Nšeptal - Profil | Pá 22.4.2005 13:52:05
Tak ještě jednou. Zákon o vodách
§ 46 "Ochrana vodních toků a jejich koryt"
Je zakázáno........ukládat do koryt vodních toků......předměty, kterými by mohlo dojít k plynulosti odtoku vod.......
§ 67 "Omezení v záplavových územích"
V aktivní zóně je zakázáno.......zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, .....
(z důvodu lenosti kráceno)
NPetrson - Profil | Út 19.4.2005 3:52:02
Šeptal >> Dal jsem si tu práci a celý zákon přelouskal. Dříve jsem se zde dočetl něco v tom smyslu, že tyto stavby zakazuje zákon o povodních. Což ale není přesné, protože ten je součástí právě Zákona o vodách:
Hlava IX , par. 63, odst. 1:"Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku...prováděná především systemat. prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní."
Par. 72, odst 3: "Povodňové orgány můžou na zákl.povod.prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zaříz. v zápl. území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způs. zhoršení odtokových poměrů...." Tak to je asi jediná možnost, která může zabránit vyhánění plotů až k pobřeží, a to jen pokud se najde nějaký aktivní úředník (ha ha). Podotýkám ještě, že toto je možné pouze v Záplavovém území, zákonem definovaném. Naproti tomu oplocené pozemky zákon již nijak blíže nespecifikuje. Vysvětluji si to tak, že když si na svém pozemku u vody vyženu ohradu až k vodě, každý, kromě správce, kdo bude chtít projít (a podle jiného paragrafu téhož zákona oprávněně) mi může líbat zadek. A v tom vidím díru jako prase - podezírám zákonodárce z toho, že si tak zajistili, aby je "plebs" na jejich haciendách nerušili při opalování. Představuji si, že tak nějak vznikal zákon o LTO.
Nšeptal - Profil | Po 18.4.2005 8:22:49
Petrson: Možná, že kdyby se hledalo dál, našel by se jiný paragraf, kterým by se ti notoričtí oplocovači dali zkrotit. Jistě bude rozdíl v oplocení třeba čerpací stanice v porovnání s plotem u chaty nějakého lufťáka. Tam ty ploty budou dost možná nelegální. Až najdu chvilku. pokusím se ještě nějaký paragraf vyšťourat.
NPetrson - Profil | Ne 17.4.2005 16:27:13
Šeptal >> jsou to ale filutové, ti zákonodárci. To že určitým způsobem do nového znění zákona přesahuje staré ustanovení o veřejném pobřežním pásmu tím, že majitelé jsou povinni umožnit přístup na břehy ke správě revíru a výkonu ryb. práva, mi neuniklo, co jsem ale opomněl je, že v to se nepočítají "pozemky oplocené". Takže ti hajzlíci, kteří si už za minulého režimu vyhnali ploty kolem pozemků třeba na Slapech až k vodě, že se nedalo suchou nohou projít (jedině oklikou) a vesele roky porušovali zákon, se dneska díky těm "hlavám" najednou chovají legálně. Hezky jdou zvedači hlasů na ruku úředníkům a šetří jim práci, jen co je pravda. Podle nového právního systému tak s drzostí nejdál dojdeš.
NJan Pokorný - Profil | Út 12.4.2005 14:17:38
Změř si poměrovým měřítkem šířku vodní parcely v katastrální mapě (třeba na protažení tvé hranice pozemku) a porovnej ji se skutečností. To je první krok. Jistější je to až od domu. Třeba zjistíš, že ti patří i kus pozemku na druhém břehu :-)
NJeždík | Út 12.4.2005 13:18:48
1)Uprostřed našeho města (JH)leží 50ha rybník,který je s padesati procent oplocen místními obyvateli.Přesto ,že už jsme žádali několikrát město ,aby s tímto problémem něco dělalo,nic se neděje a to v naší MO jsou právníci,zastupitelé města i sám starosta.Na výroční schůzi se to vždy probere,ale ve skutečnosti se nic neděje naobak se situace rok od roku horší.
2)Sám vlastním pozemek sousedící s řekou Nežárkou a podle katastrální mapy mám pozemek zakreslen až k toku,nevím co si o tom mám tedy myslet?
NMoravák - Profil | Út 12.4.2005 12:51:03
Z praxe jsem potkal i pozemky evidované v katastru jako orná půda a při jejich vyměřování se zjistilo, že je část ve vodním toku, nebo je zatopena jinou vodní plochou. Vyvlastnění státem není pravděpodobně možné, dohoda o odprodeji ano. Pokud se jedná o vodní plochu, která je např. intenzivně obhospodařována bude asi majitel takto zaplavené plochy požadovat nájemné, protože svoji část nemůže sám obhospodařovat v souladu se způsobem využití uvedeným na katastru.
NMichal | Út 12.4.2005 12:14:11
dantex: Díky, že jsi to pohledal za mě bo já nevím kde mi hlava stojí (možná ještě na krku :-))), měl jsem to v hlavě, ale už je to dlouho, co jsem se o to víc zajímal.
Ndantex - Profil | Út 12.4.2005 10:19:05
Michal: Tak jsi měl pravdu, majitelem pozemku pod vodním tokem může být i někdo jiný než stát
Ndantex - Profil | Út 12.4.2005 10:12:12
Michal: Myslím, že to tak není, nedávno jsem v vodním zákoně zahlédl ustanovení, že pokud vodní tok změní trvale koryto na pozemek, který je v soukromém vlastnictví, stává se tento pozemek vlastnictvím státu a dosavadní majitel má nárok na náhradu. Nevím to přesně, ještě to pohledám.
