

Scorpio-75 - >> Přál bych si, aby se hospodařením pomáhalo obnovovat přírodní populace ryb, ne sypat maso či sportovní pomůcky do řek. Dnes se děje to druhé.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NScorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 9:48:15

Malenovicak >> v televizi davali, jak se vysazuji krasni pstruzi, tusim nekde na valachach a hned zabery, jak se do toho busi vsemi zpusoby, coz je spatne. Myslim si, ze tyhle ty velky ryby jsou vetsinou cerstve vysazeny kusy. Jak rikas masovy sport. Z meho pohledu chyba managmentu. Na druhou stranu je porad lepsi, kdyz to pochytaji rybari, nez aby se tim krmili vydry a kormorani. Jak z toho ven?

• Nelíbí 0
• Líbí1