Vedro likviduje ryby po tunách. Žijeme na dluh, varuje známý rybář Vágner.

NLasskoun - Profil | Ne 13.7.2025 3:20:39

... když už jsme u toho, tak velkou mokřadní kořenovku mají aj na hlavním přítoku Balatonu ... až 68 km2 porce rákosu a orobince ...
... trocha shrnutí ohledně tamní účinnosti zachytávání fosforu a dusíku ... atd. ... teda, pokud nevadí, že je zpracováno od AI ... https://chatgpt.com/share/68728a38-1ea4-800c-a6ab-764ec21f9d13 ...

• Nelíbí 0
• Líbí1

NMartin M. - Profil | So 12.7.2025 15:48:06

starecek >> D7 je zarostla vyssimi rostlinami, nez jsou sinice, cela horni pulka dokaze byt zarostla od brehu ke brehu a slouzi pak jako prirodni cisticka.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | Pá 11.7.2025 22:25:23

R.P. >> ... hele, nech bejt ... kupř. na Balatonu se s tím prý pravidelně potýkají ... v roce 2021 tam v důsledku močení koupajících do vody měli v každým litru vody neskutečných 1,23 × 10^16 atomů fosforu ...
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-balatonu-skodi-lidska-moc-40369143

... což je ve výsledku 0,63 ppb ... tedy necelá miliontina mililitru rozmíchaná v jednom litru vody ... tudíž podobná marginálnost, naprosto nicotná, jako se zde řešilo níže >> "kolik fosforu do vody vnesou rybáři vnaděním" ... aneb Tatrovka ...

--------------------
... mmch, Romane ... a smajlíky vnímáš? ... ":DD ... případně i ironii? ... ";) ...

PS: ... jinak v přepočtu na oněch 50 tisíc docházek (tedy 50k rybářů) to pak ročně vycházelo někde kolem 20 kg ... ":)))))) ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NR.P. - Profil | Pá 11.7.2025 21:10:43

Lasskoun >> Kolik té moči asi bude co??

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | Pá 11.7.2025 17:00:32

troutkiller >> ... ad "kapka ke kapce a je z toho potok" ...

... máš naprostou pravdu ... je tu ještě jeden opomíjený zdroj fosforu ... moč ... takže pokud vám skutečně záleží na kvalitě vody, apelujte na ryby, aby nechcaly do vody ... tudíž důležité především pro všechny Ch&P: "Nepouštějte ryby zpátky do vody, dokud na břehu řádně nevykonají potřebu!!" ... a ideálně, aby ji vykonaly ve speciálním Fish-Toi-Toikovém boxu, jehož obsah potom bezpečně zlikvidujete ...

... no, a k tomu je samozřejmě ještě nutno připočíst i ten veškerej fosfor, co u vody vyprodukují rybáři, kteří nečůrají do PET lahví ... = dle rčení: "Co si přineseš k vodě, to si taky odnes" ... ";))))) ...

• Nelíbí 0
• Líbí1

NLasskoun - Profil | Pá 11.7.2025 16:03:40

starecek >> ... KW: Balaton, sinice (zdroj Google ";)
- https://dromedar.zoznam.sk/cl/11161/1947123/Madarskemu-jazeru-Balaton-na-zapade-hrozi-premnozenie-rias-a-sinic ...
- https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/balaton-madarske-more-ubytek-vody-rok-2025-vyssi-teplota-turismus.A250624_124227_kolem-sveta_hig ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nstarecek - Profil | Pá 11.7.2025 16:01:46

starecek >> Konec konců ani v VDNM ty ryby celkem nechcípou. Navíc horní nádtž ani nezelená. Ona Dyje je po čištičce v rakousku čistší než Jihlava a Svratka.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NLasskoun - Profil | Pá 11.7.2025 16:00:58

Fanda z UH >> ... u Balatonu (na)hromadění solí nehrozí, jelikož má odtok ... ale viz např. historie Aralského jezera ... ještě v šedesátejch letech min. století obrovské jezero s plně fungujícím rybářským průmyslem, a co z něj zbylo ... to je to správné memento pro ostatní, jak to může dopadnoud, když člověk nevhodně zasáhne ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Aralsk%C3%A9_jezero ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nstarecek - Profil | Pá 11.7.2025 15:59:25

Fanda z UH >> No Balaton a zejména Nesinder jsou poloslaná stepní jezera. Tam jsem o problémech ze sinicemi neslyšel, ač nevím proč.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFanda z UH - Profil | Pá 11.7.2025 15:10:05

Jak tak sleduju ty vaše fosfor/chemické debaty, napadlo mne, že třeba kapři v Balatonu už musí být solidní feťáci, a možná i takový řízek na talíři už pomalu svítí. Zřejmě to Maďaři úspěšně tají, protože zatím tu nepadlo ani slovo...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | Pá 11.7.2025 11:27:02

troutkiller >> ... ??? ... bavíme se teď stále o samotné ploše řeky Dyje nebo aj vč. NM? ...
... i kdyby z toho vnadění byl ročně onen pouhý 1 kg/ha (což není), tak si to ještě poděl počtem dní v roku a hned přece musíš mít jasno ... u NM by to pak byly necelé 3 gramy na hektar ...
... jinak při průměrné hustotě superfosfátu 1,7 - 1,9 g/cm3 & max. 52% obsahu mono nebo di -hydrogenfosforečnanů, by pak na korbě tej Tatrovky bylo docela prázdno (při těch 333 kg) ... i u té nejmenší, cca sedmikubíkové ...

