......ještě navrhuju ty kterým bude odebrán dekret zavřít do kriminálu.

Bacha San >> Všechno jde,když se chce.V první řadě myslím pstruhové revíry ke kterým patří obrovské množství chovných potoků. V podstatě by stačilo,kdyby se zrušili zarybńovací plány,stejně v součastnosti neplní svůj účel,většinou spíše škodí.A stačí,aby žadatel o dekret předložil plán,jak chce postupovat,aby v revíru udržel nebo obnovil životaschopné populace původních reofilních druhů ryb. Života schopná populace je populace,která je složena ze všech věkových kategorii a alespoń částečně se udržuje samovýtěrem.A stačí jednou za 5-6 roků provést zhodnocení na revíru odborným pracoviště-ichtyology, kdy by to platilo ministerstvo a při nedodržení by to zaplatil uživatel včetně dalších sankcí a přišel by o dekret. Naprosto jednoduché,ostatně svazy mají tekoucí vody od státu zdarma a když si toho neumí vážit,tak at´ si jdou budovat duhákodromy na rybníky. Stejně je jenom otázka času,kdy svazy o dekrety na tekoucí vody začnou přicházet. Od září začal na šumavě obrovský projekt-dělají ho odborná pracoviště,kdy se budou zkoumat populace ryb na obrovském množství míst včetně genetiky,životaschopnosti,nemocí a td. a na to navazuje výzkum,který se bude zároveń provádět na německé straně.Trošku o tom projektu vím,protože jsem za spolek psal doporučení na realizaci a přidělení grantu. A zkoumat se budou toky kde se nehospodaří,kde hospodaří národní park,kde hospodaří svaz-MO postaru a potom běžné svazové revíry. Jaký myslíš,že bude výsledek?? Podle mě se jednoznačně ukáže,že ve většině případů za špatný stav populací ryb ve pstruhových revírech včetně ztráty schopnosti se rozmnožovat(svazové vysazování genetického paskvilu) může svazový způsob hospodaření a to bude impuls k tomu,aby svazy začali přicházet o dekrety. Tak je potřeba začít reagovat s předstihem ve prospěch pstruhových vod,aby se jich nezmocnili různí zbohatlíci a vrcholový svazový funkcionáří-některé jejich kroky se jinak vysvětlit nedají. Petrův Zdar

potočák 62 >> Sucho a teplota vody jsou pro pro ryby dvě celkem různé věci. A co se nového rozdělení dekretů týče, jak dlouho se o tom mluví?
"...s přihlédnutím na to,jak chce žadatel udržet životaschopné populace původních reofilních druhů ryb." Ano, to by bylo hezké, ale kdo by dělal to "přihlédnutí"? Nějaký státní orgán?
Dopadlo by to tak, že by se ty lukrativní revíry zašmelily. Jako příklad stačí rozsudek na Bečvu.

Stilet >> poslední roky po ukončeni vytěru bereme z trojanovic.- jednou tam byl tuším Domašov a ta Jilemnice - do první zimy ryba je i roçku byvá ale s po2 to je o poznání horší. Letos se vzal za svazovka od vedle cca 50 000 ks plůdek jsem Sadil obojí Rybky byly vitální že svazovky byl starší- vysazoval se i později.
S tebou jsem se bavil při prvním předavaním plůdku.
Co se tyče ožp a úředníků vůbec - sami jsme se bavili že úroveň je rozdilná a- sám s i mi řikal na koho se obracet a na koho ne jmenovat je nebudu - zkušenost byla stejná😬 vodopravko tady neďeláš tak nevíš jaký úřednik v R p R ještě čihátřeba na stavebku .Odezva není vždy řešení vyměnil jsem si s nimi x zpráv když se na černo bagrování na Bučkovém či zásadně na km úseku kněhyně uhynulo 500 ks Po a vranky- elegantním oduvodněnim to zakopalo do autu- nepomohlo ani rozmaznout úhyn v
novinách _sám si mi To tehdy oznamoval.
To jenom poznámka k těm nepřesnostem, vyhořeni a kecům😁. Měj se krasně

Bacha San >> Období sucha jsou přirozené,byli i v minulosti a potočák je přečkal. Voda se otepluje díky regulacím . jediná záchrana pro potočáka a lipana je rozbití monopolu rybářských svazů na vodní toky a nové rozdělení dekretů na revíry s přihlédnutím na to,jak chce žadatel udržet životaschopné populace původních reofilních druhů ryb. Petrův Zdar

Že jdu zrovna kolem, na pstruhové vodě jsem začínal v roce 1982. Po vojně. Nechci tvrdit, že tahdy bylo všechno lepší, ale prošel jsem si, co se Po a Li týče, celým rozmnožovacím procesem na dvou pstruhařských líhních jako občasný dobrovolník. Dobře si pamatuji dobu, kdy duhák nahrazoval potočáka a tehdy to bylo bez diskuze o lenosti. Co se současné doby týče, hluboce si vážím všech, kteří s potočákem pracují a věnují mu úsilí, ale jak je psáno v úvodu, bez pstružích líhní by potočák odešel do věčných lovišť.
Za posledních 30 let se zvedla průměrná teplota tekoucích vod v Česku o téměř dva stupně celsia a bude se dále zvyšovat. V tak "teplé" vodě potočák ztrácí schopnost přirozeného výtěru.
Zachraňování potočáka se proto jeví jako sysifivská práce.

