Asuan junior cup 2014

Kategorie: Kaprařina
Čas letí jak voda a byť mi přijde, že první ročník byl nedávno, máme za sebou úspěšně ročník čtvrtý. Běh času je nejvíce znát na závodnících. Někteří, co před lety potřebovali dozor osob starších osmnácti let, se na poslední ročník dopravovali ve svých autech a i průběh závodu ukázal, že už to nejsou děcka, ale hotoví dospělí závodníci. Nicméně nebudu předbíhat a vezmu to pěkně od začátku.


Závod byl jako každý rok vyhlášen v zimě. Možná je to přesyceností spoustou jiných závodů, ale naplněn úhradou startovného nebyl. Z toho důvodu jsme se rozhodli pustit do závodu i kluky ročníků narození 1993, kteří už neměli mít právo se účastnit. No a závod byl okamžitě naplněn.

Ve čtvrtek jsme na místě samém zjistili, že závodu se účastní 16 týmů a 3 týmy, které uhradily startovné, se z rozličných důvodů nedostaví. Jenže v tu chvíli už bylo vytýčeno 19 sektorů, na rožni se točila kýta a mně šrotovalo hlavou jak sektory upravit, aby byl závod pokud možno svým průběhem co nejzajímavější. O závodech na Asuanu je známo, že místa v lese u hráze na hloubkách jsou nejproduktivnější a až na drobné výjimky se z nich bedna dělá a neúspěch je skoro ostudou. Je jasné, že los je na kaprařských závodech vždy zásadní záležitost, ale jak to udělat, aby ti co, vylosují třeba louky, měli aspoň nějaké šance. První návrh byl velice jednoduchý a to první tři místa u hráze zrušit. Ano, zní to logicky, ale co takové řešení přinese? Jak se ryby zachovají? Debatovali jsme dlouho do noci a hledali různá řešení. Kýta na rožni byla čím dál menší, pár sudů zadunělo a všichni ulehli načerpat síly před nadcházejícím závodem. Budík jsem si nastavil na šestou a nechal vše v hlavě uležet. Ráno moudřejší večera.


Ráno jsem se rozhodl, jak to bude a kupodivu nikdo neprotestoval, proč taky. Řešení bylo velice prosté. Zásadní myšlenkou bylo jednoduché sousloví, klidová zóna. Vyrazili jsme překolíkovat sektory a to v duchu likvidace klidového sektorů tam kde jsme ho v minulosti měli a vytvořením tam, kde v minulosti nebyl. Vysvětlím. Závody ne jen na Asuanu vykazují jeden pravidelný jev. Od startovního výstřelu se ryby stahují do klidu, tedy tam, kde se chytat nesmí nebo tam kam udice závodníků nedosáhnou. Samozřejmě, že jedním z faktorů úspěchu jsou schopnosti týmu a to, jak chytají sousedé nebo i to počasí, ale nejzásadnější je, kde se ryby zdržují. V předminulém ročníku jsme vytvořili pás kolem hráze, kam jsme zakázali nahazovat montáže a krmení jednoduše zrušením jedničky. To, že tým nevyužil stoprocentně této výhody, není podstatné. A v tomto ročníku jsme šli obrácenou cestou. Produktivní místa ponechat všechna a zrušit klidové zóny. Donutit tím ryby cestovat a nezdržovat se pouze na jednom místě s občasným vyjetím pro sousto. A v tomto duchu jsme se pokusili naopak vytvořit klidovou zónu na místech pod chatou, kde se pravidelně tolik ryb nechytá. Jednoduše rybám nabídnout v prostoru horších fleků klidové pásmo a tím zajistit okolním týmům nějaké šance na úspěch. Dnes po skončení závodu jsem si jist, že toto řešení bylo dobré, ale měli jsme posunout klidovou zónu přímo pod chatu a rozšířit ji. Místa bylo dostatek. Možná jsme mohli takových klidových zón udělat více. Na louce by to bylo podstatně zajímavější. Toliko k peripetiím a snahám o zajímavější závod na krásné vodě, kterou Asuan bezesporu je, ale také na vodě, kde se často rozhoduje už losem.


Teď několik vět k samotnému průběhu závodu. Losování proběhlo jako vždy dvoukolově, nejprve losem pořadí a následně sektorů. Týmy se rozjely na vylosovaná místa a začala příprava lovišť a zázemí. V jedenáct hodin byl závod odstartován. Je celkem běžným jevem, že první ryby se chytají víceméně sporadicky, ale tento závod se rozjížděl velice pomalu, troufám si tvrdit, že se vlastně nic nechytalo. Vyhlásili jsme motivační cenu za první ulovenou rybu. Některé týmy sázeli na využití klidu, který na vodě panoval dlouho před závodem, a bez krmení poslali své montáže do svých sektorů přelstít kapry, které ještě nevyhnal hluk dopadajících montáží a krmení. Jiné týmy nasadili od startu masivní krmné kampaně a bombardovaly hladinu. Trvalo to celé tři hodiny, kdy se nechytila bodovaná ryba. Na terase chaty nás sedělo celkem hodně, když najednou někdo hlásí, že u břízek Niklovci zdolávají rybu, ale stejně tak zdolávali rybu i kluci z Visual týmu na patnáctce u přítoku. Určitě musel být někdo rychlejší, ale rozdíl byl v řádech setin. Vyřešili jsme to jednoduše. Cenu za první rybu závodu dostaly oba týmy.