... navíc, pokud se fosfor (v rozpustné formě) nachází v řece, tak rozhodně není kumulativní, anžto postupně odtéká pryč ... vždyť v ČR nejsme na Aljašce, kam ho naopak ve svých tělech musí zpátky dopravovat lososi, aby tam vůbec něco rostlo ...
(neb v ČR stačíme zásobovat přírodu fosforem sami, dokonce více, než je zdrávo) ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | Pá 11.7.2025 10:42:33

hraji >> transfer to https://www.mrk.cz/diskuse.php?idzapisu=18040246&id=755641 ... +1 příspěvek nad tím ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | Pá 11.7.2025 9:39:42

Lasskoun >> jj, AI je docela užitečná.

nicméně- je to podobná uvaha, jako když si chodím hrát se sirkama do stohu, a tvrdím, že od mé hry shoří jenom třicet kilo slámy, což je při celkovým požáru stohu zcela zanedbatelné:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | Pá 11.7.2025 9:26:00

doliz >> až na to vzduchování v akváriu, nejsme ve vzporu:-)
btw- je fakt blbost se hádat kvuli tomu, jestli malá blublinka, co sou stoupá 2 vteřiny předá více kyslíku, než zčerěná voda na ploše hladiny:-)

• Nelíbí 0
• Líbí1

NŘízek 5,125 - Profil | Pá 11.7.2025 9:22:27

Lasskoun >> nejsme nijak ve vzporu, tedy zásadně:-)

já to dal jen jako z praxe, jak se to dá rychle používat....a co opravdu rychle funguje, viz příspěvky jiných kolegů.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | Pá 11.7.2025 9:20:31

starecek >> no, a o čem tady jako od začátku píšu:-)
že je to jako velmi obtížně realizovatelné....
nicméně-lepší hasit aspon kyblem, než s ena to vykašlat uplně:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ntroutkiller - Profil | Pá 11.7.2025 8:32:31

Lasskoun >> nechce se mi to přepočítávat na ppb - ale může to být cca 1 kg/ ha. Je to jakoby bys tam každý rok vysypal celou tatru superfosfátu - já chápu, že to není hlavní zdroj, ale taky ne zcela zanedbatelný- kapka ke kapce a je z toho potok - je to prostě kumulativní

• Nelíbí 0
• Líbí1

NLasskoun - Profil | Pá 11.7.2025 8:16:52

troutkiller >> ... její výpočty však mohou býti (pokud jsou správné) ...
... mmch, tímto tématem (tj. nadužíváním hnojiv, splachy z polí, prací prášky, co projdou skrz čističky atd.) se zabývám už od ranného mládí, neb můj otěcko byl těžce ekologicky založený (pamatoval, když "Brontosaurus [to nepřežil]" byl ještě docela malá ještěrka ... ";)) ... aj vlivem jeho výchovy jsem ve 13-ti napsal článek pro ABC, čímž jsem se okamžitě stal "nepřítelem socialistického zřízení a rozvoje", i přestože to nepublikovali ... což mě (ve spisu) pak provázelo až do revoluce ... byť nejen kvůli tomu, samozřejmě, jelikož rebelem jsem odjakživa a proto vždy nazývám věci pravými jmény ... ";DD ... (takže např., pokud mi někdo řekne, že "za komunistů bylo lépe, než je dnes", bez okolků ho nazvu hovadem)

... takže zrovna u VDNM se projev vlivu přídavku fosforu ze zakrmování skutečně pohybuje v řádu menším než jsou jednotky ppb (částí na miliardu / https://cs.wikipedia.org/wiki/Parts_per_million ), tudíž netřeba si z toho vůbec dělat hlavu ... hlavní zdroj fosforu stále leží zcela někde jinde ... a bohužel, stále stejně, jako tomu bylo v minulém režimu, byť oproti dobám minulým se to rapidně zlepšilo ... víš kolik je toho stále v půdě a kolik se toho nachází v sedimentech atd.? ... neskutečný množství, ze kterého se příroda bude vyhrabávat ještě desítky let, a to dokonce i tehdy, pokud bychom okamžitě přestali používat vše, co obsahuje jakékoliv sloučeniny fosforu ... ":/ ...
(nicméně, pokud by Tě to zajímalo přesně, mohu cinknouti mému roztockému "doc. Ing. bráchancovi" ze zemědělky na Suchdole, co se pedologií profesně zabývá již od roku 1990 ... chceš? ";)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | Pá 11.7.2025 7:37:20

Lasskoun >> tak nějak jsem tušil, že jsi univerzální oborník na vše díky AI. Teď, když se to potvrdilo, si jen říkám, že jsem rád, že se znám s lidmi, kteří něco doopravdy znají a umí i bez AI.

