Novčák - Profil | So 22.3.2025 22:05:59
Moucher >> Orvaný břehy vídám, ale po každé velké vodě. Buldozer jsem za těch pár let, co tam chodím, neviděl.
Jako kluk jsem chodíval na řekněme podobnou řeku, kde se pravidelně těžilo. V dírách, který tím vznikly, se pravidelně chytaly velcí tloušti a parmy. Na zbytku řeky to nijak znát nebylo.
Moc se mi nezdá, že by se řeka nevzpamatovala z 15 let staré těžby štěrku. Od té doby bylo x povodní, každá upravila koryto, změnila dno, nějaký úseky se prohloubily, jiný zanesly bahnem. Že by Jizera trpěla úkryty pro ryby si taky nemyslím. Oproti udržované Berounce, kterou prohážeš ze břehu skoro celou, se na Jizeře nikam nedostaneš. Okolí neudržovaný, nad vodou keře, většina míst chytatelných pouze z vody. Rybářů málo, když už, tak koncentrovaní pod jezy. Odnešených ryb taky moc nevídám.
Za mě téměř ideální podmínky pro reofilky, ale moc jich není. Sázel bych na teplotu vody, která ovlivňuje výtěr, ale prý to dřív problém nebyl.
NJakub klaus - Profil | Pá 21.3.2025 16:56:52
Na Dolní jezeru Chodím již několik let a řekl bych že je to rok od roku horší. Tím myslím druhové složení rybí obsádky a od každého druhu i méně kusů.
NMoucher - Profil | Čt 20.3.2025 21:42:28
ovčák >> Dno. Dřív byl někde písek, někde štěrk, někde jsi chodil po kamení 30+ cm velkém. Proudnice v tom šněrovala od břehu ke břehu, našel jsi jámy s 1/2 metrem bentického sedimentu a kytkami.
Po popovodňové těžbě štěrkopísku je tohle všechno pryč a je to uniformní štěrk od břehu ke břehu. Bahýnko? Bentos? Zapomeň, neexistuje.
Prokořeněné břehy s kvantem úkrytů, řasami a +/- úplným klidem od proudu? Neexistuje, orváno buldozerem. Proto je přirozený výtěr a množství malých ryb skoro na nule.
NMoucher - Profil | Čt 20.3.2025 21:36:40
boticar >> Naprosto rozumím tomu co píšeš, ale tohle nemá na rybí obsádku J1 (zejména pod Otradovickým jezem) žádný podstatný vliv. Vody je +/- stejně, vodárenský odběr je 30+ let stejný, odběr staroboleslavských lesoškolek je citelně menší než býval. Neporovnávám už smutný stav 10-15 let starý, porovnávám co bylo před debilním nápadem s těžbou štěrkopísku od jezu dolů a s tím co zůstalo.
Zmizelo 95+% prokořeněných břehů, došlo k brutální změně v zrnitosti uloženého sedimentu (teď je dno uniformní, do cca. 80 mm, cokoliv většího je vzácnost), takže se dno hýbe a udrží se jen zlomek vodního rostlinstva co dřív, navíc ta uniformita nedává prostor pro přirozený vývoj heterogenit (jam) v korytě.
Nšeptal - Profil | Čt 20.3.2025 14:45:22 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
ovčák >> No, jméno té řeky prý pochází z keltštiny a znamená "ledová", nebo "chladná". Takže je studená od počátku věků. A přes to v ní dřív bylo ryb jak pecek v melounu. A úbytek je patrný až teď těch několik pětiletek zpátky. Tak v tomhle duchu jsem na Tvůj první příspěvek reagoval.
Novčák - Profil | Čt 20.3.2025 10:08:58
šeptal >> Z dřívějška Jizeru neznám, jen posledních pár let, takže srovnání nemám. Ale co tam chodím, přijde mi to pořád stejný. Druhově tak nějak všechno, ale v nižších počtech než jinde. Tlak rybářů např oproti Berounce zanedbatelný. Ale je vidět, že je tam málo malých rybiček, výtěr asi nebude nejsilnější. Proč, to netuším.
Nšeptal - Profil | Čt 20.3.2025 1:32:18
ovčák >> Ta řeka je studená snad od konce doby ledové. To by asi nemělo na ryby dopad až poslední dvě dekády.