Čekal jsem, že se závod rozjede a začne se chytat hlavně na hloubkách u hráze, ale nechytalo se v podstatě vůbec a u večerního sčítání jsme do průběžného pořadí zanesli jen pár kusů ryb, co by se daly spočítat na prstech jedné ruky. No a ani po noci to nebylo o nic lepší. Moc úlovků si týmy nepřipsaly. V podstatě se dá říci, že Asuan ukázal svou pravou tvář až v druhé půli závodu, kdy se na špici tabulky prochytalo cca 5 týmů a to kluci z CT Čečelice na č. 2, dále Carp R Us na č. 5, Mikbaits junior na č. 1, Nikl tým na č. 7 a mezi špičku se vešel i tým Kablásek Bělohlávek. Ale tyto týmy neměly nedosažitelný náskok na ostatní, do medailových pozic mohlo promluvit několik dalších týmů. K večeru začal masakr na hrázi. Kluci z CT Čečelice, si vytvářeli hrozivý náskok. Už to vypadalo, že není co řešit. Jenže noc s aktivitou ryb zase trochu zamávala a rozchytali se kluci z Nikl týmu u břízek na č. 7 a i Carp R Us na č. 5 mohutně dotahovali, zatím co se na hrázi v noci téměř nechytalo. Nad ránem začal zlobit i tým Kablásek Bělohlávek, mimochodem hned vedle klidové zóny a i kluci z Trakker týmu z druhé strany této zóny začali tahat ryby. Jenže CT Čečelice, se znovu rozjel a i z jiných částí přehrady byly hlášeny bodované ryby. A přesně takto mají závody vypadat. Ani my pořadatelé, jsme netušili, jak to celé skončí do chvíle, než jsme sečetli výsledky a pro jistotu je několikrát zkontrolovali.


Závod byl po 48 hodinách lovu ukončen a už chybělo jen závěrečné vyhodnocení a předání cen. Tady se budu muset trochu zastavit. Musím upřímně poděkovat všem sponzorům. Velice si vážíme jejich přízně a i z tohoto důvodu chci jmenovitě poděkovat všem za jejich dary. V tomto ročníku nás podpořili firmy FOX International, Sportcarp, Normark, Dynamit baits, Easy fishing, Nikl, Carp R Us, DOC Fishing, Mikbaits, Infinity baits, Carp linq, Awa-shima, Carpfanatics, Carp secret Carphouse a rybářské potřeby u Mácy. Velký dík patří i rybářskému webu MRK.cz, který nás zásadně podpořil a kam jsme mohli aktuálně vkládat on-line informace.


No a teď už jen pár slov závěrem. Ještě před zahájením závodu jsem byl rozhodnut, že tento ročník je poslední, který budu připravovat. Už toho mám za sebou hodně a tak nějak se vytrácel ten entuziazmus z let minulých. Jenže závod a jeho atmosféra, mě zase nakopl zpět a další ročník bude. Pokud se bude ochotna sejít zase stejná parta kamarádů, budu to dělat rád. Tímto chci poděkovat všem klukům z Českomoravského kaprařského spolku, Carp clubu ČR a i kamarádům mimo naše spolky. Vážím si toho, co dělají bez nároku na odměnu ve svém volném čase a s jakým nasazením. Klobouk dolu bando.

Takže příští rok na 5. ročníku Asuan junior cupu 2015 ahoj.

PS: Není úplně podstatné, kdo vyhrál, vyhráli všichni, ale přeci jen pro pořádek:
1. místo tým Čečelice
2. místo tým Carp R Us
3. místo tým Mikbaits junior

Více informací o průběhu závodu http://ajc2014.mrk.cz/?zavod=95&typ=-1
 
Kochač - 17.9.2014

Diskuse k miničlánku

MOndo - Profil | St 29.10.2014 19:38:20

Kocháč >> Kochač - >> Děkuji za sebe a myslím, že můžu i za kolegu Adama. Rádi jsme se tam zase po x letech podívali, protože nám to málem nevyšlo a všechno jsme balili hrozně narychlo. Sice jsem byl trochu zdeptaný kvůli ztrátám několika ryb za sebou, ale člověk se furt učí. Ukázkovou podívanou nám předvedli kluci z vedlejšího Nikl týmu. Fandili jsme jim do poslední minuty. Pokud bude možnost rád bych se tam za rok podíval zase. Jsem už ale trošku starší a vlastně jsem tam jen doplňoval listinu. Kdyby se neposunul ročník a měl bych čas, klidně bych přijel pomoct při organizaci, pokud byste potřebovali někoho u váhy (nebo u něčeho jiného) navíc. Jinak na té fotce vypadáme jak kdybychom vyhulili půlmetrovýho jointa. Já čekal že se nám to v noci rozjezdí jako na prvním ročníku a asi do 5ti do rána jsem seděl u prutů, poslouchajíc kapří šplouchání.... samozřejmě zbytečně :) Ale ty noci mám na těchto závodech nejradši. Všechno utichne a jde krásně vidět každá noční akce od sousedů.