MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Novozélandský deník - Únor

6.11.2018 - mdx

Druhý měsíc pobytu jsem zahájil přestěhováním do města Tauranga v oblasti Bay of Plenty. Je to větší město u moře s poměrně silnou českou komunitou a hlavně to není moc daleko do dobrých rybářských oblastí. Toto město se má stát naším domovem pro následující rok. Cestování už bylo dost a tak je na čase hledání ubytování a práce. Méně zábavná část avšak nevyhnutelná. Obojí zabralo nějaký čas a tak šly ryby na chvíli stranou. První volný víkend jsme vyrazili k velkému jezeru Rotorua. Chtěl jsem strávit odpoledne chytáním na řece poblíž kempu ale charakter řeky mi to neumožnil. Sevřená do skalnatého koryta s velmi silným a hlubokým proudem. Řeka pro muškaření naprosto nevhodná. Ideální tak pro kajakáře. O několik kilometrů dál se však nachází další jezero a tak jsme se přesunuli k němu. Cestou jsem ale nenašel žádné přítoky kde bych mohl zkusit štěstí a tak mi nezbylo nic jiného než to zkusit náhodně ze břehu. Bez lodě nic moc. Asi hodinu jsem se trápil bez jediného záběru. Nakonec jsem to vzdal s tím, že druhý den zkusím najít nějaký přítok na jezeru Rotorua. Z části také proto, že jsem přítelkyni slíbil čerstvou rybu na oběd. První pokus úplně nevyšel. Vtok řeky do jezera byl mělký ani ne do půlky lýtek. Žádná hrana v dohledu. Zabrodil jsem snad 100 metrů do jezera ale profil dna stále stejný. Jaké bylo moje překvapeni, když mi při brození zpět kolem nohou projel velký potočák. Druhý pokus už byl lepší. Na vtoku velká jáma kde se každou chvíli ukázala ryba pod hladinou. Popularitu místa dokazovala přítomnost asi 8-mi muškařů. Většina z nich koupala nymfy pod indikátory připomínající malý splávek nebo chomáč vlny. Nejstarší z nich - Scotty se se mnou dává okamžitě do řeči a zasypává mě radami a zkušenostmi. Dnes to prý moc nebere. Ryby se sem jezdí chladit k přítoku protože teplota vody v jezeru už je pro ně moc vysoká. Z minulého chytání mám na navijáku intermídu a tak začínám s ní. Mám jeden drbanec ale není to ono. Ryby berou cosi přímo pod hladinou. Měním na plavoucí a úspěch přichází hned s prvním hodem. Během chvíle mi však padá. Další dva hody a je tam další. Ryba je velmi bojovná a rádio Scotty mi radí jak mám zdolávat. Myslím si svoje a během chvíle je duhák u břehu. Pusa klackem a mizím pryč. Úkol splněn a chytat v takové tlačenici mě nebaví. Místní za mnou koukají jak na zjevení. Čerstvá ryba na másle nemá chybu. Jako bonus mám u auta ještě kontrolu od místního porybného. Pohodový chlapík.


Velká tůň v “Avataru”

Dalším z důvodů proč jsem se chtěl přestěhovat zrovna do Taurangy je moře. Mořská muškařina je úplně jiná dimenze chytání a kdo to jednou zkusil, jistě mi dá za pravdu. Z druhů které lze lovit muškařením se zde vyskytují tyto ryby: Kahawai (Arripis trutta), Snapper (Lutjanus campechanus) neboli chňapal a hlavně Kingfish (Seriola lalandi) po česku kranas americký. Nejvíce mě láká ulovení poslední jmenované. Jedná se o velmi silnou a bojovnou rybu. Nejčastěji se loví na velkých hloubkách na vláčení ale vyskytuje se i v mělčinách. Její nalezení je teoreticky velmi snadné. Stačí najít rejnoky které tyto ryby doprovází. To se ale snadněji řekne než udělá. Důležité je být u vody asi 2 hodiny před vrcholem přílivu a chce to i slunce aby bylo dobře vidět do vody. Jedná se o velmi bojovnou rybu a tak se doporučuje vybavení od AFTMA 8 nahoru, naviják se silnou brzdou a dostatečně množství podkladové šňůry. 100 metrů je naprosté minimum. Jako mušky různé druhy strímrů napodobující malé rybičky a také hladinové popy. Tolik teorie a jaká byla praxe?