Novčák - Profil | St 19.3.2025 20:28:48
Moucher >> Úplně nechápu, co myslíš tím mrtvým kamenným mlatem. Spodní úsek trochu znám a nepřijde mi, že by to byla typická regulace. A jak už tady padlo, po každé velké vodě si upraví koryto sama.
Co vnímám ve srovnání s ostatníma řekama jako výrazný rozdíl je teplota vody. I v létě je Jizera výrazně chladnější než vody v okolí. Nemůže být i tohle důvod menší zarybněnosti?
Nšeptal - Profil | St 19.3.2025 18:27:25
boticar >> Jizera je nádherná, než přijedeš k jezu. Většina jich je tady na tý řece příšerných. Betonové pole jak malá plantáž, přelivná hrana se obvykle jen tak zavlažuje, jinak se to všechno žene skrz turbínu. Šlajsna žádná, rybí přechod nikde. To nejsou jezy, to je betonový zločin. Ale jak ti tahle hrůza zmizí za zády, jsi v jiném světě. Jen voda a stromy.
Nboticar - Profil | St 19.3.2025 17:12:51 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Moucher >> Z přírodního hlediska je Jizera nádherná řeka, kdysi jsme ji sjeli s kamarádem na lodi (Artis sport Modřany, model Jizera) z Malé Skály až do Labe a z tohoto pohledu je ta řeka nesrovnatelně zajímavější (asi stále) než třeba jihočeská Vltava pod Lipnem, kde je klid pouze když je zima a ošklivě. co se ryb týče, nebyla to žádná senazce ani před těmi 10 nebo 15 lety, ale tloušti a jeseni pod jezy byli a i na MP úsecích bylo možno ulovit potočáka (byť spíše omylem). Ona ta Jizera nikdy nebude tak úživná, jako třeba Berounka, protože protéká spíše písky a ne vápenci. ale to, co čtu, je smutné. Je jasné, že vodu na dolní části ovlivňuje i odběr pitné vody z povodí, který je významný. Sice odběr pitné vody probíhá jinak, než třeba na Malši v Římově, ale pokud se to v létě projeví také tak, že v řece moc vody nezbyde, je to smutné. Ona krajina trpí dnes více výkyvy vodního stavu než dříve i z důvodu zasíťování aglomerací. Nejde jenom o kanalizaci, ale jakýkoliv výkop a vedení sítí způsobuje drenáž, kterou může být voda odvedena. Silnice, haly a parkoviště se projevují také neblaze. Při bakalářském studiu jsme měli za téma na závěrečnou práci porovnat odtoky z povodí vypočtené pomocí starých metod ze 60. let (Čerkašin, vzorce), podle kterých byly a možná dodnes jsou vytvořeny některé povodňové mapy, s modernějšími metodami pomocí modelů a relativně pečlivě připravených digitálních mapových podkladů z prostředí ArcGIS. Zatímco kolegům vyšly srovnatelné hodnoty pro vodní toky v přírodních oblastech, mě pro část povodí Botiče zasaženou výstavbou obchvatu Prahy, satelity a obchodními a skladovacími areály vyšly značně odlišné hodnoty, obavy se ale vyplnily už v roce 2013 při povodních v Praze. Tou prací bych se nerad chlubil, z dnešního pohledu jsem jí nedal dostatečnou péči, ale metodicky jsme tehdy postupovali v zásadě všichni stejně. Bohužel jsme tehdy nevěnovali dostatečnou pozornost suchu, tedy modelovým situacím pro období beze srážek, které jsme mohli určitě též spočítat. Jizera může trpět vlastně podobně, jako značně urbanizované povodí Botiče, to znamená, že se významně mění. Ona když se v té mapě vyznačí přesně nová zástavba, tak to oproti polím a někde i lesům vypadá vlastně směšně, jako že se nic moc neděje, ale ono se reálně děje, protože ta zasažená plocha je vodohospodářsky mrtvým územím. k tomu lze přičíst každou spáru v zemi, byť zasypanou, která funguje jako drenáž a snižuje hladinu spodní vody, a má tu změnu hned. Navíc řeka jako je Jizera je v pískovcích nebo na písku, kdy jí celkově tvoří poměrně velká masa vody, ale jen malá část té vody je v korytě. Větší část vody se pohybuje sice pomaleji, ale skrytě v písku pod řekou a tam rybám není moc platná. Okolností, které jsem si všiml i na Jizeře, ale pouze místy, je, že pravděpodobně také dochází k prohlubování koryta, tím nemyslím pomocí bagru, ale vodní erozí. to je obvykle způsobeno tím, že na řece jsou jezy, které řadu let a i při povodňových stavech brání transportu rozměrnějších plavenin, to jest kamenů, které pochází z vyšších částí toku a zpevňují dno v nižší části toku. Tento jev se projevuje s velmi dlouhým zpožděním od výstavby jezů. Tento jev provází i hrazení bystřin v horských oblastech, kde už na počátku je bráněno transportu větších kamenů. Vzhledem k tomu, že k zahlubování koryt a odnosu materiálů ze dna a břehu řeky nedochází příliš rychle, teprve dnes se projevují některé důsledky lidských zásahů z 19. století. Jedná se o příčiny, které lze jen velmi obtížně řešit bez značných ekonomických následků.
