Zasedání Hospodářského odboru Rady ČRS (květen 2019)

Hospodářský odbor Rady ČRS se v květnu sešel na výjezdním zasedání ve východočeském Těchoníně. Přizváni byli i zástupci Pstruhařské sekce Hospodářského odboru Rady ČRS a hosté z Rady SRZ, Jihočeské univerzity a Akademie věd ČR.

Program zasedání byl velmi nabitý, účastníky čekaly na úvod tři velmi zajímavé přednášky od pozvaných hostů. První z nich, Ing. Tibor Krajč z Rady Slovenského rybárskeho zväzu, seznámil účastníky zasedání s problematikou a vývojem Zákona o rybářství a jeho prováděcí vyhlášky na Slovensku. Ten prošel výraznými změnami, některé z nich byly inspirovány i českými pravidly, v řadě věcí se ale liší.

Následovala přednáška profesora Ing. Tomáše Randáka, Ph.D. (ředitele Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity) na téma dlouhodobé perspektivy hospodaření na pstruhových revírech. Nepříliš utěšený stav populace pstruha potočního a lipana je v našich revírech bohužel realitou, které musíme čelit - důvodů je celá řada, od nevhodné morfologie vodních toků, zásadního snížení úživnosti revírů díky výstavbě čističek odpadních vod (které si umějí poradit s organickým znečištěním - organické látky jsou ale potřebné pro rozvoj mikroorganismů potravního řetězce ryb, ale neporadí si s farmakologickými rezidui, pesticidy a řadou dalších látek), přes změnu teploty povrchových vod v posledních letech až po vliv rychle se šířící vydry a volavky.

Sérii přednášek zakončil Dr. Ing. Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR prezentací na téma možnosti spolupráce Akademie a Českého rybářského svazu v oblasti snahy o záchranu populace pstruhů a lipanů v našich vodách. Svými slovy potvrdil řadu závěrů předcházejících přednášek a konstatoval, že pokračování intenzivní spolupráce napříč všemi institucemi, které hospodaří s vodními toky a jejich obyvateli, je pro zachování těchto druhů nezbytostí.

Jednání odboru pokračovalo diskuzí o bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech Českého rybářského svazu a problematice jejich sjednocování v rámci územních svazů. Proběhla podrobná analýza pravidel platných v jednotlivých územních svazech; členové hospodářského odboru a pstruhařské sekce se následně shodli na potřebě plošného sbližování a zjednodušování pravidel lovu při zachování možnosti lokálních výjimek tam, kde jsou opodstatněné.

Poznámka: Stěžejní pravidla pro výkon rybářského práva v ČR stanovuje Zákon o rybářství a jeho prováděcí vyhláška. Mezi tyto pravidla patří například míra ryb, hájení, povinné vybavení nebo povolené denní doby lovu. Uživatel revíru (zpravidla jsou to územní svazy, v některých případech i místní organizace) může ze zákona tato pravidla zpřísnit (nikdy rozvolnit). Může se tak například rozhodnout zvýšit míru pstruha na 30 centimetrů (zákon stanovuje 25 cm), ale nesmí zkrátit dobu jeho hájení. "Centrálně" nařídit změnu podmínek je možné pouze změnou zákona nebo vyhlášky, případně rozhodnutím Republikového sněmu (jehož rozhodnutí je pro všechny organizační složky ČRS závazné).

Odbor se dále zabýval návrhy na úpravy Rybářského řádu pro rok 2020 na revírech v užívání Rady ČRS (se zásadními změnami se nepočítá) které budou předloženy Republikové radě; diskutovány také byly případné změny Vyhlášky č.197/2004 Sb. (k provedení Zákona o rybářství).

Hospodář Východočeského územního svazu Jan Pohl v čase mezi jednáním představil účastníkům přilehlý pstruhový revír Tichá Orlice 7, kde se nachází výhradně muškařské pásmo; zájemci měli možnost jeho obsádku prověřit i s prutem v ruce.

O podrobnostech a průběhu navrhovaných úprav BPVRP budeme rybáře včas informovat.

Petrův zdar!

Zdroj: https://www.rybsvaz.cz/beta/index.php/119-vseobecne/494-zasedani-hospodarskeho-odboru-rady-crs-kveten-2019