Chytání velkých kaprů na splávek

- Rick Mommers

      Není asi příliš mnoho kaprařů, kteří sáhnou po splávku, když chtějí chytit svého životního kapra. A přitom to může být tak účinné a zároveň daleko atraktivnější, než týdenní vysedávání za „raketovou soustavou“ a 10-ti kily boilie ve vodě.

      Za posledních 20 let musely vlasové montáži vyklidit pole všechny ostatní rybolovné metody a velcí kapři se chytají výhradně na těžko. Pro ty odvážlivce, kteří vydrželi a nenechali se odradit od jiných metod (plavaná), to má jednu výhodu. Kapr není zvyklý být atakován splávkovou sestavou. Další věc je omezené pole působnosti ostatních rybářů-kaprařů s bivaky, kteří jsou odkázáni na pěkné travnaté břehy a dobré přístupové cesty. Tyto základní rozdíly je potřeba využít a zúročit. Jak tedy na to?

      Základem je dobrá výbava. Silný a těžký kapr zdolávaný na krátkou vzdálenost není nic pro starý teleskop. Chce to parabolický prut o libráži od 1,5 do 2.5lb podle velikosti soupeře a množství vázek. Délka prutu muže být od 3.3 do 4.5 metru, opět podle místa na břehu, převislých stromů (tam je lepší kratší prut) atd. Když ale chceme položit splávek těsně za rákosí, nebo ho udržet dál od břehu, pak je zapotřebí delší prut. Výbavu doplníme spolehlivým navijákem s perfektní brzdou, vlasec použijeme od 0,22mm až do 0,32mm. Pletenku na tak krátkou vzdálenost nepoužívám, ona se nakonec průtažnost monofilu občas hodí, aby se kapr nevyřízl. Důležitým prvkem je nízká hmotnost celé výbavy, aby se dala dlouho držet v ruce. K tomu už stačí jen pár věcí s sebou a kvalitní boty na dlouhé vycházky v mokré trávě. Podběrák si vždy beru střední velikosti, neboť s sebou nechci tahat velký podběrák, který by zbytečně zavazel při prodírání kolem vody. Pokud jsou ramena podběráku dlouhá cca 80 cm a síťka je dost hluboká, tak se tam kapr do 20-ti kilo určitě vejde, většího tak rychle stejně asi nechytneme. Všechny ostatní věci mám v muškařské vestě - sak, váhu, pár splávků, olova, háčky a svačinku. Na zádech foťák a mini sedátko. Důležitá je náhradní cívka se silnějším vlascem. Vždy začínám s 0,22mm, ale občas se najde flek, kde by to byla sebevražda a tak tam radši než nahodím dám 0,32mm. Skoro 90% mojí plavačky se odehrává při svítání a bez problému prozkoumám úsek třeba 2 km dlouhý. To je také velká výhoda této metody. Šance najít kapra v 2 km úseku je mnohem vetší, než když si sednu před parkoviště a nahodím 60 metrů.
      Zpravidla přijdu k revíru po tmě, předpokladem je, že vím kde chci chytat. Pokud to nevím, tak čekám na světlo a procházím revír, dokud nenajdu náznaky kapřího života. V prvním případě krmím známá místa, v druhém krmím až po kontrole hloubky. Ta kontrola je důležitá, abych nekrmil v létě v 3 metrové hloubce a v zimě v 0,5 m. Ne že by se nic nechytlo, ale nebude to optimální. Nebojte se chytat opravdu přímo u břehu. Mnohokrát je jediná přijatelná hloubka hned u břehu, řekněme rychle klesající dno v pískovně z 0 do 4 metrů. Já bych v létě zvolil místo s hloubkou 0,7-1 m, což někdy znamená chytat tak 20-40 cm od břehu. U každého „krmiště“ nechám malý bílý kousek dřeva, abych takové místo potom rychle našel. Při 2 km vycházce mám nakrmeno asi 5-8 fleků. Když se vracím na začátek, tak nejdu těsně kolem břehu, abych si nevyplašil ryby. Na začátku se všechno opakuje, vyhledám flek, nastražím a seřídím udici a přiblížím se jako indián k vodě – není potřeba se plazit přímo po břiše, ale buďte opravdu potichu. To znamená pomalé pohyby, hlavně rukama. Mnoho lidí si myslí, že je nutné mít pěkné zelené oblečení a hlavně vypadat jak Schwarzenegger v „kamu outfit“. V tom to ale není. Dokud je každý pohyb pomalý stačí oblečení „disko outfit“. Pouze porybný vás rychleji v roští objeví. Ale to jsem odbočil.

