Velký proud přinesl velké ryby

10.9.2015 - Tomáš Nooki Novotný

První delší výpravu loňského roku jsem naplánoval na začátek května. Jelikož se termín velmi přibližoval termínu porodu mého prvního potomka, měl jsem obrovskou radost, že ještě můžu na pár dní k vodě. Musím tímto velmi poděkovat své milované manželce za její toleranci a trpělivost s mým velkým koníčkem.

Jakmile jsem měl doma termín „schválený“, vzal jsem telefon a radostně sděloval kamarádovi Honzovi, taktéž zarputilému rybáři, že můžeme vyrazit. Obratem se jsme se domluvili, že naše třídenní výprava bude zacílená na řeku a místo že bude nedaleko od Honzova baráku. Čtyři dny před odjezdem na výpravu jsem Honzovi zavezl deset kilo boilií EXTRA CARP s příchutí Chilli-Robin red, Mussle a Jahoda-ryba. Honza pravidelně každý den zakrmoval zvolený úsek řeky a věřil stejně jako já, že naše šance se s každou kuličkou značně násobí.

Den první

Konečně nastal den odjezdu. Balím všechnu potřebnou rybařinu a auto nacpané k prasknutí sotva zavírám. Snad jsem nic nezapomněl. Loučím se s manželkou a doufám, že můj budoucí malý rybář dodrží svůj termín a nebude chtít přijít na svět právě v tyto dny. V autě volám Honzovi, jak to vypadá s vodou. Honza popisuje, že voda byla celkem klidná celý týden, ale poslední dva dny se trochu přikalila. To nejsou zrovna příznivé zprávy, ale nedá se nic dělat. Snad to ryby úplně neodradí.

A už jsem u vody na vybraném místě, užívám si klidu a doufám, že nás čekají tři perfektní dny plné krásných úlovků. Po několika minutách už vidím přijíždět Honzu. Hned v prvním okamžiku čtu z jeho výrazu, že je něco špatně. Pracovní povinnosti mu nakonec nedovolují absolvovat naši výpravu. Zůstávám tedy sám. Začátek se zrovna nevyvedl, ale snad to je poslední nemilá novina.

Honza odjíždí a já začínám s obvyklou přípravou. Nejprve rozbalení prutů, pak postavení bivaku a nakonec také nafouknutí člunu. Ten jsem vzal, jelikož chci chytat v užší části řeky, kde je více vázek.

Zvolený úsek řeky nemá nikterak zajímavý reliéf dna, jedná se spíše o klasickou plavební dráhu. Ale i v takové části se dají najít atraktivní místa. Já jsem vybral dvě rozdílná. První je v korytu řeky. Je zde průměrná hloubka asi 4,5 metru. Tady mám políčeno spíše na větší ryby. Počítám, že četnost záběrů asi nebude veliká, ale případný záběr bude stát za to. Druhé místo je na kamenité hraně, kde koryto vybíhá z hloubky až k 1,5 metru.

U prvního prutu volím montáž s háčkem velikosti číslo 8 a měkkou šňůrku s nosností 15 lb s fixačním kroužkem na ramínku háčku, s hotovým rovnátkem EXTRA CARP a plastickým olovem přidaným na šňůrku asi 5 cm od háčku a s převlekem proti zamotání. Olova zvolím v gramáži 160 až 200 gramů. Nastražuji kuličku boilie o průměru 20 mm s příchutí Magic Squid-Broskev doplněnou obalovací pastou stejné příchuti. K montáži dávám PVA punčochu, kterou jsem naplnil drceným boiliem Magic Squid-Broskev a konopnými peletami. Prut nahazuji na kamenitou hranu do hloubky 1,5 metru.

Na druhou montáž dělám obdobnou sestavu, pouze místo měkké šňůrky navazuji ztuženou šňůrku o nosnosti 25 lb. Poslední asi čtyři centimetry ztuženého potahu jsem stáhl. Nastražuji boilie Magic Squid-Robin red doplněné plovkou v příchuti Robin red. Do punčochy drtím boilie stejné příchuti a prolévám ho boosterem Robin red. Nahazuji do koryta do hloubky zmíněných 4,5 metru.

