Zadržet vodu. Jsou lepší přehrady, či louky?

Autor diskuse: JaMi - Profil , 6.4.2016

glánis - Profil | Čt 7.4.2016 12:36:54

Přehrady jsou důležité pro vodárenství, ale daleko méně pro udržění vody v krajině. V horských oblastech není ani jiná možnost jak vytvořit dostatečnou zásobu pitné vody. V nížinách je to nesmysl, tam jsou výhodnější zcela jiná opatření. Je potřeba kombinovat všechna dostupná opatření v hospodaření s vodou. Odbornící na danou problematiku tohle ví desetiletí, ale jsou to hlavně politická rozhodnutí a to je kámen úrazu.

Osobně jsem proti přehradám na středních a nížinných tocích řek, na horských úsecích jsem pro jen tam, kde to jenezbytně nutné. Daleko důležitější je změnit způsob hospodaření v krajině (zemědělství) a hospodaření s vodou jako takové. Vyúžívat infiltraci apod.

Vítek - Profil | Čt 7.4.2016 12:21:23

Hlavní je udržet moč. Sázejte stromy.

zdevac - Profil | Čt 7.4.2016 11:39:15

hraji >>

Je rozdíl mezi "pobrat a pochopit" a "realizovat". I kdyby měl dantex sebevětší pravdu, musí to být proveditelné a udržitelné. Jinak je to pouhá teorie. Ač hezká, stále jen teorie, v praxi nerealizovatelná. A potřeba jsou řešení taková, která půjdou i zavést a realizovat. Že něco na papíře vypadá hezky je fajn, ale k ničemu. Proto mají často přednost řešení horší, ale proveditelná.

hraji - Profil | Čt 7.4.2016 11:24:35

dantex >> Pepo dobře ty. Jen mám obavu, že zdejší screw není schopna pochopit a pobrat, co píšeš.

zdevac - Profil | Čt 7.4.2016 11:17:36

dantex >>

Teorie je to hezká, pokud bych si myslel, že je to udržitelné, tak bych souhlasil. Ale já si myslím, že je to nereálné. Jednak by se jednalo o velké množství různě roztroušených pozemků, a jednak finančně bez návratu. Pokud necháš údolí svému osudu, tak co z toho? Jo, budeš tu mít nějaké živočichy, asi tu něco poroste, ale jinak? Kdežto pokud uděláš přehradu, zatopené území bude zhruba stejně velké, ale získáš mnoho dalších možností, od možnosti regulace průtoku až po možnost výroby el. proudu. Totiž ta tvoje varianta s neudržovaným údolím by se mi také líbila, ale muselo by se jednat o velkou část toku. Jedno izolované údolí nezmůže nic. Možná bude hezké, ale z hlediska zádrže v tom velký potenciál nevidím. A že by se udělaly bez lidského zásahu celé toky, tomu nevěřím, i je to společensky neprůchodné. Vlastně v dnešní krajině i nemožné. To bys musel snížit populaci na polovinu a ještě omezit spotřebu, aby se ty plochy staly nepotřebné. Ale v současné době, kdy je tu tlak na každý metr, je nereálné nechat větší plochy bez využití. Naopak se snižují i plochy národních parků a CHKO. Což je sice smutné, ale pochopitelné. A když k tomu tedy přidáš ty přehrady, kdy přehrada na relativně nevyužitelném území zadrží obrovské množství vody (třeba Štěchovice jsou mezi skalami, kde prudké svahy byly stejně jen zalesněné), není co řešit. I kdybys nechal celé území ÚN Štěchovice bez lidského zásahu, nikdy by tolik vody jako ÚN nezadrželo. Tím myslím nejen velkou vodu, ale i zásobárnu vody.

dantex - Profil | Čt 7.4.2016 10:50:37

zdevac >> Krajina uvedená přirozeného stavu schopného zadržovat vodu nepotřebuje žádné další kontinuální výdaje, protože řešením nejsou přehrady a hráze, ale mokřady a lužní lesy. Když je stát ochoten kvůli stavbě přehrady vykoupit na určitém území nemovitosti a postavit tam přeradu, může přece vykoupit nemovitosti v celém údolí, přehradu nestavět , ale nechat údolí "přirozenému" vývoji.

