Václav Cílek: Nechci vás strašit, ale opravdu nás čeká sucho!

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 21:05:01

splávkař >> Domov pro 60 lidí, cca pět spláchnutí na osobu a den = 50 l, to je tři tisíce litrů = 3 metry krychlové/den, roční spotřeba víc než 1000 metrů krychlových. Při ceně 100 korun za kubík jde přibližně o částku cca 100 000 Kč.
Tlak se docílí nádrží v nejvyšším patře ( kde bude čerpána voda a za pomocí plovákového spínače) a z ní vše poteče samospádem.
Kvalita vody - požadavky na filtry nejsou tak vysoké jako u pitné vody. V takovém případě se žádná chemie do vody nedává.
Vodu odvádět pouze z jedné střechy opravdu nemá cenu a samozřejmě se počítá s objekty jako jsou školy, školky, knihovny, zdravotnická zařízení, podniky a další. Určitě do dané akce musí být zapojeno více subjektů počínaje zastupiteli obce, nebo města, bez jejich snahy to neprojde.

splávkař - Profil | Ne 19.3.2017 19:35:11

Honza7 >> Nj, ale cena pitné vody je sražená dolů díky kvantům kubíků které se spotřebovávají. Pokud vezmeme nějaký vzorový důchoďák kde budeme z plochy 300m2 chytat srážky tak máme za rok šanci odchytnout kolem 100 kubíků dešťovky. Tu musíme skladovat, upravit aby mohla do klasických splachovacích systémů, udělat rozvody s technologií co zajistí konstantní tlak a případně přepojí na řád když dešťovka dojde. Když se toto bude řešit v novém projektu, navýší to cenu důchoďáku minimálně o stovky tisíc, spíše miliony. Pak se o to někdo musí starat, měnit filtry, doplňovat chemii ...... To vše pro to, aby se ušetřilo cca 4000kč za vodné ročně(stočné si rozhodně správce řádu ujít nenechá).
Jak jsem psal dvacku za spláchnutí tak jsem to koukám hodně podhodnotil.

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 17:13:19

Sa(l)micka >> Je to tak, malá ČOV u rodinných domů se v drtivé většině vyrovnává pouze s biologickým odpadem a s tím si dokáže příroda z větší části poradit.
Z kanalizační sítě do velkých ČOV teče celá řada látek z průmyslových podniků, které jsou uměle připraveny a ty odbourat je velký problém.

Sa(l)micka - Profil | Ne 19.3.2017 16:29:22

Knedla12 >> Jo, ale pořád lepší malá ČOV, jak "píchnutá" jímka - kor když je z ČOV přepad do vsaku - země si to přebere, hlavně co se týče toho fosforu.

Co se týče velkých ČOVek je to pravda, že čím víc hoven, tim líp čistí. Probém je, že malé obce skoro nemají šanci dosáhnout na dotaci na kanalizaci a obecní ČOV, nemluvě o tom, že některým obcím umístění ČOV nedovoluje terén. Tam je pak průšvih, nebo lépe řečeno volná kanalizační výusť - případně několik. Postavení takové záležitosti i s kanalizační sítí (případně rekonstrukcí staré) je záležitost mnoha desítek milionů - a to mluvím o obci, která má cca 1000 stálých obyvatel. Která obec na to bude mít? Moc jich nebude. Pro vodní tok, do kterého jsou jednotlivé VKV vyústěny, je postavení obecní ČOVky přímo požehnání, ale kde na to vzít a nekrást?

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 15:27:57

splávkař >> Když vezmu úpravu pitné vody, k tomu dopravu až k spotřebiteli a funguje to za výrazně míň než 500 Kč za metr krychlový, tak si myslím, že nádrž s distribucí šedé vody k uživateli bez čištění musí vyjít výrazně méně, než zmiňovaná částka.

splávkař - Profil | Ne 19.3.2017 15:02:24

Honza7 >> Domov důchodců ve věžáku s rezervoárem dešťovky na střeše- v takovém případě by spláchnutí nevycházelo na 5 kč ale možná na dvacet. Nesmysl za nesmyslem!!

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 14:50:02

splávkař >> To máš pravdu. Ideální by to bylo v místech, kde jde o výstavbu několika patrových budov určený k bydlení, např. domov důchodců. Nádrž, která by k tomu účelu byla postavena, by plnila pouze technické účely a je klidně možné, jak jsi uvedl, že může být i pár týdnů v roce bez vody.

splávkař - Profil | Ne 19.3.2017 14:42:51

Honza7 >> Ale na spláchnutí co vyjde v konečným součtu na pětikorunu je pro pár nadšenců a kdo dnes staví tak vsakovat musí.

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 14:40:15

splávkař >> U nás se o dešťovce hodně dlouho mluví, ale efektivní využití je velmi malé. Chce to lepší legislativu , pokud by jsme ji i zachytili, tak v nových budovách není samostatný rozvod na to aby se využila pro splachování.
Její zachycení v krajině by aspoň přispělo k lepší lokální situaci se stavem podzemních vod. K tomu je zapotřebí, ale aby zase neodcházela do kanalizační sítě. Ve městech je tento problém asi výrazně větší.

splávkař - Profil | Ne 19.3.2017 14:31:13

Honza7 >> Dešťovka je fajn, když je potřeba ale obvykle několik týdnů v kuse nekápne a když zaprší, tak to ani kanály neberou. Mnohé co čtu o recyklaci dešťovky mě přijde naprosto utopické a zcela odtržené od reálu.

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 14:22:37

splávkař >> Naštěstí žádné plantáže nevlastním a to co mám není až tak na vodu náročné, jde především o dešťovku, které má minimální obsah solí.

splávkař - Profil | Ne 19.3.2017 14:13:36

Honza7 >> Tak mi asi potvrdíš, že když je na zahrádce voda potřeba, tak stejně žádná není.

