„Dobrý den, rybářská stráž, předložte, prosím, rybářský lístek a povolenku k lovu.“ Neznám snad jediného rybáře, který by po těchto slovech alespoň trochu neznervózněl. V následujícím článku se pokusím tuto nervozitu trochu rozptýlit a vyvrátit některé mýty, které o porybných na našich revírech kolují.
Moje první zkušenost s rybářskou stráží
Poprvé jsem potkal rybáře s plackou přibližně před čtvrt stoletím, jako sotva desetiletý kluk. Letní prázdniny jsem trávil s prarodiči na chatě, za níž protékal malý, takřka dva metry široký potok, spojující okolní rybníky. Pro mě to ale byla řeka, dobrodružná a plná tajemných ryb. S bambusovou tyčkou, na které byl dědečkem přivázaný kus vlasce, jsem chytal své první okounky, plotice a fousaté hrouzky. Bez papírů, samozřejmě, stejně jako většina rybářů, teprve objevujících kouzlo našeho sportu.
Větu v úvodu článku jsem uslyšel ve chvíli, kdy jsem, schovaný za smrčkem, vytáhl okounka o velikosti dětské dlaně. Krve by se ve mně nedořezal. S úlekem a okounkem, kterého jsem žmoulal za zády, jsem se otočil a proti mně stál chlap jako hora. Nemusím vysvětlovat, jaký to mělo vliv na dětskou psychiku. Pak se ale ten chlapík usmál, řekl, ať hodím toho okounka zpátky, jdu si domů převléknout kalhoty a v pět ať jsem na mole, že půjdeme chytat ryby.
To léto jsem s ním chodil na ryby pravidelně. Naučil mě toho spoustu – kde ryby najít, jak správně napíchnout žížalu i jak se chovat k rybám tak, aby jejich cesta na břeh nebyla cestou poslední. Příští rok jsem si koupil první povolenku.
Podobných příběhů jsem slyšel od rybářů spousty, možná se stal i vám. Proč ho píšu hned v úvodu článku? Protože ilustruje jeden z nejdůležitějších úkolů rybářské stráže – vychovávat (nejen nové) rybáře a chránit naše revíry, nikoli trestat.
Typický den s rybářskou stráží – 1. srpen 2017
Přeskočím čtvrt století a ocitám se v jiné situaci. Je horké ráno a se členy rybářské stráže nasedáme do motorového člunu na jedné z nejkrásnějších českých přehrad – údolní nádrži Orlík, patřící mezi revíry v užívání Rady ČRS. V letních měsících je pro tento revír udělena výjimka z povolené doby lovu, takže jeden z nejčastějších přestupků proti RŘ, nedodržení denní doby lovu, odpadá – na Orlíku se loví non-stop. Jsou ale rybáři, kteří si neuvědomují, že 24 hodinové chytání neruší další pravidlo RŘ – povinnost být u prutů tak blízko, aby s nimi mohl rybář bezprostředně manipulovat.
Začínáme. Projíždíme zapadlé liduprázdné zátoky i pláže pod kempy, kde se to rybáři jen hemží. Všechny kontroly dopadají na jedničku. Míjíme úpatí skály, na které je postaven sídelní zámek Schwarzenbergů Orlík a vjíždíme do další zátoky, kde nás upoutají dvě sumcařské bójky přímo uprostřed přehrady. Stále platí pravidlo, že při použití bójek je možné je mít nastražené pouze v příbřežní třetině vodní plochy tak, aby nedošlo k ohrožení lodní dopravy, takže se snažíme najít majitele bójek – bójka uprostřed přehrady je opravdu nebezpečná. Jenže na dohled není nikdo, kromě pramice s motorem asi 200 metrů od nás, která se blíží ze sousední zátoky, kde kotví několik hausbótů. Nejdřív kontrolujeme, jestli není bójka utržená – ale ne, drží pevně a asi dva metry pod ní se zmítá velký cejn. V tom slyšíme halekajícího pána z pramice, která právě dorazila ke břehu asi tři sta metrů od hausbótů, že bójky jsou jeho. Přirážíme ke břehu a žádáme pána o povolenku a rybářský lístek. Nemá ho u sebe, takže následuje další kolečko pruty – hausbót – pruty. Výborně, povolenku má, inkoust se zapsanou docházkou ještě nestihl zaschnout. Pokusím se ve zkratce reprodukovat proběhlý rozhovor.
