Petrson-Nevím jak to vypadá u vás na vsi s přemnoženým tchořem, ale předpokládám, že asi stejně jako u nás s dravím ptactvem, bydlím totiž pár km. od záchranné stanice v Bartošovicích kde je léčí a posléze vypouštějí.O tom že právě dravci mají nezvratný podíl při hubení hlodavců není pochyb, ale také není pochyb o tom, že právě v městských aglomeracích se tito uměle vysazovaní dravci (kvůly likvidaci holubů, potkanů atd) věnují ve velkém hubení zpěvného ptactva kterého je již i tak poskrovnu.

>> Vilda nj. > možnosti určitě jsou, lépe řečeno mohly být, kdyby kompetentní instituce prostě konaly, k čemu je zavazuje poslání a zákony. Tj. kupříkladu MŽP a ochránci přírody by třeba mohli ochraňovali přírodu, tedy i původní faunu, zatímco myslivci by se věnovali dejme tomu lovu. Dochází-li ke kocourkovské proměně aktivit a zmatení jazyků, kdy naprostou nečinnost placených odborníků suplují jen postižená, úzce lovecky orientovaná, ještě k tomu dobrovolná sdružení, výsledek asi nebude pravý ořechový.
Sám nejsem horentním zastáncem odstřelů, právě pro jejich tvrdost a nevratnost. Činovníci, zodpovědní za komplexní dlouhodobá řešení, ovšem za léta nenabídli žádnou alternativu (legislativní zelenou sklopným pastím, sítím, uspávacím střelám; jistě je povícero způsobů). Jak si tedy proboha při té drzosti, kdy v daném ranku neodpracovali ani čárku, přestože si ji z našich daní nechali tučně zaplatit, ještě dovolují kritizovat dobrovolníky? Jen za to, že hodlají činit, co mohou ze zákona - totiž regulovat v rámci daných pravidel lovem.
Osobně mi bude milejší, když myslivec při cílení na domnělého norka potrefí tchoře, než když při lovu divočáků sejme kolegu. O vzácnosti takových tchořů, aspoň u nás ve vsi, asi nemůže být řeč, když stačí chasníkům vyplenit kurníky i ve středu vsi několikrát do roka. Naznačuje to, že problém začíná být širší a již se netýká jen druhů nepůvodních. Přemnožena začíná být příkladně i kuna skalní, donedávna vzácná. A výčet by mohl pokračovat.
Postřelení osob při lovu divokých prasat v článku glosoval odborník, který ovšem druhou větou unisono dodává, že by divočáky stejně střílel radši, než ty norky. Vtipná kaše protimluvu mě pobavila - dává konkrétní obrysy nekompetentnosti oslovených. Řešení by podle toho pána vlastně nejspíš bylo geniálně prosté: Co kdybychom takovou střevličku východní potírali třeba cíleným odlovem cejnů? Ti jsou totiž také mnohde přemnoženi, jako divočáci.

Petrson- ve všem s tebou souhlasím , ale jsou i jiné spůsoby likvidace kormorána např. nástřik vajec barvou, ale to by musel někdo udělat a za darmo ani kuře......... . Ovšem s norkem a dalšími savci je to horší tam hrozí i to, že začneš likvidovat původní faunu, ale co třeba odchyt a následná likvidace živých zvířat.

