Rybářské svazy a ochrana původních druhů ryb: Jaká je realita?

Rybářské svazy a ochrana původních druhů ryb: Jaká je realita?

Kategorie: Všeobecné

3. ledna 2020 vyšel na stránkách Ekolist.cz článek „Rybářské svazy selhávají v ochraně původních druhů ryb“. Jeho autor Jan Knap, předseda spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního, z.s. (a člen Českého rybářského svazu, z. s.) v něm nabízí čtenářům řadu tezí, jež je možné shrnout do jedné myšlenky: rybářské svazy v posledních letech rezignovaly na snahu o udržení původních (respektive reofilních) druhů ryb.

Bohužel je nutné konstatovat, že v tomto textu se objevuje celá řada zavádějících nepřesností a faktických nesrovnalostí, a co hlavní, Jan Knap své subjektivní závěry nijak nedokládá. Pojďme postupně.

Autor článku poukazuje na fakt, že stát poskytuje své tekoucí vody rybářský svazům na základě nepsané dohody: „my vám bezplatně poskytneme tyto vody a za to od vás očekáváme, že se postaráte o fungující populace reofilních druhů ryb na těchto vodách“ (citace). Rybářství se však neřídí nějakými nepsanými dohodami, ale příslušnými právními normami, zejména zákonem o rybářství a vyhláškou k jeho provedení. Ke každému rybářskému revíru existuje povolení o výkonu rybářského práva (dekret) vydané příslušným orgánem státní správy rybářství, které stanovuje způsob hospodaření v rybářském revíru, včetně úřadem určeného minimálního množství vysazovaných druhů ryb – tedy povinnost Svazu (jakožto uživatele revíru) každoročně vysadit nejméně předepsané spektrum rybích druhů v určitých věkových kategoriích. Struktura těchto zarybňovacích plánů vychází z charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky, tak, aby byla zajištěna druhová pestrost, jejíž nedílnou součástí jsou na všech (pro ně vhodných lokalitách) i reofilní druhy ryb. Za zmínku stojí i fakt, že celková hodnota zarybnění na základě povinných zarybňovacích plánů překračuje každoročně jen u Českého rybářského svazu částku 220 mil. Kč. Pojem „bezplatně“ je proto zavádějící.

V dalších částech textu pan Knap uvádí, že Český (a Moravský) rybářský svaz „podstatně změnil“ z pohledu zarybňování v posledních letech svůj přístup a preferuje „atraktivní druhy ryb“ – kapra, pstruha duhového, sivena a podobně na úkor „důležitějších“ druhů – mníků, ostroretek, parem, podouství... S první částí teze je možné se ztotožnit – přístup se opravdu změnil, ale v opačném smyslu než nabízí autor. Nechme mluvit čísla: Pokud srovnáme minimální zarybňovací plán se skutečným počtem vysazených ryb, zjistíme, že například v roce 2018 (poslední statisticky zpracovaný rok) bylo vysazeno 2x více mníků než stanovuje minimální zarybňovací plán – obdobná situace panuje u ostroretky (o více než dvojnásobek) nebo u jelců – o 90% u tlouště, u jesena o více než 750 tisíc kusů (minimální zarybňovací plán jeseny nezahrnuje). Zvýšené vysazování původních reofilních druhů se týká například i podouství. Je samozřejmostí, že u ostatních rybích druhů jsou minimální zarybňovací plány rovněž plněny a podléhají pravidelným kontrolám ze strany příslušných státních orgánů. Rozhodně se tedy nedá hovořit o tom, že by Svaz selhával z pohledu zarybňování reofilními druhy ryb – naopak, investuje nemalou snahu a finanční prostředky na intenzivní vysazování reofilních druhů vysoko nad rámec zarybňovacích plánů.