RS (smířlivě) : „Víte, že bójky nesmí být ve vnitřní třetině vodní plochy, protože je to nebezpečné pro vodní plavbu?“
Rybář: „No jo no, ale u břehu nic nechytím.“
RS: „A smíme se zeptat, jak je možné, že jste byl dvě stě metrů od nastražených prutů?“
Rybář: „ Ale teď jsem tady. Musel jsem vyměnit rybu na bójce.“
RS : „ Ale bójky máte úplně jinde než hausbót!“
Rybář: „Musel jsem na záchod.“
RS: „ A ten cejn, co je na bójce, toho jste tu chytil?“
Rybář : „Jojo, včera.“
RS : „A proč ho nemáte zapsaného?“
Rybář: „Já ho vlastně dostal od jiného rybáře. Teda, vlastně, já ho dovezl z mýho rybníčku.“
RS: „A máte alespoň povinnou výbavu?“
Rybář: „To jako co?“
RS (stále v rámci možností klidně) : „Peán, míru..?“
Rybář (hrdě): „Já mám tohle!“ (ukazuje zrezivělý hák, který byl dřív asi gaf)
RS (teď už ne tak klidně) : „To nemyslíte vážně??? To přece není povinná výbava!“
Rybář: „Zkoušel jste někdy dostat do loďky sumce? Voni sebou na podběráku děsně mlátěj.“
Zbytek rozhovoru asi nemusím popisovat, nakonec jsme udělali přesně to, co pán v poslední větě předeslal. Kombinace nezapsaného úlovku, nepřítomnosti u prutů, lovu mimo povolenou oblast a absence povinného vybavení je koktejl, který se domluvou už řešit nedá. Jeho povolenka putuje společně s oznámením o přestupku Radě ČRS, jako uživateli revíru, který následně podá podnět k zahájení kárného řízení dozorčí komisí mateřské místní organizace rybáře. Pevně věříme, že tento rybář si příště dá trochu větší pozor.
V následující části si pojďme připomenout několik základních faktů o rybářské stráži.
Kdo je vlastně rybářská stráž?
Členové Rybářské stráže jsou ustanovování podle zákona č. 99/2004 Sb. Může se jí stát osoba starší 21 let, bezúhonná, zdravotně způsobilá, po absolvování zkoušek a složení slibu. Ustanovuje ji obecní úřad s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště žadatele.
Na našich revírech se můžete potkat jak s "profesionální" rybářskou stráží, tak s rybářskou stráží „dobrovolnou“. K oběma skupinám se staví zákon stejně. Profesionálové pracují pro uživatele rybářského revíru a mají kontrolu revírů jako hlavní činnost. Dobrovolná stráž jsou zpravidla rybáři, kteří absolvovali výše zmíněné zkoušky a činnost stráže dělají bez nároku na finanční odměnu (obvykle „za povolenku“). Právě je potkáte u vody nejčastěji – v rámci ČRS jich působí přes 4600, profesionálů je momentálně 17 a ještě letos jejich počet mírně vzroste.
Jaké jsou pravomoci rybářské stráže?
V první řadě samozřejmě kontrolovat lovící ohledně dodržování Rybářského řádu. Rybářská stráž po vás bude požadovat předložení povolenky k lovu a rybářského lístku, zároveň pro kontrolu totožnosti může požadovat předložení občanského průkazu. Mezi pravomoce rybářské stráže nepatří kontrola členské legitimace. Může ale kontrolovat obsah loděk, vezírků nebo jiných nádob sloužících k uchovávání úlovku, stejně jako povinnou výbavu.
Jak se členové RS prokazují a jaká je jejich působnost?
Členové RS se vždy musí prokázat odznakem a průkazem člena RS s fotografií. Každá RS má stanovenou svojí působnost, tedy revíry, kde může kontrolu provádět. Tyto revíry jsou vypsány v průkazu RS, mimo mě nesmí rybářská stráž kontrolu provádět – jednalo by se o zneužití pravomoci úřední osoby. Profesionální členové RS mají zpravidla působnost na všechny revíry konkrétního územního svazu, stejně tak i někteří dobrovolní strážní, ostatní mají obvykle působnost na revíry a chovné rybníky mateřské místní organizace ČRS, která je jako členy rybářské stráže navrhla úřadu příslušné obce.