dantex - Profil | Čt 7.4.2016 10:41:53

voz >> ano, pěstování plodin je pokřivené dotacemi a způsobuje negativní dopady a další celospolečenské náklady (negativní externality). Ty celospolečenské náklady jsou např. škody způsobené povodněmi (protože chybně obdělávaná půda a nevhodné plodiny způsobují na jedné straně bleskové povodně a na druhé straně sucha), náklady na protipovodňové stavby, přehrady, ale i mizení rostlinných a živočišných druhů, ztráty provozovatelů hotelů a restaurací kolem Orlíku, kvůli suchu a špinavé vodě atd. Vláda se tedy může rozhodnout, že prostředky, které má k dispozici bude místo podpory bioplynu (a pěstování kukuřice s dopady, které to má) vynakládat na jiný způsob hospodaření s půdou. Může se stát, že pak i ušetří za beton na protipovodňové stavby a přehrady.

zdevac - Profil | Čt 7.4.2016 10:31:59

voz >>

Já vím, proto jsem psal dlouhodobě. Když dostaneš dnes dotaci na něco, tak ok. Příští rok ji dostaneš, budeš to dělat dál. Pak ji nedostaneš, tak budeš dělat něco jiného. Když za pár let dojde ke krachy bioplynky, tak se prostě zavře. Ale můžeš se přestat starat o malá vodní díla? Když dojdou peníze, tak u zemědělce to znamená možná krach, ale u různých krajinných prvků typu malé vodní nádrže to znamená zánik. Prostě bez peněz nebude tato soustava udržitelná. A tím, že těch děl bude hodně a budou různě rozmístěná, tak to prakticky udržet nepůjde.

To, kdy se co seje, sem už nepatří. Pravdu máš, ale nespadá to do problematiky přehrady versus louky.

voz - Profil | Čt 7.4.2016 10:13:10

zdevac >> A myslíte že jim za to dnes nikdo ze společného neplatí? platí jako prase. Dotace na hektar za obhospodaření, dotovaná elektřina z bioplynu atd.....tak proč by se nemohla nastavit pravidla jak se chovat když beru z banku? Věřte že ten bioplyn nám pradědové nikdy neodpustí. Dělá se téměř výhradně z kukuřice. Ta se seje dlouho na jaře a v květnu, červnu když je v současnosti nejvíc plaváků, tak jsou tisíce hektarů bez krytí, jen malé rostlinky půl metru od sebe. tu ornici už nikdy zpět nenavozí. chudáci děti až na polích neporostou ani volše....

sven - Profil | Čt 7.4.2016 9:06:36

Lepší jsou přehrady. Ovšem problémy jsou s některými staviteli, bo nedají zobnout betonářům, lobistům ani projektovým kancelářím. Dokonce ti parchanti nechtěji plnit ani plán sosání, unijních dotací..

zdevac - Profil | Čt 7.4.2016 9:05:25

voz >>

Oni by orali a pěstovali, ale kdo jim z ato bude platit. Vezmi si to sám - představ si, že máš někde obrovské pole, zaměstnáváš lidi a vlastníš techniku. Když budeš pěstovat obilí nebo brambory, tak na konci roku vše sečteš, zaplatíš leasingy a výplaty, a .... ?? A co? Potřebuješ být v plusu. Ale když si na sebe klasickým zemědělstvím půda není schopná vydělat, co chceš dělat? Dotovat to? Upřímně - proč jsme tedy tolik volali po kapitalismu a svobodě? To tady ohla i nadále být JZD a byla by spokojenost. Ale chtěli jsme konec socialismu a plánovaného hospodářství, chtěli jsme svobodu a soukromé vlastnictví. No a tak to máme. A k tomu patří i to, že zemědělec, jako soukromník a podnikatel, logicky pěstuje a chová to, co mu přinese největší zisk.

zdevac - Profil | Čt 7.4.2016 8:59:45

Honza7 >>

Já tu stavbu kanálu nebhajuji, jen mi nevadí a jsem schopen ji pochopit. Pokud by byly volby, kde bych měl závazně řici zda ano nebo ne, nevím, jak bych hlasoval. No a s tím zbytkem - na ty peníze to byla otázka. Nic špatného za tím nehledej. Na kanál nebo přehradu se mohou najít investoři, kteří to udělají a pak z toho budou rpofitovat přeba dopravou nebo elektrárnou. Ale opravdu by mne zajímalo, z čeho by byla finacována řada menších nádrží a poldrů. Jednak výstavba, kde se dostáváme nejen k částce za stavbu a úpravy, ale také financím za pozemky, protože by se musely ve velkém možství vykoupit/pronajmout. A také jsme opět u vyvlastňování, když někdo nebude chtít něco prodat. A pak jsou tu peníze ještě na údržbu, případně na financování ušlého zisku, protože pokud někde uděláš poldr nebo nádrž z něčeho, co může sloužit jako pastvina nebo pole, tak ti utíkají peníze.

