MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Bagry a ryby

Kategorie: Všeobecné

Výzkum odhalil chování ryb během bagrování ve vodních tocích

Zamysleli jste se někdy nad stavem malých vodních toků a říček v Beskydech? Na první pohled se může zdát, že vodní toky jsou zcela bez zásahu, vypadají přirozeně a ryb je zde dostatek. Zdání však klame.

Malé vodnítoky byly v minulosti systematicky upravovány. Navíc je pro ně typická velká rozkolísanost průtoku během roku. Právě kvůli dřívějším úpravám a někdy i kvůli nedostatku štěrku v tocích se během povodní buď zahlubují, nebo naopak, v nižších polohách, zanáší sedimenty. Při velkých povodních mohou měnit svoji trasu a ohrožovat silnice, domy nebo pozemky ve svém okolí. Původní způsob úprav s krumpáčem a lopatou v korytech vystřídala těžká technika, jako jsou bagry a nákladní automobily. Všichni ten pohled na bagr rýpající se v řece nejspíš známe.



Obr 1: Výzkum byl realizován na šesti lokalitách v povodí Odry na území CHKO Beskydy.

Málokdo však zná pravý důvod, proč bagr v řece je a co tam přesně dělá. Mnohé zásahy těžkou technikou jsou prováděny legálně, například úpravy koryta spojené s údržbou infrastruktury, jako jsou silnice nebo odstraňování překážek z vodního toku či uvádění toků do původního stavu po povodních. Jiné zásahy se však dějí stále nelegálně, například neschválená těžba říčních štěrků nebo jiné činnosti. Dopady těchto úprav prováděných těžkou technikou mohou mít zásadní vliv na život ve vodních tocích. Ačkoliv se každoročně vynakládají obrovské částky na technickou údržbu toků, jsou informace o dopadu těžké techniky na rostliny a živočichy v tocích velmi kusé.

Výzkumný tým

Proto se tímto problémem začal zabývat ve své studii „Bagry a ryby“ Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky z regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy, který je současně členem výboru pro čistotu vod a životního prostředí Českého rybářského svazu.

Studie řeší vliv technických úprav na rybí společenstva malých vodních toků, konkrétně úmrtnost ryb v důsledku pojezdu těžké techniky v korytě, a také pohyb ryb vlivem rušivých faktorů způsobených činností člověka. Projekt financovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Lesy České republiky, s.p., Biskupské lesy, Český rybářský svaz a další subjekty. Výzkum, který byl započat na podzim v roce 2016 a skončil na podzim v roce 2017, probíhal ve spolupráci s českými i zahraničními institucemi v povodí Odry v CHKO Beskydy.

Druhy v hledáčku

Pro studii byli vybráni dva charakterističtí zástupci rybí fauny beskydských horských toků, a to vranka pruhoploutvá a pstruh obecný. Pstruh obecný je druh s velkou migrační schopností, který se dokáže pohybovat na velké vzdálenosti a překonávat vysoké rychlosti proudění vody i příkrý sklon koryta. Naopak vranka pruhoploutvá se obvykle pohybuje na mnohem kratší vzdálenosti než pstruh.


Obr 2: Schematické zobrazení experimentálních ploch. A - zásahová plocha s označenými rybami a pojezdem těžkých mechanizmů (délka 50 m); B - úniková zóna bez pojezdu mechanizmů (délka 100 m); C - referenční plocha s označenými rybami bez pojezdu mechanizmů (délka 50 m).

Stihnou ryby uniknout?