Noční obloha

Na Zéland zavítal i kamarád Igor s rodinou. Nebyla to jeho první návštěva, ale prvně se snažil o ulovení ryby na moři. Sraz jsme si dali dopoledne v jednom z místních parků. Igyho jsem poznal hned po příchodu k vodě. Jeho oranžový batoh je nepřehlédnutelný. Spolu s ním tam stál ještě jeden muškař. Je teplý den a tak nastupuji do vody jen v plavkách, vybavený devitkovym prutem s plavoucí šňůrou a krabičkou mušek. Marně vyhlížím rejnoky se svými jezdci a pomalu se přibližuji k lovící dvojici. Igor postupuje velkou rychlostí do prava. Asi si mne nevšiml. Po chvíli se zdravím s jeho kolegou. Je to místní “kiwi” rybář. Igor prý pronásleduje rejnoka s několika kingfishemi. Tak proto ten spěch! Chvíli si povídáme a já se dávám do pronásledování Igyho. Během chůze samozřejmě vyhlížím rejnoky a házím naslepo. Záběr žádný ale alespoň jsem dohnal kolegu. Akorát končí a brodí k autu. Ryby viděl ale byly tak rychlé, že se mu nepodařilo jim předložit svojí nástrahu. Moře už dosáhlo dávno vrcholu a tak oba balíme. Zítra je také den.


Nádherně stavěný duhák

Ráno jsem v parku jako na koni ale v moři je jen místní. Brodím kus vedle a snažím se najít rejnoky. Netrvá chvíli a projede kolem mě první. Žádná ryba ho ale nenásleduje. Během půl hodiny jich vidím několik avšak bez společnosti. Tak alespoň házím jejich směrem. Najednou se kolem mě mihne žlutozelený blesk. Kingfish! Byl to takový fofr že jsem nestačil ani jednou nahodit. Kolem 10 se ukazuje i Igor. Snažíme se ze všech sil, ale je to marné. Silný vítr přihnal mraky a ve vodě začíná být zima. Už chápu proč místní chytá v neoprenu. Malou útěchou je mi alespoň kahawai co sebrala moji mušku. Padá těsně u mě a tak fotka chybí. Igy dnes žádnou rybu ani neviděl. Alespoň mi předává zásilku od Franty Hanáka s háčky a tungsteny. Trochu jsem podcenil místní vody a v lednu utrhal mnohonásobně více mušek než jsem počítal. Děkuji pánové za skvělý servis! Je mi divné proč jsme viděli spoustu rejnoků a žádnou rybu kolem nich. Vysvětlení nacházím doma. S pomocí internetu se mi podařilo zjistit, že tu žijí dva druhy rejnoků a jen jeden doprovází kingfish. My samozřejmě viděli ty druhé. No co, mám před sebou celý rok.