Takže nápad na mnoho menších vodních ploch je jistě zajímavý a do přírody by se hodil, jen si z dlouhodobého hlediska (ono nestačí vypsat jednorázově dotace a udělat rybníček na 10 let, ale bude potřeba to udržovat prakticky neomezeně dlouho) neumím realizaci předsavit. Na rozdíl právě třeba od přehrady, která má konkrétního vlastníka, udržuje se jedna stavba a ta třeba ještě má funkci elektrárny.

Knedla12 - Profil | Čt 7.4.2016 8:30:20

Čím dál více se tady bavíme o vodě což je super, už tak skvělé to ale nebude když příjde 5 let po sobě sucho.
Včera se ke mě dostal zvláštní článek: http://m.ihned.cz/c1-65234970-puda-v-cesku-je-znice​na-erozi-udrzi-o-miliardy-metru-krychlovych-mene-vo​dy-nez-by-mohla-naprava-ale-muze-byt-rychla.
Cituji jednu část textu: "Do roku by mohla zadržet o miliardu kubíků více, pak už to jde pomalu," řekl Hladík. Do tří let by tak mohla půda v ČR udržet až 6,5 miliardy metrů krychlových vody, do deseti let až 7,1 miliardy metrů krychlových.

Všechno to stojí na půdě a kdo říká něco jiného tak buď je ignorant, nebo hlupák. Zničili jsme si půdu a pokračujeme v tom docela úspěšně i v současnosti. Dokud nebude ochrana půdy ukotvena v zákonech ("trošku jinak než teď"), tak bavíme se tady o ničem, protože zemědělec fungující na pronajatém pozemku bude dělat jenom to, co mu vynese nejvíce v daném kalendářním roce.

voz - Profil | Čt 7.4.2016 1:19:58

zdevac >> Budeme z toho mít vodu....a bez vody není života. když nějaká spadne a hned odteče, raduje se jen Zeman se svým průplavem. Radši ať jezeďáci ořou a pěstujou , než podmítají pod kuku na bioplyn...

Rožnovák - Profil | St 6.4.2016 23:23:12

zdevac >> Toto je přesně případ,ke kterému se daně vybírají.Přece jen je to veřejný zájem,což se o všem do čeho tečou státní peníze říct nedá.Co se týká soukromníků,tak raději podpořím dotací ty co na svém pozemku provedou nějaké opatření na zadržení vody v krajině(remízky,hluboká orba,pěstování vhodných plodin,zakládání a údržba drobných vodních ploch apod.),než pumpovat peníze do fotovoltaiky a malých vodních elektráren,které už jen vydělávají svým majitelům a s ekologií mají pramálo společného.Chce to jen přehodnotit priority a peněz bude dost.

Honza7 - Profil | St 6.4.2016 22:37:12

To je velmi zajímavý dotaz od člověka, který obhajuje výstavbu kanálu LABSKO-ODERSKO-DUNAJSKÉHO. Máš pocit, že tohle řešení udržení vody v krajině a zmírnění rozsahu škod v rámci záplav by stálo víc, než ten Tvůj kanál?

zdevac - Profil | St 6.4.2016 22:25:49

Honza7 >>

A kdo to bude platit? Daňoví poplatníci? V článku se sice píše o fajn věcech, ale tak nějak všechny vzešly z prokletí jménem dotace. Ono je fajn postavit dobrý dům nebo upravit část krajiny, když ti na to někdo dá peníze a pak to finacuje.

Ale jak by sis představoval třeba tu hlubokou orbu? Kde a kdo a za co ji bude dělat? Menší vodní plochy? Pokud to nebude stavět stát na státním, kdo by je měl dělat, za jaké peníze a co z toho bude mít?

Honza7 - Profil | St 6.4.2016 21:58:46

Jsem rád, že článků na tohle téma začíná narůstat a více lidí se o tuto problematiku zajímá. Regulačních opatření pro zadržení vody v krajině musí být více. Cesta přes menší nádrže, které mají být v lokalitě je určitě správným krokem, ale k tomu je zapotřebí přidat další opatření. Zastínění těchto menších vodních ploch.
Cesta je i přes hlubokou orbu. Voda daleko lépe vniká do půdy a je schopna v takových případech rychleji doplnit chybějící zásoby spodní vody. Udrží se v místě dopadu. Odpadá tak i nepříjemné odnášení úrodné části půdy a následným zanášením vodních toků.
Je spousta důvodů aby jsme se začali dívat na přírodu očima našich prapředků, kteří daleko lépe vnímali propojenost přírody a dokázali se vyvarovat okamžitým řešením s výhodným okamžitým ziskem, ale devastujícím dopadem pro budoucí generace.