• Nelíbí 0
• Líbí8

Ntroutkiller - Profil | Pá 11.7.2025 7:32:36

Lasskoun >> AI není argument

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | Pá 11.7.2025 7:25:00

troutkiller >> ... ad fosfor z vnadění ... i přestože se Elis nepatrně sekla v průtoku Dyje, tak zrovna v tomto případku můžeme mít i nadále klidné spaní bez jakýchkoliv výčitek ... ":) ... https://chatgpt.com/s/t_6870984d33e8819193651eec22cc93e2 ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | Pá 11.7.2025 7:15:30

vlaza >> ... díky za uznání "práce s AI", tož tuna máš od ní odpověď ... ";)) ... https://chatgpt.com/s/t_68709c997bb08191a568e5f04433fac9

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ntroutkiller - Profil | Čt 10.7.2025 21:23:07

doliz >> no, skoro pul tuny cisteho fosforu neni uplně málo a to si tp docela podhodnotil+ to co ryby zadrží v sobě, odtamtud taky nezmizí, pokud se ty ryby neodnesou, tak dřív nebo později zase do ekosystému vrátí. Na jednu stranu nadáváme na kde koho, že tam ten fosfor vnáší a přitom máme máslo na hlavě taky- trošku pokrytecký

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ndoliz - Profil | Čt 10.7.2025 15:54:22

starecek >> 50 tisíc docházek je ročně na Dyji 5. Pokud při průměrné docházce rybář zkrmí 2 kg krmení (na Mlýnech to číslo bude výrazně horší si myslím), tak to bude nezanedbatlené množství fosforu. 50 tun krmení, obsah fosforu cca 1%, z toho ryby nestráví třetinu (a asi ne všechno taky ryby sežerou). Takže kdyby se při docházce zkrmilo průměrně kilo krmení, které by bylo sežráno rybou, tak i tak jsme na 333 kg fosforu ročně. Netroufám si odhadnout kolik přiteče s vodou, ale bude to několikanásobně víc.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nstarecek - Profil | Čt 10.7.2025 15:12:54

troutkiller >> No pravda to je, ale myslím, že na VDNM to není vzhledem k rozlehlosti to hlavní a důležité.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ntroutkiller - Profil | Čt 10.7.2025 13:51:31

starecek >> taky by bylo fér a moc často se to neříká, říct, že dost velkým zdrojem živin je taky rybářské krmení, a to včetně onoho nežádoucího fosforu. Takže zákaz nebo omezení krmení, by bylo taky na míště

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nvlaza - Profil | Čt 10.7.2025 13:07:03

Lasskoun >>
Dovolím si taky svůj příspěvek. Rozstřik skutečně funguje, protože když ti ryby plujou pod hladinou s hubou nahoře a pustíš do nich tu samou vodu čerpadlem, ale z výšky, tak se sice ohřeje, v noci méně než ve dne, ale výsledek v chování ryb je okamžitý. Při výlovech ryby v síti taky postřikuješ vodou z čerpadla. Je to stejné, když v kádi prolejváš ryby kýblem, jiné vody nemaje. Katastrofální deficit zde na Dyji přijde jen několikrát v létě a je třeba překlenout to nejhorší období. Myslím si, že pro začátek je návrh hlídání obsahu kyslíku na kritických místech spojený s automatickým spuštěním aerace (předpokládám, že to bude vždy v brzkých ranních hodinách), je nejschůdnějším řešením. Jinak musím uznat, že co dokážeš s AI je paráda.

• Nelíbí 0
• Líbí3

Nstarecek - Profil | Čt 10.7.2025 7:59:00

Řízek 5,125 >> No jde to provzdušňovat, trochu to pomůže. Ale je to takové hašení požáru kýblem a ruční stříkačkou. Základní příčina je moc fosforu v nádrži. Odstranění fosforu je úprava všech větších čističek a odfosforování nádrže. Nákladný (velmi) běh na dlouhou (velmi) trať. Na Pryglu to stojí desítky milionů ročně. Když se podíváte na to, že je to událost jednou za někiolik let a poslanci jsou na 4 roky, tak to volební preference nepřinese, ale peněz to bude stát moc stát . A stát je potřebuje jinam. Zvednout povolenky MRS o 1000 kč kvůli tomu?

• Nelíbí 0
• Líbí1

NLasskoun - Profil | St 9.7.2025 22:19:28

Řízek 5,125 >> ... ach jo,... taky nic osobního ... mmch, nepravils níže náhodou: "Tu hru, kdy sou na netu všichni chytrý a každý ví co se mělo/nemělo dělat, hrát nebudu, protože nevím"? ... ";)

... mno, snažil jsem se pouze předat naše zkušenosti ohledně záchrany ryb pomocí námi různých vyzkoušených způsobů = především ohledně ekonomie a efektivity provzdušňování ... + upozornit na některé zdejší chybné úvahy ... nic víc, nic míň ... své jsem již řekl, takže nechť si každý vezme, co uzná za vhodné ... anebo nechá ležet ... takže zatím HOWG ...

... "rozstřik fakt fungue" ... xDDD ... uááá ...

zbytek viz Elis ... https://chatgpt.com/share/686ec7e7-58c8-800c-97c7-6322303e708c
(kde je na konci i odpověď na to dolizovo: "A i kdyby se brala chladná voda ze dna, vzduchovalo se do ní, a pak se tam vracela, tak se stejně tím teplým vzduchem ohřeje.")

• Nelíbí 0
• Líbí2

Ndoliz - Profil | St 9.7.2025 15:40:12

Řízek 5,125 >> Až na to vzduchování v akváriu souhlas. Při vzduchování by měly být bubliny co nejdrobnější. Pokud jsou bublinky jemné, mají dohromady velkou plochu pro výměnu plynů mezi vodou a vzduchem, a pomalu stoupají k hladině, tak se většina kyslíku do vody dostane právě z nich.

