Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun
Diskuse k bleskovce Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun
- Zobrazit zápisy s fotkou.
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám... - Zobrazit jen s poděkováním.
- Zobrazit všechny zápisy.
7x v oblíbených a 6x v ignorovaných.
211 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy. (Začít číst od prvního z nich.)
Nkakr - Profil | St 22.8.2018 18:01:27
To, že se tu občas pošťuchujeme o rybách a podmínkách jejich lovu je v pohodě.
Poslední dobou mám dojem, že se na MRK dostala nenávist, skoro se nebojím napsat, že se jedná o "třídní boj". Pravdoláskaři versus zbytek populace. K úrovni MRKu to rozhodně nepřispívá.
A už vůbec nechápu co má Babiš a Zeman společného s úhynem ryb na Nesytu?
Poslední dobou mám dojem, že se na MRK dostala nenávist, skoro se nebojím napsat, že se jedná o "třídní boj". Pravdoláskaři versus zbytek populace. K úrovni MRKu to rozhodně nepřispívá.
A už vůbec nechápu co má Babiš a Zeman společného s úhynem ryb na Nesytu?
Npotočák 62 - Profil | Ne 19.8.2018 10:05:58
Lasskoun >> Jenom několik poznámek.Přes zimu se použije při ošetřování silnic několik stovek tisíc tun soli a to i na silnicích,které vedou po okraji vodních toků a nikde se neuvádí,že by to mělo negativní důsledek na život ve vodě.Sůl byla používána v rybochovech i v dávné minulosti,kdy nebylo tolik umělých prostředků pro ošetřování ryb a jiker.My ji používáme na líhni a sádkách v množství několika stovek kg ročně a to jak na jikry,tak na koupele a i na to.že se jednou-dvakrát týdně rozmíchá pro každou sádku 1-2 kg a naleje se do přítoku.Akorát při krátkodobých koupelích při vysoké koncentraci 1 kg na 50 litrů vody se musí hodně vzduchovat.Jinak v místech, kde se voda z líhně a sádek vlévá do potoka se běžně vyskytuje mihule,rak říční,vranka a střevle potoční a nepozorovali jsme nějaké negativní působení na ně.Na druhou stranu si nemyslím,že by masové použití soli mělo až takový vliv na to,že by nedošlo k úhynu na rybníku,pokud´ by se zároveń neřešil i důvod,proč k tomu došlo.Lepší než sůl se jeví použití některého chemického okysličovadla.My používáme proti kožovci, myslím že se jmenuje pedestril-nebo tak nějak a ten kromě jiného při rozpouštění prokysličuje.Podle mého názoru příčinou úhynu může být několik věcí.Moc vysoký počet ryb,který porušuje podmínky extenzivního chovu,porušení podmínek při potlačování invanzivního druhu kterým je karas stříbřitý.To mohlo vést k podstatnému přemnožení řas a v nočních hodinách spotřebě kyslíku.Druhá možnost je, že díky vysoké koncentraci kaprů,hloubkových poměrů na rybníku a zvýšenému příjmu potravy díky vysoké teplotě vody došlo k nadměrnému zakalení vody-kapr má ze všech našich ryb největší dosažitelnost do hloubky dna-kapr 30 cm je schopen získávat potravu z hloubky 15-20 cm.To mohlo vést k úhynu řas které vytvářejí kyslík-nadměrný zákal nesnášejí a tím vznikl kyslíkový deficit.V každém případě je na vině nájemce,který zřejmě nedodržel podmínky nájemní smlouvy.Petrův Zdar
Nsven - Profil | Ne 12.8.2018 15:27:01
rybomil >> Ahoj. Vystihnul jsi to úplně přesně :-))
V dobách dávno minulých, jsem byl také chvíli dobrovolným požárníkem, (tenkrát ještě hasiči nebyli), než jsem se přestěhoval jinám.
Všichni co tam byli, to dělali zdarma, rádi, pro pocit smysluplnosti, sounáležitosti a odpovědnosti k obci.
Jestli si myslí nějakej bouda z Prahy, že by mu šli tenkrát foukat pod slepice nebo pořezat strom kvůli jeho pár grošům, tak je vedle jako jedle.. poslali by ho nanejvýš do prdele...jednak z principu a druhak protože měli i svou čest...
Píše, že neměli do čeho píchnout....jo prdlajz, měli pořád co dělat. Práci na zbrojnici a udržbě techniky za ně nikdo neudělal ani jim na to nic nepřidal... tedy skoro nic..dělali to zadarmo a ve svém volnu.. zatímco pražák, si válel šunky na dece v Podolí a zadarmo by ani prstem nehnul...
Maximálně by se jim vyškleboval, že jsou blbí...a o pár let pozděj, že podporovali komunistickou totalitu... :-)
Dnes si z hasičů udělali děvky pro všechno...
V dobách dávno minulých, jsem byl také chvíli dobrovolným požárníkem, (tenkrát ještě hasiči nebyli), než jsem se přestěhoval jinám.
Všichni co tam byli, to dělali zdarma, rádi, pro pocit smysluplnosti, sounáležitosti a odpovědnosti k obci.
Jestli si myslí nějakej bouda z Prahy, že by mu šli tenkrát foukat pod slepice nebo pořezat strom kvůli jeho pár grošům, tak je vedle jako jedle.. poslali by ho nanejvýš do prdele...jednak z principu a druhak protože měli i svou čest...
Píše, že neměli do čeho píchnout....jo prdlajz, měli pořád co dělat. Práci na zbrojnici a udržbě techniky za ně nikdo neudělal ani jim na to nic nepřidal... tedy skoro nic..dělali to zadarmo a ve svém volnu.. zatímco pražák, si válel šunky na dece v Podolí a zadarmo by ani prstem nehnul...
Maximálně by se jim vyškleboval, že jsou blbí...a o pár let pozděj, že podporovali komunistickou totalitu... :-)
Dnes si z hasičů udělali děvky pro všechno...
NRST - Profil | Čt 23.8.2018 17:57:42
splávkař >> Proč by to měl vědět i když množství a druh krmení má významný vliv na obsah a spotřebu kyslíku a dalších rozpuštěných plynů, pro vysvětlení principu použití soli to není potřeba. Co se stalo na Nesytu je jistě tragédie, nicméně není vůbec vyjímečná, podobné havárie se dějí prakticky každou sezonu. Tato byla jen řádně zmedializovaná a řada MRKoodborníků se toho chytila a div že nevypravila trestnou výpravu ke zlinčování hospodáře. Lasskoun byl jediný kdo podal jasné a možné řešení podobných stavů. Já mu za jeho příspěvky děkuji a MRKu přeji více podobných diskutérů.
NWillow - Profil | Čt 23.8.2018 14:50:56
Lasskoun >> Vážený pane.
Jelikož jste spoustě lidem a hlavně rybářům rozsvítil .Udělují Vám velké poděkování,tzv
,, Skvělý zápis" a to asi 100x.!!
Máte můj obdiv za výdrž a zároveň za věcné vysvětlení.Klaním se.👍👍👍👍👍28077;👍
Milan
Jelikož jste spoustě lidem a hlavně rybářům rozsvítil .Udělují Vám velké poděkování,tzv
,, Skvělý zápis" a to asi 100x.!!
Máte můj obdiv za výdrž a zároveň za věcné vysvětlení.Klaním se.👍👍👍👍👍28077;👍
Milan
N-bedna- - Profil | St 22.8.2018 17:48:10
bonhof >> A podle čeho soudíš,že Babiš je menší zlo a podle čeho soudíš,že Zeman má vliv na to,jestli tady migranti budou a nebo ne?Na tohle vůbec jeho úřad nemá kompetence a přivlastňuješ mu něco,na co nemá žádný vliv.Tvůj hlas byl prachprostě koupen a v druhém případě si se rozhodl na základě lží a výmyslů.
Neustále lidí nadávají na kvalitu potravin,ale že ty potraviny jsou nejčastěji kupovány od Olmy,Penamu,Kmotra,Kosteleckých uzenin,Krahulíka a mnoha a mnoha dalších firem,které Burešovi patří a na ministerstev,která mají na starost právě dohled, sedí jeho lidé ti nevadí?
V tuto chvíli se zdražuje pečivo s odůvodněním,že bylo sucho a zemědělci zdražují.Kdo s touto nformací přišel na svět?Nebyla to náhodou MFdnes?Komu patří?Burešovi.Kolik dostává zemědělec za obilí ve výkupu?Pořád stejně!Lež,lež účelová lež.A kdo na tom profituje?
Ale Andrej je podle tebe menší zlo.
Nemáš informace a nehledáš je.Přijímáš jen to,co chcou,aby jsi slyšel a přebíráš to za svý. Přesně jak to řekl Vetchý.Si vzorový případ.:-))))
Andrej má obrovský zástup ,,PíÁr,, pracovníků a ty spolupracují a vytváří jeho obraz.
Někdy si pusť film Selský rozum,který natočili o praktikách Andreje a hned zjistíš jak je prospěšný a pak se zamysli,co asi musí dělat teď s daleko větší mocí.
To,že bývalej STBák má proslov 50 let po okupaci jako premiér a navíc s podporou komunistů,je známkou toho,že jsme hlupáci a co je horší,tak to,že mu pořád lidé věří.
Neustále lidí nadávají na kvalitu potravin,ale že ty potraviny jsou nejčastěji kupovány od Olmy,Penamu,Kmotra,Kosteleckých uzenin,Krahulíka a mnoha a mnoha dalších firem,které Burešovi patří a na ministerstev,která mají na starost právě dohled, sedí jeho lidé ti nevadí?
V tuto chvíli se zdražuje pečivo s odůvodněním,že bylo sucho a zemědělci zdražují.Kdo s touto nformací přišel na svět?Nebyla to náhodou MFdnes?Komu patří?Burešovi.Kolik dostává zemědělec za obilí ve výkupu?Pořád stejně!Lež,lež účelová lež.A kdo na tom profituje?
Ale Andrej je podle tebe menší zlo.
Nemáš informace a nehledáš je.Přijímáš jen to,co chcou,aby jsi slyšel a přebíráš to za svý. Přesně jak to řekl Vetchý.Si vzorový případ.:-))))
Andrej má obrovský zástup ,,PíÁr,, pracovníků a ty spolupracují a vytváří jeho obraz.
Někdy si pusť film Selský rozum,který natočili o praktikách Andreje a hned zjistíš jak je prospěšný a pak se zamysli,co asi musí dělat teď s daleko větší mocí.
To,že bývalej STBák má proslov 50 let po okupaci jako premiér a navíc s podporou komunistů,je známkou toho,že jsme hlupáci a co je horší,tak to,že mu pořád lidé věří.
NLasskoun - Profil | So 18.8.2018 22:53:32
hraji >> Ok, tak tady to máš.
Pozn: Komu jsou principy navýšení koncentrace NaCl jasné (co a jak se děje, jaké jsou všechny souvislosti), tak tento příspěvek může s klidem přeskočit, nejspíše v něm nenajde nic zásadního nového.
Důležité upozornění: (i přestože) níže popsané metody "záchrany ryb pomocí zvýšením koncentrace chloridů při problémech způsobenými zvýšeným množství dusitanů ve vodě":
+ se běžně používají v chovných zařízeních s recirkulací vody (v uzavřených systémech)
+ je postaveno na faktech a závěrech odborných prací a publikací
+ je dokázáno, že stejný princip ve velkém praktikuje i sama příroda
= tak se zatím nejedná o odzkoušenou metodu na velké otevřené vodě a v případě aplikace tak každý postupujete výhradně na vlastní nebezpečí!
= není zatím dostatečně prozkoumán vliv na ostatní organismy
= neexistuje legislativa, která by upravovala limity, pravidla či způsob aplikace
Ad: "a jak tohle pomůže, když se ryby dusí nedostatkem kyslíku?"
Takže ve zkratce:
- v žádné otevřené vodě NIKDY nebyl NULOVÝ obsah kyslíku (pokud není převařená nebo totálně "vyvakuovaná" [což v přírodě nehrozí], popř. v celém obsahu nebyl kyslík vyvázán pomocí nějaké chemické reakce = krom těchto případů jsou v ní vždy nějaké plyny absorbovány a to vč. kyslíku = pokud by tomu nebylo, pak by např. v Nesytu nepřežilo vůbec nic,... ono však přežilo, byť jen minimum z původní osádky)
- ale stejně tak platí, že při vysokých teplotách (jaké panovaly letos) ve vodě stále ještě nějaký zbytkový kyslík zbývá a stále dochází k jeho doplňování do vody (absorpcí vzduchu hladinou, ale především činností vodní rostlin, řas, sinic, fytoplanktonu)
- pravdou je, že se zvyšující teplotou vody se množství kyslíku ve vodě snižuje
- v každé vodě, ve které žijí ryby jsou dusitany (krom mnohého jiného dalšího) + se zvyšují teplotou vody dochází k rychlejšímu rokladu
- [zjednodušeně] dusitany vzniklé i z odpadních produktů ryb se rybám dostávají do krevního řečiště, kde se díky jim část hemoglobinu mění na methemoglobin, který však není schopen přenášet řečištěm kyslík = ryby se začnou dusit (stačí i malé množství dusitanů, dokonce k tomu může dojít i v chladné velmi dobře prokysličené vodě = viz čtvrtá citace in Lasskoun - 15.8.2018 0:05:36 >> )
- a právě dodání chloridů v ten okamžik dokáže ryby zachránit (pokud se alespoň trochu zvýší prokysličení vody) = včasné dodání chloridů jim pomůže překlenout toto kritické období (= odbourá tím část již vzniklého methemoglobinu = dojde k jeho přeměně zpěť na hemoglobin, který bude opět přenášet kyslík)
Návrh opatření [v kostce]:
- neustále sledovat všechny pro život důležité parametry vody = teplotu v různých hloubkách (přitom na vice místech vodního díla) + množství plynů (především kyslíku) + produkty rozkladu (v tomto případě nás zajímají především dusitany)
- vodu provzdušňovat pouze v noci (kdy je to nejvíc zapotřebí [v podstatě je nutné provzdušňovat vody pouze v tuto dobu], neb tehdy je kyslík spotřebováván i rostlinami, atd.) + nad ránem = tj. provzdušňovávat vodu pouze tehdy, pokud je teplota vzduchu nižší nebo rovna teplotě vody
- určitě vodu neprovzdušňovat přes den (kdy je teplota vzduchu vyšší než je teplota vody), jelikož přitom kontaktně dochází k jejímu dalšímu ohřívání + dochází tak i k vyššímu odparu = provzdušňování přes den v podstatě není potřeba (do vody je dodáván ostatními způsoby, především fotosyntézou [viz výše])
- nepoužívat žádná zařízení, které promíchají vrstvy vody, ryba se pak nemá kam schovat (nemá možnost zajet do vody s nižší teplotou, která je bohatší na kyslík [pokud není vyčerpán] = udrží ho víc, lépe a déle než teplá voda u hladiny) = promíchávat vodu tedy není v podstatě vůbec potřeba, jelikož vlivem nočního chlazení okysličená ochlazená voda sama klesá ke dnu = intenzivní čeření a promíchávání vody [především pak přes den] je v podstatě tím nejhorším, co se dá udělat = je často jen příčinou dalšího zhoršení stavu (navíc často přitom dochází ke zvíření sedimentů = další nemalý průšvih)
- ryby si většinou samy najdou vodu (vrstvu / místo) s vyšším obsahem kyslíku, čehož se dá na stojatých vodách šikovně využít a v případě nutnosti (v případě akutního zhoršení parametrů / pro záchranu ryb) je možno v místech vzduchování do vody intenzivně přidávat chloridy = není tak nutno okamžitě prosolit celou plochu (i za cenu, že se přitom nezachrání všechny ryby)
- pokud (v budoucnosti) se prokazatelně prokáže, že byť i nízká dlouhodobá (/trvalá) koncentrace NaCl ve vodě nemá negativní vliv na vodní ani okolní organismy (a pokud bude souhlas OŽP, apod.), tak potom bude možno přistoupit ke zvýšení koncentrace chloridů ve vodě v celém objemu, tj. k tzv. "preventivnímu ošetření vody" = ke zvýšení koncentrace 50 mg/l = neboť prevence je i v tomto případě mnohem efektivnější metodou, jelikož doba přeměny methemoglobinu zpět na hemoglobin je podstatně delší než předchozí přeměna hemoglobinu na methemoglobin (= přítomnost chloridů blokuje vznik methemoglobinu [zjednodušeně řečeno], viz "V mořské vodě zaznamenali 50 až 100 krát nižší úmrtnost ryb než ve sladké při stejné koncentraci dusitanů" + zároveň náhle zvýšené množství dusitanů ve vodě rybám snižuje možný příjem chloridů) = toto opatření tak může zachránit ty ryby (které, tou dobou s již blokovanými červenými krvinkami, tj. "trpícím nedostatkem v těle"), např. v případě náhlého poklesu atm. tlaku, který zapříčiní další snížení obsahu kyslíku ve vodě (který by ryby nacházející se v "posledním tažení" tak již nemusí přežít)
Stačí zatím takto?
L.
Pozn: Komu jsou principy navýšení koncentrace NaCl jasné (co a jak se děje, jaké jsou všechny souvislosti), tak tento příspěvek může s klidem přeskočit, nejspíše v něm nenajde nic zásadního nového.
Důležité upozornění: (i přestože) níže popsané metody "záchrany ryb pomocí zvýšením koncentrace chloridů při problémech způsobenými zvýšeným množství dusitanů ve vodě":
+ se běžně používají v chovných zařízeních s recirkulací vody (v uzavřených systémech)
+ je postaveno na faktech a závěrech odborných prací a publikací
+ je dokázáno, že stejný princip ve velkém praktikuje i sama příroda
= tak se zatím nejedná o odzkoušenou metodu na velké otevřené vodě a v případě aplikace tak každý postupujete výhradně na vlastní nebezpečí!
= není zatím dostatečně prozkoumán vliv na ostatní organismy
= neexistuje legislativa, která by upravovala limity, pravidla či způsob aplikace
Ad: "a jak tohle pomůže, když se ryby dusí nedostatkem kyslíku?"
Takže ve zkratce:
- v žádné otevřené vodě NIKDY nebyl NULOVÝ obsah kyslíku (pokud není převařená nebo totálně "vyvakuovaná" [což v přírodě nehrozí], popř. v celém obsahu nebyl kyslík vyvázán pomocí nějaké chemické reakce = krom těchto případů jsou v ní vždy nějaké plyny absorbovány a to vč. kyslíku = pokud by tomu nebylo, pak by např. v Nesytu nepřežilo vůbec nic,... ono však přežilo, byť jen minimum z původní osádky)
- ale stejně tak platí, že při vysokých teplotách (jaké panovaly letos) ve vodě stále ještě nějaký zbytkový kyslík zbývá a stále dochází k jeho doplňování do vody (absorpcí vzduchu hladinou, ale především činností vodní rostlin, řas, sinic, fytoplanktonu)
- pravdou je, že se zvyšující teplotou vody se množství kyslíku ve vodě snižuje
- v každé vodě, ve které žijí ryby jsou dusitany (krom mnohého jiného dalšího) + se zvyšují teplotou vody dochází k rychlejšímu rokladu
- [zjednodušeně] dusitany vzniklé i z odpadních produktů ryb se rybám dostávají do krevního řečiště, kde se díky jim část hemoglobinu mění na methemoglobin, který však není schopen přenášet řečištěm kyslík = ryby se začnou dusit (stačí i malé množství dusitanů, dokonce k tomu může dojít i v chladné velmi dobře prokysličené vodě = viz čtvrtá citace in Lasskoun - 15.8.2018 0:05:36 >> )
- a právě dodání chloridů v ten okamžik dokáže ryby zachránit (pokud se alespoň trochu zvýší prokysličení vody) = včasné dodání chloridů jim pomůže překlenout toto kritické období (= odbourá tím část již vzniklého methemoglobinu = dojde k jeho přeměně zpěť na hemoglobin, který bude opět přenášet kyslík)
Návrh opatření [v kostce]:
- neustále sledovat všechny pro život důležité parametry vody = teplotu v různých hloubkách (přitom na vice místech vodního díla) + množství plynů (především kyslíku) + produkty rozkladu (v tomto případě nás zajímají především dusitany)
- vodu provzdušňovat pouze v noci (kdy je to nejvíc zapotřebí [v podstatě je nutné provzdušňovat vody pouze v tuto dobu], neb tehdy je kyslík spotřebováván i rostlinami, atd.) + nad ránem = tj. provzdušňovávat vodu pouze tehdy, pokud je teplota vzduchu nižší nebo rovna teplotě vody
- určitě vodu neprovzdušňovat přes den (kdy je teplota vzduchu vyšší než je teplota vody), jelikož přitom kontaktně dochází k jejímu dalšímu ohřívání + dochází tak i k vyššímu odparu = provzdušňování přes den v podstatě není potřeba (do vody je dodáván ostatními způsoby, především fotosyntézou [viz výše])
- nepoužívat žádná zařízení, které promíchají vrstvy vody, ryba se pak nemá kam schovat (nemá možnost zajet do vody s nižší teplotou, která je bohatší na kyslík [pokud není vyčerpán] = udrží ho víc, lépe a déle než teplá voda u hladiny) = promíchávat vodu tedy není v podstatě vůbec potřeba, jelikož vlivem nočního chlazení okysličená ochlazená voda sama klesá ke dnu = intenzivní čeření a promíchávání vody [především pak přes den] je v podstatě tím nejhorším, co se dá udělat = je často jen příčinou dalšího zhoršení stavu (navíc často přitom dochází ke zvíření sedimentů = další nemalý průšvih)
- ryby si většinou samy najdou vodu (vrstvu / místo) s vyšším obsahem kyslíku, čehož se dá na stojatých vodách šikovně využít a v případě nutnosti (v případě akutního zhoršení parametrů / pro záchranu ryb) je možno v místech vzduchování do vody intenzivně přidávat chloridy = není tak nutno okamžitě prosolit celou plochu (i za cenu, že se přitom nezachrání všechny ryby)
- pokud (v budoucnosti) se prokazatelně prokáže, že byť i nízká dlouhodobá (/trvalá) koncentrace NaCl ve vodě nemá negativní vliv na vodní ani okolní organismy (a pokud bude souhlas OŽP, apod.), tak potom bude možno přistoupit ke zvýšení koncentrace chloridů ve vodě v celém objemu, tj. k tzv. "preventivnímu ošetření vody" = ke zvýšení koncentrace 50 mg/l = neboť prevence je i v tomto případě mnohem efektivnější metodou, jelikož doba přeměny methemoglobinu zpět na hemoglobin je podstatně delší než předchozí přeměna hemoglobinu na methemoglobin (= přítomnost chloridů blokuje vznik methemoglobinu [zjednodušeně řečeno], viz "V mořské vodě zaznamenali 50 až 100 krát nižší úmrtnost ryb než ve sladké při stejné koncentraci dusitanů" + zároveň náhle zvýšené množství dusitanů ve vodě rybám snižuje možný příjem chloridů) = toto opatření tak může zachránit ty ryby (které, tou dobou s již blokovanými červenými krvinkami, tj. "trpícím nedostatkem v těle"), např. v případě náhlého poklesu atm. tlaku, který zapříčiní další snížení obsahu kyslíku ve vodě (který by ryby nacházející se v "posledním tažení" tak již nemusí přežít)
Stačí zatím takto?
L.
NFishky - Profil | St 15.8.2018 10:23:31
RKČR >> jste nepoučitelní, nic denně nekontrolovat, navíc 3x, žádná prevence, žádné provzdušňování, žádný dovoz vody... už několikrát tu padlo, že rybám nejde pomoci, tak se toho prosím držte a netrhejte partu.
NRKČR - Profil | St 15.8.2018 10:09:20
NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 0:05:36
Fishky >> Ano, ta sůl by zřejmě mohla do budoucnosti dosti pomoci, jen by to asi chtělo nějakou koordinaci, aby teď každý nezačal rybám do vody sypat NaCl po tunách a z těch zdejších sladkovodních vod jsme postupně neudělali moře. ";-D
(ale nějaký ten "liz" by se jim určitě hodil ";-)
Viz: Dusitany v recirkulačním systému rybí farmy Pravíkov (http://www.rybarstvi.eu/pub%20rybari/017%20Kopp.pdf)
citace: ... "Problémy s dusitany ve sladké vodě spočívají v tom, že mají určitou afinitu k iontové výměně chloridových a hydrogenuhličitanových iontů. Pokud jsou dusitany přítomny ve vyšších koncentracích ve vodě, pak ryba přijímá dusitany na úkor chloridů. Zvýšení koncentrace chloridů ve vodě tak chrání ryby před příjmem dusitanů a jejich toxickými účinky (Jensen, 2003). Dusitany pronikají do krevní plazmy, dále do červených krvinek, kde se vážou na barvivo hemoglobin za vzniku methemoglobinu. Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se projevuje hnědým zbarvením krve a žaber. Methemoglobin nemá schopnost přenášet kyslík, a tím se snižuje kapacita krve pro transport kyslíku (Cameron, 1971)"
popř. "Modulace fyzikálně-chemických parametrů v akvakulturních chovech lososovitých ryb" (https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=3233;studium=47219;zp=26866;download_prace=1)
citace (pdf str. 22): ..... "Mezi faktory ovlivňující nitrifikaci patří pH, teplota, koncentrace O2, počet nitrifikačních bakterií nebo látky nitrifikaci inhibující, jako methylenová modř, antibiotika a některé organické látky (anilín, dodecylamin, p-nitrobenzaldehyd) (Russo a Thurson, 1991). Za nejdůležitější
faktory ovlivňující toxicitu dusitanů jsou považovány kvalita vody (pH, teplota, koncentrace kyslíku, kationtů a aniontů, z nichž jsou nejdůležitější chloridy), délka, expozice, druh, věk a velikost ryb a individuální citlivost ryb (Kroupová a kol. 2005).
Kroupová a kol. (2005) uvádí, že NO2 má určitou afinitu k iontové výměně Cl- za HCO3 a pokud jsou ve vodě přítomny dusitany, část příjmu Cl- je nahrazena NO2 (ryba přijímá dusitany na úkor chloridů). Sladkovodní ryby jsou vůči svému prostředí hyperosmotickými organismy. Ztrátu iontů močí a pasivním transportem ve směru osmotického gradientu vyrovnávají aktivním příjmem iontů z prostředí pomocí chloridových buněk umístěných v epitelu žaber (Maetz, 1971). Chloridové buňky aktivně vyměňují vodíkové ionty za stejný počet sodných iontů a hydrogenuhličitanové ionty za stejný počet chloridových iontů z vodního prostředí (Love, 1980). Problém s dusitany ve sladké vodě spočívá v afinitě NO2 k výměně Cl- za HCO3, takže pokud jsou v okolní vodě NO2, ryby je aktivně přijímají na úkor části přijímaných Cl-"
citace (pdf str. 23) ..... Dusitany také ovlivňují kardiovaskulární systém. Např. pstruh duhový (O. mykiss) vystavený zvýšeným koncentracím dusitanů v okolní vodě (1 mM NO2-) reaguje prudkým trvalým zvýšením srdečního rytmu. Srdeční rytmus dále vykazuje velice malou variabilitu, což svědčí o tom, že dochází k fyziologickému poškození kardiovaskulárního systému (Aggergaard a Jensen, 2001). Crawford a Allen (1977) zjistili, že toxicita dusitanů je silně závislá na salinitě vody. V mořské vodě zaznamenali 50 až 100 krát nižší úmrtnost ryb než ve sladké při stejné koncentraci dusitanů."
.... jinak tohle je taky dost dobrý (vyloženě "libový") ......
citace (pfd str. 24): ...... " Osobně jsem byl přítomen přiotrávení ryb dusitany na intenzivním recirkulačním systému Dánského typu po usmrcení bakterií druhé fáze nitrifikace po aplikaci antibiotických látek rybám. Antibiotika byla rybám podávána ve vodném nástřiku na granulích před jeho zaschnutím, a proto se jich většina uvolnila do prostředí a usmrtila většinu nitratačních
bakterií v biologickém filtru. Do dvou dnů po aplikaci antibiotik vzrostl obsah dusitanů na 0,650 mg.l-1, což není mnoho, ale při obsahu chloridů na úrovni 5,95 mg.l-1 (chloridové číslo 9,15) ryby vykazovaly příznaky dušení i při 11,3°C teploty vody (!!!!!!!!!!!) a více než 70% nasycení vody kyslíkem na odtoku z odchovných žlabů.
Do systému byla okamžitě aplikována sůl a obsah chloridů byl zvýšen na úroveň kolem100 mg.l-1. Druhý den byla rybám odebrána krev a i 24 hodin po aplikaci soli byl obsah methemoglobinu v krvi ryb kolem 25 % celkového obsahu hemoglobinu."
Což je naprosto úděsný, že při pohodové teplotě vody a běžných hodnotách kyslíku přesto docházelo k masivnímu úhynu i při takto nízkých koncentracích dusitanů, jenom díky nízkému obsahu chloridů!!!!!
Mno, Už mám docela jasno, od zítřka začínáme preventivně postupně zvyšovat úroveň chloridu ve vodě na doporučenou úroveň (100 mg/l) .
Přeji všem hezký den. Laškoun ":-)
PS: docela zajímavé je aj pojednání o předávkování plynným dusíkem, kdy v krajních případech může u ryb docházet k až embolii (coby "trombofilik" s nimi docela soucítím)
citace (pdf str. 26) ... "Samostatnou kapitolou týkající se dusíku je přesycení vody jeho molekulární formou, která je pro většinu vodních organismů formou inertní, kterou neumí metabolizovat. Inertní chování dusíku ve vodním prostředí a ve tkáních vodních organismů, spolu s dalšími inertními plyny, jejichž přesycení nebývá v přírodních podmínkách běžné (Argon, Neon, Helium), při jeho přesycení způsobuje u ryb embolie (Gas Bubble Disease - GBD). Odolnost ryb vůči emboliím způsobeným přesycením vody dusíkem je druhově specifická a je výrazně ovlivněna velikostí ryb a jejich zdravotním stavem (Gültepe a kol. 2011, Johnson a kol. 2010, Roberts 2001, Batzios a kol. 1998, Denson a kol. 1986). Míru přesycení vody molekulárním dusíkem, právě díky jeho inertnímu chování v prostředí, je v terénu téměř nemožné měřit. Pro lososovité ryby je kritická hodnota přesycení vody dusíkem od 102 % výše. Při této hodnotě přesycení vody dusíkem se však neobjevují viditelné embolie (Elston a kol. 1997), ryby jsou pouze podrážděné, mohou mít tmavé zbarvení, neklidné chování a snažit se z prostředí uniknout. Při přesycení kolem 115% se objevují viditelné embolie na žábrách, očích (El-Deen a kol. 2013, Speare 1990; 1991) a ploutvích a uvnitř těla (mozek, cévy, . . .), při 120% přesycení ryby rychle hynou při snaze opustit prostředí přesycené dusíkem před vytvořením viditelných embolií (Desbarats online 1, Unknown online 2, FAO online 3)"
Kdy je otázkou, zda se i atmosférický dusík může vlivem čeření rovněž podílet na zhoršení zdravotního stavu ryb (jelikož při normální "přírodním stavu" se do vody dusík ze vzduchu nedostává v menším množství [neb ve vodě je mnohem hůře rozpustný než kyslík, poměr O2/N2 je ve vodě 1:2 oproti 1:5 ve vzduchu http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/anionty.pdf], kdežto při intenzivním čeření se ho tak do vody dostane pravděpodobně mnohem více, než je běžné).
