Kanadský deník-jak to všechno začalo

- mdx

Duben

Na úvod se asi sluší napsat něco o sobě. Jmenuji se Martin Dvořák, některým lidem známý z internetových diskuzí jako „mdx“. Narodil jsem se přesně den po sametové revoluci a od útlého věku jsem byl veden k lásce k přírodě. Od mala mě zajímala myslivost a rybaření, ze kterého se po pár letech stalo pouze muškaření. Ze svých zálib jsem vycházel i při výběru vzdělání, a proto jsem se ubíral cestou lesnictví, které má v Čechách dlouho tradici. Úspěšně jsem svoje vzdělání dokončil v roce 2014 a stal se lesním inženýrem. Vzhledem k tomu, jaká situace v českém lesnictví v současné době panuje, rozhodl jsem se nezačít hned po škole kariéru v oboru, ale věnovat se spíše cestování a získat nějaké zkušenosti i v zahraničí. Několik zemí nabízí pro mladé lidi program working holiday. To znamená, že pokud si Vás vyberou, získáte roční pracovní povolení a můžete dělat prakticky jakoukoli práci, pokud vás přijmou. Mezi nejpopulárnější země patří v tomto směru Nový Zéland a Kanada. V Kanadě jsem byl na rybách v roce 2012, proto to pro mě byla jasná volba.


Typická barva vody

Získat vízum nebylo úplně jednoduché. Hodně mladých lidí má každý rok podobné úmysly jako já a roční kvóta je pouhých 1 000 míst na celou naši republiku. Já jsem nepodcenil přípravu, a tak se mi v roce 2015 nakonec podařilo vytoužené vízum získat. Nebudu vás zatěžovat detaily z osobního života, ale na cestu jsem se vydal až 14. dubna roku 2016. Protože začátky v nové zemi nejsou nikdy úplně jednoduché, v dubnu jsem moc času u vody nestrávil. Tento díl věnuji úvodu a základním informacím o rybolovu v Kanadě, konkrétně v provincii Britská Kolumbie (zkráceně BC). Proč Britská Kolumbie? Protože jsem si pro svůj roční pobyt vybral město Vancouver.

Kanada je snem mnoha rybářů, a to nejenom muškařů. Získat licenci k rybolovu je velmi jednoduché. Stačí navštívit rybářské potřeby nebo vládní webové stránky a zakoupit si licenci, jakou chcete. Zvlášť se kupuje licence na slanou a sladkou vodu. Cena se odvíjí podle toho, zda jste místní, a nebo turista. Tak jako tak není vůbec vysoká, když uvážíte průměrný plat a rozlohu provincie, tedy rybářské možnosti. Pro úplnost: roční licence stojí 80 kanadských dolarů, minimální hodinová mzda je kolem 11 kanadských dolarů a rozloha provincie je 952 263 km². Pokud si chcete ponechat ulovené lososy, lovit steelheady, jesetery a nebo lovit na některých řekách, musíte si k licencím dokoupit dodatečné „stamps“, tedy známky. Stejně jako licence se i ty dají pořídit na den, týden, a nebo na rok. Peníze z těchto známek putují na výzkum a ochranu daných rybích druhů.

Mezi základní rozdíly oproti našim pravidlům patří, že smíte použít pouze jednoháčky bez protihrotu a jen jeden háček na návazci. Není zde doba hájení, omezení denní doby lovu je většinou od svítání do soumraku, maximálně hodinu před nebo po. Spousta řek a jezer má však svá vlastní pravidla a výjimky, a proto je nutné nastudovat pravidla každého revíru zvlášť. Není to ale vůbec těžké, vše je dostupné na webových stránkách.

V Britské Kolumbii se vyskytuje mnoho rybích druhů. Popisovat všechny by vydalo na zvláštní článek. Můj článek je zaměřený na muškaření, proto uvedu jen druhy muškařsky zajímavé. Ano, jsou zde i kapři, ale neletěl jsem přes celý svět, abych je tu chytal, i když je to na muškařský prut velká zábava, hlavně v létě. V BC se vyskytuje všech pět druhů pacifických lososů. Hlavní rozdíl oproti atlantskému lososovi je ten, že všechny ryby, které vytáhnou z moře do řeky, po vytření uhynou. Ryby v moři jsou stříbrně zbarvené, po vstupu do řek probíhá změna barvy i tvaru těla typická pro každý druh. Čím jsou v řekách déle, tím je změna barvy a tvaru intenzivnější. Poslední změnou je, že přestávají přijímat potravu, a často pak není lehké je chytit.


Přístup k některým místům je pouze na laně

Losos čavyča, anglicky chinook salmon, místy nazývaný také spring salmon nebo king salmon, lat. Oncorhynchus tschavytscha. Je to největší druh, který běžně dosahuje délky jednoho metru a váhy přes 10 kg. Uloveni byli však i jedinci mnohonásobně těžší. Jeho tah začíná nejdříve na severu, a to v květnu a červnu. Jeho zbarvení je do bronzova až červena.

