!!! Kormorán !!!

Na Slovensku byl schválen odstřel kormorána na nejpostiženějších vodních úsecích, ryb.zařízení atd.
Jak se dívate na tuto problematiku? Byli byste ochotni podpořit rybářský svaz v návrhu na odstřel kormorána?
Autor diskuse: Radek S. - Profil , 26.2.2005 všeobecné - revíry, cestování

Radek S. - Profil | So 5.3.2005 18:48:29

Děkuji vedení MO Nový Bydžov, které se zapojilo do sčítání rybožravých predátorů. Výsledky budou zaslání na ČRS SúS příští týden.
"Kdo nelení, tomu se zelení"

Radek S. - Profil | Pá 4.3.2005 18:22:15

Je tam: kormorán velký, vydra říční, volavka popelavá, norek americký
U nás je např. na některých tocích velký problém s volně žijícími nutriemi.

brach - Profil | Čt 3.3.2005 12:55:31

Nechce se mi to hledat a proto se ptám -je tam i člověk?

Radek S. - Profil | Čt 3.3.2005 11:37:31

DO Downloadu jsem přidal formulář pro sčítání predátorů. Zapojte se aktině do iniciativy SÚS ČRS.

Tomáš.V - Profil | Čt 3.3.2005 7:49:39

Na stránkách SÚS je možno se zapojit do sčítání kormoránů. Podklady budou použity pro vypracování legislativní změny současného právního stavu.

denyg | St 2.3.2005 10:20:38

Sice nici rybi populaci,ale tak by pro ne mohli postavit nejaky terirotium specialne pro ne.

denyg | St 2.3.2005 10:19:40

Nee,druhy typu kormoran bysme meli chranit.U babicky na chovnym rybniku taky chteli odstrelovat cerne vzacne capy.

Petrson - Profil | St 2.3.2005 7:14:26

>>G. Moolis Rovněž nepatřím k odpůrcům ekologů, tažke vítám umírněný názor, je ale nutné uznat, že naše úřady v této otázce zaspaly a myslím, že je nejvyšší čas s tím něco udělat. Především - není jisté, že když bude situace pokračovat, tak potravní nabídka zůstane neomezená. Jediný, kdo u nás totiž zarybňuje řeky, je rybářský svaz, a je možná jen otázkou času, kdy hospodářům nezbydou zdroje ani trpělivost k drahému výkrmu ptáků, jejichž statut chráněnce právě díky přemnožení pominul. Ryb. svazu totiž náhradou nikdo nic nedá. Nejde ani tak o to, jestli druh je či není původním. Ale úkolem člověka je udržovat jím korigované ekosystémy v optimálním stavu tak (právě z důvodů chybějících predátorů), aby se nenarušovala ekologická stabilita - a to by podle mě právě ochranáři měli obhajovat. Nikdo asi nechce pořádat žádné masakry, však myslím, že po legislativní stránce by nebyl problém nastavit páky tak, aby se na kormorána pohlíželo třeba jako na ostatní lovené ptáky, alespoň dočasně.Při odlovech kachen přece taky nedochází k žádné střelecké vybíjené. Nebo ať se klidně plaší, pokud to bude účinné, případně klidně odlovují a vyváží, když se najde zájemce.Nejhorší ale je nečinnost.Nakonec by tento servis mohli zajišťovat ne zrovna celá myslivecká sdružení, ale např. jen hajní, potažmo správci honiteb. Což je vpodstětě jen otázka dobré vůle se dohodnout právě s ochranáři. Říkám si, kdo jiný by měl mít větší zájem na vyrovnaném stavu, když ne oni? Nebo jsou snad řešením mrtvé vody a břehy nacpené opeřenci? Právě v takové situaci se spíš najde někdo, komu jsou pravidla šumafuk, a pak bych nepřál nikomu, aby takoví samozvanci vzali situaci do svých rukou; to by teprve moha nastat reálná jatka.

Radek S. - Profil | Út 1.3.2005 17:06:48

Zpracovávám výjimku číslo:1436/0463/04-5.1pil (Slov.MZe) od "hrajiho", brzo vám to sem pro zajímavost dám.

G.Moolis - Profil | Út 1.3.2005 8:07:43

Sorry za ty překlepy.