(ale nějaký ten "liz" by se jim určitě hodil ";-)
Viz: Dusitany v recirkulačním systému rybí farmy Pravíkov (http://www.rybarstvi.eu/pub%20rybari/017%20Kopp.pdf)
citace: ... "Problémy s dusitany ve sladké vodě spočívají v tom, že mají určitou afinitu k iontové výměně chloridových a hydrogenuhličitanových iontů. Pokud jsou dusitany přítomny ve vyšších koncentracích ve vodě, pak ryba přijímá dusitany na úkor chloridů. Zvýšení koncentrace chloridů ve vodě tak chrání ryby před příjmem dusitanů a jejich toxickými účinky (Jensen, 2003). Dusitany pronikají do krevní plazmy, dále do červených krvinek, kde se vážou na barvivo hemoglobin za vzniku methemoglobinu. Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se projevuje hnědým zbarvením krve a žaber. Methemoglobin nemá schopnost přenášet kyslík, a tím se snižuje kapacita krve pro transport kyslíku (Cameron, 1971)"
popř. "Modulace fyzikálně-chemických parametrů v akvakulturních chovech lososovitých ryb" (https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=3233;studium=47219;zp=26866;download_prace=1)
citace (pdf str. 22): ..... "Mezi faktory ovlivňující nitrifikaci patří pH, teplota, koncentrace O2, počet nitrifikačních bakterií nebo látky nitrifikaci inhibující, jako methylenová modř, antibiotika a některé organické látky (anilín, dodecylamin, p-nitrobenzaldehyd) (Russo a Thurson, 1991). Za nejdůležitější
faktory ovlivňující toxicitu dusitanů jsou považovány kvalita vody (pH, teplota, koncentrace kyslíku, kationtů a aniontů, z nichž jsou nejdůležitější chloridy), délka, expozice, druh, věk a velikost ryb a individuální citlivost ryb (Kroupová a kol. 2005).
Kroupová a kol. (2005) uvádí, že NO2 má určitou afinitu k iontové výměně Cl- za HCO3 a pokud jsou ve vodě přítomny dusitany, část příjmu Cl- je nahrazena NO2 (ryba přijímá dusitany na úkor chloridů). Sladkovodní ryby jsou vůči svému prostředí hyperosmotickými organismy. Ztrátu iontů močí a pasivním transportem ve směru osmotického gradientu vyrovnávají aktivním příjmem iontů z prostředí pomocí chloridových buněk umístěných v epitelu žaber (Maetz, 1971). Chloridové buňky aktivně vyměňují vodíkové ionty za stejný počet sodných iontů a hydrogenuhličitanové ionty za stejný počet chloridových iontů z vodního prostředí (Love, 1980). Problém s dusitany ve sladké vodě spočívá v afinitě NO2 k výměně Cl- za HCO3, takže pokud jsou v okolní vodě NO2, ryby je aktivně přijímají na úkor části přijímaných Cl-"
citace (pdf str. 23) ..... Dusitany také ovlivňují kardiovaskulární systém. Např. pstruh duhový (O. mykiss) vystavený zvýšeným koncentracím dusitanů v okolní vodě (1 mM NO2-) reaguje prudkým trvalým zvýšením srdečního rytmu. Srdeční rytmus dále vykazuje velice malou variabilitu, což svědčí o tom, že dochází k fyziologickému poškození kardiovaskulárního systému (Aggergaard a Jensen, 2001). Crawford a Allen (1977) zjistili, že toxicita dusitanů je silně závislá na salinitě vody. V mořské vodě zaznamenali 50 až 100 krát nižší úmrtnost ryb než ve sladké při stejné koncentraci dusitanů."
.... jinak tohle je taky dost dobrý (vyloženě "libový") ......
citace (pfd str. 24): ...... " Osobně jsem byl přítomen přiotrávení ryb dusitany na intenzivním recirkulačním systému Dánského typu po usmrcení bakterií druhé fáze nitrifikace po aplikaci antibiotických látek rybám. Antibiotika byla rybám podávána ve vodném nástřiku na granulích před jeho zaschnutím, a proto se jich většina uvolnila do prostředí a usmrtila většinu nitratačních
bakterií v biologickém filtru. Do dvou dnů po aplikaci antibiotik vzrostl obsah dusitanů na 0,650 mg.l-1, což není mnoho, ale při obsahu chloridů na úrovni 5,95 mg.l-1 (chloridové číslo 9,15) ryby vykazovaly příznaky dušení i při 11,3°C teploty vody (!!!!!!!!!!!) a více než 70% nasycení vody kyslíkem na odtoku z odchovných žlabů.
Do systému byla okamžitě aplikována sůl a obsah chloridů byl zvýšen na úroveň kolem100 mg.l-1. Druhý den byla rybám odebrána krev a i 24 hodin po aplikaci soli byl obsah methemoglobinu v krvi ryb kolem 25 % celkového obsahu hemoglobinu."
Což je naprosto úděsný, že při pohodové teplotě vody a běžných hodnotách kyslíku přesto docházelo k masivnímu úhynu i při takto nízkých koncentracích dusitanů, jenom díky nízkému obsahu chloridů!!!!!
Mno, Už mám docela jasno, od zítřka začínáme preventivně postupně zvyšovat úroveň chloridu ve vodě na doporučenou úroveň (100 mg/l) .
Přeji všem hezký den. Laškoun ":-)
PS: docela zajímavé je aj pojednání o předávkování plynným dusíkem, kdy v krajních případech může u ryb docházet k až embolii (coby "trombofilik" s nimi docela soucítím)
citace (pdf str. 26) ... "Samostatnou kapitolou týkající se dusíku je přesycení vody jeho molekulární formou, která je pro většinu vodních organismů formou inertní, kterou neumí metabolizovat. Inertní chování dusíku ve vodním prostředí a ve tkáních vodních organismů, spolu s dalšími inertními plyny, jejichž přesycení nebývá v přírodních podmínkách běžné (Argon, Neon, Helium), při jeho přesycení způsobuje u ryb embolie (Gas Bubble Disease - GBD). Odolnost ryb vůči emboliím způsobeným přesycením vody dusíkem je druhově specifická a je výrazně ovlivněna velikostí ryb a jejich zdravotním stavem (Gültepe a kol. 2011, Johnson a kol. 2010, Roberts 2001, Batzios a kol. 1998, Denson a kol. 1986). Míru přesycení vody molekulárním dusíkem, právě díky jeho inertnímu chování v prostředí, je v terénu téměř nemožné měřit. Pro lososovité ryby je kritická hodnota přesycení vody dusíkem od 102 % výše. Při této hodnotě přesycení vody dusíkem se však neobjevují viditelné embolie (Elston a kol. 1997), ryby jsou pouze podrážděné, mohou mít tmavé zbarvení, neklidné chování a snažit se z prostředí uniknout. Při přesycení kolem 115% se objevují viditelné embolie na žábrách, očích (El-Deen a kol. 2013, Speare 1990; 1991) a ploutvích a uvnitř těla (mozek, cévy, . . .), při 120% přesycení ryby rychle hynou při snaze opustit prostředí přesycené dusíkem před vytvořením viditelných embolií (Desbarats online 1, Unknown online 2, FAO online 3)"
Kdy je otázkou, zda se i atmosférický dusík může vlivem čeření rovněž podílet na zhoršení zdravotního stavu ryb (jelikož při normální "přírodním stavu" se do vody dusík ze vzduchu nedostává v menším množství [neb ve vodě je mnohem hůře rozpustný než kyslík, poměr O2/N2 je ve vodě 1:2 oproti 1:5 ve vzduchu http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/anionty.pdf], kdežto při intenzivním čeření se ho tak do vody dostane pravděpodobně mnohem více, než je běžné).
NLasskoun - Profil | So 11.8.2018 23:30:14
Bacha >> Coby postižený vzděláním na hradecké FAF s Tebou ohledně turgoru souhlasím, ale pro nás (pro změnu režimu) je rozhodující pouze rozdíl teploty vody a vzduchu.
Jakmile je teplota vody vyšší než teplota vody, tak na našich čtyřech rybníčkách přepínáme na "provzdušňovací režim" (bez ohledu na to, jestli je noc nebo den) a jakmile se poměry otočí, tak přepínáme zpět na "klidový režim", aby se voda vlivem čeření nebo vzduchování zbytečně neprohřívala.
Souhrn / jak již bylo napsáno, tak je důležité:
- do vody je nutné dodávat kyslík, ale pouze v noci, v době, kdy ho spotřebovávají nejen ryby, ale především pak vodní rostliny a fytoplankton = ryby v těchto dnech v teplé vodě umírají především v nočních hodinách, kdy je z výše uvedených důvodů ve vodě kyslíku nejméně (= za normálních podmínek, pokud je rybník poměrově správně vyvážen [množství ryb vs. množství fytoplanktonu], tak není problém, neb rostlinstvo přes den vyrobí dostatek kyslíku, aby všichni [vodní fauna i flóra] přežili i přes noc, což však v těchto pařácích nefunguje)
- zajistit, aby se voda již zbytečně dále neprohřívala (např. nevhodným denním čeřením, které kontaktně zvyšuje teplotu vody = nižší schopnost vody udržet rozpuštěné plyny)
Proto vždy trpím, když pak na netu v různých reportážích vidím záběry na hasiče (pomocí techniky "zachraňující" ryby), kteří během dne čeří vodu, ale v noci je u vody pusto a ticho. ":-(
Tak nějak tak. L
Jakmile je teplota vody vyšší než teplota vody, tak na našich čtyřech rybníčkách přepínáme na "provzdušňovací režim" (bez ohledu na to, jestli je noc nebo den) a jakmile se poměry otočí, tak přepínáme zpět na "klidový režim", aby se voda vlivem čeření nebo vzduchování zbytečně neprohřívala.
Souhrn / jak již bylo napsáno, tak je důležité:
- do vody je nutné dodávat kyslík, ale pouze v noci, v době, kdy ho spotřebovávají nejen ryby, ale především pak vodní rostliny a fytoplankton = ryby v těchto dnech v teplé vodě umírají především v nočních hodinách, kdy je z výše uvedených důvodů ve vodě kyslíku nejméně (= za normálních podmínek, pokud je rybník poměrově správně vyvážen [množství ryb vs. množství fytoplanktonu], tak není problém, neb rostlinstvo přes den vyrobí dostatek kyslíku, aby všichni [vodní fauna i flóra] přežili i přes noc, což však v těchto pařácích nefunguje)
- zajistit, aby se voda již zbytečně dále neprohřívala (např. nevhodným denním čeřením, které kontaktně zvyšuje teplotu vody = nižší schopnost vody udržet rozpuštěné plyny)
Proto vždy trpím, když pak na netu v různých reportážích vidím záběry na hasiče (pomocí techniky "zachraňující" ryby), kteří během dne čeří vodu, ale v noci je u vody pusto a ticho. ":-(
Tak nějak tak. L
NRKČR - Profil | So 11.8.2018 22:39:06
NHariwake - Profil | Ne 26.8.2018 7:55:20
Lasskoun >> Taky bych rád o použití soli v rybníkářství chtěl vědět více. Nějaký zdroj, studií. Zkrátka konkrétní informace a jména, institucí, která se tim zabývala. Někdo musel stanovit dávky atd.. Jinak už v minulosti jsem se zmínil o použití superfosfátu.
AKTUÁLNÍ PROBLÉMY S KYSLÍKEM
V těchto dnech přicházejí zprávy z různých koutů ČR o problémech s kyslíkovými poměry na rybnících. Během několika mála dní leckde klesla koncentrace kyslíku pod 1 mg/l a nasycení bylo nižší než 12 % oproti optimálním 100 %. To jsou hodnoty přímo ohrožující život rybí obsádky.
Příčin náhlého nedostatku kyslíku může být v těchto dnech několik. Zpravidla je na zmiňovaných nádržích nedostatečná fotosyntetická aktivita řas, které kyslík vyrábí. To může být vyvoláno úhynem fytoplanktonu (řas) např. v důsledku splachu herbicidů z okolních polí po postřiku. Řasy mohou být také vyfiltrovány perloočkami nebo vzácně i vířníky (viz foto s průsvitným pouzdrem). Někdy prostě jen převládnou rozkladné procesy velké zásoby organických živin na dně nad fotosyntézou. Množství kyslíku při takto teplé vodě a rychlosti rozkladu pak rapidně klesne. První rybářskou zásadou je v těchto dnech ryby nepřikrmovat - potravu obvykle přijímají při nedostatku kyslíku jen sporadicky, dochází k jejímu rozkladu a dalšímu odběru kyslíku z vody. Kromě toho hrozí riziko neefektivního využití dusíkatých látek z potravy a autointoxikace amoniakem. Kde je to možné, je vhodné instalovat aerátory ještě před vznikajícím problémem. Ryby se k nim často stáhnou a lépe krizi přečkají.
Nabízí se otázka, jestli je možné rybník v situaci převládajících hnilobných procesů zachránit. Existuje jednoduchá metoda, která už zachránila stovky rybníků po celé ČR. Jedná se o aplikaci nízké dávky superfosfátu - asi 1 kg na hektar. Granule tohoto hnojiva se rozpustí v lodi s vodou a lopatou se rozstřikují po hladině rybníka. Obvykle během několika hodin dochází ke zvýšení množství kyslíku ve vodě. Na první pohled se jedná o nesmysl - aplikace hnojiva do rybníka, kde je živin přebytek. Jedná se však o čisté živiny, které působí pro řasy jako adrenalinová injekce po níž dostanou sílu a "rozbijí" i složitěji chemicky vázaný fosfor, což předtím nedokázaly. Zároveň se řasy začnou rychle množit a vyrábět kyslík, který se během několika hodin zvedne i více než o 5 mg/l.
Aplikace superfosfátu by ale neměla být prováděna mimo jiné kvůli sinicím často a měla by jí předcházet zkouška. Ta spočívá v odběru vzorku vody z rybníka do dvou průhledných lahví. Lahve umístíme do polostínu a v obou změříme kyslík. Do jedné lahve přidáme na špičku nože superfosfátu, druhá lahev slouží pro kontrolu. Po 2-3 hodinách opět změříme kyslik v lahvích. Pokud se množství kyslíku v lahvi s přidaným superfosfátem výrazně zvýší, má význam superfosfát na rybníce použít.
J. H.
http://m.srs-vodnany.cz/a-313-aktualni-problemy-s-kyslikem.html
AKTUÁLNÍ PROBLÉMY S KYSLÍKEM
V těchto dnech přicházejí zprávy z různých koutů ČR o problémech s kyslíkovými poměry na rybnících. Během několika mála dní leckde klesla koncentrace kyslíku pod 1 mg/l a nasycení bylo nižší než 12 % oproti optimálním 100 %. To jsou hodnoty přímo ohrožující život rybí obsádky.
Příčin náhlého nedostatku kyslíku může být v těchto dnech několik. Zpravidla je na zmiňovaných nádržích nedostatečná fotosyntetická aktivita řas, které kyslík vyrábí. To může být vyvoláno úhynem fytoplanktonu (řas) např. v důsledku splachu herbicidů z okolních polí po postřiku. Řasy mohou být také vyfiltrovány perloočkami nebo vzácně i vířníky (viz foto s průsvitným pouzdrem). Někdy prostě jen převládnou rozkladné procesy velké zásoby organických živin na dně nad fotosyntézou. Množství kyslíku při takto teplé vodě a rychlosti rozkladu pak rapidně klesne. První rybářskou zásadou je v těchto dnech ryby nepřikrmovat - potravu obvykle přijímají při nedostatku kyslíku jen sporadicky, dochází k jejímu rozkladu a dalšímu odběru kyslíku z vody. Kromě toho hrozí riziko neefektivního využití dusíkatých látek z potravy a autointoxikace amoniakem. Kde je to možné, je vhodné instalovat aerátory ještě před vznikajícím problémem. Ryby se k nim často stáhnou a lépe krizi přečkají.
Nabízí se otázka, jestli je možné rybník v situaci převládajících hnilobných procesů zachránit. Existuje jednoduchá metoda, která už zachránila stovky rybníků po celé ČR. Jedná se o aplikaci nízké dávky superfosfátu - asi 1 kg na hektar. Granule tohoto hnojiva se rozpustí v lodi s vodou a lopatou se rozstřikují po hladině rybníka. Obvykle během několika hodin dochází ke zvýšení množství kyslíku ve vodě. Na první pohled se jedná o nesmysl - aplikace hnojiva do rybníka, kde je živin přebytek. Jedná se však o čisté živiny, které působí pro řasy jako adrenalinová injekce po níž dostanou sílu a "rozbijí" i složitěji chemicky vázaný fosfor, což předtím nedokázaly. Zároveň se řasy začnou rychle množit a vyrábět kyslík, který se během několika hodin zvedne i více než o 5 mg/l.
Aplikace superfosfátu by ale neměla být prováděna mimo jiné kvůli sinicím často a měla by jí předcházet zkouška. Ta spočívá v odběru vzorku vody z rybníka do dvou průhledných lahví. Lahve umístíme do polostínu a v obou změříme kyslík. Do jedné lahve přidáme na špičku nože superfosfátu, druhá lahev slouží pro kontrolu. Po 2-3 hodinách opět změříme kyslik v lahvích. Pokud se množství kyslíku v lahvi s přidaným superfosfátem výrazně zvýší, má význam superfosfát na rybníce použít.
J. H.
http://m.srs-vodnany.cz/a-313-aktualni-problemy-s-kyslikem.html
Nšeptal - Profil | St 22.8.2018 18:17:27
Zeman, Babiš a ostatní jsou tam protože jim to ve volbách hodila většina. Jestli se to někomu nelíbí, má šanci o dalších volbách to změnit. Tak jako tak, s tunami udušených ryb to má prd co do činění a sem bych politiku netahal, protože to za chvíli nebude o rybách a výměně názorů, ale o urážkách.
NFishky - Profil | St 22.8.2018 18:15:36
kakr >> co má Bureš společného s úhynem ryb na rybnících a i Nesytu? Kdo obhospodařuje pole? Velké firmy? poseká se obilí a řepka a pak to půl roku leží ladem nekryté a jen se z toho vypařuje voda, sucho sucho sucho, žádné remízky, háje, zeleň, jen řepka a čím víc, tím lépe. Ono to je všechno v přírodě spjaté, jen otevřít oči.
Npepa-č - Profil | St 22.8.2018 16:09:45
bonhof >> takže kdo blije ze zemana je vítač a sluníčkář a kavárník ,nebo další nálepka, kterou někdo vymyslel? takhle jednoduchý to je? tahkle jednoduché vidění světa máš?
Nšeptal - Profil | St 22.8.2018 10:31:17
S tím pojištěním bych to neviděl tak jednoznačně. Sotva kdo ti pojistí kobylu na chcípnutí hladem, tak podobně to bude s udušením ryb v přecpaném rybníku. Nenasazoval bych tedy nikomu psí hlavu. Řekl bych, že to nebude jediný rybník, kde letos plavou ryby břichem vzhůru, akorát je z toho zase estráda v médiích.
Nhraji - Profil | Pá 17.8.2018 7:49:02
Já myslím, že nejdůležitější je, že kolega Laškoun po čtyřech dnech a několika tísících slov ví to, co my ostatní víme již dlouho. A druhá důležitá věc, konečně jste ten úhyn vyřešili, aspoň teoreticky. To se hodí.
NFishky - Profil | St 15.8.2018 7:43:13
splávkař >> máš pravdu, jenže on prvopočátek problému není v solení vody v národní kulturní památce Lednicko-Valtického areálu, ale v tom, že někdo v jedné z nejvýznamnějších ornitologických lokalit u nás povolil extenzivní chov ryb navíc monokulturního typu. Samozřejmě že se nelze podivovat nad tím, že to kluci vzali po svém a nakydali tam desítky tun kaprů a jedou bomby. Jenže tohle měl prozíravě předvídat ten, kdo jim ty rybníky dal do pronájmu (a také za to nést spoluvinu).Teď jim ty desítky tun ryb pochcípaly a ta přírodní rezervace páchne tekutými kapry. Otázkou tedy v této situaci je, co je lepší - 150 tun pochcípaných kaprů nebo sůl.
PS: výpověď z nájmu za hrubé porušení smlouvy by mělo být nejspíš už jen maličkostí v celém kontextu věci.
PS: výpověď z nájmu za hrubé porušení smlouvy by mělo být nejspíš už jen maličkostí v celém kontextu věci.
NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 0:30:38
Lasskoun >> Ad / upřesnění: ..... "Že do vody máme po celé ploše preventivně "rozprášit" obyčejnou kuchyňskou sůl (popř. ji postupně během několika dnů sypat do přítoku rybníka)"
Z překladu nakonec vyšlo:
- že ideální by bylo sůl do vody dodávat v rozpuštěném stavu formou solného roztoku, což je ale příliš náročné, především u velkých vodních rozloh
- že aplikace NaCl do přítoku je vhodná především u průtočných rybníků, aby docházelo k jejímu průběžnému doplňování, na což je vhodná hrubozrnná sůl nebo ještě lépe kusová sůl (asi nejlépe ze "Solnogradu", když jsou to rakušáci ";-D), kdy dochází k jejímu postupnému rozpouštění (vhodné je proto ji umístit zabalenou do látky někam na mělčinu, mimo hlavní proud, tak, aby se co nejpomaleji rozpouštěla)
Mmch, to je správně shizoidní, reagovat sám na sebe. ";-) L.
Z překladu nakonec vyšlo:
- že ideální by bylo sůl do vody dodávat v rozpuštěném stavu formou solného roztoku, což je ale příliš náročné, především u velkých vodních rozloh
- že aplikace NaCl do přítoku je vhodná především u průtočných rybníků, aby docházelo k jejímu průběžnému doplňování, na což je vhodná hrubozrnná sůl nebo ještě lépe kusová sůl (asi nejlépe ze "Solnogradu", když jsou to rakušáci ";-D), kdy dochází k jejímu postupnému rozpouštění (vhodné je proto ji umístit zabalenou do látky někam na mělčinu, mimo hlavní proud, tak, aby se co nejpomaleji rozpouštěla)
Mmch, to je správně shizoidní, reagovat sám na sebe. ";-) L.
Nzdevac - Profil | Po 13.8.2018 23:54:58
splávkař >> Zřejmě to nemáš v hlavě v pořádku. Nikdo nepsal o vyhazování ze státního rozpočtu. A možnosti jsou hned dvě - pokud necháš vyhladovět nebo suchem strádat třeba koně nebo krávy nebo psi, vlítne tam veterina, zabaví ti to a ještě to zaplatíš. Že ryby nejsou vidět nic nemění na tom, že nechat je udusit bez snahy o pomoc je prasárna. Pokud tedy mluvíš o státním, žádnými penězi by se neplýtvalo, záchrany by byla dána k úhradě majiteli.
A možnost druhá - pokud by majitel využil možností a za krizového stavu požádal hasiče o pomoc, kterou jim následně zaplatí, opět by žádná škoda nevznikla, protože v naprosté většině případů podobné vybavení u vesnických a maloměstkých hasičů zajde na stáří, ne na opotřebování, a nechat někde nějakou dobu běhat třeba čerpadla by na jejich životnost mělo vliv nulový, tedy situace je ze opačná - místní hasičské spolky by si naopak mohly přijít na slušné peníze.
Jenže to by se muselo chtít, do pozadí nikdo nevidí, budiž tento případ příkladem a výstrahou ostatním.
A možnost druhá - pokud by majitel využil možností a za krizového stavu požádal hasiče o pomoc, kterou jim následně zaplatí, opět by žádná škoda nevznikla, protože v naprosté většině případů podobné vybavení u vesnických a maloměstkých hasičů zajde na stáří, ne na opotřebování, a nechat někde nějakou dobu běhat třeba čerpadla by na jejich životnost mělo vliv nulový, tedy situace je ze opačná - místní hasičské spolky by si naopak mohly přijít na slušné peníze.
Jenže to by se muselo chtít, do pozadí nikdo nevidí, budiž tento případ příkladem a výstrahou ostatním.
Nu x a - Profil | So 11.8.2018 21:08:07
splávkař >> kapř je skoro člověk, hasič by měl kapř pomoci..
NR.P. - Profil | Pá 31.8.2018 18:42:58
Lasskoun >> tohle jsme se učili v hydrochemii na střední škole.
NLasskoun - Profil | Út 28.8.2018 21:24:13
Z různých bezpečnostních listů NaCl (MSDS / SDS) - se zaměřením na bezobratlé (EC50 / LC50 / NOEC)
---------------------
Saltagro - http://www.saltagro.cz/content/dokumenty/BL--Chlorid%20sodny.pdf)
Ekotoxicita
Akutní toxicita pro vodní organismy
- EC 50, 2430 mg/l, 120 hod, řasy- selenastrum capricornutum
- LC 50, 4136 mg/l, 48 hod, vodní bezobratlí – daphia magna
- LC 50, 5840 mg/l, 96 hod, ryby – lemopis macrochirus
- LC 50, 10610 mg/l, 96 hod, ryby – pimephales promelas
---------------------
Intrepidpotash - http://www.intrepidpotash.com/wp-content/uploads/2017/02/Moab-Salt-SDS-3-13-2017.pdf
Acute Toxicity to Aquatic Invertebrates:
48 hour EC50 337mg/l (Crustacean/Daphnia)
96 hour LC 50 940mg/l (Physaheterostropha)
---------------------
ANGUS Chemical Company - https://www.angus.com/literature/downloaddoc?fileName=ANGUS_Sodium_Chloride_USP_SDS.pdf&contentType=Safety%20Data%20Sheet&parentFolder=Literature
Toxicity to daphnia and other aquatic invertebrates
EC50 (Daphnia magna (Water flea)): 1,900.00 mg/l
Exposure time: 48.0 h
Test Type: static test
---------------------
Central Drug House (P) Ltd - http://www.cdhfinechemical.com/images/product/msds/101_766647069_SodiumChloride-CASNO-7647-14-5-MSDS.pdf
Toxicity to daphnia and other aquatic invertebrates
NOEC - Daphnia (water flea) - 1.500 mg/l - 7 d
LC50 - Daphnia magna (Water flea) - 1.661 mg/l - 48 h
Podobné údaje lze nalézt i v publikaci "Acid Toxicity and Aquatic Animals"
(Cambridge University Press - R. Morris, E. W. Taylor, D. J. A. Brown)
popř. v "Derivation of Matrix Soil Standards for Salt under the British Columbia Contaminated Sites Regulation" (Royal Roads University) - kde se zabývají vlivem NaCl na "chvostoskovce", atd.
+ dále: "/AQUATIC SPECIES/ Field and laboratory experiments were conducted to examine the effects of road salt (NaCI) on stream macroinvertebrates. Field studies investigated leaf litter processing rates and functional feeding group composition at locations upstream and downstream from point source salt inputs in two Michigan, USA streams. Laboratory studies determined the effects of increasing NaCl concentrations on aquatic invertebrate drift, behavior, and survival. Field studies revealed that leaves were processed faster at upstream reference sites than at locations downstream from road salt point source inputs. However, it was sediment loading that resulted in partial or complete burial of leaf packs, that affected invertebrate activity and confounded normal leaf pack colonization. There were no significant differences that could be attributed to road salt between upstream and downstream locations in the diversity and composition of invertebrate functional feeding groups. Laboratory drift and acute exposure studies demonstrated that drift of Gammarus (Amphipoda) may be affected by NaCl at concentrations greater than 5000 mg/L for a 24-hr period. This amphipod and two species of limnephilid caddisflies exhibited a dose response to salt treatments with 96-hr LC50 values of 7700 and 3526 mg NaCl/L, respectively. Most other invertebrate species and individuals were unaffected by NaCl concentrations up to 10,000 mg/L for 24 and 96 hr, respectively."
( https://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search/a?dbs+hsdb%3A%40term+%40DOCNO+6368 )
L.
PS: dalších pár zajímavostí je též v: "The Effects of Road Salts on Aquatic Ecosystems"
( https://brage.bibsys.no/xmlui/bitstream/id/201102/the_effects_road_salts.pdf )
---------------------
Saltagro - http://www.saltagro.cz/content/dokumenty/BL--Chlorid%20sodny.pdf)
Ekotoxicita
Akutní toxicita pro vodní organismy
- EC 50, 2430 mg/l, 120 hod, řasy- selenastrum capricornutum
- LC 50, 4136 mg/l, 48 hod, vodní bezobratlí – daphia magna
- LC 50, 5840 mg/l, 96 hod, ryby – lemopis macrochirus
- LC 50, 10610 mg/l, 96 hod, ryby – pimephales promelas
---------------------
Intrepidpotash - http://www.intrepidpotash.com/wp-content/uploads/2017/02/Moab-Salt-SDS-3-13-2017.pdf
Acute Toxicity to Aquatic Invertebrates:
48 hour EC50 337mg/l (Crustacean/Daphnia)
96 hour LC 50 940mg/l (Physaheterostropha)
---------------------
ANGUS Chemical Company - https://www.angus.com/literature/downloaddoc?fileName=ANGUS_Sodium_Chloride_USP_SDS.pdf&contentType=Safety%20Data%20Sheet&parentFolder=Literature
Toxicity to daphnia and other aquatic invertebrates
EC50 (Daphnia magna (Water flea)): 1,900.00 mg/l
Exposure time: 48.0 h
Test Type: static test
---------------------
Central Drug House (P) Ltd - http://www.cdhfinechemical.com/images/product/msds/101_766647069_SodiumChloride-CASNO-7647-14-5-MSDS.pdf
Toxicity to daphnia and other aquatic invertebrates
NOEC - Daphnia (water flea) - 1.500 mg/l - 7 d
LC50 - Daphnia magna (Water flea) - 1.661 mg/l - 48 h
Podobné údaje lze nalézt i v publikaci "Acid Toxicity and Aquatic Animals"
(Cambridge University Press - R. Morris, E. W. Taylor, D. J. A. Brown)
popř. v "Derivation of Matrix Soil Standards for Salt under the British Columbia Contaminated Sites Regulation" (Royal Roads University) - kde se zabývají vlivem NaCl na "chvostoskovce", atd.