Na toto téma se před zahájením studie vedly odborné diskuze. Někteří odborníci byli přesvědčeni o tom, že ryby před bagrem odplují do bezpečné vzdálenosti, nebo že se na místě v době zásahu již žádné ryby nevyskytují. Z toho důvodu nebyl mnohdy před zásahem do koryta prováděn záchranný odlov ryb. Jiní odborníci zastávali naopak názor, že ryby zůstanou věrné svému stanovišti a před bagrem neuniknou. Vzhledem k tomu, že na toto téma nebyla vypracována žádná studie, jednalo se vždy pouze o tvrzení proti tvrzení a v konečném důsledku vždy záleželo na rozhodnutí kompetentního úředníka, zda ryby nechá odlovit, nebo ne. Cílem studie proto bylo určit míru úmrtnosti vybraných rybích zástupců a získat také ucelené informace o pohybu vranky a pstruha během zásahu v korytě toku.

Metodika projektu

V rámci projektu bylo založeno celkem šest výzkumných úseků ve čtyřech vodních tocích (Obr. 1). Na každém výzkumném úseku se nacházela část, kde byl simulován zásah technikou, jaký se standardně provádí na celém území České republiky, poté navazovaly dvě tzv. únikové zóny (proti a po proudu), kde byly zaznamenávány ryby, které unikly z prostoru zásahu techniky. Ve vzdálenosti 500 metrů od zásahu byl umístěn kontrolní úsek,který sloužil k porovnání úseku, na kterém zásah proběhl. (Obr. 2).


Obr 3: Odlov ryb byl prováděn za pomoci benzínového rybolovného agregátu.

Na začátku výzkumu bylo na všech zkoumaných lokalitách odloveno a označeno 569 tamních ryb, z toho 215 pstruhů a 354 vranek pruhoploutvých. Ryby byly odloveny elektrickým agregátem (Obr. 3). Odloveným rybám byla provedena narkóza roztokem vody a hřebíčkového oleje, jedinci byli změřeni, zváženi a byl jim zaveden speciální čip do břišní dutiny, který slouží k identifikaci a zaznamenávání pohybu ryby (Obr. 4). Avšak nebojte se - rybám se nic nestalo. Velmi rychle se po malé operaci vzpamatovaly a byly vypuštěny zpět do zkoumaného úseku (Obr. 5). Jakmile se ryby vrátily do toku, byl proveden monitoring a zaznamenána poloha označenýchryb.


Obr 4: Ryby byly narkotizovány hřebíčkovým olejem. Do břišní dutiny jim byly implantovány PIT-tagy (čipy). Po rekonvalescenci byly ryby vypuštěny do středu odloveného úseku.

Než vjely bagry do toku, proběhla po prudkých deštích na všech lokalitách menší povodeň. Po opadnutí průtoků byl v korytě vodního toku proveden zásah bagrem a nákladním automobilem, což jsou typické stroje používané na úpravu malých vodních toků (Obr. 6). Provedený zásah měl ukázat, jak ryby reagují právě na úpravy a další práce ve vodním toku. Na každé lokalitě pracoval bagr osm hodin, nákladní automobil čtyři hodiny. Výsledkem bagrování a pojezdu byl přesun a zhutnění celého dnového štěrkového substrátu.


Obr 5: Mezi zásahovou a únikovou plochou (v horní a spodní části) byly umístěny stacionární antény, které monitorovaly pohyby ryb během zásahu.

Po ukončení činnosti techniky byly na dané ploše dohledány ryby s čipem i bez čipu, byla určena jejich poloha v rámci úseku a vše bylo pečlivě zaznamenáno (Obr. 7). Ryby, které neměly to štěstí, aby stihly uniknout, a byly pohřbeny, byly ručně vyhrabány nebo vykopány. Ze zjištěných údajů byla vypočtena úmrtnost ryb na jednotlivých lokalitách i průměrná úmrtnost pro jednotlivé druhy.


Obr 6: Pro simulaci zásahu do vodního toku byl použit bagr a nákladní automobil se sklopným zařízením.

Jak to všechno dopadlo?

Na všech sledovaných úsecích se prokázalo, že v průměru 31 % ryb uhynulo přímo vlivem prací a pojezdu techniky ve vodním toku a maximální úhyn dosáhl až 60 % (Obr. 8). Byly nalezeny také zraněné ryby, jejichž sledování však u všech potvrdilo následný úhyn.