V létě, pokud je voda stratifikována, je u hladiny nejteplejší a u dna nejstudenejší. U mělkých rybníků a jezer a jiných polymiktických nádrží (kam patří např. i Nové Mlýny) stačí, aby zafoukal vítr, a celý objem vody se promíchá a rázem je teplotní stratifikace pryč. . Dlouhodobé rozvrstvení dle teploty bývá jen u hlubších nádrží, které nezvládne promíchat vítr, a zároveň mají delší zdržení vody, takže je nepromíchá ani přítok. Promíchají se jen na jaře a na podzim (dimiktické nádrže), kdy se teplota přiblíží 4 stupňům a nebude rozdíl v hustotě vody u hladiny a dna. U hladiny bývá kyslíku víc, kromě difuze ze vzduchu je to dáno hlavně činností fotosyntetických organizmů. Pokud je průhlednost vody 1 metr, světlo se dostane do hloubky 2 metry. Níž už kyslík vznikat nemůže, vzhledem k tomu, že tam není světlo, tudíž nemůže docházet fotosyntéze. Tudíž pokud je nádrž stratifikovaná, u dna kyslík vůbec nemusí být, ačkoliv je tam voda chladnější.. Jednoduše ho tam nemá co vytvořit, jen se spotřebovává (rozklad organické hmoty).
A u tekoucí řeky opravdu nemá smysl řešit jestli je voda z hladiny, ze dna atd.. Všude bude +- stejně teplá (pokud nebudeme řešit nějaké spodní prameny, kousek mělčiny, kde voda skoro neproudí atd... ). A i kdyby se brala chladná voda ze dna, vzduchovalo se do ní, a pak se tam vracela, tak se stejně tím teplým vzduchem ohřeje.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | St 9.7.2025 14:32:48

Lasskoun >> zase se do toho motáš:-)
nic osobního.
prostě mít připravený areator, který koupíš už hotovy, máš ho někde uložený, v případě potřeby vyndáš, instaluješ, spustíš.. a funguje to.
ten tvuj systém určitě není špatný, nicméně není operačně rychle využitelný, někdo to bude muset vymyslet, vyrobit, skladovat, pak instalovat...celý ten proces dost lidí odradí.

jinak ryby jdou při kyslíkovým deficitu k hladině, neb je tam přirozeně nejvíce kyslíku, když se tam nadýchají okysličený vody, tak jim to pomůže, jinak ta dyje není nijak závratně hluboká, stejně jako většina rybníků, většinou jsou to hloubky do 3 metrů, a tam stačí areatory. ryby se stejně budou zdržovat v oblasti kyslíku, a stejně vlivem pohybu vody zpusobené areátorem dojde i k "okysličení" spodnějších vrstev.
kyslík se do vody stejně dostává nejvíce při styku s hladinou, případně v peřejích, na jezu apod, kde se povrch vody "rozbíjí" a dostává se více do kontaktu se vzduchem.
btw- rozstřik fakt fungue.
i princip vzduchování v akváriu je ten, že se ti čeří hladina, ze samotných bublinek procházejícíh vodním sloupcem se do vody dostane kyslíku minimum.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NŘízek 5,125 - Profil | St 9.7.2025 14:26:16

troutkiller >> třeba.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ndoliz - Profil | St 9.7.2025 14:14:36

troutkiller >> Tohle je dobrý nápad, a nemuselo by tam být ani čerpadlo. Prostě trubka, která by nasávala vody třeba kilometr od hráze a vypouštět vodu pod hrází. Teklo by to samospádem, dole by mohl být nějaký rozstřik pro lepší provzdušnění.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | St 9.7.2025 11:30:53

Řízek 5,125 >> ... pokud by tomu tak bylo, tak potom by neplatil závěr v https://www.mrk.cz/bleskovky.php?id=58410 ...

ad "Má to prakticky okamžitý účinek a na kondici ryb se to záhy pozitivně projeví" ...
- nesouhlasím se slovem "okamžitý", byť záleží na množství takto přečerpané a rozcáknuté vody (jiné to bude i čerpadla dobrovolných hasičů a jiné u velkokapacitního čerpadla, viz jiné vlákno), a záleží též na ploše a formě dopadu na hladinu (koncentrovaný proud / širší rozstřik) ... kdy na to pochopitelně má vliv i denní doba (tj. dle teploty okolního vzduchu = den/noc)
- od čehož se pak bude odvíjet i to, jak délka toho "záhy" (anžto jeden z významů slova "záhy" = "později, než by se dalo čekat";))
... tudíž, pokud už je ve vodě kriticky málo kyslíku, a do toho se začne honemově po "hasičsku" čeřit hladina (obloukovým skrápěním"), tak nejenže se situace většinou nezlepší tak rychle, jak by bylo zapotřebí, ale dokonce to často ještě může celou situaci zhoršit, a to i přestože čerpáš vodu z hloubky ... už to tu několikrát bylo rozebráno, takže asi netřeba se k tomu detailně vracet ... (nebo snad je? ... řekni si ";))

resumé (viz jak jsem již níže uvedl v odpovědi pro MM):
... "jediným stoprocentně správným způsobem - nejlepším a nejefektivnějším je:
- okysličit vodu čerpanou z hloubky + pak ji zase vrátit do spodních vrstev ...
= jedině tak se nejlépe využije vložená energie + do systému se zbytečně nevnáší další teplo, které by následně zhoršovalo difuzi kyslíku do vody" ...

