Voda v krajině, aneb jak ji připravujeme pro možný rozvoj rybářství?

Důvodem k napsání této otázky byla dnešní diskuze v bleskovce na téma "čistírny odpadových vod"..Jedním z naprosto zásadních aspektů rybářství je čistota , ale i množství vody v krajině.
Proto bych rád touto cestou se pokusil rozvířit diskuzi na toto téma.
Pokusím se i vystřádat napadání svazů, které dle mě o podobné věci jeví zájem jen platonický..:-)
Tak tedy , jaké jsou vaše reálné poznatky k tomuto problému ?
Autor diskuse: Cottus - Profil , 12.8.2008 všeobecné - ostatní

Petrson - Profil | St 27.8.2008 1:37:54 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

>> kakr > promiň, ale nemůžu s Cotussovými počiny srovnávat majetky svazů (v nichž revíry jsou zastoupeny poskrovnu), nabyté za celou éru. Zvlášť ty, k nimž jako "slepí k houslím" přišly během časů NF. Nehodnotím to, musel bych vážit efektivitu využití dnes. Řeč ohledně vlastnictví se ale v otázce vine od grantových projektů, dotačních titulů a pořízení z vlastních zdrojů v posledních pár letech. A revíry pořízené takto u svazů - asi žádná sláva... Ani ty 3 lokality jsi neuvedl, možná by taky nešly lehce najít v mapě.
Znám příklad z JM (netvrdím, že obligátní, týká se území asi okresu), kde z revírů mého někejšího akčního dosahu zmizely 3 vody, patřily tam k nejlepším. Něco na vrub restitucím, jiné vyvlastněny. Dnes v užším okolí pomalu není kde chytat, dost chlapů povolenky brát přestalo.
Jasně, že občas dojde k opaku - MO v Sč. kraji pořídila ne tak dávno velmi slušnou (rozlohou v řádu desítek ha) vodu, ještě k tomu za své. V MRS bys o vlaštovkách asi taky věděl, jsou to ale myslím pořád výjimky. Pak je dle mého trochu zklamáním, že svaz, když tedy nemá na přímé pořízení (nejčastější argument), cestou žádostí nepostupuje.
Zde se myslím Cottus neseknul. Možná jsem trochu ujel co se týče "podupaného trdliště" (k pochybení dojít mohlo, ale třeba jinak). Ohledně "výlovu" pak, jestli se dobře pamatuju, nějaké údaje přihazoval v předešlé otázce. Tady mu celkem věřím, kolem ekoprojektů se obvykle točí dost průzkumů, předpokládám že obsádku měl zmapovanou. Pokud jednoho dne zmizela, je jasné, že rybky samy z vody nevyběhly, v nějakém rozkmitu vášní. Zůstává však otevřené, jestli stopa vede opravdu ke svazu (.... ještě mě napadlo >> Cottusi > ryby byla už Tvé, nebo původní, svazové? Pokud je a) správně, byla i pojištěná?? :)))
Suma sumárum jste v tom řekl bych tak napůl, ale nechci hlínu ještě konfrontačně zahušťovat :) Nehodnotím ani postoj svazobuňky, ani Cottuse, k tomu bych údajů potřeboval mnohem víc - takže neutrál. Cottus sice nepřesvědčil, že jeho pinožení je zcela košer (ono, u koho na 100% je; tím méně bývalo. Víme, že praktiky z dob NF, které nastínil, jsou téměř čítankové, jen si to možná ne každý chceme přiznat :)) Přesto jeho podnik, 7 zbudovaných nádrží, ve mně vzbuzuje sympatie. Tvá obhajoba a vytrvalost ovšem taky. I když by se našla řádka věcí, kde bychom se podle všeho neshodli, v mnohém naopak ano.