Obr 7: Ke sledování pohybu a pozic jednotlivých druhů označených ryb byla v experimentu použita mobilní anténa.

Nečekaným zjištěním byla srovnatelná úmrtnost pstruha s úmrtností vranky. Podle dřívějších znalostí o chování ryb se totiž očekávalo, že pstruzi před technikou uplavou, zatímco vranky se schovají pod nejbližší kameny. Ze získaných výsledků také vyplynulo, že s rostoucí velikostí vranky stoupá její šance na přežití, to znamená, že nejvíce byli technickými úpravami zasaženi menší jedinci. Naopak u pstruhů se žádný podobný vztah mezi velikostí a úhynem neprokázal. Dá se říct, že kola bagrů nedělají rozdíl mezi velkými a malými pstruhy a drtí je stejně, nezávisle na jejich velikosti.


Obr 8: Takto vypadají ryby, kterým se nepodařilo uniknout pojezdu těžké techniky; vlevo na obrázku pstruh obecný, vpravo vranka pruhoploutvá.

V rámci výzkumu nás také zajímalo, jaký vliv mají pojezdy těžké techniky na pohyb ryb. Během bagrování převládal u vranek a pstruhů pohyb po proudu. Směrem po proudu uniklo před koly bagrů a nákladních vozů kolem 60 % sledovaných ryb. Naopak 40 % zvolilo únik proti proudu. V důsledku práce v korytě se vranky přesouvaly denně o desítky metrů proti proudu a v případě jednoho jedince dokonce o 333 metrů proti proudu za den. To je pro tak neochotného plavce překvapivě dlouhá vzdálenost uražená za velmi krátkou dobu. Naznačuje to, že mohlo jít o reakci na extrémní stres. Maximální poproudová aktivita vranky činila pouhých 50 metrů. Pstruh se během prací jakožto zdatný plavec v průměru přesouval více než vranka. Tento rozdíl však nebyl příliš velký: maximální pohyb pstruha proti proudu byl 615 metrů a po proudu 50 metrů.

Závěr

Předložená studie přinesla velké množství zcela nových informací. Například poukázala na fakt, že pokud jsou před technickým zásahem ve vodním toku přítomny ryby, měl by být proveden jejich záchranný slov a přesun. V opačném případě může dojít až k téměř šedesátiprocentnímu úhynu.

Převratnou informací bylo zjištění, že jsou vranky schopné plavat proti proudu na vzdálenost několika stovek metrů. Během menší povodně dokonce jedna jedenácticentimetrová vranka uplavala neuvěřitelných 728 metrů proti proudu. Do dnešní doby totiž převládal názor, že se vranky pohybují na vzdálenost několika metrů a především ve směru po proudu dolů.


Obr 9: Lokalita před úpravou koryta.

Další zásadní informací jsou data o významném snížení hloubkové rozrůzněnosti dna koryta. Při bagrování a pojezdu nákladních vozidel po dně řeky totiž vzniká útvar připomínající dlažbu a tím zaniká prostředí, které je vhodné pro vodní živočichy, především pro pstruhy (Obr. 9, 10).


Obr 10: Lokalita po zásahu v korytě (vytvoření antropogenní dnové dlažby).

Vzešla ze studie vůbec nějaká pozitivní zjištění? Naštěstí ano. Z druhé části projektu, která se věnovala tématu, co se děje s vodními toky po technických úpravách, vyplynulo, že pokud se po úpravách ve vodním toku vytvoří chybějící biotopy (např. místa vhodná pro rozmnožování - trdliště nebo rybí školky, tůně či funkční různorodé úkryty), po relativně krátké době se do řeky vrátí život. A pokud se úpravy provedou šikovně a pod dozorem odborníků, může být rok po zásahu v řece více ryb než před samotným zásahem. A to je dobrá zpráva.

Celý odborný článek, který vyšel v letošním roce v časopise Vodní hospodářství, můžete stáhnout ZDE http://tinyurl.com/yyjve2ht.

