Na Ministestvu zemědělství dnes proběhlo jednání vědeckých institucí (univerzity, výzkumné ústavy), které pracují v oblasti rybářství. Zúčastnili se ho zástupci Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity, Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M., České zemědělské univerzity v Praze, Biologického centra Akademie věd, Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity, Střední rybářské školy ve Vodňanech, Rybářského sdružení ČR, Ministerstva zemědělství a Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Nechyběli samozřejmě ani zástupci ČRS. Cílem bylo stanovit priority rybářského výzkumu, na který budou moci naši výzkumníci v následujícím období čerpat finanční prostředky z EU v hodnotě desítek miliónů Kč. Potěšilo nás, že se řada výzkumných institucí chce do budoucna zaměřit na výzkum migrujících druhů ryb, např. na úhoře.
ČRS navrhl řadu témat, z nichž můžeme jmenovat například:
využití umělých trdlišť pro litofilní a fytofilní druhy
(pro zlepšování výtěru ryb v rybářských revírech)
interakce pstruha duhového (Pd) a sivena (Si) s obsádkou pstruha obecného (Po) a lipana (Li)
poproudová migrace Pd a Si
optimální poměr vysazování Pd a Si k Po pro zajištění udržitelného stavu obsádky revíru
vhodný věk/velikost vysazovaných Pd a Si
vhodný věk/velikost vysazovaných Po a Li
genetická analýza populace pstruha obecného a lipana podhorního v ČR
Kolowrat - aktuální genetické znečištění populace Po v ČR
vliv semikaplanových přímoproudých turbín (turbínová mortalita, poškození)
vliv turbín na bázi Archimédova šroubu na ryby (mechanická poškození, hluk, rázy)
vliv nedodržování MZP na rybí obsádku a potravní zdroje (vysychání, vymrzání)
vliv regulace toků na rybí obsádku a její potravní zdroje
vliv vypouštěné studené vody z přehrad na plůdková společenstva
vliv příčných překážek na pohyb štěrku a výtěr litofilních druhů ryb
studie možného vlivu PSD a DOL na společenstva vodních živočichů a rostlin v ČR
vliv ornice smyté do vodotečí na inkubaci jiker losos. ryb a vodní bezobratlé
vliv zahlubování toků na primární a potažmo sekundární produkci v ryb. revíru
vliv jezových zdrží na pH, produkci metanu, amoniaku a sulfanu
teplotní odolnost jednotlivých ryb - správný management revíru za vysokých teplot
kormorán + vydra: vliv na obsádku, ochrana rybochovných zařízení, umělé úkryty
vliv zimní predace na mortalitu, kondici a jarní reprodukci ryb
prevence zavlékání invazních druhů ryb a jejich eradikace
mikropolutanty ve vodách
zimoviště ryb (identifikace zimovišť, migračních tras, rušivých vlivů)
úhoř - posouzení komplexu vlivů (MVE, anguilikóza, EVEX, polutanty, predace) na přežití adultních jedinců a jejich reprodukční migraci
poproudová migrace úhoře (synchronizace snížení otáček a snížení jezových polí v ČR, migrační zábrany před nátokem na turbíny, bezpečný převod úhořů do podjezí)
studie o tom, kolik % úhořů uniká z rybniční akvakultury do volných vod
do jakého věku (velikosti) je dobré efektivně odkrmovat úhoře (přežití x chování v přírodě)
mortalita monté a odkrmeného monté v rybářském revíru
Věříme, že si naše ryby a prostředí, ve kterém žijí, zaslouží řádný výzkum, aplikaci získaných poznatků, a tím pádem i lepší budoucnost tak, abychom zachovali ryby a rybářské revíry i pro ty, kteří přijdou po nás...
Honza7 >> Já si myslím, že 3/4 "úkolů" co vědátoři dostali, je zbytečných a jejich výstupy budou jen laboratorní, nic nezmění a obávám se, viz "sumec a Jč.univerzita" že i ovlivněné zadáním. Každý revír je jiný, navíc se mění. Co nám řekne teplota vody která jde z přehrad? Budeme ji zahřívat? Budeme zkoumat migraci sivena, která nás ohrožuje, turbíny dostanou na základě výzkumu gumové lopatky, aby neškodili rybám, zrušíme jezy, aby se tam netvořil metan....
Jč. univerzita experimentovala s průmyslovou výrobou okouna a candáta, proč v tom nepokračuje? Chybí peníze? Jistě že chybí, protože vědci dostali jiné snažší zbytečné úkoly, které nic nevyřeší. Všude v Evropě se náhradou za původní druhy ryb vysazují průmyslové druhy. Jsou to pitomci?
Jeden zásadní problém, který vidí každý rybář u řeky a to proč ubývá původních druhů ryb, nebyl zadán....., ale svaz může říci, že se snaží......
Mrknato >> Pavle už tento záběr je víc než hodně široký - to bude mít vliv na čas lidí, techniku a především peníze. Určitě vliv léků, hormonů a dalších látek má dosti velký vliv na všechny naše šupinaté krasavce.
Honza7 >> Já si myslím, že závěry budou podobné, jaké učinila Jč. univerzita ohledně bádání údajně přemnoženého sumce na Lipně....... Tedy je zadání ku zkoumání a současně je dán i výsledek zkoumání.......
Nějak jsem tam přehlédl théma vlivu léčiv, hormonů a jiných škodlivých látek pro ryby, které ČOV neodstraní. Že by jen náhoda?
Pokud uvedený výzkum proběhne jsem opravdu zvědavý jaké závěry z něho vyplynou. Naše původní druhy si už z dlouhodobého hlediska takovou podobnou studii zaslouží. Určitě spoustu rybářů bude zajímat jak dopadne genetická analýza pstruha potočního, případně lipana podhorního. Snad se ještě někde najdou ojedinělé lokality, kde bude zachovaný původní genetický fond těchto druhů ryb.
Tato studie by se podle mě mohla rozšířit i o sledování potravního řetězce na pstruhových vodách. Mřenka, střevle, vranka a spousta dalších drobných rybek určitě patří na jídelniček pstruha potočního. Bohužel všechny změny, které se udály za několik posledních desítek let měly v mnoha případech velmi negativní dopad na tyto ryby, které z některých oblastí úplně zmizely.
K tomu aby stavy pstruha potočního i lipana podhorního se dostatečným způsobem mohly zlepšit na našich tocích je zapotřebí mít vhodný a dostatečně velký potravní řetězec.
CK ALBA tour s.r.o.
