Želva nádherná: Chovatelský hit i postrach českých řek a rybníků
Diskuse k bleskovce Želva nádherná: Chovatelský hit i postrach českých řek a rybníků
- Zobrazit zápisy s fotkou.
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám... - Zobrazit jen s poděkováním.
- Zobrazit všechny zápisy.
17x v oblíbených a 5x v ignorovaných.
59 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy.
NGoonch - Profil | So 20.7.2019 22:20:14
Rožnovák >> Nemám dalších otázek ctihodnosti, svědek je Váš:-) Souhlasím. Jen k těm škodám - vyder tu bylo dřív plno, bylo jich mraky a přesto ve volnosti nedělaly škodu. Spousta rybníků, kde si opatřuje potravu má naprosto jinou hloubku, bahno na metry, hladina metr, potoky jakbysmet, z tůní jsou louže, z meandrů roviny, kde se udrží vylitý duhák pár týdnů, aby voda po nájezdu rybářů zase osiřela pokud tam vydra nedorazí dřív atd. Totéž kormorán. Když loví na řece, nebylo nikdy tak zle. Přerybněné neodbahněné rybníky si o to říkají. Jsou to lednice. Spousta lidí to má predátorům za zlé, ale neuvědomují si a ani nechtějí, že je to totéž jako mít možnost vlézt do té lednice a nebo jít ven, nastavovat pasti, na něco číhat a dny hladovět. Osobně bych chtěl všechny ty kritiky vidět, jak živí vlastní rodinu tímhle způsobem.
Stejný problém s vlky. Doteď nehlídaná stáda, která se pasou hala bala, ohradníky nic, ovce nehlídá nikdo. Pak čteme, jak z "nebe" padají ovce třeba na Berounsku pod vlak, běhají v noci pod automobily, ale to se týká i dobytka a koní. Není týden, kdy se neřeší útěk hospodářských zvířat. Logicky, jediné co je hlídá jsou ohradníky a to ještě dost chabé. Pak jsou v televizi srdceryvné scény postižených farmářů, co zatím jen profitovali, protože ovce či kozy se mohly pást kdekoliv a jen se dotyčnému rozšiřoval jejich stav. Jasně že se jim nechce investovat do opatření a budou volat po tom, že jim zvířata způsobují škody. Nedávno jsem četl výlev jednoho z nich, který tvrdil, že má ovcí tolik že by musel mít 10 pasteveckých psů a že by ho krmení na rok vyšlo na milion a kdo to zaplatí. Větší lež jsem jako chovatel psů nečetl. Stejná hovadina jako vloni, kdy ve vedrech tuším v Jižních Čechách chcípaly ryby na tuny, škoda šla do milionů, ale aerátor si postižení nezakoupili. Raději se vozili na loďkách, ukazovaly saky plné mrtvol. Aerátory ve stádiu uvažování. Mmj. bylo ve zprávách zmíněno, že přijde na peníze ve výši škody, jež utržili v prvních 14dnech. Za měsíc na to se vyloupla zpráva z Austrálie, že řeka Murray čelí vlnům veder, klesla hladina a umírají ryby, hrozí epidemie atd. To v Austrálii nelenili a řeku začali aerátory okysličovat a to prosím pro ryby ve volnosti, ne v rybníků z nichž mají prachy...
Vrátím se k naší želvě. Jistěže jsem nemyslel, že z Vaší strany jde o nějakou genocidu páchanou na tomto zvířeti. Jste ale jeden z mála. Hodně lidí podpořených informací, že jde o nepřítele NO 1. to řeší radikálně. Před lety jsem zveřejnil jako nadšenec lokalitu, kde jsem potvrdil výskyt T.s.e. Pak mi kamarád povídá, že přesně tohle hledá jistý "nadšenec", který na danou lokalitu přijede a pokud zvíře uloví dost nehumánním způsobem usmrtí. V tu chvíli jsem si přišel za pitomce, že jsem chtěl přispět svou troškou informací o výskytu a místo toho vypisuji někomu ortel, aby se na tom někdo ukojil. Takže od teď jedu po svém a nikdo se ode mě nic nedozví.
Diskutovat o tom, zda sem do volné přírody želva patří je zbytečné. Jasně že ne. Ale realita je taková, že neškodí nikomu a ničemu. V ČR rozhodně NE. JE TO POUZE STOKRÁT OPAKOVANÁ LEŽ, JEŽ SE STANE PRAVDOU. I kdyby na krásně došlo k jejímu rozmnožení na pěti místech v ČR ročně, predátoři, vnější podmínky i lidé samotní se postarají o to, že nedospěje vůbec nic. A to je ještě u nás takové "teplo", že by se líhli jen samci.
Místo toho jak přesně říkáte tu máme mývala, norka a další, které netlumíme ani z třetiny tak jak je třeba. To samé parodie kolem černé zvěře. Opět omýlaná "pravda", vzdechy myslivců, co prostě divočáky střílet nechtějí, protože prý jsou chytřejší než oni:-D Jako nezlobte se, ale lidé dokázali vyhubit určité druhy s kameny a klacky v rukou. A teď budeme tvrdit, že to nesvedeme, když máme noktovizory, naprosto jiné zbraně atd.? Člověku je z těch lží v televizi a novinových článcích zle.
Už před patnácti lety byly v novinách v létě zprávy o tom, jak nás vodní želvy sežerou. Uplynulo patnáct let a nesežraly nic a nikoho, dokonce pořád nemáme zprávy o rozmnožení. A to podotýkám pokud chce někdo operovat s invazivností, měl by se zamyslet a první prokázat ne jedno rozmnožení, ale opakované úspěšné množení a růst populace. Protože jinak to má stejnou váhu, jako že tu vyhnízdí jednou za dvacet let jeřábi či plameňáci a pak je po nich veta.
Stejný problém s vlky. Doteď nehlídaná stáda, která se pasou hala bala, ohradníky nic, ovce nehlídá nikdo. Pak čteme, jak z "nebe" padají ovce třeba na Berounsku pod vlak, běhají v noci pod automobily, ale to se týká i dobytka a koní. Není týden, kdy se neřeší útěk hospodářských zvířat. Logicky, jediné co je hlídá jsou ohradníky a to ještě dost chabé. Pak jsou v televizi srdceryvné scény postižených farmářů, co zatím jen profitovali, protože ovce či kozy se mohly pást kdekoliv a jen se dotyčnému rozšiřoval jejich stav. Jasně že se jim nechce investovat do opatření a budou volat po tom, že jim zvířata způsobují škody. Nedávno jsem četl výlev jednoho z nich, který tvrdil, že má ovcí tolik že by musel mít 10 pasteveckých psů a že by ho krmení na rok vyšlo na milion a kdo to zaplatí. Větší lež jsem jako chovatel psů nečetl. Stejná hovadina jako vloni, kdy ve vedrech tuším v Jižních Čechách chcípaly ryby na tuny, škoda šla do milionů, ale aerátor si postižení nezakoupili. Raději se vozili na loďkách, ukazovaly saky plné mrtvol. Aerátory ve stádiu uvažování. Mmj. bylo ve zprávách zmíněno, že přijde na peníze ve výši škody, jež utržili v prvních 14dnech. Za měsíc na to se vyloupla zpráva z Austrálie, že řeka Murray čelí vlnům veder, klesla hladina a umírají ryby, hrozí epidemie atd. To v Austrálii nelenili a řeku začali aerátory okysličovat a to prosím pro ryby ve volnosti, ne v rybníků z nichž mají prachy...
Vrátím se k naší želvě. Jistěže jsem nemyslel, že z Vaší strany jde o nějakou genocidu páchanou na tomto zvířeti. Jste ale jeden z mála. Hodně lidí podpořených informací, že jde o nepřítele NO 1. to řeší radikálně. Před lety jsem zveřejnil jako nadšenec lokalitu, kde jsem potvrdil výskyt T.s.e. Pak mi kamarád povídá, že přesně tohle hledá jistý "nadšenec", který na danou lokalitu přijede a pokud zvíře uloví dost nehumánním způsobem usmrtí. V tu chvíli jsem si přišel za pitomce, že jsem chtěl přispět svou troškou informací o výskytu a místo toho vypisuji někomu ortel, aby se na tom někdo ukojil. Takže od teď jedu po svém a nikdo se ode mě nic nedozví.
Diskutovat o tom, zda sem do volné přírody želva patří je zbytečné. Jasně že ne. Ale realita je taková, že neškodí nikomu a ničemu. V ČR rozhodně NE. JE TO POUZE STOKRÁT OPAKOVANÁ LEŽ, JEŽ SE STANE PRAVDOU. I kdyby na krásně došlo k jejímu rozmnožení na pěti místech v ČR ročně, predátoři, vnější podmínky i lidé samotní se postarají o to, že nedospěje vůbec nic. A to je ještě u nás takové "teplo", že by se líhli jen samci.
Místo toho jak přesně říkáte tu máme mývala, norka a další, které netlumíme ani z třetiny tak jak je třeba. To samé parodie kolem černé zvěře. Opět omýlaná "pravda", vzdechy myslivců, co prostě divočáky střílet nechtějí, protože prý jsou chytřejší než oni:-D Jako nezlobte se, ale lidé dokázali vyhubit určité druhy s kameny a klacky v rukou. A teď budeme tvrdit, že to nesvedeme, když máme noktovizory, naprosto jiné zbraně atd.? Člověku je z těch lží v televizi a novinových článcích zle.
Už před patnácti lety byly v novinách v létě zprávy o tom, jak nás vodní želvy sežerou. Uplynulo patnáct let a nesežraly nic a nikoho, dokonce pořád nemáme zprávy o rozmnožení. A to podotýkám pokud chce někdo operovat s invazivností, měl by se zamyslet a první prokázat ne jedno rozmnožení, ale opakované úspěšné množení a růst populace. Protože jinak to má stejnou váhu, jako že tu vyhnízdí jednou za dvacet let jeřábi či plameňáci a pak je po nich veta.
NGoonch - Profil | Ne 1.9.2019 22:50:03
keltt >> Já tam nic a vlastně ani tady nic neřeším. Prvně jsem tu přispěl jen proto, že jsem tu četl stejné smyšlenky a bláboly co vidím, čtu a slyším jinde. Blbosti o tom, jak jsou přemnoženy, jak tu škodí a kde se želva objeví, to je konec řeky, rybníka. Jelikož jsme ale všichni rybáři a já pořád věřím, že ne všichni jsme tupé ovce, které zajímá, co napsal kdejaký plátek a odvysílala Krva a jim podobné, má cenu dělat osvětu a tomu zbytku, co má v palici mozek udělat jasněji.
Tu želvu, co se snažím odchytit se snažím odchytit proto, kde žije a proto, že ji tam zahodil primitiv. Nikde, kde jsem byl a kde želvy žijí a ne vlastním přičiněním, jsem nezjistil jedinou škodu, kterou by tam způsobovaly a to ani když tam byly ve větším počtu. Naopak, zatím šlo vždy o dávno zdevastovanou vodu (biotop snad ani nelze říct) a to buď kapřím hospodářstvím, nebo našimi spoluobčany, kteří považují vodu a okolí za kontejner. Jedním slovem humus. Pak je úsměvné, když na jiných zdejších vláknech tepe jeden druhého, jestli si vezme z vody tolik kaprů nebo tolik ryb a co tam zbude. Je to stejné jako když se někdo snaží zachraňovat pandy a neuvažuje o tom, že přitom nechrání prostředí v němž má žít. Je fajn koukat na pandu v zoo, ale o tom celkově ochrana druhu není. Bohužel ne všem to ještě došlo. Želva v našem ekosystému nehraje vůbec žádnou, ani tu zanedbatelnou roli. My si pose*eme všechno sami, ať to jsou meliorace, splachy z polí, čističky na oko, vodní elektrárny, nedomyšlené rybí přechody, neodbahňování, narovnávání toků a finálně přerybnění kaprem, případně jinými druhy, které silně ovlivňují svoje životní prostředí (za což je zase nelze trestat, protože v tom má pracky opět člověk).
Jinak s těmi rozumy je to stejné ale i na odborných diskusích. Češi jsou experti na všechno a ke všemu se vyjadřuje každý, kdo má O do prd*ele, aniž se nějak danou problematikou zabývá
Tu želvu, co se snažím odchytit se snažím odchytit proto, kde žije a proto, že ji tam zahodil primitiv. Nikde, kde jsem byl a kde želvy žijí a ne vlastním přičiněním, jsem nezjistil jedinou škodu, kterou by tam způsobovaly a to ani když tam byly ve větším počtu. Naopak, zatím šlo vždy o dávno zdevastovanou vodu (biotop snad ani nelze říct) a to buď kapřím hospodářstvím, nebo našimi spoluobčany, kteří považují vodu a okolí za kontejner. Jedním slovem humus. Pak je úsměvné, když na jiných zdejších vláknech tepe jeden druhého, jestli si vezme z vody tolik kaprů nebo tolik ryb a co tam zbude. Je to stejné jako když se někdo snaží zachraňovat pandy a neuvažuje o tom, že přitom nechrání prostředí v němž má žít. Je fajn koukat na pandu v zoo, ale o tom celkově ochrana druhu není. Bohužel ne všem to ještě došlo. Želva v našem ekosystému nehraje vůbec žádnou, ani tu zanedbatelnou roli. My si pose*eme všechno sami, ať to jsou meliorace, splachy z polí, čističky na oko, vodní elektrárny, nedomyšlené rybí přechody, neodbahňování, narovnávání toků a finálně přerybnění kaprem, případně jinými druhy, které silně ovlivňují svoje životní prostředí (za což je zase nelze trestat, protože v tom má pracky opět člověk).
Jinak s těmi rozumy je to stejné ale i na odborných diskusích. Češi jsou experti na všechno a ke všemu se vyjadřuje každý, kdo má O do prd*ele, aniž se nějak danou problematikou zabývá
NGoonch - Profil | So 20.7.2019 1:49:38
Obecně vzato je želva nádherná na našem území fenomén hodně nafouknutý. Je příliš exotická na to, aby se dala přehlédnout. Na proti tomu mýval, taktéž Američan, přes den vidět není, škody páchá neporovnatelné a o jeho existenci vědí v podstatě jen myslivci a těch pár lidí, co je v noci přejede. Škodu jakou způsobí na obojživelnících kapři a další druhy ryb jsou neporovnatelné s tím, co zvládnou želvy, škody jaké na celém rybím spektru (ale i dalších obratlovcích) napáchá během růstu jediný sumec by neudělala ani stovka želv a tak by se dalo pokračovat. Jde asi o to, že zatímco se objevují články o škodlivosti želv a uvažuje se o odstřelu, jiní hrdinové je drtí lopatami, pod rukama se nám mění příroda díky ignoraci daleko závažnějších problémů jako jsou shora uvedené.
Když se zmiňuje, že želva nádherná žere obojživelníky, nenapíše se ale, že stejně tak se jimi živí i želva bahenní, kterou bysme tu rádi. Je to jaksi normální. Od toho obojživelníci mají tolik potomků, aby něco přežilo, příroda s predátory počítá. S čím nepočítá je, že v rybníku není deset želv, ale dvě tuny kaprů.
Vlastním jezírko s našimi rybami, moji zamilovaní jsou líni a tak hlavní osádkou jsou oni, jak klasičtí, tak pomerančoví a skvrnití. Na jaře se do jezírka nahrne několik ropuch a skokani. Ať je jezírko zarostlé jakkoliv, i když se nemohou ryby dostat do všech míst, přesto jsou škody na obojživelnících obrovské. Pozoroval sem mockrát, jak líni sbírají ze sportu pulce ropuch, překusují je a zase vyplivují, sice živé, ale se zlomenými či ukousnutými ocásky, což je pro ně konečná. Kdybych to neviděl sám, nevěřil bych.