Losos nerka, anglicky sockeye salmon, místy nazývaný také red salmon, lat. Oncorhynchus nerka) je gurmány nejvýše hodnoceným druhem pacifických lososů a patří k nejmasověji průmyslově loveným druhům. Jeho průměrná velikost je kolem 70 cm a váha 3-4 kg. Barevná změna těla probíhá do ruda, hlava do zelena. Tah začíná v červnu a červenci. V některých velkých jezerech vytvářejí nerky sladkovodní populace. Tyto ryby nazývají Kanaďané kokanee. Kokanee nikdy nemigrují do moře - žijí v jezerech a táhnou na tření do jejich přítoků. Nerky patří k lososům, kteří obvykle jen málo reagují na předkládané nástrahy.

Losos keta, anglicky chum salmon, místy nazývaný také dog salmon - odtud našinci převzatý název „psí losos“, lat. Oncorhynchus keta. Je to druh, který se zpravidla nevydává na dlouhé tahy, ale tře se často na dolních tocích řek a již záhy po vstupu do sladké vody prochází jeho tělo degenerativními změnami. Patří ke kulinářsky méně oblíbeným druhům lososů. Jeho průměrná velikost je 75 cm a váha 5-6 kg. Pro mlíčáky je charakteristická hákovitá spodní čelist. Ve sladké vodě se jim na těle vytváří svislé pruhy ve fialové a žluté barvě. Tah začíná v srpnu, hlavní tah nastává v září a říjnu.

Losos gorbuša, anglicky pink salmon, lat. Oncorhynchus gorbuscha. Jeho početnost velmi kolísá. V lichých letech jsou to miliony kusů, v sudých letech se však vyskytuje pouze v některých řekách. Je to nejmenší druh, který má běžně míry 40-50 cm a váhu kolem 1,5 kg. Zbarvení je do růžova a samcům se vytváří charakteristický hrb. Tah probíhá v srpnu a září.


Příprava na chytání - ještě pln optimismu

Losos kisuč, anglicky coho salmon nebo silver salmon, lat. Oncorhynchus kisutch. Mezi rybáři nejoblíbenější druh, hlavně pro svou bojovnost. Průměrná velikost je 50-70 cm a váha do 5 kg. Největší kusy atakují i desetikilovou hranici. V některých řekách má „letní“ a „podzimní“ tah, hlavní sezóna je říjen. Tento druh také zakončuje tah všech druhů.

Lososy jsme vyčerpali a na řadu přichází sportovními rybáři nejvíce ceněná ryba - STEELHEAD! V podstatě jde o tažnou formu pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss), který tráví většinu života v moři a do řek táhne pouze za potravou nebo kvůli rozmnožování. Tím se podobá lososům, ovšem po vykonání rozmnožovací povinnosti nehyne, ale vrací se zpět do moře a celý cyklus se opakuje. Lov této ryby je velice náročný. Tah probíhá hlavně v zimě za extrémního počasí, tahy probíhají jen v některých řekách a v malých počtech, a i když má rybář záběr, zdolání steelheada je velice tvrdý oříšek. Běžně dosahuje ryba 5 kg, úlovky přes 10 i 15 kg však nejsou nemožné. Ulovit tuto rybu na muškařský prut je jedním z mých životních snů.

Z dalších lososovitých druhů se zde vyskytuje pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), pstruh „podřezanec“, anglicky cutthroat trout (Oncorhynchus clarkii), siven malna, anglicky Dolly Varden trout (Salvelinus malma) a siven velkohlavý, anglicky bull trout (Salvelinus confluentus). Také je zde několik druhů bílé ryby, které Kanaďané souhrně nazývají white fish.

To je z hlavních druhů vše. Doufám, že vás s většinou z nich seznámím na vlastnoručně pořízených snímcích.


Mušky na lov lososů a steelheadů

Nyní pár slov k vybavení na muškařinu. Jak jsem uvedl, vyskytují se tu ryby všech velikostí. S jedním muškařským prutem tu člověk nevystačí, proto jsem jich vezl hned několik. Poučen nezdary z první výpravy jsem tentokrát nespoléhal pouze na jednoruční muškařské pruty. Dvouruční prut má nejenom výhodu snadnějšího házení při omezeném prostoru za zády, ale jeho hlavní výhoda je v síle a délce - tedy schopnosti manévrovat s rybou. Kvalitní naviják s dostatečnou zásobou podkladu je samozřejmností, stejně jako celá škála šňůr od plavoucí po rychle potápivé. Zkrátka a dobře, víc než polovinu mých zavazadel tvořilo vybavení na rybařinu a materiály na vázání mušek. Možná svým článkem někoho inspiruji a také vyrazí do Britské Kolumbie. Zde je soupis prutů, které jsem vezl s sebou:

- lehký pstruhový prut AFTMA 4, délka 275 cm, na menší řeky a jezera, k němu suchá a mokrá muška, nymfa,

- těžší pstruhový prut AFTMA 6, délka 290 cm, na jezera a streamerování na řekách,

- prut AFTMA 9, délka 275 cm, na těžký streamer a na lososy, případně k lovu na moři,

- switchový prut AFTMA 8, délka 340 cm, jeho výhodou je, že se dá použít jednoručně i obouručně.


