Nhraji - Profil | Pá 11.7.2025 7:37:20
Lasskoun >> tak nějak jsem tušil, že jsi univerzální oborník na vše díky AI. Teď, když se to potvrdilo, si jen říkám, že jsem rád, že se znám s lidmi, kteří něco doopravdy znají a umí i bez AI.
Ntroutkiller - Profil | Čt 10.7.2025 21:23:07
doliz >> no, skoro pul tuny cisteho fosforu neni uplně málo a to si tp docela podhodnotil+ to co ryby zadrží v sobě, odtamtud taky nezmizí, pokud se ty ryby neodnesou, tak dřív nebo později zase do ekosystému vrátí. Na jednu stranu nadáváme na kde koho, že tam ten fosfor vnáší a přitom máme máslo na hlavě taky- trošku pokrytecký
Ndoliz - Profil | Čt 10.7.2025 15:54:22
starecek >> 50 tisíc docházek je ročně na Dyji 5. Pokud při průměrné docházce rybář zkrmí 2 kg krmení (na Mlýnech to číslo bude výrazně horší si myslím), tak to bude nezanedbatlené množství fosforu. 50 tun krmení, obsah fosforu cca 1%, z toho ryby nestráví třetinu (a asi ne všechno taky ryby sežerou). Takže kdyby se při docházce zkrmilo průměrně kilo krmení, které by bylo sežráno rybou, tak i tak jsme na 333 kg fosforu ročně. Netroufám si odhadnout kolik přiteče s vodou, ale bude to několikanásobně víc.
Nstarecek - Profil | Čt 10.7.2025 15:12:54
troutkiller >> No pravda to je, ale myslím, že na VDNM to není vzhledem k rozlehlosti to hlavní a důležité.
Ntroutkiller - Profil | Čt 10.7.2025 13:51:31
starecek >> taky by bylo fér a moc často se to neříká, říct, že dost velkým zdrojem živin je taky rybářské krmení, a to včetně onoho nežádoucího fosforu. Takže zákaz nebo omezení krmení, by bylo taky na míště
Nvlaza - Profil | Čt 10.7.2025 13:07:03
Lasskoun >>
Dovolím si taky svůj příspěvek. Rozstřik skutečně funguje, protože když ti ryby plujou pod hladinou s hubou nahoře a pustíš do nich tu samou vodu čerpadlem, ale z výšky, tak se sice ohřeje, v noci méně než ve dne, ale výsledek v chování ryb je okamžitý. Při výlovech ryby v síti taky postřikuješ vodou z čerpadla. Je to stejné, když v kádi prolejváš ryby kýblem, jiné vody nemaje. Katastrofální deficit zde na Dyji přijde jen několikrát v létě a je třeba překlenout to nejhorší období. Myslím si, že pro začátek je návrh hlídání obsahu kyslíku na kritických místech spojený s automatickým spuštěním aerace (předpokládám, že to bude vždy v brzkých ranních hodinách), je nejschůdnějším řešením. Jinak musím uznat, že co dokážeš s AI je paráda.
Nstarecek - Profil | Čt 10.7.2025 7:59:00
Řízek 5,125 >> No jde to provzdušňovat, trochu to pomůže. Ale je to takové hašení požáru kýblem a ruční stříkačkou. Základní příčina je moc fosforu v nádrži. Odstranění fosforu je úprava všech větších čističek a odfosforování nádrže. Nákladný (velmi) běh na dlouhou (velmi) trať. Na Pryglu to stojí desítky milionů ročně. Když se podíváte na to, že je to událost jednou za někiolik let a poslanci jsou na 4 roky, tak to volební preference nepřinese, ale peněz to bude stát moc stát . A stát je potřebuje jinam. Zvednout povolenky MRS o 1000 kč kvůli tomu?
NLasskoun - Profil | St 9.7.2025 22:19:28
Řízek 5,125 >> ... ach jo,... taky nic osobního ... mmch, nepravils níže náhodou: "Tu hru, kdy sou na netu všichni chytrý a každý ví co se mělo/nemělo dělat, hrát nebudu, protože nevím"? ... ";)
... mno, snažil jsem se pouze předat naše zkušenosti ohledně záchrany ryb pomocí námi různých vyzkoušených způsobů = především ohledně ekonomie a efektivity provzdušňování ... + upozornit na některé zdejší chybné úvahy ... nic víc, nic míň ... své jsem již řekl, takže nechť si každý vezme, co uzná za vhodné ... anebo nechá ležet ... takže zatím HOWG ...
... "rozstřik fakt fungue" ... xDDD ... uááá ...
zbytek viz Elis ...
https://chatgpt.com/share/686ec7e7-58c8-800c-97c7-6322303e708c
(kde je na konci i odpověď na to dolizovo: "A i kdyby se brala chladná voda ze dna, vzduchovalo se do ní, a pak se tam vracela, tak se stejně tím teplým vzduchem ohřeje.")
Ndoliz - Profil | St 9.7.2025 15:40:12
Řízek 5,125 >> Až na to vzduchování v akváriu souhlas. Při vzduchování by měly být bubliny co nejdrobnější. Pokud jsou bublinky jemné, mají dohromady velkou plochu pro výměnu plynů mezi vodou a vzduchem, a pomalu stoupají k hladině, tak se většina kyslíku do vody dostane právě z nich.