No nic, nechci to tu uzavírat skepticky či nějak pesimisticky. Jen by bylo fajn mít na to prostě větší náhled a pokud u vody chytíte želvu, nepouštějte ji, neubližujte, buď ji sami zařiďte domov, nebo poskytněte někomu s rozumem, kdo jí ho vytvoří. Na můj vkus je kolem toho zbytečné divadlo a přitom problémů máme dost s jinými druhy o nichž ale děláme, že nejsou nebo je nevidíme. Místo toho se řeší želva:-)
NGoonch - Profil | Čt 26.5.2022 14:19:29 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Jašu >> Tak pokud jde o to, zda se tu mohou vylíhnout mláďata tak mohou, ale z dlouhodobého hlediska to není žádné převratné zjištění, když se tu mohou v lepších letech vylíhnout i středozemní suchozemky, jak jsem uváděl. Druhá věc je, že to je jako kdyby se mi vylíhly na zahradě. Lokalita má daleko od přirozeného prostředí a když si dáte práci a zagooglíte, zjistíte, že v tom kanálu plave kde co, co tam lidi vyhodí a právě příznivější podmínky umožňují, že tam všemožná exotická zvířata přežívají. Ovšem na to, aby se vylíhla nádherka na Labi, Vltavě apod. je třeba naprosto jiné podmínky na hony vzdálené téhle lokalitě a to jak teplotně, tak možnostmi klást vejce do vhodného substrátu. A když už se to podaří, mláďata musí přežít a pokud se nedožijí reprodukčního věku a jsou jednoho pohlaví, z hlediska přežití druhu v cizím prostředí jakoby se nic nestalo. A o to tu jde, jelikož termín invazivní druh lze aplikovat na druh, který se v daném prostředí úspěšně množí a šíří. Tady mají problémy přežívat i bahenky, které nemají kam klást, protože chybí prohřáté písčiny na březích, samice musí daleko putovat na kladiště, predace divočáky, která dnes předčí psovité nebo kunovité šelmy atd. (stačí se podívat na lokality typu Betlém u nás s vysazenými bahenkami z Rumunska a nebo lokalitu na Slovensku jakou je Tajba).
NGoonch - Profil | St 7.4.2021 21:55:11 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Pro všechny, které zajímá situace okolo želv nádherných, mám novinku.
Je jím dokument pana Daniela Jablonskeho o želvách nádherných, resp. snahy potvrzení či vyvrácení možné reprodukce v prostředí střední Evropy (zde konkrétně na Slovensku).
Dokument se jmenuje Korytnačí rebus (https://fns.uniba.sk/krasy-slovenska-korytnaci-rebus/).
Dokument je velmi hezky natočený, nicméně jeho celkové vyznění na mě působí rozpačitě.
Jako obvykle zde zazní informace o konkurenci s původní želvou bahenní. Nutno poznamenat, že problémy s nimiž se potýká zbytek populací bahenek na Slovensku (především Tajba) s trachemyskami nemá co dělat. V dokumentu je odchycena adultní samice želvy, jež je okomentována tím, že se jedná o hodně vzrostlé zvíře, naprosto již reprodukce schopné. Mimo to, že má želva v tlamce háček, je háček i v tom, že se nejedná o želvu nádhernou, ale želvu rodu pseudemys, což je v samotném dokumentu opomenuto. Netroufám si stran aktuální systematiky, kdy jsou některými autory přesouvány a povyšovány subspecie na úroveň druhů, určit tuto želvu do druhu přesně, ať už je to tedy concinna, nebo hieroglyphica či něco dalšího, rozhodně to není scripta. V závěru dokumentu se zadaří odchytit relativně čerstvé mládě (je škoda, že není okomentován jeho zdravotní stav - ze záběru je poznat, že zvířeti schází hned u hlavy kus plastronu - předpokládám důsledek predace), čímž dochází k potvrzení, že na lokalitě dochází alespoň občas k vylíhnutí mláďat. Problém je, že lokalita je slavné Chorvatské rameno (slepé rameno Dunaje) v Petržalke (Bratislava) - https://cs.wikipedia.org/wiki/Chorv%C3%A1tske_rameno. Kopíruje to skutečnost kupříkladu z Prahy a okolí zjištěnou již v dávných časech, že nejvyšší koncentrace stran zbavených živočichů lze očekávat v místech největšího lidského osídlení, k jakým bezpochyby patří velkoměsta. S ohledem na jiné teplotní podmínky, úpravu břehů (sekání trávníků, pláže atp., kde mohou želvy spíše naklást a vybrat dobře exponované místo pro snůšku) lze logicky usuzovat, že možnost vyklást a rozmnožit se, zde mají želvy zdaleka nejlepší (z těch možných, které lze v zemi mimo výskyt očekávat) a tudíž považovat takovou situaci za naturální příliš nelze. Velmi hezky to ukazuje v dokumentu předvedení přírodní lokality s výskytem orbicularek, která sice odpovídá vzhledově či našim představám, nicméně husté porosty orobince, ostřice a dalších rostlin bez písčitých nebo alespoň hlinitých holin příliš možností na slušné snůšky nedávají. Z řady lokalit jsou známé případy mláďat bahenek, která se sice mohla vyklubat, ale než došlo k vylíhnutí, prorostly kořínky kolem vajec a v podstatě novorozeňata uvěznily. Když už přihlédneme k možnosti občasného úspěšného vylíhnutí trachemysek, je třeba říct, že opět nezazněla jedna podstatná věc jakým je dopad inkubačních teplot na pohlaví vylíhnutých želviček. Chtělo by to taková mláďata beze zbytku odchytávat a odchovávat v péči člověka za účelem zjištění pohlaví (je-li možné zjištění pohlaví z krve už u mláďat, tak není co řešit). Osobně se domnívám, že veškerá takto přeživší mláďata jsou právě s ohledem na nízké teploty samci, což jaksi životaschopnou populaci nevytvoří. Na vylíhnutí samic je třeba po dobu inkubace teploty okolo 30C. Zjištěné údaje jsou zajímavé, ale přesto nepodporují ani trošku myšlenku, že je splněna podstata invazivního druhu v našich končinách (na rozdíl od jižních států, kde se tato zvířata skutečně vlivem klimatu a podmínek množit mohou). Přístup pana Jablonského se mi líbí, dokument sám o sobě je opravdu hezky natočen. Bohužel zmíněné detaily, které nezazní a naopak závěr dokumentu může působit na laika tak, že hledaný důkaz naprosto potvrzuje skutečnost, že želvy zde budou již natrvalo. Obdobně totiž vyzní i fakt, že nově nalezená generace již bude naprosto zvyklá na naše podmínky a množení jí půjde bez potíží. Jeden můj známý to popsal slovy "evoluce ve dvou krocích". Asi jako představit si, že když někomu uletí pár ar zelenokřídlých, které v příhodném kmeni vychovají dvojici mláďat a ta se již poperou se vším, co přináší zdejší klima, potravní nabídka a budou stran dalšího přežití a šíření neotřesitelná. Kdyby výše zmíněná fakta v pořadu zazněla, nedalo by se mu vytknout vůbec nic. Objektivita je zde skutečně na místě a vynášení soudů bez jakýchkoliv dalších znalostí je předčasné.
Že je Chorvatské rameno místem s jistými klimatickými výhodami na daném místě podporuje i článek totožného autora o prvním zaznamenaném přezimování želvy Mauremys (Ocadia) sinensis, prokázané opakovaným odchytem totožného zvířete dva roky po sobě. Celkově zajímavá zpráva, jelikož z vlastních zkušeností mohu říct, že ocadie zrovna nejsou úplně bezproblémovými chovanci (starší zvířata bývají herbivorní a mají sklony trpět na plísně).
(https://www.danieljablonski.com/a/soubory/Jablonski_et_al_2018_Mauremys_sinensis_Central_Europe_HN.pdf)
Je jím dokument pana Daniela Jablonskeho o želvách nádherných, resp. snahy potvrzení či vyvrácení možné reprodukce v prostředí střední Evropy (zde konkrétně na Slovensku).
Dokument se jmenuje Korytnačí rebus (https://fns.uniba.sk/krasy-slovenska-korytnaci-rebus/).
Dokument je velmi hezky natočený, nicméně jeho celkové vyznění na mě působí rozpačitě.
Jako obvykle zde zazní informace o konkurenci s původní želvou bahenní. Nutno poznamenat, že problémy s nimiž se potýká zbytek populací bahenek na Slovensku (především Tajba) s trachemyskami nemá co dělat. V dokumentu je odchycena adultní samice želvy, jež je okomentována tím, že se jedná o hodně vzrostlé zvíře, naprosto již reprodukce schopné. Mimo to, že má želva v tlamce háček, je háček i v tom, že se nejedná o želvu nádhernou, ale želvu rodu pseudemys, což je v samotném dokumentu opomenuto. Netroufám si stran aktuální systematiky, kdy jsou některými autory přesouvány a povyšovány subspecie na úroveň druhů, určit tuto želvu do druhu přesně, ať už je to tedy concinna, nebo hieroglyphica či něco dalšího, rozhodně to není scripta. V závěru dokumentu se zadaří odchytit relativně čerstvé mládě (je škoda, že není okomentován jeho zdravotní stav - ze záběru je poznat, že zvířeti schází hned u hlavy kus plastronu - předpokládám důsledek predace), čímž dochází k potvrzení, že na lokalitě dochází alespoň občas k vylíhnutí mláďat. Problém je, že lokalita je slavné Chorvatské rameno (slepé rameno Dunaje) v Petržalke (Bratislava) - https://cs.wikipedia.org/wiki/Chorv%C3%A1tske_rameno. Kopíruje to skutečnost kupříkladu z Prahy a okolí zjištěnou již v dávných časech, že nejvyšší koncentrace stran zbavených živočichů lze očekávat v místech největšího lidského osídlení, k jakým bezpochyby patří velkoměsta. S ohledem na jiné teplotní podmínky, úpravu břehů (sekání trávníků, pláže atp., kde mohou želvy spíše naklást a vybrat dobře exponované místo pro snůšku) lze logicky usuzovat, že možnost vyklást a rozmnožit se, zde mají želvy zdaleka nejlepší (z těch možných, které lze v zemi mimo výskyt očekávat) a tudíž považovat takovou situaci za naturální příliš nelze. Velmi hezky to ukazuje v dokumentu předvedení přírodní lokality s výskytem orbicularek, která sice odpovídá vzhledově či našim představám, nicméně husté porosty orobince, ostřice a dalších rostlin bez písčitých nebo alespoň hlinitých holin příliš možností na slušné snůšky nedávají. Z řady lokalit jsou známé případy mláďat bahenek, která se sice mohla vyklubat, ale než došlo k vylíhnutí, prorostly kořínky kolem vajec a v podstatě novorozeňata uvěznily. Když už přihlédneme k možnosti občasného úspěšného vylíhnutí trachemysek, je třeba říct, že opět nezazněla jedna podstatná věc jakým je dopad inkubačních teplot na pohlaví vylíhnutých želviček. Chtělo by to taková mláďata beze zbytku odchytávat a odchovávat v péči člověka za účelem zjištění pohlaví (je-li možné zjištění pohlaví z krve už u mláďat, tak není co řešit). Osobně se domnívám, že veškerá takto přeživší mláďata jsou právě s ohledem na nízké teploty samci, což jaksi životaschopnou populaci nevytvoří. Na vylíhnutí samic je třeba po dobu inkubace teploty okolo 30C. Zjištěné údaje jsou zajímavé, ale přesto nepodporují ani trošku myšlenku, že je splněna podstata invazivního druhu v našich končinách (na rozdíl od jižních států, kde se tato zvířata skutečně vlivem klimatu a podmínek množit mohou). Přístup pana Jablonského se mi líbí, dokument sám o sobě je opravdu hezky natočen. Bohužel zmíněné detaily, které nezazní a naopak závěr dokumentu může působit na laika tak, že hledaný důkaz naprosto potvrzuje skutečnost, že želvy zde budou již natrvalo. Obdobně totiž vyzní i fakt, že nově nalezená generace již bude naprosto zvyklá na naše podmínky a množení jí půjde bez potíží. Jeden můj známý to popsal slovy "evoluce ve dvou krocích". Asi jako představit si, že když někomu uletí pár ar zelenokřídlých, které v příhodném kmeni vychovají dvojici mláďat a ta se již poperou se vším, co přináší zdejší klima, potravní nabídka a budou stran dalšího přežití a šíření neotřesitelná. Kdyby výše zmíněná fakta v pořadu zazněla, nedalo by se mu vytknout vůbec nic. Objektivita je zde skutečně na místě a vynášení soudů bez jakýchkoliv dalších znalostí je předčasné.
Že je Chorvatské rameno místem s jistými klimatickými výhodami na daném místě podporuje i článek totožného autora o prvním zaznamenaném přezimování želvy Mauremys (Ocadia) sinensis, prokázané opakovaným odchytem totožného zvířete dva roky po sobě. Celkově zajímavá zpráva, jelikož z vlastních zkušeností mohu říct, že ocadie zrovna nejsou úplně bezproblémovými chovanci (starší zvířata bývají herbivorní a mají sklony trpět na plísně).
(https://www.danieljablonski.com/a/soubory/Jablonski_et_al_2018_Mauremys_sinensis_Central_Europe_HN.pdf)
NGoonch - Profil | Po 18.5.2020 7:25:54 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Nkeltt - Profil | Út 24.9.2019 0:16:27
Jen v rychlosti, kdyby měla být tato želva postrachem, nedej bože likvidačním faktorem našich rybníků a řek, tak jsme jako páni tvorstva absolutně zklamali. Tím myslím, že EU je daleko větším nebezpečím, než nějaká ubohá želva v našem návesním "špačáku".
NRožnovák - Profil | So 20.7.2019 23:36:04
Goonch >> . nejlepší způsob jak se zbavit nějakého živočišného druhu je najít lukrativní ekonomické využití, to se v minnulosti osvědčilo. S každým nežadoucím druhem by se zatočilo pokud by se z něho stala komodita - krásný příklad máme v raku červeném jež zaplavil před lety okolí Vídně, jeden podnikavec objevil jeho kulinářské využití a americký invazivec začal rybníčků, tůní a potůčku v okolí rakouské metropole velice rychle mizet a restaurtater bohatnout. V lonském roce se střelilo rekordních 230 tisíc kusu černé zvěře,zas tak málo to není vzhledem k počtu myslivců, říkám je to parta dobrovolníků a na čekanou na prase se chodí i několik dní a ráno hajdy do práce. Společný lov je nejefektivnější ale je to poměrně složité na organizaci má svá pravidla a a až na vyjímky se loví pouze sele a lončák starší věkové třídy pouze individuálně. Četl jsem kdysi článek jednoho mysl. hospodáře jež popisuje příčinu populačního nárustu černé zvěře. tam se odvolává na nedodržování plánu lovu a chovu kdy nebyly redukovany selata lončáci ale naopak byl nadměrně loveny straší bychně a kňouři. vlivem toho byl nárůst mladšách ročníků černé zvěře a jelikož v tlupě nevyly staršé ročniky do říje šly nejen lončáci aněkdy i starší selata jelikož bylo mnoho říjných samic, kňouři meli co dělat. Jo v podstatě souhasím jsou nepůvodní druhy jak živočišné i rostliné jež nejsou hrozbou , vždy jde jen o to včas to rozpoznat a nepodcenit situaci. Každopádně mýte pravdu pokud není hrozbou zbytečně eliminovat cíleně eliminovat , bude eliminována přirozeně prostředím a našimi preátory, stačí ji nerozšiřovat do volné přírody. Šel bych s Váma i na pivo kdybych ho pil o těchto věcech se líp povídá než píše :-)
NGoonch - Profil | St 20.3.2019 1:31:27 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Hezké ráno všem, panika je zbytečná a pouze mediálně zveličovaná - žádná invaze se nekoná. Údaj z wikipedie o údajném prokázaném rozmnožení končí v mlze (stačí se po tom trošku zapídit). Žádné pravdivé a ověřené údaje o rozmnožení T.s.e. ani jiných poddruhů či kříženců v ČR neexistují a rekrutují se z řad říkala Růžena z prasečáku. Po zákazu dovozu T.s.e. ji nahradily T.s.s. (aktuálně i p.concinna, p.rubriventris a nelsoni, opět se vozí po nějaké pauze graptemysky). Ty se nyní objevují namísto elegansek, ale jejich přežití v našich podmínkách jsou složitější. Původně sledované skupiny (spíše kusy) T.s.e. se postupně tenčí, každoročně zimu řada jedinců nepřežije (obecně mají větší šanci holky než kluci).