Jezero Rice Lake

Krátce po příletu jsem ještě dokoupil 380 cm dlouhý obouruční prut na AFTMA 7. Někteří rybáři mě zrazovali, že „sedmička“ je málo. A jestli měli pravdu? To ukáže až čas. Já osobně preferuji spíše lehčí vybavení. Ještě před odletem jsem si navázal některé osvědčené vzory mušek na pstruhy i lososy, ovšem s tím, že většinu doplním na místě až podle situace. To by asi bylo vše k obecným informacím a teď se můžeme vrhnout na samotný deník.

Do Vancouveru jsem bez problémů dorazil 14. dubna večer. Asi každý rybář ví, že 16. dubna je pstruhové zahájení, a tak jsem i já byl tady jako na trní a zjišťoval jsem kam zajet „zahájit“. Od kamaráda, který tu přes rok žil, jsem měl nějaké tipy, bohužel v můj neprospěch hrálo počasí. Hladina řek byla vysoko nad stav a nedalo se na nich chytat. Nevzdal jsem se a našel si informace, že přímo ve Vancouveru se vyskytuje několik pstruhových jezer, kam se pravidelně vysazují pstruzi duhoví. Sice v malých velikostech, ale lepší než nic, že?


Znechucení z rušného okolí

Pro svoji první vycházku jsem si vybral jezero Rice Lake v severní části města. Je snadno dostupné hromadnou dopravou, přibližně jeden kilometr od zastávky. Fotky jezera byly přímo úchvatné, nádherná krajina všude kolem. Zahájení vycházelo na neděli, takže i já jsem v neděli po obědě vyrazil. Nebyla to ovšem šťastná volba. Víkend, krásné počasí plus krásná příroda? Ano, stejný nápad mělo spousta dalších lidí, a proto to na jezeru vypadalo jako na pouti.

Neexistuje zde prakticky žádné omezení rybolovné techniky, a tak bylo k vidění téměř vše od položené po muškařinu. Jediné, co vidět nebylo, byly ryby. I tak jsem sestavil prut a asi hodinu zkoušel štěstí. Jediné místo, kde se na jezeru dalo muškařit, bylo plovoucí molo. Na házení dobré, ale bylo tu příliš mnoho lidí a hluku. Po hodině jsem to zabalil a šel raději na procházku. Rybu jsem neviděl ani neslyšel.


Řeka Capilano protéká přímo městem

Po zbytek měsíce jsem se více věnoval zařizování nového života a práce než rybaření. I tak jsem si ale našel cestu do rybářského krámu, který jsem znal už ze své první návštěvy BC. Velice ochotný prodavač mi poradil, kde a jak najdu informace o rybolovu, průtocích a podobně. Také mi věnoval brožuru o přílivech a odlivech. Jeho rada byla chodit na pstruhy na městská jezírka a nebo zkusit štěstí na řece Capilano, která teče přímo ve Vancouveru a měla by mít brzký tah lososů kisučů. Tah obvykle začíná už v dubnu a vrcholí v červenci. Na začátku táhne málo ryb, ale množství se postupně zvyšuje.

První vycházku jsem stihl ještě před koncem měsíce. Capilano je krásná říčka menší velikosti, která tvoří hranici mezi severní a západní částí města. Jako první táhnou menší ryby, a tak jsem se vyzbrojil šestkovým jednoručním prutem. Nebudu vás dlouho napínat. Lososa se mi ulovit nepodařilo, vlastně jsem neulovil nic. Potkal jsem místního muškaře s dvouručákem, který se se mnou dal ochotně do řeči. Řekl mi, že zatím slyšel o jednom úlovku lososa a že v dubnu je to opravdu velmi náhodné. Stejně náhodně se zde člověk může potkat i se steelheadem nebo s medvědem.

S tím se pro měsíc duben loučím a setkáme se v dalším měsíci, tentokrát už s více zážitky od vody.

Autoři fotografií: Martin Dvořák, Martina Kupková

Článek byl publikován v časopise Rybářství

Autor: mdx - ®

Diskuse k článku (11 reakcí)

Přečteno: 5 502x
Průměrná známka: 1.05

Související články

Kanadský deník - první krůčky

Náhle za sebou slyším: „Je tam!“ a vidím kamarádův prut ohnutý jako luk.