Marmyška bez dírek

- Milan Tychler

Marmyška je nástraha, která je u nás vnímána především jako nástraha k lovu na dírkách, ale najdou se i takoví, kteří s touto droboučkou nástrahou normálně vláčí. Já ji také používám i v létě například k lovu ostroretek a mnoha dalších ryb.

Je známo několik technik jak s touto nástrahou lovit a za klasiku se považuje, jak už jsem říkal, lov na dírkách a takzvaný vertical jigging, což není nic jiného než vertikální přívlač, která se dá uplatnit pouze při lovu na dírkách, z lodi nebo také tam, kde prudce padají břehy, a u všelijakých vodních staveb, u jezů a mol. Technika je to jednoduchá. Nástrahu spustíte ke dnu, pak ji nad něj kousek zvednete a za pomocí poškubávání a chvění dáte nástraze život. Klidně ji zase můžete nechat na chvíli klesnout až na dno. Tak se dá prochytat prakticky celý sloupec.


Nejdříve berou ostroretky

Při lovu na dírkách používáme speciální krátké proutky, které obvykle nebývají delší než 60–70 cm. Ovšem při lovu na otevřené vodě lze použít v podstatě jakýkoli prut. Samozřejmě, že výhodnější a citlivější jsou pruty kratší. Já používám proutky do dvou metrů. Jakou bude mít takový proutek akci, to už si musí určit každý sám podle toho, co mu nejvíce vyhovuje, podle velikosti nástrahy a podle lovených ryb. V podstatě se tu objevují dva směry a jde o to, jakou technikou a jaké ryby chytáte. Někdo dává přednost celkově tuhému prutu, a to i ve špičce. Takový prut přesněji přenáší pohyby na nástrahu a ta se dá „vodit“ poměrně agresivně, a když s ní chvějete, jsou vibrace silnější, než když použijete prut měkký. Takové pruty jsou vhodné třeba na okouny. Proutky měkčí a hlavně pruty s velmi měkkými špičkami se využívají především k lovu kaprovitých ryb. Tam je zapotřebí „jemnější“ vedení nástrahy, ryby nástrahu často nedobírají, takže zabírají třeba nadvakrát. Měkoučká špička je pak od opakovaného útoku na nástrahu tolik neodradí.


Pak se připojí tloušti

Když se řekne marmyška, většina rybářů si představí nějakou miniaturní lesklou nástrahu s pidiháčkem na okounky. On to ale může být klidně pořádný hák zalitý do kusu olova a na něm twister nebo pořádný rybí filet. Je tedy nasnadě, že prut, vlasec i naviják budou trošku jiné než to, co se používá například k lovu okounků nebo duháků na dírkách.

Lov na dírkách a lov z lodě nebo z mola v létě jsou si pořád hodně, hodně blízké. Ale je tu ještě další možnost a tou je lov s dlouhými, třeba plavačkovými pruty s využitím splávku. Takto se dá chytat ze břehu i ve větších vzdálenostech. Maličký splávek sice drží nástrahu v předem zvolené hloubce, ale nikdy jí nemůžete dát takový pohyb, jako když ji máte přímo pod sebou. Je to prostě něco jiného. Jakmile potáhnete za vlasec, bude nástraha putovat spíše k vám než vzhůru a čím dál od břehu budete lovit, tím výraznější bude její pohyb horizontální oproti vertikálnímu.


Já čekám na tyhle ryby

Neříkám, že takto se ryby chytat nedají, ale tohle už není ta skutečná marmyška, kterou lze dokonale ovládat a nemůžete jí dát to, co opravdu chcete a můžete. Vyzkoušel jsem a skutečně to není to, co bych chtěl. Nicméně nevzdal jsem se myšlenky delšího prutu, marmyšky a otevřené vody, protože je mnoho míst, které nemůžete dobře prochytat s krátkým prutem.