Petrson - Profil | St 13.8.2008 2:00:38 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Nejprv čistota - bleskovku jsem ještě neprolít, teprv uvidím, oč kráčí. Obecně z postřehů od městské Vltavy se dá vyčíst, že dochází k únikům civilizačních odpadů. Asi staré trativody a kanály, nesvedené do čistíren.Před lety jsem tam (týká se převážně Libně) viděl kukáč vypouštět nějakej humus do kanálu, hned vedle říčky. Občas se ulovili peškové, gumy, no f.. tajbl. Ani tam už nějakou dobu nechodím. O celkovém binci kolem nemluvě - petky, sáčky, papíry, radostně v nich šmejdí milí hlodavci...Vše zdaleka nemají na svědomí rybáři. Podíl má charakter zátoky, pravidelně zanášené náplavou. Pak se marast zdržuje u břehů. Ale přímý vliv člověka - rovnou do vody házený odpad - se zde už nezapře.

Voda v krajině - začíná být tematicky hitem sezóny, dokonce i ofiko média se jím tu a tam zaobírají a dochází k prvním nesmělým "náznakům bradou" kamsi k bažinám povodí. Tedy hlavním viníkům daného stavu. V krátkosti informace, která říká mnohé: z časů po 2. světové dodneška naše civilizace zkrátila přirozenou schopnost krajiny zadržet vodu o třetinu. Lépe řečeno, o uvedené množství zrychlila odliv vody ze "střechy" evropského rozvodí. Že se tímto logicky nastolený úbytek projevuje až dnes, si vlastně můžem gratulovat, ale není vůbec oč stát. Řešením fandím, bohužel se zatím tolik neprojevují - byť ekonádrží tak málo není, konečně i na velkých tocích se staví masivní poldry. Počinů je ale pořád spíš méně, než více.
Roli hrají finance, nejde o levné záležitosti, taky politická vůle, myslím i lobby vodopřepravců, MVE a firem, neochotných se přizpůsobit novým potřebám ŽP a preferujícím staré hrůzné móresy betonování atd., zde dobře známé. I peníze tak jsou relativní - šetrné zásahy pořád vychází levněji, než uvedené postupy. Je prostě zažitým zvykem, že ze státních zakázek těžce kape a jsou výživné. Kolikrát aby si jeden pletl, jestli místo do krajiny nejsou určeny spíš jako charita pro bohaté společnosti. Nebylo by špatné konečně zvážit, jestli nafukování rozpočtů je na místě, a jestli by stát v šetrnosti taky neměl jít příkladem a začít zde vynakládat efektivně. Sám budeš asi líp vědět, na kolik výjde v současnosti ha, podle starších údajů 1 ha ekonádrže koštoval zhruba meloun. Dnes to asi bude trochu přes, i tak se ale za sto melcků přece dá pořídít slušná sít menších ekorybníků s mokřady atd. Tedy, vedle kupříkladu klasické stavby větší přehrady, kde se těžce prodraží hráz, náklady za odstupné vystěhovaných lidí jakbysmet (nehledě na jejich neblahé psychické následky...), se investice do šetrných a především účinných ekostaveb jeví o dost přínosnější. Konečně totiž začínají řešit tu hlavní podstatu a příčinu problému - zvyžují retenční schopnost krajiny (kterou předchozí "úpravy" naopak ničily). Tudíž i šance, že za vodu jednou nebudem lepit víc, než za benál. Jen houšť, protože je nejvyšší čas se tím zabývat.
To co chceš vynechat - přístup svazů - by mě asi zajímal nejvíc. Jestli se pánové už rozkoukali a na stole lítaj zpracované žádosti k projektům, a tak. Tipuju to bude jen tu a tam, třeba příjde rozbor povolanějších. Každopádně, rybářům asi chybí motivace žádat v rámci PRŘS (ekorybníky nemožno obdělávat intenzivně, jako chovné tak nepřipadají v úvahu. Revírem s omezeným provozem jde vodu eventuelně vyhlásit tuším až za 10 let). Přesto oněch např. 100 mega z hlediska celého objemu rozpočtů našeho a EU (kde rybáři mají nejspíš větší šance v projektech, šitých jim víc na míru), není moc, takže si umím představit o dost, řádově vyšší sumu.