>> Vilda > jak píšeš, kormorán je pěknou ukázkou vavřínové dřímoty kompetentních, v tomto případě hlavně zákonodárců.
Během vyjížďky s vydrami polabskými za rybami byl čas na pokec o milých exotech. Pravda, hezulat, leč od přírody blbých jak necky. Je známo, že kormorán (a spousta dalších vodních predátorů) zdaleka nezahubí jen kořist, kterou stačí spotřebovat, byť se tuto skutečnost někteří ekofilové snažili zamlžovat a zevšeobecňovat mytyckými zkazkami o přemoudřelé zvěři. Prostě loví a loví, mechanicky jako stroje. Až v okolí už není co do volete, postěhuje se vyčistit další úsek. Jeden z nás je zároveň myslivec, logicky tak došla řeč i na odstřely. V onom kraji byly totiž na popud vodohospodářů povoleny a ryb. svaz začal spolupracovat s myslivci.
Zjistilo se, že sám od sebe se po drahých opeřencích nikdo nepřetrhne. I když občas přelétávají v hejnech, jako teritoriální lovci posléze v párech obsazují úseky toku (budoucí spíže). lovec musí páreček většinou delší dobu stopovat a čekat, jestli se náhodou přiblíží na dostřel. Pak se je pokouší dostat do vzduchu (legislativa neumožňuje střílet jinak, než za letu). Zjistilo se ovšem, že tohle je prostě nemožné. Ochrané reflexy, na rozdíl od stravovacích, má totiž kormouš kupodivu vyvinuty velmi dobře. Když se jej někdo snaží z hladiny dostat podmíněně, neodlepí se, ani kdyby po něm metaly granáty. Došlo tedy k "náhradnímu řešení". Pokud nimrod má to štěstí, že ptáci přizevlují na dostřel, nesmí promarnit šanci, kdy se jeden z nich ponoří. V tomto zlomku je nutné druhého sejmout, dokud se první nevynoří. Pak se honem pokusit trefit i druhého, než se vzpamatuje a zmobilizuje k úniku. Tím lov končí, protože jestli se v blízkosti pohybovali další grafitoví opeřenci, po střelbě jsou spolehlivě na leteckém ústupu (přesněji, lidově řečeno, "dávno v prdeli"). Dobře totiž zvuk bouchačky znají, reagují na něj velmi pohotově. V luftu jsou celkem rychlí, navíc malí, takže možnost některého dostat ještě po přebití krochny je pouze "akademická". Jen nejzdatnější střelci sejmou víc než 2 kormiče za vycházku, to ještě můžou hovořit o vydařeném lovu. Obvyklé je skolit jednoho, semtam 2 kousky. Když jsem nad tím kroutil hlavou a namítnul, jestli by nebylo lepší zvolit "hromadnou očistu peří" brokovnicí napříč hejnem, byl jsem poučen, že kormouš je tuhá houžev. Brokovnice s ním jen tak nezatřese (musela by překvapit hodně zblízka - opět spíš teorie). Proto se nejčastěji používají malorážky. A je třeba trefit pokud možno do hlavy. Nepovede-li se, je nutno fógla již zasaženého ještě pojistit dalšími 2 až 3 ranami. I přesto může vzácně uletět.
Svaz tedy začal vyplácet odměny - bezpečně padla řeč právě o 500 Kč. Jen si nejsem jist 100% , zda to bylo za ptáka či celý pár, ale podle všeho za kus. Ani tato nabídka kámoše nezlákala (sám na nich byl jednou, další postřehy měl od kolegů, kteří se k odstřelu "za žold" semtam přemluvit nechají). Uvedl důvody, které jsem už zmínil: škoda drahé munice, žádná trofej, dlouhé obstrukce s evidencí (je třeba úlovek nahlásit či předat na mysliveckém sdružení, zaznamenat, následně s ním na veterinu, proti papíru je pak vyplacena odměna). Při běžné úspěšnosti 1, max. 2 dosažených úlovků za půlden až celý den, projetém benzínu a dalších nákladech, jak sám říka, "by se na to mohl vykašlat". Raděj půjde na ryby nebo - světe div se - právě toho přemnoženého divočáka, když zrovna není dlouhodobě hájen.
Inu, není se co divit, že se obtížně hledají lidi, ochotní se odlovům věnovat.