G.Moolis - Profil | Út 1.3.2005 8:06:26

zubáč: jasně, souhlas, jenže tady bude pořád faktor defakto neomezený potravní nabídky. Takže člověk bude muset regulovat stavy vrcholovýho predátora sám. Přirozený predátory u nás moc nemá - orla mořského taky moc nezbylo, konkurenční druhy defakto nejsou. Takže zbývá jenom flinta, epidemie nebo nedostatek potravy.
Miloš: tu předovku jsem myslel jenom jako metaforu. Libobovolně si dosaď třeba arkebuzu, anglický luk nebo řecký oheň, to je jedno.

zubáč | Út 1.3.2005 7:57:47

G.Moolis: S tou definicí puvodního druhu máš asi pravdu, že je takových druhu více, ale otázka zustává přemnožení, protože kormorán nemá v našich podmínkách kromě člověka přirozeného predátora. Respektuji výskyt kormorána na Dunaji a Moravě, kde mají přirozená hnízdište , ale jak si sám napsal - vlyvem ruznych faktoru se čára jejich výskytu posunula na sever, fakt je ten, že je to zase povětšinou vliv činnosti člověka, ale zpravidla ne rybáře. Pravdou je i to, že skutečně značné škody, které kormoráni primárně i sekundárně zpusobují jsou neúnosné, např.u nás na revírech MsO bylo napočítaných 750 ks kormorána velkého, což je jistě značné číslo, na takové Oravě jich bylo přes 2000, takže vodu vyčistili téměř do tla, sekundárně nemají ryby klid na neřes, což se odrazí ve slabé generaci a skutečně nic kormorána neodradí, jen regulovaný odstřel, na Slovensku je to od Trenčína na sever, východně je ohraničení po L.Maru ... Nikdo nemá zájem vyhubit kormorána jako druh, jen snížit jeho počty na únosnou míru, aby rybáři své peníze a svoji práci nevěnovali jen do krmení těchto ptáku a sami nechytali na prázdných vodách...

Azbest - Profil | Po 28.2.2005 23:21:55

Radek S-to číst nehodlám,bych zestárnul.
all-souhlasím s odstřelem kormoránů a komunistů.

Marcel - Profil | Po 28.2.2005 22:55:57

RadekS: Nakonec sem to s prestavkama precetl :-( 1400 slov je sileny elaborat na prispevek (muj nazor ).

brach - Profil | Po 28.2.2005 21:10:00

Rozvíjej se poupátko....

Marcel - Profil | Po 28.2.2005 18:47:59

RadekS: To nemam silu cist :-((

Radek S. - Profil | Po 28.2.2005 17:58:44

Z dopisu RNDr.Poupěte

Pokud bude tedy subjekt, jehož zájmy jsou ohroženy místně přemnoženými populacemi volavky popelavé a kormorána velkého žádat o povolení ochrany svých vlastnických práv, musí ve smyslu dopisu MŽP ze dne 29.XI. 2002 č.j.: 600/4184/02 OOP/8632/02 (Dr. Miko) postupovat takto :
A) Volavka popelavá.
Tento živočišný druh není hájen dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Na základě toho tam, kde je to nezbytné (a to dle poznámky redakce je celá Střední Evropa), se musí postupovat dle § 39 zákona o myslivosti. Zde s ohledem na nešťastné ustanovení § 90 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny musí být dohoda dle § 66 zákona o myslivosti. Jde o dohodu mezi orgánem ochrany přírody a státní správou myslivosti. Zde, pokud ochota ochrany přírody nebude pouze předstíraná a bude ctít nejen vlastnická práva, ale i ostatní, zákonem kryté zájmy, bude pro rybáře hlavní riziko ochrany vlastnických práv spočívat na osobním pohledu daného úředníka. Problém může nastat i v tom, jak úředník bude pohlížet na zájmy amatérských "ochránců přírody". Jsou bohužel účastníky řízení byť s poněkud omezenými pravomocemi, ale hlavně jejich vlastnické a ekonomické zájmy nejsou bezduchou ochranou ohroženy, spíše naopak. Pokud k dohodě na úrovni jednoho úřadu dojde (jde o obecní úřad obce s rozšířenou působností), bude se rozhodovat podle ustanovení § 39 zákona o myslivosti. Ten říká doslova: Vyžaduje-li zájem vlastníka, případně nájemce honebních pozemků, nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody nebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavů zvěře. Volavka s kormoránem jsou zvěří, kterou nelze lovit podle mezinárodních smluv. Nelze-li škody způsobené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody, nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí. Orgán státní správy myslivosti může povolit i lov mimo dobu lovu (§ 40) a na nehonebních pozemcích (§ 41).
V případě vydání tohoto povolení (správní řízení probíhá jen na úrovni úřadu místně příslušné obce s rozšířenou působností a odvolání je ke krajskému úřadu), požaduje Ministerstvo životního prostředí (MŽP), přímou kontrolu dodržování podmínek, za nichž je snižování stavů povoleno.
Veškerá rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, kterými bude povolena úprava stavů volavky popelavé je třeba zasílat na vědomí MŽP, aby do doby než bude způsob kontroly udělování výjimek a podávání zpráv Stálému výboru Bernské úmluvy upraveno obecně závazným právním předpisem, mohla být naplněna právní povinnost, vyplývající z ustanovení článku 9 odstavce 4 úmluvy.
Praxe ukázala, že zásadní problém v tomto směru, tedy ochraně vlastnických práv vzniká v tom, že do rozhodnutí se může odvolat kdo chce. A než tedy chovatel ryb bude oprávněn chránit svá vlastnická práva a omezovat naprosto zbytečné výdaje státního rozpočtu, uběhne někdy i více než jeden rok. A nikdo z těch, kdo pro své libido omezovali práva vlastníka není žádnou formou postižitelný. Postižen je jen vlastník a státní rozpočet.
B) Kormorán.
U tohoto druhu je situace komplikovanější o to, že je chráněn podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Chovatel, pokud tedy žádá o povolení tlumení, musí napřed získat rozhodnutí místně příslušného krajského úřadu , jmenovitě oddělení ochrany přírody. I toto se vydává formou rozhodnutí. I pokud je ochota formálně vyjít žádosti vstříc, tak doposud jsem neviděl jediné rozhodnutí, které by nebylo vyšperkováno kvantem omezujících opatření. Tato opatření vesměs tkví v administrativních opatřeních, která sice v konečné podobě neomezují, ale výrazně komplikují, znepříjemňují, prodražují a prodlužují majiteli možnost ochrany jeho zájmů.
Teprve po nabytí platnosti tohoto povolení se může žadatel obrátit na příslušný orgán státní správy myslivosti, aby povolil tlumení zvěře. Zde už je postup shodný s pravidly o omezování počtů volavek.