Uvažovat o větším počtu různě velkých kusů na jedné lokalitě jako o důkazu rozmnožení je nesmysl. Tato místa mají vždy stejný jmenovatel - lokalita hojně navštěvovaná výletníky, zpravidla okolí velkých měst, atp. Lidé uvažují stylem, hele týhle želvě se tu daří, naší Amálce se tady bude taky líbit...jeb tam s želvou.
Pokud se pozastavujete nad tím, že by někdo vyhodil na jedno místo více želv, doporučuji třeba jen tenhle odkaz. Jedná se přitom o suchozemky, které cestovali jaksi bez papírů:
https://nasregion.cz/praha/v-praze-pobihalo-260-chranenych-zelv-kde-se-vzaly-neni-jasne
Je naprostá pravda, že zatímco vodní želvy se u nás spontánně nemnoží a to ani vlivem veder jaká panovala třeba vloni, suchozemkách rodu Testudo to jde. Za rok 2018 se to povedlo na řadě míst v ČR. Jinak shora uvedený příklad odchovu suchozemky, co se vylíhla tuším paní Fouskové (článek vyšel také v AT) byla Testudo graeca. Mládě nebylo jedno, nakonec byla tuším tři a pomohlo jim to, že samice situovala snůšku do spár mezi betonové panely, které pomáhaly udržovat a zvyšovat teplotu. Naproti tomu T.s.e. se za celých 50 let dovozů dařilo množit ojediněle na rozdíl od desítek jiných druhů, jejichž chov i odchov je v ČR dobře zvládnutý. Mláďata, která se vylíhla v Zoo Troja od samice, které vykladla oplozená vejce (a která sama o sobě opět nejsou důkazem, že došlo k napáření v přírodě - samice přinesena údajně nalezena) se opět musela vylíhnout v inkubátoru, byť při konstantních 25C. Vše v důsledku samečci (příliš nízká teplota na samice nebo obojí pohlaví). Je skutečností, že i kdyby se u nás tato želva v příznivých letech měla šanci rozmnožit a vejce unikla veškerým predátorům (lišky, mývalové, minkové, kuny, ježci, prasata atp. - doporučuji prostudovat knihu pana Šebely, který studuje vysazenou populaci rumunských želv bahenních u Novomlýnských nádrží - lokalita Betlém - co dělá za psí kusy, aby se tam vůbec něco vylíhlo + sběr novorozeňat), je nanejvýš pravděpodobné, že by byla F1 samčího pohlaví.
Závěrem mi přijde smutná jedna věc - nad týranými psy a kočkami se srdce člověka ustrne. Pes uvázaný v lese, koťata v kontejneru atd. Klasika. Želva vyhozená ven je to samé. Zvíře vystavené svému osudu na pospas, bez ohledu na to, zda je prostředí, kde skončila vhodné či nikoliv. Zamyslete se někteří z vás prosím nad tím, že ta želva se o to neprosila. Zároveň nezveličujme její dopad na krajinu. Je tu stejně invazivní jako amur, kapr, tolstolobik, marény, siveni, duháci, nebo muflon, daněk, bažant, jeleni a řada dalších. Proti nim ani desítky kusů v krajině nemůžou působit extra škodu. Zmíněný dopad na obojživelníky nebo ichtyofaunu je těžce neměřitelný s dopadem, jaký způsobuje obojživelníkům zarybnění kaprem a už vůbec, co s vodou udělá strejda, který tam vyleje z traktoru nějaké svinstvo, splach z pole, nefunkční čistička atd. Želvy veškerých druhů jsou studenokrevná zvířata, nežerou a nemohou žrát více, než jim metabolismus dovolí. Neplýtvají. Zdravou rybu mají problém ulovit i ve větším jezírku stejně jako v akvateráriu, které není poddimenzované. V akváriu mi běžně přežívaly s eleganskami plotice i perlíni řadu týdnů. Ostatně o tom se hodně napsalo (články v Akvariu Teráriu atp.). Bod 2 - údajná konkurence naší želvě bahenní. To v dnešní době napíše jen naprostý laik. Aktuálně jsou v ČR dvě populace želv E.orbicularis, obě cizího původu. Míním sledované populace, které byly vysazeny záměrně a které jsou sledovány a chráněny, byť se nejedná o původní želvy (Maďarsko, Rumunsko). Původní populace v okolí Vidnavy a Lednice, která jsou literárně diskutovaná jako místa, kde by mohly být kryptické populace našich bahenek se bohužel nepotvrdila. I kdyby se tak stalo, ohrožuje je genofond zavlečených želv bahenních z Itálie, Řecka, Chorvatska, Rumunska, Ukrajiny atd. Tyhle želvy jsou pro naše bahenky totéž co nenáviděné a zatracované želvy nádherné. Možná i hůř, protože nejde o citované potravní konkurenty a možný zdroj nějakých nákaz, ale o genetické znečištění. Z monitoringu je zřejmé, že zatímco počet želv nádherných klesá, počet želv bahenních je na vzestupu. Jakých, ponechám na čtenáři. Každopádně je krátkozraké tvrdit, že želva nádherná je prevít, co vyžere rybník, vytlačí naší chudinku želvu bahenní (seriozní zdroje neuvažují o žádné současné populaci emys orbicularis původního genofondu v ČR). Pochopit lze námitky z jižních států, kde se toto zvíře množí a kde žije více druhů želv, jimž může konkurovat. U nás je tohle zbytečné a hon na čarodějnice, který vzešel z lokalit v Itálii, Řecku atd., bych do našich končil nepřenášel. Osobně znám stovky lidí, kteří je chovali (dost z nich je ani nedochovali do dospělosti), ale vím o jednom jediném, který je dokázal rozmnožit...
Budete-li se o toto téma zajímat hlouběji, pochopíte, že to s želvou nádhernou rozhodně není tak, jak se uvádí. Pokud se vám ji podaří chytit, chovejte se k ní jako k živému zvířeti, které nemůže za to, že s ní někdo praštil do nejbližší kaluže a které u nás media udělala negativní reklamu, aniž se dá o něco kloudného opřít. Zpět ji nepouštějte ne proto, že z vodní nádrže za pár let udělá poušť jak píšou chytrolíni, co neviděli želvu ani z letadla, ale proto, že venku zdaleka nemá to, co ji můžeme nabídnout při chovu v péči člověka a kde ji (alespoň ti zodpovědní), dáme lepší podmínky. Mimochodem - dříve platilo, že každý správný zelinář měl suchozemskou želvu. Neměl by mít každý správný rybář svoji vodní želvu?:-D
Uvažovat o větším počtu různě velkých kusů na jedné lokalitě jako o důkazu rozmnožení je nesmysl. Tato místa mají vždy stejný jmenovatel - lokalita hojně navštěvovaná výletníky, zpravidla okolí velkých měst, atp. Lidé uvažují stylem, hele týhle želvě se tu daří, naší Amálce se tady bude taky líbit...jeb tam s želvou.
Pokud se pozastavujete nad tím, že by někdo vyhodil na jedno místo více želv, doporučuji třeba jen tenhle odkaz. Jedná se přitom o suchozemky, které cestovali jaksi bez papírů:
https://nasregion.cz/praha/v-praze-pobihalo-260-chranenych-zelv-kde-se-vzaly-neni-jasne
Je naprostá pravda, že zatímco vodní želvy se u nás spontánně nemnoží a to ani vlivem veder jaká panovala třeba vloni, suchozemkách rodu Testudo to jde. Za rok 2018 se to povedlo na řadě míst v ČR. Jinak shora uvedený příklad odchovu suchozemky, co se vylíhla tuším paní Fouskové (článek vyšel také v AT) byla Testudo graeca. Mládě nebylo jedno, nakonec byla tuším tři a pomohlo jim to, že samice situovala snůšku do spár mezi betonové panely, které pomáhaly udržovat a zvyšovat teplotu. Naproti tomu T.s.e. se za celých 50 let dovozů dařilo množit ojediněle na rozdíl od desítek jiných druhů, jejichž chov i odchov je v ČR dobře zvládnutý. Mláďata, která se vylíhla v Zoo Troja od samice, které vykladla oplozená vejce (a která sama o sobě opět nejsou důkazem, že došlo k napáření v přírodě - samice přinesena údajně nalezena) se opět musela vylíhnout v inkubátoru, byť při konstantních 25C. Vše v důsledku samečci (příliš nízká teplota na samice nebo obojí pohlaví). Je skutečností, že i kdyby se u nás tato želva v příznivých letech měla šanci rozmnožit a vejce unikla veškerým predátorům (lišky, mývalové, minkové, kuny, ježci, prasata atp. - doporučuji prostudovat knihu pana Šebely, který studuje vysazenou populaci rumunských želv bahenních u Novomlýnských nádrží - lokalita Betlém - co dělá za psí kusy, aby se tam vůbec něco vylíhlo + sběr novorozeňat), je nanejvýš pravděpodobné, že by byla F1 samčího pohlaví.
Závěrem mi přijde smutná jedna věc - nad týranými psy a kočkami se srdce člověka ustrne. Pes uvázaný v lese, koťata v kontejneru atd. Klasika. Želva vyhozená ven je to samé. Zvíře vystavené svému osudu na pospas, bez ohledu na to, zda je prostředí, kde skončila vhodné či nikoliv. Zamyslete se někteří z vás prosím nad tím, že ta želva se o to neprosila. Zároveň nezveličujme její dopad na krajinu. Je tu stejně invazivní jako amur, kapr, tolstolobik, marény, siveni, duháci, nebo muflon, daněk, bažant, jeleni a řada dalších. Proti nim ani desítky kusů v krajině nemůžou působit extra škodu. Zmíněný dopad na obojživelníky nebo ichtyofaunu je těžce neměřitelný s dopadem, jaký způsobuje obojživelníkům zarybnění kaprem a už vůbec, co s vodou udělá strejda, který tam vyleje z traktoru nějaké svinstvo, splach z pole, nefunkční čistička atd. Želvy veškerých druhů jsou studenokrevná zvířata, nežerou a nemohou žrát více, než jim metabolismus dovolí. Neplýtvají. Zdravou rybu mají problém ulovit i ve větším jezírku stejně jako v akvateráriu, které není poddimenzované. V akváriu mi běžně přežívaly s eleganskami plotice i perlíni řadu týdnů. Ostatně o tom se hodně napsalo (články v Akvariu Teráriu atp.). Bod 2 - údajná konkurence naší želvě bahenní. To v dnešní době napíše jen naprostý laik. Aktuálně jsou v ČR dvě populace želv E.orbicularis, obě cizího původu. Míním sledované populace, které byly vysazeny záměrně a které jsou sledovány a chráněny, byť se nejedná o původní želvy (Maďarsko, Rumunsko). Původní populace v okolí Vidnavy a Lednice, která jsou literárně diskutovaná jako místa, kde by mohly být kryptické populace našich bahenek se bohužel nepotvrdila. I kdyby se tak stalo, ohrožuje je genofond zavlečených želv bahenních z Itálie, Řecka, Chorvatska, Rumunska, Ukrajiny atd. Tyhle želvy jsou pro naše bahenky totéž co nenáviděné a zatracované želvy nádherné. Možná i hůř, protože nejde o citované potravní konkurenty a možný zdroj nějakých nákaz, ale o genetické znečištění. Z monitoringu je zřejmé, že zatímco počet želv nádherných klesá, počet želv bahenních je na vzestupu. Jakých, ponechám na čtenáři. Každopádně je krátkozraké tvrdit, že želva nádherná je prevít, co vyžere rybník, vytlačí naší chudinku želvu bahenní (seriozní zdroje neuvažují o žádné současné populaci emys orbicularis původního genofondu v ČR). Pochopit lze námitky z jižních států, kde se toto zvíře množí a kde žije více druhů želv, jimž může konkurovat. U nás je tohle zbytečné a hon na čarodějnice, který vzešel z lokalit v Itálii, Řecku atd., bych do našich končil nepřenášel. Osobně znám stovky lidí, kteří je chovali (dost z nich je ani nedochovali do dospělosti), ale vím o jednom jediném, který je dokázal rozmnožit...
Budete-li se o toto téma zajímat hlouběji, pochopíte, že to s želvou nádhernou rozhodně není tak, jak se uvádí. Pokud se vám ji podaří chytit, chovejte se k ní jako k živému zvířeti, které nemůže za to, že s ní někdo praštil do nejbližší kaluže a které u nás media udělala negativní reklamu, aniž se dá o něco kloudného opřít. Zpět ji nepouštějte ne proto, že z vodní nádrže za pár let udělá poušť jak píšou chytrolíni, co neviděli želvu ani z letadla, ale proto, že venku zdaleka nemá to, co ji můžeme nabídnout při chovu v péči člověka a kde ji (alespoň ti zodpovědní), dáme lepší podmínky. Mimochodem - dříve platilo, že každý správný zelinář měl suchozemskou želvu. Neměl by mít každý správný rybář svoji vodní želvu?:-D
Nstormandnature - Profil | St 20.2.2019 20:09:08
Ravachol >> zajímavý je, že suchozemský želvy (stepní, zelenavý a další) se u nás při venkovním chovu množí a vodní ne. Ikdyž, taky ne všude a ne každýmu. Ale prostě to u nich jde.
Celkem by mě zajímal ten důvod, kdy jo a kdy ne. Kapři se na revírech taky třou, ale malýho jsem ještě nechytl. Prostě tomu něco schází. Což mi teda u těch želv zrovna nevadí. A u kapra asi taky ne.
Když jsem byl na vojně, vedle Rančířovskýho autoparku byl malej rybníček. Tam jsem pozoroval velký i menší želvy nádherný. Ale těžko říct, zda se ty menší vylíhly venku. Je to kousek za městem, hned vedle chatová oblast, lidí tam chodí na výlety. Rybníček je trošku zastrčené, takže ideální místo, kam je nepozorovaně pustit.
Jinak jsem kdysi v AT četl článek, kdy chovatelka popisovala ve venkovním výběhu nález čerstvě vylíhlý želvy zelenavý ( nebo stepní?) hned z jara. Buď tam ten prcek někde přezimoval nebo se vylíhl na jaře z vajíčka snesenýho rok před tím. Takže nemožnýho asi není nic.
Celkem by mě zajímal ten důvod, kdy jo a kdy ne. Kapři se na revírech taky třou, ale malýho jsem ještě nechytl. Prostě tomu něco schází. Což mi teda u těch želv zrovna nevadí. A u kapra asi taky ne.
Když jsem byl na vojně, vedle Rančířovskýho autoparku byl malej rybníček. Tam jsem pozoroval velký i menší želvy nádherný. Ale těžko říct, zda se ty menší vylíhly venku. Je to kousek za městem, hned vedle chatová oblast, lidí tam chodí na výlety. Rybníček je trošku zastrčené, takže ideální místo, kam je nepozorovaně pustit.
Jinak jsem kdysi v AT četl článek, kdy chovatelka popisovala ve venkovním výběhu nález čerstvě vylíhlý želvy zelenavý ( nebo stepní?) hned z jara. Buď tam ten prcek někde přezimoval nebo se vylíhl na jaře z vajíčka snesenýho rok před tím. Takže nemožnýho asi není nic.
Nstormandnature - Profil | St 20.2.2019 12:33:34 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
NKuja - Profil | Út 19.2.2019 8:31:23 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Želví maso, želví vejce a želví sádlo jsou uznávány za zvláštní lahůdku na celém světě. Želví maso je oblíbeno hlavně v přímořských oblastech, a to proto, že zvláště maso z mořské želvy má výbornou chuť.
O želvách a jejich zpracování v kuchyni
Mořská želva, zejména mořská želva obrovská, dosahuje průměrně 80 kg váhy, někdy však i přes 500 kg. Je to mořský dravec, který se živí ponejvíce rybami a korýši a vyskytuje se hlavně v jižních mořích. Velmi známou želvou je malá mořská želva, žijící v severní Americe, nazývaná diamantovou pro svůj krásný hřbet, na kterém jsou ozdobné reliefy orámované fasetami. Dosahuje váhy průměrně 1 kg. Maso této želvy je zvlášť výborné chuti a na evropském trhu přichází konzervované.