+ dále: "/AQUATIC SPECIES/ Field and laboratory experiments were conducted to examine the effects of road salt (NaCI) on stream macroinvertebrates. Field studies investigated leaf litter processing rates and functional feeding group composition at locations upstream and downstream from point source salt inputs in two Michigan, USA streams. Laboratory studies determined the effects of increasing NaCl concentrations on aquatic invertebrate drift, behavior, and survival. Field studies revealed that leaves were processed faster at upstream reference sites than at locations downstream from road salt point source inputs. However, it was sediment loading that resulted in partial or complete burial of leaf packs, that affected invertebrate activity and confounded normal leaf pack colonization. There were no significant differences that could be attributed to road salt between upstream and downstream locations in the diversity and composition of invertebrate functional feeding groups. Laboratory drift and acute exposure studies demonstrated that drift of Gammarus (Amphipoda) may be affected by NaCl at concentrations greater than 5000 mg/L for a 24-hr period. This amphipod and two species of limnephilid caddisflies exhibited a dose response to salt treatments with 96-hr LC50 values of 7700 and 3526 mg NaCl/L, respectively. Most other invertebrate species and individuals were unaffected by NaCl concentrations up to 10,000 mg/L for 24 and 96 hr, respectively."
( https://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search/a?dbs+hsdb%3A%40term+%40DOCNO+6368 )
L.
PS: dalších pár zajímavostí je též v: "The Effects of Road Salts on Aquatic Ecosystems"
( https://brage.bibsys.no/xmlui/bitstream/id/201102/the_effects_road_salts.pdf )
NKnapík - Profil | Út 28.8.2018 14:22:59
hraji >> byl jsi zábavný a jsi čím dál tím víc. Děkuji, zlepšuješ mi čas od času náladu !
Nhraji - Profil | Út 28.8.2018 14:10:19
Lasskoun >> já nechci nic, jen se tu bavím touhle exhibicí. Vydrž, určitě překonáš rekord.
NHariwake - Profil | Út 28.8.2018 14:09:03
hraji >> Já jedl kapra bezprostředně po autointoxikaci amoniakem a byl v pohodě. Ani nikdo druhý nic neříkal.
NCalex - Profil | Út 28.8.2018 12:58:06
Hariwake >> Máš pravdu, že ryba nedokáže z těla vyloučit NH3. Jednou jsem posbíral po krajích úhoře, co se kvůli salmiaku snažili pomalu ,,vylézt,, z rybníka......I když byli 14dní v čisté vodě, jejich maso bylo kvůli zápachu po čpavku i po této době nepoživatelné.......
NLasskoun - Profil | Po 27.8.2018 23:11:04
Hariwake - 25.8.2018 7:41:49 >> Bylo napsáno již v sobotu, ale hledal jsem k tomu obrazovou dokumentaci, takže překlápím až teď.
Samozřejmě můžeš. Rád odpovím. Ale nic závratného nečekej.
Ten plůdek jsme totiž odkrmili pomocí "krmiva pro plůdek", získaného během té zmíněné exkurze na pstruží farmě, když jsme tamnímu hospodáři spiklenecky řekli, co se nám už dlouho honí v hlavě - co máme v plánu, tak nám vyšel vstříc (věnoval nám docela velký pytel krmení pro plůdek, což nikomu nepřišlo divné [neb ostatní kluci si tam ve velkém do tašek hrnuli granule pro dospělce, coby návnadu, což byl ale takový běžný rituál během exkurzí rybářských kroužků,... za socialismu to nikdo neřešil, naopak, hospodář k tomu vždy "rybářský potěr" sám vyzýval) + přidal nám k tomu zamýšlenému i několik velmi užitečných rad (např. ohledně teploty a pH vody, jak tu vodu dostatečně provzdušnit, na co si máme dát bacha, atd.). To, že to krmení bylo pro pstroužky, však malým "líňatům" evidentně nijak nevadilo, spíše naopak, "rostli po něm jak z vody". Souběžně jsme vykulený plůdek pravidelně přikrmovali i vařeným vysušeným žloutkem (z domácích vajíček, pochopitelně, neb babička byla z vesnice) + ten nadrobený žloutek pro vylepšení kondičky plůdek dostával i později (= doma jsme si tím pádem mohutně užívali "bílkových specialit", neb ani zbytek vája samozřejmě nesměl přijít nazmar ";-))). A když byl plůdek pořádně rozplavaný, tak krom akvaristického suchého krmení se mu začalo přilepšovat i živým krmením, "napunčochovaným" (= nachytaným pomocí síťky z kusu drátu a ze silonek) v nedalekém rybníčku pod zahrádkářskou kolonií, kde, mimo jiných dalších ryb, se "nelíně" proháněli obě vypuštěné "lejní matky a tři lejno otcové", kam jsme je po "vymačkání" vypustili. Jelikož jsme neměli k dispozici žádné hormonální prostředky "pro vyvolání přirozených rybích pudů", tak jsme to udělali klasicky "po staru" = nechali jsme nachytané generačky v prostředí nevhodném pro vytření (zahradní bazén bez rostlin, ale se správnou teplotou, abychom je stimulovali) a když už to na nich bylo takříkajíc "vidět", tak jsme jim "ručně odpomohli" od jiker a mlíčí (sice to ty rybí holky a kluky asi trošinku aj bolelo / nebylo jim to moc příjemné [navíc si přitom ani nic neužili, což nejspíše měli v plánu ":-D], ale jinak to zkrátka v těchto podmínkách provést nešlo).
A co se týče samotného odchovného zařízení, tak to bylo poskládáno "co dům dal"a hlavně "co dala doba". Jj, dneska by to s moderníma technologiema byla hračka, to poskládat, ale tenkrát ani běžné věci nebyly většinou běžně dostupné, spousta věcí se dala sehnat jenom přes známé (ať již z pod pultu nebo z jejich zaměstnání, zkrátka socík), takže se tehdy hojně improvizovalo (což ale dnešní mladí již bohužel téměř nezvládají, jelikož je k tomu prakticky vůbec nic nenutí). Např. vymejvačka (proplachovačka pro jikry) byla z nemocničních smaltovaných klystýrových nádržek (neb měly vhodný "spodní přívod" - původně "vývod":-D), "odchovné vany" byly z dětských vaniček, atd. Plůdek do "vypouštěcí velikosti" potom dorostl v zahradním bazénu 1,5 x 4,2 x 1,2 - 1,6 metru (toho podzimu, byť bylo teplé babí léto, si má sestra koupání v bazénu moc neužila, párkrát to sice zkusila, ale vždy s pískotem rychle vyběhla ven ":-D).
(mmch, tehdy to bylo poprvé, co jsem v takto "velkém" musel řešit ohřev i ochlazování vody, což mi tak nějak zůstalo - přitáhlo mě to používání alternatních zdrojů)
Nicméně bylo značnou výhodou, že ta (do zahrádek dálkovým potrubím přivedená) užitková voda z Ohře, bez které by to celé určitě nebylo možno zrealizovat, byla v té době téměř skoro zadarmo (čímž však nijak neobhajuji předchozí politický systém, s mým naturelem ani výchovou rozhodně ne!), na zahrádkách se platil pouze roční paušál, který z dnešního pohledu (totálně předražené vody) byl svou výší zcela směšný. Dnes za tu stejnou vodu platíme 29,- / kubík (ale chvála bohu za ni, tím pádem se nikdy nikoho v naší kolonii nedotkla žádná "odběrová omezení" která přicházejí s parnými léty,... ale i kdyby, naštěstí mám ve sklepě přes metr hlubokou "jámu na zeleninu" a ona se mi potvora furt neustále plní vodou, kterou pochopitelně musím průběžně odčerpávat, aby mi nepodemlela základy chalupy ";-DD = jinak ta díra opravdu byla kdys za totáče vykopána na brambory, tudíž žádná "studna vykopaná na černo";-). A ještě zmíním např. hypermangán (na desinfekci vody a náčiní), tak i ten byl tehdy v "lékárnické kvalitě"(téměř v "p.a." čistotě) mnohem lacinější než je dnes (i po přepočtu tehdejších a nynějších průměrných mezd), ale ten naštěstí ve velkém.nepotřebuje nikdo z "normálních lidí".
I přestože to bylo hodně náročné, především pak časově, třikrát až čtyřikrát denně jsem kvůli tomu byl po mnoho hodin na zahradě (kamarád do toho ještě marodil se slepákem, takže na většinu jsem zůstal sám), měl jsem pocit, že jsem tam od rána do večera (stejně, když jsem byl někde jinde, např. ve škole, beztak jsem nemyslel na nic jiného než na ty malinkatý rybičky, jestli se jim něco špatného neděje). Zkrátka, bylo to na plný úvazek - na nic jiného jsem v té době skoro neměl čas. Naštěstí cesta na zahrádku trvala jen necelých 10 minut (kolmo) a dokonce jsem tam i párkrát sám přespal (díky čemuž jsem do školy přišel o dvě hodiny pozdě - mé první závažnější zaspání ";-)))
Bylo to krásné, přínosné a hlavně naplňující. Hezky se na to vzpomíná. ":-)
Dalším rokem jsme na základě toho, v rámci rybářského kroužku, obnovili jeden malý zaniklý rybníček (chtěli jsme tam udělat i líheň, což se však ze stavebních důvodů jaksi nestihlo), takže to gróó se už obešlo beze mě, jelikož jsem pak šel na školu do jiného města (kde jsem byl přes týden na intru a domů se vracel jenom na víkendy [v pátek příjezd až téměř k půlnoci - v neděli po poledni zase odjezd zpět]) a navíc se mi v té době již slušně "zapalovala lejtka", díky čemuž jsem konečně pochopil, o co jsme ty líny "umělým výtěrem" připravili ";-DD.
"Celé mládí se mi vybavilo":-)))
Myslel jsem, že v zálohách dom. serveru najdu snímky, hledal jsem, ale nenašel jsem (kdys jsem je ukazoval dceři). Pokud tedy někdy "v maštali" narazím na krabici s negativy fotek líhně, tak je sem naskenované hodím (v inverzní podobě, samozřejmě ";-))). Dost možná, že přitom najdu i tehdejší pečlivě vedené každodenní záznamy, o teplotě vody, o velikosti a hmotnosti, ale i o mortalitě (která s podivem na ty "amatérské podmínky" nebyla vůbec špatná), neb tehdy jsme to měli i jako samostatné téma v rámci přírodovědné olympiády, kdy jsme se umístili na stupni nejvyšším (přestože jsme byli v dané kategorii oba nejmladší). Dokonce se pak o tom psalo i v jedněch sovětských novinách (což to byl takový běžný "kolorit doby ";-D), pročež nám tehdy ze CCCP přišlo několik děkovných dopisů z různých škol ze všech možných koutů "svazových respúblik", (začínajících slovy "Vy maladcí!!"x-DD), jelikož jsme tím naším "činem" prý inspirovali velmi "mnógo málčikov i ďévušek", díky čemuž jsme se následný rok zúčasnili letního tábora "vo "Vladimírskoj óblasti",... a kde jsme poprvé na vlastní oči viděli, jak vypadá skutečná bída, co obnáší bydlet v rozpadajících se dřevěných roubenicích s doškovou střechou, zevnitř izolovaných nalepenýma novinama ("PRAVDA" tam doslova a do písmene křičela ze všech stěn!!), s několika různě velikými na volno v rámu složenými tabulkami skla namísto oken..... ale to už je zase jiný příběh.
A to je celé. Laškoun. ":-)
Samozřejmě můžeš. Rád odpovím. Ale nic závratného nečekej.
Ten plůdek jsme totiž odkrmili pomocí "krmiva pro plůdek", získaného během té zmíněné exkurze na pstruží farmě, když jsme tamnímu hospodáři spiklenecky řekli, co se nám už dlouho honí v hlavě - co máme v plánu, tak nám vyšel vstříc (věnoval nám docela velký pytel krmení pro plůdek, což nikomu nepřišlo divné [neb ostatní kluci si tam ve velkém do tašek hrnuli granule pro dospělce, coby návnadu, což byl ale takový běžný rituál během exkurzí rybářských kroužků,... za socialismu to nikdo neřešil, naopak, hospodář k tomu vždy "rybářský potěr" sám vyzýval) + přidal nám k tomu zamýšlenému i několik velmi užitečných rad (např. ohledně teploty a pH vody, jak tu vodu dostatečně provzdušnit, na co si máme dát bacha, atd.). To, že to krmení bylo pro pstroužky, však malým "líňatům" evidentně nijak nevadilo, spíše naopak, "rostli po něm jak z vody". Souběžně jsme vykulený plůdek pravidelně přikrmovali i vařeným vysušeným žloutkem (z domácích vajíček, pochopitelně, neb babička byla z vesnice) + ten nadrobený žloutek pro vylepšení kondičky plůdek dostával i později (= doma jsme si tím pádem mohutně užívali "bílkových specialit", neb ani zbytek vája samozřejmě nesměl přijít nazmar ";-))). A když byl plůdek pořádně rozplavaný, tak krom akvaristického suchého krmení se mu začalo přilepšovat i živým krmením, "napunčochovaným" (= nachytaným pomocí síťky z kusu drátu a ze silonek) v nedalekém rybníčku pod zahrádkářskou kolonií, kde, mimo jiných dalších ryb, se "nelíně" proháněli obě vypuštěné "lejní matky a tři lejno otcové", kam jsme je po "vymačkání" vypustili. Jelikož jsme neměli k dispozici žádné hormonální prostředky "pro vyvolání přirozených rybích pudů", tak jsme to udělali klasicky "po staru" = nechali jsme nachytané generačky v prostředí nevhodném pro vytření (zahradní bazén bez rostlin, ale se správnou teplotou, abychom je stimulovali) a když už to na nich bylo takříkajíc "vidět", tak jsme jim "ručně odpomohli" od jiker a mlíčí (sice to ty rybí holky a kluky asi trošinku aj bolelo / nebylo jim to moc příjemné [navíc si přitom ani nic neužili, což nejspíše měli v plánu ":-D], ale jinak to zkrátka v těchto podmínkách provést nešlo).
A co se týče samotného odchovného zařízení, tak to bylo poskládáno "co dům dal"a hlavně "co dala doba". Jj, dneska by to s moderníma technologiema byla hračka, to poskládat, ale tenkrát ani běžné věci nebyly většinou běžně dostupné, spousta věcí se dala sehnat jenom přes známé (ať již z pod pultu nebo z jejich zaměstnání, zkrátka socík), takže se tehdy hojně improvizovalo (což ale dnešní mladí již bohužel téměř nezvládají, jelikož je k tomu prakticky vůbec nic nenutí). Např. vymejvačka (proplachovačka pro jikry) byla z nemocničních smaltovaných klystýrových nádržek (neb měly vhodný "spodní přívod" - původně "vývod":-D), "odchovné vany" byly z dětských vaniček, atd. Plůdek do "vypouštěcí velikosti" potom dorostl v zahradním bazénu 1,5 x 4,2 x 1,2 - 1,6 metru (toho podzimu, byť bylo teplé babí léto, si má sestra koupání v bazénu moc neužila, párkrát to sice zkusila, ale vždy s pískotem rychle vyběhla ven ":-D).
(mmch, tehdy to bylo poprvé, co jsem v takto "velkém" musel řešit ohřev i ochlazování vody, což mi tak nějak zůstalo - přitáhlo mě to používání alternatních zdrojů)
Nicméně bylo značnou výhodou, že ta (do zahrádek dálkovým potrubím přivedená) užitková voda z Ohře, bez které by to celé určitě nebylo možno zrealizovat, byla v té době téměř skoro zadarmo (čímž však nijak neobhajuji předchozí politický systém, s mým naturelem ani výchovou rozhodně ne!), na zahrádkách se platil pouze roční paušál, který z dnešního pohledu (totálně předražené vody) byl svou výší zcela směšný. Dnes za tu stejnou vodu platíme 29,- / kubík (ale chvála bohu za ni, tím pádem se nikdy nikoho v naší kolonii nedotkla žádná "odběrová omezení" která přicházejí s parnými léty,... ale i kdyby, naštěstí mám ve sklepě přes metr hlubokou "jámu na zeleninu" a ona se mi potvora furt neustále plní vodou, kterou pochopitelně musím průběžně odčerpávat, aby mi nepodemlela základy chalupy ";-DD = jinak ta díra opravdu byla kdys za totáče vykopána na brambory, tudíž žádná "studna vykopaná na černo";-). A ještě zmíním např. hypermangán (na desinfekci vody a náčiní), tak i ten byl tehdy v "lékárnické kvalitě"(téměř v "p.a." čistotě) mnohem lacinější než je dnes (i po přepočtu tehdejších a nynějších průměrných mezd), ale ten naštěstí ve velkém.nepotřebuje nikdo z "normálních lidí".
I přestože to bylo hodně náročné, především pak časově, třikrát až čtyřikrát denně jsem kvůli tomu byl po mnoho hodin na zahradě (kamarád do toho ještě marodil se slepákem, takže na většinu jsem zůstal sám), měl jsem pocit, že jsem tam od rána do večera (stejně, když jsem byl někde jinde, např. ve škole, beztak jsem nemyslel na nic jiného než na ty malinkatý rybičky, jestli se jim něco špatného neděje). Zkrátka, bylo to na plný úvazek - na nic jiného jsem v té době skoro neměl čas. Naštěstí cesta na zahrádku trvala jen necelých 10 minut (kolmo) a dokonce jsem tam i párkrát sám přespal (díky čemuž jsem do školy přišel o dvě hodiny pozdě - mé první závažnější zaspání ";-)))
Bylo to krásné, přínosné a hlavně naplňující. Hezky se na to vzpomíná. ":-)
Dalším rokem jsme na základě toho, v rámci rybářského kroužku, obnovili jeden malý zaniklý rybníček (chtěli jsme tam udělat i líheň, což se však ze stavebních důvodů jaksi nestihlo), takže to gróó se už obešlo beze mě, jelikož jsem pak šel na školu do jiného města (kde jsem byl přes týden na intru a domů se vracel jenom na víkendy [v pátek příjezd až téměř k půlnoci - v neděli po poledni zase odjezd zpět]) a navíc se mi v té době již slušně "zapalovala lejtka", díky čemuž jsem konečně pochopil, o co jsme ty líny "umělým výtěrem" připravili ";-DD.
"Celé mládí se mi vybavilo":-)))
Myslel jsem, že v zálohách dom. serveru najdu snímky, hledal jsem, ale nenašel jsem (kdys jsem je ukazoval dceři). Pokud tedy někdy "v maštali" narazím na krabici s negativy fotek líhně, tak je sem naskenované hodím (v inverzní podobě, samozřejmě ";-))). Dost možná, že přitom najdu i tehdejší pečlivě vedené každodenní záznamy, o teplotě vody, o velikosti a hmotnosti, ale i o mortalitě (která s podivem na ty "amatérské podmínky" nebyla vůbec špatná), neb tehdy jsme to měli i jako samostatné téma v rámci přírodovědné olympiády, kdy jsme se umístili na stupni nejvyšším (přestože jsme byli v dané kategorii oba nejmladší). Dokonce se pak o tom psalo i v jedněch sovětských novinách (což to byl takový běžný "kolorit doby ";-D), pročež nám tehdy ze CCCP přišlo několik děkovných dopisů z různých škol ze všech možných koutů "svazových respúblik", (začínajících slovy "Vy maladcí!!"x-DD), jelikož jsme tím naším "činem" prý inspirovali velmi "mnógo málčikov i ďévušek", díky čemuž jsme se následný rok zúčasnili letního tábora "vo "Vladimírskoj óblasti",... a kde jsme poprvé na vlastní oči viděli, jak vypadá skutečná bída, co obnáší bydlet v rozpadajících se dřevěných roubenicích s doškovou střechou, zevnitř izolovaných nalepenýma novinama ("PRAVDA" tam doslova a do písmene křičela ze všech stěn!!), s několika různě velikými na volno v rámu složenými tabulkami skla namísto oken..... ale to už je zase jiný příběh.
A to je celé. Laškoun. ":-)
Npetrikveprik - Profil | Po 27.8.2018 14:05:24
Lasskoun >> za tu analýzu ženského myšlení v cyklech a střídající se absenci logiky :-)) máš líbíka! Ten můj algoritmus v hlavě to doma taky často nepobere :-))
Nzdevac - Profil | Po 27.8.2018 13:53:40
šeptal >> Tak horké to asi není. Řada lidí se marně snaží zbavit okružáků a ještě jsem neviděl, že by se to někomu povedlo osolením vody v koncentraci, které je pro ryby ještě v pohodě. To samé akvarijní rostliny. Mírné osolení zvládají v poho.
Nkakr - Profil | St 22.8.2018 13:35:13
Fishky >>
Budeš si muset najíti nový spolek u nás už povolenku nedostaneš.
Přiznal ses, že chodíš prudit na MRK ,to je velmi závažné provinění, nebudeme ve spolku trpět MRKoprudiče ani náhodou:-)))
Budeš si muset najíti nový spolek u nás už povolenku nedostaneš.
Přiznal ses, že chodíš prudit na MRK ,to je velmi závažné provinění, nebudeme ve spolku trpět MRKoprudiče ani náhodou:-)))
Nhraji - Profil | St 22.8.2018 9:23:26
1Mara >> no jo, bohužel šetřili na soli a na odborných poradcích, a tak splakali nad ztrátou
NLasskoun - Profil | Út 21.8.2018 19:52:18
fotojakes >> I přestože v tomto oboru hodláme od příštího roku podnikat, právě proto(že by to mohlo pomoci mnoha vodám a rybám v nich) jsem sem dal podrobný úplný návod na "spirálové provzdušňovací čerpadlo poháněné brodivým kolem", umístěným v jednoduchém náhonu ze dvou k sobě šikmých prken nebo klád (co by zároveň tvořily jízek), popř. postaveného z kamení + podvodních difuzorů - přičemž ten druhý typ funguje naprosto luxusně. Nehledě na to, že takovýto samočinný provzdušňovací systém může být "zdublován" = umístěním na přítoku a i na odtoku z rybníka. U takovýchto děl pak elektřiny není vůbec potřeba. Např. na průtočném nemilkovském rybníku, ležícím na "slatiňáku" by měla čerpadla dostatek vody pro pohon po celou dobu letošního parného léta (alespoň co vím od známého, co bydlí o kus níže, v další vsi, co říkal, že "slatiňákem" mnohdy teklo daleko víc vody než ve vedlejší hlavní "Srpině", do které se pak tento potok vlévá). Takže potom už stačí výstup spirály osadit "teplotou ovládaným odvzdušňovákem" (aby se voda v rybníce ve dne zbytečně neprohřívala), ať již s kapalinovým, bimetalovým nebo elektrickým termostatem (již je pro spirálové čerpadlo patentováno ";-) a pokud to nezdemoluje nějakej "nepřizpůsobivej d*bil" (kterých tam máte nadbytek), tak to bez jakékoliv údržby může "šlapat až do aleluja" (přičemž aj to může být dohledováno jednoduchých GSM monitoringem = magnet na hřídeli kola + magnetické čidlo (jazýčkové "Red switch https://en.wikipedia.org/wiki/Reed_switch") + pidi solár + aku (stačí typ 18650) + jednoduchý obvod, co v případě zastavení kola zapne "vypnutý [starý hloupý vyřazený] mobil", jenž pak vyvolá "poslání" automatické SMSku o "znovu-zapnutí/přihlášení do sítě" [jednoduchost řešení je vyvážena nutností cca 1x týdně zavolat nebo poslat SMSku na ten vypnutý "hlídací mobil", ale i to lze díky dnešním chytrým telefonům zautomatizovat / ošetřit skriptem] = celková hodnota použitého materiálu na takovýto monitoring je lehce nad tisícovku). Na zimu pak kolo s přimontovanou spirálou samozřejmě uklidit, což je však záležitostí uvolnění několika šroubů (popř. tu spirálu před zimou alespoň odvodnit a zašpuntovat, aby nepopraskala mrazem).
Takže, pokud je k dispozici i jen pomalu tekoucí voda, pak není potřeba žádných vysokých financí, stačí jen pár prken + kus hadice + atd (kdy spousta jinak drahého materiálu se dá lacino pořídit z kovošrotu, apod) a v rámci brigády to pak v několika lidech za jedno odpoledne poskládat (pořád asi mnohem zajímavější činnost, než sbírání odpadu kolem vody - přestože i to je důležité)
Koneckonců, když tam někdy pojedeš na kontrolu, nezatáčej hned k rybníku a popojeď ještě o kus dále, až na náves Nemilkova, kde je vedle dětského hřiště na Srpině umístěn "spodní broďák", byť bez spirály (dle mého názoru zbytečně těžký a masivní, ale "Přesto se točící";-)))
Měj se fajn. Laškoun. ":-)
Takže, pokud je k dispozici i jen pomalu tekoucí voda, pak není potřeba žádných vysokých financí, stačí jen pár prken + kus hadice + atd (kdy spousta jinak drahého materiálu se dá lacino pořídit z kovošrotu, apod) a v rámci brigády to pak v několika lidech za jedno odpoledne poskládat (pořád asi mnohem zajímavější činnost, než sbírání odpadu kolem vody - přestože i to je důležité)
Koneckonců, když tam někdy pojedeš na kontrolu, nezatáčej hned k rybníku a popojeď ještě o kus dále, až na náves Nemilkova, kde je vedle dětského hřiště na Srpině umístěn "spodní broďák", byť bez spirály (dle mého názoru zbytečně těžký a masivní, ale "Přesto se točící";-)))
Měj se fajn. Laškoun. ":-)
Nfotojakes - Profil | Út 21.8.2018 16:57:58
splávkař >> K70 má dle mého nulový vliv na téma, které se tu řeší... Revíry kde platí k-70, nebo soukromáky napěchované velkou rybou netrpí více než jiné vody. Naopak při stejné mase platí že více hlaviček, potřebuje více kyslíku. Jeden 20 kg kapr potřebuje podstatně méně kyslíku než 20 kg násady, či plůdku...
Nfotojakes - Profil | Út 21.8.2018 16:10:07
Uvedu jeden příklad, hospodaříte cca na 60 nádržích (revíry+chovné), přibližně na 12 nádržích je stav velmi kritický, ale zatím bez úhynu. Nikde už si nejde nadlepšit přítok, kde to šlo vyplázli jste v květnu desítky tisíc za vybagrování půl kilometru náhonu. Ve všech nádržích jsou obdobné hodnoty kyslíku, přes den 3-4,5 mg/l, ráno kolem 1 mg/l. Máte jedno plovoucí a jedno klasické benzínové čerpadlo.
Otázka zní, kam nasadíte čerpadlo?
Otázka zní, kam nasadíte čerpadlo?
NFishky - Profil | Út 21.8.2018 14:34:30
Maxi Sob >> tím chceš říct co? že ten rybník je jen prostředkem k tomu, aby se odchovalo maximum šupíků pupíku a firma vydělala majlant? Tady se v ML objeví jedna ryba s vyvrácenou držkou, nebo bez podložky a místní uchyláci div nepozřou vzteky autora a najednou tihle skvosti napráskají rybník kapry a nechají je pochcípat? Cítíš ten rozpor? Najednou je to všem jedno? Ale ti kapři byli živí a desítky tisíc jich tam chcíplo, desítky tisíc. Předchozí majitel při podobných situacích slovoval část obsádky, tihle nic. Nechali to pochcípat a jen suše dodali, že nešlo nic dělat. Ale šlo a nechápu, jak můžeš být tak zaslepen, abys to neviděl. To snad vidí i úplný lajk - a to je oč tu běží, že de facto došlo k utýrání živých tvorů s následkem smrti. A na tohle dokonce pamatují i naše zákony... a divím se, že zatím nepadlo žádné obvinění.
NPavouk - Profil | Út 21.8.2018 6:55:45
Tak me napadlo.. Zrovna jdu kolem.. Nepomohlo by rybníky trosku osolit? MRK ví vše, tak treba by se tu našel někdo kdo tomu rozumí a mohl by nám o tom pár řádků napsat...
NLasskoun - Profil | Po 20.8.2018 22:51:31
Info z "Kristusárny" (tedy tam, co bydlí kapr "Kristus";-)
- obě dříve zmíněná jezírka byla odpojena od přívodu vody (stejně už z něj v poslední době příliš nepřitékalo)
- do obou jezírek bylo zavedeno noční vzduchování (přes spínačky 23 - 7 hod), výkon byl nastaven tak, aby byly provzdušňovány přibližně stejným množstvím na kubík vody
- u toho menšího (5x6 m) byla v pátek (tj. před třemi dny) pomocí posypové NaCl nas(t)olena koncentrace 50 mg/l (bez předchozího rozboru vody)
- dnes po poledni na hladinu obou jezírek naházeno pár kousků pečiva
= v menším nasoleném jezírku se na ně všechny ryby téměř okamžitě vrhly (jako by tejden nedostaly nic k jídlu"), až se na hladině "vařila voda"... ":-)
= a v tom větším (s neupravenou vodou) až po několika minutách začalo být pečivo "ozobáváno" drobnějšímí rybkami, ke kterým se postupně přidávaly ty středně veliké .... a teprve za hóóódně dlouuhou dobu se tu a tam udělal "vodní lavór", když se k hodovnímu stolu dostavil i nějaký ten větší kousek
A to je zatím vše, přátelé,... tády, dády, dáá. ":-D
Laškoun.