V roce 2018 bylo vysazeno do rybářských revírů Českého rybářského svazu (v celkových součtech) 14,9 milionu kusů ryb, z toho „rybářsky atraktivní“ (dle názoru autora – tedy kapr, pstruh duhový, siven, amur) tvoří přibližně 3 miliony kusů (byť jejich průměrná kusová hmotnost je samozřejmě řádově vyšší než většiny ostatních vysazovaných ryb). Je ale také třeba říci, že většina z vysazených kaprů nemíří do řek, kde by potravně mohli konkurovat reofilním druhům, ale především do „uzavřených“ vod, kde parmu, podoustev nebo ostroretku nepotkáme. V žádném případě se tedy nedá říci, že by kapr byl neomezeně či neuváženě vysazován do všech lokalit.

Samotné počty vysazovaných ryb nejsou z pohledu autora článku směrodatné, poukazuje zejména na klesající trend. I tato „teze“ je vzdálená realitě. Historicky se totiž skutečně vysazovaly ve zvýšené míře „rybářsky atraktivní“ druhy ryb a reofilní se obvykle ponechávaly převážně přirozenému výtěru. Při srovnání například s rokem 2006 vysazujeme 27x vyšší počet mníků! A také čtyřnásobek úhořů, dvakrát více ostroretek, podouství, či tloušťů ...

V další části článku je (v kontextu preference „rybářsky atraktivních druhů“) věta „V důsledku této svazové politiky zanikla celá řada regionálních líhní, odchovných zařízení a podobně.“ Skutečnost však taková není – k žádnému významnějšímu zániků líhní ČRS nedošlo, naopak. V roce 2018 jich fungovalo 49, v roce 2006 jen 39, tzn. počet líhní se v posledních 12 letech zvýšil o čtvrtinu. I jejich zaměření nejlépe dokládají čísla: V roce 2018 (data za 2019 nejsou ještě zpracována) byla produkce „rybářsky NEatraktivních“ druhů v odchovných zařízeních ČRS o 57% vyšší než v roce 2006. Jejich produkce tak pokrývá převážnou část zarybňovacích plánů revírů ČRS.

V jedné věci je ale nutné s autorem souhlasit. Stav reofilních a lososovitých ryb v našich řekách je i přes intenzivní vysazování na nepříliš optimistické úrovni. Hlavním důvodem však nejsou sportovní rybáři, odnášející si reofilní ryby do kuchyně – příslušná legislativa přesně stanovuje doby hájení jednotlivých druhů ryb, minimální lovné velikosti a maximální množství ponechaných kusů ryb, navíc o ulovených (a ponechaných) rybách je vedena velmi důkladná evidence a počty rybáři ponechaných ryb z kategorie reofilů nejsou z hlediska udržitelnosti jejich populací rozhodujícím faktorem – ale další rybáři neovlivnitelné faktory.

Klíčové negativní vlivy lze shrnout do tří stěžejních okruhů:

Ekologicko-morfologický stav toků: má zásadní vliv na reprodukci, přežití a přírůstky obsádky ryb. Není-li v toku dostatek stanovišť, úkrytů, třecích ploch, potravních ploch, míst pro odrůstání plůdku, představuje to pro ryby velký problém, který nemusí být očima nás, suchozemců, na první pohled patrný. ČRS nemá právo provádět úpravy toků směřujících k podpoře rybí obsádky. Úpravy toků smí provádět pouze správce toku. Problém spočívá v tom, že správce toku má většinou řadu jiných priorit (regulace, protipovodňová ochrana, opravy povodňových škod, opravy jezů, budování nádrží, hydroenergetika, lodní doprava). Ekologicko-morfologický stav našich toků se v posledních létech spíše zhoršuje, neboť většina výše jmenovaných činností směřuje přímo proti zájmům rybářství. Parmové pásmo, kde se vyskytuje největší množství typických reofilních druhů je úpravami toků nejcitelněji postižené.