Co může RS dělat v případě zjištění přestupku proti Rybářskému řádu?
Pokud zjistí nějaký přestupek, může věc řešit napomenutím, případně zápisem přestupku přímo do povolenky k lovu – tento zápis pak slouží jako informace při další kontrole jinou rybářskou stráží. Typický příklad je nezapsaná docházka – pokud kontrolující vidí, že před týdnem byl lovící kontrolován a neměl zapsanou docházku – a nemá-li ji zapsanou opět – může se rozhodnout řešit tento přestupek přísněji, než pokud by se jednalo o první případ.
Pokud má člen RS pocit, že domluva a napomenutí nestačí, sepíše na místě oznámení o zjištěném přestupku na úseku rybářství, který posílá uživateli revíru, který vydal lovícímu povolenku. V této fázi může – ale nemusí – zadržet lovícímu povolenku k lovu. Přestupek rybáře pak řeší jeho místní organizace nebo příslušný správní orgán, který také rozhoduje o případném postihu.
Oznámení o zjištěném přestupku předloží RS rybáři k podpisu, ten má možnost se k němu vyjádřit. Kopii oznámení musí rybář na místě obdržet.
Rybářská stráž nesmí rybáři odebrat rybářský lístek nebo členskou legitimaci. Může však zadržet úlovek, rybářské nářadí nebo nástroj osobě, která tím spáchala přestupek nebo trestný čin (nebo je z toho podezřelá). O zadržených věcech musí být na místě sepsán protokol.
Jak se tedy chovat, abych nemusel být před RS nervózní?
Je to jednoduché: dodržovat Rybářský řád. Je ale několik věcí, na které občas rybáři zapomínají a není nikdy ke škodě si je zopakovat:
1) Dodržujte denní doby lovu a vždy zapište docházku před začátkem lovu.
2) Všechny ponechané ryby řádně zapisujte. Před odchodem z místa lovu po sobě ukliďte. Nezapomínejte, že stejně tak musíte uklidit případné odpadky z místa, z něhož hodláte lovit, i před zahájením lovu.
3) Pokud jdete k revíru, který neznáte, prostudujte si bližší podmínky v soupisu revírů – na některých revírech je například zakázán lov na trojháčky, brodění a podobně.
4) Vždy mějte povinnou výbavu – standardně vyprošťovač háčků, míru pro zjištění delky ryb a většinou uživatelů revírů vyžadovaný podběrák. Gaf a podběrák rozhodně nejsou totožné předměty.
5) Nelovte na tři pruty! Ani když je na třetím prutu malý háček a chytáte na něj nástražní rybičky.
6) K rybám se vždy chovejte slušně, ať je pouštíte nebo si je chcete ponechat. Nechat rybu udusit v igelitce není etické, stejně jako smýkat cejny po betonovém mole. Každá ryba si zaslouží ohleduplné zacházení!
7) Zlaté pravidlo na konec - buďte k členům RS vstřícní. Není to lehká práce a jsou tady pro to, aby chránili kvalitu našich revírů a jejich obyvatel, což je i ve vašem zájmu. Nenechte si ale líbit všechno – pokud se člen RS chová nepřiměřeně, nebo máte pocit, že hledá záminky jak vám lov znepříjemnit a máte přitom zcela prokazatelně čisté svědomí, opište si údaje z jeho průkazu a nahlaste událost jeho místní organizaci.
Tolik pár připomenutí k rybářské stráži.
Všem rybářům přejeme mnoho úspěchů u vody i mimo ni a věříme, že většina setkání se členy rybářské stráže se bude nést v klidném a přátelském duchu.
Thomic >> Doufám že jsi nyní Mrknato nevyprovokoval k ještě větší aktivitě. Již několikrát jsem se mu snažil vysvětlit, že je spousta oblastí života, kde legislativa dává rámec a exekutiva dává do rukou nižším výkonným složkám pravomoc dále upravovat nebo specifikovat. Ale je to marný boj. A ostatní si prostě jen pletou demokracii s anarchíí a běda, když někdo jiný chce demokraticky něco jiného než oni.
