Nvenybit - Profil | Ne 19.5.2019 18:19:28
Mira_Kubin >> nejspíš extrémní
NMira_Kubin - Profil | Ne 19.5.2019 18:15:52
venybit >> Nic nového pro toho, kdo se bez vědeckých poznatků domníval, že ryby během bagrování "nezdrhnou" pryč a koryto toku se ani po průchodu větší vody nevrátí do "původního" stavu. Pro ty, co si mysleli opak, byly výsledky velkým překvapením. Ale, tak už to u nás lidí bývá. Během výzkumu bylo zajímavé pozorovat, jak se ryby v zakalené vodě pohybují. Nebály se bagru (vibrací a rachotu), ani rýpadla (lžíce). Ba naopak, vjížděli do čerstvě vyhloubeného výkopku a před lžící odplavaly o kousek dál. Některé ryby (ne většina) sice chvilkově odplavaly ze zásahové plochy pryč, ale za nějakou chvilku se zase vrátily. Nej plavci na nej vzdálenost byli pravděpodobně ti, kteří se dostali do přímého kontaktu s bagrem nebo náklaďákem a přežili. Ti plavali do vzdálenosti několika desítek až stovek metrů a už se moc nevraceli zpět (není divu). Každopádně, z výsledků je patrné, že ryby (pstruzi, vranky) se moc nepohybovaly ani za nižších průtoků, ani během bagrování. Připomínám jen, že jsme bagrovali 50m úsek po dobu cca 8 hodin a průměrná mortalita pro oba druhy byla 31% (max. průměrná mortalita byla až 60%). Otázkou je, jaká by byla mortalita ryb, kdyby bagr bagroval dva a více dnů?
Nvenybit - Profil | Ne 19.5.2019 15:49:00
Takže vlastně nic nového ,ale tentokrát jsou ta fakta ověřeny doložitelnou metodou. To že bagrování koryt ničí ekosystém a zabijí nejen ryby . To chápal dávno každý kdo někdy chytal pstruhy do ruky. Neuteče nikam, naopak se snaží nacpat ještě hlouběji do díry nebo pod kámen. Ale existuje na to jeden trik. Když tu vodu zakalíte ,pstruzi vyjedou a začnou utíkat po proudu . Jako děti jsme je chytali do záclony ,stačilo jít po potoku a obracet kameny,kalit vodu. A byla jich plná záclona, jdou s listím s kalem. Kdyby voda byla před začátkem bagrování zkalená ,pak by před bagrem utekli. Jinak ne, mají dobrý zrak ,vidí ho a bojí se ho. Možná by pomohlo i bagrování v noci, to jsou ryby venku na lovu z ukrytů a světlo a rachot v dálce by je mohl odplašit dostatečně předem.
NMira_Kubin - Profil | Ne 19.5.2019 12:56:19
čolkař,zloch >> Díky za reakci. Celý experiment byl složen ze dvou částí: 1. Mortalitně pohybové a 2. restaurační. Tento článek popisoval výsledky první části. V druhé polovině tohoto roku budeme psát druhý článek, který shrne výsledky druhé, restaurační části. V připravovaném článku se budeme zaobírat tím, jestli má vůbec smysl po zásahu něco s tokem dělat, jestli si s tím příroda neporadí náhodou sama nebo jestli se vyplatí do doku něco přidat (např. pařez, trdliště, haťový válec, tůňku nebo balvany) a jaký to bude mít vliv na ryby, bentos nebo geomorfologii toku.
Nčolkař,zloch - Profil | Čt 16.5.2019 18:35:48
Pěkné čtení,ale když už ta těžká technika rajtovala v toku,proč neudělala nějaký jízek a jámu nad i pod ním místo té dlažby jak na zahradě?
NMira_Kubin - Profil | Po 29.4.2019 22:09:54
skwor >> Díky. Nakonec jsme moc rádi za to, že byl článek umístěn v rubrice miničlánky. Stále je na očích;).
Nskwor - Profil | So 27.4.2019 16:46:40
Tohle si zasloužilo být mezi hlavními články.
NStilet - Profil | St 10.4.2019 21:47:43
Mira_Kubin >> Ahoj Míro,
hezky napsané a díky formě to má i opravdovou váhu.
A nevadí, že to nebylo v "našem" povodí,
k lepším zítřkům to jistě posune. Super.
M
NHonza7 - Profil | Ne 7.4.2019 23:00:25
Velké dík všem, kteří se podíleli na tomto projektu. Konečně se někdo našel kdo tomuto problému se věnoval a posunul teoretické úvahy ke konkrétní situaci a k reálným číslům, které ukazují dopad na vybrané druhy ryb.
Myslím si, že každého z nás nepříjemně překvapilo vysoké procento mortality ryb při pojezdu těžké techniky korytem vodního toku. Někdy člověk těžko chápe co dokáže příroda všechno pojmout díky naši bezohlednosti.
Nspiritr - Profil | Čt 28.3.2019 22:28:33
Kdyby raději seděli doma, ušetřili čas a naftu, objednatel by to zaplatil a byli by všichni spokojeni. Protože z 90-ti procent nevidím potřebu něco "spravovat".