Množství a kvalita vody: v souvislosti s globální změnou klimatu došlo k dramatickému poklesu množství vody v chovných tocích (pstruhových kapilárách). S tím přímo souvisí zvyšování teploty vody a snižování obsahu kyslíku až na rybám únosnou mez. V období letních přísušků pak nezřídka dochází k fatálním změnám ředění vypouštěných odpadních vod z ČOV – v tocích pak teče jen mírně ředěná odpadní voda. Množství této vody dále negativně ovlivňují odběry vody (derivační malé vodní elektrárny, technologické odběry vody pro průmysl, umělé zasněžování, zavlažování atd.). Kvalitu vody samotné pak negativně ovlivňuje rozsáhlý smyv a vnos ornice z polí – ta především v pstruhových tocích dusí veškerý život (zanášení tůní, výtěrových míst, anaerobní procesy). Díky novým ČOV došlo k poklesu trofie, který se projevuje sníženou potravní nabídkou v tocích, mizí hmyz. Po chemické stránce zatěžuje naše toky koktejl nejrůznějších látek (mikroplasty, konzervanty, pesticidy, farmaka aj.), s nimiž si ČOV neporadí a které pak ovlivňují nejen ryby, ale celý jejich potravní řetězec. V důsledku ztráty vody a její kvality jsme v některých regionech přišli o většinu vhodných kapilár pro odchov násad lososovitých ryb.

Rybožraví predátoři: velký vliv mají také neúměrné stavy rybožravých predátorů (vydra, kormorán, volavka, morčák a další), a jejich synergický tlak na rybí obsádku. V některých oblastech se jedná o hlavní příčinu, proč bylo opuštěno tradiční obhospodařování odchovných kapilár. A také hlavní důvod vymizení některých druhů ryb.

Posledních zhruba deset let je z výše uvedených důvodů charakterizováno prudkým poklesem odchovné kapacity našich toků. Jednou z příčin nahrazování původního pstruha obecného pstruhem duhovým je tedy prostý nedostatek násad, který je přímým důsledkem degradace odchovných toků. Dalším důvodem je vyšší tolerance pstruha duhového vůči vysokým teplotám a snížené kvalitě vody v toku – prostě a jednoduše, v některých našich tocích by už dnes pstruh obecný ani nepřežil.

Nejsou-li zajištěny dobré podmínky pro reofilní druhy ryb (dobrý ekologicko-morfologický stav rybářského revíru, zahrnující dostatečné množství kvalitní vody, živin, potravy, úkrytů, stanovišť, trdlišť, možnost migrace), nelze očekávat zlepšení stavu populace reofilních druhů ryb, ani kdybychom do revírů vysazovali jejich plůdek po miliónech. To je zcela zásadní a v článku přehlížený fakt. Dokonce se zdá, že článek pana Knapa přímo vyzývá k zvýšenému vysazování reofilních druhů ryb.

Opak je pravdou. Reofilní druhy ryb jsou reprodukčně velice silné a mají-li vhodné podmínky, prakticky žádné přisazování nepotřebují. Jejich vysazení se může stát medvědí službou, neboť může v některých případech geneticky narušit stávající populaci. Vysazování reofilních druhů ryb má reagovat na mimořádné události (totální otravy, ztráty způsobené rybožravými predátory), mělo by však být vždy třešničkou na dortu, nikoliv tím, na čem populace reofilů stojí. Klesají-li stavy reofilních ryb, jedná se vždy o problém prostředí, nikoliv zanedbané vysazování.