Suchozemské želvy jsou méně ceněny a z jejich masa se ponejvíce připravují polévky. Dorůstají jen do malých rozměrů a zařazují se spíše mezi býložravce, neboť jen ojediněle se živí také hmyzem, žížalami apod. Vyskytují se hlavně v teplejších krajích, v jižní a jihovýchodní Evropě. Želví maso se výživností a stravitelností podobá masu telecímu, je však barvy nazelenalé. Obsahuje asi tolik bílkovin jako telecí maso, tj. asi 18 % , dále tuk a hojnost aromatických látek. Maso ze suchozemských želv a z menších mořských želv slouží k přípravě polévek a ragú, maso z větších mořských želv se dusí, opéká a smaží.
Maso z větších želvích ploutví (tak se v kuchařské terminologii říká želvím nohám) se hlavně dusí. Želví vejce, pokud jsou ještě v útrobách želvy, jsou obaleny tenkou blánou, tedy bez skořápky. Užívá se jich jako vložky do polévky. Želví vejce již snesená mívají skořápku někdy poddajnou a jindy naopak zvápenatělou a tvrdou, barvy na povrchu bílé. Žloutek je oranžově žlutý a bílek s nádechem do zelena. Výživnou hodnotou se rovnají přibližně vejcím ptačím. Jen čerstvá želví vejce se vaří a vařená, oloupaná se vkládají do želví polévky a do ragú.
Želvího sádla používáme k přípravě želví polévky nebo želvího ragú. Z čerstvé želví krve se připravují omáčky nebo nočky.
Příprava (usmrcování) želv
Živou želvu pověsíme za zadní nohy hlavou dolů, a jakmile vystrčí hlavu, dáme jí kolem hlavy smyčku a touto smyčkou jí hlavu co nejvíce z krunýře vytáhneme, načež ostrým nožem hlavu u samého trupu odřízneme.
Po odříznutí hlavy necháme želvu dobře vykrvácet, k čemuž je zapotřebí nejméně celého dne. Krev zachytíme do podstavené nádoby, abychom ji mohli dále zužitkovat.
Kuchání želv
Usmrcenou želvu položíme hřbetem na prkénko a buď ostrým silným nožem vjedeme mezi vrchní a podní část krunýře a spodní krunýř oddělíme, anebo sekáčkem odsekneme po stranách spodní krunýř od horního a potom ostrým nožem odřízneme želvu od spodního krunýře.
Potom nastane kuchání želvy. Při kuchání, například drůbeže, cítíme vždy určitý pach -želva naopak voní jako když rozkrojíme jablko. Pod blánou jsou uloženy vnitřnosti v poněkud jiném seskupení, než jsme zvyklí, a někdy i malá žlutá vajíčka. Některá samička jich má v sobě až dvacet.
Při kuchání dbáme hlavně na to, abychom nepoškodili žluč. Odstraníme všechny vnitřnosti kromě jater a malých žlutých vajíček, pokud je v útrobách želvy najdeme. Krev, byla-li zachycena, upotřebíme k přípravě knedlíčků a malá žlutá vajíčka vkládáme do polévky nebo do ragú krátce před jeho dohotovením. Nakonec v krunýři zbudou čtyři nohy a ostatní maso želvy. Nejchutnější je ovšem maso z nohou. Vnitřní části masa, i když nejsou tak hodnotné, dáme po vyjmutí stranou a užijeme jich po uvaření jako vložky do polévky.
Když maso z krunýře vyndáme, odstraníme čistě nazelenalé sádlo, které lpí hlavně na nohou a upotřebíme ho při úpravě želvího pokrmu. Nohy želvy vyjmuté z krunýře vložíme asi na 5 minut do vařící vody, abychom z nich mohli pak lehce stáhnout šupinatou kůži.
Takto očištěné a dobře opláchnuté želví maso je připraveno k tepelnému zpracování.
Tepelné zpracování čerstvého želvího masa
Želví maso musíme před dušením, pečením nebo smažením uvařit sko doměkka. Doba potřebná k změknutí želvího masa je nestejná – podle druhu želvy někdy až 3 hodiny. Vaříme je tak dlouho, až se dá lehce vidličkou propíchnout a odloupnout od kostiček.
Želví maso konzervované
Mimo čerstvé želví maso přichází na trh také želví maso v krabicích konzervované, kterému se dává všeobecně přednost, neboť je pro přípravu želvích pokrmů nejvýhodnější, a pak želví maso sušené. Želví maso sušené je velmi vydatné, musí se však před upotřebením několik dnů máčet ve studené vodě, kterou je nutno často vyměňovat a pak nejméně třikrát pokaždé v jiné vodě dobře povařit. Tento postup je nezbytný, neboť jinak maso podrží nepříjemnou mýdlovitou chuť. Po této předběžné přípravě se teprve v silném vývaru, nejlépe bujónu, s madeirským vínem uvaří doměkka. Takto uvařené želví maso se buď vkládá jako vložka do polévky nebo se z něho připravuje ragú apod. Vývaru se pak použije k přípravě pravé želví polévky.
Dle Viléma Vrabce
.
O želvách a jejich zpracování v kuchyni
Mořská želva, zejména mořská želva obrovská, dosahuje průměrně 80 kg váhy, někdy však i přes 500 kg. Je to mořský dravec, který se živí ponejvíce rybami a korýši a vyskytuje se hlavně v jižních mořích. Velmi známou želvou je malá mořská želva, žijící v severní Americe, nazývaná diamantovou pro svůj krásný hřbet, na kterém jsou ozdobné reliefy orámované fasetami. Dosahuje váhy průměrně 1 kg. Maso této želvy je zvlášť výborné chuti a na evropském trhu přichází konzervované.
Suchozemské želvy jsou méně ceněny a z jejich masa se ponejvíce připravují polévky. Dorůstají jen do malých rozměrů a zařazují se spíše mezi býložravce, neboť jen ojediněle se živí také hmyzem, žížalami apod. Vyskytují se hlavně v teplejších krajích, v jižní a jihovýchodní Evropě. Želví maso se výživností a stravitelností podobá masu telecímu, je však barvy nazelenalé. Obsahuje asi tolik bílkovin jako telecí maso, tj. asi 18 % , dále tuk a hojnost aromatických látek. Maso ze suchozemských želv a z menších mořských želv slouží k přípravě polévek a ragú, maso z větších mořských želv se dusí, opéká a smaží.
Maso z větších želvích ploutví (tak se v kuchařské terminologii říká želvím nohám) se hlavně dusí. Želví vejce, pokud jsou ještě v útrobách želvy, jsou obaleny tenkou blánou, tedy bez skořápky. Užívá se jich jako vložky do polévky. Želví vejce již snesená mívají skořápku někdy poddajnou a jindy naopak zvápenatělou a tvrdou, barvy na povrchu bílé. Žloutek je oranžově žlutý a bílek s nádechem do zelena. Výživnou hodnotou se rovnají přibližně vejcím ptačím. Jen čerstvá želví vejce se vaří a vařená, oloupaná se vkládají do želví polévky a do ragú.
Želvího sádla používáme k přípravě želví polévky nebo želvího ragú. Z čerstvé želví krve se připravují omáčky nebo nočky.
Příprava (usmrcování) želv
Živou želvu pověsíme za zadní nohy hlavou dolů, a jakmile vystrčí hlavu, dáme jí kolem hlavy smyčku a touto smyčkou jí hlavu co nejvíce z krunýře vytáhneme, načež ostrým nožem hlavu u samého trupu odřízneme.
Po odříznutí hlavy necháme želvu dobře vykrvácet, k čemuž je zapotřebí nejméně celého dne. Krev zachytíme do podstavené nádoby, abychom ji mohli dále zužitkovat.
Kuchání želv
Usmrcenou želvu položíme hřbetem na prkénko a buď ostrým silným nožem vjedeme mezi vrchní a podní část krunýře a spodní krunýř oddělíme, anebo sekáčkem odsekneme po stranách spodní krunýř od horního a potom ostrým nožem odřízneme želvu od spodního krunýře.
Potom nastane kuchání želvy. Při kuchání, například drůbeže, cítíme vždy určitý pach -želva naopak voní jako když rozkrojíme jablko. Pod blánou jsou uloženy vnitřnosti v poněkud jiném seskupení, než jsme zvyklí, a někdy i malá žlutá vajíčka. Některá samička jich má v sobě až dvacet.
Při kuchání dbáme hlavně na to, abychom nepoškodili žluč. Odstraníme všechny vnitřnosti kromě jater a malých žlutých vajíček, pokud je v útrobách želvy najdeme. Krev, byla-li zachycena, upotřebíme k přípravě knedlíčků a malá žlutá vajíčka vkládáme do polévky nebo do ragú krátce před jeho dohotovením. Nakonec v krunýři zbudou čtyři nohy a ostatní maso želvy. Nejchutnější je ovšem maso z nohou. Vnitřní části masa, i když nejsou tak hodnotné, dáme po vyjmutí stranou a užijeme jich po uvaření jako vložky do polévky.
Když maso z krunýře vyndáme, odstraníme čistě nazelenalé sádlo, které lpí hlavně na nohou a upotřebíme ho při úpravě želvího pokrmu. Nohy želvy vyjmuté z krunýře vložíme asi na 5 minut do vařící vody, abychom z nich mohli pak lehce stáhnout šupinatou kůži.
Takto očištěné a dobře opláchnuté želví maso je připraveno k tepelnému zpracování.
Tepelné zpracování čerstvého želvího masa
Želví maso musíme před dušením, pečením nebo smažením uvařit sko doměkka. Doba potřebná k změknutí želvího masa je nestejná – podle druhu želvy někdy až 3 hodiny. Vaříme je tak dlouho, až se dá lehce vidličkou propíchnout a odloupnout od kostiček.
Želví maso konzervované
Mimo čerstvé želví maso přichází na trh také želví maso v krabicích konzervované, kterému se dává všeobecně přednost, neboť je pro přípravu želvích pokrmů nejvýhodnější, a pak želví maso sušené. Želví maso sušené je velmi vydatné, musí se však před upotřebením několik dnů máčet ve studené vodě, kterou je nutno často vyměňovat a pak nejméně třikrát pokaždé v jiné vodě dobře povařit. Tento postup je nezbytný, neboť jinak maso podrží nepříjemnou mýdlovitou chuť. Po této předběžné přípravě se teprve v silném vývaru, nejlépe bujónu, s madeirským vínem uvaří doměkka. Takto uvařené želví maso se buď vkládá jako vložka do polévky nebo se z něho připravuje ragú apod. Vývaru se pak použije k přípravě pravé želví polévky.
Dle Viléma Vrabce
.
NGoonch - Profil | Po 16.9.2019 0:16:18
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 15.9.2019 10:04:57 >> Přesně tak, on ten článek je zase o ničem, abych nebyl sprostý. Už ta myšlenka - vy byste je nepoznal. Zmiňovaný druh raka je Procambarus fallax - sám jsem je měl před dvěma lety v akváriu a hovoří se o něm jako o špatném v tom duchu, že se od něj očekává přenos račího moru. Nepoznat fallaxe od kamenáče nebo říčního je jako nepoznat zebru od koně nebo osla. Četl jsem poměrně zajímavý článek v Rybářství, kde bylo naopak zmíněno, že přenos prokázán nikdy nebyl a to ani u jiných druhů, které jsou z tohoto podezírány. Ale do raků nedělám, tak to berte jen jako zamyšlení a případně popátrejte sami.
Co se týká želv, tak je to slátanina - snůšky želv byly pozorovány tucetrkát a to už z důvodu, že samice kladou i neoplozené snůšky. Upřímně nevím, proč by se měly Trachemysky vylíhnout letos a proč nevylezly vloni. Protože letos rozhodně není nikterak příhodné počasí pro vylíhnutí želv, jako bylo kupříkladu vloni, kdy se chovatelům líhly i mediteránní druhy suchozemek (omlouvám se, že to připomínám, už jsem to tu psal, ale opakování matka moudrosti). Nikdo nehlásil ani nezdokumentoval jediné mládě T.s.e., natož jiného poddruhu. Letos docela dost pršelo, teplo taky nic moc. Je třeba na to pohlížet z pohledu nutnosti odpovídající teploty pro zdárnou inkubaci a ne z pohledu toho, že nám bylo celé léto horko:-D
Já věřím tomu, že se někdy vylíhne či vylíhlo nějaké mládě, ale je tu pořád to veliké ALE. Prosperující populace invazního druhu nejsou přežívající jedinci vyhození id*oty do vody, ale další filiální generace, které se na daném prostoru úspěšně rozmnožují a navíc mají negativní dopad na své okolí. To bohužel nikdo nedokázal a ani nedokáže. Zatímco se tu vesele množí zavlečené bahenní želvy cizího genofondu, želvy nádherné se na žádné lokalitě nemnoží, nebylo nikdy zadokumentováno opravdu vylíhnuté mládě či mláďata - upřímně ani jedno mládě se žloutkovým váčkem není vlaštovka, co dělá jaro. Totéž mládě den na to sežere skokan, ježek, norek, vydra, štika, okoun, volavka, kormorán, nebo racek, co mu nedávno ze zobáku vypadla právě ta rumunská bahenka (mimochodem údaje o tom, že nežijí již jen v Beltémě se datují od roku 2012-13). Ale dejme tomu mláděti či mláďatům štěstí a nechejme je přežít. Díky teplotě z nich stejně budou samci. Takové horko, aby se nejen vylíhla mláďata a ještě navrch byla na lokalitách obojího pohlaví, tu skutečně zatím není.
Co se týká želv, tak je to slátanina - snůšky želv byly pozorovány tucetrkát a to už z důvodu, že samice kladou i neoplozené snůšky. Upřímně nevím, proč by se měly Trachemysky vylíhnout letos a proč nevylezly vloni. Protože letos rozhodně není nikterak příhodné počasí pro vylíhnutí želv, jako bylo kupříkladu vloni, kdy se chovatelům líhly i mediteránní druhy suchozemek (omlouvám se, že to připomínám, už jsem to tu psal, ale opakování matka moudrosti). Nikdo nehlásil ani nezdokumentoval jediné mládě T.s.e., natož jiného poddruhu. Letos docela dost pršelo, teplo taky nic moc. Je třeba na to pohlížet z pohledu nutnosti odpovídající teploty pro zdárnou inkubaci a ne z pohledu toho, že nám bylo celé léto horko:-D
Já věřím tomu, že se někdy vylíhne či vylíhlo nějaké mládě, ale je tu pořád to veliké ALE. Prosperující populace invazního druhu nejsou přežívající jedinci vyhození id*oty do vody, ale další filiální generace, které se na daném prostoru úspěšně rozmnožují a navíc mají negativní dopad na své okolí. To bohužel nikdo nedokázal a ani nedokáže. Zatímco se tu vesele množí zavlečené bahenní želvy cizího genofondu, želvy nádherné se na žádné lokalitě nemnoží, nebylo nikdy zadokumentováno opravdu vylíhnuté mládě či mláďata - upřímně ani jedno mládě se žloutkovým váčkem není vlaštovka, co dělá jaro. Totéž mládě den na to sežere skokan, ježek, norek, vydra, štika, okoun, volavka, kormorán, nebo racek, co mu nedávno ze zobáku vypadla právě ta rumunská bahenka (mimochodem údaje o tom, že nežijí již jen v Beltémě se datují od roku 2012-13). Ale dejme tomu mláděti či mláďatům štěstí a nechejme je přežít. Díky teplotě z nich stejně budou samci. Takové horko, aby se nejen vylíhla mláďata a ještě navrch byla na lokalitách obojího pohlaví, tu skutečně zatím není.
NRezeň 5,125 - Profil | Ne 15.9.2019 10:04:57
To že snesla vejce ještě neznamená,že se z toho něco vylíhne..
Snůšek u nás snesenejch bylo zaznamenáno historicky několik, ale víceméně bez úspěchu, a to ve speciálních řízených podmínkách.
Jinak je ten rozhovor strasne napsanej, ale fakt strašně:-)
Snůšek u nás snesenejch bylo zaznamenáno historicky několik, ale víceméně bez úspěchu, a to ve speciálních řízených podmínkách.
