Tento tradiční feederový závod jsem neměl původně v plánu, jenže okolnosti se změnily a vyrážíme s Radkem Pečtou na Sázavu do Ratají zakončit „letní“ závodní sezónu. Jedná se o moc pěkný úsek řeky a na podzim je doslova nádherný. Řeka se zde pomalu vzpamatovává ze zimních náletů kormoránů v předešlých letech, kdy rybí obsádka dostala „pořádně zabrat“, a početnost ryb se zvyšuje. Důkazem, že se původní rybí druhy vracejí, byl i letošní závod Šternberský feeder konaný letos v září .
Jako zázemí pro náš závod byl zvolen kemp Bořeň. Kemp je přímo u vody a již v pátek se zde sešla více jak polovina závodníků - my ale nakonec vyrážíme jen na „otočku“ bez přespávání.
Ráno o půl šesté nabírám Radka a večer máme v plánu jet po závodě domů. Na místě jsme těsně před prezentací a ještě stíháme připravit krmení. Já si krmení většinou vlhčím jako tradičně večer, ale Radek se rozhodl nachystat krmení před závodem. Volba krmení byla jasná. Vybrali jsme oba mou oblíbenou kombinaci, která je na tekoucí vody jasný favorit - a to Sensas 3000 Dark Salty Bremes a Dark Salty Riviere. K tomu jsme si připravili půl litru červů, půl litru pinek, čtvrt litru malých patentek, hnojáky na háček a trošku velkých patentek (jen zbyteček a spíše jako pojistka, kdyby rybky opravdu nechtěly „kousat“).
Losovali jsme jako první, protože se nám podařilo se i prvním zaprezentovat se. Radek losoval za mě A2, sám si vytáhl C9. Nečekali jsme, co budou losovat ostatní, a vyrazili na naše vylosovaná místa, okoukli je a začali se chystat na samotný závod. Letos pořadatele připravili toto ukončení sezóny jako jednokolový čtyřhodinový závod. Pořadí se určuje podle váhy ulovených ryb, bez ohledu, v jakém sektoru byl výsledek docílen.
Pořádně jsem si osondoval dno. Asi od deseti metrů byla rovina 2,6 až 2,8 m. Zhruba na 34 metrech se dno začalo mírně svažovat na hloubku přes tři metry. Proto jsem zvolil vzdálenost 36 m. Na signál od petardy hlavního rozhodčího Míry Stejskala, který odstartoval začátek závodu, nikdo nereagoval, tak jsem se opakovaně ptal sousedů, jestli se opravdu chytá. Nikdo nikam nespěchal.
Vsadit si na taktiku „kapr“ a čekat na velkou rybu se mi nechtělo. Znamená to buď vyjde, nebo nevyjde. Nabízea se další možnost, tu jsem zvolil já, na největší hloubce v chytatelné vzdálenosti si utvořit krmné místo a čekat, že se k ouklejím a menším rybám připlete nějaká „bonusovka“ – něco většího. Další možností bylo jít blíže břehu lovit cíleně oukleje. Ale tato taktika by byla dobrá, kdyby se nechytily žádné větší ryby, a oukleje by opravdu hodně braly. Hned na první hod byl záběr - byla to ouklej. První hody přidaly další oukleje, které nepříjemně atakovaly nástrahy na háčku. Toto se opakovalo asi hodinu. Mezi oukleje se připletla malinká plotička a jeleček. Asi po hodině se mi podařilo vytáhnout malého cejna - konečně jsem použil podběrák. Radek byl na tom podobně. Po našem telefonním hovoru chytil Radek cejny - zafungovaly mu také patentky. Po cejnkovi se mi podařilo vylovit podoustev, plotičky, slušného jelce a několik menších rybek. Podběrák jsem použil asi šestkrát, ostatní rybky šly vylovit bez použití podběráku. Po třetí hodině lovu záběry ustaly, i oukleje na chvíli přestaly brát. Radek byl na tom se záběry podobně. Měl celkem čtyři cejny a nějakou „droboť“, ve svém okolí byl na tom dobře. Podle zpráv se chytly převážně tyto menší rybky a jen dva lidi měli chyceného menšího kapra. Jeden závodník měl samotného kapra a druhý kapra a velkého jelce. Poslední hodinu se mi dařilo vytáhnout nějaké menší rybky, oukleje, hrouzky a malé plotičky a jelečky. Radkovi se podařilo chytit dva cejny a podoustev. Hlavně se nemohl pořád zbavit otravných ježdíků. V součtu všech ryb se mi podařilo ulovit osm druhů a to: ouklej, hrouzka, plotičku, podoustev, perlína, ježdíka, cejna a jelce. Nejlepší nástrahou se jevili dva červi, nebo červ a pinka. Pár rybek jsem ulovil i na patentky. Spotřeboval jsem čtyři litry krmení, tentokráte bez hlíny.
Při vážení mi váha ukázala 1.900g. V A a B sektoru, kde jsem pomáhal s vážením, měl více jen Laďa Hrabal a Martin Štěpnička, který chytal jen oukleje, oba o 20 gramů. Radek hlásil 3.224g a v tu chvíli netušil, jestli mu bude jeho váha stačit na vítězství. Po zabalení všech věcí bylo za chvíli vyhlášení. Všichni účastníci dostali památeční talířek s logem závodu. Pro prvních deset byly nachystány uzenářské ceny od firmy Maso Třebovle. Taky jsem si zašel pro jednu z cen za deváté místo.
Vyhrál Martin Komora - váha 3.240 g, druhé místo obsadil Radek Pečta – 3.224 g a třetí byl Honza Prepsl 2.740 g.
Poslední, uzavírací závod sezóny 2014 se povedl a kromě spousty rybek se chytilo pár kapříků, tloušti i cejni. Po poledni svítilo sluníčko a lehce pofukoval větřík. Po vyhlášení výsledků jsme ochutnali pečenou krůtu a vyrazili domů, abychom alespoň větší část cesty jeli za světla. Děkujeme pořadatelům, bylo to pěkné ukončení sezóny.
Feederu zdar. Radynek
Rybářské centrum Olomouc