Ještě pár slov k mníkovi jednovousému. Není to tak dávno, kdy byl mník na pstruhových rybářských revírech intenzivně eliminován jakožto škůdce reofilních druhů ryb, především pstruhů (nutno přiznat, že je úspěšným predátorem). Poté nastalo období, kdy se rybáři snažili mníka vysazovat, ale nebyla dostatečně zvládnuta technologie jejich odchovu a výsledky byly žalostné. Když se podařilo překonat všechny obtíže a byla zpracována metodika umělého výtěru a odchovu mníka, nastal po čase problém s odbytem. Po vysazení do revíru se prakticky neloví, specialistů na jeho lov je doposud málo a navíc, nikdo mu nemůže upřít vlastnosti špičkového predátora právě původních reofilních druhů ryb. Není divu, že rybáři častěji za tyto peníze nakoupí právě pstruhy. I přesto se domníváme, že o osud mníka se není třeba bát. Ačkoliv žije skrytě, tam, kde byl vysazen, se většinou ujme, a ačkoliv se příliš často v úlovcích nevykazuje, při monitorovacích odlovech elektrickým agregátem není o mníčí překvapení nouze. Na závěr klade pan Knap poněkud sugestivní otázku: „Možná nastává čas na to, aby se stát a občané začali ptát na to, jak se rybářské svazy starají o přírodní bohatství, které jim bylo svěřeno do péče. Populace původních druhů ryb takových bohatstvím nepochybně jsou. Co dávají společnosti výměnou za bezplatné užívání tekoucích vod?“

Odpověď je poměrně jednoduchá: rybáři ČRS a MRS dávají každoročně společnosti zarybnění rybářských revírů spektrem téměř 30 druhů ryb v hodnotě blížící se k 300 milionům Kč. Tím udržují rybí společenstva tekoucích vod na úrovni možného. Tyto peníze musí vybrat od svých členů, kteří si koupí povolenku k rybolovu. Jistě, za tyto peníze si mohou rybáři ulovit legislativou stanovené množství ryb. Ale za stejné (své) peníze rybáři také připravují švédský stůl kormoránům, vydrám. Stát je chrání, rybáři živí. Ryby vysazené za tyto peníze mají také nezastupitelnou úlohu v koloběhu živin, a nezastírejme, i škodlivých látek ve vodě, které se v rybách hromadí. Ano, typicky říčních druhů ryb ubývá, podmínky pro jejich přirozenou reprodukci se zhoršují, faktory jsou pojmenovány výše. Závěr pana Knapa, že rybářské svazy selhávají je však zkratkovitý a subjektivní.

ČRS bude i nadále pokračovat ve snaze podpořit původní populace ryb v rybářských revírech a i přes výše uvedené negativní faktory zajistit jejich budoucí udržitelnost.

Thomic, 8.1.2020

Diskuse k bleskovce

NScorpio-75 - Profil | Út 14.1.2020 12:56:12

Karel Liška

NHonza7 - Profil | Út 14.1.2020 9:03:32

Mrknato >> Ahoj Pavle, náš svaz ( ÚS ) likviduje schopné co mají výsledky za účelem dovozu ryb z jiných zemí - při tom u nás je dost lidí co jsou schopni udělat potočáky, to víš pokud z větší dálky se ryby dovezou, tím je to levnější - strohá matematika našeho ÚS.

NMrknato - Profil | Út 14.1.2020 8:47:51

Honza7 >> Zdravím tě, určitě nejsem jediný, kdo zažil mezi lety cca 1974-1995 rybařinu na mennších řekách, která se s tou dnešní nedá vůbec srovnávat. Co se změnilo? Je toho hodně. Mění se příroda, klima, životní styl lidí, a z toho pro mě plyne, že se musí nutně změnit i rybařina. Neříkám to rád, nemám z toho radost, ale je to realita. Dnes si kupujeme emisní povolenky, zakazujeme dieslová auta, pole musí vyprodukovat 3x tolik plodin co dřív, ruší se atomové elektrárny, vyrábíme elektřinu z větru a vody, odpadní vody nepouštíme do země, ale do řek a co to znamená? Mizí biodiverzita. Je to šeredný slovo a jestli to chceme napravit, tak to bude stát ohromný peníze a zhorší se životní styl lidí, na který si všichni zvykli. A současně nemůžeme zachraňovat jen jednotlivé druhy například pstruhy, nebo čolka, nebo čmeláky.
Z chovu například čmeláků je byznys. Dívíš se, že z chovu pstruhů je také byznys?