Jinak je ten rozhovor strasne napsanej, ale fakt strašně:-)
Nstormandnature - Profil | Út 23.7.2019 8:56:13
Goonch >> s tím citesem v Asii na tom něco bude. Ať už jde o želvy nebo jakýkoliv jiný zvíře. I třeba Jiroušek kolikrát lítal všude možně po pralese a hledal konkrétní druh hada. Nenašel nic, ale na trhu jich byly mraky. Měli jsme takhle v kroužku želvy tlustohrdlé, který byly kdesi v Asii a byly určený do polívky. Měli jsme i dohodu s jihlavskou zoo, že se pokusíme o odchov. Bohužel jsem řady místního DDM opustil, tak z toho sešlo.
NGoonch - Profil | Po 22.7.2019 22:05:19
Rožnovák >> Zdravím, to je dobrá myšlenka. Založit na tom byznys a je po problému:-D Na druhou stranu tohle je praktikováno v Asii. Tam to došlo tak daleko, že se pro "trh" zajímavé druhy (zpravidla pro lékařské nebo lépe léčitelské účely) "zaCITESují" a zatímco my hlupáci v Evropě žijeme v přesvědčení, že to je z důvodu zvýšení ochrany už tak málopočetných zvířat, jde vpodstatě o to, že taková zvířata se buď vyvézt ze země nesmí vůbec, nebo za velmi ztížených podmínek. A to proto, aby se zvířata neztrácela a případný zájem chovatelů neomezoval byznys daleko výnosnější (kosti, krunýře, kůže, žluči atd.). A pak jdete takhle po tržišti a ejhle co člověk nevidí...tu "CITES A" v kyblích a lavorech prodávaný jako živá konzerva. Běda, když takovou želvu, mloka nebo hada bude chtít vyvézt ať už je Váš úmysl sebešlechetnější.
Úvahu, že odstřel starších bachyní má vlastně za následek umožnění chodu do říje "podřízeným" mladším bachyním a vlastně opačný efekt, jsem četl taky a nezávisle na tom jsem ji slyšel od známého z Karlovky. Obdobně se zdůvodňuje nárůst medvědů, jelikož se většinou cílí na trofejové samce, kteří jsou ale právě těmi regulátory počtu medvíďat (což kdo někdy viděl je dost otřesné s tím jaký je medvěd mizerný zabiják, ale je to příroda).
Za sebe a už jsem to zmiňoval leckde bych želvy nádherné zavedl do CITESu také, jejich chov neomezoval ale povolil prodávat pouze odchovy. Cena takových zvířat by byla závratná, jelikož odchovy prakticky nejsou. K vypouštění (a to nejen jejich) se chovat jako k vyhození psa z auta nebo koček do kontejneru - zákon na ochranu proti týrání. Pokuta jak prase, zákaz chovu jakéhokoliv zvířete na 10let a vyřízeno. Omezilo by to i počet nekvalitních zájemců, protože papírovat se dnes jen tak někomu nechce, vidím to sám na svých odchovech suchozemských želv, které se musí registrovat. Hrubým odhadem 6 zájemců z 10 jakmile slyší, že musí s papírem na úřad a želva má "řidičák" a potřebuje UVčko a krmení a spát zahrabaná ve vlhku atd., aby nepyramidovala atd., otáčí se na podpatku a volí snadnější řešení ve formě křečka nebo andulky.
Jinak máte pravdu, určitě je lepší popovídat, než to zaznamenávat. Na druhou stranu to nezůstane jen mezi námi a hodně lidí se na to podívá i z jiné stránky, než jak to někdo odvysílá na Krvě.
Úvahu, že odstřel starších bachyní má vlastně za následek umožnění chodu do říje "podřízeným" mladším bachyním a vlastně opačný efekt, jsem četl taky a nezávisle na tom jsem ji slyšel od známého z Karlovky. Obdobně se zdůvodňuje nárůst medvědů, jelikož se většinou cílí na trofejové samce, kteří jsou ale právě těmi regulátory počtu medvíďat (což kdo někdy viděl je dost otřesné s tím jaký je medvěd mizerný zabiják, ale je to příroda).
Za sebe a už jsem to zmiňoval leckde bych želvy nádherné zavedl do CITESu také, jejich chov neomezoval ale povolil prodávat pouze odchovy. Cena takových zvířat by byla závratná, jelikož odchovy prakticky nejsou. K vypouštění (a to nejen jejich) se chovat jako k vyhození psa z auta nebo koček do kontejneru - zákon na ochranu proti týrání. Pokuta jak prase, zákaz chovu jakéhokoliv zvířete na 10let a vyřízeno. Omezilo by to i počet nekvalitních zájemců, protože papírovat se dnes jen tak někomu nechce, vidím to sám na svých odchovech suchozemských želv, které se musí registrovat. Hrubým odhadem 6 zájemců z 10 jakmile slyší, že musí s papírem na úřad a želva má "řidičák" a potřebuje UVčko a krmení a spát zahrabaná ve vlhku atd., aby nepyramidovala atd., otáčí se na podpatku a volí snadnější řešení ve formě křečka nebo andulky.
Jinak máte pravdu, určitě je lepší popovídat, než to zaznamenávat. Na druhou stranu to nezůstane jen mezi námi a hodně lidí se na to podívá i z jiné stránky, než jak to někdo odvysílá na Krvě.
Nsven - Profil | Po 1.7.2019 11:42:20
Želvy to sice nejsou...no ale když už jsem to našel, žejo :-)
NTomVl - Profil | Čt 21.2.2019 19:32:19
NTomVl - Profil | Čt 21.2.2019 14:24:59 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Nstormandnature - Profil | Čt 21.2.2019 9:45:22
Jinak knížek o teraristice mám doma, že by to vydalo na přírodopisnou knihovnu. Jen škoda, že je to všechno psaný stejně. Každej od každýho přepisuje, takže se nedozvíš nic novýho.
NTomVl - Profil | Čt 21.2.2019 6:28:18
NRezeň 5,125 - Profil | St 20.2.2019 22:30:43
stormandnature >> pěkný akva, jakožto akvarista to ocenuji.
já sem od narození v akva, i akva kroužek mám za sebou.z teraristiky mám za sebou křečíky, pískomily, a užovku červenou. avlastně i strašilky a pakobylky:-)
a na gymplu kamarádovu právě želvu nádhernou, což byla neuvěřitelná mrcha s krunýřem 20cm, vitální, žravá...k ní jsem měl velkej respekt:-)
knihu mám dodnes od Vergnera a Vergnerové- Chov terarijních zvířat, rád jsem to četl.
za mýho dětstvé to bylo s kroužkama takové jednodušší, akvaristických kroužků byla spousta, přírodovědných a chovatelských taky..a děti do toho rády chodily...
příspěvky nepatrné, hodnota tam stráveného času k nezaplacení....
já sem od narození v akva, i akva kroužek mám za sebou.z teraristiky mám za sebou křečíky, pískomily, a užovku červenou. avlastně i strašilky a pakobylky:-)
a na gymplu kamarádovu právě želvu nádhernou, což byla neuvěřitelná mrcha s krunýřem 20cm, vitální, žravá...k ní jsem měl velkej respekt:-)
knihu mám dodnes od Vergnera a Vergnerové- Chov terarijních zvířat, rád jsem to četl.
za mýho dětstvé to bylo s kroužkama takové jednodušší, akvaristických kroužků byla spousta, přírodovědných a chovatelských taky..a děti do toho rády chodily...
příspěvky nepatrné, hodnota tam stráveného času k nezaplacení....
NRavachol - Profil | St 20.2.2019 18:05:42
scjsci >> Myslím ze uplne stejný procento perel jak v debate o koupi novyho navijáku :))
NGoonch - Profil | Čt 8.4.2021 15:56:06
Orion24 >> Máte úplnou pravdu. Již jsem na to poukazoval vícekrát - malé scripty v našich vodách svítí, jsou na hony vzdálené barvám vylíhnutých bahenek. Predace sama o sobě je dnes problém i pro bahenky stran ochrany jejich hnízd. Aby se vůbec neco vylíhlo, je třeba nejen dobře osluněné stanoviště s vysokou teplotou po dobu cca 3měsíců, ale i místo bezpečné. Nesmí zarůst trávou, nesmí se do něj nic dostat. V dnešní době skutečně invazivních predátorů typu mink, mýval, psík mývalovitý, šířící se šakal + původní druhy viz. přemnožené divoké prase, lišky, jezevci, kuny, lasice atp. Ve vodě pak predačně působí i skokani zelení, všemožní vrubozobí, volavky a nakonec i samotné adultní želvy. Zajímavý byl poznatek poškození zimujících želv pravděpodobně ondatrami (a to se jednalo o adulty). Když člověk pomine veškerá tahle nebezpečí, stále ještě hrozí, že mláďata budou totožného pohlaví a nebude jich dost. Vždyť samotné bahenky, aniž je někdo aktivně loví, sbírá, mají problémy vzešlé ze změn v životním prostředí vesměs lidskou činností, klimatické podmínky nevyjímaje. A to tu bývaly původně doma.
Nstormandnature - Profil | Ne 15.9.2019 11:59:03
Takovej nic neříkající článek. Od každýho něco, ale vlastně nic.
Jak psal Rezeň. To, že je snůška, neznamená automaticky mladý. Vejce můžou být oplozený, ale taky nemusí. I vzhledem k tomu, jakej je poměr samců a samic.
Jeho výrok že se množí, může působit jako hotová věc.
Spíš bych mu doporučil věnovat se dále rakům a o želvách si ještě něco načíst.
Jak psal Rezeň. To, že je snůška, neznamená automaticky mladý. Vejce můžou být oplozený, ale taky nemusí. I vzhledem k tomu, jakej je poměr samců a samic.
Jeho výrok že se množí, může působit jako hotová věc.
Spíš bych mu doporučil věnovat se dále rakům a o želvách si ještě něco načíst.
Nstormandnature - Profil | Ne 1.9.2019 14:43:32
Goonch >> jo, v tomhle hicu je to hned. Já ani na ryby teď moc nechodím. Radši bych zalezl někam do podzemí, akorát že kámoš nemá čas. 😒 Já želvy nikdy nestopoval. Když nepočítám stepku, co se mi promenádovala po zahradě.
NVybliz - Profil | Čt 25.7.2019 22:53:16
Když už jsme u té diskuze o želvách, tohle jsem našel dnes při čtení zpráv:
https://zpravy.aktualne.cz/regiony/vyplasenemu-rackovi-vypadla-zelva-ze-zobaku-dokazal-tak-ze-s/r~8dfe3146aee911e9b6a9ac1f6b220ee8/
https://zpravy.aktualne.cz/regiony/vyplasenemu-rackovi-vypadla-zelva-ze-zobaku-dokazal-tak-ze-s/r~8dfe3146aee911e9b6a9ac1f6b220ee8/
Nstormandnature - Profil | Čt 25.7.2019 2:08:19
Goonch >> pokud je info stále aktuální, jedna samice by v kroužku stále měla být. Druhá asi uhynula. Ale už jsem tam víc jak dva roky nebyl. Když jsem odcházel, byly stále dvě.
Nstormandnature - Profil | St 24.7.2019 11:08:22
Když jsem kroužek přebíral, byly tam dvě samice. Jak jsem to dával dokupy, našel jsem od nich papíry, podle kterých tam kdysi byla skupina 1,2.
Škoda, že to s tou Jihlavou nevyšlo. Odchovy od nich mívají.
A co mě štve, že pro vedení DDM to byla vždy jen vodní želva.
Nstormandnature - Profil | Út 23.7.2019 21:33:40
NRožnovák - Profil | So 20.7.2019 15:04:21
Goonch >> Máte částečně pravdu některé druhy stále vypouštíme cíleně a opakujeme chyby předků hlavně co se týká sazení ryb. Stavění věkové pyramidy od spodu ustupuje a sadí se tržní ryby ve velkém, potom se divíme že nám vázne reprodukce. U mývala stačilyly dva páry které se vypusitly někdy počátkem 20, století někde v německu, jak to vypadá teď, norek je výsledek úniků z košeninivých farem což dorazili pseudoochránci když svévolně na pár farmách norky někdy v 90. letech vypustili a mysleli si že dělali dobře, Nutrie choval kde kdo, tak nějaká občas uprchla. Psík mývalovitý je povětšinou výsledek přirozené migrace z východu ač je to neuvěřitelné, články o jeho ojedinělém vyýskytu se objevovaly již v 60 letech. Všechnu nepůvodní spárkatou zvěř má u nás na svědomí šlechta která si spestřovala loveckou nabídku a lidová myslivost v tom úspěšně pokračovala , jak píšete pokud se zvěř držela v oborách dala se kontrolovat, potom některé druhy vlivem nedůsledného hospodaření a dobrých životních podmínek zaznamenaly značný populační nárůst. I přesto že se u nás ročně odstřelí norků, psíků, mýválů stovky až 1000 kusů jejih stavy rostou- dokud se oprávnění z mysl. hospodáře a mysl. stráž to je pár lidí honitbu dle rozlohy, dokud se to nerozšíří i na řadové myslivce regulace účinější nebude, je to parta dobrovolníků jako črs, ale jejich podst, méně asi 80 000 myslím, co platí, nevím kolik aktivně loví. U spárakté z hlediska biologické hrozby je to sika, netuším jak upravit myslivecký managment aby se podařilo tento stav zvrátit tuto zvěř už je zregulvat a max pozavírat do obor pokud chceme u nás vídat ještě za pár desítek let jelena evropského, rozdíl v odlovu obou druhů už se povážlivě vyrovnává. Medvěda bych do toho nazatahoval u nás se vyskytuje medvěd několik desítek let v rozmezí 20 let se tu objevili 2 kteří jeden podzim podivočili, jedne byl odchycen a převezen do Chomutova a úspěšně eliminován strážnikem MP když utekl z tamního zoparku, druhý divočení na jaře sám nechal, dostal obojek a teď se sem tam někde objeví, o obou případech se jednalo o mladé jedince, kd yje matka zřejmě nenaučila ještě všemu. Pro bobra je plán péče fungujících ve třech zonách ABC v C je možno na vyjímku střílet i tak jich bylo tušíma za rok 2017 uloveno jen 17ks i když tuto zonu jižní čechy.Vydra je fenomén dnešní doby záleží na tom v jakém prosředí se vyskytuje čím ji rybaři krmi(co a jak vysazují) a jestli není prodktem reintrodukce, pokud je produktem přírodním, má dostatečný prostor a do řeky není sypán 10x ročně duhák jež nezpůsobí to že díky přemíře potravy se vydry naučí dlouhodobě tolerovat a potom vyluxují i zbytek řeky potoků není vydra taková tragédie.Jinak samozřejmě že původní druhy žerou to co je v potravním řetězci pod nimi, to je v pořádku, pokud se do něho něco implementuje z venku a narušuje rovnováhu to v pořádku není a to vystihuje problematiku invazivních druhů. Souhlasím ovšem s tím že neuvážená uměla reintrodukce původního druhu do narušeného prostředí může vést k tomu že kdysi původní druh se může chovat jako druh invazivní,podstatou je zdrav prostředí do ktereho se druhy vrací,rozhodně lépe samy. Zhuntovaný či nepřipravený ekosytém do kterého se vysazuje chráněný živočich aby to vylepšilo mediální obraz je špatné řešení.U želvy jde jen o to aby si lidé uvědomili to co je v domě do rybníku či řeky nepatří, dobře se to na ní vysvětluje každý ji zná, o žádnou cílenou genocidu aspoň z mé strany tady nejde, Jedenou pustí želvu podruhé zas floridského raka lidi tu domácí havět moc nerozlišují ovšem rozdíl na ekosystém obrovský.
NGoonch - Profil | So 20.7.2019 0:25:46
Na společné (za kvalitu se omlouvám) jsou 3 bahenky, všechny do jedné s kupírovaným ocasem na různou délku, což zapříčinila bahenka číslo 4 (pro agresivitu umístěná s jinými želvami, které si netroufla napadat). Zajímavé bylo, že jakmile byla odstraněna tato želva, začaly ocásky okusovat jiné bahenky. Na dalších fotkách je největší "rabiát". Na dalším snímku se spolubydlícím, kubánskou Trachemys decussata decussata (laikům bude připadat jako nádherka, ale není).