Na závěr považuji za účelné, se zmínit o tom, že povolení odstřelu nezbavuje podnikatele práva žádat o úhradu škody způsobené kormorány. Legislativa jen majiteli umožňuje aby svým umem a nákladem omezoval naprosto zbytečné výdaje ze státního rozpočtu na úhradu škod, způsobených kormorány. Ale protože většina majitelů má k předmětu svého podnikání, určitě tak tomu je i v rybářství, i citový vztah, tak ochotně bere povinnosti státu na sebe. Škoda jen, že doposud rybářská praxe neviděla dlouho slibovanou metodiku na tlumení kormoránů, která byla podmínkou pro schválení zákona č. 115/2000 Sb.o poskytování náhrad škod způsobených vybranými, zvláště chráněnými organizmy.
Škodu dle tohoto zákona lze hradit jen v případě ryb, chovaných k hospodářským účelům v rybnících, sádkách, líhních, odchovnách, klecových odchovech, nebo pstružích farmách v případě, že je způsobil kormorán nebo vydra. V případě vydry, kterou se dál nebudu zabývat, musí být ze strany žadatele doloženo, že se tam zdržovala a náhrada se poskytne jen v případech, pokud objekty byly v době vzniku škody oploceny a na přítoku a odtoku opatřeny mřížemi bránícími vniku vydry. Nejen že si nedovedu představit oplocení rybníků, ale přesto i vydra, která hravě přeleze každý plot, tak si jistě bude brát toto opatření k srdci. Je to ale zákonná záminka, aby podle volné úvahy příslušného úředníka nemusela být škoda proplácena, nebo alespoň výrazně omezena. K prokázání výše škody na rybách vždy musí být použit odborný či znalecký posudek. Mimochodem neznám případ, kdy v rozporu s občanským zákoníkem byly posudky a chovateli vyvolané další náklady hrazeny. Zde použiji citát jednoho úředníka KÚ : "Buď se spokojíte s touto částkou za ryby, co je v posudku mne nezajímá, vždyť jste si znalce zaplatil a pokud se vám to nelíbí, tak jděte k soudu. A ten vám určitě nepomůže!" Bez komentáře.
Bez ohledu na možnosti praxe, musí poškozený hlásit škodu orgánu ochrany přírody- obecnímu úřad obce s rozšířenou působností, (dále jen orgánu) do 48 hodin od jejího zjištění. Pokrytectvím tohoto zákona je, že rybníkář musí hlásit každý nálet kormoráního hejna, neboť každý mu způsobuje škodu. I když orgán přijede a kormorán tam již nebude, nemusí být škoda jak ukazuje dosavadní praxe prokázána. Orgán, včetně krajského nemusí pochopit, že kormorán se nažral a odletěl trávit úlovek do bezpečí. A pokud na rybník v blízkosti zimoviště s 500 ks kormorány (mluvím o konkrétní zimně 2004-5), nebude každý den náletu kormorána potvrzeni příslušným orgánem, tak není problém, aby dotyčný krajský úředník odmítl úhradu škody. Nevadily mu ani vysvětlující informace znalce, potvrzení svědků a mimochodem i nižších orgánů.
Pokud tedy má majitel podle praxe prosazovené některými krajskými úředníky každodenně dokládat škodu, je to cílená forma pomalé likvidace těch, jejichž pílí je tvořen státní rozpočet a tedy i jejich plat.
O úhradu škody se vždy žádá místně příslušný krajský úřad. Další ustanovení zákona 115/00 Sb., § 8 odst. 3, pís. c), je již trochu lepší. Dle něj se má žádat do 10 dnů, co se chovatel o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců, kdy s největší pravděpodobností škoda vznikla. Problém je v tom, že ona nevznikla, ona vznikala postupně (nedokonavý slovesný vid). A hlavně vznikala každý den, pokud rybník nebyl zamrzlý a to po celou sezónu. Hrozí, že pokud nemám možnost každý den škodu navyšovat až do dne výlovu, je zde opět na vůli úředníka, jak bude mou žádost posuzovat. A to je potvrzeno odstavcem 5, jež říká, že není-li žádost předložena ve lhůtách dle odstavce 3, tak nárok zaniká. Jinými slovy, při důsledné aplikaci zákona nelze škodu na rybách způsobených kormorány proplatit. A to jistě nebyl cíl zákona.
Kuriózní je, § 1 odst. 1. Říká, že místně příslušný orgán neprodleně po ohlášení provede místní šetření a sepíše protokol a zajistí vhodným způsobem důkazy. (Ne tedy chovatel.) Tyto neprodleně předá orgánu příslušnému, (tedy KÚ). Nedovedu si představit, že na obecním úřadě se všichni s nedočkavostí těší na telefon od rybníkáře, že mu nalétli kormoráni. Že budou mít čas i prostředky na dopravu na místo a dostanou se tam před odletem hejna. V podmínkách Středočeského a Jihočeského kraje tam budou jezdit až 3x denně. Zde by učinila rybníkářství ztrátové jen vlastní a trvalá strážní služba.
A teď to lepší. Orgán (krajský) po ověření výše škody zaplatí nejpozději do 4 měsíců, kdy žádost obdržel. Pokud orgán nezaplatí, může se postižený obrátit k soudu. To ale musí stihnout do jednoho roku ode dne, kdy orgán jeho žádost obdržel. A při obstrukcích, které umí někteří úředníci udělat, má postižený prostě smůlu. Na věc se totiž nevztahuje správní řízení.