(Jenom poslední poznámka ke vztahu zákon vs. BP). Uživatel revíru muže BP zákon zpřísnit, například zavedením vyšší lovné míry, nebo doplněním povinné výbavy, nebo zkrácením doby lovu, hájením některé ryby... obráceně to neplatí, takže pro například prodloužení doby lovu je nutné zadat o výjimku. Úprava pravomocí RS je ten první případ, který je tudíž v pořádku, a není se zákonem v rozporu).
Juuuuu, musím říct ze mě docela baví co jsem tím článkem rozpoutal za diskuzi. Dokonce jsem byl označen za komanče- super, při revoluci mi bylo pět. Rád bych vzkázal notorickym brblalům, nadávajícim na cokoli- ČRS a MRS jsou v rámci Evropy unikátní. Povolenka stoji nula nula nic, zarybneni je celkem na slušné úrovni a na jeden kus papíru v ceně cca dvou dnů práce můžete celoročně chytat na stovkách svazových revírů. Pokud si toho nevážite a na čemkoli musíte hledat chyby, pověste prut na hřebík, nebo se rozhodněte pro kariéru ve svazu a běžte to změnit. Nebo si proboha vezměte pytel na odpadky a běžte čistit revíry, nebo cokoli jiného aspoň trochu užitečného, kecy části diskutujících už nejsou ani o trollingu, ale jenom o čiré stupiditě. Petrův zdar.
Mrknato >>
Pavlíku,už je poledne a ty jsi si ještě nevzal ani raní léky. Rychle si je vezmi, jinak se z raplhausu nedostaneš.
Místo svazového vykladače práva na Olšinách ti nebudou čilimníci držet na věky.-))
lipan >> 90% "přestupků BP" jsou krky, prdy s slinty, které tvoří čilimníci jako je hraj.... proto je z jeho strany potřeba tyto slinty, prdy a krky trestat dle svazového zákona, který stojí nad zákonem 99/2004, tak to mají nejen soudruzi v MRS, ale i snaživci v ČRS.......
Těmito krky, prdy a hleny se snaží čilimníci vykrýt své nedostatky v hospodaření na revírech, když už fenomén, kormorán, sucho, vydra a zlí členi nestačí.
A najde se kupa bezmozků, kteří tomu i tleskají a chtějí místo ryb a fajn lovu, více RS, více trestání a více zákazů..........
EDit : na rozdíl od soukromníka na rybníku, či nerevíru nemá svaz právo měnit podmínky VRP pomocí pseudo BP. To je horší vejmrd než 1000000 kormoránů a 1000000 pytláků. Ty vejmrdy si děláme sami do vlastního, místo aby za peníze profi RS, vysátých peněz MO (p.s.) se vysazovaly ryby.
lipan >> pokutovy bloky jsou uplne na dve veci. Na nic a na to druhy. Zaprve by museli mit rybari u sebe penize, coz vetsina.moc na ryby nenosi, zadruhe by museli s prestupkem souhlasit ( stejne jako kdyz te zastavi a pokutuje pcr ) a zatreti by to mohlo fungovat max u placene RS. Nedokazu si predstavit ze bych kvuli kazdymu vydanymu bloku za 200 mel jeste behat po uradech, kdyz rano chodim do prace. To bych se na to tak akorat vis co......
lipan >> pokutove bloky jsou podle me z hlediska RS velmi lehce zneuzitelne a pokuta pro spoustu rybaru neni trest a klidne zaplati nejakou tu stovku za to, ze neco opakovane porusuje.
mlíčnák >> Proč podle ksichtu. Rozpětí u pokut je běžné v celém světě. Jsou přestupky, které jsou pevně dané a jsou lehčí přestupky, kde je možnost zohlednit okolnosti. Proč tu furt všichni přemýšlí o ojebáv.kách. Asi proto, že ojebáv.ají taky.
A co se týče bloků. Tak to hned po návratu že Švédská začnu na úřadě zjišťovat. Ze zákona to nevypadalo a přestupkový zákon se naopak zpřísnil. Že to jaksi úřady nevyužívají a RS nepožaduje není argument. Ale samozřejmě se mohu mýlit. Proto to ověřím na příslušných místech a ne u rozumbradů na MRKu.
Rybářské potřeby JESETER