O želvě bahenní se příliš jako o agresoru v souvislosti s želvou nádhernou nehovoří, vystupuje v tomto příběhu jako potlačované zvíře. Přesto moje zkušenosti i zkušenosti dalších chovatelů jasně naznačují poměrně vysokou agresivitu a rozhodně nelze říct, že se dají s želvami nádhernými zahanbit. Mám i fotografie, kde se želvy nádherné sluní s bahenkami přičemž bahenky jsou těmi nahoře, ale jelikož nemám svolení autora, umisťovat je zde nebudu
NGoonch - Profil | Pá 19.7.2019 23:38:39
Dědek >> Vždyť se nic neděje:-) Bude super, když se Vám povede udělat nějaké kvalitní fotky. Ony dost prozradí v jakém stavu pak takové želvy jsou, u nádherek lze poznat z fotek dobře i pohlaví a případně jiné znaky (jiný poddruh, melanické kusy atp.).
S tou argumentací je to těžké. Mezi námi rybáři to člověk pochopí. Snažíme se mít hezkou vodu, dostatek ryb, pestrost rybích druhů. Pak nám někdo říká, jak tahle želva vyžírá rybník, přičemž se opomíjí skutečnost, že fungují jako zdravotní policie a vpodstatě jsou schopné najít a ulovit rybu poraněnou, nebo čerstvě uhynulou. A je jedno zda hovoříme o želvě nádherné, nebo želvě bahenní. Napsalo se o tom dost, články psali i naši přední chovatelé poukazující již dvacet let zpátky na to, že zdravou rybu má želva problém dostat i v akvateráriu, v jezírku ještě hůře a v rybníku či řece si o ulovení zdravé ryby může nechat zdát. Samozřejmě, že pokud s tím někdo operuje, rychle získá potřebné zástupce, tak jako řada myslivců, která laikům do očí tvrdí, že káně loví zajíce, bažanty nebo dokonce srnčata. Každý rozumíme něčemu a pokud se danou oblastí nezaobírám, logicky předpokládám, že opakovaná "pravda" v novinách, časopisech a zaznívající v TV je skutečností. Tedy že želva je něco jako obrněný kormorán, úspěšně se zde množí, nebo jak rádi zmiňují hysterici - naturalizuje, protože se prostě sem tam nějaká samice pokusí vyklást vejce (co už ale nezmíní je, že totéž dělají lidem v akvateráriích jednotlivě chované dospělé samice, které se nikdy nepářily, resp. ani neví, jak vypadá samec jejich druhu).
Takže vyčítat zde někomu, že pochyboval, nebo je přesvědčen o opaku je nesmysl. Proto se snažím tuto problematiku osvětlit bez toho rámečku cenzury na podstatná fakta.
Již tři roky se na svou pěst snažím ověřovat zprávy o výskytu T.s.e. (i jiných druhů), takže se na místě mohu přesvědčit, jak je to ve skutečnosti. Třeba vloni na mnou sledované lokalitě v ***** jsem stabilně pozoroval 3 kusy - vzrostlou samici a dvě menší želvy - obě dle mého názoru také samice. Jednak jde o lokalitu, z níž je mi na nic stran místního charakteru - bordel, nepořádek donesený řekou, při každé návštěvě se mi daří najít mrtvoly kaprů u břehu 45cm +, utopení potkani.
Na břehu prakticky neustálý smrad z vyplavených mršin. Voda sama o sobě je na ryby jinak bohatá, aktuálně jsou tam už i bobři, nicméně z želvího pohledu má daleko do idylického domova. Voda se vlivem rychlosti toku pomalu otepluje, což želvám moc nepřidává a tak se často sluní. Prakticky nikde okolo není odpovídající místo pro případné vykladení vajec, která by se mohla úspěšně inkubovat. Jak jsem uvedl, na této lokalitě jsem (čirou náhodu, protože jsem tam byl kvůli hadům) objevil vloni 3 samice. Přešla zima, která rozhodně nebyla úplně mírná jako v letech minulých a tak jsem na jaře zjišťoval stav. Zmizely všechny. Na svém oblíbeném místě nebyla jediná. Procházel jsem tedy řeku velký kus po proudu s tím, že jarní voda mohla želvy jen splavit. Nic. Až po cca měsíci se na svoje místo vrátila největší samice. S ohledem na tuhle konkrétní lokalitu nelze říct, zda zbývající želvy zimu nepřežily nebo byly odplaveny dál, ale i v tom pro ně lepším případě to poukazuje na to, jaký na ně má vliv vnější prostředí. I kdyby je voda jen odplavila, pak se dostanou na nová místa, s nimiž nejsou obeznámená. V podstatě ztratí veškeré dosavadní možnosti, které pramenily z toho, že na původním místě věděly, kde se slunit, kde hledat potravu, pravděpodobně kde přezimovat (vhodná hloubka, vhodný substrát - zimují ve vodě). Navrch přijdou o možný kontakt s jinými želvami, které napomáhají chránit jedna druhou (když si všimne jedna něčeho podezřelého, skokem do vody spustí lavinu skoků ostatních želv), zároveň ale i možnost se pářit. A to jak uvádím se bavíme o té lepší možnosti, tedy že želvy během zimy neumrzly, nebyly pokousány během hibernace ondatrou či norkem (v již několikrát mnou citované knize o bahenkách jsou dost nehezké fotky želv s vážnými zraněními, kterým do jedné podlehly), nebo se přes ně nepřehnala nějaká chemie.
Další z mnou opakovaně navštěvovaných lokalit je rybníček ve tvaru L s výskytem zakrslé verze okouna, perlínů, střevliček a dalších, kterou obývá jedna jediná želva. Původně se zde vyskytovalo želv více, s ohledem na okolí a nemožnost přestěhovat se jinam, do jiné vody potkal ostatní želvy nezvratný osud a zbyla jediná. Opět adultní samice. Jde o bystré, opatrné zvíře, která na mě i přes to, že se "známe" 3 roky reaguje obezřetně. Zatím se mi nepovedlo jí pomoct a dostat odtamtud. Lokalita je v lesíku, což by byla idyla, kdyby rybníček nebyl používán jako popelnice a tak je zde od keramického wc, skruží, pneumatik, rozbitých pivních lahví, plastů a jiného bordelu k nalezení vše až po barely od barev. Místo je oblíbené ležení bezdomovců, což v létě doplňují tlupy ukrajinců, kteří si zde rozdělávají oheň a obohacují prostředí o plechovky od piva a láhve. Jedním slovem humus. Hloubka vody zde není až tak velká, nicméně místy stačí, aby želva zatím zimu přežila. Vždy, když jí tam vidím plavat v tom bordelu, napadnou mě dvě věci:jednak co to bylo za prase, které tam vědomě odloží do té doby vlastní zvíře s tím, že se tam bude mít dobře (???!), protože sem ta želva nikomu z okolí rozhodně neutekla a za druhé, jak dalece se liší tohle prostředí od toho, který by želva potřebovala, aby jej šlo považovat za opravdu vyhovující se vším všudy (lokalita je na jednu stranu chráněná proti povětrnostním vlivům a zimě, na druhou stranu je stíněna stromy, želva se v průběhu dne stěhuje z jedné strany rybníčku na druhou, aby si udržela teplotu). Pravidelně zde vyvádí mladé březňačky, které i třeba jedno dvoudenní vodí kachna přímo okolo želvy, která jsou-li příliš blízko raději vyklidí pole a to vždy bez jakéhokoliv náznaku pokusu obohatit si jídelníček malou kačenkou. Pozoroval jsem ji takto hodiny splývající na rdesnu, než ji drzá prťata březňaček zkoušející želvě ochutnat končetiny donutila změnit místo. Jinak kačenky se tu ale dlouho neohřejí - je tu klasicky doma straka, sojka a v noci zde úřadují kuny skalní a jak pozoruji poslední dobou po okolí, tak i lišky.
S tou argumentací je to těžké. Mezi námi rybáři to člověk pochopí. Snažíme se mít hezkou vodu, dostatek ryb, pestrost rybích druhů. Pak nám někdo říká, jak tahle želva vyžírá rybník, přičemž se opomíjí skutečnost, že fungují jako zdravotní policie a vpodstatě jsou schopné najít a ulovit rybu poraněnou, nebo čerstvě uhynulou. A je jedno zda hovoříme o želvě nádherné, nebo želvě bahenní. Napsalo se o tom dost, články psali i naši přední chovatelé poukazující již dvacet let zpátky na to, že zdravou rybu má želva problém dostat i v akvateráriu, v jezírku ještě hůře a v rybníku či řece si o ulovení zdravé ryby může nechat zdát. Samozřejmě, že pokud s tím někdo operuje, rychle získá potřebné zástupce, tak jako řada myslivců, která laikům do očí tvrdí, že káně loví zajíce, bažanty nebo dokonce srnčata. Každý rozumíme něčemu a pokud se danou oblastí nezaobírám, logicky předpokládám, že opakovaná "pravda" v novinách, časopisech a zaznívající v TV je skutečností. Tedy že želva je něco jako obrněný kormorán, úspěšně se zde množí, nebo jak rádi zmiňují hysterici - naturalizuje, protože se prostě sem tam nějaká samice pokusí vyklást vejce (co už ale nezmíní je, že totéž dělají lidem v akvateráriích jednotlivě chované dospělé samice, které se nikdy nepářily, resp. ani neví, jak vypadá samec jejich druhu).
Takže vyčítat zde někomu, že pochyboval, nebo je přesvědčen o opaku je nesmysl. Proto se snažím tuto problematiku osvětlit bez toho rámečku cenzury na podstatná fakta.
Již tři roky se na svou pěst snažím ověřovat zprávy o výskytu T.s.e. (i jiných druhů), takže se na místě mohu přesvědčit, jak je to ve skutečnosti. Třeba vloni na mnou sledované lokalitě v ***** jsem stabilně pozoroval 3 kusy - vzrostlou samici a dvě menší želvy - obě dle mého názoru také samice. Jednak jde o lokalitu, z níž je mi na nic stran místního charakteru - bordel, nepořádek donesený řekou, při každé návštěvě se mi daří najít mrtvoly kaprů u břehu 45cm +, utopení potkani.
Na břehu prakticky neustálý smrad z vyplavených mršin. Voda sama o sobě je na ryby jinak bohatá, aktuálně jsou tam už i bobři, nicméně z želvího pohledu má daleko do idylického domova. Voda se vlivem rychlosti toku pomalu otepluje, což želvám moc nepřidává a tak se často sluní. Prakticky nikde okolo není odpovídající místo pro případné vykladení vajec, která by se mohla úspěšně inkubovat. Jak jsem uvedl, na této lokalitě jsem (čirou náhodu, protože jsem tam byl kvůli hadům) objevil vloni 3 samice. Přešla zima, která rozhodně nebyla úplně mírná jako v letech minulých a tak jsem na jaře zjišťoval stav. Zmizely všechny. Na svém oblíbeném místě nebyla jediná. Procházel jsem tedy řeku velký kus po proudu s tím, že jarní voda mohla želvy jen splavit. Nic. Až po cca měsíci se na svoje místo vrátila největší samice. S ohledem na tuhle konkrétní lokalitu nelze říct, zda zbývající želvy zimu nepřežily nebo byly odplaveny dál, ale i v tom pro ně lepším případě to poukazuje na to, jaký na ně má vliv vnější prostředí. I kdyby je voda jen odplavila, pak se dostanou na nová místa, s nimiž nejsou obeznámená. V podstatě ztratí veškeré dosavadní možnosti, které pramenily z toho, že na původním místě věděly, kde se slunit, kde hledat potravu, pravděpodobně kde přezimovat (vhodná hloubka, vhodný substrát - zimují ve vodě). Navrch přijdou o možný kontakt s jinými želvami, které napomáhají chránit jedna druhou (když si všimne jedna něčeho podezřelého, skokem do vody spustí lavinu skoků ostatních želv), zároveň ale i možnost se pářit. A to jak uvádím se bavíme o té lepší možnosti, tedy že želvy během zimy neumrzly, nebyly pokousány během hibernace ondatrou či norkem (v již několikrát mnou citované knize o bahenkách jsou dost nehezké fotky želv s vážnými zraněními, kterým do jedné podlehly), nebo se přes ně nepřehnala nějaká chemie.
Další z mnou opakovaně navštěvovaných lokalit je rybníček ve tvaru L s výskytem zakrslé verze okouna, perlínů, střevliček a dalších, kterou obývá jedna jediná želva. Původně se zde vyskytovalo želv více, s ohledem na okolí a nemožnost přestěhovat se jinam, do jiné vody potkal ostatní želvy nezvratný osud a zbyla jediná. Opět adultní samice. Jde o bystré, opatrné zvíře, která na mě i přes to, že se "známe" 3 roky reaguje obezřetně. Zatím se mi nepovedlo jí pomoct a dostat odtamtud. Lokalita je v lesíku, což by byla idyla, kdyby rybníček nebyl používán jako popelnice a tak je zde od keramického wc, skruží, pneumatik, rozbitých pivních lahví, plastů a jiného bordelu k nalezení vše až po barely od barev. Místo je oblíbené ležení bezdomovců, což v létě doplňují tlupy ukrajinců, kteří si zde rozdělávají oheň a obohacují prostředí o plechovky od piva a láhve. Jedním slovem humus. Hloubka vody zde není až tak velká, nicméně místy stačí, aby želva zatím zimu přežila. Vždy, když jí tam vidím plavat v tom bordelu, napadnou mě dvě věci:jednak co to bylo za prase, které tam vědomě odloží do té doby vlastní zvíře s tím, že se tam bude mít dobře (???!), protože sem ta želva nikomu z okolí rozhodně neutekla a za druhé, jak dalece se liší tohle prostředí od toho, který by želva potřebovala, aby jej šlo považovat za opravdu vyhovující se vším všudy (lokalita je na jednu stranu chráněná proti povětrnostním vlivům a zimě, na druhou stranu je stíněna stromy, želva se v průběhu dne stěhuje z jedné strany rybníčku na druhou, aby si udržela teplotu). Pravidelně zde vyvádí mladé březňačky, které i třeba jedno dvoudenní vodí kachna přímo okolo želvy, která jsou-li příliš blízko raději vyklidí pole a to vždy bez jakéhokoliv náznaku pokusu obohatit si jídelníček malou kačenkou. Pozoroval jsem ji takto hodiny splývající na rdesnu, než ji drzá prťata březňaček zkoušející želvě ochutnat končetiny donutila změnit místo. Jinak kačenky se tu ale dlouho neohřejí - je tu klasicky doma straka, sojka a v noci zde úřadují kuny skalní a jak pozoruji poslední dobou po okolí, tak i lišky.
NGoonch - Profil | Čt 11.7.2019 0:55:18
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 1.7.2019 7:21:56 >> Přesně tak. Jen bych maličko doplnil - ona se určitě množit dá - veškerá mláďata k nám dovážená nejsou a nebyla z přírody, ale z produkčních farem, kde je líhnou po tisících, ale buď se jedná o klimaticky vhodné krajiny (klasicky farmy na Floridě), nebo třeba skleníková zařízení. Želvy jsou pravidelně a kvalitně krmeny, bez toho prostě profitovat nelze a nelze očekávat nějakých zisk v podobě tisíců odchovaných mláďat. Je zde určitý poměr samců na samice, které samci musí zvládat, aby nedocházelo k neoplozeným snůškám, které jsou v podstatě prodělek, ztráta samice pro konkrétní chovnou sezonu, prokrmené peníze atd. Stejně tak fungují krokodýlí farmy. Každopádně chci poukázat na to, že je velký rozdíl mezi chovem řízeným v dobrých podmínkách, kdy já třeba pět let dostávám želvy do kondice, a šestým rokem získám od jediné samice oplozenou snůšku, kterou musím ve výběhu vůbec najít a umístit do inkubátoru s vhodnou teplotou, protože pokud na ni nepřijdu, hrozí že ji v noci vybere vše od ježka výše, pokud ji nenajde ani ježek ani já, tak se s největší pravděpodobností nevylíhne nic, nebo třeba jediné mládě a to ještě proto, že jsem stavěl rybníček podle návodů profíků exponovaný co nejvíc slunci, břehy jsou sypané sutí, aby se zvyšovala teplota atp. (prostě psí kusy, které to mají želvám co nejvíc přiblížit teplotně jejich domovině), a pokud se mi tam něco vylíhne a já u toho nebudu, sejme to během noci nebo rána kočka, straka, nebo níže zmíněný skokan. Naproti tomu v přírodě želvy nikdo nepřecpává, řada z nich se pere s nějakým hendikepem (mě se osobně želvu chytit nepovedlo, ale kamarád chytil jednu, co měla v tlamce 4 háčky), žijí buď samy, nebo ve společenství obyčejně stejného pohlaví (netvrdím že je to tak všude, samce jsem nafocené viděl taky, ale po zimě vypadá spousta z nich otřesně a obecně samice vydrží opravdu víc, zároveň je fakt, že valná většina dovážených mláďat byla vlivem vyšší inkubace na farmách samičího pohlaví).