Kuba - Profil | Po 28.2.2005 13:07:09

Leo01> díky, ale mě je ten kontakt více méně na nic, reagoval jsem na příspěvek:

hraji - ® Po 28.2.2005 11:00:51
pupák: podle názorů odborníků se u nás ani siven nerozmožuje přirozeným způsobem. Proto není považován za původní druh. Pravda je, že na pstruhodromech zatím nikdo nezaznamenal výskyt ročků, dvojročků a jiných stádií než lovných kusů.

Takže ten kontakt by mohl zajímat Hrajiho, příp. odbornou veřejnost...

Michal | Po 28.2.2005 13:00:36

strejka: duhák se někde vytírá, třeba Desná 2 a 3 na Sev. Moravě, co se týče sivena,ten se u nás poměrně úspšně tře,aspoň teda myslím, ale už jsem zažil několik siveních tahů a to byl rachot.

Leo01 - Profil | Po 28.2.2005 12:21:21

Kuba: Pokud by byl zájem, seženu kontakt. Dcera mého šéfa vloni promovala na PřF.UK a v Bedřichově siveny značkovala, lovila agregátem, atd... Nedivil bych se, kdyby z toho měla i diplomku.

Kuba - Profil | Po 28.2.2005 11:52:06

z> na Bedřichově (resp. v přítocích) se siven vytírá v takovém množství, že by byl potřeba regulační odlov, aby měly zbylé ryby dostatek potravy .
Pokusné výsadby sivenů (obecně známá byla ta předloni - ryby mezi 30-40cm) a pravděpodobně i studii o jeho rozmnožování na Bedřichově provádí někdo z Karlovy university

hraji - Profil | Po 28.2.2005 11:34:12

pupak: já ti věřím, zeptám se těch chytrých hlav.
A s tou aktivitou na hospodáře by to určitě stálo za to, vždyť přirozených trdlišť není nikdy dost.

strejka - Profil | Po 28.2.2005 11:31:56

mimo tema, proc se vlastne siven a duhak u nas nevytira? jina chemie vody?

z | Po 28.2.2005 11:25:47

hraji> tuším, že na Bedřichově se taky přirozeně vytírá. Na Bedřichově na tohle téma už snad někdo i zpracovával nějakou vědeckou práci.

pupak | Po 28.2.2005 11:25:40

hraji - mistoprisezne muzu prohlasit s nekolika svedky ze je to pravda pravdouci a dej jim klidne na me telefon a na podzim poridim fotodokumentaci a pokusim se dohodnout s mistnim hospodarem o ochrane protoze se tam tre i potocak a lidi v tom brodej a je to skoda.