Povodní nepřibývá, to jen lidé na ně rádi zapomínají, tvrdí meteorolog.

8 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy.

Npetrhod - Profil | Pá 22.7.2011 14:26:40

Martas711 >> Přesně tak můj souhlas. K tomu ještě napomáhá masivní scelování polí do velkých bloků, pěstování
širokořádkových rostlin kukuřice a řepy a nešetrné obhospodařování bez ohledu na svažitost
pozemků.

    NButchi - Profil | Po 25.7.2011 7:34:29

    Z důvěryhodného zdroje mám informace, na základě kterých jsem si udělal poměrně jasný obrázek o tom, jak to u nás je.
    Vodohospodáři se učí podle naprosto zastaralých pouček, hlavní myšlenkou je zejména fakt, že voda má nejradší lineární proudění. V tomto smyslu se provádějí regulace, při normálním stavu vody (15 cm) je všechno v pohodě. Stačí v podstatě běžný déšť a hned je tu problém, neboť voda v rovném korytě nabere na síle. Vše ovládané betonovou lobby, aby se stavěly další přehrady a mohly se kasírovat peníze ze státního penězovodu.
    Dále pak likvidace lužních lesů (plus další oduševnělé krajinné úpravy) a meliorace, což zde již bylo popsáno.
    Závěrem tomu určitě hrozně pomáhá fakt, že pozemky jsou v záplavových oblastech levnější.

      Nmirmen - Profil | Ne 24.7.2011 22:22:09 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

      Spousty firem a projektantů mají prachy za to, že urychlují tok vody z kopce do údolí.
      Vystraší starostu = lichoběžníkovité koryto na obcí a v obci + šup s vodou níž ( že dole třeba ani nejsou mosty, které by měly dostatečnou průtočnou kapacitu, to už je PNJ ( problém někoho jiného), že ... škody, že si poškození nemastí kapsu na těch, kteří hospodaří v krajině a snižují zásak vody do podzemí ( zemědělci, kteří znehodnotili cca 15-20 % půdy v ČR tím, že půda má mimo hloubku orebního tělesa vytvořenou "cementozní vrstvu" , lesníci, kteří preferují rychlé prachy z jehličnatých monokultur ... prostě rezort zemědělství, který chce poroučet větru a dešti a zčubil krajinu na tisíciletí dopředu ).

        Nmirmen - Profil | Ne 24.7.2011 22:16:44 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

        Opačný extrem jsou sucha a na ně se taky zapomíná.
        Nedávno jsem koupil v antikvě svázané časopisy z přelomu století a v jednom z nich fotka " hladových kamenů" .. na dně koryt vyschlých řek ( nebo takřka vyschlých ) byly na kameny vytesány letopočty, v nichž došlo k suchu .. někdy ta sucha byla i několikrát během 15-20 let, takže statisticky sice "dvousetleté " sucho, ale taky může přijít několikrát po sobě ... teprve mnohatisíciletý průměr to srovná :-)

          Nnofish - Profil | Ne 24.7.2011 9:52:23

          Darcy >> souhlas, chce se to jen se podívat do historie. Jsem 83 ročník a sám vidím jaké byly zimy, jaké jsou teď, pamatuju normální bouřky- teď furt povodně. Do toho se samozřejmě přidají media a je to. Ale dle některých jsou klimatické změny nesmysl. Taky si za to může člověk sám, tak co. Pořád méně lesů, luk: Kde není pole je asfalt a beton, no tak co no, není se čemu divit. To co provádějí s řekama asi nemá cenu komentovat- jednou je nakonec stejně vybetonujou (koryta).

            Nnofish - Profil | Ne 24.7.2011 9:49:19

            Jarda Š. >> hele ale ono to není dvousetletá voda protože taková povodeň přijde jednou za 200 let, ale že takový průtok by tam byl za normálních okolností trval 200 let ne? Nevím teda, ale mám pocit, že něco takového jsem měl totiž při zkoušce z hydrologie. Asi už stárnu a zapomínám :-(

              NMartas711 - Profil | Pá 22.7.2011 14:17:03

              Za bleskové povodně může hlavně člověk. Když se podívám kolem Jihlavy, tak je všude nějaká průmyslová, nebo obchodní zóna. Tam, kde byla zemědělská půda. Půda část vody vsála a zadržela. Beton, asfalt a pod. v zónách nic neudrží a déšť z nich skončí v kanálech a rychle v řece. Potoky jsou třeba vyčištěné, ale taky napřímené a pak se nemůžeme divit, že voda rychle nastoupá a ničí

                NJarda Š. - Profil | Pá 22.7.2011 14:11:17

                Rybatorstr >> Jj, jenže tím se chrání ti v místě úprav na úkor těch, kteří jsou níž po toku, takže to dle mého jsou spíš za propovodňová opatření, nehledě na škody na rybách a celém ekosystému.