+ k čemuž nyní (pro jistotu) ještě dodávám: ... při tomto způsobu nedochází k dalšímu intenzivnímu zbytečnému odparu vody ...
(představ si dopady dlouhodobého např. několika denního skrápění, vč. jeho ekonomiky)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ntroutkiller - Profil | St 9.7.2025 11:08:19

Řízek 5,125 >> https://litomericky.denik.cz/galerie/cerpadlo-povoden.html?back=992307142-489-11&photo=1
Takže třeba tam mít na stálo něco takového se sáním u dna a dostatečně daleko od hráze a v případě pitřeby to jen pustit pod hráz, kde by na to byla udělaná příprava v podobě segmentů. Sice by to pár míčů stálo, ale ne asi zas tak moc

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | St 9.7.2025 10:00:58

Knapík >> jj:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnapík - Profil | St 9.7.2025 9:53:13

Řízek 5,125 >> a ten výčet se bude už jen dál rozšiřovat, je vidět, že jako "národ" máme na víc.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | St 9.7.2025 9:32:44

zde příklad možného řešení-
solární areatory, který se při "poklesu kyslíku" spouští, mají to chytře vymyšleno.
https://www.mrk.cz/bleskovky.php?id=58412

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | St 9.7.2025 9:30:39

Lasskoun >> praxe ukazuje, že v řešení akutních stavů je nejrychlejší cesta použití areatorů, případně skrápění hladiny vody např. hadicí, prostě aby se čeřila hladina, přes kterou se do vody dostává nejvíc kyslíku. Má to prakticky okamžitý účinek a na kondici ryb se to záhy pozitivně projeví,

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | St 9.7.2025 9:23:36

Vojta78 >> byly v celým sloupci, ve velké vrstvě.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | St 9.7.2025 9:22:50

Knapík >> tohle právě neříkám:-)
tvl, takže kromě hokejovýc, fotbalových, atletických, basketbalových a volejbalových trenérů, imunologů, právníků, historiků, epidemilogů. virologů, ekonomů, sociálních inženýrů, odborníků na vojenství, odborníků na zemědělství, znalců fungovaní VVN i alternativních zdrojů výroby energie, ekologů, klimatologů..............jsme i národem odborníků na zabránění úhynů ryb...:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnapík - Profil | St 9.7.2025 7:16:24

Řízek 5,125 >> nechystáš se náhodou na politickou kariéru ?
Skoro bych tě viděl na stranu mlčící většiny .-)
Ta má tu výhodu, že ať kdokoli cokoli udělá, tak se vytasí s univerzální odpovědí : "Vidíte, to jste neměli dělat."

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | Út 8.7.2025 18:39:35

Darďas >> ad "Ryby nepadají jen na Dyji, ale všude...řeky ,stojáky" ...
... a na kterém dalším roku letos ještě došlo k takovémuto dopuštění? ... tj. v takovémto rozsahu jako na Dyji? (kde se již poněkolikáté opakuje co každé dva tři roky)

... z čeho se to zaplatí? ... bohatě by se to zaplatilo oproti nákladům na likvidaci a na znovu zarybnění (už jsem o tom psal níže) ... vyplatilo by se to, i pokud by to pomohlo přežít pouze části z nich, především starým matečným rybám, které jsou přece jenom odolnější ...

to@doliz ... ad "to bude radost pohledět, když to bude všude po 5 metrech..."
... pakliže by nebylo jiné možnosti, tak proč ne? ... se změnou klimatu se s tím stejně budeme muset do budoucna nějak popasovat,... a nejen v Česku ... protože potom to bude "buď anebo" ... anebo snad ne? ...

• Nelíbí 0
• Líbí1

NVojta78 - Profil | Út 8.7.2025 18:12:22

Řízek 5,125 >> já myslel,že sinice jsou ve dne na povrchu

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | Út 8.7.2025 14:35:33

Knapík >> já jsem skeptický.
nicméně, tu hru, kdy sou na netu všichni chytrý a každý ví co se mělo/nemělo dělat, hrát nebudu.
protože nevím.
a je to krásné, nevědět:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnapík - Profil | Út 8.7.2025 14:24:34

Řízek 5,125 >> pokud jsem četl a vnímal správně, tak místní bili na poplach na základě předchozích zkušeností právě už o těch pár dní dřív, kdyby se tedy začalo dříve, nemohlo by dojít k takové kumulaci, jaká nastala.
Předpověď teplot a směru větru se vcelku daří a na základě téhle predikce se dalo začít konat.
Nicméně někdo odpovědný nekonal a dost možná ani nechtěl a dopadlo to, jak to dopadlo.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NŘízek 5,125 - Profil | Út 8.7.2025 14:05:39

BTW- mám krasnou bleskovku, jak si s tím poradili rybáři jinde, kde ryby přežily i teploty 29 stupnů, kde neměli žádné uhyny, přestože jinde v republice mají.

ale to se rybáři postarali sami a byli předvídaví.
Ovšem musí to MM pustit do oběhu:-))

• Nelíbí 0
• Líbí1

NŘízek 5,125 - Profil | Út 8.7.2025 14:03:40

Knapík >> dvacet kubíků v tomhle počasí v zasadě nic neřeší, měl by to být nějaký horní rozstřik, který by skrápěl hladinu pod přehradou, a to rozstřik čistý vody bez sinic.
jo a to je taky dobrý- nikdo neví, kdy přesně tato situace nastane, ale má se s tím počítat dva dny předem:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | Út 8.7.2025 14:01:33