PS: dalo mi docela hodně práce kamaráda přesvědčit, abychom zatím nenasolili i to druhé jezírko, přestože se před započetím experimentu zavázal, že do něj nebude nijak zasahovat = že se pokus dokončí i pokud by to měla odnést část ryb v jednom nebo v druhém jezírku (/že by začalo docházet k jejich úhynu)
- obě dříve zmíněná jezírka byla odpojena od přívodu vody (stejně už z něj v poslední době příliš nepřitékalo)
- do obou jezírek bylo zavedeno noční vzduchování (přes spínačky 23 - 7 hod), výkon byl nastaven tak, aby byly provzdušňovány přibližně stejným množstvím na kubík vody
- u toho menšího (5x6 m) byla v pátek (tj. před třemi dny) pomocí posypové NaCl nas(t)olena koncentrace 50 mg/l (bez předchozího rozboru vody)
- dnes po poledni na hladinu obou jezírek naházeno pár kousků pečiva
= v menším nasoleném jezírku se na ně všechny ryby téměř okamžitě vrhly (jako by tejden nedostaly nic k jídlu"), až se na hladině "vařila voda"... ":-)
= a v tom větším (s neupravenou vodou) až po několika minutách začalo být pečivo "ozobáváno" drobnějšímí rybkami, ke kterým se postupně přidávaly ty středně veliké .... a teprve za hóóódně dlouuhou dobu se tu a tam udělal "vodní lavór", když se k hodovnímu stolu dostavil i nějaký ten větší kousek
A to je zatím vše, přátelé,... tády, dády, dáá. ":-D
Laškoun.
PS: dalo mi docela hodně práce kamaráda přesvědčit, abychom zatím nenasolili i to druhé jezírko, přestože se před započetím experimentu zavázal, že do něj nebude nijak zasahovat = že se pokus dokončí i pokud by to měla odnést část ryb v jednom nebo v druhém jezírku (/že by začalo docházet k jejich úhynu)
NLosPafkos - Profil | Ne 19.8.2018 8:07:05
icokarp >> ty ryby především zabila hloupost a nenažranost hospodáře (nájemce)
Nicokarp - Profil | Ne 19.8.2018 7:49:42
LosPafkos >> Ten zachránený kapor stojí za to, tomu ver,tak ako aj ostatné živočíšstvo.Ak by si vlastnil takýto rybník a uhynulo by ti takéto množstvo rýb,potom by som rád videl tvoj výzor tváre.
NLasskoun - Profil | So 18.8.2018 17:20:56
hraji >> Přečetl sis celé vlákno?... neboť právě to jsem zde již vysvětloval (a ne jednou)
Pokud jsi to z toho v kontextu nepochopil, pak dej vědět, nedělá mi to problém, napíši to shrnutí ještě jednou ";-)
L.
PS: Klidně mi napiš, i pokud se Ti náhodou nebude chtít prolouskávat se těmi cca 12 stránkami diskuze,... pro Tebe to klidně udělám, fakt mi to nedělá problém ";-)
Pokud jsi to z toho v kontextu nepochopil, pak dej vědět, nedělá mi to problém, napíši to shrnutí ještě jednou ";-)
L.
PS: Klidně mi napiš, i pokud se Ti náhodou nebude chtít prolouskávat se těmi cca 12 stránkami diskuze,... pro Tebe to klidně udělám, fakt mi to nedělá problém ";-)
NLasskoun - Profil | So 18.8.2018 16:31:37
Maxi Sob >> Není (a už vůbec ne "asi";-)), jelikož v minerálních vodách je jednak velmi často zastoupen poměrně vysoký obsah chloridů (potažmo NaCl, jenž v minerálkách běžně převyšuje hodnoty 300 mg/l) a současně tak i sodíkových iontů (proto lidem, kteří chlasčí pouze minerálky pak často selhávají ledviny, atd.). A jaké mají chloridy účinky na ryby (/jak jsou pro ně důležité) bylo citováno v již v: Lasskoun - 15.8.2018 0:05:36 >>
citace: ... "Problémy s dusitany ve sladké vodě spočívají v tom, že mají určitou afinitu k iontové výměně chloridových a hydrogenuhličitanových iontů. Pokud jsou dusitany přítomny ve vyšších koncentracích ve vodě, pak ryba přijímá dusitany na úkor chloridů. Zvýšení koncentrace chloridů ve vodě tak chrání ryby před příjmem dusitanů a jejich toxickými účinky (Jensen, 2003). Dusitany pronikají do krevní plazmy, dále do červených krvinek, kde se vážou na barvivo hemoglobin za vzniku methemoglobinu. Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se projevuje hnědým zbarvením krve a žaber. Methemoglobin nemá schopnost přenášet kyslík, a tím se snižuje kapacita krve pro transport kyslíku (Cameron, 1971)"......
Nezapomeň, že pokud dochází k vyvěrání minerálního pramene do přítoku stojaté vody (popř. do jeho okolí, odkud jsou do něj/ní minerály splavovány), tak z dlouhodobého hlediska vlivem odparu dochází ke markantnímu lokálnímu zvyšování koncentrace (což je Ti, předpokládám, jako rybníkáři jasné), zvláště pak, nemá-li tato voda žádný přirozený odtok (stejně jako ho nemá ta zmíněná orobincem dokola obrostlá totálně zabahněná pinka pod "Křemencovým vrchem" u Zaječického potoka, kde koncentrace už dávno z našeho pohledu [z pohledu běžné vody] již dávno víc jak únosně přesáhla "přijatelnou" mez, přesto tamní voda netrpí žádnými úhyny a dál kypí životem, i přestože [díky velmi malé hloubce - cca 30 až 50 cm] by vlivem letošních pařáků měla být už dávno "mrtvou vodou";-)
(pzn: před třemi týdny v pohodě byla, od té doby jsem tam nebyl = chystám se tam, možná ale, že už vyschla)
A když se tu motáme kolem Nesytu, dovolím si k němu ještě jednu citaci z interního materiálu "přífuku" brněnské Masaryčky i pražské UK: "Minerální vody České republiky.
citace: .......
"Sedlec (Vídenská pánev)
Sirovodíková minerální voda v Sedlci byla jímána studnami. Minerální voda je pravděpodobně dotována hlubinnými chloridovými vodami a dále obohacována o sírany, které pocházejí z pyritu, roztroušeném ve flyšových sedimentech. Zdroje sirovodíkové minerální vody v Sedlci byly využívány od 17. století do roku 1948, kdy byl provoz lázní zastaven. Minerální voda byla jímána ze studní S-1 o hloubce 8,3 m a S-2, hluboké 7,5 m s vydatností cca 6 l.min-1. Obsah sirovodíku se udržoval stále na vysoké hodnotě - kolem 10 mg.l-1. Minerální vody byly využívány hlavně na léčebné koupele. Budova pro léčebné koupele byla dlouhá léta devastována a studny znečišťovány".....
Pls, pochopte už konečně (snažně moc prosím), že NaCL v takto naprosto mizivě nízké koncentraci nejspíše nemá žádný podstatný negativní vliv na přírodu (ale rybám zlepší "dýchání"). Zatím vše, co jsem prostudoval, tomu nasvědčuje.Přesto však ještě vyčkávám, jak se tomu vyjádří prófové z FROV. Tož huvidíme.
L.
PS: Už sis namíchal tu preventivní koncentraci a zkusil ji naslepo rozeznat od běžné solí nijak nedotované vody? (napovím: senzorický práh pro NaCl je vyšší jak 200 mg/l";-))
- přičemž aby pomocí ní dospělý člověk pokryl veškerou celodenní spotřebu NaCl, musel by při 100 mg/l jí vypít 50 litrů [popř. 100 litrů při 50 mg/l koncentraci];-))) = takže tato voda by byla i zcela neškodná pro pití či vaření. ":-)
citace: ... "Problémy s dusitany ve sladké vodě spočívají v tom, že mají určitou afinitu k iontové výměně chloridových a hydrogenuhličitanových iontů. Pokud jsou dusitany přítomny ve vyšších koncentracích ve vodě, pak ryba přijímá dusitany na úkor chloridů. Zvýšení koncentrace chloridů ve vodě tak chrání ryby před příjmem dusitanů a jejich toxickými účinky (Jensen, 2003). Dusitany pronikají do krevní plazmy, dále do červených krvinek, kde se vážou na barvivo hemoglobin za vzniku methemoglobinu. Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se projevuje hnědým zbarvením krve a žaber. Methemoglobin nemá schopnost přenášet kyslík, a tím se snižuje kapacita krve pro transport kyslíku (Cameron, 1971)"......
Nezapomeň, že pokud dochází k vyvěrání minerálního pramene do přítoku stojaté vody (popř. do jeho okolí, odkud jsou do něj/ní minerály splavovány), tak z dlouhodobého hlediska vlivem odparu dochází ke markantnímu lokálnímu zvyšování koncentrace (což je Ti, předpokládám, jako rybníkáři jasné), zvláště pak, nemá-li tato voda žádný přirozený odtok (stejně jako ho nemá ta zmíněná orobincem dokola obrostlá totálně zabahněná pinka pod "Křemencovým vrchem" u Zaječického potoka, kde koncentrace už dávno z našeho pohledu [z pohledu běžné vody] již dávno víc jak únosně přesáhla "přijatelnou" mez, přesto tamní voda netrpí žádnými úhyny a dál kypí životem, i přestože [díky velmi malé hloubce - cca 30 až 50 cm] by vlivem letošních pařáků měla být už dávno "mrtvou vodou";-)
(pzn: před třemi týdny v pohodě byla, od té doby jsem tam nebyl = chystám se tam, možná ale, že už vyschla)
A když se tu motáme kolem Nesytu, dovolím si k němu ještě jednu citaci z interního materiálu "přífuku" brněnské Masaryčky i pražské UK: "Minerální vody České republiky.
citace: .......
"Sedlec (Vídenská pánev)
Sirovodíková minerální voda v Sedlci byla jímána studnami. Minerální voda je pravděpodobně dotována hlubinnými chloridovými vodami a dále obohacována o sírany, které pocházejí z pyritu, roztroušeném ve flyšových sedimentech. Zdroje sirovodíkové minerální vody v Sedlci byly využívány od 17. století do roku 1948, kdy byl provoz lázní zastaven. Minerální voda byla jímána ze studní S-1 o hloubce 8,3 m a S-2, hluboké 7,5 m s vydatností cca 6 l.min-1. Obsah sirovodíku se udržoval stále na vysoké hodnotě - kolem 10 mg.l-1. Minerální vody byly využívány hlavně na léčebné koupele. Budova pro léčebné koupele byla dlouhá léta devastována a studny znečišťovány".....
Pls, pochopte už konečně (snažně moc prosím), že NaCL v takto naprosto mizivě nízké koncentraci nejspíše nemá žádný podstatný negativní vliv na přírodu (ale rybám zlepší "dýchání"). Zatím vše, co jsem prostudoval, tomu nasvědčuje.Přesto však ještě vyčkávám, jak se tomu vyjádří prófové z FROV. Tož huvidíme.
L.
PS: Už sis namíchal tu preventivní koncentraci a zkusil ji naslepo rozeznat od běžné solí nijak nedotované vody? (napovím: senzorický práh pro NaCl je vyšší jak 200 mg/l";-))
- přičemž aby pomocí ní dospělý člověk pokryl veškerou celodenní spotřebu NaCl, musel by při 100 mg/l jí vypít 50 litrů [popř. 100 litrů při 50 mg/l koncentraci];-))) = takže tato voda by byla i zcela neškodná pro pití či vaření. ":-)
Ntomasbor - Profil | Pá 17.8.2018 18:26:16
Bacha - 17.8.2018 17:01:32 >Zatím nikdo neřekl proč došlo ke kyslíkovému deficitu. Jsou defako tři možnosti. Teplá čistá voda bez zelených řas, která není schopna sycení kyslíkem ze vzduchu , nebo odumření řasy ve velkém rozsahu a vznik anaerobních procesů..... Nebo nejhorší možnost přemnožení zooplaktonu. Vím o čem mluvím každoročně se potykám s každou s těchto situací a vyhodnotit a následně udělat opatření není jednoduché. Nějaká sůl nebo hasiči na 300 na je opravdu blábol první kategorie. 20 let praxe mě naučilo. Aeračni technika ano ( hlavně válcový kesener) ale jen na něco a za určitých podmínek má smysl. Ve vodě ke 30 stupňů a v hloubce 50 cm spíše naopak. Promíchá vodu a ryba se nemá kde schovat . Zajímavé by bylo dostat do ruky podmínky hospodaření AOPK ČR a to jak manipulace s vodou ( jarní upouštění kvůli hnízdění) tak malá obsádka kvůli zooplanktonu a další věci které jsou nastaveny jednostranně kvůli ochraně živočichů. Bohužel " odborníci "z AOPK neví že rybník bez ryb a bez vody není rybník a nedokáže fungovat jako rybniční ekosystém. To je z vlastní zkušenosti s AOPK. Pak stačí dva měsíce sucha a odpar vody udělá své. Letos jsem naměřil nejvíc 31 stupňů ve 40 cm hloubky. A malér je na světě. Bohužel jim je to jedno ryba není cíl ochrany.
NLasskoun - Profil | Pá 17.8.2018 16:09:07
Bacha >> Ad: "Nemůžeš tedy po nikom chtít, jen proto, že je to tvůj názor, aby to aplikoval"
Bacha, podívej, já ale přece "po nikom nechtěl, aby to aplikoval" (navíc "jen protože je to můj názor", který může být samozřejmě mylný). To "splávkař" se to naopak do této roviny snažil tvrdošíjně "našroubovat" (nejspíše, aby ospravedlnil to, jak mě bez okolků nazval "magorem"). Vždyť se podívej, kolikrát po sobě jsem zmínil, že o Nesyt okamžik už dáááávno nejde (protože tam už není co zachraňovat), kdežto "splávkař" to tam však poněkolikáté opakovaně vrátil (a melo o tom stále dál), jelikož to, že je oblast lednických rybníků vyhlášenou NPR, je totiž jediným jeho argumentem, jenž mohl obhájit,.... nic víc.
To přece musí být jasné každému nezaujatému pozorovateli této proběhlé diskuze. "8-)
V pokorné úctě (ke všem slušným lidem), Laškoun. ":-)
PS: Mmch, v teplé vodě,... nevyplavou kaprovité ryby náhodou na hladinu hned, jakmile dojde k jejich leknutí (= tj. jakmile přestanou ovládat plynový měchýř?;-).
Kdy jsou tím více nafouklé, z čím větší hloubky jejich tělo vystoupá k hladině?;-)
OOT: A když už jsme u tohoto tématu, víte jak oživit i několik desítek minut leklou rybu, pokud si toho zavčasu všimnete?
Většině rybářů se už nejspíše někdy stalo, že mu při převozu lekla některá z nástražních rybiček, popř to vlivem příbřežní prohřáté vody odnesla ryba v nevhodně umístěném vezírku (kde to však většinou nevadí, jelikož o jejím osudu "bylo již předem rozhodnuto" [teda pokud se nejedná o jejím uložení při závodech, tam čekající na komisaře"]). Neboť pokud to rybář včas zjistí, tak přestože situace už vypadá naprosto ztraceně (tj. již nejsou žádné reakce, žádné pohyby skřelí, nepomáhá ani "posouvání" ryby ve vodě, aby se jí dostala čerstvá voda do ústní dutiny), tak přesto často ještě není pozdě. Takže co v takovém případě dělat?
- rybu zvednout z vody a opatrně ji přes bok prohnout tak, aby z ní vytekla voda (menší rybky stačí bokem položit přes dva až tři prsty, u větších se musí "obouruč")
- prohnutím dojde nejen k rozevření pusy, ale hlavně se tím "otevře" prostor horní skřele, čímž se k žábrám dostane okolním vzduch
- někdy se ještě ryba musí otočit na druhý bok a prohnutí zopakovat (aby se vzduch dostal k žábrám na druhé straně těla)
- v tento okamžik většinou sebou už ryba mrskne a obnoví pohyb skřelí + lapání pusou
(- pokud to nepomůže, tak ještě lze přidat fouknutí do pusy nebo přímo na žábry do prostoru skřelí)
- potom už stačí ji podržet ve vodě a počkat, až se naplno vzmátoří a odplave pryč
Pokud je toto známé, tak se omlouvám, ale pro mě to byla novinka. Tuto zkušenost jsem čirou náhodou nabyl loni, když jsem do "Rybnika" (firemního akvárka) v nádobě od příruční lednice naplněné vodou z velkýho nebesáku transportoval několik rybek, tři malé karásky, jedno kapří miminko, pětici perlínů a dvacítku ouklejí (takový okamžitý nápad, když jsem pomocí čeřenu zjišťoval osazenost vody, přestože jsem sebou neměl přepravku se vzduchováním). I přestože cesta trvala necelých dvacet minut, tak po příjezdu do firmy perlíni ani oukleje už nejevili sebemenší známku života. V tu chvíli bych si nejraději nafackoval, že jsem zbytečně zmařil rybí životy. Ale v okamžiku, když jsem je (s hodně těžkým srdcem) po další cca čtvrthodině chtěl dát do mrazáku (zachovat je tak alespoň coby nástražní rybky), tak při manipulaci s jejich tělíčky mi zničeho nic jeden perlínek znenadání zázračně ožil v ruce (zrovna, když jsem si ho zblízka prohlížel, až jsem se děsně lekl a upustil ho na zem). Po vložení do akvárka však začal normálně plavat, takže jsem podobné "vytřepání vody + fouknutí do pusy" zkusil aplikovat i na ty zbývající. Ožily všechny do jedné a všechny tam v "Rybniku" spokojeně plavou dodnes (přezdíváme jim "Zombíci";-))). Tehdy u toho toho byli ještě další kolegové i jedna zákaznice, zírali jsme všichni na ten zázrak, jak na "zjevení svatýho obrázku na topince". A stejně tak se letos tvářil i kamarád u vody (na "našem" malém lomovém nebesáku), když zjistil, že ten jím ulovený cca 55 cm velký kapr v jeho vezírku je už "total dead",.... no a já mu ho zase zpátky oživil, ";-D (takže ho pak mohl přenést do jezírka na své zahradě), tak koukal vyjeveně jako puk a ještě hodně dlouho kroutil hlavou. Jak ho to silně zasáhlo, svědčí aj to, že tomu kaprovi dal jméno "Kristus" ":-DD
Nevím, zda to funguje pouze na kaprovité ryby, kde to mám odzkoušeno, ale předpokládám, že by to mohlo být stejně účinné i u ostatních druhů ryb, ale kdo ví.
Bacha, podívej, já ale přece "po nikom nechtěl, aby to aplikoval" (navíc "jen protože je to můj názor", který může být samozřejmě mylný). To "splávkař" se to naopak do této roviny snažil tvrdošíjně "našroubovat" (nejspíše, aby ospravedlnil to, jak mě bez okolků nazval "magorem"). Vždyť se podívej, kolikrát po sobě jsem zmínil, že o Nesyt okamžik už dáááávno nejde (protože tam už není co zachraňovat), kdežto "splávkař" to tam však poněkolikáté opakovaně vrátil (a melo o tom stále dál), jelikož to, že je oblast lednických rybníků vyhlášenou NPR, je totiž jediným jeho argumentem, jenž mohl obhájit,.... nic víc.
To přece musí být jasné každému nezaujatému pozorovateli této proběhlé diskuze. "8-)
V pokorné úctě (ke všem slušným lidem), Laškoun. ":-)
PS: Mmch, v teplé vodě,... nevyplavou kaprovité ryby náhodou na hladinu hned, jakmile dojde k jejich leknutí (= tj. jakmile přestanou ovládat plynový měchýř?;-).
Kdy jsou tím více nafouklé, z čím větší hloubky jejich tělo vystoupá k hladině?;-)
OOT: A když už jsme u tohoto tématu, víte jak oživit i několik desítek minut leklou rybu, pokud si toho zavčasu všimnete?
Většině rybářů se už nejspíše někdy stalo, že mu při převozu lekla některá z nástražních rybiček, popř to vlivem příbřežní prohřáté vody odnesla ryba v nevhodně umístěném vezírku (kde to však většinou nevadí, jelikož o jejím osudu "bylo již předem rozhodnuto" [teda pokud se nejedná o jejím uložení při závodech, tam čekající na komisaře"]). Neboť pokud to rybář včas zjistí, tak přestože situace už vypadá naprosto ztraceně (tj. již nejsou žádné reakce, žádné pohyby skřelí, nepomáhá ani "posouvání" ryby ve vodě, aby se jí dostala čerstvá voda do ústní dutiny), tak přesto často ještě není pozdě. Takže co v takovém případě dělat?
- rybu zvednout z vody a opatrně ji přes bok prohnout tak, aby z ní vytekla voda (menší rybky stačí bokem položit přes dva až tři prsty, u větších se musí "obouruč")
- prohnutím dojde nejen k rozevření pusy, ale hlavně se tím "otevře" prostor horní skřele, čímž se k žábrám dostane okolním vzduch
- někdy se ještě ryba musí otočit na druhý bok a prohnutí zopakovat (aby se vzduch dostal k žábrám na druhé straně těla)
- v tento okamžik většinou sebou už ryba mrskne a obnoví pohyb skřelí + lapání pusou
(- pokud to nepomůže, tak ještě lze přidat fouknutí do pusy nebo přímo na žábry do prostoru skřelí)
- potom už stačí ji podržet ve vodě a počkat, až se naplno vzmátoří a odplave pryč
Pokud je toto známé, tak se omlouvám, ale pro mě to byla novinka. Tuto zkušenost jsem čirou náhodou nabyl loni, když jsem do "Rybnika" (firemního akvárka) v nádobě od příruční lednice naplněné vodou z velkýho nebesáku transportoval několik rybek, tři malé karásky, jedno kapří miminko, pětici perlínů a dvacítku ouklejí (takový okamžitý nápad, když jsem pomocí čeřenu zjišťoval osazenost vody, přestože jsem sebou neměl přepravku se vzduchováním). I přestože cesta trvala necelých dvacet minut, tak po příjezdu do firmy perlíni ani oukleje už nejevili sebemenší známku života. V tu chvíli bych si nejraději nafackoval, že jsem zbytečně zmařil rybí životy. Ale v okamžiku, když jsem je (s hodně těžkým srdcem) po další cca čtvrthodině chtěl dát do mrazáku (zachovat je tak alespoň coby nástražní rybky), tak při manipulaci s jejich tělíčky mi zničeho nic jeden perlínek znenadání zázračně ožil v ruce (zrovna, když jsem si ho zblízka prohlížel, až jsem se děsně lekl a upustil ho na zem). Po vložení do akvárka však začal normálně plavat, takže jsem podobné "vytřepání vody + fouknutí do pusy" zkusil aplikovat i na ty zbývající. Ožily všechny do jedné a všechny tam v "Rybniku" spokojeně plavou dodnes (přezdíváme jim "Zombíci";-))). Tehdy u toho toho byli ještě další kolegové i jedna zákaznice, zírali jsme všichni na ten zázrak, jak na "zjevení svatýho obrázku na topince". A stejně tak se letos tvářil i kamarád u vody (na "našem" malém lomovém nebesáku), když zjistil, že ten jím ulovený cca 55 cm velký kapr v jeho vezírku je už "total dead",.... no a já mu ho zase zpátky oživil, ";-D (takže ho pak mohl přenést do jezírka na své zahradě), tak koukal vyjeveně jako puk a ještě hodně dlouho kroutil hlavou. Jak ho to silně zasáhlo, svědčí aj to, že tomu kaprovi dal jméno "Kristus" ":-DD
Nevím, zda to funguje pouze na kaprovité ryby, kde to mám odzkoušeno, ale předpokládám, že by to mohlo být stejně účinné i u ostatních druhů ryb, ale kdo ví.
NFishky - Profil | Pá 17.8.2018 9:29:05
splávkař >> No a teď si vem, že tisíce tun Polské soli ročně končí na vozovkách a posléze v řekách zcela zbytečně, ale to nikomu nevadí. V tom rybníku by snad aspoň k něčemu bylo...
NLasskoun - Profil | Pá 17.8.2018 0:13:03
RST >> & to "sven"
No, a je to!. ";-DDD
Jj, trpělivost je moje druhé jméno (ono, coby návrháři mikroelektroniky mi koneckonců nic jiného nezbývá) + rovněž mě děsně baví pozorovat jak fungují "kognitivní funkce" druhé (proti)strany, zvláště pak, když začne až takto šíleně kličkovat. ":-) + navíc je to o to zábavnější, pokud si ten druhý ani pořádně nepamatuje, co a kdy již napsal ";-)
Mějte se fajn, kluci. Lanškoun. ":-)
No, a je to!. ";-DDD
Jj, trpělivost je moje druhé jméno (ono, coby návrháři mikroelektroniky mi koneckonců nic jiného nezbývá) + rovněž mě děsně baví pozorovat jak fungují "kognitivní funkce" druhé (proti)strany, zvláště pak, když začne až takto šíleně kličkovat. ":-) + navíc je to o to zábavnější, pokud si ten druhý ani pořádně nepamatuje, co a kdy již napsal ";-)
Mějte se fajn, kluci. Lanškoun. ":-)
NRST - Profil | Čt 16.8.2018 18:39:35
Lasskoun >> Čeče ty máš ale trpělivost. Já už bych ho dávno poslal do p...... :-)
NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 20:31:42
splávkař >> Ach jo. :roll: Ale budiž.
Byť se tu ohledně zvýšení chloridů ve vodě již dávno nebavíme o Nesytu (neb tam už není co zachraňovat, ale jinde by to mohlo pomoci), tak:
- Nesyt má max. kapacitu 4,7 mil. kubíků vody + v reportáži (tuším) někde zaznělo, že" jim tam schází 3 miliony metru krychlových" = zbývá 1,7 milionu (přičemž mám pocit, že jednatel hovořil, že jim tam zbylo 1,2 mil. kubíků vody, ale možná, že se pletu, byť to není podstatné)
- ale i kdyby to bylo těch tvých spočtených oněch 255 tun, tak při tomto množství se dá získat sůl v Polsku přímo v dolu za cca 3.000 CZK / t
- a i když k tomu připočteš nějaké dopravné, tak pořád se pohybujeme lehce přes mega, což je "jenom" o cca šestinu víc, než kolik zaplatili za likvidaci v kafilerce + přičemž, pokud se do toho započítá i práce všech jejich lidí při odstraňování škod, několik dní 20 až 25 lidí (kterážto jistě také nebyla zadarmo), atd. + další náklady, které se jim nesníží (např. na podzimní výlov, na který budou náklady podobné jako při plném počtu ryb), tak se přibližně dostáváme na cenu té tebou spočítané soli.
Nehledě na to, pokud jsou ryby schopny si najít místa s vyšší intenzitou kyslíku a shlukovat se tam, potom by nejspíše postačilo podstatně menší množství soli nasypané právě do oblasti aerátorů, nemyslíš?
Takže:
- pokud byl na Nesytu opravdu problém i s dusitany (což se dá předpokládat, vzhledem: k vysokému počtu nasazených kaprů + malému objemu vody + vysokým teplotám = přičemž rozbory vody na dusitany stojí pár desetikorun)
+ pokud platí údaj o zbytku množství vody (1,2 mil kubíků)
+ pokud platí to, že by možná stačilo solit pouze v oblasti čeření vody (kde by si ryby "načerpaly chloridy" do zásoby)
= tak potom to celé i s bohatou rezervou mohlo stát maximálně čtvrt až půl mega (namísto až celkových šesti mega ztráty) a jednatelé tamního rybářství si mohli na konci roku vyplatit velmi tučné odměny (a ještě by je všichni přitom plácali po ramenou)
Jinak to tvé zlehčování "že jpp" povídala, to nechávám bez komentářů, jelikož dokazuje, že tím úmyslně popíráš ověřené metody, běžně se používající ve velkochovu ryb (že sis o tom dokonce ani nic nenastudoval).
Jo, mě se rozsvítilo..... ale ty bys už měl konečně "zhasnout";-)
L.
PS: Takže kdo z nás dvou je tu teď za "magora" (jak jsi mě nazval v diskuzi https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755124), co tu plácá "kokotiny na Ntou"?
PSS: Jo, a připadá ti 255 tun soli jako velká hromada? Ta věz, že ta hromada tam pochcípanejch kaprů byla jenom o něco málo objemově menší (ceny však značně rozdílné).
Byť se tu ohledně zvýšení chloridů ve vodě již dávno nebavíme o Nesytu (neb tam už není co zachraňovat, ale jinde by to mohlo pomoci), tak:
- Nesyt má max. kapacitu 4,7 mil. kubíků vody + v reportáži (tuším) někde zaznělo, že" jim tam schází 3 miliony metru krychlových" = zbývá 1,7 milionu (přičemž mám pocit, že jednatel hovořil, že jim tam zbylo 1,2 mil. kubíků vody, ale možná, že se pletu, byť to není podstatné)
- ale i kdyby to bylo těch tvých spočtených oněch 255 tun, tak při tomto množství se dá získat sůl v Polsku přímo v dolu za cca 3.000 CZK / t
- a i když k tomu připočteš nějaké dopravné, tak pořád se pohybujeme lehce přes mega, což je "jenom" o cca šestinu víc, než kolik zaplatili za likvidaci v kafilerce + přičemž, pokud se do toho započítá i práce všech jejich lidí při odstraňování škod, několik dní 20 až 25 lidí (kterážto jistě také nebyla zadarmo), atd. + další náklady, které se jim nesníží (např. na podzimní výlov, na který budou náklady podobné jako při plném počtu ryb), tak se přibližně dostáváme na cenu té tebou spočítané soli.
Nehledě na to, pokud jsou ryby schopny si najít místa s vyšší intenzitou kyslíku a shlukovat se tam, potom by nejspíše postačilo podstatně menší množství soli nasypané právě do oblasti aerátorů, nemyslíš?
Takže:
- pokud byl na Nesytu opravdu problém i s dusitany (což se dá předpokládat, vzhledem: k vysokému počtu nasazených kaprů + malému objemu vody + vysokým teplotám = přičemž rozbory vody na dusitany stojí pár desetikorun)
+ pokud platí údaj o zbytku množství vody (1,2 mil kubíků)
+ pokud platí to, že by možná stačilo solit pouze v oblasti čeření vody (kde by si ryby "načerpaly chloridy" do zásoby)
= tak potom to celé i s bohatou rezervou mohlo stát maximálně čtvrt až půl mega (namísto až celkových šesti mega ztráty) a jednatelé tamního rybářství si mohli na konci roku vyplatit velmi tučné odměny (a ještě by je všichni přitom plácali po ramenou)
Jinak to tvé zlehčování "že jpp" povídala, to nechávám bez komentářů, jelikož dokazuje, že tím úmyslně popíráš ověřené metody, běžně se používající ve velkochovu ryb (že sis o tom dokonce ani nic nenastudoval).
Jo, mě se rozsvítilo..... ale ty bys už měl konečně "zhasnout";-)
L.