Jestliže budete mít zájem o přednášku na téma „Bagy a ryby“, neváhejte nás kontaktovat. Přednáška má dvě části: první část je zaměřená na mortalitu ryb a reakce ryb během bagrování a druhá část se věnuje vlivu restaurování vodních toků na ryby.

Kontakt: miroslav.kubin@email.cz, tel.: +420 606 699 381

 

Miroslav Kubín, Pavlína Mikulenčáková - ®, 27.3.2019

Diskuse k miničlánku

N venybit - ® Ne 19.5.2019 18:19:28
Mira_Kubin >> nejspíš extrémní
N Mira_Kubin - ® Ne 19.5.2019 18:15:52
venybit >> Nic nového pro toho, kdo se bez vědeckých poznatků domníval, že ryby během bagrování "nezdrhnou" pryč a koryto toku se ani po průchodu větší vody nevrátí do "původního" stavu. Pro ty, co si mysleli opak, byly výsledky velkým překvapením. Ale, tak už to u nás lidí bývá. Během výzkumu bylo zajímavé pozorovat, jak se ryby v zakalené vodě pohybují. Nebály se bagru (vibrací a rachotu), ani rýpadla (lžíce). Ba naopak, vjížděli do čerstvě vyhloubeného výkopku a před lžící odplavaly o kousek dál. Některé ryby (ne většina) sice chvilkově odplavaly ze zásahové plochy pryč, ale za nějakou chvilku se zase vrátily. Nej plavci na nej vzdálenost byli pravděpodobně ti, kteří se dostali do přímého kontaktu s bagrem nebo náklaďákem a přežili. Ti plavali do vzdálenosti několika desítek až stovek metrů a už se moc nevraceli zpět (není divu). Každopádně, z výsledků je patrné, že ryby (pstruzi, vranky) se moc nepohybovaly ani za nižších průtoků, ani během bagrování. Připomínám jen, že jsme bagrovali 50m úsek po dobu cca 8 hodin a průměrná mortalita pro oba druhy byla 31% (max. průměrná mortalita byla až 60%). Otázkou je, jaká by byla mortalita ryb, kdyby bagr bagroval dva a více dnů?
N venybit - ® Ne 19.5.2019 15:49:00
Takže vlastně nic nového ,ale tentokrát jsou ta fakta ověřeny doložitelnou metodou. To že bagrování koryt ničí ekosystém a zabijí nejen ryby . To chápal dávno každý kdo někdy chytal pstruhy do ruky. Neuteče nikam, naopak se snaží nacpat ještě hlouběji do díry nebo pod kámen. Ale existuje na to jeden trik. Když tu vodu zakalíte ,pstruzi vyjedou a začnou utíkat po proudu . Jako děti jsme je chytali do záclony ,stačilo jít po potoku a obracet kameny,kalit vodu. A byla jich plná záclona, jdou s listím s kalem. Kdyby voda byla před začátkem bagrování zkalená ,pak by před bagrem utekli. Jinak ne, mají dobrý zrak ,vidí ho a bojí se ho. Možná by pomohlo i bagrování v noci, to jsou ryby venku na lovu z ukrytů a světlo a rachot v dálce by je mohl odplašit dostatečně předem.
N Mira_Kubin - ® Ne 19.5.2019 12:56:19
čolkař,zloch >> Díky za reakci. Celý experiment byl složen ze dvou částí: 1. Mortalitně pohybové a 2. restaurační. Tento článek popisoval výsledky první části. V druhé polovině tohoto roku budeme psát druhý článek, který shrne výsledky druhé, restaurační části. V připravovaném článku se budeme zaobírat tím, jestli má vůbec smysl po zásahu něco s tokem dělat, jestli si s tím příroda neporadí náhodou sama nebo jestli se vyplatí do doku něco přidat (např. pařez, trdliště, haťový válec, tůňku nebo balvany) a jaký to bude mít vliv na ryby, bentos nebo geomorfologii toku.
N čolkař,zloch - ® Čt 16.5.2019 18:35:48
Pěkné čtení,ale když už ta těžká technika rajtovala v toku,proč neudělala nějaký jízek a jámu nad i pod ním místo té dlažby jak na zahradě?
N Mira_Kubin - ® Po 29.4.2019 22:09:54