Vojta78 >> šly by tam další tuny sinic, to není žádný řešení.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NDarďas - Profil | Út 8.7.2025 13:13:07

doliz >> Jj...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ndoliz - Profil | Út 8.7.2025 13:11:30

Darďas >> Je to tak jak píšeš. Stav našich vod je častokrát velmi žalostný a neexistuje jednoduché řešení. Sucho je problém. Odlesnění (kůrovec, těžba, způsob hospodaření). Odběry vody také nejsou zanedbatelné. Znečištění (splachy, neúčinné ČOV) se tolik nenaředí a na problém je zaděláno.
A i kdybychom krajinu dostali do původního stavu, tak to nepomůže, klima a rozložení srážek v průběhu roku se změnilo.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NDarďas - Profil | Út 8.7.2025 13:00:48

doliz >> Přesně tak.Některé situace prostě neovlivníš.🤷🏻Když na řece ,kde býval průměrný průtok 5-7.kubíků...teče 300.l a teplota se blíží 28°C...tak neuděláš nic.(a ještě nemáš zdroj,na navýšení průtoku)

• Nelíbí 0
• Líbí1

Ndoliz - Profil | Út 8.7.2025 12:45:30

Darďas >> jo, to bude radost pohledět když to všude bude po 5 metrech. A zatím jsem stále nepochopil jak by to vyřešilo když sinice chcípnou v nádrži, kde tohle zařízení asi nebude jaksi fungovat bez proudu vody. A na to aby to provzdušňilo dyji na pár set metrech by jich muselo být.. několik set.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NDarďas - Profil | Út 8.7.2025 12:34:22

Lasskoun >> Tak na Dyji desítky až stovky provzdušňovacích zařízení.
Na republiku ..desetitisíce těchto zařízení.🤷🏻
Kdo je zaplatí a kdo to bude udržovat?(Ryby nepadají jen na Dyji,ale všude...řeky ,stojáky)🤷🏻

• Nelíbí 0
• Líbí1

NKnapík - Profil | Út 8.7.2025 12:29:46

Řízek 5,125 >> možná že i šlo, ale to by se s odpouštěním muselo začít už dřív, aby nedošlo k tomu, že tam vítr tři dny hnal tu vrstvu sinic, která to prostě utemovala.
A právě ty dva tři dny navíc, kdy to jelo elektrárnou, mohly situaci docela výrazně ovlivnit ve prospěch těch ryb.
A to nemyslím odtok 50m3/s.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | Út 8.7.2025 12:13:02

doliz >> ... tak ještě jednou, a doufám že již naposledy: ... proto jsem hovořil o desítkách až stovkách jednoduchých provzdušňovacích zařízeních ... fakt nesnáším překrucování ...

... a zbytek pak tady https://chatgpt.com/share/686ce9e8-2a38-800c-9a11-58c1cf3129b1 , kde máš i zásadní radu, co udělat, až Ti začnou ryby chcípat v 4 kubíkovém jezírku ... měj se ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVojta78 - Profil | Út 8.7.2025 11:06:50

Řízek 5,125 >> jenže je to celé o tom, že tu vodu, která mohla čeřit hladinu, pouštěli raději přes elektrárnu.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NŘízek 5,125 - Profil | Út 8.7.2025 10:51:41

Knapík >> šlo, ale ne jednoduše tím, že pustíš vodu z přehrady,
když by se pustilo třeba 50 kubíků, při přítoku deset, tak se ve velkým obnaží dno plný sláviček, ty začnou chcípat, smrdět, a zase si začnou stěžovat všichni v okolí přehrady....
už ted hladina stále mírně klesá.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NŘízek 5,125 - Profil | Út 8.7.2025 10:46:56

jarami >> tvl, duchodová reforma se tady řeší už 30 let, dálnice do rakouska se dělá let dvacet. lidi se nejsou schopný dohodnout na zásadních věcích ve fungování společnosti.
tohle prostě není žádná priorita, nějaký chcíplý sumci, kapři, tolstolobici apod, kterých je navíc všude hodně, nejsou zálěžitostí prioritního státního významu.

to není obhajování toho stavu, ale jen konstatování stavu věci.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NKnapík - Profil | Út 8.7.2025 10:29:06

Ryby prý zachránit nešlo ..., a je to.
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/uhyn-ryb-dyje-nedostatek-kysliku-odbornik-radovan-kopp.A250707_120329_brno-zpravy_krut#:~:text=Ryby%2C%20kter%C3%A9%20uhynuly%20p%C5%99ed%20t%C3%BDdnem%20v%20Dyji%20vlivem,D%C5%AFvodem%20je%20hojn%C3%A9%20%E2%80%9Ekrmen%C3%AD%E2%80%9C%20sinic%20fosforem%20a%20dus%C3%ADkem.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Njarami - Profil | Út 8.7.2025 10:21:32

hraji >> Přečetl jsem si vámi vložený článek. Souhlasím s tím, že situace s úhynem ryb na řece Dyji se již několikrát opakuje, horka se opakují, snížený průtok vody, množení sinic, úbytek kyslíku. Systém včasného varování a preventivních opatření nefunkční. Mám podezření, že ani systém kontroly stavu kyslíku v sobotu a neděli nikdo pořádně nesledoval a informace o úhynu ryb vyšla najevo až to někdo z občanů odpovědným orgánům oznámil. Podle vyhodnocení vzniklé situace pracovnice PMO paní Kučerové se ale nic nedalo udělat dřív. Podle mě, za vznik velkého úhynu ryb zodpovědný lidský faktor. Sobotu a neděli si odpovědní pracovníci a kontrolní orgány ochrany přírody, vodních toku atd., od MŽP až po PMO udělali hezký víkend. Nově naplánovaná opatření zatím na papíru, sice pozdě, ale konečně, by se po mnoha letech měla uvést do praxe.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ndoliz - Profil | Po 7.7.2025 20:43:41