Jen náš Vč.ÚS má 829ha pstruhovek o délce 1382km. Čím je má zarybňovat? No podle mě pstruhy nakupovat od těch, pro které to je byznys a umí to...... MO ČRS jsou právnické osoby, stejně jako ÚS. ÚS jako uživatel revírů potřebuje zarybnit a kde má vzít potřebné násady, když svéprávné MO jedou v kapřbusinessu, většinou pro sebe, pro své soukromáky? Když koupí pstruhy 30cm u komerčních chovatelů, rybáři mají co lovit a samozřejmě to nezachrání pstruhy. Když koupí pstruhy 10cm od MO, rybáři mohou tak akorát závodit, nebo provádět kontrolní odlovy a pstruhy to také nezachrání, protože hamižné MO vymlátí nejen chovné úseky, ale i revíry....., a na nákup slušných ryb už nejsou peníze.

A jako dnes vše, měla by být i rybařina o penězích. Tak jsme si to zařídili, nemůžeme se tomu pak divit a svaz by o tom měl zapřemýšlet a změnit soji strukturu a toky peněz ve svazu. Není dále možné chtít podporovat a doplňovat původní druhy ryb a současně přeposílat cca 50% peněz od rybářů do MO......, protože MO je základ rybařiny. MO není základ rybařiny, soudruzi si napsali, že MO jsou základem svazu a to je velký rozdíl.

NHonza7 - Profil | Út 14.1.2020 5:34:46

Mrknato >> Ahoj Pavle v pohledu na pstruhové vody se určitě neshodneme. Jak už tady zmiňoval kolega - opravdu si myslíš, že pouze v místě kde působí Honza Knap je pouze příznivá situace pro lososovité ryby????
V celé republice takové revíry nejsou????
Proto je takový současný stav jaký je - myslíš, že může zmutovat pstruh v kapra???
Nepamatuji, že na revíru kde jsem rád chytával se kapři proháněli - za to tam bylo spoustu potočáků, lipanů, střevlí, hrouzků a dalších. Dnes tam můžeš vyrazit na kapry - stačí ti to takhle napsat.
Bez práce v terénu to nejde ani nepůjde - jiná cesta k zlepšení současné situace není. U nás jsme měli kolegu - Stilet, který měl výsledky, když ostatní dávno byli bez pstruhů. Víš jak to dopadlo???
Zlikvidovali ho !!!!! Úspěch se neodpouští.
Můžeš neschopný blbec vychovat schopné rybáře - podle mě to nejde.

Nsindeji3 - Profil | Po 13.1.2020 23:38:58

Mrknato >> Nebudu tady veřejně označovat MO, kde by mohli, ale třeba nemají dost lidí atd. Naposled používaný na chov tam jsou dva potoky, jeden cca 2,6km, kde jsem se byl podívat minulý rok a viděl slušné PO, ale i potěr. Pak další asi 1,5km potok, kterej není tak přírodní a když se tam ještě lovili agregátem, tak dával 5-10% toho, co v minulosti, ale bez jakéhokoliv prahování atd, což by pomohlo. Na obou jsou i dneska nějaké zbytky PO a jsou tam vranky a mihule. A to se tam nějaký rok nic nedávalo. Další potok k dispozici má nějaké 3 km, který se už nepoužil déle, ale je přírodního charakteru s dostatkem vody - rozhodně by v něm šli. Ryby v něm dlouhodobě jsou bez vysazování. Na revíru samotném je bez vysazování přírodní PO ze samovýtěru po celém toku, jsou tam hluchá místa a většina míst je s malýma pstroužkama (10-20cm špačči), ale mírovej se sem chytne a níže jsou i krásní velcí lipani, vranek a mihulí je tam skutečně mnoho, sám jsem se přesvědčil při rekonstrukci břehu bylo cca 20 metrů řeky odkloněno a ochránce přírody ze vzniklé uzavřené laguny vylovil několik ks PO, přes 100 vranek a asi 20 mihulí. Podle mě by to stačilo jenom podpořit.