Když je vše připraveno, sedám si před bivak a vychutnávám si příjemný klid. Asi po hodině, právě ve chvíli, kdy se zvedám, že si otevřu k tomu příjemnému odpoledni pivo, se ozývá první záběr. Je to skvělé - pípák se najednou rozkřičel a já vidím, že zabral první prut z mělčí části řeky. Okamžitě přibíhám k prutu a lehce přisekávám. Jsem nadmíru spokojený, že záběr přišel tak rychle. Zdolávání probíhá celkem hladce a já po necelých deseti minutách podebírám prvního kapříka své výpravy. Potvrdila se má předtucha, že na prvním mělčím místě bude větší aktivita menších ryb. Vytahuji totiž z vody krásného osmikilového kapra. Pokládám ho na podložku a navzdory tomu, že to není nijak velká ryba, neodolám - na foťáku nastavuji samospoušť a s prvním úlovkem se fotím. Po chvíli je ryba opět bez úhony ve svém živlu a já fotku trochu škodolibě posílám Honzovi.

Opět nahazuji na stejné místo svého prvního úspěchu, ale můj úspěch už se ten den neopakuje. Je večer a já jsem nucený, kvůli našemu rybářskému řádu, vytáhnout pruty a jít si lehnout do bivaku. Ještě předtím ale beru kobru a dokrmuji obě místa dvěma kily boilie Magic squid-Robin red a Broskev.

Den druhý

Je brzo ráno. Vstávám. Jen co vylezu z bivaku, vidím, že silné noční deště zvedly hladinu řeky. Kvůli většímu průtoku musím opustit první lovné místo na kamenité hraně, protože ani 250gramové olovo zde nedokážu udržet. Vybírám další místo. Nahazuji při břehu u své strany zhruba 70 metrů po proudu. Druhý prut zůstává v korytě na svém místě. Když je vše ve vodě, usedám do křesílka a vychutnávám si ranní kávu v kouzelném prostředí zdejší přírody. Do večera se mi daří zdolat pět kaprů v rozmezí od pěti do 11 kg. Je evidentní, že ryby na krmení reagují velmi dobře. Čtyři záběry přišly z nového místa na boilie Magic squid-Broskev a jeden záběr z koryta na Magic squid-Robin red.

Už za tmy přichází jeden nesmělý záběr z koryta na panáčka z Magic squid-Robin red. Hned jak zasekávám, cítím, že se jedná o rybu jiné váhové kategorie. Proud řeky má velkou sílu, a tak raději skáču do člunu a vyrážím za rybou. Je to skvělé, ryba mě tahá po řece několik minut a já si souboj vychutnávám. Nakonec ji dostávám pod člun. Ještě pár posledních výpadů a pak se mi ve svitu čelovky zjevuje krásný šupináč. Hned na poprvé se mi ho daří navést do podběráku. Nadšení se mísí se zvědavostí, kolik bude ryba vážit. Rychle jedu na břeh. Když mám kapra na podložce, prohlížím si ho a odhaduji ho asi na 14 kilo. Krásná ryba... Ručička váhy mě poťěšuje, když se zastavuje na 16,30 kg. Paráda! Nemá mě kdo vyfotit, proto nastavuji samospoušť a fotím si toho krasavce. Rybu nechávám plavat a stahuji pruty. Jdu si lehnout a přemýšlím o dnešních úlovcích.

Den třetí

A je tu poslední den výpravy. Vstávám a je ještě chladno a tma. Všude ticho, jen pár šplouchnutí ryb z mých lovných míst. Co víc si přát? Dnes udělám změnu: namísto boilie v příchuti Broskev stražím pod háček kuličku s příchutí Tuna-Garnela. Opět přichází série záběrů na oba pruty. Jedná se o ryby do deseti kil. Takové rozhodně potěší, ale rád bych ještě vytáhl něco většího.

Po obědě mám záběr na kuličku boilie Tuna-Garnela. Prut ve stojanu se začíná ohýbat a já rychle přiskakuji a přisekávám. Zjišťuji, že jsem nepovolil brzdu navijáku. Napravuji to a kapra snadno zdolávám. Bude to asi opět menší ryba do deseti kil. Když je však už ryba pod břehem, vidím velkou tmavou hlavu kapra. To nebude tak malá ryba! Dělám poslední výpad a kapra podebírám. Už když ho zvedám s podložkou, je mi jasné, že mám rybu kolem patnácti kil. Váha nakonec ukazuje 15,9 kg a já se loučím s výpravou parádním zdravým šupináčem. Když nastavuji samospoušť, slyším auto - zrovna za mnou přijíždí Hozna. Nakonec mám tedy fotky od něj a jsem maximálně spokojený. Na Honzovi je vidět zklamání, že tu nemohl být také, ale z mého maximálního nadšení poznává, že jsme tu nechytali naposledy. Tři dny na řece a dvě ryby přes patnáct! Co si víc přát? Balím a těším se na další výpravu.

Mnoho krásných zážitků u vody přeje