Lasskoun >> Nenechat chcípnout sinice a provzdušňovat, to bohužel nejde moc dohromady. Na Brněnské přehradě se používají aerační veže k boji proti sinicím. Míchá se vodní sloupec, což se sinicím nelíbí, zdechnou, sežerou kyslík atd...
1000 L vzduchu za hodinu. V řece kde je potřeba 300 l/s, to není ani desetina procenta z potřebného objemu. To se v proudící vodě, plné sinic rozptýlí natolik, že to bude mít nulový efekt. V 4 kubíkovém jezírku, s nefunkční filtrací jsem měl pár ryb, 5 kg max. Přemnožené řasy, sinice, žumpa. Vzduchování tam bylo, silnejší akvarijní, mohlo to dávat tak 50 l /h. Nestačilo to, došlo k úhynu. Teď tam mám vzduchování, které dává 400 l/h a filtraci, takže řasy a sinice neexistují. To je vzduchování o síle 100 l/h na kubík vody a pár kg ryb.

Kilový kapr, nebo i jiná ryba při teplotě vody ke 30 stupňů spotřebuje za hodinu až 300 mg kyslíku. V kubíku vzduchu za tu hodinu při 20% účinosti (bude nejspíš menší reálně) dodá vduchován 42 g O2 To je čistě teoreticky dostatek kyslíku pro 140 kg ryb. Když to porovnám s tím co jsem zažil v jezírku, tak by stačilo, aby to vzduchování dávalo cca 35 l vzduchu/h, což dávalo celkem jistě, ale nestačilo to.. Ta respirace řas a sinic je brutální + rozklad a kyslík z vody mizí strašně rychle.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NLasskoun - Profil | Po 7.7.2025 16:21:42

2MM ... dík za info ... mmch, i při takto "líném toku" samozřejmě není problémem sestrojit funkční brodivé kolo s čerpací spirálou ... např. pro 1m3/hod vzduchu a při šířce kola 0,5 m pak vychází průměr na necelých 1,3 metru ... teda, pokud jsem to správně spočítal ";))) ... souhlas, sice to na první pohled vypadá jako velké nic moc, ale asi shodneme, že vždy je lepší něco než nic ...

ještě ad "voda tece z prehrady, kde ma voda stejnou teplotu, a ryby ziji" (Martin M. - 7.7.2025 12:52:05)
... ale v tý přehradě je přece jenom větší hloubka s nižší teplotou, kde je voda více nasycená kyslíkem než u hladiny ... a kde se rybám tím pádem dýchá lépěji / kde mohou přečkat to nejhorší ...

... jinak, ono je opravdu nejzásadnější nenechat chcípnout ty sinice ... neb potom na rozklad 10 - 15 ml mokrých sinic (tj. cca 1 g v suchém stavu) se spotřebuje něco kolem 1 litru kyslíku, což je děsně moc, s pochopitelným dopadem ... a při přestupu vzduchu pouze přes hladinu (tj. 1m2 na každej kubík, co je pod touto plochou) je jasné, že se ho pak těžce nedostává i pro ostatní vodní živočichy ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | Po 7.7.2025 15:05:27

Martin M. >> https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-jihomoravsky-kraj-uhyn-ryb-na-dyji-se-nesmi-stat-normou-rybari-jsou-frustrovani-rika-jejich-predseda-40528892

řešení se asi rýsuje, i s těmi aerátory v praxi

• Nelíbí 0
• Líbí2

NMartin M. - Profil | Po 7.7.2025 14:19:19

Lasskoun >> proudeni pocitej tak 10-20cm/s. Studenou cistou vodu neni kde brat, jedine z prusakoveho kanalu kolem hraze k Pavlovu, ktery bude ted davat tak 10 litru za sekundu tipuji. Jedine ten kanal prokopat do jezera a vyuzit jako privadec vody s jine casti nadrze, kde sinice zrovna tolik nebudou (je to 3km od hraze), kapacita ted bude velmi mala, ale jiste by to slo zlepsit.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLasskoun - Profil | Po 7.7.2025 13:58:56

doliz >> ... budu trochu oponovat ...
- ty Tvý výpočty sedí, ale jsou více méně vztažené k době, když už "pouze zachraňuješ" (pokud se mýlím, tak mě oprav)
- pokud však začneš vzduch do vody fedrovat zavčasu, tak ho na stejný úsek nepotřebuješ tolik... > neb pokud nenecháš pomřít sinice, tak k okysličení vody částečně pomohou aj ony
- i proto jsem psal o desítkách až stovkách potencionálních vzduchovacích spirál, avšak preventivně nasazených
- mmch, za těch 2,5 roku, co jsme je provozovali, jsme je ani jednou nemuseli čistit, neb z principu jsou samočistící ... a k tomu, aby se do nich nedostaly listy, stačí šikmý "hrabičky", umístěný pár centimetrů před nabíracím otvorem ...
- ryby samozřejmě nejsou blbý, takže v období "kyslíkové krize" se automaticky stáhnou do nejvíce prokysličených míst, najdou si je ... a řídí se přitom i ostatními rybami - jejich aktivitou = najedou si do těch míst, jako když se zakrmí nějaký plac ... přičemž vodítkem (/"směrovkou") jim navíc může být i pomalu rozpouštějící se kostka soli (ve vhodném obalu) ...