>> Lutra > jo, ono zviřátko i na ulici velkoměsta vypadá celkem mile. Není tak dávno, co jsem v Nuslích na nočních při cigárku tyhle dárečky často viděl pobíhat křižovatkou. Roztomilí jsou jen do tý doby, než sousedi ráno zjistí, kolik kabelů jim v autech překousali. Takovýchto nasrání za ranního kuropění jsem tam též užil dosyta.

Kritika ale nemířila na článek jako celek. Beru jej za poměrně obsažný, vyvážený - místo k vyjádření dostalo vícero stran. Při tom autor sám těžko ovlivní postoje na slovo vzatých - účastní-li se z pozice odborníků a uvádí-li podložená data. Ovšem, jejich oportunismus a pasivita, s jakou klidně háží potíže za hlavu, mě vážně zarazily. Kdyby situaci uměli nazřít bez filtru zaujatosti, už to přemnožení divočáka by leccos napovědělo. Přestože je vyhledávaným úlovkem a trofejí, nedaří se jeho stavy optimalizovat. I když limity jeho hájení byly místy sníženy, pokud vím. Snad nikdo nechce, aby neřešená situace přerostla v poměry, známé z Austrálie.

Petrson: dost dobrý, mluvíš mi z duše, jako největší paradox v kauze Norek vidím to, že valná většina se k nám dostala právě díky ekoteroru, který ta ubohá zvířátka po vloupání na farmu pouštěl z těch ohavných klecí na svobodu.

>> JKL, Hroch > díky za poděkování, chlapi. Jednoho potěší, když si ještě začne myslet, že nesmaží jen samé nesmysly :))

Pánové byl jsem u toho když před se asi 20 lety začal kormorán objevovat na mušově,všichni z toho byli nadšení a o odstrelu nemohla být ani reč a všichni veděli moc dobře co co je za svini. U nás před pár lety dávali myslivcům za zastrelení kormorána kapra na soukromých rybnících,ale je to asi pozdě a to se knám začíná tlačit z Německa Psík mývalovitý tam už nevý co sním.

hroch2: Bobr i kormorán nejsou zavlečené druhy. Bobr ale u nás přišel vinou člověka o přirozené predátory jako je rys a vlk. Takže jeho stavy budou muset být regulovány člověkem, který nerovnováhu zavinil. Mimochodem - bobr byl již u nás v minulosti zcela vyhuben. U kormorána je to tak, že už za Jakuba Krčína se v Čechách vyskytoval - a byl považován za škodnou. Jednalo se tenkrát o hejna která se během tahu "přikrmovala" na rybnících. Problém kormorána je hlavně v tom, že mu lidé nabídli "Švédský stůl" s potravou ve vnitrozemí. Mělké přerybněné nádrže, "protipovodňově" upraverná koryta toků bez úkrytů pro rybu, nezamrzající toky pod přehradami. Svůj vliv mají i roky mírných zim bez mrazů a sněhu. Nutrie se do přírody dostala z kožešinových chovů, neškodí přímo obsádce - je býložravec - ale dokáže nepěkně porušit hráze a břehy. Jiná kapitola je norek - byl k nám zavlečen jako kožešinové zvíře - a naše klima mu svědčí. Mohutně se množí, a je to skutečně velmi výkonný predátor. Chci tím říct, že regulace stavů je v situaci, kdy jsme my lidé zbourali přirozenou rovnováhu nutná. Ale musí být prováděna s rozumem. A tady je myslím největší kámen úrazu.