Konec boje na Taupu

Na to, že má být léto, prší skoro každý den. Řeky jsou nahoře a v zamračeném počasí se i na moři špatně hledají ryby. Jediná možnost je tedy jezero a proto v pátek navečer mířím směr jezero Rotorua zkusit některé z jejich přítoků. Leje jako z konve a tak by u vody nemuselo být moc lidí. Proto si pro začátek vybírám místo z minula kde bylo tehdy hodně rybářů. Dnes tu jsou jen dva. Pro změnu se ale neukazují žádné ryby. Když už tu jsem tak to musím zkusit. Asi dvě hodiny se snažím, měním mušky i taktiku ale nic. Stejně jsou na tom i kolegové. Pomalu se smráká a já se přesouvám o přítok vedle. Tam jsem konečně sám. Dokonce přestalo pršet a tak si užívám klid na čerstvém vzduchu obohaceném ozonem. Místo je poměrně mělké a tak chytám plavoucí šňůru a dvojici osvědčených mušek. Tmavý strímr na konec a luminiscenční na přívěsu. Házím do tmy s očekáváním ale záběr nepřichází. Až konečně po dvou hodinách. Odměnou za trpělivost je mi duhák kolem půl metru. Ryby stříbrná a krásně bojovná. Během pár hodů tu je další, zhruba o deset centimetrů větší. A to je pro dnešek vše, vážení.


Čisté linie pstruha

Celý víkend propršel a v Taupo regionu byly dokonce povodně. Takhle jsem si to tady nepředstavoval. Vše prakticky nechytatelné. Jezeru Rotorua jsem dal šanci ještě po víkendu. V úterý jsme se vraceli z výletu a tak jsem se na chvíli zastavil na přítoku. Dnes tu bohužel nejsem sám. Je nás tu 5. Ryb však mnohem víc! Všude kolem se ukazují pstruzi a dělají delfíny. Nikomu se ale nedaří je chytit. Zkouším všechno možné a za několik hodin mám jeden záběr. Ryba mi padá těsně u podběráku. Kolegové jsou na tom o něco lépe, každý zdolal po jednom duhákovi. Vzhledem k tomu, že tu jsem s Martinou, končím kolem 10.


Zpátky na svobodu

Další dny už neprší a tak sleduji stav řek kolem Taupo. Na víkend tam pojedem na výlet a mám v plánu si trochu zachytat. Postupně všechny řeky klesají a tak si beru říční vybavení s sebou. Jako první zkouším v sobotu navečer “Avatar”. Na břehu se potkávám s francouzským turistou. Hodně ho zajímá muškaření ale kupodivu nezná lov na francouzskou nymfu. Prý mě ale bude sledovat. Brodím na druhý břeh kde jsem si vždy pěkně zachytal. Po povodních se koryto řeky dost změnilo a skoro mám problém se dostat na druhou stranu. Házím nymfy do proudu a nic! Hod za hodem a nic se neděje. Na to tady nejsem zvyklý. Asi po půl hodině konečně záběr. Rybka však nemá ani 25 centimetrů. Zkouším místa po i proti proudu ale marně. Místo statných duháků chytám jen samé dorostence. Svoje snažení končím před soumrakem. Alespoň nebe je tu nádherné a plné hvězd. Ráno se budíme do pěkné zimy. Léto už pomalu končí. Dopoledne chci věnovat jen rybaření. Jako první zkouším jeden z přítoků jezera Taupo který byl minule plný velkých ryb.


Menší ale o to barevnější potočák

Dnes je voda kalná a ryby nikde. Po hodině snažení je výsledkem jeden větší duhák. Je to ovšem nádherně stavěná ryba a hraje všemi barvami. Měním místo na další přítok, jeden z nejmenších. I tady je voda zakalená a ryby neaktivní. Nedá se nic dělat, musím na jezero. S říčním prutem na šňůru číslo 5 to není úplně ideální ale co se dá dělat. Na oblíbeném místě je už několik rybářů ale během převlékání nevidím žádnou akci. Chystám si sestavu dvou oblíbených strímrů na intermediální šňůře. Pozdravím místní rybáře a už házím do jezera. Prý to šlo po ránu ale teď už moc ne. No jak komu. Já mám záběr během pár minut. Nádherný stříbrný duhák během chvíle padá z háčků. Pokračuji v chytání a moje snaha nese ovoce. Tedy ryby. Během necelé hodiny mám 3 duháky v rozmezí 50-60cm. Jedná se ale o staré ryby s velkou hlavou a hubeným tělem. Místní je nazývají “slab”. Na háčku žádnou divočinu nepředvádí a zdolání je velmi rychlé. Kolegové vedle jsou bez záběru. Slunce pálí a ozývá se hlad. Vracím se na břeh k přítelkyni na oběd. Po obědě jdu ještě na hodnku chytat. Moje sestava stále funguje a přináší mi další 3 “slaby”. Čtvrtý záběry tentokrát do stříbrného. Duhák předvádí několik výskoků a divokých jízd. Tohle už si nechám líbit. Má štěstí že jsme po obědě, jinak bych ho nepustil. Jsem rybářsky uspokojen a tak se jdu věnovat přítelkyni na břeh. Užíváme slunce a koupání. Radost mi kazí jen fakt, že jsem na břehu zapomněl podběrák a během toho co jsem se koupal v jezeru, někdo si ho přivlastnil.