      Vrátím se ke krmení. Čím krmit? Obecně stačí vařená kukuřice a chytám potom na sladkou z plechovky. Když je mnoho malých ryb a cejnů, tak přejdu na arašídy, nebo tygří ořechy v tomto pořadí. V případě, že se kapři bojí hodně viditelných nástrah, tak to muže být konopí, řepka, pšenice, či různé granule. Jako nástrahu používám většinou návnadu (to čím krmím), ale občas i žížalku, či kousek chleba. V zimě a při vizuálním lovu bez krmení pak používám hlavně měkké kočičí/psí žrádlo ( v kouscích a nejraděj rybinu). Krmím tak dvěma hrstmi na jeden flek. Mělo by to vydržet zhruba 90 minut, než se vrátím. Ideální stav je takový, že když se vrátím, tak kapři akorát horečně vyhledávají poslední kousky. Potom jsou pěkně nažhavení a ihned zaberou.
      První nához je rozhodující. Hloubka má být správně nastavena a žádné zbytečné šplouchání není dovoleno. Prostě pomalu položená sestava s kontrolovaným letem. Když nevím přesně hloubku, tak si ji změřím kousek vedle, abych nic nevyplašil. Šance že se mýlím, je tak alespoň menší. Radši zvolím hloubku o 1 m větší, než aby 5 cm chybělo. Nástraha by měla ležet na druhé straně „krmiště“, než odkud kapři připlouvají. I prvních pár cm vlasce by mělo ležet na dně, nejlépe bez pomoci olova, tak aby byl stoupající vlasec ke splávku mimo kapří dráhu. (viz obr.) Když není úplně jasné, jak kapři cestují po „vnadišti“, je lepší s náhozem počkat, než se systém pohybu kaprů vyjasní. V případě, že je voda kde lovíme proudná - kanál, tak položím splávek více ke břehu - tak metr vedle nástrahy a na kraji „vnadiště“. (viz další obr.) V zimě, kdy kapři berou opatrně, by záběry na takové sestavě nebyly vidět a tak je potřeba, aby se splávek vyvážil přímo na nástrahu. V chladných měsících nejsou kapři tak plaší a opatrní, tím pádem by měření hloubky nemělo činit takové problémy. Jakmile je nahozeno, jsou první minuty velmi důležité. Záběry většinou přijdou do 10 minut, zpravidla to trvá tak 2-3 minuty. Před náhozem musí být připraven podběrák, „naštelována“ brzda a musíme mít bojový plán, kam zaseknout a jakým směrem kapra táhnout z vody. Těchto pár věcí rozhoduje o úspěchu, hlavně když se chytá v blízkosti porostu, nebo jiné překážky.
      Pokud nedostanu záběr do 15-ti minut a nevidím kapra, tak to sbalím a jdu na další flek bez dalšího dokrmení opouštěného fleku. I po každém vyloveném, nebo upadnutém kaprovi se ihned přemístím, v tomto případě ovšem opouštěný flek znovu zakrmím. Nemá smysl čekat na druhý záběr na stejném místě. Velcí kapři jsou plaché ryby a trvá jim to minimálně dvacet minut, ne-li hodinu, než se vrátí zpět. To už jsme ale o flek dál s dvěma dalšími kapry na filmu. Když nevidím na žádném z míst náznaky kapřího života, ale voda přesto vypadá slibně, tak se na delší dobu „zahrabu“ na jednom místě. Muže se stát, že ryby zrovna dnes snídají později, občas se to stává a až po nějakém čase začínají krmná místa ožívat. Potom pokračuji podle původního plánu. Nikdy nejsem na jednom místě déle než hodinu, jinak to skončí stejně taháním cejnů a to poslední co chci je vyplašit kapra létícím cejnem z vody.

      Pár slov o technice lovu. Splávky používám co nejlehčí, zpravidla do 0,5 gr., většinou jen na jeden malý broček. Pro zimní lov většinou stačí váha háčku s nástrahou, aby splávek klesnul. Přesto dávám malý brok tak 10 cm od háčku. Hloubku nastavím tak, aby brok byl tak 2-3 cm nade dnem. Záběr se projevuje jako malý posun splávku do stran, nebo v centimetrovém pohyb nahoru a dolů. Až po delší době se dá kapr do pohybu a popotáhne celý systém - na to radši nečekejte, trochu zkušený kapr totiž v takovém případě nástrahu vyplivne pěkně zpět. V létě jsou záběry zřetelnější, pokud tedy nechytám vizuálně, tak čekám, než se dá splávek do pohybu. Ten pohyb by měl být plynulý a nepříliš rychlý, jinak je to „přejezd“ a sekat něco takového by znamenalo dvouhodinový boj s kaprem zaháknutým za ploutev, navíc většinou s nešťastným koncem, kdy se háček vyřízne nad podběrákem. Vlasec by měl od háčku až po špičku prutu tvořit jednotnou linii, bez zbytečných smyček a také by neměl být zbytečně napnutý. Tím minimalizujeme šanci na zamotání kapra, nebo špatný zásek. Samotný zásek je krátký a důrazný, nikoliv divoký. Zásek by měl ihned přejít v silný tah, při kterém zkusíme kapra dostat do horních partií vody. Potom už zaleží na konkrétních podmínkách. Můžeme ho nechat v klidu vybojovat (lépe se pak fotí), nebo ho táhneme co můžeme přes lekníny přímo do podběráku, na podložku, ale při focení budeme mít větší problémy.

      Na závěr bych jenom doporučil strávit co nejvíce času u vody v době kdy se kapři krmí a to i bez prutů. Prostě krmit mnoho míst a pozorovat. Plno míst navštěvují jen menší kapři, jiná zase výhradně vetší kusy. Začínejte u vody, která je hodně průzračná, tam je to adrenalinový sport a mnohem rychleji poznáte svoje chyby a chování soupeře. Samozřejmě všechny ulovené kapry pustíme zpět, jinak na všechno hned zapomeneme a za rok nám to bude stejné houby platné.

Autor: Rick Mommers

Přečteno: 41 127x
Průměrná známka: 1.37

NKapři a kukuřice

Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem pár minut po zdolání čtyřkiláče na šestnáctku dostal na tom samém místě záběr od jeho mnohem většího kamaráda.

NChraňme velké ryby

Prostě ta ryba bude v revíru chybět a moje šance na ulovení takto trofejní ryby bude příště o něco nižší.

NJeden kapr nestačí - lov velkých kaprů na plavanou

Chytání kaprů na plavanou s anglickým splávkem je hlavně o požitku z boje se silnou rybou.