ČRS jednal se zástupci MZe a vědeckých institucí o podpoře výzkumu v oblasti ryb

NMrknato - Profil | Út 23.10.2018 7:47:08

Honza7 >> Já si myslím, že 3/4 "úkolů" co vědátoři dostali, je zbytečných a jejich výstupy budou jen laboratorní, nic nezmění a obávám se, viz "sumec a Jč.univerzita" že i ovlivněné zadáním. Každý revír je jiný, navíc se mění. Co nám řekne teplota vody která jde z přehrad? Budeme ji zahřívat? Budeme zkoumat migraci sivena, která nás ohrožuje, turbíny dostanou na základě výzkumu gumové lopatky, aby neškodili rybám, zrušíme jezy, aby se tam netvořil metan....
Jč. univerzita experimentovala s průmyslovou výrobou okouna a candáta, proč v tom nepokračuje? Chybí peníze? Jistě že chybí, protože vědci dostali jiné snažší zbytečné úkoly, které nic nevyřeší. Všude v Evropě se náhradou za původní druhy ryb vysazují průmyslové druhy. Jsou to pitomci?
Jeden zásadní problém, který vidí každý rybář u řeky a to proč ubývá původních druhů ryb, nebyl zadán....., ale svaz může říci, že se snaží......

• Nelíbí 0
• Líbí0

NHonza7 - Profil | Po 22.10.2018 21:05:25

Mrknato >> Pavle už tento záběr je víc než hodně široký - to bude mít vliv na čas lidí, techniku a především peníze. Určitě vliv léků, hormonů a dalších látek má dosti velký vliv na všechny naše šupinaté krasavce.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrknato - Profil | Po 22.10.2018 21:00:21

Honza7 >> Já si myslím, že závěry budou podobné, jaké učinila Jč. univerzita ohledně bádání údajně přemnoženého sumce na Lipně....... Tedy je zadání ku zkoumání a současně je dán i výsledek zkoumání.......
Nějak jsem tam přehlédl théma vlivu léčiv, hormonů a jiných škodlivých látek pro ryby, které ČOV neodstraní. Že by jen náhoda?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NHonza7 - Profil | Po 22.10.2018 19:43:53

Pokud uvedený výzkum proběhne jsem opravdu zvědavý jaké závěry z něho vyplynou. Naše původní druhy si už z dlouhodobého hlediska takovou podobnou studii zaslouží. Určitě spoustu rybářů bude zajímat jak dopadne genetická analýza pstruha potočního, případně lipana podhorního. Snad se ještě někde najdou ojedinělé lokality, kde bude zachovaný původní genetický fond těchto druhů ryb.
Tato studie by se podle mě mohla rozšířit i o sledování potravního řetězce na pstruhových vodách. Mřenka, střevle, vranka a spousta dalších drobných rybek určitě patří na jídelniček pstruha potočního. Bohužel všechny změny, které se udály za několik posledních desítek let měly v mnoha případech velmi negativní dopad na tyto ryby, které z některých oblastí úplně zmizely.
K tomu aby stavy pstruha potočního i lipana podhorního se dostatečným způsobem mohly zlepšit na našich tocích je zapotřebí mít vhodný a dostatečně velký potravní řetězec.

• Nelíbí 0
• Líbí0