Kdybych mohl tak PODEKUJU Petrsonovy za skvělý zápis!!!
Jinak já jsem pro regulaci stavů čehokoliv ,pokud je to vážně potřeba a dovoluje to zákon!!
Hlavně bobr,nutrie,kormorán

Téma navozuje otázku funkce loveckých sdružení (jak Myslivecké jednoty, tak ryb. Svazů, mimo jiné) jako přirozených regulátorů. Tedy dalším důvodem legitimizuje lov jako takový a jeho další zachování, neb prostě nejen v tradičním řádu má stále místo. Příčiny z článku jasně vyplívají. Zaujaly v něm především komentáře „zasvěcených", zvlášť pobavila slova pana Stýbla ze SOPu. „Ano, bylo by dobré, kdyby zde nebyli. Na druhou stranu střílením nezmizí". Jeho shrnutí: „ ... je to celé nesmysl. Mělo by se totiž začít legislativou nikoli zástřelným na norka. Já být myslivcem, tak bych začal právě u divočáků,“ mě pak rozhodilo natolik, že vlastně tápu, jestli právě on náhodou není z organizace, kompetentní se invazními druhy zabývat vážně. Pokud se nemýlím, předvedl pan Stýblo elegantní otočku zády. Jako klas ve větru - možná té populární ekofílie.
Mlhavé důvody, proč dostal k širému přemítání prostor pan Kůs ze ZOO ponechám stranou (třeba v časech dovolených nikoho povolanějšího nesehnali). Aspoň jsem se opět zasmál, tentokrát verdiktům o myslivcích. Abych nekřivdil, jako specialista na cizokrajná zvířata si jistě určité závěry dovolit může. Potíž vězí v tom, že bude spíše odborníkem na jejich chov. Což je přesný opak podstaty problému. Z jeho tónu je dále zřejmé a-priori podceňování zkušeností a odbornosti, resp. podsouvání presumpce viny, nimrodů. Zjevně je mimo obraz v záležitosti "výpalného". To je za vybrané druhy škodné (např. u kormorána - viz večerní trachtát >> :) propláceno až po doložení "corpusu delicti": samotného úlovku, zpravidla přes myslivecké sdružení veterinární správě.
Pan Stýblo se co do vtipnosti svým resumé také zahanbit nenechal, i vyseknul ukázkovou plavbu vodami legislativy. Právě její nedostatečnost v dané oblasti a neochota ji změnit, vedou zainteresované k operativnějším řešením, tedy cestou výjimečně (poněkud nestandardně) udělovaných výjimek k odstřelům. Od pána ze zahrad (a konečně proč ne i z pohovek ochránců přírody) bych tedy například čekal zmínku o uspávacích střelách, coby alternativním řešení. Takhle, pánové, hlavy v písku na výbornou, komické výstupy dobré, ostatní za pět.

Závěr, jež si přebírám - lovci, kteří by se k nim nechali najmout, by si asi rádi osvojili vědomosti o proplácených zvířatech a při dnešních cenách střeliva dobře rozmýšleli, po čem pálí.
Řešení ale tak jednoduché nebude. Jednak patrno, že je dost "naturamylů", kteří bez MRKnutí z instantní krabice vysypou tucet důvodů, proč odstřely nepovolit. Aniž by pochopitelně nabídli jiné řešení...to je snad už móda nebo nové "hobby" či "trendy"...
Druhak, otázka pošroumané etiky, která se vtírá spolu se záluskem na finanční kompenzaci, se zde bohužel míjí realitou. Ceny střeliva ( + dalšího nutného vybavení, poplatků a licencí, krmiva...) , jak jsem již naznačil, jsou v tomto koníčku už tak neobvykle vysoké. Je třeba rovněž mít na paměti tradiční motiv lovce: trofej, případně část úlovku jako slavnostní pokrm. Invazní predátoři neskýtají ani jedno. Zahrneme-li ještě čas nutný k vystopování, úspěšnému odlovu a zdlouhavým procedurám, spojeným s dokumentací a odměnou, případně další náklady (p. h., ap.), uvědomíme si, že požadovaných 500 Kč. je v souladu s objektivními ukazateli.

Tedy bestie vůči rybkám, ale člověk kolikrát není lepší.

lubos666: parádní záběry, proti kormoránovi, ač jsou oba bestie, ten norek je alespoň dle mého názoru krásnej. Ale nepůvodní takže...:-)))))