skwor >> Díky. Nakonec jsme moc rádi za to, že byl článek umístěn v rubrice miničlánky. Stále je na očích;).
N skwor - ® So 27.4.2019 16:46:40
Tohle si zasloužilo být mezi hlavními články.
N karvo - ® Út 16.4.2019 18:47:20
masakr
N Stilet - ® St 10.4.2019 21:47:43
Mira_Kubin >> Ahoj Míro,
hezky napsané a díky formě to má i opravdovou váhu.
A nevadí, že to nebylo v "našem" povodí,
k lepším zítřkům to jistě posune. Super.
M
N Honza7 - ® Ne 7.4.2019 23:00:25
Velké dík všem, kteří se podíleli na tomto projektu. Konečně se někdo našel kdo tomuto problému se věnoval a posunul teoretické úvahy ke konkrétní situaci a k reálným číslům, které ukazují dopad na vybrané druhy ryb.
Myslím si, že každého z nás nepříjemně překvapilo vysoké procento mortality ryb při pojezdu těžké techniky korytem vodního toku. Někdy člověk těžko chápe co dokáže příroda všechno pojmout díky naši bezohlednosti.
N spiritr - ® Čt 28.3.2019 22:28:33
Kdyby raději seděli doma, ušetřili čas a naftu, objednatel by to zaplatil a byli by všichni spokojeni. Protože z 90-ti procent nevidím potřebu něco "spravovat".
N Le Scalaque - ® Čt 28.3.2019 22:00:23
Mira_Kubin >> Vypadá to, že výzkum byl proveden vysoce profesionálně a prováděli ho odborníci. Článek je napsán srozumitelně a čtivě. ... ať máte taky nějakou zpětnou vazbu, když se tady miničlánky nedají známkovat. ;-) Těším se na případné pokračování.
N Rožnovák - ® Čt 28.3.2019 18:41:25
Miki 1 >> Souhlasím, ale nesouhlasí často jiní. Do toků se vjždí právě proto aby se dno vyrovnalo, tok se narovnal a břehy se spevnily lomovým kamenem k ochraně majetku naakumulovaného u vodních toků a to bez pohybu ve vodě nejde. Za několik let si sice voda koryto upraví do živatoschcopného stavu, ale ne vždy a správce toku znervozní a opět má potřebu vjet do toku a pracovat. Nejlépe hledat už při prvotních pracech kompromisy prospěšné pro všechny zainteresované strany v místech kde se musí regulovat, aby se omezil počet afrekfence těchto invatzivních prací na minimum a důrazně postihovat ty co vjíždí do toku bez souhlasu. Jinak vylepšování potoků drobnými jízky a jinýmá prvky prováděných ručně je pro potok přínosem, všechno většinou visí na domluvě ze správcem toku.
N Miki 1 - ® Čt 28.3.2019 17:44:31
hm... 60 procent to je ještě horši než jsem čekal.
Jsem rád, že se o toto začal někdo také zajímat. Mnohokrát jsem bagr ve vodě potkal a mám celkem dobrou představu co se tam děje.
Vydlážděný chodník který vznikl po takovém zásahu znám ze svých vycházek dobře a je skutečně pro život nevhodný, neudrží se tam ani bezobratlí natož pak ryby. A ujištění že po dalšich úpravách a pod ,,odborným dohledem" se stav koryta vrátí víceméně do původního stavu, mne příliš neuklidní, protože na to už prostředky nezbudou. A proč taky, vždyť za pár let si příroda pomůže sama a koryto zase zanese a oživí.
Proč dělat úpravy potoků takto destruktivně, jsou přeci i jiné způsoby nedestruktivních zásahů. Do potoků není třeba vždy vjíždět náklaďákem a rozjezdit tam všechno živé. Někdy přeci stačí usměrnit proud nebo postavit jízek...mení třeba okamžitě bagrovat a vyrovnávat dno.
Jak dopadnou škeble a raci tato studie neřeší a tady bych odhadl ztráty daleko přes 60% v místě zásahu a další ztráty pak po proudu v případě nějaké dlouhodobé činnosti.
Větru a děti se už poroučelo a jak to dopadlo. Bohužel tyto přístupy jsou hluboko zakořeněné a změny se asi jen tak nedočkáme.