Bylo by super, kdyby se na to lidé dívali opravdu z té stránky, že ta želva v té vodě dobrovolně není a to, že z ní někdo dělá super ultra predátora, který se bude křížit i s muflonem a utopí vám psa, ještě neznamená, že to tak je a že se musíme chovat jako ovce a přejímat každou hovadinu, kterou kdo vyplodí.
Viděl jsem třeba fotky želv nádherných na hnízdech potápek roháčů - byl o tom celý článek, jak želvy ruší ptáky a vlastně zapřičiňují to, že nevyhnízdí nebo dokonce sejmou semtam nějaké ptačí pískle. Fotky jsem viděl, ok, je to neoddiskutovatelné, ale ruku na srdce - to mám brát takový případ jako pravidlo? Copak na každém hnízdě roháče, labutě, kachen a jiných vodních ptáků sedí nádherka číhající na dostatečně tlusté ptačí mládě? Já to beru tak, že to je zaznamenání zajímavého případu, hezky doloženého, ale rozhodně to není standartní situace všude tam, kde se někdo želvy takhle zbavil. Máme tu norka, který žere od ryb, obojživelníků, přes ptáky vše, ale o tom se moc nemluví, protože proti němu se nedá dělat nic. Někteří už ani dokonce nedoporučují jeho odstřel či odlov z důvodu větší migrace na uvolněná teritoria. Jo to želva, ta je vidět. V EU řekli, že je škodlivá, v novinách stojí, že se kříží s jinými želvami - pokud vím, tak znehodnocuje Trachemys decussatta na Kubě a v Americe se dostala do lokalit kde nežila a páří se s příbuznými druhy Trachemys či Pseudemys, ale že by se pářila s Mauremyskami či E.orbicularis a znehodnocovala tak jejich genofond plodnými kříženci? Místo toho tu operují orbicularky všemožného původu, které i kdyby tu byla původní populace, nakonec do ní dříve či později proniknou geny cizinců. Ehm, když se zamyslíme, kdo je tedy škodlivější pro naši původní želvu bahenní?
Bylo by super, kdyby se na to lidé dívali opravdu z té stránky, že ta želva v té vodě dobrovolně není a to, že z ní někdo dělá super ultra predátora, který se bude křížit i s muflonem a utopí vám psa, ještě neznamená, že to tak je a že se musíme chovat jako ovce a přejímat každou hovadinu, kterou kdo vyplodí.
Viděl jsem třeba fotky želv nádherných na hnízdech potápek roháčů - byl o tom celý článek, jak želvy ruší ptáky a vlastně zapřičiňují to, že nevyhnízdí nebo dokonce sejmou semtam nějaké ptačí pískle. Fotky jsem viděl, ok, je to neoddiskutovatelné, ale ruku na srdce - to mám brát takový případ jako pravidlo? Copak na každém hnízdě roháče, labutě, kachen a jiných vodních ptáků sedí nádherka číhající na dostatečně tlusté ptačí mládě? Já to beru tak, že to je zaznamenání zajímavého případu, hezky doloženého, ale rozhodně to není standartní situace všude tam, kde se někdo želvy takhle zbavil. Máme tu norka, který žere od ryb, obojživelníků, přes ptáky vše, ale o tom se moc nemluví, protože proti němu se nedá dělat nic. Někteří už ani dokonce nedoporučují jeho odstřel či odlov z důvodu větší migrace na uvolněná teritoria. Jo to želva, ta je vidět. V EU řekli, že je škodlivá, v novinách stojí, že se kříží s jinými želvami - pokud vím, tak znehodnocuje Trachemys decussatta na Kubě a v Americe se dostala do lokalit kde nežila a páří se s příbuznými druhy Trachemys či Pseudemys, ale že by se pářila s Mauremyskami či E.orbicularis a znehodnocovala tak jejich genofond plodnými kříženci? Místo toho tu operují orbicularky všemožného původu, které i kdyby tu byla původní populace, nakonec do ní dříve či později proniknou geny cizinců. Ehm, když se zamyslíme, kdo je tedy škodlivější pro naši původní želvu bahenní?
NGoonch - Profil | Čt 11.7.2019 0:30:34
Gagi >> Ano, partenogeneze je prokázaná, ale ne u želv. Tohle zkrátka není Jurský park a ty želvy v sobě nemají geny afrických ropuch, jež zvládají měnit pohlaví:-) To je jako kdybyste si řekl, že když nás teď stovku někdo vyhodí na severním polu, že do pěti let deseti z nás naroste srst, drápy a zvládneme bez oblečení a ohně nejen přežívat, ale bude se nám dařit a navrch se ještě jako chlapi začneme množit třeba dělením či samooplozením. Ty druhy, co to umí to mají v sobě z minulosti. Želvy umí zadržet sperma, některé druhy i třeba na 4 roky (ověřeno třeba u Terrapene carolina), nicméně opět to je jen start, který by vedl k vejcím. Tímhle způsobem byly podle nejnovějších údajů osídleny velkými želvami Seychelly (samice spláchnuté do moře si na ostrovy přivezly nejen sperma, načež zvládaly klást oplozená vejce v pro ně příhodném klimatu, ale v trávicím traktu i rostliny z rodné země).
Když se vrátím k té úvaze nahoře, přijde mi to stejné jako když jsem onehdá četl, že se podařilo zaznamenat pokus páření samce bahenky se samicí želvy nádherné. Hned z toho vyskočilo v závěru, že to je další "problém" protože jestliže se samec bahenky věnuje samici nádherky namísto bahenkám, logicky tím omezuje možnost zachování druhu.
Že by se autor ale zamyslel nad tím, že samec bahenky není jako včela a tudíž že když jednou píchne, tak nechcípne, ale může se zvesela pářit dál (a kyblíček se mu nevyprázdní) a to s čímkoliv včetně bahenek, za druhé o samcích želv je známo, že jsou schopni se pokoušet pářit v určitou dobu cokoliv (kamarádův samec želvy pardálí Geochelone pardalis takhle sexuálně napadá a nakonec "odpáří" květináč vhodné velikosti, někteří naši samci Testudo horsfieldi šlí pro změnu po obuvi), za třetí by bylo fajn se zamyslet, jestli se nechce pářit s nádherkou právě proto, že tam nemá vhodné samice bahenek a to jak početně, tak třeba geneticky (ten mišmaš co tu plave je sesbíraný přes celou Evropu až do Asie).
Zajímavé, že nevyšla žádná studie, která by se zabývala tím, že jsou škodlivé ryby pro obojživelníky, protože každoročně se objevuje několik fotografií zobrazující přichyceného samečka skokana či ropuchy na nějaké rybě, kterou žabák ve vášni odmítá pustit, přestože s ní nic nezplodí.
https://www.youtube.com/watch?v=qM5TLod_p7c
https://www.blesk.cz/clanek/regiony-ostrava/536920/nevidany-ulovek-na-bruntalsku-zabak-touzil-po-sexu-s-kaprem-a-zmrzacil-ho.html
Jinak aby samice v našich podmínkách mohla naklást musí ovulovat (k tomu potřebuje určité podmínky - tepelné, světelné, musí být v dobré výživné kondici atp.). Pak tu musí být plodný samec a se samicí si musí sednout. Měl jsem k dispozici nádhernou samici T.s.e., že žádnou jinou takhle hezkou jsem mimo net neviděl. Do chovu na nic - šlo o samici, která byla tzv. přepálená a chovala se jako samec. Místo, aby se pářila, sama se o to poukoušela a naopak samec napadala jako soky. Prostě to není tak, že se potkají dvě želvy u Brandýsa a než bys řekl švec, plave tu 8 želviček.
Když se vrátím k té úvaze nahoře, přijde mi to stejné jako když jsem onehdá četl, že se podařilo zaznamenat pokus páření samce bahenky se samicí želvy nádherné. Hned z toho vyskočilo v závěru, že to je další "problém" protože jestliže se samec bahenky věnuje samici nádherky namísto bahenkám, logicky tím omezuje možnost zachování druhu.
Že by se autor ale zamyslel nad tím, že samec bahenky není jako včela a tudíž že když jednou píchne, tak nechcípne, ale může se zvesela pářit dál (a kyblíček se mu nevyprázdní) a to s čímkoliv včetně bahenek, za druhé o samcích želv je známo, že jsou schopni se pokoušet pářit v určitou dobu cokoliv (kamarádův samec želvy pardálí Geochelone pardalis takhle sexuálně napadá a nakonec "odpáří" květináč vhodné velikosti, někteří naši samci Testudo horsfieldi šlí pro změnu po obuvi), za třetí by bylo fajn se zamyslet, jestli se nechce pářit s nádherkou právě proto, že tam nemá vhodné samice bahenek a to jak početně, tak třeba geneticky (ten mišmaš co tu plave je sesbíraný přes celou Evropu až do Asie).
Zajímavé, že nevyšla žádná studie, která by se zabývala tím, že jsou škodlivé ryby pro obojživelníky, protože každoročně se objevuje několik fotografií zobrazující přichyceného samečka skokana či ropuchy na nějaké rybě, kterou žabák ve vášni odmítá pustit, přestože s ní nic nezplodí.
https://www.youtube.com/watch?v=qM5TLod_p7c
https://www.blesk.cz/clanek/regiony-ostrava/536920/nevidany-ulovek-na-bruntalsku-zabak-touzil-po-sexu-s-kaprem-a-zmrzacil-ho.html
Jinak aby samice v našich podmínkách mohla naklást musí ovulovat (k tomu potřebuje určité podmínky - tepelné, světelné, musí být v dobré výživné kondici atp.). Pak tu musí být plodný samec a se samicí si musí sednout. Měl jsem k dispozici nádhernou samici T.s.e., že žádnou jinou takhle hezkou jsem mimo net neviděl. Do chovu na nic - šlo o samici, která byla tzv. přepálená a chovala se jako samec. Místo, aby se pářila, sama se o to poukoušela a naopak samec napadala jako soky. Prostě to není tak, že se potkají dvě želvy u Brandýsa a než bys řekl švec, plave tu 8 želviček.
NGoonch - Profil | Čt 11.7.2019 0:07:20
bolllekas >> Ale zajímal a alespoň na mě dělá dojem, že by byli někteří moooc rádi, aby se to konečně prokázalo, protože o tom neustále píší, že to probíhá, leč to, co je vydáváno za důkazy průkazné rozhodně není. Nalezené rozbité skořápky, odvezená snůška s posekanou trávou kdesi v Hradci nebo kde to bylo (a kde nikdo neudělal ani odběr třeba dvou vajec pro zkusmou inkubaci nebo je zkusil prosvítit kvůli oplozenosti - nebo to možná udělal a pak bylo dobře, že snůška zmizela i s trávou? Ví Bůh), stejně jako nalezené rozklované mládě, které tam "pásly" děcka, tak jak pasou jiné želvy od chvíle, co je dostaly za vysvědčení (a nejen je - mrkněte na stránky útulků, jak se to tam nyní hemží křečky, křečíky, morčaty, králíčky, činčilami a miliony papoušků a pochopitelně i želv) prostě jsou všechno, jen ne důkazní materiál. Odchovat elegansku v zajetí se podařilo opravdu pár lidem a na to množství, kolik se jich dovezlo je jich v našich vodách směšné množství i kdyby šlo o tisícovku. Valná většina lidí je nebyla sto ani odchovat bez deformit, bez zánětů očí, plísní v krunýřích atd. Znám případ, kdy se naopak úspěšné chovatelce, která měla želvy z našeho pohledu dobře živené, v dokonalém stavu, nedařilo odinkubovat z důvodu příliš křehké vaječné skořápky, která během inkubace praskala. A tak by se dalo pokračovat.
Aby bylo jasno, netvrdím, že dříve či později se nepodaří, že za nějakých super veder nepřijde na svět pár mláďat. Budou mít ale obrovské štěstí a to jak kvůli teplotě, tak pokud na ně nepřijde jezevec, liška, mýval, mývalovec, aktuálně už u nás pracují i šakali (doporučuji sehnat knihu od Šebely o jeho bahenkách na Nových Mlýnech, kde je dobře popsáno, jak musí pletivovat veškeré snůšky a jak dopadnou ty jež neošetří). Na 99,9% půjde o samečky. A to je pouze začátek. Bahenka má mláďata kryptická, černá s proužky. Takřka neviditelná. Trachemysky mají naopak nádherně zářivě zelená mláďata s červenými proužky za očima, která září v kalné vodě na dálku. Mimochodem kolega mi vyprávěl, jak mu vloni ve výběhu vylíhnutou novorozenou bahenku v jezírku sežral skokan skřehotavý.
Aby bylo jasno, netvrdím, že dříve či později se nepodaří, že za nějakých super veder nepřijde na svět pár mláďat. Budou mít ale obrovské štěstí a to jak kvůli teplotě, tak pokud na ně nepřijde jezevec, liška, mýval, mývalovec, aktuálně už u nás pracují i šakali (doporučuji sehnat knihu od Šebely o jeho bahenkách na Nových Mlýnech, kde je dobře popsáno, jak musí pletivovat veškeré snůšky a jak dopadnou ty jež neošetří). Na 99,9% půjde o samečky. A to je pouze začátek. Bahenka má mláďata kryptická, černá s proužky. Takřka neviditelná. Trachemysky mají naopak nádherně zářivě zelená mláďata s červenými proužky za očima, která září v kalné vodě na dálku. Mimochodem kolega mi vyprávěl, jak mu vloni ve výběhu vylíhnutou novorozenou bahenku v jezírku sežral skokan skřehotavý.
NGoonch - Profil | St 10.7.2019 23:49:55
bolllekas >> Zdravím, no ono jde o to, že pokud se nepohybujete v okruhu chovatelů, nemáte tak nějak ponětí o tom, co se dováží, prodává, nabízí. Ostatně tutéž chybu dělají i někteří "vědátoři" šířící hysterii ohledně invazivnosti T.s.e. v ČR, aniž strčí čumák na nějakou terarijní burzu, nebo sledují inzerci. Jinak by dozajista věděli, že dobře tři roky zpět byly k dispozici na prodej mláďata T.s.e. z odchovů z EU (mě osobně byla nabízena mláďata z Itálie) a málo jich nebylo. Pak vznikají legendy typu, že někdo viděl někde mládě a protože od roku XY je zákaz zakázán, krátkozrace pak "logicky" vyvozují, že musí jít o místní odchov. Mimochodem bokem ponechám fakt, že místní znalci pokulhávají i v určování želv, resp. jejich druhu (viz zdejší vlákno se sumcem, který se zadávil želvou a která byla "určena" a dokonce publikována jako T.s.e. i když šlo o Graptemysku). Bohužel takové nesmysly se dají najít i na poměrně odborně vedených serverech jako je třeba Biolib, z něhož se čerpají informace o výskytu. Nedávno mě tam rozbilo, že schválením a zaevidováním v letech minulých prošlo třeba hlášení kdesi od Štěchovic o výskytu zmije obecné (v.berus), kde dotyčný doslovně uvádí, že po vyplašení zmije vklouzla do vody, potopila se a zůstala na dně dobrých deset minut, kde ji pod hladinou pozoroval. Jako sorry, to je hodně silné kafe, na to nemá ani Arabica. Zaměnit natrix tessellata s vipera berus u laika ok, ale nechat tam takový fejk????