PS: Takže kdo z nás dvou je tu teď za "magora" (jak jsi mě nazval v diskuzi https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755124), co tu plácá "kokotiny na Ntou"?
PSS: Jo, a připadá ti 255 tun soli jako velká hromada? Ta věz, že ta hromada tam pochcípanejch kaprů byla jenom o něco málo objemově menší (ceny však značně rozdílné).
NCalex - Profil | St 15.8.2018 18:11:52
Oxymetr stojí okolo 5000kč. Asi tolik co stojí 1q kaprů...Proč takováhle alchymie?
NRKČR - Profil | St 15.8.2018 15:46:01
Lasskoun >> děkujeme za zajímavé poznatky, mám zkopírovaný tvoje příspěvky, zkusíme aplikovat v praxi, bohužel výhled počasí na další 2 týdny není vůbec dobrý.....Sv. Petr s rybími kamarády....
NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 15:09:47
u x a >> A další takovej podobnej přispěvatel jako "splávkař". :roll: :troll:
Dopr*dele, tady přece nikdo z nás neobhajuje přerybnění Nesytu, neb všem je jasné, k čemu tam došlo, takže tvůj příspěvek je zcela naprosto marný. Kdy pokud sem nechceš přispět něčím, než tím, co je všeobecně známo, tak si dej pokoj od klávesnice a jdi raději dělat něco užitečnýho. Klidně aj udit ryby nebo je obalovat do trojobalu. Dík. ";-)
L.
Dopr*dele, tady přece nikdo z nás neobhajuje přerybnění Nesytu, neb všem je jasné, k čemu tam došlo, takže tvůj příspěvek je zcela naprosto marný. Kdy pokud sem nechceš přispět něčím, než tím, co je všeobecně známo, tak si dej pokoj od klávesnice a jdi raději dělat něco užitečnýho. Klidně aj udit ryby nebo je obalovat do trojobalu. Dík. ";-)
L.
Nzdevac - Profil | Út 14.8.2018 19:43:43
splávkař >> No, to jsem celý já, teď jsi mne vystihl :-) Jen je škoda, drsný vesničane, že nevidíš rozdíl mezi tím, když je zvíře zabito s nějakým účelem, a když se nechá chcípnout zbytečně jen proto, že by náprava podmínek byla drahá nebo stála moc peněz.
NBacha - Profil | Út 14.8.2018 18:03:15
splávkař >> 500 K2 na 1ha je extenzivní hospodaření?:-) Aha, sorry. Je to tak, jak píšeš:-)
Nzdevac - Profil | Út 14.8.2018 13:52:05
splávkař >> Jasně, hlavně nestresovat ryby manipulací s vodou a hlukem. To jako aby mohly chcípnout v klidu?
Další nekomentuji, neb to tebou napsané považuji za tak hloupé a mimo, že jakýkoliv komentář je stejně zbytečný.
Další nekomentuji, neb to tebou napsané považuji za tak hloupé a mimo, že jakýkoliv komentář je stejně zbytečný.
NFishky - Profil | Út 14.8.2018 13:08:26
zdevac >> Voni budou klucí boubelatí v takovém tom fiktivním mínuse, páč násadu kapra si nejspíš udělají za pár kaček novou a vše se točí dál. No na papíře se případná ztráta pak vyčíslí na strašlivou, proč také ne? :) Ano, mohli to prodat za deset, ale nejspíš za to těch deset nedali ani omylem, takže ty řekněme tři jim nejspíš právě proto přijdou jako utopické číslo na investici...
Nzdevac - Profil | Út 14.8.2018 12:53:42
splávkař >> Plocha a objem s tím nesouvisí, v podobných kritických situací se ryby stáhnou na mnohem menší plochu, než má celý rybník, zejména pokud bude mít technik mozek v hlavě a celou akci provede tak, aby ošetřená voda zůstávala třeba ve vybrané zátoce a ne aby se to rozjelo pryč.
NBacha - Profil | Út 14.8.2018 10:01:54
Bylo nasazeno 500ks K2 (předpokládám) na 1ha plochy. Napájen potokem Včelínek s velmi malým průtokem. Nadmořská výška 175m. Kriticky teplé počasí. To jsou obecná fakta.
A teď to, co udělal člověk. Oba rybníky pod Nesytem mají údajně normální stav hladiny. Nesyt má 1,5m podstav. Nemluví se o tom, že nad Nesytem na Včelínku je ještě jeden velký rybník, který je napájen, krom Včelínku i dalším potokem z Rakouska.
Neviděl jsem to v reálu. Nevím, co řešila nájemní smlouva. Nevím, jak se kdo domlouval na přepouštění vody v soustavě. Ale vím, že to někdo hrubě podcenil a byla to od počátku vysoce riziková akce s nevalnými vyhlídkymi na úspech. Prostě nenažranost, neprofesionalita a nezodpovědnost nájemce a lajdáctví státu.
Jsem celkem zvědav, jak to dopadne právně.
A teď to, co udělal člověk. Oba rybníky pod Nesytem mají údajně normální stav hladiny. Nesyt má 1,5m podstav. Nemluví se o tom, že nad Nesytem na Včelínku je ještě jeden velký rybník, který je napájen, krom Včelínku i dalším potokem z Rakouska.
Neviděl jsem to v reálu. Nevím, co řešila nájemní smlouva. Nevím, jak se kdo domlouval na přepouštění vody v soustavě. Ale vím, že to někdo hrubě podcenil a byla to od počátku vysoce riziková akce s nevalnými vyhlídkymi na úspech. Prostě nenažranost, neprofesionalita a nezodpovědnost nájemce a lajdáctví státu.
Jsem celkem zvědav, jak to dopadne právně.
Nsplávkař - Profil | Po 13.8.2018 17:33:45
Lasskoun >> Jde o výrazně státem chráněné rybníky kde jistě budou přísně stanovené podmínky hospodaření s limity na obsádku .Fota úhynu ukazují na klasický kaprovepřín a tam myslím bude zakopanej pes. Kdyby tam bylo to co mělo bejt (ve všech) tak by to takhle neskončilo.
Nrybomil - Profil | Po 13.8.2018 6:47:25
zdevac >> Tak záleží jak to tam kdo vede. Dělám v tomhle oboru cca 29,5 roku, tak myslím mám víc přehled. Mnohé obce pro dobrovolné hasiče udělají velice málo až prd a kdyby je neměli, v krizových situacích bez nich jsou úplně víš kde.
Naposledy když jsem se ptal jedný starostky, co si myslí že je Queen, kde mají požární řád obce aj. dokumentaci PO obce, odpověděla že neví co to je. Ve funkci je jenom 15 let...
Naposledy když jsem se ptal jedný starostky, co si myslí že je Queen, kde mají požární řád obce aj. dokumentaci PO obce, odpověděla že neví co to je. Ve funkci je jenom 15 let...
NMrKos - Profil | Ne 12.8.2018 13:41:11
Petr64 >> před tou ubytovnou bylo hodne piva i slunce evidentne. Postupně te naucim přiznat chybu a dokonce za to nic nechci, ber to jako takovou kamarádskou službu. A ted spolecne cekejme na vyjádření CHMI. Na to už se tesim.
Nu x a - Profil | Ne 12.8.2018 13:39:29
splávkař >> kdyby hořela školka a hasiči by oživovali někde kapř bylo by jasné co je důležitější..
NPetr64 - Profil | Ne 12.8.2018 12:19:28
Lasskoun >> No. Je vidět,že ráno moudřejší večera stále platí. :-)
Včera jsme vlastně psali sice o jedné věci,ale každej z jinýho " místa ". V dnešní době kdy je přes den plošně peklo na zemi,se po západu slunka všechno změní a dá se říct,že co kilometr čtvereční to jiná teplota a jiný mikroklima.
Dneska si nepoužil v zápisu jediný cizí slovo,takže to bylo i hezky česky srozumitelný i pro tak jednoduchý ho člověka jako jsem já a asi hodně dalších. Tímto stvrzuji,že se shodnem a diškůs aspoň z mýho pohledu přenechám těm nejlepším,kteří se tady už začínají vynořovat z temných zákoutí MRKu.;-)
Maj sa taky.
Včera jsme vlastně psali sice o jedné věci,ale každej z jinýho " místa ". V dnešní době kdy je přes den plošně peklo na zemi,se po západu slunka všechno změní a dá se říct,že co kilometr čtvereční to jiná teplota a jiný mikroklima.
Dneska si nepoužil v zápisu jediný cizí slovo,takže to bylo i hezky česky srozumitelný i pro tak jednoduchý ho člověka jako jsem já a asi hodně dalších. Tímto stvrzuji,že se shodnem a diškůs aspoň z mýho pohledu přenechám těm nejlepším,kteří se tady už začínají vynořovat z temných zákoutí MRKu.;-)
Maj sa taky.
NLasskoun - Profil | Ne 12.8.2018 9:43:00
Petr64 >> U Nesytu jsem byl naposledy v mládí, argumentoval jsem Ti naměřenými výsledky z nedaleké lednické meteostanice, které hovoří o něčem jiném než Ty (byť tam teplotu Nesytu neuvádějí, tak se dá její výše odhadnout). A právě proto jsem také hovořil o teploměru a o hygroskopu. Ona totiž ta pocitovka vždy nemusí odpovídat realitě (člověk se poměrně dobře v krátké době aklimatizuje). Dokonce ani ta rosa není plně odpovídající, jelikož, jak už tu někdo zmínil, tak záleží na rosném bodu, což je dost zapeklitá věc. Stačí, aby bylo menší nasycení vzduchu vodními parami a voda nezkondenzujde ani při nočním poklesu teploty vzduchu. A co si budeme nalhávat, tak v současnosti je vzduch suchý více než je zdrávo. Takže se omlouvám
za ten můj nevhodně použitý příklad. Nicméně onen "půlnoční odpar nad vodou, kdy pak přes paření není pomalu vidět na hladinu", to funguje docela spolehlivě.
No nic, přeme se tu v podstatě o nic, protože pokud je mi známo, tak na Nesytu se nečeřilo ani jinak neprovzdušňovalo (na to je ten rybník moc velkej). Stačí se podívat na počátek této diskuze, jak to vlastně vzniklo. ";-)
Jde však o to, že to nynější čeření vody přes den (v největším horku) je značný hazard s budoucností jakékoliv stojaté vody, který (jak vidno) se však stále velmi hojně praktikuje. A se stoupajícím horkem čím dál častějc. Přitom, i kdyby snad v noci teplota vzduchu náhodou neklesla pod teplotu vody (což se moc často nestává), rozhodně to "noční čeření" bude při nižší teplotě vzduchu mnohem efektivnější (jelikož se při něm voda neprohřeje tolik jako přes den / voda se bude více sytit vzduchem), pro vodní živočichy i rostliny pak bude přinášet menší rizika (především z plíživě nenápadného možného budoucího "domino efektu"), ale hlavně je jim mnohem prospěšnější (jak už bylo rovněž opakovaně napsáno - že "deficit kyslíku se projevuje hlavně v noci, kdy ho všichni svorně pod vodou vydýchávají"). Co myslíš, shodneš se na tom se mnou či nikoliv?;-)
Maj sa. L.
za ten můj nevhodně použitý příklad. Nicméně onen "půlnoční odpar nad vodou, kdy pak přes paření není pomalu vidět na hladinu", to funguje docela spolehlivě.
No nic, přeme se tu v podstatě o nic, protože pokud je mi známo, tak na Nesytu se nečeřilo ani jinak neprovzdušňovalo (na to je ten rybník moc velkej). Stačí se podívat na počátek této diskuze, jak to vlastně vzniklo. ";-)
Jde však o to, že to nynější čeření vody přes den (v největším horku) je značný hazard s budoucností jakékoliv stojaté vody, který (jak vidno) se však stále velmi hojně praktikuje. A se stoupajícím horkem čím dál častějc. Přitom, i kdyby snad v noci teplota vzduchu náhodou neklesla pod teplotu vody (což se moc často nestává), rozhodně to "noční čeření" bude při nižší teplotě vzduchu mnohem efektivnější (jelikož se při něm voda neprohřeje tolik jako přes den / voda se bude více sytit vzduchem), pro vodní živočichy i rostliny pak bude přinášet menší rizika (především z plíživě nenápadného možného budoucího "domino efektu"), ale hlavně je jim mnohem prospěšnější (jak už bylo rovněž opakovaně napsáno - že "deficit kyslíku se projevuje hlavně v noci, kdy ho všichni svorně pod vodou vydýchávají"). Co myslíš, shodneš se na tom se mnou či nikoliv?;-)
Maj sa. L.
NMrKos - Profil | Ne 12.8.2018 9:09:00
Petr64 >> to co uvadis "Letos se mi párkrát stalo,že jsme s chlapama z práce seděli před ubytovnou na slunku a podle radaru nad námi řádila bouřka."
je samosebou nesmysl a pravděpodobně ste s chlapama z práce na tom slunci vypili moc piv. Doporučuji si precist něco o tom, jak ten meteoradar funguje a na jakem principu pracuje. Ostatní hydrobiologické rady nekomentuji :-)
je samosebou nesmysl a pravděpodobně ste s chlapama z práce na tom slunci vypili moc piv. Doporučuji si precist něco o tom, jak ten meteoradar funguje a na jakem principu pracuje. Ostatní hydrobiologické rady nekomentuji :-)
NLasskoun - Profil | Ne 12.8.2018 8:27:44
R.P. >> motto: Co je energeticky úspornější?... Čerpat vodu do výšky a rozstřikovat ji na hladinu (a provzdušňovat tak pouze minimální výšku vodního sloupce")... anebo "Čerpat vzduch přímo do vody, kdy dochází k efektivnějšímu sycení vody a zároveň i k jejímu ochlazování"??
(předem se čtoucím omlouvám za případné gramatické chyby, neb toho mám "plný brejle", anžto jsem od včerejška ještě nespal)
Takže čímže to vzduchujeme? No hrozně starodávným vynálezem s názvem "čerpací spirála":-)
(v kombinaci s "hadicovým podvodním difuzorem vlastní konstrukce")
Popis jednotlivých instalací (a ostatních opatření)
- na průtočném rybníčku (vybetonovaná cca 100 m dlouhá nudle / 0,3 ha / 20 - 120 cm) je ČS poháněna na přítoku instalovaným brodivým kolem o průměru 1,2 metru, kdy se v aktivním stavu do rybníka žene se vzduchem i voda (která by tam jinak stejně na přímo natekla) + ručně se přepínají režimy (jednoduše odpojením hadice od výstupu ČS)
- stejně tak na malém nebesáku za vsí (bývalý lom / 0,4 ha / hl. až 6,3 m), kde je však metr veliké brodivé kolo umístěno v cca 30 metrů vzdáleném potůčku (tam jede v podstatě stále, jelikož mělký potůček předtím dlouho teče lesem, takže čerpaný vzduch nad ním je více méně stále chladný - pouze několikrát jsme při vyšších teplotách přes den odpojili vývod vzduchu od odlučovacího sifonu / vývod separovaného vzduchu k difuzoru směrem do rybníka)
- mělký nebesák (kol dokola zarostlý orobincem a rákosem / 1 ha / hloubka v ploše 60 až 80 cm), kde je bezlopatková ČS poháněna 12V elektromotorem napájeným z dovážených akumulátorů (elektřinu máme ve firmě ze solárů zdarma, v noci ale ta potvora sluníčko nesvítí, takže ho musíme akumulovat a dovážet k rybníku)
- požární nádrž (co už víc jak půl století nebyla vypuštěna ani odbahněna, totálně zarostlá vláknitou řasou/žabincem + celá hladina pokryta okřehkem / 0,06 ha / hloubka vody 5 až 80 cm + pod tím sloupec bahna, nikdo neví, jak je to vlastně hluboké, ale těm KS, několika KO a hromadě "červenýho peří" to evidentně moc nevadí), napájeno chladnou vodou z přepadu nedaleké studny, tak tam se provzdušňování provádí pouze pomocí dopadu přítoku z výšky na tříštivou desku, přičemž přes den (při vyšší teplotě vzduchu) se přítok ručně přepíná do hadice, co vede pod hladinu, aby se zbytečně neprohřívala voda v nádrži (mmch, stejný princip je použit i u výše zmíněné "nudle", viz první bod tohoto seznamu)
Návod na sestrojení ČS vč. výpočtu viz http://mve.energetika.cz/jineturbiny/cerpaci-spirala.htm
Používáme:
- 2 a 4 boční závity (záleží, kde do jaké hloubky potřebujeme čerpat vzduch)
- klasickou plošnou spirála (neb hadice se snázeji přidělává na bok kola)
- 1" hadice (může být navinuta vícenásobně - na jednom z použitých broďáků máme 2x 1")
- vývod vzduchu a vody z hřídele máme vyřešen pomocí třech bočně zakrytovaných ložisek (vložených za sebou do nosné hřídele, namísto "provazové rotační ucpávky a texgumoidového pouzdra", je to konstrukčně mnohem jednodušší, střed ložiska + nosná trubka jsou tak zároveň i výstupem vody) = ta ložiska sice nejspíše za chvíli odejdou, neb voda skrz ně prokapává ven = tím pádem zákonitě nejsou uvnitř řádně namazána, pouze chlazena, a tiše si tam vovnútri reznou, ale oproti klasickému řešení tam zatím nejsou téměř žádné třecí ztráty (už to tak jede měsíc a prozatím v poho)... a když náhodou odejdou, tak se zkrátka jednoduše vymění, jejich pořizovací cena je předem bohatě vykompenzována úsporou "za pohonné hmoty", oproti všem ostatním, co provozují klasická "chrochtající motorová čerpadla"
- přičemž, pokud ČS slouží pouze pro čerpání vzduchu do hladinového difuzoru, tak plně stačí, když se nasávací otvor hadice (/čerpací konec) bude zanořovat pouze několik cm pod hladinu, jelikož pro správnou funkci bude postačovat minimum vody pro "vodní píst" (nutno však vyzkoušet/ověřit, při větších průměrech hadice by mohlo docházet k občasnému selhání) - v tomto případě by dokonce měl pro konstrukci dokonce postačit i jediný závit hadice, ale dva závity jsou zcela bezproblémové (= i když se první "vodní píst" náhodou "rozleje", tak je tlak vzduchu udržen tím dalším, co ho následuje)
- parametry brodivého kola si každý bude muset přizpůsobit dle svých místních podmínek / vydatnosti toku
- kdy pokud je k dispozici spád vody, i třeba jen mírný, dosahující pouze čtvrtiny výšky kola, pak je možno zapojit i gravitaci (zkrátka namísto "broďáku" použít některý z výkonnějších typů vodních kol http://mve.energetika.cz/vodnimotory/kola-obecne.htm)
- ČS je v podstatě možno pohánět čímkoliv, po zpřevodování do pomala např. i větrem, spalovacím motorem či jiným vhodným agregátem, apod., popř. pomocí žentouru lidskou nebo zvířecí silou (jak před časem pravil kolega: "chtělo by to pro ty ryby vymyslet "plavací kolečko", něco jako je pro křečky, aby si to vzduchovací čerpadlo poháněly vlastní silou, ve stylu "neplaveš - nedýcháš"", na což mu další kolega odpověděl: "mnóó, estli by nebylo lepší odchytit nějakýho pytláka, aby si to v tom kolečku plavajíc za ně odpracoval";-DD, krásná to představa)
- náklady na vyhotovení brodícího kola jsou minimální, s výhodou lze použít např. čela starých kabelových cívek, z elektro velkoobchodů se dají sehnat za flašku či krabku cigaret (my je od známého dokonce dostali zadarmo, tak má slíbenu alespoň rybu), stačí jim jenom zpevnit střed, natřít je, doplnit lopatkami, osadit na osu, tu usadit do ložisek a základ je hotov - je to zkrátka víc o času než o materiálu
- podle měření je ta naše nejvíc vydatná ČS schopna během 8 hodin do vody načerpat něco kolem devíti kubíků vzduchu (i přestože se všechen neabsorbuje), v globálu se to zatím jeví jako dostačující - mnohem důležitějším faktorem je spíše to ochlazení vody, jehož se při tom docílí.
Co se týče difuzoru, tak ten náš:
- je tvořen husím krkem 32 mm (na velkým nebesáku 34 metrů dlouhým, nataženým od břehu do středu rybníku)
- je po celé délce zespoda zpevněn a zatížen pruty armovacího železa (spojeno 3M "kachní páskou", elektrikářskými páskami a starým silným vlascem, co už se děsně kroutil)
- je ke dnu ukotven pomocí PES obalové pásky a samosvorných plastových svorek ((https://www.obalyvysocina.cz/produkty/spony/plastove, kteréžto hodně usnadnily práci při nastavováním hloubky, neb se s nimi velmi dobře pracuje), navázaných na kusy rozlámaného proarmovaného betonu - vystupující armatura spolu s elektrikářskými páskami tvoří pevná vázací oka (získáno od firmy zabývající se likvidací staveb, údajně pocházejí z před časem zbourané socialistické výstavby, kterou vybydleli naši nepřizpůsobiví občané)
- je na horní straně opatřen několika podhladinovými plováky ze zip sáčků naplněných vzduchem (tak akorát, aby celek ve vodě pouze splýval, což je však velmi důležité pro rozjezd, když do difuzoru ještě není napumpován vzduch)
- je po celé délce v horní části opatřen asi tak "milionem" ručně propíchanými dírkami (ve skutečnosti je jich tam jenom několik na každý oblouček chráničky, ale stejně to byla docela úděsná facha, ještěže máme ty děti ";-D)
- je umístěný pod hladinou "na šikmo nahoru" / se stoupáním cca 1 až 2 cm na metr délky (podle toho, jak kde se to zrovna povedlo, chtělo by to znovu poladit, už to není zcela ideální, ale stále pořád funkční, takže to neřešíme)
- vstup vzduchu do něj je vpředu v nejhlubším místě, přes trychtýř vyrobený z PET lahve se širokým hrdlem, kdy vstupující vzduch (stoupajíc pak trubkou vzhůru, postupně též dírkami částečně vybulbávajíc ven) sebou nasává i vodu z nade dna, do které potom ještě před výstupem difunduje a zároveň ji přitom ochlazuje = dociluje se tím aj rozpohybování vody v rybníku, což jak se zdá, v noci moc nevadí
- je přihlášeným průmyslovým vzorem + zároveň byla podána přihláška patentu (což samozřejmě nikomu nebrání, aby si toto řešení vyrobil a použil ho pro svou osobní potřebu, dokonce budeme rádi, pokud to někomu pomůže, avšak bude-li to někdo vyrábět a mastit si na tom kapsu dalším prodejem, tak určitě budeme "vrčet", pokud nás dopředu neosloví)
Ještě několik málo slov o nás:
- všichni tři zúčastnění pracujeme coby vývojáři ve společné firmě (elektronika / automatizace)
- pomineme-li to akvárko v práci, tak nikdo z nás profesionálním rybníkářem není (kolegové dokonce ani nejsou postiženi "tichým bláznovstvím", ačkoliv díky mně už prut v ruce drželi a u vody již strávili několik hodin, tak je to zatím moc nechytilo... neb když ryby neberou, tak je to pak neba, což však ve velkém kompenzují pivem, takže se jim tam vlastně líbí ":-D)
- byla to pro nás výzva (ale v podstatě jsem je k tomu vyhecoval já... a jelikož to jsou nejlepší kamarádi [a stejní pošuci jako já], tak do toho šli se mnou ":-)
- ty rybníčky popravdě patří jednomu známému, co už je dlouho ponechává svému osudu, jelikož na ně absolutně nemá čas, takže jsem si je na jaře po dohodě vzal pod patronát a pomalu se prokousávám do tajů chovu ryb na otevřené vodě (konec konců, za "pár" let je tu důchod, tak by z toho mohl být docela hezký koníček)
Jinak uvedené řešení s čerpací spirálou a brodivým kolem (krom např. toho, že se ji zatím nikdo nesnaží ukrást, což by v případě nehlídaného čerpadla ve zdejších končinách jisto jistě hrozilo) má oproti motorovým čerpadlům ještě jednu nespornou výhodu. Je totiž velmi tiché, takže ho lze provozovat i na samém kraji vesnice, v těsném sousedství několika stavení, aniž by přitom připravovala lidi o spánek. ":-)
Mějte se všici fajn, Petrův zdar! Laškoun
PS: Dle dálkového monitoringu bylo před dvěma hodinama při zemi u menšího "lomového nebesáku" náádhených 4° C, nejnižší to teplota této noci. Tož uvidíme, o kolik se nám přes noc ochladila voda, to bohužel ještě nemám online dostupné. Ale na "velkém nebesáku" prý teplota vody na hladině od včerejška klesla o krásné téměř 2 stupně, což je však ve skutečnosti ještě více ":-)
(předem se čtoucím omlouvám za případné gramatické chyby, neb toho mám "plný brejle", anžto jsem od včerejška ještě nespal)
Takže čímže to vzduchujeme? No hrozně starodávným vynálezem s názvem "čerpací spirála":-)
(v kombinaci s "hadicovým podvodním difuzorem vlastní konstrukce")
Popis jednotlivých instalací (a ostatních opatření)
- na průtočném rybníčku (vybetonovaná cca 100 m dlouhá nudle / 0,3 ha / 20 - 120 cm) je ČS poháněna na přítoku instalovaným brodivým kolem o průměru 1,2 metru, kdy se v aktivním stavu do rybníka žene se vzduchem i voda (která by tam jinak stejně na přímo natekla) + ručně se přepínají režimy (jednoduše odpojením hadice od výstupu ČS)
- stejně tak na malém nebesáku za vsí (bývalý lom / 0,4 ha / hl. až 6,3 m), kde je však metr veliké brodivé kolo umístěno v cca 30 metrů vzdáleném potůčku (tam jede v podstatě stále, jelikož mělký potůček předtím dlouho teče lesem, takže čerpaný vzduch nad ním je více méně stále chladný - pouze několikrát jsme při vyšších teplotách přes den odpojili vývod vzduchu od odlučovacího sifonu / vývod separovaného vzduchu k difuzoru směrem do rybníka)
- mělký nebesák (kol dokola zarostlý orobincem a rákosem / 1 ha / hloubka v ploše 60 až 80 cm), kde je bezlopatková ČS poháněna 12V elektromotorem napájeným z dovážených akumulátorů (elektřinu máme ve firmě ze solárů zdarma, v noci ale ta potvora sluníčko nesvítí, takže ho musíme akumulovat a dovážet k rybníku)
- požární nádrž (co už víc jak půl století nebyla vypuštěna ani odbahněna, totálně zarostlá vláknitou řasou/žabincem + celá hladina pokryta okřehkem / 0,06 ha / hloubka vody 5 až 80 cm + pod tím sloupec bahna, nikdo neví, jak je to vlastně hluboké, ale těm KS, několika KO a hromadě "červenýho peří" to evidentně moc nevadí), napájeno chladnou vodou z přepadu nedaleké studny, tak tam se provzdušňování provádí pouze pomocí dopadu přítoku z výšky na tříštivou desku, přičemž přes den (při vyšší teplotě vzduchu) se přítok ručně přepíná do hadice, co vede pod hladinu, aby se zbytečně neprohřívala voda v nádrži (mmch, stejný princip je použit i u výše zmíněné "nudle", viz první bod tohoto seznamu)
Návod na sestrojení ČS vč. výpočtu viz http://mve.energetika.cz/jineturbiny/cerpaci-spirala.htm
Používáme:
- 2 a 4 boční závity (záleží, kde do jaké hloubky potřebujeme čerpat vzduch)
- klasickou plošnou spirála (neb hadice se snázeji přidělává na bok kola)
- 1" hadice (může být navinuta vícenásobně - na jednom z použitých broďáků máme 2x 1")
- vývod vzduchu a vody z hřídele máme vyřešen pomocí třech bočně zakrytovaných ložisek (vložených za sebou do nosné hřídele, namísto "provazové rotační ucpávky a texgumoidového pouzdra", je to konstrukčně mnohem jednodušší, střed ložiska + nosná trubka jsou tak zároveň i výstupem vody) = ta ložiska sice nejspíše za chvíli odejdou, neb voda skrz ně prokapává ven = tím pádem zákonitě nejsou uvnitř řádně namazána, pouze chlazena, a tiše si tam vovnútri reznou, ale oproti klasickému řešení tam zatím nejsou téměř žádné třecí ztráty (už to tak jede měsíc a prozatím v poho)... a když náhodou odejdou, tak se zkrátka jednoduše vymění, jejich pořizovací cena je předem bohatě vykompenzována úsporou "za pohonné hmoty", oproti všem ostatním, co provozují klasická "chrochtající motorová čerpadla"
- přičemž, pokud ČS slouží pouze pro čerpání vzduchu do hladinového difuzoru, tak plně stačí, když se nasávací otvor hadice (/čerpací konec) bude zanořovat pouze několik cm pod hladinu, jelikož pro správnou funkci bude postačovat minimum vody pro "vodní píst" (nutno však vyzkoušet/ověřit, při větších průměrech hadice by mohlo docházet k občasnému selhání) - v tomto případě by dokonce měl pro konstrukci dokonce postačit i jediný závit hadice, ale dva závity jsou zcela bezproblémové (= i když se první "vodní píst" náhodou "rozleje", tak je tlak vzduchu udržen tím dalším, co ho následuje)
- parametry brodivého kola si každý bude muset přizpůsobit dle svých místních podmínek / vydatnosti toku
- kdy pokud je k dispozici spád vody, i třeba jen mírný, dosahující pouze čtvrtiny výšky kola, pak je možno zapojit i gravitaci (zkrátka namísto "broďáku" použít některý z výkonnějších typů vodních kol http://mve.energetika.cz/vodnimotory/kola-obecne.htm)
- ČS je v podstatě možno pohánět čímkoliv, po zpřevodování do pomala např. i větrem, spalovacím motorem či jiným vhodným agregátem, apod., popř. pomocí žentouru lidskou nebo zvířecí silou (jak před časem pravil kolega: "chtělo by to pro ty ryby vymyslet "plavací kolečko", něco jako je pro křečky, aby si to vzduchovací čerpadlo poháněly vlastní silou, ve stylu "neplaveš - nedýcháš"", na což mu další kolega odpověděl: "mnóó, estli by nebylo lepší odchytit nějakýho pytláka, aby si to v tom kolečku plavajíc za ně odpracoval";-DD, krásná to představa)
- náklady na vyhotovení brodícího kola jsou minimální, s výhodou lze použít např. čela starých kabelových cívek, z elektro velkoobchodů se dají sehnat za flašku či krabku cigaret (my je od známého dokonce dostali zadarmo, tak má slíbenu alespoň rybu), stačí jim jenom zpevnit střed, natřít je, doplnit lopatkami, osadit na osu, tu usadit do ložisek a základ je hotov - je to zkrátka víc o času než o materiálu
- podle měření je ta naše nejvíc vydatná ČS schopna během 8 hodin do vody načerpat něco kolem devíti kubíků vzduchu (i přestože se všechen neabsorbuje), v globálu se to zatím jeví jako dostačující - mnohem důležitějším faktorem je spíše to ochlazení vody, jehož se při tom docílí.