N Mira_Kubin - ® Čt 28.3.2019 15:02:05
Díky za reakci k článku. Pravdou je, že tento článek byl koncipován čistě jako informativní, tzn. cílem bylo představit nové informace o tom, co se děje s rybami, když do vodního toku vjede, bez předchozího záchranného slovu ryb, bagr a náklaďák (takové informace zatím nebyly nikým publikovány; stále se vedly a vedou dohady o tom, jestli ryby před bagry odplavou anebo zůstanou v úkrytu a nechají se přejet). Co se týká samotných řešení (co dělat před zahájením prací a poté, co dělat s vodním tokem po zásahu, tak, aby se do předmětného úseku vrátil co nejrychleji život), tak ty plánujeme publikovat v druhé polovině tohoto roku. V chystaném článku bychom chtěli představit postupy v podobě drobných a středně velkých zásahů do vodních toků, které se nám v rámci výzkumu osvědčily a měly výrazně pozitivní vliv na ryby a to i v období letních přísušků).
N rarasto - ® Čt 28.3.2019 14:09:49
fajn článok, palec hore!, aj keď v podstate len informuje, neponúka riešenia (ako tomu predchádzať resp ako tým rybám pri samotnom zásahu pomôcť). No ale nejako treba začať, lebo ľuďom chýbajú informácie a nevedomosť vedie k ľahostajnosti...
N sindeji3 - ® Čt 28.3.2019 13:10:59
Už jsem na tenhle článek narazil. Když se podívám, jakým způsobem se zasahuje do řek, tak mi přijde, že je schváleno cokoliv, co si Povodí usmyslí, nehledí se nejen přímý úhyn způsobený zásahem, ale taky na to, že ty zásahy často úplně zlikvidují prostor, kde ty druhy žily.
K tomu konci bych jenom dodal... ano, kdyby se vytvořily biotopy, aspoň jízek. Jenomže co když je poblíž zástavba a prostředí vhodné pro ryby tam bylo jenom díky naplaveninám v regulovaném korytě. To by to Povodí muselo povolit a to nechtějí. Takže bagrování = většinou konec s rybama.

[ Vstoupit do diskuse - 17 reakcí ]

Co je nového - všechna témata
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniFox hlásiče 2020 MX sady

Za 1.890
Sety 2+1, 3+1, 4+1 na skladě za nejlepší ceny pro vás Fox sady Micron MX jsou ideální volbou pro všechny, kteří chtějí značkovou kvalitu za skvělou cenu u nás na skladě i jednotlivě

akce, rybareniChyť a pusť Prut Shadow II 3,6m/3lbs 50mm 1+1 ZDARMA!

Za 5.990
Házecí speciál Shadow II. Na rozdíl od původního prutu Shadow, který byl postaven hlavně jako prut zdolávací, byl u této novinky použit speciální pevnější a výkonnější blank hráškově zelené barvy a spodní očko o průměru 50 mm.


Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
Mojerybarina.cz Rybářské potřeby Janoušek a Nevrkla Mojerybarina.cz Rybářské potřeby Janoušek a...

Jsme rybářský eshop, který je propojen s rybářskou prodejnou v Brně a Náměšti nad Oslavou. V našem shopu naleznete vše pro rybolov a...