Nšeptal | Út 12.4.2005 8:04:40
Zák. č. 254/2001 Sb., Zákon o vodách,
§ 51
Povinnosti vlastníků pozemků sousedících
s koryty vodních toků
(1) Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou
povinni
a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,
b) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke
sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických
funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,
c) strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob;
to neplatí na pozemcích v současně zastavěném území obce a na
oplocených pozemcích.
(2) Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících
s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující
stabilitu koryta vodního toku.
(3) Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi
pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
Ve výkladu je psáno, že k průchodu osob přes pozemek nevyžaduje souhlas vlastníka pozemku, ten ale může požadovat splnění určitých podmínek, so se týká rozsahu a času a pod. Takže já tam klidně vlezu a on mi může akorát vlézt na záda. Notabene, ty ploty ve vodě, nebo skoro ve vodě odporují dalším předpisům ohledně zajištění průtoku při povodních. Ale to už jsem línej hledat.
NMichal | Út 12.4.2005 8:04:38
No, já bych to viděl ještě trochu jinak stím vlastnictvím pozemků kolem řeky. Pokud přes něčí pozemek protékala řeka, tak dřív platilo, že řeka a pozemek pod korytem nemohl být ve vlastnictví soukromé osoby odlišné od státu. V loňském nebo předloňském roce (přesně to už nevím, musel bych pohledat) se stalo to, že zákon nově stanovil, že vlastníkem pozemku pod korytem řeky se stává od účinnosti toho zákona vlastník těch okolních pozemků (takto nějak to bylo stanoveno), ale má možnost do 6 měsíců od účinnosti toho zákona toto vlastnictví odmítnout. Pokud se tak neučinil, tak je ten pozemek jeho, a to se všemi problémy s tím souvisejícími, včetně např. povinnosti pozemek udržovat apod. Díky tomu zákonu získala spousta lidí do vlastnictví pozemky pod koryty řek, aniž by to vůbec tušila. Kdo taky čte pořád Sbírku zákonů a všechny v ní vydané pozemky. Jinými slovy, už neplatí to, že kolem řeky je nějaké pásmo, které náleží jenom a jenom státu. Jak je to s případným oplocením podle stavebního zákona nevím, to není moje parketa.
Nrybomil | Út 12.4.2005 7:59:27
Akce 60.-80.léta naštěstí už skončila, ale památky na ně jsou dosud. V lesích naší rodiny vlastní chataři jen pozemky pod zastavěnou plochou chaty.Nějdřív přidali verandu, pak venkovní záchod, dřevník, garáž, pak záhony a oplocení. Nakonec příjezdovou cestu. Chodí vesele do lesa na dřevo.
Teď po návratu lesů majitelům se diví, že nemohou udělat ohniště kde se jim zlíbí a ještě pošlou stížnost, když jim nějaký strom padne na boudu. Bych vzal buldozer.......
NKutil | Út 12.4.2005 7:46:49
Existuje u řek ochranný prostor - tuším inundační pásmo či co, to je ochrana proti tomu aby při povodni neplavalo ve vodě kde co, a určitě v tomto prostoru nemohou být ploty a podobné věci.Jenže jak je v naší zami dobrým zvykem, když si někam blbě u vody postavím auto a příslušný chatař na mě zavolá policajty - většinou ví kam zavolat - tak mě zkasírujou, ale že on má králíkárnu málem ve vodě, nebo plot, či skládku starých prken je absolutně nezajímá.Takže - fotodokumentovat a udávat ať kvetou mezilidské vztahy.Nejlepší na tom je když to má oplocené rybář.
Nmatrix | Út 12.4.2005 7:15:04
Melo by to byt napsane v radu(aspon loni to tam bylo)Rybar,rybarska straz,hospodar ma pristup na pozemky, ktere hranici s vodou, ale vsechny skody ktere zpusobi musi nahradit, nesmis tam jit jenom pokud tam je vstup zakazan z duvodu obecneho zdravi(nevim jak se tohle posledni jmenuje tak to ber s rezervou:-)Ale nez tam jdes bych sel radsi nejdriv za chatarem a bud mu to ¨vysvetlil nebo to ukazal v radu(BPRP)
Npepi - Profil | Út 12.4.2005 7:12:11
Z hlediska stavebního zákona může každý oplotit jen svůj pozemek. A to vždy jen se souhlasem stavebního úřadu. A soukrommé pozemky určitě nesahají až k vodě. Pokud by někdo chtěl oplotit pozemek souseda, respektive část sousedního pozemku přehradit plotem, musí k tomu mít souhlas vlastníka pozemku. V tomto případě např. Povodí Vltavy. A o tom silně pochybuji, že by někdo měl . Takže jedna možnost jak se bránit je, poslat ho dopr.. a argumentovat tím, že má na pozemku Povodí černou stavbu - oplocení. A za to je pokuta od stavebního úřadu, v tomto případě ve výši do 10 000 Kč. Kdo si natáhne plot až k vodě, s největší pravděpodobností jedná protiprávně. Takže : Pohrozit, udat, nenechat se omezovat. Hezky se to radí, co???
načítám...
DAM naviják Quick Intenze Feeder
NOVINKA na CHYTIL.cz - boilies v dipu
GScarp.cz