NLe Scalaque - Profil | Čt 28.3.2019 22:00:23
Mira_Kubin >> Vypadá to, že výzkum byl proveden vysoce profesionálně a prováděli ho odborníci. Článek je napsán srozumitelně a čtivě. ... ať máte taky nějakou zpětnou vazbu, když se tady miničlánky nedají známkovat. ;-) Těším se na případné pokračování.
NRožnovák - Profil | Čt 28.3.2019 18:41:25
Miki 1 >> Souhlasím, ale nesouhlasí často jiní. Do toků se vjždí právě proto aby se dno vyrovnalo, tok se narovnal a břehy se spevnily lomovým kamenem k ochraně majetku naakumulovaného u vodních toků a to bez pohybu ve vodě nejde. Za několik let si sice voda koryto upraví do živatoschcopného stavu, ale ne vždy a správce toku znervozní a opět má potřebu vjet do toku a pracovat. Nejlépe hledat už při prvotních pracech kompromisy prospěšné pro všechny zainteresované strany v místech kde se musí regulovat, aby se omezil počet afrekfence těchto invatzivních prací na minimum a důrazně postihovat ty co vjíždí do toku bez souhlasu. Jinak vylepšování potoků drobnými jízky a jinýmá prvky prováděných ručně je pro potok přínosem, všechno většinou visí na domluvě ze správcem toku.
NMiki 1 - Profil | Čt 28.3.2019 17:44:31
hm... 60 procent to je ještě horši než jsem čekal.
Jsem rád, že se o toto začal někdo také zajímat. Mnohokrát jsem bagr ve vodě potkal a mám celkem dobrou představu co se tam děje.
Vydlážděný chodník který vznikl po takovém zásahu znám ze svých vycházek dobře a je skutečně pro život nevhodný, neudrží se tam ani bezobratlí natož pak ryby. A ujištění že po dalšich úpravách a pod ,,odborným dohledem" se stav koryta vrátí víceméně do původního stavu, mne příliš neuklidní, protože na to už prostředky nezbudou. A proč taky, vždyť za pár let si příroda pomůže sama a koryto zase zanese a oživí.
Proč dělat úpravy potoků takto destruktivně, jsou přeci i jiné způsoby nedestruktivních zásahů. Do potoků není třeba vždy vjíždět náklaďákem a rozjezdit tam všechno živé. Někdy přeci stačí usměrnit proud nebo postavit jízek...mení třeba okamžitě bagrovat a vyrovnávat dno.
Jak dopadnou škeble a raci tato studie neřeší a tady bych odhadl ztráty daleko přes 60% v místě zásahu a další ztráty pak po proudu v případě nějaké dlouhodobé činnosti.
Větru a děti se už poroučelo a jak to dopadlo. Bohužel tyto přístupy jsou hluboko zakořeněné a změny se asi jen tak nedočkáme.
NMira_Kubin - Profil | Čt 28.3.2019 15:02:05
Díky za reakci k článku. Pravdou je, že tento článek byl koncipován čistě jako informativní, tzn. cílem bylo představit nové informace o tom, co se děje s rybami, když do vodního toku vjede, bez předchozího záchranného slovu ryb, bagr a náklaďák (takové informace zatím nebyly nikým publikovány; stále se vedly a vedou dohady o tom, jestli ryby před bagry odplavou anebo zůstanou v úkrytu a nechají se přejet). Co se týká samotných řešení (co dělat před zahájením prací a poté, co dělat s vodním tokem po zásahu, tak, aby se do předmětného úseku vrátil co nejrychleji život), tak ty plánujeme publikovat v druhé polovině tohoto roku. V chystaném článku bychom chtěli představit postupy v podobě drobných a středně velkých zásahů do vodních toků, které se nám v rámci výzkumu osvědčily a měly výrazně pozitivní vliv na ryby a to i v období letních přísušků).
Nrarasto - Profil | Čt 28.3.2019 14:09:49
fajn článok, palec hore!, aj keď v podstate len informuje, neponúka riešenia (ako tomu predchádzať resp ako tým rybám pri samotnom zásahu pomôcť). No ale nejako treba začať, lebo ľuďom chýbajú informácie a nevedomosť vedie k ľahostajnosti...
Nsindeji3 - Profil | Čt 28.3.2019 13:10:59
Už jsem na tenhle článek narazil. Když se podívám, jakým způsobem se zasahuje do řek, tak mi přijde, že je schváleno cokoliv, co si Povodí usmyslí, nehledí se nejen přímý úhyn způsobený zásahem, ale taky na to, že ty zásahy často úplně zlikvidují prostor, kde ty druhy žily.
K tomu konci bych jenom dodal... ano, kdyby se vytvořily biotopy, aspoň jízek. Jenomže co když je poblíž zástavba a prostředí vhodné pro ryby tam bylo jenom díky naplaveninám v regulovaném korytě. To by to Povodí muselo povolit a to nechtějí. Takže bagrování = většinou konec s rybama.
načítám...
www.chytil.cz