Co se týče difuzoru, tak ten náš:
- je tvořen husím krkem 32 mm (na velkým nebesáku 34 metrů dlouhým, nataženým od břehu do středu rybníku)
- je po celé délce zespoda zpevněn a zatížen pruty armovacího železa (spojeno 3M "kachní páskou", elektrikářskými páskami a starým silným vlascem, co už se děsně kroutil)
- je ke dnu ukotven pomocí PES obalové pásky a samosvorných plastových svorek ((https://www.obalyvysocina.cz/produkty/spony/plastove, kteréžto hodně usnadnily práci při nastavováním hloubky, neb se s nimi velmi dobře pracuje), navázaných na kusy rozlámaného proarmovaného betonu - vystupující armatura spolu s elektrikářskými páskami tvoří pevná vázací oka (získáno od firmy zabývající se likvidací staveb, údajně pocházejí z před časem zbourané socialistické výstavby, kterou vybydleli naši nepřizpůsobiví občané)
- je na horní straně opatřen několika podhladinovými plováky ze zip sáčků naplněných vzduchem (tak akorát, aby celek ve vodě pouze splýval, což je však velmi důležité pro rozjezd, když do difuzoru ještě není napumpován vzduch)
- je po celé délce v horní části opatřen asi tak "milionem" ručně propíchanými dírkami (ve skutečnosti je jich tam jenom několik na každý oblouček chráničky, ale stejně to byla docela úděsná facha, ještěže máme ty děti ";-D)
- je umístěný pod hladinou "na šikmo nahoru" / se stoupáním cca 1 až 2 cm na metr délky (podle toho, jak kde se to zrovna povedlo, chtělo by to znovu poladit, už to není zcela ideální, ale stále pořád funkční, takže to neřešíme)
- vstup vzduchu do něj je vpředu v nejhlubším místě, přes trychtýř vyrobený z PET lahve se širokým hrdlem, kdy vstupující vzduch (stoupajíc pak trubkou vzhůru, postupně též dírkami částečně vybulbávajíc ven) sebou nasává i vodu z nade dna, do které potom ještě před výstupem difunduje a zároveň ji přitom ochlazuje = dociluje se tím aj rozpohybování vody v rybníku, což jak se zdá, v noci moc nevadí
- je přihlášeným průmyslovým vzorem + zároveň byla podána přihláška patentu (což samozřejmě nikomu nebrání, aby si toto řešení vyrobil a použil ho pro svou osobní potřebu, dokonce budeme rádi, pokud to někomu pomůže, avšak bude-li to někdo vyrábět a mastit si na tom kapsu dalším prodejem, tak určitě budeme "vrčet", pokud nás dopředu neosloví)
Ještě několik málo slov o nás:
- všichni tři zúčastnění pracujeme coby vývojáři ve společné firmě (elektronika / automatizace)
- pomineme-li to akvárko v práci, tak nikdo z nás profesionálním rybníkářem není (kolegové dokonce ani nejsou postiženi "tichým bláznovstvím", ačkoliv díky mně už prut v ruce drželi a u vody již strávili několik hodin, tak je to zatím moc nechytilo... neb když ryby neberou, tak je to pak neba, což však ve velkém kompenzují pivem, takže se jim tam vlastně líbí ":-D)
- byla to pro nás výzva (ale v podstatě jsem je k tomu vyhecoval já... a jelikož to jsou nejlepší kamarádi [a stejní pošuci jako já], tak do toho šli se mnou ":-)
- ty rybníčky popravdě patří jednomu známému, co už je dlouho ponechává svému osudu, jelikož na ně absolutně nemá čas, takže jsem si je na jaře po dohodě vzal pod patronát a pomalu se prokousávám do tajů chovu ryb na otevřené vodě (konec konců, za "pár" let je tu důchod, tak by z toho mohl být docela hezký koníček)
Jinak uvedené řešení s čerpací spirálou a brodivým kolem (krom např. toho, že se ji zatím nikdo nesnaží ukrást, což by v případě nehlídaného čerpadla ve zdejších končinách jisto jistě hrozilo) má oproti motorovým čerpadlům ještě jednu nespornou výhodu. Je totiž velmi tiché, takže ho lze provozovat i na samém kraji vesnice, v těsném sousedství několika stavení, aniž by přitom připravovala lidi o spánek. ":-)
Mějte se všici fajn, Petrův zdar! Laškoun
PS: Dle dálkového monitoringu bylo před dvěma hodinama při zemi u menšího "lomového nebesáku" náádhených 4° C, nejnižší to teplota této noci. Tož uvidíme, o kolik se nám přes noc ochladila voda, to bohužel ještě nemám online dostupné. Ale na "velkém nebesáku" prý teplota vody na hladině od včerejška klesla o krásné téměř 2 stupně, což je však ve skutečnosti ještě více ":-)
NMiPo - Profil | So 11.8.2018 20:04:17
zdevac >> hasiči nemají nic jiného na práci. Podle tvého nazoru by mohli třeba vozit vodu do kravína když mají krávy žízeň
Jednou někdo podniká v chovu ryb tak si také musí zajistit techniku a ne to nechat až jak to dopadne. Nojo oni to jsou náklady navíc a to by nezbylo třeba na nové auto dovolenou v zahraničí
Jednou někdo podniká v chovu ryb tak si také musí zajistit techniku a ne to nechat až jak to dopadne. Nojo oni to jsou náklady navíc a to by nezbylo třeba na nové auto dovolenou v zahraničí
NLasskoun - Profil | Pá 31.8.2018 19:52:28
R.P. >> Dík za info, ale odpověď očekávám od Hariwake,... neb to on operoval se odbornými pracemi.
Otázkou však je, zda se té jeho odpovědi vůbec dočkám, jelikož téměř pokaždé, pokud jsem ho požádal o reakci, tak se buďto z toho vykroutil, popř. odpověděl na něco úúúplně zcela jiného.
... dodnes tak kupř. nevíme "na kolik mV nastavit čidlo na sumce";-) .... = což se ale asi nejspíše ani nedovíme, jelikož čidlo se nenastavuje (neb to pouze měří hodnoty) = nastavuje se jedině tak až vyhodnocovací obvod (který zpracovává naměřené hodnoty z čidla";-)
L.
Otázkou však je, zda se té jeho odpovědi vůbec dočkám, jelikož téměř pokaždé, pokud jsem ho požádal o reakci, tak se buďto z toho vykroutil, popř. odpověděl na něco úúúplně zcela jiného.
... dodnes tak kupř. nevíme "na kolik mV nastavit čidlo na sumce";-) .... = což se ale asi nejspíše ani nedovíme, jelikož čidlo se nenastavuje (neb to pouze měří hodnoty) = nastavuje se jedině tak až vyhodnocovací obvod (který zpracovává naměřené hodnoty z čidla";-)
L.
NHariwake - Profil | Pá 31.8.2018 17:31:51
Vzhledem k tomu, že už nechci v téhle legrační diskuzi o solení rybníků pokračovat, bych závěrem vše shrnul. Jednalo se o to, zda při kyslíkovém deficitu v rybníce pomůže sypat do vody sůl.
Nedostatek kyslíku (kyslíkový deficit), kdy se ryba dusí, je možné vyřešit dodáním kyslíku nebo podpořením fotosyntézy. Dalším problémem, kdy ryba hyne při nedostatku kyslíku, je také autointoxikace amoniakem. Stává se tak, když je ryba nažraná.
U autointoxikace dochází k tomu, že při zvýšení hladiny amoniaku v krvi se ryba otráví vlastním metabolitem, který není schopna sama vyloučit. Ani v tomhle případě nepomůže sůl. Ani v jednom z uvedených případů nedochází v krvi ryb k přeměně hemoglobinu na methemoglobin. Jelikož se v rybnících dusitany zpravidla nevyskytují anebo v zanedbatelné míře, je použití soli zbytečné. Dusitany by se do rybniční vody mohly dostat vypuštěním chemikálií. V tomto případě by se jednalo o otravu těmito dusitany a nikoliv o kyslíkový deficit nebo autointoxikaci amoniakem. Nevím zda by aplikace soli měla smysl v případě otravy dusitany, které by se do rybniční vody dostaly např. vypuštěním chemikálie. Dusitany můžeme očekávat v hlubinných vrtech, hlubokých jezerech apod.
Pokud budu hovořit o použití soli, tak v souvislosti se snížením koncentrace dusitanů ve vodě v recirkulačním systému, kde můžeme jejich přítomnost očekávat. A jak bylo řečeno, má i dodání soli do vody v recirkulačním systému vliv na větší odolnost ryb na snášenlivost dusitanů. Zde bych jistě s Lasskounem souhlasil. Vše, co popsal bylo v pořádku. Děje se tak pouze v recirkulačních zařízeních. Např. zabíhání filtru nebo při jeho špatném fungováni atd. vzroste množství dusitanů ve vodě. Zde je jistě aplikace NaCl na místě. Při vyšší koncentraci dusitanů u ryb se mění hemoglobin na methemoglobin.
Proto je potřeba rozlišit recirkulační zařízení, kde možnost koncentrace dusitanů a otrava ryb jimi je možná od kyslíkového deficitu v rybníce, kde pravděpodobnost přítomnosti dusitanu je malá anebo v zanedbatelném množství. Tudíž sypání soli bych ponechal raději silničářům na zimní období než do rybníku.
Je to můj názor na danou diskuzi. A myslím, že poslední. Jistě se můžu mýlit, ale sypat sůl do rybníků jistě nebudu. Nemluvě o těch tunách soli a vlivu na ekosystém. Ale to bych spíše nechal ekologům, zda by to bylo na škodu či k prospěchu Byl bych rád, kdyby Lasskoun pokračoval v diskuzi bez toho, aby hledal, kdy jsem během diskuze udělal nějaký přešlap a raději dokázal, že má pravdu.
Nedostatek kyslíku (kyslíkový deficit), kdy se ryba dusí, je možné vyřešit dodáním kyslíku nebo podpořením fotosyntézy. Dalším problémem, kdy ryba hyne při nedostatku kyslíku, je také autointoxikace amoniakem. Stává se tak, když je ryba nažraná.
U autointoxikace dochází k tomu, že při zvýšení hladiny amoniaku v krvi se ryba otráví vlastním metabolitem, který není schopna sama vyloučit. Ani v tomhle případě nepomůže sůl. Ani v jednom z uvedených případů nedochází v krvi ryb k přeměně hemoglobinu na methemoglobin. Jelikož se v rybnících dusitany zpravidla nevyskytují anebo v zanedbatelné míře, je použití soli zbytečné. Dusitany by se do rybniční vody mohly dostat vypuštěním chemikálií. V tomto případě by se jednalo o otravu těmito dusitany a nikoliv o kyslíkový deficit nebo autointoxikaci amoniakem. Nevím zda by aplikace soli měla smysl v případě otravy dusitany, které by se do rybniční vody dostaly např. vypuštěním chemikálie. Dusitany můžeme očekávat v hlubinných vrtech, hlubokých jezerech apod.
Pokud budu hovořit o použití soli, tak v souvislosti se snížením koncentrace dusitanů ve vodě v recirkulačním systému, kde můžeme jejich přítomnost očekávat. A jak bylo řečeno, má i dodání soli do vody v recirkulačním systému vliv na větší odolnost ryb na snášenlivost dusitanů. Zde bych jistě s Lasskounem souhlasil. Vše, co popsal bylo v pořádku. Děje se tak pouze v recirkulačních zařízeních. Např. zabíhání filtru nebo při jeho špatném fungováni atd. vzroste množství dusitanů ve vodě. Zde je jistě aplikace NaCl na místě. Při vyšší koncentraci dusitanů u ryb se mění hemoglobin na methemoglobin.
Proto je potřeba rozlišit recirkulační zařízení, kde možnost koncentrace dusitanů a otrava ryb jimi je možná od kyslíkového deficitu v rybníce, kde pravděpodobnost přítomnosti dusitanu je malá anebo v zanedbatelném množství. Tudíž sypání soli bych ponechal raději silničářům na zimní období než do rybníku.
Je to můj názor na danou diskuzi. A myslím, že poslední. Jistě se můžu mýlit, ale sypat sůl do rybníků jistě nebudu. Nemluvě o těch tunách soli a vlivu na ekosystém. Ale to bych spíše nechal ekologům, zda by to bylo na škodu či k prospěchu Byl bych rád, kdyby Lasskoun pokračoval v diskuzi bez toho, aby hledal, kdy jsem během diskuze udělal nějaký přešlap a raději dokázal, že má pravdu.
Ngoter - Profil | Čt 30.8.2018 19:20:20
Prosím, osolte to pořádně... můj sen byl vždycky chytit mečouna... aspoň nemusím jezdit tak daleko. Děkuji.
NRST - Profil | Čt 30.8.2018 15:03:32
Lasskoun >> Myslím že to nepochopí, jednak je to pořád moc dlouhé a druhak snad ni nechce :-)
NLasskoun - Profil | Čt 30.8.2018 14:54:12
Hariwake >> Mno, byť ti již RST dost jasně - naprosto správně odpověděl ( :good: ), tak ty to přesto stále pořád nechápeš,... tož to zkusím ještě jednou, ale skutečně již naposledy
(+ "stručně" to tím pádem nebude,... jelikož více to již "zestručnit" nejde)
Ad: "Neboť by ryba bez dodání soli ze sebe nevyloučila dusitany?"
Vlivem zvýšené koncentrace chloridů ve vodě nedochází jen k "lepšímu vyloučení dusitanů" (byť i na tom se NaCl pochopitelně podílí), ale především k tomu, že chloridový buňky na žábrách ryb jsou "obsazeny" Cl- ionty [nebo jinými podobnými, např. Ca, Br, atd. které se tyto však v těle ryb nepodílejí na odbourávání NO2 - zjednodušeně řečeno] = dusitany tak mají menší šanci se dostat do krevního oběhu ryb, tudíž pak nedochází k dalšímu zvyšování methemoglobinu v krvi (nepřenášejícího kyslík), anýbrž (právě i tím zastavením/snížením příjmů dusitanů), k jeho postupnému snižování v krevního oběhu (/tj. k odbourávání methemo), kdy se methemoglobin "mění" zpět v hemoglobin (přenášejícího kyslík)... byť i na tom má podíl NaCl.
Dej si vyhledat, co je "chloridové číslo" (= doporučený poměr Cl- vůči NO2 ve vodě), které je pro kaprovité ryby doporučeno v hodnotě 8 až 10, pro lososovité (které jsou na dusitany mnohem citlivější) pak až dokonce 50.
Plus znovu připomínám:
- že vhodné je, pokud je chloridové číslo preventivně vyšší (tj. v koncetraci NaCl např. 10 až 50 mg/l)
- že v době teplotní krize je nejvhodnější použít metodu "lokálního solení" u "lokálního vzduchování" (ryby to do toho místa obojí přitáhne, tj. O2 i Cl-, tudíž pak pochopitelně těží z obojího),... nejlépe pak ještě v kombinaci s "ochlazováním vody" (vlivem nočního a brzo-ranního provzdušňování)
- že odpadní dusitany a dusičnany jsou rybami výhradně vylučovány jejich "druhým tělním koncem", tj. tím bližším k ocasní ploutvi ";-)... na rozdíl od amónia, kteréžto je vylučováno žábrami
- že většina ryb je ve stojatých vodách setrvale "přidušena", zvláště pak v horkých letních měsících, kdy se zhoršují parametry (= v důsledku toho, že značná část hemoglobinu je přeměněna na methemoglobin)
- a to nejdůležitější (co stále nechápeš) = že i pokud je ve vodě relativní dostatek kyslíku, tak se vlivem nedostatku chloridů + zvýšeného množství dusitanů = se přesto může stát to, že ryby se začnou dusit, jelikož transport kyslíku krevním řečištěm bude nedostatečný!!! = jejich následným jevům: dušení, apatii, ztrátě orientace a dokonce až k infarktu (na čemž se však vlivem nedostatečného vnitřního množství Cl- tak podílí i "z kostí vytěsněný draslík" = jelikož uvnitř ryb tím pádem [nedostatkem chloridů] dochází zákonitě i k "iontové nerovnováze",... pochopitelně)
No, snad jsem to pro tentokráte (pro tebe) napsal dost srozumitelně (neb i o chloridovém čísle jsem ti sem již také psal, stejně jako o tom "vylučování") = nicméně, neškodilo by, pokud by ses více dovzdělal ohledně anatomie ryb a fungování jejich organismu (neb pak by to vysvětlování bylo mnohem snazší,... nezlob se, ale je to tak)
= pokud to nepochopíš ani "na tentokrát", tak potom už fakt nevím, jak ti to vysvětlit
(neb lépe to už vysvětlit nedokážu)
L.
¨
PS: Mnohé ti mohl napovědět aj ten provedený experiment s kapříkem Bohoušem & spol. (teda, pokud by ses mu pouze hloupě nevysmíval, ale zamyslel se na tím, k čemu všemu během něj vlastně došlo)
(+ "stručně" to tím pádem nebude,... jelikož více to již "zestručnit" nejde)
Ad: "Neboť by ryba bez dodání soli ze sebe nevyloučila dusitany?"
Vlivem zvýšené koncentrace chloridů ve vodě nedochází jen k "lepšímu vyloučení dusitanů" (byť i na tom se NaCl pochopitelně podílí), ale především k tomu, že chloridový buňky na žábrách ryb jsou "obsazeny" Cl- ionty [nebo jinými podobnými, např. Ca, Br, atd. které se tyto však v těle ryb nepodílejí na odbourávání NO2 - zjednodušeně řečeno] = dusitany tak mají menší šanci se dostat do krevního oběhu ryb, tudíž pak nedochází k dalšímu zvyšování methemoglobinu v krvi (nepřenášejícího kyslík), anýbrž (právě i tím zastavením/snížením příjmů dusitanů), k jeho postupnému snižování v krevního oběhu (/tj. k odbourávání methemo), kdy se methemoglobin "mění" zpět v hemoglobin (přenášejícího kyslík)... byť i na tom má podíl NaCl.
Dej si vyhledat, co je "chloridové číslo" (= doporučený poměr Cl- vůči NO2 ve vodě), které je pro kaprovité ryby doporučeno v hodnotě 8 až 10, pro lososovité (které jsou na dusitany mnohem citlivější) pak až dokonce 50.
Plus znovu připomínám:
- že vhodné je, pokud je chloridové číslo preventivně vyšší (tj. v koncetraci NaCl např. 10 až 50 mg/l)
- že v době teplotní krize je nejvhodnější použít metodu "lokálního solení" u "lokálního vzduchování" (ryby to do toho místa obojí přitáhne, tj. O2 i Cl-, tudíž pak pochopitelně těží z obojího),... nejlépe pak ještě v kombinaci s "ochlazováním vody" (vlivem nočního a brzo-ranního provzdušňování)
- že odpadní dusitany a dusičnany jsou rybami výhradně vylučovány jejich "druhým tělním koncem", tj. tím bližším k ocasní ploutvi ";-)... na rozdíl od amónia, kteréžto je vylučováno žábrami
- že většina ryb je ve stojatých vodách setrvale "přidušena", zvláště pak v horkých letních měsících, kdy se zhoršují parametry (= v důsledku toho, že značná část hemoglobinu je přeměněna na methemoglobin)
- a to nejdůležitější (co stále nechápeš) = že i pokud je ve vodě relativní dostatek kyslíku, tak se vlivem nedostatku chloridů + zvýšeného množství dusitanů = se přesto může stát to, že ryby se začnou dusit, jelikož transport kyslíku krevním řečištěm bude nedostatečný!!! = jejich následným jevům: dušení, apatii, ztrátě orientace a dokonce až k infarktu (na čemž se však vlivem nedostatečného vnitřního množství Cl- tak podílí i "z kostí vytěsněný draslík" = jelikož uvnitř ryb tím pádem [nedostatkem chloridů] dochází zákonitě i k "iontové nerovnováze",... pochopitelně)
No, snad jsem to pro tentokráte (pro tebe) napsal dost srozumitelně (neb i o chloridovém čísle jsem ti sem již také psal, stejně jako o tom "vylučování") = nicméně, neškodilo by, pokud by ses více dovzdělal ohledně anatomie ryb a fungování jejich organismu (neb pak by to vysvětlování bylo mnohem snazší,... nezlob se, ale je to tak)
= pokud to nepochopíš ani "na tentokrát", tak potom už fakt nevím, jak ti to vysvětlit
(neb lépe to už vysvětlit nedokážu)
L.
¨
PS: Mnohé ti mohl napovědět aj ten provedený experiment s kapříkem Bohoušem & spol. (teda, pokud by ses mu pouze hloupě nevysmíval, ale zamyslel se na tím, k čemu všemu během něj vlastně došlo)
NRST - Profil | Čt 30.8.2018 14:20:51
Hariwake >> Nechápu tu podmínku???? Jsou dva způsoby jak zajistit přežití organizmu při kyslíkové nedostatečnosti. Dodat dostatek kyslíku - v případě rozlohy o kterou se jednalo je to technicky nereálné. Podpořit vstřebávání toho mála co zbylo - přijde mi to logicky lepší a hlavně proveditelné. Jo a ten kdo ti nakukal že v rybníce nejsou dusíky problém nemá pravdu.
NRST - Profil | Čt 30.8.2018 13:40:11
Hariwake >> Jestli sem to pochopil správně, tak určitý poměr CL pomůže zabránit usazování dusíkatých látek v hemoglobinu, následkem čehož je tento schopen přijmout více kyslíku, což v situaci, kdy je ho ve vodě minimum výrazně zvýší šanci na přežití. Z tohoto důvodu může ryba vydržet větší deficit.
Je to logické a zřejmě i proveditelné. Nehledě na následky u ostatních obyvatel vody, i když ty budou zřejmě vzhledem k doporučené koncentraci minimální.
Je to logické a zřejmě i proveditelné. Nehledě na následky u ostatních obyvatel vody, i když ty budou zřejmě vzhledem k doporučené koncentraci minimální.
NLasskoun - Profil | St 29.8.2018 14:05:44
splávkař >> Byť mám sto chutí tě (jedno nebo dvouslovně) poslat do "černých děr" (jelikož ses stále neomluvil za své podlé jednání a chování), tak ti přesto odpovím.
Za "Á" je správně. ":-)
L.
PS: Věř, že pokud bych měl žábry, vyzkoušel by si to na sobě. ";-)
Za "Á" je správně. ":-)
L.
PS: Věř, že pokud bych měl žábry, vyzkoušel by si to na sobě. ";-)
NLasskoun - Profil | St 29.8.2018 13:56:36
Hariwake >> Ad: " Včera jsi ještě nevěděl o použití ozónu a UV lamp v chovu ryb nic a dnes už budeš poučovat"
"x-DDDD. ehm,... no, tvrdit o někom, kdo se téměř po celý život věnuje akvaristice, že "včera ještě nevěděl nic o použití ozónu a UV lamp v chovu ryb" je hodně odvážné tvrzení, snadno vyvratitelné (pokud najdu tu bednu s negativy, kde bude hned několik snímků, dokazujících, že UVC jsem používal již za totáče = kdy coby UV lampa se tehdy používaly vnitřky lamp z pouličního osvětlení [ale musel se z ní nejdříve odstranit vnější skleněný obal, který byl zevnitř opatřen vrstvou práškového luminoforu], ze kterých tehdy někteří mnozí šílenci podomácku vyráběli i "horská slunce" [co většinou již nejsou mezi námi, časem skonajíc na rakovinu kůže, jelikož nedbali na varování ohledně síly UVC])
Mmmch, první zařízení produkující O3 (byť jen naprosté minimum), jsem stavěl cca v 13 letech, na základě článku v Amatérském radiu "Cukřenka s dobrou náladou" (což byl ionizátor vzduchu = generátor záporných iontů = vysokonapěťový několika násobný kaskádový násobič síťového napětí, jenž byl vestavěn do klasické socialistické umělohmotné "sypací cukřenky" [tišták s elektronikou byl uvnitř těla cukřenky + v ústí "sypátka" pak byla velmi nabroušená šicí jehla, coby sršič iontů do okolí)
L.
"x-DDDD. ehm,... no, tvrdit o někom, kdo se téměř po celý život věnuje akvaristice, že "včera ještě nevěděl nic o použití ozónu a UV lamp v chovu ryb" je hodně odvážné tvrzení, snadno vyvratitelné (pokud najdu tu bednu s negativy, kde bude hned několik snímků, dokazujících, že UVC jsem používal již za totáče = kdy coby UV lampa se tehdy používaly vnitřky lamp z pouličního osvětlení [ale musel se z ní nejdříve odstranit vnější skleněný obal, který byl zevnitř opatřen vrstvou práškového luminoforu], ze kterých tehdy někteří mnozí šílenci podomácku vyráběli i "horská slunce" [co většinou již nejsou mezi námi, časem skonajíc na rakovinu kůže, jelikož nedbali na varování ohledně síly UVC])
Mmmch, první zařízení produkující O3 (byť jen naprosté minimum), jsem stavěl cca v 13 letech, na základě článku v Amatérském radiu "Cukřenka s dobrou náladou" (což byl ionizátor vzduchu = generátor záporných iontů = vysokonapěťový několika násobný kaskádový násobič síťového napětí, jenž byl vestavěn do klasické socialistické umělohmotné "sypací cukřenky" [tišták s elektronikou byl uvnitř těla cukřenky + v ústí "sypátka" pak byla velmi nabroušená šicí jehla, coby sršič iontů do okolí)
L.
Nskoroprofík - Profil | St 29.8.2018 6:08:45
Lasskoun >> No ty budeš taaak chytrej až z toho budeš úplně blbej...:-))))
NLasskoun - Profil | St 29.8.2018 5:49:13
Tom - Tuk >> Podívej, to je docela jednoduché. Neb pokud je ke mně někdo slušný, tak se mu pochopitelně dostane slušnosti i ode mne. Na druhou stranu mi absolutně nedělá žádný problém "hrubé pytle látati hrubými záplatami";-))
(+ pro nějaké to mírně ostřejší slovo také nejdu příliš daleko = jsem totiž zvyklý nazývat věci "pravým jménem")
Takže, když se mě dotyčný nesnaží hloupě zesměšňovat, tak jsem mu ochoten vysvětlit cokoliv, pokud tu kterou mnou popsanou věc plně nepochopil,..... áále, pokud se mi snaží nasadit "oslí hlavu" (navíc průhledným způsobem), tak potom mu zkrátka s tím "náběhem na ty jeho vidle" i trochu (do)pomůžu. Tedy přesně tak, jak se to včera událo "Hariwake-mu"
(tj. pünktlich dle oblíbeného židovského:... "Jakvykmi, takmykvy";-))
Víš, Tomino, mám totiž rád čisté hry (ve stylu Fair-Play") a bytostně nesnáším, pokud někdo začne překrucovat má slova (kupř. aby odvedl pozornost od své neznalosti), na to jsem přímo alergický (navíc, když se o to snaží na diskuzním foru, kde je přitom vše psáno, tudíž lehce prokazatelno, kdeže leží pravda = to pak "vřaštím čelo", vytahuju hore obočí a mohutně kroutím vočima = :roll: :roll: :roll: ). Anebo mě chytá amok, když mi (za mým chrbtem) někdo "hčije na záda, přesně doprostřed mezi lopatky". A že jsem si tohoto v životě už kolikrát užil, neb pominu-li, že mi za těch 26 let podnikání pod rukama prošlo téměř šest desítek zaměstnanců, tak jsem kdys velmi krátce šéfoval dílně s 86 ženskejma,... to byl teprv pocuc!!;-D... no, co ty dokázaly vymyslet, to bylo přímo k neuvěření!! To aby si člověk v této vedoucí funkci kvůli tomu pomalu vedl tzv. "krámovníček" (tj. takovej malej šéfovskej privátní kalendářík, v němž by evidoval "kdy to asi tak zhruba která baba má dostat" = to aby věděl, "kdy se nemá cenu s tou kterou o čemkoliv přít";-)))
(pozn: to šéfování "tlupy [neustále hormonálně rozkolísaných] amazonek" jsem i přes velmi vysoký práh asertivity vzdal po necelém tři čtvrtě roce [i přestože jsem vraj "coby šéf" byl u většiny velmi oblíben, teda, alespoň vedení to říkalo ";-]]]...... ale fakt skutečně nešlo!!... děs běs... dodnes se mi o tom stále ještě občas "po nocích zdá";-DD)
Jinak, sic rád diskutuji s lidmi, co jsou "na úrovni", tak na druhou stranu mi nedělá problém komunikovat téměř s kýmkoliv = v podstatě je mi jedno, jaké má kdo vzdělání (anžto pouze podle dosažených "titulů" nikdy nikoho nesoudím = přestože i to jím dosažené o čemsi svědčí, nezíská tím však automaticky kredit [neb "pitomců s titulem" jsem už za život poznal velmi mnoho), ale "škatulkuju" jen a pouze dle toho, jak to komu pálí, jak je šikovný, jak je vnímavý, jak na sobě dokáže (za)pracovat, jaký je na něj spolech, jak se chová k druhým, jaký má vztah k přírodě, atd., atd. Nicméně, pokud někdo nemá znalosti odpovídající jím dosaženého vzdělání (alespoň ty předpokládané základní, když už ne vyšší), tak okamžitě v mých očích většinou klesá hodně hluboko, téměř až ke dnu = např. pokud někdo proleze učňákem s maturitou a přitom neví, jak velký je "pravý úhel" (což je má velmi oblíbená "testovací otázka při příjmu nových pracovníků [kdy však většině těch mladých, co ním posílali z ÚP, nepomohlo ani nastavení ± 15° tolerance] :epray: :help: ) = takovýto podobný jedinec si u mě ani "neškrtne", poněvadž takové lidi jednoduše ze zásady nepřijímám, jelikož nemám proč (ti se, dle mého názoru, na tu kterou školu jejen nikdy neměli dostat, natož ji dokonce dostudovat, pokud ani nezvládají učivo ze ZŠ) = s těmi mám totiž bohatou zkušenost, že tací experti jsou ochotni se pak klidně přít např. o významu slov "státi proti větru" (= "ale vždyť já stojím proti větru, když mi fouká vítr do tváře"x-DDD). Též dám docela na to, jak který člověk zachází se svým rodným jazykem (přičemž dyslektiky, dysgrafiky, atd. toleruji / + opodstatněné vytváření "novotvarů" neodsuzuji, jelikož to sám s oblibou dělám];-), protože i právě to často svědčí o mnohém (např. o "inteligenci" dotyčného), zvláště pak v psané formě = tím pádem v různých diskuzích velmi často trpím jak "raněný zvíře", např. když někdo opakovaně kuwí češtinu používáním slov jako "vyplívá", "mílíš se" a dalšími podobnými skvosty :bhead: (panebože, za co?)