Na mnoha vodách, a to jak stojatých, tak tekoucích, se ryby nachází kousek dál od břehu za svahovou hranou. Na mnohých malých tekoucích vodách je spousta zajímavých tůněk, ale u protějšího břehu. Tam všude můžete marmyšku nahodit a vláčet, ale neuplatníte tam tu velkou sílu marmyšky vycházející z jejího vertikálního pohybu. Může vám v tom ale pomoci dlouhý a lehký proutek…

Znám jedno zajímavé místo na malé říčce. Je to taková hlubší stružka, kterou vyhloubil proud blíže k protějšímu břehu. Drží se tam všelijaké ryby, ale právě z toho břehu se chytat nedá. Chodím tam s feederem, se splávkem, klasicky tam vláčím, ale pořád jsem měl chuť prochytat to tam i s marmyškou, která je na této vodě hodně úspěšná. Zkusil jsem to, ale v tomto případě to mohlo být kvůli silnějšímu proudu jen vláčení s marmyškou. Lehkou nástrahu nebylo možné udržet dostatečně dlouho na místě a pohrát si s ní. Byla rychle splavena mimo zajímavou oblast, a tak bylo i záběrů méně. Na háčku skončilo pár ostroretek a dva perlíni. Nic moc.


Tohle je zajímá

Beru proto na pomoc mnohem delší prut. Je sice nezvyklý na lov s marmyškou, ale účel světí prostředky. Mám lehoučkou třímetrovou bolonézku s jemnou špičkou, se kterou se dostanu na okraj loveného místa a s její pomocí udržím nástrahu tam, kde ji chci mít.

Je už hodně pokročilý podzim, vlastně už zima a voda je čistá jako sklo. Opatrně se přiblížím k vodě, v podřepu nahodím a srovnám vlasec. Nástraha na tenkém vlasci klesne ke dnu, ale je příliš lehká. Proud ji zvedá ode dna. Takhle to nepůjde. Musím najít něco těžšího. Chvilku se hrabu v krabičce. Když najdu to, na co si myslím, vyměním nástrahu a zkusím to znovu. Tentokrát míří napnutý vlasec od špičky skoro kolmo dolů. Tak to má být.

Na háčku marmyšky mám dva masné červy a téměř okamžitě na ně útočí nějaká ryba, aniž bych dával nástraze jakýkoli pohyb. Prostě jsem ji jen chvilečku podržel na místě nade dnem. Byla to rána a špička proutku se hned ohýbá. Nechám odjet rybu kousek po proudu dolů, abych si neplašil loviště, a pak ji při břehu vedu k sobě. Je to pěkná ostroretka. Fajn. Jen tak dál!

Další nahození. Držím nástrahu a občas ji jemně přizvednu. Pracuji s ní pár centimetrů nade dnem. Když záběr nepřichází, posunu se o pár centimetrů níž po proudu a zase s ní cinkám. Když ji zvedám ode dna potřetí, je tu zase záběr. A opět upřímný a přímý. Tato ryba vyráží proti proudu. Jenže není moc silná. Hned ji otočím a vedu ji k sobě. Středně velký tloušť se zlatými šupinami je v podběráku na to tata. Dobrý začátek.


Marmyška nemusí být jen titěrná nástraha

Postupně prochytám v podstatě celé tohle místo až na ten nejvzdálenější kousek úplně u protějšího břehu. Abych se tam dostal, musím úplně k vodě a postavit se na malý kluzký kámen. Trošku nepohodlné, ale co se dá dělat. Tam vzadu v největší hloubce tuším největší ryby. Pochytal jsem pěkné ostroretky, i nějakou podoustev, ještě dva malé tlouště, jenže já vím i o jiných rybách, které tady jsou.

Teď je má nástraha jen kousek od protějšího břehu. Postupně ji vedu okolo břehu dolů. Nic. Tak ještě jednou. V půli cesty se nástraha při pozvedání ze dna někde zadrhne. Bude to kámen, možná nějaká větvička. Ale když zatáhnu víc, vázka se dá do pohybu. Takže žádná vázka, ale ryba! No konečně! Na tohle celou dobu čekám. Proutek se ohýbá a vlasec jen zvoní. Tohle už není na minutku nebo dvě. Chvilku trvá, než do podběráku dostanu pěknou parmu. Maličkou nástrahu má pevně zaseknutou v koutku masitých úst a já ji ani nemohu vyprostit. Musím vzít na pomoc peán.


Skoro plavačková výstroj na marmyšku…

Z parmy mám radost. Pochytám jich tu spousty na plavanou, feederem, hodně jich chytím klasicky na vláčku, ale tohle je zase něco jiného a já mám radost hlavně z toho, jak hezky to funguje. Marmyška skutečně nemusí znamenat jen drobotinu. Záleží jen na tom, jak to pojmete. V každém případě ručím za to, že když najdete dobré místečko a zvolíte to správné nářadí, s marmyškou se vždycky pobavíte kdykoli v roce.

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (52 reakcí)

Přečteno: 11 114x
Průměrná známka: 1.14