Rožnovák >> Nevím jistě, jestli je Tvůj pohled z dálky dost ostrý...z nedaleké líhně?...Jeseníky jsou nedaleko Rožnova?...a to ještě Polská strana. Raději nepiš nepřesnosti, vše už bylo vyzkoušeno a výsledky prověřeny. Když se na přelomu století bral plůdek od dodavatele, co dnes, byla výtěžnost 0,5% do PO 2. Hrůza jak fakticky tak i ekonomicky. Pak se sedm let dělal PO jinak a výtěžnost byla 8% PO2. A pak se chtěl dělat PO zase jinak...a výtěžnost 0,5%. Konečně se letos koupil nějaký plůdek (20%)opravdu zblízka, i když z jiného povodí. Dával se do nejlepších potoků. Ročků tam je neúrekom tak 40%. Nyní je potřeba udělat další krok - OCHRÁNIT TYTO POTOČÁKY PŘED VYDROU. Tady všichni poraďte. Co betonové (v CHKO kamenné) bloky s úkrytovými otvory. Co petice na přesunutí Vydry Říční do lovné zvěře vedle Kuny Lesní a Skalní, či Tchoře Tmavého či Světlého. Mimochodem, kdo viděl vydru?..skoro všichni a kdo viděl někdy Tchoře? Ale rady, mající smysl, ne kecy, co tu čtu už 15 let.

Fryčer >> V tomto konkrétním městě jsou na ŽP lidé, kteří běžně s výborem MO komunikovali a i jako běžný rybář mám i dnes vždy odezvu. Ne pane, tady to není o úřadě, tady je to o rezignaci, vyhoření....

Mates PB >> dik

milanpindryc >> bereme remonty z ověřených chovů. Pro oživení krve. Jak PP, tak Li.

Mates PB >> a jak je to s udrzenim nejake variability genofondu kdyz se pouzivaj matecne ryby chovane v lihni…
To musi po par letech zakonite dochazet k pribuzenskymu krizeni a to je v podstate likvidacni…nebo jak to resite?

Mates PB >> ok, dík.

Mates PB >>toto by sedelo s tým, čo nám týpek hovoril v Slovrybe, že najhorší je lipeň a že je s tým kurva roboty, aby z toho niečo bolo a vyprodukovali ho.

Knapík >> Takhle se na to nemůžeš koukat. Pokud se bavíme o PP - Všechno se odvíjí od toho jestli sáhneš do ryb ve správný čas. Někdy nedokážeš zjistit, že jikra už je přezrálá a to pak je prostě problém. A to se může stát s mladou i se starou rybou. Obecně u PP nevnímám problém s jikrou u starších ryb, Když ryba tzv pouští a nemá v tom krev, nebo cucky, tak většinou není problém.

U lipana jsou lepší výsledky u mladších ryb, ale tady záleží na spoustě jiných věcí co do toho vstupujou...... od konstatní teploty vody po kvalitu mlíčí....U lipana je víc věcí který ti můžou zkurvit i relativně pěknou jikru.

Výr >> Líhně určitě lipana nevyřeší, vím to z vlastní zkušenosti. Sadíme každý rok. Podle plánu bych teď měl chodit suchou nohou po lipanech 40+, ale to se neděje.....

Jeden zajímavý příběh z historie někdy v 70 nebo 80 letech došlo k vytrávení Jizery. Tenkrát se ČRS semklo a vysadilo se mnoho lipanů z celý republiky a rok byla Jizera hájená. Prý pak tam byl lipaní ráj, ale asi dlouho netrvalo. Do dnes žijí v Turnově lidi, kteří dokázali ročně odnést 200ks lipana...

Takže možná, lepší že tam ten lipan není. I když je už asi 6 let celoročně hájený....

Fryčer >> u nás na sm byl loni ješte za 16. Nevím o tom Liheň by měla být blízko aby měla podobné klimatické podmínky když znaš zdroj Pog je To super- to si řeší hospodář- spíš je potřeba si ho včas zajistit s kama poptavame roky bereme vlastně od blizkeho chovatele co ďela i reofilky i kapra, Historicky jsme i vytirali vlastni jikru ale pro Pog jsme museli každoročně do potoka a neměli jsme vlastní komorovaci zařízení a jikru jsme kulili u sousedů. Asi jednou ,jsme brali právě z Domašova ale je To ale od nás dál. Letos jsme se rozhodli pro papirově vhodnějši zdroj a začli brát čast plůdku ze svazové lihně co je kousek od nás - co mají generačni hejno ze sveho reviru jež pravidelně obměňuji.- po 2 letech se dá i trochu srovnat který plůdek se chytl lépe- i když na potocích budou nějaké proměné.