Navíc, jak jsem již napsal, oponování mi rozhodně nijak nevadí, ba dokonce ho vítám (tedy, pokud má alespoň trochu "hlavu a patu"), neb bez něj by v podstatě nebylo ani žádného "brainstormingu";-)
A jelikož můj dědeček byl tesař (specialista na krovy, pro změnu "Rakouzsko-Uherák německo polského původu";-D) tak se pro tentokráte rozloučím jeho oblíbeným rčením: "Auf einen groben Klotz gehört ein grober Keil"
(v překladu [přeneseně] zhruba asi takto: "Na drsný [velký/nejemný] kus dřeva [špalek/poleno] je zapotřebí [použít] drsného [humpoláckého] klínu" = neb "na ten velký klín pak i ten velký pařez slyší";-))
Brouu. Laškoun. ":-)
----------------
PS: Jj, pravda, byl jsem od malinka "tak trochu jiný", mnohem "jinější" než moji vrstevníci (tím pádem jsem si již v raných letech více rozuměl s dospěláky než s ostatními dětmi), ale měl jsem na(štěstí)² na rodiče i prarodiče, stejně tak i na zbytek velmi rozsáhlého bezvadného příbuzenstva (všichni velmi chytří a vzdělaní lidé, s neskutečně širokým rozhledem a mnohými životními zkušenostmi / navíc různých zajímavých profesí), kteří mě společně v těch mých všech "vědeckých a jiných zájmech" vždy podporovali a ještě více je dále rozvíjeli (stejně jako na základce jsem měl naprosto bombový učitelky matiky, chemie, fyziky, přírodopisu),... což byla asi největší životní deviza, které se mi v mládí mohlo dostat.
Dlužím jim všem za hodně. Dlužím jim za to, jakým dnes jsem. I za to, že mě nebaví sledovat žádný profesionální sport v TV nebo na stadionu, takže o fotbalu nebo hokeji si se mnou určitě nepokecáte. ";-) Ale amatérský sport mám jinak rád, když je prima parta lidí, užije se při něm leckdy hodně legrace ":-)
Uf, to jsem se zase "rozkecal. Sry ";-))
(+ pro nějaké to mírně ostřejší slovo také nejdu příliš daleko = jsem totiž zvyklý nazývat věci "pravým jménem")
Takže, když se mě dotyčný nesnaží hloupě zesměšňovat, tak jsem mu ochoten vysvětlit cokoliv, pokud tu kterou mnou popsanou věc plně nepochopil,..... áále, pokud se mi snaží nasadit "oslí hlavu" (navíc průhledným způsobem), tak potom mu zkrátka s tím "náběhem na ty jeho vidle" i trochu (do)pomůžu. Tedy přesně tak, jak se to včera událo "Hariwake-mu"
(tj. pünktlich dle oblíbeného židovského:... "Jakvykmi, takmykvy";-))
Víš, Tomino, mám totiž rád čisté hry (ve stylu Fair-Play") a bytostně nesnáším, pokud někdo začne překrucovat má slova (kupř. aby odvedl pozornost od své neznalosti), na to jsem přímo alergický (navíc, když se o to snaží na diskuzním foru, kde je přitom vše psáno, tudíž lehce prokazatelno, kdeže leží pravda = to pak "vřaštím čelo", vytahuju hore obočí a mohutně kroutím vočima = :roll: :roll: :roll: ). Anebo mě chytá amok, když mi (za mým chrbtem) někdo "hčije na záda, přesně doprostřed mezi lopatky". A že jsem si tohoto v životě už kolikrát užil, neb pominu-li, že mi za těch 26 let podnikání pod rukama prošlo téměř šest desítek zaměstnanců, tak jsem kdys velmi krátce šéfoval dílně s 86 ženskejma,... to byl teprv pocuc!!;-D... no, co ty dokázaly vymyslet, to bylo přímo k neuvěření!! To aby si člověk v této vedoucí funkci kvůli tomu pomalu vedl tzv. "krámovníček" (tj. takovej malej šéfovskej privátní kalendářík, v němž by evidoval "kdy to asi tak zhruba která baba má dostat" = to aby věděl, "kdy se nemá cenu s tou kterou o čemkoliv přít";-)))
(pozn: to šéfování "tlupy [neustále hormonálně rozkolísaných] amazonek" jsem i přes velmi vysoký práh asertivity vzdal po necelém tři čtvrtě roce [i přestože jsem vraj "coby šéf" byl u většiny velmi oblíben, teda, alespoň vedení to říkalo ";-]]]...... ale fakt skutečně nešlo!!... děs běs... dodnes se mi o tom stále ještě občas "po nocích zdá";-DD)
Jinak, sic rád diskutuji s lidmi, co jsou "na úrovni", tak na druhou stranu mi nedělá problém komunikovat téměř s kýmkoliv = v podstatě je mi jedno, jaké má kdo vzdělání (anžto pouze podle dosažených "titulů" nikdy nikoho nesoudím = přestože i to jím dosažené o čemsi svědčí, nezíská tím však automaticky kredit [neb "pitomců s titulem" jsem už za život poznal velmi mnoho), ale "škatulkuju" jen a pouze dle toho, jak to komu pálí, jak je šikovný, jak je vnímavý, jak na sobě dokáže (za)pracovat, jaký je na něj spolech, jak se chová k druhým, jaký má vztah k přírodě, atd., atd. Nicméně, pokud někdo nemá znalosti odpovídající jím dosaženého vzdělání (alespoň ty předpokládané základní, když už ne vyšší), tak okamžitě v mých očích většinou klesá hodně hluboko, téměř až ke dnu = např. pokud někdo proleze učňákem s maturitou a přitom neví, jak velký je "pravý úhel" (což je má velmi oblíbená "testovací otázka při příjmu nových pracovníků [kdy však většině těch mladých, co ním posílali z ÚP, nepomohlo ani nastavení ± 15° tolerance] :epray: :help: ) = takovýto podobný jedinec si u mě ani "neškrtne", poněvadž takové lidi jednoduše ze zásady nepřijímám, jelikož nemám proč (ti se, dle mého názoru, na tu kterou školu jejen nikdy neměli dostat, natož ji dokonce dostudovat, pokud ani nezvládají učivo ze ZŠ) = s těmi mám totiž bohatou zkušenost, že tací experti jsou ochotni se pak klidně přít např. o významu slov "státi proti větru" (= "ale vždyť já stojím proti větru, když mi fouká vítr do tváře"x-DDD). Též dám docela na to, jak který člověk zachází se svým rodným jazykem (přičemž dyslektiky, dysgrafiky, atd. toleruji / + opodstatněné vytváření "novotvarů" neodsuzuji, jelikož to sám s oblibou dělám];-), protože i právě to často svědčí o mnohém (např. o "inteligenci" dotyčného), zvláště pak v psané formě = tím pádem v různých diskuzích velmi často trpím jak "raněný zvíře", např. když někdo opakovaně kuwí češtinu používáním slov jako "vyplívá", "mílíš se" a dalšími podobnými skvosty :bhead: (panebože, za co?)
Navíc, jak jsem již napsal, oponování mi rozhodně nijak nevadí, ba dokonce ho vítám (tedy, pokud má alespoň trochu "hlavu a patu"), neb bez něj by v podstatě nebylo ani žádného "brainstormingu";-)
A jelikož můj dědeček byl tesař (specialista na krovy, pro změnu "Rakouzsko-Uherák německo polského původu";-D) tak se pro tentokráte rozloučím jeho oblíbeným rčením: "Auf einen groben Klotz gehört ein grober Keil"
(v překladu [přeneseně] zhruba asi takto: "Na drsný [velký/nejemný] kus dřeva [špalek/poleno] je zapotřebí [použít] drsného [humpoláckého] klínu" = neb "na ten velký klín pak i ten velký pařez slyší";-))
Brouu. Laškoun. ":-)
----------------
PS: Jj, pravda, byl jsem od malinka "tak trochu jiný", mnohem "jinější" než moji vrstevníci (tím pádem jsem si již v raných letech více rozuměl s dospěláky než s ostatními dětmi), ale měl jsem na(štěstí)² na rodiče i prarodiče, stejně tak i na zbytek velmi rozsáhlého bezvadného příbuzenstva (všichni velmi chytří a vzdělaní lidé, s neskutečně širokým rozhledem a mnohými životními zkušenostmi / navíc různých zajímavých profesí), kteří mě společně v těch mých všech "vědeckých a jiných zájmech" vždy podporovali a ještě více je dále rozvíjeli (stejně jako na základce jsem měl naprosto bombový učitelky matiky, chemie, fyziky, přírodopisu),... což byla asi největší životní deviza, které se mi v mládí mohlo dostat.
Dlužím jim všem za hodně. Dlužím jim za to, jakým dnes jsem. I za to, že mě nebaví sledovat žádný profesionální sport v TV nebo na stadionu, takže o fotbalu nebo hokeji si se mnou určitě nepokecáte. ";-) Ale amatérský sport mám jinak rád, když je prima parta lidí, užije se při něm leckdy hodně legrace ":-)
Uf, to jsem se zase "rozkecal. Sry ";-))
NLasskoun - Profil | Út 28.8.2018 20:12:11
Hariwake >> :shock: :shock: :shock:
Než tě rozcupuju na malilinkatý kousíčky (tím že tu všem vysvětlím, co by nastalo, pokud bys použil ozon v tom definovaném případě "8-), tak prosím:
- napiš, cos skutečně nového zjistil o fungování soli v RAS (o čem bych já už přitom předtím nepsal)
- jmenuj alespoň jeden můj přešlap
No co ty seš za ****** , fakt druhej splávkař.
To jsem netušil, že MRK je až takováhle líheň **** .... :shock:
L.
Než tě rozcupuju na malilinkatý kousíčky (tím že tu všem vysvětlím, co by nastalo, pokud bys použil ozon v tom definovaném případě "8-), tak prosím:
- napiš, cos skutečně nového zjistil o fungování soli v RAS (o čem bych já už přitom předtím nepsal)
- jmenuj alespoň jeden můj přešlap
No co ty seš za ****** , fakt druhej splávkař.
To jsem netušil, že MRK je až takováhle líheň **** .... :shock:
L.
NHariwake - Profil | Út 28.8.2018 17:31:21
Lasskoun >> Dnes mi kolega v práci povídal, že ta sůl při kyslíkovém deficitu je opravdu v pořádku. Ale ještě je potřeba přikoupit nějaký citron. Prej je dobré ryby před pečením posílit a pokapat citronem.
NLasskoun - Profil | Út 28.8.2018 14:22:04
Hariwake >> Pozor, zvykni si na to, že nikdy "nekličkuji", abych zakryl své pochybení ":-) Ani se nikdy "nechytám stébel" (pls, tento způsob komunikace přenechej raději "splávkařovi a spol."
OK: Ad " Ozon sterilizuje vodu. Tudíž nedochází k až tak velkému organickemu zatížení. Snižují se rozkladné procesy v odchovne "
Zní to sice hezky, ale jinak je docela nesmysl (nebál bych se říci "až blábol" [sry]). V případě, že se mnou nesouhlasíš, potom mi, prosím, vysvětli, co myslíš tím "Snižují se rozkladné procesy v odchovne ( recirkulací)" = pls, rozveď (dle tebe) čeho přesně se týkají / jakých složek konkrétně.
Dík.
L.
OK: Ad " Ozon sterilizuje vodu. Tudíž nedochází k až tak velkému organickemu zatížení. Snižují se rozkladné procesy v odchovne "
Zní to sice hezky, ale jinak je docela nesmysl (nebál bych se říci "až blábol" [sry]). V případě, že se mnou nesouhlasíš, potom mi, prosím, vysvětli, co myslíš tím "Snižují se rozkladné procesy v odchovne ( recirkulací)" = pls, rozveď (dle tebe) čeho přesně se týkají / jakých složek konkrétně.
Dík.
L.
Nhraji - Profil | Út 28.8.2018 13:32:46
Lasskoun >> nechci se přít s chemikem tvého formátu, ale nedávno jsem žraločí maso jedl, a bylo prudce poživatelné, a po čpavkovém aroma ani stopy.
NLasskoun - Profil | Út 28.8.2018 13:01:42
Hariwake >> Já také a nejen nastudované (pár jsem jich postavil, jak ozonizátorů i UV lamp, byť to z větší části bylo pro "mimovodní" aplikace). Ano, samozřejmě, že se při chovu ryb obě technologie používají a mají i větší vliv, než jsem zmínil (ale o líhních jsme se přece nebavili";-)
Pls, pokud tedy "máš nastudováno", popiš, prosím, jak ozon z vody odbourá dusitany. Rád se nechám poučit.
L.
PS: To Tvé tvrzení (v souvislosti s dusitany) mi totiž dosti připomíná jeden d(á/i)vný propagační prospekt od nejmenované dodnes fungující firmy na akvaristický ozonizátor čínské provenience, kde bylo napsáno, že" "ozon nejdřív rozloží odpadní bílkoviny na amoniak, ty potom (ten stejný ozon) na dusitany, které jsou (tím stejným ozonem) převedeny na zcela neškodný dusík, který vyprchá z vody"... "x-DDD
Pls, pokud tedy "máš nastudováno", popiš, prosím, jak ozon z vody odbourá dusitany. Rád se nechám poučit.
L.
PS: To Tvé tvrzení (v souvislosti s dusitany) mi totiž dosti připomíná jeden d(á/i)vný propagační prospekt od nejmenované dodnes fungující firmy na akvaristický ozonizátor čínské provenience, kde bylo napsáno, že" "ozon nejdřív rozloží odpadní bílkoviny na amoniak, ty potom (ten stejný ozon) na dusitany, které jsou (tím stejným ozonem) převedeny na zcela neškodný dusík, který vyprchá z vody"... "x-DDD
NHariwake - Profil | Út 28.8.2018 12:39:22
Lasskoun >> Ještě bych asi poslední věc. Použití ozónu v chovu ryb je běžnou věcí. Můžou být vybaveny čidlem, které řídí chod ozonizeru, tak aby nedošlo k popálení tkání ryb. Popřípadě následně otravě. Nebo existují meraky. Měří se vodivost vody. Zrovna u jednoho ozonizeru v recirkulací stojím. Kecám jsou tu tři. O ozónu a použití toho mám nastudované dost. UV lampy mají daleko větší význam než popisujes. Mají význam i při použití ozonizeru ale také při chovu ryb. Např líhně. Rasy jsou to poslední, co bych UV lampě připisoval.
NLasskoun - Profil | Út 28.8.2018 12:01:10
Hariwake >> NevyplÝvá = v tom citovaném případě se skutečně jednalo pouze o vliv dusitanů (pls, neplést "jablka s hruškami" = nastuduj si koloběh dusíků / "nebo tak nějak", jak jsi napsal ";-)))
Dále:
- zamysli se, jaký vliv by na ryby měla silná dávka O3 (= tím pádem by nebylo co řešit, anžto ryby by vlivem ozonu ve vodě pochcípaly [toxicita O3>N-NO2] = zjisti si též něco o souvisejících "redox parametrech" vody, nebo-li ORP)
- UVC se používá především na redukce fotosyntetizujících organismů (nejčastěji volně se vodě vznášejících řas)
- ano, vodu (nebo její část) sice můžeš vyměnit, ale co uděláš s krví ryb?... tu také vyměníš? (abys je okamžitě zbavil methemoglobinu?... a jak v tu chvíli zastavíš další nárůst dusitanů? [viz můj předchozí příspěvek Tobě])
- mmch, výměna vody v recirkulačním chovném zařízení není dost dobře proveditelná (z jasných důvodů = zamysli se proč / co všechno by to obnášelo)
- dusitany & chloridy se do těla ryb dostávají prostřednictvím stejný buněk = chloridových (kdy koncentrace jednoho ovlivňuje vstřebávání toho druhého / navzájem jsou schopny se "blokovat" = nejsou-li chloridové buňky na žábrách "blokovány" chloridy [nebo jinými podobnými ionty, např. Ca, apod], pak se jimi do těla vstřebávají dusitany a naopak = zvýšená koncentrace Cl- zabraňuje vstřebávání N-NO2 [pokud jsou v nižší koncentraci] = hledej "chloridové číslo")
- dusitany ryby z těla nevylučují, neb je metabolizují na dusičnany (které pak vylučují, ale už ne přes žábry = anýbrž tím druhým koncem";-) = asi sis to spletl s amoniakem ";-)
- metodu zvyšování Cl- lze použít právě při posloupně zvyšujícím se kyslíkovém deficitu (jdoucí ruku v ruce s rozkladnými procesy odčerpávající z vody kyslík [kteréžto procesy se sníženým množstvím kyslíku přecházejí na anaerobní]), jelikož ty ryby jsou většinou dlouhodobým zhoršováním parametrů vody, už takříkajíc "na hraně" (kdy potom už stačí docela málo, např. snížení atm. tlaku při bouřce) = viz to mé někdejší přirovnání k o. uhelnatému (jeho vliv na člověka (často nazývaný otravou/přestože o otravu se nejedná = také je to deficit kyslíku v krvi)
- kyslíkový deficit uvnitř těla ryb je především o tom, že ryby začnou být silně dezorientované + silně apatické (styl alá: "běžte dál, nechte mě tady zmrznout";-) = přičemž včasné dodání Cl- nejenže zablokuje další vstřebávání dusitanů [které se tak začnou odbourávat], ale jak se zdá, tak NaCl odbourávání dusitanů urychlí i jinak, dalším zatím nezveřejněným mechanismem + rybám pomáhá i jinak, především tím Na+ [odvážná to myšlenka, ale zatím to na ni ukazuje"];-)
Jj, to vzájemné provázání je mnohem složitější, než se na první pohled zdá (a to jsme do toho zatím ještě nezamíchali vliv teploty, který v tom dělá další "hokej";-)
L
PS: To "noční pojednání" (které jsem si přečetl už v noci, když mě probudil tlak v močáku ";-)) jsem raději v tu chvíli raději nekomentoval = říkal jsem si "že ráno moudřejší večera" (neb když jsi to psal, asi jsi byl "hodně unaven";-)
Dále:
- zamysli se, jaký vliv by na ryby měla silná dávka O3 (= tím pádem by nebylo co řešit, anžto ryby by vlivem ozonu ve vodě pochcípaly [toxicita O3>N-NO2] = zjisti si též něco o souvisejících "redox parametrech" vody, nebo-li ORP)
- UVC se používá především na redukce fotosyntetizujících organismů (nejčastěji volně se vodě vznášejících řas)
- ano, vodu (nebo její část) sice můžeš vyměnit, ale co uděláš s krví ryb?... tu také vyměníš? (abys je okamžitě zbavil methemoglobinu?... a jak v tu chvíli zastavíš další nárůst dusitanů? [viz můj předchozí příspěvek Tobě])
- mmch, výměna vody v recirkulačním chovném zařízení není dost dobře proveditelná (z jasných důvodů = zamysli se proč / co všechno by to obnášelo)
- dusitany & chloridy se do těla ryb dostávají prostřednictvím stejný buněk = chloridových (kdy koncentrace jednoho ovlivňuje vstřebávání toho druhého / navzájem jsou schopny se "blokovat" = nejsou-li chloridové buňky na žábrách "blokovány" chloridy [nebo jinými podobnými ionty, např. Ca, apod], pak se jimi do těla vstřebávají dusitany a naopak = zvýšená koncentrace Cl- zabraňuje vstřebávání N-NO2 [pokud jsou v nižší koncentraci] = hledej "chloridové číslo")
- dusitany ryby z těla nevylučují, neb je metabolizují na dusičnany (které pak vylučují, ale už ne přes žábry = anýbrž tím druhým koncem";-) = asi sis to spletl s amoniakem ";-)
- metodu zvyšování Cl- lze použít právě při posloupně zvyšujícím se kyslíkovém deficitu (jdoucí ruku v ruce s rozkladnými procesy odčerpávající z vody kyslík [kteréžto procesy se sníženým množstvím kyslíku přecházejí na anaerobní]), jelikož ty ryby jsou většinou dlouhodobým zhoršováním parametrů vody, už takříkajíc "na hraně" (kdy potom už stačí docela málo, např. snížení atm. tlaku při bouřce) = viz to mé někdejší přirovnání k o. uhelnatému (jeho vliv na člověka (často nazývaný otravou/přestože o otravu se nejedná = také je to deficit kyslíku v krvi)
- kyslíkový deficit uvnitř těla ryb je především o tom, že ryby začnou být silně dezorientované + silně apatické (styl alá: "běžte dál, nechte mě tady zmrznout";-) = přičemž včasné dodání Cl- nejenže zablokuje další vstřebávání dusitanů [které se tak začnou odbourávat], ale jak se zdá, tak NaCl odbourávání dusitanů urychlí i jinak, dalším zatím nezveřejněným mechanismem + rybám pomáhá i jinak, především tím Na+ [odvážná to myšlenka, ale zatím to na ni ukazuje"];-)
Jj, to vzájemné provázání je mnohem složitější, než se na první pohled zdá (a to jsme do toho zatím ještě nezamíchali vliv teploty, který v tom dělá další "hokej";-)
L
PS: To "noční pojednání" (které jsem si přečetl už v noci, když mě probudil tlak v močáku ";-)) jsem raději v tu chvíli raději nekomentoval = říkal jsem si "že ráno moudřejší večera" (neb když jsi to psal, asi jsi byl "hodně unaven";-)
NHariwake - Profil | Út 28.8.2018 6:08:49
Lasskoun >> Již jsem psal, že sůl se používá v recirkulacích zařízení. Jistě je možné jak popisujes i odbourávání dusitanů z vody. Ale z diplomové práce na kterou níže odkazujes v zhledem k procesům v těle ryby vyplívá že se jedná o otravu amoniakem, kdy dochází k autointoxikaci. Ryba vzhledem k tomu, že je prostředí nasyceno nedokáže amoniak z těla vyloučit. Jistě nejúčinnější řešení je výměna vody. Nepopírám tvoji teorii. Ale při kyslíkovém deficitu se v těle ryby neodehrává níže popsány proces. Tudíž otrava amoniakem a kyslíkový deficit jsou dvě odlišné věci. A už vůbec proces solení neni roveditelny v rybníce. Věci, které si můžeš dovolit v recirkulcnin zařízení ( koupele ryb, výměna vody, použití filtru, UV lamp, ozonizeru atd.). Jsou v rybníce neproveditelné. Tudíž použití soli není možné ani teoreticky a už vůbec ne při kyslíkovém deficitu. Kdy je ve vodě dejme tomu ještě alespoň 0.5 mg.l kyslíku a ryba nouzove dýchá. To je můj názor.
NLasskoun - Profil | Po 27.8.2018 20:24:49
Hariwake - 25.8.2018 18:35:27 >> Hariwake si to sice už asi nepřečte, když se s námi již rozloučil (poté, co si udělal nesprávný závěr), nicméně, někomu jinému by, ta má odpověď na jeho dotaz, přece jenom "možná mohla otevřít oči".
Ad: "Kdyby se dal zajistit přísun kyslíku do vody, který je potřebný při udávané metodě, tak věřím že solení by bylo zbytečné."
- dovolím si nesouhlasit, např. zrovna na tom příkladu uvedeném v Lasskoun - 15.8.2018 0:05:36 >> , kde najdeš i odkaz na citovanou disertačku (a byť je z recirkulace, krásně dokumentuje, co a jak se tam dělo, stejně jako děje v přírodě)
- teplota vody byla ideální (11,3° C), kyslíku ve vodě byl dostatek (v odtokový žlabech bylo nasycení kyslíkem více než 70%), přesto se jim tam vlivem i jen mírně zvýšené koncentrace dusitanů "začaly dusit" ryby. A to dokonce, přestože obsah chloridů ve vodě byl "na úrovni 5,95 mg.l-1"
Takže co z toho plyne:
- přidávat kyslík by v tu chvíli nijak nepomohlo, neb kyslíku bylo ve vodě víc jak dostatečné množství (= bohužel, ryby měly hodně hemoglobinu v krvi přeměněn v methemoglobin = opakuji: tím pádem ani okamžité zvýšení kyslíku ve vodě by jim transport kyslíku v těle nijak nevylepšilo)
- a stejně tak, jako v tomto chovu selhal filtr (kdy aplikovaná antibiotika narušila činnost nitrifikačních bakterií = zvýšilo se tím pádem množství dusitanů ve vodě, a byť to nebylo o moc [0,650 mg.l-1], tak to stačilo k nastartování průseru), tak stejně ani v přírodní vodě se nedá zastavit neustálá produkce dusitanů (= meziproduktu rozkladného cyklu) a už vůbec ne okamžitě = jediné, co by možná malinko pomohlo, by bylo razantní snížení teploty vody až k nule (čímž by se zpomalil rozkladný proces = dusitanů by sice neubylo, ale alespoň by jich již tolik nepřibývalo = což by však přesto nevyřešilo situaci)
- jediné, co se v tom chovném zařízení dalo v tu chvíli dělat, bylo do vody nasypat hromadu NaCl, ráno posbírat uhynulé kusy + u živých provést rozbor na zbytkový methemoglobin, kterého však i přes navýšenou koncentraci chloridů na 100 mg.l-1 bylo ještě druhý den v krvi "kolem 25 % celkového obsahu hemoglobinu"
To je zkrátka rovnice, která je dost jasná,... přičemž jediné, co v tu chvíli bylo možno dělat (logicky), je rybám okamžitě dodat chlorid, aby co nejrychleji začal proces odbourání methemoglobinu (= aby se začal přeměňovat zpět na hemoglobin)... i bez ohledu, co zde dokola omílají zdejší oponenti, kteří "nevidí dál než za roh"
Dovolím si proto zopakovat mou dnešní otázku (na kterou by mohli znát odpověď ti, kteří si přečetli některá fakta, zde uveden (i včerejší experiment k tomu hodně napověděl):
CO je dalšími příčinami "udušení" ryby při nedostatku kyslíku (ve stojatých zabahněných vodách) = CO je tou skutečnou (z toho vyplývající) následnou příčinou, že ryba uhyne?;-)
Ahoj po "Příbězích obyčejného šílenství" (kteréžto velmi povedené dílo zrovna startuje na ČT-Art [doporučuji, viděl jsem to kdys "na živo" a bylo to dosti povedené]:-)
L.
PS: Výše popsané během víkendu nastalo v "neprosolené části Kristusárny", ale o tom až "po díívadle"
Ad: "Kdyby se dal zajistit přísun kyslíku do vody, který je potřebný při udávané metodě, tak věřím že solení by bylo zbytečné."
- dovolím si nesouhlasit, např. zrovna na tom příkladu uvedeném v Lasskoun - 15.8.2018 0:05:36 >> , kde najdeš i odkaz na citovanou disertačku (a byť je z recirkulace, krásně dokumentuje, co a jak se tam dělo, stejně jako děje v přírodě)
- teplota vody byla ideální (11,3° C), kyslíku ve vodě byl dostatek (v odtokový žlabech bylo nasycení kyslíkem více než 70%), přesto se jim tam vlivem i jen mírně zvýšené koncentrace dusitanů "začaly dusit" ryby. A to dokonce, přestože obsah chloridů ve vodě byl "na úrovni 5,95 mg.l-1"
Takže co z toho plyne:
- přidávat kyslík by v tu chvíli nijak nepomohlo, neb kyslíku bylo ve vodě víc jak dostatečné množství (= bohužel, ryby měly hodně hemoglobinu v krvi přeměněn v methemoglobin = opakuji: tím pádem ani okamžité zvýšení kyslíku ve vodě by jim transport kyslíku v těle nijak nevylepšilo)
- a stejně tak, jako v tomto chovu selhal filtr (kdy aplikovaná antibiotika narušila činnost nitrifikačních bakterií = zvýšilo se tím pádem množství dusitanů ve vodě, a byť to nebylo o moc [0,650 mg.l-1], tak to stačilo k nastartování průseru), tak stejně ani v přírodní vodě se nedá zastavit neustálá produkce dusitanů (= meziproduktu rozkladného cyklu) a už vůbec ne okamžitě = jediné, co by možná malinko pomohlo, by bylo razantní snížení teploty vody až k nule (čímž by se zpomalil rozkladný proces = dusitanů by sice neubylo, ale alespoň by jich již tolik nepřibývalo = což by však přesto nevyřešilo situaci)
- jediné, co se v tom chovném zařízení dalo v tu chvíli dělat, bylo do vody nasypat hromadu NaCl, ráno posbírat uhynulé kusy + u živých provést rozbor na zbytkový methemoglobin, kterého však i přes navýšenou koncentraci chloridů na 100 mg.l-1 bylo ještě druhý den v krvi "kolem 25 % celkového obsahu hemoglobinu"
To je zkrátka rovnice, která je dost jasná,... přičemž jediné, co v tu chvíli bylo možno dělat (logicky), je rybám okamžitě dodat chlorid, aby co nejrychleji začal proces odbourání methemoglobinu (= aby se začal přeměňovat zpět na hemoglobin)... i bez ohledu, co zde dokola omílají zdejší oponenti, kteří "nevidí dál než za roh"
Dovolím si proto zopakovat mou dnešní otázku (na kterou by mohli znát odpověď ti, kteří si přečetli některá fakta, zde uveden (i včerejší experiment k tomu hodně napověděl):
CO je dalšími příčinami "udušení" ryby při nedostatku kyslíku (ve stojatých zabahněných vodách) = CO je tou skutečnou (z toho vyplývající) následnou příčinou, že ryba uhyne?;-)
Ahoj po "Příbězích obyčejného šílenství" (kteréžto velmi povedené dílo zrovna startuje na ČT-Art [doporučuji, viděl jsem to kdys "na živo" a bylo to dosti povedené]:-)
L.
