Labské rameno u HK, na stvolu stulíku, cca metr od břehu

Lužnice je plná bochnatky, tak jsem se ptal, dnes přišla odpověď:




Vážený pane,

kolega z Fakulty rybářství mi přeposlal Vaši zprávu s dotazy , týkajícími se bochnatky. Naše skupina se jejím výzkumem zabývá už řadu let (od roku 2003, kdy se poprvé masově objevila na Třeboňsku, poslední 4 roky máme výzkumný grant). Její výskyt v českých zemích se datuje od přelomu 19. a 20. stol., ale až v posledních 10-15 letech dochází k skutečně hromadnému výskytu. Původní je v severní Americe, odkud byla zavlečena zřejmě lodní dopravou. Dnes se šíří v řadě zemí světa, příčiny neznáme.

Zoologicky patří do kmene Mechovci (Bryozoa), což jsou jednoduché vodní organismy (většina druhů žije v mořích, u nás asi 14 sladkovodních druhů, z nich jenom bochnatka americká tvoří velké nápadné kolonie, ostatních druhů si běžný návštěvník vody nevšimne.

Přezimuje ve stádiu tzv. statoblastů, což jsou rozmnožovací tělíska, sotva viditelná jako malé černé tečky. Jimi se bochnatka i šíří – jsou totiž opatřené mikroskopickými háčky, takže se mohou zachytit třeba na loďky, stejně jako na peří vodních ptáků, rybářské náčiní, plavky rekreantů, srst koupajících se psů atd. aniž by si toho kdo všiml a na nich přenesena do další vody. (například před týdnem jsem ověřoval její výskyt na Sázavě, odkud nám taky byla hlášena. Hovořil jsem tam s paní, která tam koupala dva psy a se třemi rybáři – všichni mi sdělili, že před několika dny byli na nádržích na Třeboňsku, kde je bochnatka hojná). Přenos je možný i vysazováním ryb z vod s bochnatkou (ryby polknou statoblasty pasivně s potravou a nestráví je, ty pak odejdou trávicím traktem do vody). Statoblasty „vyklíčí“ následující rok v době, kdy voda dosáhne 20 st. C – je teplomilná (konec června- zač. července), rychle vyrostou různě velké rosolové kolonie, na jejich povrchu je vrstvička vlastních živočichů, kteří produkují rosol, někdy jen slabou vrstvu, někdy mnoho kg (největší námi nalezená a zvážená kolonie měla 71 kg). Koncem srpna a v září kolonie odumírají a rozpadají se (mají 98% vody), někdy mrtvá hmota rosolu (bez povrchové vrstvy živočichů) vydrží do zimy.

Potrava: bochnatka je tzv. filtrátor, filtruje z vody mikroskopické částice, bakterie, řasy, sinice. Prostředí: vyskytuje se ve vodách málo znečištěných. Pokud jsme ji našli v intenzívně obhospodařovaných vyhnojených rybnících, bylo to výjimečně, v případě, že byl rybník ten rok málo vyhnojen, nebo propláchnut přívalovými dešti. Vyskytuje se tedy hlavně v čistších vodách – rekreační rybníky, pískovny apod. a svou filtrací vlastně k té čistotě ještě přispívá.

Pokusně jsme prokázali, že ryby ani kachny kolonie bochnatky nežerou.

Zda vylučuje do vody nějaké vlastní zplodiny zatím nevíme (snažíme se to zjistit), v akvarijních pokusech s bochnatkou však ryby nejevily žádné známky intoxikace, i když byl v akváriu takový objem bochnatky (v poměru k objemu vody), který v přírodě nemůže nastat. Malé rybky někdy vlezou dovniř do velkých kolonií bochnatky a nenaleznou cestu ven – pak samozřejmě v rosolu uhynou z nedostatku kyslíku.

Při hromadném výskytu může dojít k ucpání česlí nebo potrubí rosolem kolonií. Intenzita výskytu na jednotlivých nádržích mezi jednotlivými roky značně kolísá – někdy z nádrže, kde byla jeden rok nebo několik let velmi hojná, v příštím roce téměř není a objeví se zase někde jinde.

Chemické analýzy bochnatky jsou taky předmětem našeho výzkumu – vzorky bochnatky lyofilizujeme a posíláme na Farmaceutickou fakultu do Brna na rozbory. Pro zajímavost – příbuzné mořské mechovky obsahují látky s perspektivním využitím v medicíně.

Protože sledujeme také výskyt a šíření v našich vodách, budeme vděčni za každou informace o jejích nálezech, kterou pošlete na adresu kolegyně ing. Balounové (baloun@zf.jcu.cz) .

Další případné Vaše dotazy rádi zodpovíme.

S pozdravem

Josef Rajchard





doc. RNDr. Ing. Josef Rajchard, Ph.D.

vedoucí katedry biologických disciplín

Zemědělská fakulta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Studentská 13

370 05 České Budějovice

Já jsem jí poprvé v životě viděl na Staňkovském rybníku v červnu 2011

Prej si vybírá nehnojené vody,to si dělají srandu.Těch sraček(splašek) co tečou do Vltavy z kanálů z Č.Budějovic je docela hodně,+ vyustění čističky v Suchém Vrbném,které je rovněž plné organického materialu.To chtějí udělat z Hněvkovické přehrady nehnojenou vodu!Už i to,že chaty a chalupy kolem H.přehrady nemají septiky,a průsakem je to svedeno do vody.Každopádně pokud by byla voda zcela bez organického znečištění,tak se tam bochnatka vyskytovat prděpodobně nebude,jelikož by se jí tam ani nevytvořila její přirozená potrava.Jinak v pátek jsem jí zaznamenal i na Majdalenské pískovně.

a ten prvý obrázok som myslel, že je to hovno..........

No jeden známej tomu říká nebešťan :-))) a nekdo chytrej taky prohlásil že je to sumčí hnízdo...moooc vtipný :-)) Sem si myslela že to bude náká vodní houba nebo tak neco...ale jaksi sem nevyčetla jestli se jedná o živočicha nebo rostlinu jen že se to živí planktonem apd.

foxxx >> si dělej prču, ale já v tu chvíly fakt netušil woco de a co a jak, jen sem dotoho drbnul pádlem a jel radši pryč :-)) přítelka tam radši ani nechtěla jet, bylo to zajímavá situace, takovech strach z neznáma a pak sem vyděl fotky jak to nějaký kočky nosej rukama ven :-))))

metal >> To víš metal,koukání na Akta-X občas udělá z člověkem divy...:-))

foxxx - >> Když sem na ní narazil porvé, tak sem vůbec nevěděl woco de ......... sem si myslel že je to nějaký mimozemský, tak sem nato radši ani nesahal a pak to bylo v novinách woco teda de :-))) bych se asi neměl dívat tolik nato sci-fi a horory :-)))