V létě, pokud je voda stratifikována, je u hladiny nejteplejší a u dna nejstudenejší. U mělkých rybníků a jezer a jiných polymiktických nádrží (kam patří např. i Nové Mlýny) stačí, aby zafoukal vítr, a celý objem vody se promíchá a rázem je teplotní stratifikace pryč. . Dlouhodobé rozvrstvení dle teploty bývá jen u hlubších nádrží, které nezvládne promíchat vítr, a zároveň mají delší zdržení vody, takže je nepromíchá ani přítok. Promíchají se jen na jaře a na podzim (dimiktické nádrže), kdy se teplota přiblíží 4 stupňům a nebude rozdíl v hustotě vody u hladiny a dna. U hladiny bývá kyslíku víc, kromě difuze ze vzduchu je to dáno hlavně činností fotosyntetických organizmů. Pokud je průhlednost vody 1 metr, světlo se dostane do hloubky 2 metry. Níž už kyslík vznikat nemůže, vzhledem k tomu, že tam není světlo, tudíž nemůže docházet fotosyntéze. Tudíž pokud je nádrž stratifikovaná, u dna kyslík vůbec nemusí být, ačkoliv je tam voda chladnější.. Jednoduše ho tam nemá co vytvořit, jen se spotřebovává (rozklad organické hmoty).
A u tekoucí řeky opravdu nemá smysl řešit jestli je voda z hladiny, ze dna atd.. Všude bude +- stejně teplá (pokud nebudeme řešit nějaké spodní prameny, kousek mělčiny, kde voda skoro neproudí atd... ). A i kdyby se brala chladná voda ze dna, vzduchovalo se do ní, a pak se tam vracela, tak se stejně tím teplým vzduchem ohřeje.
NŘízek 5,125 - Profil | St 9.7.2025 14:32:48
Lasskoun >> zase se do toho motáš:-)
nic osobního.
prostě mít připravený areator, který koupíš už hotovy, máš ho někde uložený, v případě potřeby vyndáš, instaluješ, spustíš.. a funguje to.
ten tvuj systém určitě není špatný, nicméně není operačně rychle využitelný, někdo to bude muset vymyslet, vyrobit, skladovat, pak instalovat...celý ten proces dost lidí odradí.
jinak ryby jdou při kyslíkovým deficitu k hladině, neb je tam přirozeně nejvíce kyslíku, když se tam nadýchají okysličený vody, tak jim to pomůže, jinak ta dyje není nijak závratně hluboká, stejně jako většina rybníků, většinou jsou to hloubky do 3 metrů, a tam stačí areatory. ryby se stejně budou zdržovat v oblasti kyslíku, a stejně vlivem pohybu vody zpusobené areátorem dojde i k "okysličení" spodnějších vrstev.
kyslík se do vody stejně dostává nejvíce při styku s hladinou, případně v peřejích, na jezu apod, kde se povrch vody "rozbíjí" a dostává se více do kontaktu se vzduchem.
btw- rozstřik fakt fungue.
i princip vzduchování v akváriu je ten, že se ti čeří hladina, ze samotných bublinek procházejícíh vodním sloupcem se do vody dostane kyslíku minimum.
Ndoliz - Profil | St 9.7.2025 14:14:36
troutkiller >> Tohle je dobrý nápad, a nemuselo by tam být ani čerpadlo. Prostě trubka, která by nasávala vody třeba kilometr od hráze a vypouštět vodu pod hrází. Teklo by to samospádem, dole by mohl být nějaký rozstřik pro lepší provzdušnění.
NLasskoun - Profil | St 9.7.2025 11:30:53
Řízek 5,125 >> ... pokud by tomu tak bylo, tak potom by neplatil závěr v
https://www.mrk.cz/bleskovky.php?id=58410 ...
ad "Má to prakticky okamžitý účinek a na kondici ryb se to záhy pozitivně projeví" ...
- nesouhlasím se slovem "okamžitý", byť záleží na množství takto přečerpané a rozcáknuté vody (jiné to bude i čerpadla dobrovolných hasičů a jiné u velkokapacitního čerpadla, viz jiné vlákno), a záleží též na ploše a formě dopadu na hladinu (koncentrovaný proud / širší rozstřik) ... kdy na to pochopitelně má vliv i denní doba (tj. dle teploty okolního vzduchu = den/noc)
- od čehož se pak bude odvíjet i to, jak délka toho "záhy" (anžto jeden z významů slova "záhy" = "později, než by se dalo čekat";))
... tudíž, pokud už je ve vodě kriticky málo kyslíku, a do toho se začne honemově po "hasičsku" čeřit hladina (obloukovým skrápěním"), tak nejenže se situace většinou nezlepší tak rychle, jak by bylo zapotřebí, ale dokonce to často ještě může celou situaci zhoršit, a to i přestože čerpáš vodu z hloubky ... už to tu několikrát bylo rozebráno, takže asi netřeba se k tomu detailně vracet ... (nebo snad je? ... řekni si ";))
resumé (viz jak jsem již níže uvedl v odpovědi pro MM):
... "jediným stoprocentně správným způsobem - nejlepším a nejefektivnějším je:
- okysličit vodu čerpanou z hloubky + pak ji zase vrátit do spodních vrstev ...
= jedině tak se nejlépe využije vložená energie + do systému se zbytečně nevnáší další teplo, které by následně zhoršovalo difuzi kyslíku do vody" ...
+ k čemuž nyní (pro jistotu) ještě dodávám: ... při tomto způsobu nedochází k dalšímu intenzivnímu zbytečnému odparu vody ...
(představ si dopady dlouhodobého např. několika denního skrápění, vč. jeho ekonomiky)
NKnapík - Profil | St 9.7.2025 9:53:13
Řízek 5,125 >> a ten výčet se bude už jen dál rozšiřovat, je vidět, že jako "národ" máme na víc.
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