NMrknato - Profil | Po 13.1.2020 22:58:39

sindeji3 >> Když to není pravda, tak mně ukaž revír, kde se v jeho prospěch může rabovat 47km pokoků-revírů a dalších cca 40km chovných potoků. Nebo nemůže, ale rabovat by se dalo.

Edit: nikdy jsem neřekl, že si práci vymýšlí, ale jen říkám, že jeho entuziasmus pro který je schopen se spolčit s lidmi jako je Dytrych, nebo Hýbner, by měl pro P rybařinu v ČRS význam. Po nechová v ČRS jen on.

NDenny - Profil | Po 13.1.2020 22:54:40

Mrknato >> Proc jsou ty ryby pryc,to me opravdu zajima,predatori,lovci,nebo proc.Ja od jiste doby opravdu fandim hlavne muskarum,protoze oproti jinym jsou v lovu znacne omezovani a myslim,ze by bylo spravne,kdyz uz je to takhle nastavene,aby aspon meli dostatek ryb,puvodnich ryb.

N1Mara - Profil | Po 13.1.2020 22:54:13

Mrknato >> Já ty revíry samo sebou neznám, do pstruhovek nedělám , ale nemůžeš napsat, že za Honzou není vidět kus práce a že jeho práce je zbytečná. Dále se v tom já pitvat nebudu, spoustě věcí nerozumím a tak mě je mrzí, že na místo aby se lidi dali dohromady tak se štěpí a uráží a podobně na místo toho, aby se něco vymyslelo aby to fungovalo jako dříve a to myslím né jen u řadových rybářů, ale i u vedení svazu :-)

Nsindeji3 - Profil | Po 13.1.2020 22:53:17

Mrknato >> Nemluv o všech ostatních MO, protože to prostě není pravda, že vhodné toky mají jenom u potočáka62. Vím o místech, kde to je, jak tvrdíš - ekologicky zničená pstruhovka dobrá jen pro granuláče a vím o místech, kde mají krásné chovné potoky a revíry, kde se PO vytírá, je tam mihule, vranka a zdejší populaci PO by stačilo jen mírně pomoct (ale i teď čistě ze samovýtěru v samotném revíru se tam mírovej PO chytne) a mohli by dělat totéž, co u něj.

NDenny - Profil | Po 13.1.2020 22:52:07

Mrknato >> Ne nepodleham,vychazim z toho co vidim a vim. Absolutne neverim,ze v cele Ceske republice maji jen oni takove podminky,takze kdyz pominu nektere oblasti jako jsou NP,Lanskou oboru a par dalsich lokalit,kde bych povazoval za samozrejme,ze tam ta ryba bude,protoze se tam nesmi bezne chytat,tak proc ostatni,kteri maji stejne,nebo podobne podminky ty ryby nemaji. Ja jsem presvedceny,ze je za tim hlavne hromada poctive prace,protoze kdyby se nestarali,byli by na tom stejne jako je tomu na vetsine ostatnich P reviru,kde pak nahrazuji ty stavy ryb treba duhakama.

NMrknato - Profil | Po 13.1.2020 22:48:01

1Mara >> To, co tady píšu, psal i potočák62 a co se týká rozsahu revírů, stačí se podívat do soupisu revírů a na mapu. Jedná se o zatím o čisté Krkonoše, tak se tam ryby rozmnožují, jako dříve všude. Já mu to nezávidím, ale situace ve zbytku Vč. ÚS je zcela jiná. Na Orlicku také chovají Po, vysazují jich dost, ale za rok ty ryby jsou pryč....... a tak je to všude.

NMrknato - Profil | Po 13.1.2020 22:31:18

Denny >> Podléháš propagandě. Nikoho nešpiním. Mají hodně potoků, tak mohou dělat to, co dělají. Co říkám já, že to není přenosné na jiné MO!!!

Nvaga - Profil | Po 13.1.2020 22:13:37

Zase si nevzal lieky..