ad "ve vzduchu je cca 20% podíl kyslíku ....... a přenos kyslíku do vody bude taky cca 20%"
- jenže ta 20% difuze platí pro klasické hladinové aerátory
- kdežto, pokud se vzduchuje "přímo do vody", tak potom přece záleží na délce a provedení difuzoru ... a pochopitelně také na hloubce, do které se vzduchuje (tudíž na teplotě vody, kterou sytíš, viz ono známé: čím studenější - tím lepší a snazší sycení) ... a co je snazší/ekonomičtější? ... dodávat do vody 5x více vzduchu, nebo na dno položit několik chrániček, klidně pár desítek metrů dlouhých, do kterých se přivádí chladná okysličená voda (viz trubkový výměník) ...= čím delší a hlouběji umístěné, tím větší účinnost ... v ideálním případě až téměř stoprocentní ...

... tudíž v souhrnu by se dalo shrnout např. nějako takto: ... začni zavčasu se vzduchováním, zachraň sinice (/nenech je umřít), zachráníš tím i ryby ... a hlavně v noci ...

edit: ... sry, koukám, že mezitím to tu již "Řízan" přiblížill ...

-------------------
... pls, neznáte někdo náhodou tamní rychlost toku? ... hladina/dno ... thx ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | Po 7.7.2025 13:30:14

Martin M. >> to byla jenom fyzikální vsuvka, že to v teplejší vodě bude obecně horší, K tomu kyslíkovýmu deficitu-dochází díky dýchání živých sinic a rozkladu těch mrtvých, k tomu kombinace teplý vody. Kdyby se to stalo někdy v říjnu, nebylo by to tak fatální.
Ps: obecně- v noci kytky normálně dýchají spotřebovávají 02 a vylučují CO2, a v tý mase je to už znát.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NMartin M. - Profil | Po 7.7.2025 12:52:05

Řízek 5,125 >> voda tece z prehrady, kde ma voda stejnou teplotu, a ryby ziji.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | Po 7.7.2025 11:48:23

Martin M. >> ano, jsem za reálný pokus.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NŘízek 5,125 - Profil | Po 7.7.2025 11:47:44

další věc je ta, že jestli voda bude mít třeba 28 stupnů, tak nejaký vzduchování to stejně moc nezachrání, kapr to třeba přežije, sumec možná taky, ale candát, cejn, oukleje apod- ty to odnesou.
se zvyšující se teplotou vody klesá obsah rozpuštěného kyslíku, protože obecně schopnost vody vázat plyny klesá s rostoucí teplotou.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nhraji - Profil | Po 7.7.2025 10:14:07

Martin M. >> ano, je dost pravděpodobné, že by se ryby soustředily do prostoru, kde teče okysličená voda, ale z jaké vzdálenosti? Stovky metrů? A dál by tekla voda bez kyslíku. Při tom množství sinic dokáže víc než ryby odčerpat kyslík z vody jejich rozklad, zvlášť v té teplé vodě.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMartin M. - Profil | Po 7.7.2025 10:08:14

doliz >> 300l/s je fakt hodne, to jsem necekal, presto by se to podle mne zaslouzilo realny pokus primo v rece. Mozna by se ryby soustredily do tohoto mista.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ndoliz - Profil | Po 7.7.2025 9:48:14

Nemyslím si, že čerpacích spirály s nulovým výkonem, které se brzy zanesou větvemi a bordelem dostanou do řeky dost kyslíku. Když se nafoukající sinice k hrází, zaplní celý vodní sloupec. Kyslík bude na nule a případný dodaný kyslík se hned spotřebuje k rozkladu sinic. Aerátory by pomoc trochu mohly, ale běžný aerátor, kterej dodá průtok vzduchu cca 24 m3/hod stačit nebude.
.

Abychom zvýšili koncentraci kyslíku ve vodě o 2 mg/l při průtoku 8 m³/s, potřebujeme dodat přibližně 300 l vzduchu za sekundu (při 20% účinnosti přenosu kyslíku, což by tak bylo reálné).
Potřebné množství kyslíku za sekundu:

8 000 l×2 mg/l=16 000 mg=16 g O₂/s
Ve vzduchu je cca 20% podíl kyslíku, což je nějakejch 270-300g v závislosti na tlaku vzduchu...a účinnost vzduchování a přenosu kyslíku do vody bude taky cca 20%
Z kubíku vzduchu dostaneme do vody cca 55,8 g O₂, abychom zvýšili O₂ ve vodě o 2 mg/l, bude nám stačit 16g kyslíku, tedy cca 300l vzduchu .

To je tak na 2 výkoná vzduchová čerpadla pro akvakulturu, co dají tak 700 m³vzduchu/h. jak dlouho v té vodě plné rozkládajících se sinic ta hodnota 2 mg/l vydrží? Řeka poteče pár set metrů, sinice se budou dál rozkládat, něco vydýchají ryby a jsme opět na nule.

• Nelíbí 0
• Líbí3