Že najdete želvu mimo civilizaci není nic divného - ostatně údaje o výskytu sice uvádějí nejvyšší početnost blízko lidských aglomerací (logicky Praha, Ostrava, Brno atp.), nicméně tak jak se dostane tolstolobik o váze 15kg do sklepa v Krnově při povodni, dostane se želva s větší vodou kamkoliv. Není to losos, moc možností nemá. Ostatně třeba na biolibu jsou třeba fotky želv, které skončily v přepadových nádržích mezi několika rybníky, kde nemají ani šanci si odpočinout na nějakém ostrůvku (pokud tam s nimi nesplavalo i nějaké prkno nebo pneumatika), o nějaké potravě nemluvě (doslova miluji pohádky o tom, jak si nádherka uloví tu kapra, tu štiku, tu plotici - už chybí rozšířit jen báji, jak si ty nalovené ryby tahají pod břeh jako krokodýly). Když jsme u těch povodní a Krnova, tak podle historických údajů se právě z místních příkopů dostaly pryč bahenky právě povodněmi... Lépe řečeno tak o ně přišli.
Že najdete želvu mimo civilizaci není nic divného - ostatně údaje o výskytu sice uvádějí nejvyšší početnost blízko lidských aglomerací (logicky Praha, Ostrava, Brno atp.), nicméně tak jak se dostane tolstolobik o váze 15kg do sklepa v Krnově při povodni, dostane se želva s větší vodou kamkoliv. Není to losos, moc možností nemá. Ostatně třeba na biolibu jsou třeba fotky želv, které skončily v přepadových nádržích mezi několika rybníky, kde nemají ani šanci si odpočinout na nějakém ostrůvku (pokud tam s nimi nesplavalo i nějaké prkno nebo pneumatika), o nějaké potravě nemluvě (doslova miluji pohádky o tom, jak si nádherka uloví tu kapra, tu štiku, tu plotici - už chybí rozšířit jen báji, jak si ty nalovené ryby tahají pod břeh jako krokodýly). Když jsme u těch povodní a Krnova, tak podle historických údajů se právě z místních příkopů dostaly pryč bahenky právě povodněmi... Lépe řečeno tak o ně přišli.
Nstormandnature - Profil | Po 1.7.2019 13:16:24
sven >> jemeny jsem měl taky. I nějakej ten odchov se sem tam povedl. Ale dneska je problém je udat. Na burze, měsíc starý mláďata, za 150,-. To už ti pomalu nezaplatí ani krmení. Poslední odchov užovek červených (normal a amelano) před pár lety posloužil jako krmení pro korálovky. Nechtěli je ani do výkupu za 50.
Nstormandnature - Profil | Ne 30.6.2019 11:20:20
sven >> tak až na ty holuby, jsem postižen stejně. 😁
Nstormandnature - Profil | So 29.6.2019 12:46:07
sven >> to, že s tou původní populací je to více než diskutabilní, jsem už ani nepsal. Dočíst se to zde může několikrát, třeba hned příspěvek pod ním.
NmarasOV - Profil | So 29.6.2019 9:54:32
NDědek - Profil | So 23.2.2019 0:23:00
Lasskoun >> Já vám říkám, že se za víc než třicet let přizpůsobily a našly si cestu, jak se u nás množit. Nikdo mi nevěří, ale na má slova dojde. Ostatně jako vždy :-)))
Už jsem to psal. Viděl jsem za tři roky chození do té zátoky, navyšující se počet želv, mnohé byly menší, než 10 cm, některé do dvaceti cm a další velké, až do 40 cm. Kde by se ty malé tak narychlo a ve větším poštu vzaly? Lidi se zbavují velkých želv, ne těch malých.
Ale je to samozřejmě jen můj postřeh, na základě tří let pozorování.
Netrvám si na tom, že se množí, ale nemám jiné vysvětlení pro to, co jsem psal.
O chovu želv a problémů s tím spojených, vím úplně prd. Jisté je ale to, že si život vždycky cestu najde a to přesto, že si člověk myslí že ne.
Příroda nám to přece už mnohokrát dokázala.
Už jsem to psal. Viděl jsem za tři roky chození do té zátoky, navyšující se počet želv, mnohé byly menší, než 10 cm, některé do dvaceti cm a další velké, až do 40 cm. Kde by se ty malé tak narychlo a ve větším poštu vzaly? Lidi se zbavují velkých želv, ne těch malých.
Ale je to samozřejmě jen můj postřeh, na základě tří let pozorování.
Netrvám si na tom, že se množí, ale nemám jiné vysvětlení pro to, co jsem psal.
O chovu želv a problémů s tím spojených, vím úplně prd. Jisté je ale to, že si život vždycky cestu najde a to přesto, že si člověk myslí že ne.
Příroda nám to přece už mnohokrát dokázala.
NPřemet:-) - Profil | Pá 22.2.2019 17:56:32
Teoretická otázka... Jestli si dobře pamatuju, tak pohlaví u želvy nádherné je odvislé od inkubační teploty... Dejme tedy tomu, že želvy jsou schopné rozmnožování v našich podmínkách. Vajíčka by měla tedy mít stejné teplotní podmínky. Takže by se z nich měla vylíhnout mláďata jednoho pohlaví, řekněme samčího. Předpokládám, že teploty u nás jsou nižší než v její domovině, takže by se tedy stále dokola měla rodit mláďata jednoho pohlaví. Není tedy jen otázkou času, než vymřou původní rozmnožující se páry a nezůstnou jen jedinci jednoho pohlaví. Takže třeba žádná katstrofa nehrozí...
Vím, že to není tak jednoduché, jak jsem to napsal, ale dejme tomu... :-)
Vím, že to není tak jednoduché, jak jsem to napsal, ale dejme tomu... :-)
Nkoca65 - Profil | Pá 22.2.2019 14:00:10
TomVl >> teď jsem narazil na bakalářku na téma Želva nádherná ( https://is.muni.cz/th/kd5ub/BAKALARSKA_PRACE_-_plna_verze.pdf ) kde se píše o prvních doložených únicích v 50 letech a první doložený zimování už v roce 1993. Takže masox. Dokonce se našla snůška, ale vyrabovaná, takže vylíhnutí nepotvrzené.
Nkoca65 - Profil | Čt 21.2.2019 20:12:13
NRavachol - Profil | St 20.2.2019 18:34:57
Jašu >> asi to byla jednu dobu moda je tam do termálních jezírek odkládat...koukal jsem ze se tam vypoustely i akvarijní rybky, to asi bude dost divokej ekosystem, lidi jsou fakt magoři :))Jen pro zajimavost neco prekopirovanyho co jsem nasel na netu:
"Dnes vidno v jazierkach predovšetkým čierne rybičky. To sú práve molinézie, u ktorých je pre čiernu formu všeobecne zaužívaný názov Black Molly. Všetky druhy rýb, ktoré prežívajú v jazierkach dlhšiu dobu, vykazujú známky návratu k prírode. Ak by ste vylovili gupku a lepšie sa na ňu v pohári pozreli, tak zistíte, že je nejaká iná ako máte doma v akváriu. U týchto rýb sa silnejšie prejavuje návrat k prírodnému sfarbeniu. Ostatne mení sa aj ich tvar a správanie. Z gupiek sa stávajú skutočné pávie očká, molly strácajú čierny pigment, mečovky tiež nie sú tak krikľavo a sýto sfarbené."
"Osobitnou kapitolou sú korytnačky písmenkové, ktoré "odkladajú" do jazierok tí, ktorí sa ich chcú zbaviť. Pre korytnačky nie sú jazierka vhodným biotopom, najmä v zime. A určite nie v takej početnosti, ako tomu bolo zhruba v rokoch 2000 - 2005. Našťastie módna vlna korytnačiek pominula. Ľudia aj u nás sa už naučili, že z maličkej korytnačky narastie čosi veľké a veľmi dravé. Určite nie je vhodné experimentovať a odkladať do jazierok to, čo sa nám už nehodí."
"Dnes vidno v jazierkach predovšetkým čierne rybičky. To sú práve molinézie, u ktorých je pre čiernu formu všeobecne zaužívaný názov Black Molly. Všetky druhy rýb, ktoré prežívajú v jazierkach dlhšiu dobu, vykazujú známky návratu k prírode. Ak by ste vylovili gupku a lepšie sa na ňu v pohári pozreli, tak zistíte, že je nejaká iná ako máte doma v akváriu. U týchto rýb sa silnejšie prejavuje návrat k prírodnému sfarbeniu. Ostatne mení sa aj ich tvar a správanie. Z gupiek sa stávajú skutočné pávie očká, molly strácajú čierny pigment, mečovky tiež nie sú tak krikľavo a sýto sfarbené."
"Osobitnou kapitolou sú korytnačky písmenkové, ktoré "odkladajú" do jazierok tí, ktorí sa ich chcú zbaviť. Pre korytnačky nie sú jazierka vhodným biotopom, najmä v zime. A určite nie v takej početnosti, ako tomu bolo zhruba v rokoch 2000 - 2005. Našťastie módna vlna korytnačiek pominula. Ľudia aj u nás sa už naučili, že z maličkej korytnačky narastie čosi veľké a veľmi dravé. Určite nie je vhodné experimentovať a odkladať do jazierok to, čo sa nám už nehodí."
NRavachol - Profil | St 20.2.2019 18:27:24
scjsci >> jasne, tak kazdej to vidí jinde, ale jinak mi to prijde dost konstantní :) zas je to takova dobra a zajimava sociologicka sonda - rybari jsou pomerne dost variabilní skupina lidí, kteri by se v normálním zivote nepaktovali, tak je pak aspon podle ceho zobecňovat :)
NRavachol - Profil | St 20.2.2019 12:26:39
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 20.2.2019 12:19:54 >> mozna dobre ze se za tech 9 petek jako hracka neprodavaly po tisících kajmanky....tem bych daval vic sanci vzhledem k rozsireni v usa
Nstormandnature - Profil | St 20.2.2019 8:28:11
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 20.2.2019 7:40:08 >> je to jak píšeš. U nás se želvy nádherné ve volné přírodě zatím ještě nemnoží. Narozdíl třeba od jižní Francie či Itálie, kde vytlačuje a konkuruje původním druhům. Většina želv pochází z faremních odchovů v USA. Dovoz tohoto druhu je do zemí EU zakázán. Ale importují se jiné, blízce příbuzné druhy.
On problém začíná již při koupi. Jdeš si koupit želvičku, prodavač ti k ní prodá želvárium, malý, plastový, kolikrát s palmičkou uprostřed. K chovu naprosto nevhodný. Ale lidem se to líbí, tak to neřeší. Nebo neví, což je horší. Prodavač má kšeft a zbytek je mu jedno. Ta želva tam chvíli nějak fungovat bude. Jenže roste a potřebuje větší. A to už se lidem kupovat nechce. Ono to totiž něco stojí a není to kam dát. A to nemluvím o vhodným krmení, filtraci, osvětlení a topení. Ona ta želva dokáže za půlden zaprasit vodu tak, že v ní není vidět. A smrdí. Takže putuje do nejbližšího rybníku. Nebo mi je nosili do Tera kroužku. V lepším případě.
On problém začíná již při koupi. Jdeš si koupit želvičku, prodavač ti k ní prodá želvárium, malý, plastový, kolikrát s palmičkou uprostřed. K chovu naprosto nevhodný. Ale lidem se to líbí, tak to neřeší. Nebo neví, což je horší. Prodavač má kšeft a zbytek je mu jedno. Ta želva tam chvíli nějak fungovat bude. Jenže roste a potřebuje větší. A to už se lidem kupovat nechce. Ono to totiž něco stojí a není to kam dát. A to nemluvím o vhodným krmení, filtraci, osvětlení a topení. Ona ta želva dokáže za půlden zaprasit vodu tak, že v ní není vidět. A smrdí. Takže putuje do nejbližšího rybníku. Nebo mi je nosili do Tera kroužku. V lepším případě.
NRezeň 5,125 - Profil | St 20.2.2019 7:40:08
V odborných zprávách se uvádí, že se želva nádherná v našich podmínkách nerozmnožuje.
A ono ani není jednoduché ji odchovat cíleně v zájmovém chovu. U nás se úspěšné odchovy počítají na prstech jedné ruky...
Nicméně, všechny dotyčné instituce a teraristi by povinně měli číst Mrk!!!!
:-))
A ono ani není jednoduché ji odchovat cíleně v zájmovém chovu. U nás se úspěšné odchovy počítají na prstech jedné ruky...
Nicméně, všechny dotyčné instituce a teraristi by povinně měli číst Mrk!!!!
:-))
NSa(l)micka - Profil | Út 19.2.2019 18:40:45
Nerodia >> Noo, čeho by se mohli chytit? Slepici se taky upráskne palice sekerkou. A slepice, nebo tenhle vodní odpadkovej koš... je to jenom o tom majznout to tak, aby se to zbytečně netrápilo.
Jo, a co se toho množení želv týče, v jedný knížce o teraristice uváděli, že tejhle potvoře stačí písčitý místo u jezírka, nad který se položí (třeba) okno - jako by chtěl člověk dělat na tom písku pařeniště - a želva tam naklade a i se to vylíhne. Vsadim boty, že někde u nás by takový podmínky klidně mohly vzniknout, kor minulej rok.
Jo, a co se toho množení želv týče, v jedný knížce o teraristice uváděli, že tejhle potvoře stačí písčitý místo u jezírka, nad který se položí (třeba) okno - jako by chtěl člověk dělat na tom písku pařeniště - a želva tam naklade a i se to vylíhne. Vsadim boty, že někde u nás by takový podmínky klidně mohly vzniknout, kor minulej rok.
NLasskoun - Profil | Ne 17.2.2019 23:28:41
... otázkou však je, jestli pozorovatelé želv jsou vůbec schopni od sebe rozeznat různé druhy (zvláště na dálku), tj. zda si ji náhodou nespletli s původní želvou bahenní ... http://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/bude-v-ceske-republice-vice-zelv-bahennich/ ...
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
21:44NZabezpečení člunu proti krádeži 6
21:09NV Blansku vysadili krále řeky. Ve Svitavě pluje dvanáct set dvouletých lipanů. (Bleskovka) 5
21:01NPlastova pramice Armor 400 4
20:44NSada Hlásičů 2+1, ráda s výběrem 25
20:13NKurz Teo Daška pro Otoše 275
19:42NKabel k motoru od baterky 2
19:38NVelký Bílovec rybaření 51
19:27NBleskovky: Dva Češi zahynuli na rybářském zájezdu v Norsku 1
18:49NPomoc echolot Lowrance reveal 7ts 2
18:42NPřiposlech Fox rx 4
18:03NPivo- craft beer 676
17:47NSingleplayer a vše kolem něj 30
15:01NMuška splávek - Dry dropper rig 6
13:20NDeeper: tipy, triky a reálné zkušenosti 56
13:03NÚhyn ryb laguna Dyje 7B (Bleskovka) 32
Co je nového - všeobecné
19:27NBleskovka: Dva Češi zahynuli na rybářském zájezdu v Norsku
18:43NBleskovka: V Blansku vysadili krále řeky. Ve Svitavě pluje dvanáct set dvouletých lipanů.
StNBleskovka: Z Nechranic odtéká minimum vody. Důvod potěší rybáře.
. . . NBleskovka: Do Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých
. . . NBleskovka: Rybáři porušují pravidla. Porybní na Plzeňsku hlídají i z lodě.
. . . NBleskovka: Energetika vs. divoká voda: Kdo má větší nárok na naše řeky?
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Kalendář akcí - obecné
16.5.XX. Březská vydra
16.5.první ročník rybářských závodů...
16.5.Tradiční rybářské závody...
16.5.8. ročník memoriálu Karla...
16.5.18. Ročník rybářských závodů v...
16.5.Rybářské závody v Horním...
16.5.Pozvánka na tradiční rybářské...
16.5.Tradiční rybářské závody -...
23.5.Rybářské závody Hradčany u...
23.5.78mé rybářské závody na rybníce...
Doporučujeme e-shop
GScarp.cz
Rádi Vás kdykoli uvítáme na našem internetovém obchodě rybářské potřeby a nově i v naší kamenné prodejně. V našem...