N1Mara - Profil | Po 13.1.2020 22:07:05

Mrknato >> Pavle, to co ty tvrdíš nemáš ničím podložený, nebo máš ?

N1Mara - Profil | Po 13.1.2020 22:05:54

Mrknato >> No, měl bys pro sebe něco udělat, opravdu se vysrat na měření pinďourů a zajet přímo osobně k Honzovi, abys jeho práci viděl, né je jeden potok, ale další jejich vody, o které se stará, a někde generační rybu na tření odlovit musíš a kde jinde, než na svých původních tocích. Já netvrdím že jsi blbec, to bych si nedovolil, ale sám Honzu a jeho práci znáš jen z MRKu, ve skutečnosti by to pro tebe bylo i jiné a přestalo by tady běhat to Potočák62 a DH versus Svaz a jiné píčoviny. Opravdu už by se lidi měli semknout a začít na místo keců něco dělat.

Já u něho na návštěvě byl, hlavně tedy né kvůli pstruhovým vodám, ale kvůli slunce a KO, jinak Honzu a jeho zdravotní stav obdivuji, že vůbec dělá to co dělá a vydrží, a i to že dýchá o polovic méně než my, strčí do kapsy i mladý lidi a to je srdcařství. Jako fakt tam zajeď třeba s manželkou a udělejte si hezký výlet, Honza nekouše a věřím, že by sis i krásně zachytal a podobně. To je můj názor. .-)

NMrknato - Profil | Po 13.1.2020 22:03:47

sindeji3 >> Ty revíry (potoky) co rabuje agregátem asi bez výjimky mají 47km....... Udicí se tam odloví pouze desítky jedinců PO. K tomu samozřejmě chovné potoky, celkem hodně přes 80km. Řeka kam ty ryby přemísťuje má 15km. Které okolní MO mají takové podmínky, nebo MO v jiných ÚS? Proto jeho "Pláničkova metoda" není přenosná na jiné revíry, stejně jako ta Pláničkova....)))

NDenny - Profil | Po 13.1.2020 21:44:42

Mrknato >> Me to neda :-) Ja ty reviry znam z fotek a videl jsem fotky,kde rybari lovi,pisu si s lidmi,kteri tam lovi,takze opravdu si myslis,ze na vode,ktera ma I dvacet metru na sirku se da lehce chytat ryba do ruky? Chovne potoky a vody,kde se muze lovit s povolenkou je prece rozdil I kdyz jsou to reviry,nemam pravdu? Nezlob se,ale tohle uz me zavadi za kazdou cenu pospinit vysledky neci prace.Byl jsi se tam vubec nekdy podivat? Videl jsi ty vody,na kterych se opravdu lovi? Pokud ne,tak nechapu,jak tohle muzes napsat.Fotky kde treba ukazuje ,kde delaji prahovani a kde jsou I tune,ty si opravdu myslis,ze to jsou reviry,kde muze kazdy s platnou povolenkou jit a lovit tam? Pripada me logicke,ze kdyz je nekde chovny potok,tak se pak nejakym zpusobem slovi,nejednoduzsi je asi ten agregat,ale jak jinak z te vody dostat tu odchovanou rybu,poradis?
Pokud v tehle MO maji ryby a v jine se stejnymi nebo podobnymi podminkami ty ryby nemaji,tak jake jsou ty vlivy,mozna myslis nezajem,pohodlnost a lenost,to pak s tebou musim souhlasit.
Mam na tebe prosbu.Jses chytrej chlap.tak pokud me budes odpovidat,tak naprosto vecne na to,co pisu,zadna omacka a okecavani me fakt nezajima.

Nsindeji3 - Profil | Po 13.1.2020 21:24:11

Mrknato >> Ale je to jeho zásluhou. Kousek vedle jsou stejný revíry stejnýho charakteru, kde jsou všechny předpoklady a zdaleka to s rybama takové není, protože tamní MO pro to nic nedělá. Je to čistě tím, že se stará.