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 14:06:51

splávkař >> Pouze pro potřebu zahrady.

Knedla12 - Profil | Ne 19.3.2017 13:48:32

Honza7 >> Tady je ten problém, hledáme ve všem peníze a ty jsou vždy bohužel až na 1. místě jak víme.
Jinak souhlasím

splávkař - Profil | Ne 19.3.2017 13:33:09

Honza7 >> Dovol mi jednu otázku na tělo- ty sám dešťovku chytáš? Jaké množství pochytáš, jak ji následně zpracováváš?

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 13:14:25

Knedla12 >> Musíme si rovnou říct, že ČOV ( pokud půjde vyloženě o nějaké speciální, tak ty se nezaplatí ani za 50 let ) není od toho, aby vychytala látky, které jsou ve vodě rozpuštěné. Nejde tedy pouze o látky, které se dostanou do kanalizační sítě, ale i o ty co tam mohou vzniknout na základě chemické reakce. V mnoha případech jsou podniky napojeny na ČOV a tam lze najít opravdu vše.
V případě malých ( rodinných ) ČOV taková variabilita zase není. Tohle je pouze o použité technologii a co se do ČOV dostane.

Knedla12 - Profil | Ne 19.3.2017 12:31:39 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Sa(l)micka >> Zrovna malé ČOVky jsou tragédie, čištění moc kvalitní není. Ono celkově se zajímáme hlavně o organické znečištění, ale hormony nebo fosfor nikoho moc nezajímá, což je podle mě daleko horší.

K panu Cílkovi asi není co dodávat, jeden z nejmoudřejších lidí u nas, s citem pro přírodu a ochotou něco změnit.

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 12:31:12

Sa(l)micka >> Ahoj, s tou spotřebou vody máš pravdu, pokud nejde o lokalitu, kde v létě je nedostatek podzemní vody.
Je to tak, kdo chce chytat dešťovku, tak to dělá. Když jsem to psal jsem, tak víc jsem myslel na dešťovou vodu ze střech průmyslových podniků a zastavěných ploch průmyslových center, zde bohužel odchází voda spoustu kilometrů kanalizační sítí a nemá šanci vsáknout v místě kde dopadla. S šedou vodou a jejím využití je to opravdu s vlastním rozvodem a to jde pouze u novostaveb a nebo totální rekonstrukci.

Sa(l)micka - Profil | Ne 19.3.2017 12:14:33

Honza7 >> S tou spotřebou vody na člověka jak kde a jak kdy. Ve chvíli, kdy povoluju odběr ze studny pro dva lidi, co si pořídí domek se zahradou, málokdy to přeleze přes 150 kubíků, spíš je to míň, kolem 120 - záleží na propočtech hydrogeologa a směrných číslech spotřeby vody.

Nadto lidi začínají myslet a velice často si pořizují ČOVky nebo septiky s přepadem do vsaku, někdy dokonce s jímkou na předčištěnou vodu na zalévání a až pak vsakovací drén. Začínají se zajímat o nakládání s vodou, byť odpadní, a to je jenom dobře.

Co se týče dešťové vody: kdo chce vodu chytat, tak ji chytá do čehokoliv a dotaci na to nepotřebuje. Nadto, kdo by chtěl s dešťovou vodou třeba splachovat, bude mít potíž, protože tím pádem bude muset mít v baráku dvoje rozvody, jinak by ho Veolia stáhla z kůže pro porušení zákona o vodovodech a kanalizacích.

Honza7 - Profil | Ne 19.3.2017 10:01:26

Velmi zajímavý článek, který dokresluje negativní činnost člověka na naší planetě. V článku je nepatrná chyba spotřeba občana ČR s pitnou vodou za rok určitě bude 88 metrů krychlových. Stavba přehrad má pouze smysl v té době pokud jde o zajištění zásob pitné vody, jinak je jejich výstavba hodně diskutabilní ( přináší sebou i celou řadu nevýhod ).
Podíl zemědělství a pěstování vhodných plodin má taky velký vliv na udržení vody v krajině. Zapomíná se na jeden velký faktor, který pomáhá tlumit extrémní sucho - návrat k původní krajině kolem našich vodních toků. Naše řeky v mnoha případech mají " holé " břehy, kde dřeviny byly vykáceny. Tím, že chybí, v extrémních vedrech se více voda přehřívá ( zároveň i odpařuje ) a tak je pro spoustu živočichů velmi svízelné v takovém úseku přežít. V přehřáté vodě se daleko více množí řasy i sinice. Dřeviny mají pro vodní živočichy i další přínos, dokáží přitáhnout hmyz, který se živí pylem a nebo rozkladem dřevní hmoty. V mnoha případech tento hmyz skončí na vodní hladině, kde slouží jako zdroj potravy.
Zajímavé bylo i porovnání spotřeby vody na obyvatele v Kanadě, či USA. Jistě zeměpisné podmínky jsou v mnoha případech především u Kanady výhodnější ( proto nemusí tak vodou šetřit ). Ale tato vyšší spotřeba vody nese sebou pro vodní živočichy i výhody. Všechny rozpuštěné látky jsou v kanalizační síti vlastně 8x naředěny. Dá se tedy říct na základě průměru ( nemusí to být až tak objektivní ve všech případech ), že míra zátěže odpadní vodou je o uvedené číslo menší. To může mít velký vliv na některé druhy ryb. Každý druh je různě vnímavější na některé znečištění a to může být rozhodující faktor na jeho udržení v daném toku.
Jsem rád, že zde bylo i zmíněno hospodaření s dešťovou ( šedou ) vodou, Zde máme opravdu velké zpoždění a bylo by vhodné v této oblasti využít dotačních programů.