Zélandské “Čerťáky”

Poslední rybaření v únoru vyšlo na středu. Nečekaně jsme v práci skončili dřív a tak jsem se vydal na průzkum jedné řeky poblíž Taurangy. Můj plán dojet po prašné cestě až nakonec zkazilo přehřívající se auto. Začal jsem tedy o několik kilometrů níže než jsem chtěl. Řeka tu je úplně jiná než jsem byl zvyklý kolem Taupa. Koryto sevřené do kaňonu a tok plný velkých balvanů. Něco jako Čertovy kameny na Vltavě. Voda průzračná s nádechem zlaté. Viditelnost značná a tak volím postup proti proudu. První ryba na sebe nenechá dlouho čekat. V proudu pod skálou zdolávám potočáka. Menší ryba než jsem zvyklý ale neskutečné zbarvení. Jak to občas bývá, první vyhrání z kapsy vyhání. Během dalších několika hodin pochodu a chytání nemám jediný záběr ani rybu nevidím. Moje cesta končí pod v peřeji pod klidným a pomalým úsekem. V ní alespoň dostávám dalšího potočáka. Horní část nad peřejí už je klidná a bahnitá a tak se vracím zpět k autu. Ještě mám dost času a tak jdu zkusit dolní část. Začínám u mostu a hned další pstruh. V popisu revíru psali, že jsou zde oba druhy ale je to opět potočák kolem 40-ti cm. Další hody a pochod už ryby nepřináší a tak se otáčím na cestu zpět. V peřeji nad mostem si v proudu všímám úhoře. Hadice jak moje předloktí se klidně vlní v proudu. Nedá mi to abych mu nenabídl svoje nymfy. K mému překvapení je úhoř nenechává ani dopadnout na vodu a pro rudořitku se zvedá několik centimetrů nad vodu. Zásek a začíná solidní přetahovaná. Nikdy předtím jsem úhoře nechytil. Jeho síla je až neskutečná dvakrát se mi ho daří vydolovat z pod kamene ale napotřetí to už vlasec nevydržel. Předřel se o hranu balvanu. Zážitek ale dobrý. Horší je že mě opět čeká řešení problémů s autem. O tom ale zase příště, v březnovém dílu.


Úhoř na mušce

Autoři fotek: Martin Dvořák a Martina Kupková

Autor: mdx - ®

Diskuse k článku (8 reakcí)

Přečteno: 2 292x
Průměrná známka: 1.09

Související články

Novozélandský deník - Leden

Auto je naloženo, nádrž plná a my se můžeme vydat na dlouhou cestu.

Co je nového - muškaření + obecné
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniAkce Pinewood

Akce na všechny produkty Pinewood

akce, rybareniFiletovací set

Za 399
Ideální filetovací set s gumovými bezpečnostními prvky - doporučujeme při rybolovu v Norsku. A máte vše pohromadě.

Oznámení - muškaření
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - muškaření
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Rybářské Centrum Olomouc Rybářské Centrum Olomouc

Hodolany, Rejskova 133/5