PS: Výše popsané během víkendu nastalo v "neprosolené části Kristusárny", ale o tom až "po díívadle"
Nšeptal - Profil | Po 27.8.2018 20:23:54
Lasskoun >> Add Nesyt kontra další lokality. Čekal jsem to taky. Klima je prevít. Ale tady se upalují čaroddějnice na základě toho, co se mihlo v médiích z pera novinářů, co kolikrát neví, jaké "i" se píše "v prdeli".
NTom - Tuk - Profil | Po 27.8.2018 16:18:53
Lasskoun >>
Ahoj. Hovno mě je do Tebe a kdo jsem abych Tě jakkoli hodnotil (narozdíl od jiných, které jsem ohodnotil bez MRKnutí) ale Ty jseš hodně dobrej týpek! Držím Ti palec a šoupu nohama před Tvým vystupováním, zjevnými znalostmi a hlavně nadšením. A ještě stíháš být celkem na výši a vtipnej. Od Netipy se tu na MRKu takových střihounů moc nevyskytlo. Jdi do nich tygře, hlavanehlava! =)
T.
Nic proti nikomu kdož Ti oponují, aby bylo všem jasno a zase jsem nedostal nesmyslnou čočkovou...
Ahoj. Hovno mě je do Tebe a kdo jsem abych Tě jakkoli hodnotil (narozdíl od jiných, které jsem ohodnotil bez MRKnutí) ale Ty jseš hodně dobrej týpek! Držím Ti palec a šoupu nohama před Tvým vystupováním, zjevnými znalostmi a hlavně nadšením. A ještě stíháš být celkem na výši a vtipnej. Od Netipy se tu na MRKu takových střihounů moc nevyskytlo. Jdi do nich tygře, hlavanehlava! =)
T.
Nic proti nikomu kdož Ti oponují, aby bylo všem jasno a zase jsem nedostal nesmyslnou čočkovou...
Nkakr - Profil | Po 27.8.2018 16:06:19
Hariwake >>
S kreténem ,který si nepamatuje kdo co napsal je diskuze marná. Jen jsem si dovolil reagovat na tvé lži, nic jiného za tím nehledej.
S kreténem ,který si nepamatuje kdo co napsal je diskuze marná. Jen jsem si dovolil reagovat na tvé lži, nic jiného za tím nehledej.
Nhraji - Profil | Po 27.8.2018 15:29:05
Hariwake >> jen krátká faktická poznámka. Když chceš po jiných, aby respektovali nějaká pravidla diskuze, měl bys je respektovat také. Takže nemusíš souhlasit s názorem kakra, ale to není důvod jej oslovovat dědku a okřikovat jej. Má stejné právo sem psát jako ty a kdokoliv jiný.
Nšeptal - Profil | Po 27.8.2018 14:37:00
zdevac >> Rostliny snesou o dost víc, než ryby. A co se vodních plžů týká, vyhubil jsem je opakovaně, i když jsem nechtěl. Okružáci to nebyli. Je taky možný, že co druh, to jiná vnímavost. Já taky nemůžu bez následků sbaštit to, co šimpanz, nebo kolega od vedle z kanclu. :-)
Nšeptal - Profil | Po 27.8.2018 11:03:27
Lasskoun >> K tomu solení vody - coby akvarista, co se občas potýká se zdravotním stavem ryb, můžu svědomitě prohlásit, že i na poměrně malé zasolení vody reagují dobře (odcházejí na věčnost) vnější cizopasníci. Hned za nima jdou do kopru plži. Ryby v téhle fázi reagují zvýšením aktivity, jako by se jim to zamlouvalo. Aby to s nima zamávalo, musí se pak dosolit poněkud víc. A zahubit rostliny, to chce ještě hrst přidat. Ale - plži jsou na to hodně citliví. Přes vodního šneka padne špetka soli a už to nerozchodí. Takže, nasypat do rybníka valník soli, to může být slušný ekoholokaust. Nic než ryby a blatouchy po tom asi nezůstanou.
NLasskoun - Profil | Po 27.8.2018 3:25:44
R.P. >> Tak nakonec jsem "jakouž takouž" metodiku přeci jenom vymyslel ":-)
Poté, co jsem si včera večer na jedné oukleji a perlínkovi vyzkoušel, že ani razantně zvýšená salinita vody jim výrazně nevadí (ryby 5 hodin zkušebně strávily v pouze mírně provzdušňované vodě s koncentrací 2,5 g/l NaCl a v pohodě to přežily, viz "PS") jsem se rozhodl pokus zopakovat bez provzdušňování.
Provedeno takto:
(postupně zapisováno)
9:30 - v domácím akvárku (1450 litrů - "Little Lake", docela slušně "přerybníno",dále již jen "LL") vypnuta filtrace vody (tím pádem pozastaven i přísun vzduchu, stejný princip jako ve firemním akvárku, viz předchozí příspěvky,... stejně tak je odstavena i termoregulace, nacházející se na zpátečce filtru) + dovnitř vloženo akvaristické 300W topítko s termostatem nastaveným na 28° C (nárůst teploty kontrolován pomocí termo-čidla s rozlišením 0,1°C [Papouch - TM - RS232], v 10 vteřinovém intervalu naměřené hodnoty logovány do PC)
- během následných 5-ti hodin byla voda pomocí odchytové síťky několikrát "ručně" promíchána v celém objemu (nepravidelně, zhruba vždy cca po půl hodině, vždy když jsem si na to vzpomněl ";-)
(edit/pozn: ke stejnému promíchávání vody v "LL" docházelo po celý zbytek experimentu, tj. přibližně každou půlhodinu)
14:30 - část vody (25 litrů) přepuštěna hadicí do menšího 30-ti litrového akvárka
- v něm pomocí obyč. kuchyňské soli zvýšena salinita na 3000 mg/l (předchozí koncentrace chloridů neměřena, ale předpokládám, že pokud tam nějaké Cl- byly, tak naprosté minimum = voda v "LL" je totiž běžná pitná voda z vodovodního řádu, pouze upravená reversní osmózou [75GPD], přičemž předminulý víkend byla vyměněna cca jedna třetina objemu vody "LL")
14:45 - z "LL" odloveny 3 rozpoznatelné rybky = kapřík 12 cm (zvaný Bohouš) + perlínek 9 cm (Žižka = přes levé očičko má tmavý proužek, poté co koncem jara naskočil na velký háček, který mu při záseku projel tlamkou skrz patro až do oka) + jedna z ouklejí 5 cm (beze jména = zkrátka jedna z davu)
>>> jejich přemístění do malého akvára se zvýšenou salinitou, kde byla stejná teplota (28° C) udržována pomocí 75W topítka, průběžně kontrolováno digitálním teploměrem, rovněž s přesností na jedno desetinné místo (TM902C)
15:45 - cca po 1 hodině "v moři" = přestože (oproti zbytku ponechaném v "LL") tyto 3 rybky jsou ve slané vodě mnohem aktivnější (podobně jako u minulého pokusu), mají znatelně pomalejší pochyb skřelí (a to i přestože v tomto 30-ti litrovém akvárku nejsou vůbec žádné rostliny, které by jim dodávaly kyslík [krom ryb a vody v něm není vůbec nic]) = jenom tu a tam (v rozmezí cca 3 až 8 minut) si "loknou vzduchu z nad hladiny" = tzn. jeden lok a zase ihned zpátky pod hladinu a plavat,.... zajímavé však je, že to dělají téměř synchronně = v téměř stejný okamžik těsně po sobě (jako kdyby nějaká z nich zavelela a ostatní ji následovaly = p-p-p = přitom pořadí "nádechu" je náhodné [= "vedoucí" není pevně ustanoven], ale ještě to dodatečně zkusím vyhodnotit z videa, která z nich si nejčastěji lokala první)
16:15 - v "LL": první ryby již také začínají "troubit", ostatní se drží u hladiny (i přestože mají v celém prostoru dost rostlin, které jim díky zapnutému světlu dodávají vzduch + obsah "LL" je pravidelně promícháván [viz edit výše])
16:45 - (celkem po dvou hodinách "v moři") = výměna vody v malém akváru = slaná voda vč. ryb vylita do zašpuntovaného dřezu + nahrazena cca 10 litry vody z "LL" + rybky navráceny do této vody = následuje tak 30 minut "průplachu" v neslané vodě, během čehož však ryby přestaly "lokat vzduch" z nad hladiny
17:22 - tito 3 "solnonauti" (bez vody) vráceni do "LL" (kde však už téměř polovina rybí osádky lapá po vzduchu)
- ukazuje se, že označení oukleje (kvůli identifikaci v hejnu = oboustranná tečka lihovou fixou na ocasní ploutvi) bylo naprosto zbytečné = je to totiž jediná ouklej, která není u hladiny, společně s Bohoušem a Žižkou brázdí vody "LL" a hledají u dna nějaké to žrádlo (přičemž u Bohouše je to silný nezvyk, neb ten se za potravou vydává většinou až v noci [kdy se připojuje ke skupince pěti KO], před den je ho vidět málo, většinou odpočívá schován za "pařízkem" a většinou ho odtamtud přes den nevyláká ani krmení, je totiž docela plachej = to jeho odlovení ve 14:45 byl docela boj ":-D = nemít dvě velký síťky, asi by se to nepovedlo)
19:30 - po dalších cca dvou hodinách po "zpětnavrácení" jsou tito "tři mušketýři" stále aktivní (+ ani u nich není pozorován zrychlenější pohyb skřelí), ale u hladiny jsou už všechny ostatní ryby (již vč. karasů - KO), přičemž někteří perlínci (2) a většina ouklejí (cca 9) se už začíná pokládat na bok
19:32 = přerušení experimentu = zapnuta filtrace (oběh vody přes chlazení teplota nastavena na původních "denních 23° C") + navíc zapnuto i přídavné vzduchování (dvoj-mebránové + dvě ponořené provzdušňovací lišty)
21:50 - směji se výroku usera s nickem "hraji", konkrétně tomu jeho: "Číst celou diskuzi nebudu, nic bych tím nezískal, těžko tu může padnou nějaké zajímavé tvrzení nebo zjištění a číst vykopírovaná moudra nebudu, na to nemám čas."... = tomu diskutujícímu s nickem "Mrknato", co "hraji-ho" v jiné diskuzi před pár dny několikrát po sobě nazval "klaunem" ( https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=12789&page=2 ) pomalu, ale jistě, začínám dávat za pravdu";-))).... = to je totiž naprosto stejný přístup jako, jako když někdo na ČSFD do komentáře k dajakého filmu napíše: "začátek nic moc, byla hrozná srč*ka, po 10 minutách jsem to vypnul" + z fleku dá filmu označení "odpad" (přestože ho nedokoukal) ..... = > takže vzkaz pro "hraji-ho":... Fakt, "hraji" uděláš mi neskonalou radost, pokud si opravdu nebudeš číst, co se zde probírá (ani si zpětně pročítat, co zde již bylo probráno) = neb potom se tak zákonitě ani nebudeš zapojovat do diskuze... prudičů tu totiž máme dost i bez tebe "8-)
23:25 - krom jedné oukleje "z davu" (R.I.P), se zdá, že všechny ostatní ryby to přežily bez úhony = vypadá to, že už se všechny stabilizovaly, přestože teplota ještě nespadla na 23° C (momentální je 24,7° C)
23:00 - dostávají živé krmení (naloveno včera večer na "Nudli") a další mňamky (několik drobnějších žížal ze zahrádky), dnes si je plně zasloužily ":-)
02:45 - "Velká Trojka" je stále "Very Happy" = ve srovnání s ostatními jsou pořád (ještě) nejčilejšími rybami v "LL":-),... byť Žižka i ta testovací ouklej se již připojily do svého hejna, jsou i rámci skupiny na první pohled z dálky rozpoznatelné ... Bohouš však tentokráte "zhluboka" (/ode dna) kašle na karasy a "nasoleně" si hraje na "solitéra";-D
Přestože během pokusu nebyly měřeny koncentrace rozpuštěného O2 ani koncentace NO2- ve vodě ani dalších produktů rozkladů (které tam určitě nějaké byly, neb jsem již několik dní ze dna hadičkou neodsál "rybí bobky"), tak nějaké závěry se z toho přesto určitě vyvodit dají,... např. aj to, že "ovlivnění chuťových receptorů (reagujících na slanost) s aktivitou ryb (tj. po jejich návratu do LL) nejspíše neměly už nic společného, jelikož všechny 3 testovací ryby ještě po velmi dlouhou dobu zůstaly nezvykle aktivní i ve vodě bez zvýšené úrovně chloridů, jejíž parametry tou dobou už navíc byly pro ostatní ryby značně nebezpečné (život ohrožující)".
Nevím jak vy, ale já jsem spokojen. Dostal jsem mnohem víc výsledků, než jsem očekával.":-)
Těším se, až časem budu mít příslušné měřáky (testery) a experiment znovu zopakuji, ale již tak, jak se má.
Nějaké připomínky?:-)
Brouu. Laškoun
--------------------
PS: Mimo jiné, ukazuje se, že ryby opravdu bez velkých obtíží snášejí i vyšší koncentraci NaCl (viz Lasskoun - 20.8.2018 0:58:37 >> 4.2.4. VODNÍ ORGANIZMY, kde je citováno:... "ryby vykazují vyšší míru tolerance a LC50 je pro ně představována rozmezím 7500 – 21500 mg L-1 (Evans & Frick 2001)"
Poté, co jsem si včera večer na jedné oukleji a perlínkovi vyzkoušel, že ani razantně zvýšená salinita vody jim výrazně nevadí (ryby 5 hodin zkušebně strávily v pouze mírně provzdušňované vodě s koncentrací 2,5 g/l NaCl a v pohodě to přežily, viz "PS") jsem se rozhodl pokus zopakovat bez provzdušňování.
Provedeno takto:
(postupně zapisováno)
9:30 - v domácím akvárku (1450 litrů - "Little Lake", docela slušně "přerybníno",dále již jen "LL") vypnuta filtrace vody (tím pádem pozastaven i přísun vzduchu, stejný princip jako ve firemním akvárku, viz předchozí příspěvky,... stejně tak je odstavena i termoregulace, nacházející se na zpátečce filtru) + dovnitř vloženo akvaristické 300W topítko s termostatem nastaveným na 28° C (nárůst teploty kontrolován pomocí termo-čidla s rozlišením 0,1°C [Papouch - TM - RS232], v 10 vteřinovém intervalu naměřené hodnoty logovány do PC)
- během následných 5-ti hodin byla voda pomocí odchytové síťky několikrát "ručně" promíchána v celém objemu (nepravidelně, zhruba vždy cca po půl hodině, vždy když jsem si na to vzpomněl ";-)
(edit/pozn: ke stejnému promíchávání vody v "LL" docházelo po celý zbytek experimentu, tj. přibližně každou půlhodinu)
14:30 - část vody (25 litrů) přepuštěna hadicí do menšího 30-ti litrového akvárka
- v něm pomocí obyč. kuchyňské soli zvýšena salinita na 3000 mg/l (předchozí koncentrace chloridů neměřena, ale předpokládám, že pokud tam nějaké Cl- byly, tak naprosté minimum = voda v "LL" je totiž běžná pitná voda z vodovodního řádu, pouze upravená reversní osmózou [75GPD], přičemž předminulý víkend byla vyměněna cca jedna třetina objemu vody "LL")
14:45 - z "LL" odloveny 3 rozpoznatelné rybky = kapřík 12 cm (zvaný Bohouš) + perlínek 9 cm (Žižka = přes levé očičko má tmavý proužek, poté co koncem jara naskočil na velký háček, který mu při záseku projel tlamkou skrz patro až do oka) + jedna z ouklejí 5 cm (beze jména = zkrátka jedna z davu)
>>> jejich přemístění do malého akvára se zvýšenou salinitou, kde byla stejná teplota (28° C) udržována pomocí 75W topítka, průběžně kontrolováno digitálním teploměrem, rovněž s přesností na jedno desetinné místo (TM902C)
15:45 - cca po 1 hodině "v moři" = přestože (oproti zbytku ponechaném v "LL") tyto 3 rybky jsou ve slané vodě mnohem aktivnější (podobně jako u minulého pokusu), mají znatelně pomalejší pochyb skřelí (a to i přestože v tomto 30-ti litrovém akvárku nejsou vůbec žádné rostliny, které by jim dodávaly kyslík [krom ryb a vody v něm není vůbec nic]) = jenom tu a tam (v rozmezí cca 3 až 8 minut) si "loknou vzduchu z nad hladiny" = tzn. jeden lok a zase ihned zpátky pod hladinu a plavat,.... zajímavé však je, že to dělají téměř synchronně = v téměř stejný okamžik těsně po sobě (jako kdyby nějaká z nich zavelela a ostatní ji následovaly = p-p-p = přitom pořadí "nádechu" je náhodné [= "vedoucí" není pevně ustanoven], ale ještě to dodatečně zkusím vyhodnotit z videa, která z nich si nejčastěji lokala první)
16:15 - v "LL": první ryby již také začínají "troubit", ostatní se drží u hladiny (i přestože mají v celém prostoru dost rostlin, které jim díky zapnutému světlu dodávají vzduch + obsah "LL" je pravidelně promícháván [viz edit výše])
16:45 - (celkem po dvou hodinách "v moři") = výměna vody v malém akváru = slaná voda vč. ryb vylita do zašpuntovaného dřezu + nahrazena cca 10 litry vody z "LL" + rybky navráceny do této vody = následuje tak 30 minut "průplachu" v neslané vodě, během čehož však ryby přestaly "lokat vzduch" z nad hladiny
17:22 - tito 3 "solnonauti" (bez vody) vráceni do "LL" (kde však už téměř polovina rybí osádky lapá po vzduchu)
- ukazuje se, že označení oukleje (kvůli identifikaci v hejnu = oboustranná tečka lihovou fixou na ocasní ploutvi) bylo naprosto zbytečné = je to totiž jediná ouklej, která není u hladiny, společně s Bohoušem a Žižkou brázdí vody "LL" a hledají u dna nějaké to žrádlo (přičemž u Bohouše je to silný nezvyk, neb ten se za potravou vydává většinou až v noci [kdy se připojuje ke skupince pěti KO], před den je ho vidět málo, většinou odpočívá schován za "pařízkem" a většinou ho odtamtud přes den nevyláká ani krmení, je totiž docela plachej = to jeho odlovení ve 14:45 byl docela boj ":-D = nemít dvě velký síťky, asi by se to nepovedlo)
19:30 - po dalších cca dvou hodinách po "zpětnavrácení" jsou tito "tři mušketýři" stále aktivní (+ ani u nich není pozorován zrychlenější pohyb skřelí), ale u hladiny jsou už všechny ostatní ryby (již vč. karasů - KO), přičemž někteří perlínci (2) a většina ouklejí (cca 9) se už začíná pokládat na bok
19:32 = přerušení experimentu = zapnuta filtrace (oběh vody přes chlazení teplota nastavena na původních "denních 23° C") + navíc zapnuto i přídavné vzduchování (dvoj-mebránové + dvě ponořené provzdušňovací lišty)
21:50 - směji se výroku usera s nickem "hraji", konkrétně tomu jeho: "Číst celou diskuzi nebudu, nic bych tím nezískal, těžko tu může padnou nějaké zajímavé tvrzení nebo zjištění a číst vykopírovaná moudra nebudu, na to nemám čas."... = tomu diskutujícímu s nickem "Mrknato", co "hraji-ho" v jiné diskuzi před pár dny několikrát po sobě nazval "klaunem" ( https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=12789&page=2 ) pomalu, ale jistě, začínám dávat za pravdu";-))).... = to je totiž naprosto stejný přístup jako, jako když někdo na ČSFD do komentáře k dajakého filmu napíše: "začátek nic moc, byla hrozná srč*ka, po 10 minutách jsem to vypnul" + z fleku dá filmu označení "odpad" (přestože ho nedokoukal) ..... = > takže vzkaz pro "hraji-ho":... Fakt, "hraji" uděláš mi neskonalou radost, pokud si opravdu nebudeš číst, co se zde probírá (ani si zpětně pročítat, co zde již bylo probráno) = neb potom se tak zákonitě ani nebudeš zapojovat do diskuze... prudičů tu totiž máme dost i bez tebe "8-)
23:25 - krom jedné oukleje "z davu" (R.I.P), se zdá, že všechny ostatní ryby to přežily bez úhony = vypadá to, že už se všechny stabilizovaly, přestože teplota ještě nespadla na 23° C (momentální je 24,7° C)
23:00 - dostávají živé krmení (naloveno včera večer na "Nudli") a další mňamky (několik drobnějších žížal ze zahrádky), dnes si je plně zasloužily ":-)
02:45 - "Velká Trojka" je stále "Very Happy" = ve srovnání s ostatními jsou pořád (ještě) nejčilejšími rybami v "LL":-),... byť Žižka i ta testovací ouklej se již připojily do svého hejna, jsou i rámci skupiny na první pohled z dálky rozpoznatelné ... Bohouš však tentokráte "zhluboka" (/ode dna) kašle na karasy a "nasoleně" si hraje na "solitéra";-D
Přestože během pokusu nebyly měřeny koncentrace rozpuštěného O2 ani koncentace NO2- ve vodě ani dalších produktů rozkladů (které tam určitě nějaké byly, neb jsem již několik dní ze dna hadičkou neodsál "rybí bobky"), tak nějaké závěry se z toho přesto určitě vyvodit dají,... např. aj to, že "ovlivnění chuťových receptorů (reagujících na slanost) s aktivitou ryb (tj. po jejich návratu do LL) nejspíše neměly už nic společného, jelikož všechny 3 testovací ryby ještě po velmi dlouhou dobu zůstaly nezvykle aktivní i ve vodě bez zvýšené úrovně chloridů, jejíž parametry tou dobou už navíc byly pro ostatní ryby značně nebezpečné (život ohrožující)".
Nevím jak vy, ale já jsem spokojen. Dostal jsem mnohem víc výsledků, než jsem očekával.":-)
Těším se, až časem budu mít příslušné měřáky (testery) a experiment znovu zopakuji, ale již tak, jak se má.
Nějaké připomínky?:-)
Brouu. Laškoun
--------------------
PS: Mimo jiné, ukazuje se, že ryby opravdu bez velkých obtíží snášejí i vyšší koncentraci NaCl (viz Lasskoun - 20.8.2018 0:58:37 >> 4.2.4. VODNÍ ORGANIZMY, kde je citováno:... "ryby vykazují vyšší míru tolerance a LC50 je pro ně představována rozmezím 7500 – 21500 mg L-1 (Evans & Frick 2001)"
NLasskoun - Profil | Ne 26.8.2018 14:29:48
Hariwake >> Byť už od včerejška mám napsány odpovědi na Tvé dvě otázky, které jsi mi položil, tak ještě vydrž, pls (potřebuji si ještě něco ověřit) = ty již napsané příspěvky překlopím někdy pozdě večer, popř. zítra během dne.
Jenom si dovolím podotknout, že Tebou uvedené fosfátování by mělo smysl POUZE v těch vodách, kde je přes DEN málo kyslíku z důvodu malého množství fotosyntetizujících organizmů (rostliny, řasy, sinice, fytoplankton). Kdežto tam, kde je přes den kyslíku relativně dostatek, tak (bez zohlednění dalších aspektů) může jakýkoliv, byť i dobře míněný pokus "o zvýšení množství těchto kyslík-produkujících organismů" naopak v noci zapříčinit jeho akutní nedostatek (kyslíku).
Pozn na okraj (proč povětšinou [z pohledu normálního člověka] používám "naprosto šílený zápis" sdělovaných myšlenek, jevící se mnohdy ostatním zbytečně obšírným):... Jakožto návrhář/programátor "autonomních řídících systémů" mám tzv. "analytické myšlení", tj. výhradně dle pravidel logiky (což se mi však obČASto v běžném životě vymstívá [někdy i docela těžce], jelikož většina lidí logicky nejedná,... především pak ženy, chovající často nepředvídatelně / nepochopitelně [nejčastěji pod vlivem hormonálních změn v různých specifických obdobích jejich "měsíčního cyklu", což však nejsou schopny zásadněji "rozumově" ovlivnit]) = jelikož jakákoliv i drobná nevýznamná změna v jedné části programu může zapříčinit nečekané změny v jeho všech ostatních částech, čímž zapříčiní jeho nesprávný běh (ale klidně i jeho totální kolaps) = jsem tak "zvyklý" si dávat "vše do rovnic" (což se mi však děje v hlavě víceméně "automaticky" = bez mého většího přičinění), zahrnující právě ony výše zmíněné "veškeré aspekty" (= z mého pohledu "vstupní a průběžné proměnné", které však zároveň mohou být i "výstupními", tj. se všemi ostatními "vstupy a výstupy" se navzájem ovlivňujícími = tam i zpátky). A přesně tak to chodí i v přírodě, jelikož jakákoliv přirozená rovnováha je velmi "křehkým systémem", snadno "rozhoditelným".
Neb nic není "černé nebo bílé" (a dokonce ani v "binárním prostředí" číslicové techniky, tedy ve světě "jedniček a nul").
Laškoun. ":-)
Jenom si dovolím podotknout, že Tebou uvedené fosfátování by mělo smysl POUZE v těch vodách, kde je přes DEN málo kyslíku z důvodu malého množství fotosyntetizujících organizmů (rostliny, řasy, sinice, fytoplankton). Kdežto tam, kde je přes den kyslíku relativně dostatek, tak (bez zohlednění dalších aspektů) může jakýkoliv, byť i dobře míněný pokus "o zvýšení množství těchto kyslík-produkujících organismů" naopak v noci zapříčinit jeho akutní nedostatek (kyslíku).
Pozn na okraj (proč povětšinou [z pohledu normálního člověka] používám "naprosto šílený zápis" sdělovaných myšlenek, jevící se mnohdy ostatním zbytečně obšírným):... Jakožto návrhář/programátor "autonomních řídících systémů" mám tzv. "analytické myšlení", tj. výhradně dle pravidel logiky (což se mi však obČASto v běžném životě vymstívá [někdy i docela těžce], jelikož většina lidí logicky nejedná,... především pak ženy, chovající často nepředvídatelně / nepochopitelně [nejčastěji pod vlivem hormonálních změn v různých specifických obdobích jejich "měsíčního cyklu", což však nejsou schopny zásadněji "rozumově" ovlivnit]) = jelikož jakákoliv i drobná nevýznamná změna v jedné části programu může zapříčinit nečekané změny v jeho všech ostatních částech, čímž zapříčiní jeho nesprávný běh (ale klidně i jeho totální kolaps) = jsem tak "zvyklý" si dávat "vše do rovnic" (což se mi však děje v hlavě víceméně "automaticky" = bez mého většího přičinění), zahrnující právě ony výše zmíněné "veškeré aspekty" (= z mého pohledu "vstupní a průběžné proměnné", které však zároveň mohou být i "výstupními", tj. se všemi ostatními "vstupy a výstupy" se navzájem ovlivňujícími = tam i zpátky). A přesně tak to chodí i v přírodě, jelikož jakákoliv přirozená rovnováha je velmi "křehkým systémem", snadno "rozhoditelným".
Neb nic není "černé nebo bílé" (a dokonce ani v "binárním prostředí" číslicové techniky, tedy ve světě "jedniček a nul").
Laškoun. ":-)
Nstarecek - Profil | So 25.8.2018 20:52:36
Pokud se dívám do WIKI tak : Nesyt má asi 300ha - při poloviční vodě? 100ha?
100 tun úhynu je 1 tuna na hektar, doporučení dle wiki je tak 400kg na hetar úživného rybníka.
Není to přerybněné?
100 tun úhynu je 1 tuna na hektar, doporučení dle wiki je tak 400kg na hetar úživného rybníka.
Není to přerybněné?
NHariwake - Profil | So 25.8.2018 18:35:27
Lasskoun >> Je to pěkně popsané, ale nikdy o solení vody v rybníkářství k níže popsanému účelu jsem neslyšel. A myslím, že je to i nereálné. Mozna při otravě amoniakem u nějakého odchovu třeba v recirkulací by to teoreticky bylo možné. Ale jistě jsou jednoduší zpusoby a rychlejší. Kdyby se dalo zajistit přísun kyslíku do vody, který je potřebný při udávané metodě, tak věřím že solení by bylo zbytečné. A hlavně mít čas něco řešit. Někdy je souhra okolností, že člověk ráno přijede k rybníku a není už co řešit. Den předtím bylo vše relativně v rámci možností v pořádku.
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
16:32NDo Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých (Bleskovka) 36
15:50NPstruhová sezóna 2026 237
12:43NDaruji věci na ryby ... 887
11:45NVelký Bílovec rybaření 50
7:58NHlídač slev eshopů 736
0:05NNesrovnalosti BPVRP vs www.rybsvaz.cz/seznam-reviru 18
ČtNStaré Česke rybářské vybavení 375
ČtNZ Nechranic odtéká minimum vody. Důvod potěší rybáře. (Bleskovka) 9
ČtNBoloňka a předpřipravené sestavy 18
ČtNIBCC 2026 - veřejná diskuse 128
ČtNTFG přepravní vozík Juggernaut Barrow 44
ČtNZápisník - Martin M. 29
ČtNpřepravní taška na křeslo - potřebuju poradit 9
ČtNčeský návod humminbird 350TX 7
ČtNRealita po zimním náletu kormoránů. 53
Co je nového - všeobecné
StNBleskovka: Z Nechranic odtéká minimum vody. Důvod potěší rybáře.
. . . NBleskovka: Do Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých
. . . NBleskovka: Rybáři porušují pravidla. Porybní na Plzeňsku hlídají i z lodě.
. . . NBleskovka: Energetika vs. divoká voda: Kdo má větší nárok na naše řeky?
. . . NBleskovka: V Nizozemsku pomáhají lidé rybám překonat vodohospodářské stavby pomocí "rybího zvonku"
. . . NBleskovka: Velké zlepšení čistoty vody má háček - řekami tečou tuny neviditelné špíny
Oznámení - obecné
Poděkování za sponzorský dar
Jménem MO ČRS Hluboká nad Vltavou bych chtěl poděkovat firmě Chytil - Ludmila Šustrová za poskytnuté dary na rybářské závody pořádané naší organizací. Děkujeme a moc si toho vážíme👍
Doporučujeme e-shop
GScarp.cz
Rádi Vás kdykoli uvítáme na našem internetovém obchodě rybářské potřeby a nově i v naší kamenné prodejně. V našem...