Nretrívr - Profil | St 19.3.2025 15:34:13
Jaro-mir >> Tady není problém s vysazováním, jsou tu udržované potoky s jízky, kam se dává potěr a předem byly sloveny. Jsou tu opravdu potočáci, jsou vysazovány nejen plůdky. Ale celkově vody ubyvá a pak je to hotové velmi rychle. Víme, z plůdků zbude málo, vždy to ale stačilo, nebyl žádný problém. Je tu
i poměrně dobrá kázeň rybářská. Jen ty ptáci.
NMoucher - Profil | St 19.3.2025 9:34:12
ovčák >> Krásně tam bylo do toho bagrování. Pohled na ten mrtvý kamenný mlat je spíš depresivní...
Nšeptal - Profil | St 19.3.2025 9:21:18
Dolní Jizeru jsem měl procouranou víc, než dost. Před cca 20 lety to byla taková rybí polívka. Vyrazil jsem v podvečer třeba jen na kole v šortkách a sandálech, UL vláčák, nebo mušák přes řidítka a v Káraném od mostu po kurty jsem si za hodinku povodil třeba 30 tloušťů 35+ a svého času se mi pravidelně na háček věšeli i kousci 50+. Na přelomu května a června byl z mostu pohled jak do akvárka - parmy, tloušti po tuctech - co 2 metry tak parádní ryba. I o solidního kapra šlo zakopnout. Ouklejí na metráky. Občas jsem přesvědčil i konzumní štiku, nebo vykrmenýho okouna. Když jsem si to zkusil předminulou sezonu zopakovat, jel jsem domů jak po výprasku. Udělat záběr byla dřina. Pod otradovickým jezem podobně. Dřív byl splávek pomalu víc pod hladinou, než na hladině, v současnosti je záběr dílem náhody. Je to smutný příběh krásné řeky, ze které se vytrácí život.
Novčák - Profil | St 19.3.2025 9:03:16
Ve srovnání např. Berounkou je na Jizeře násobně méně malých ryb. Když jdeš vodou, ten rozdíl je hodně velkej.
Ale je tam krásně, pro mě jedna z nejhezčích středočeských řek.
NMoucher - Profil | Út 18.3.2025 22:29:44
Jaro-mir >> Jak na které řece... Zrovna Jizera si dokáže na většině toku (zejména na tom spodním) poradit přírodně, bez zásahů. Ostatně i kdyby se kdokoliv uzásahoval, tak jsou stejné dvě možnosti jako dnes: voda zůstane v korytě, voda se rozlije na louky a sem-tam kus pole. Zabránit tomu nejde žádným způsobem, terén a spád na to prostě není a fyziku (hydrauliku) otevřeného koryta nikdo neodrbe.
Takže by stačilo do té řeky nerýpat, aby zůstaly přirozné úkryty.
Kydlit norky (OK, není to problém Jizera 1 a snad ani 2), uznat že vydra už fakt není ohrožený druh a občas nějaká práce rybářské stráže. Na J1 jsem ji nepotkal zatím ani jednou.
Vysazování říčních druhů by pomohlo, ale když nemají kde se schovat a kde se vytřít, je to zbytečné.
(podobně Berounka v Radotíně od soutoku s Radotínským potokem kontinuálně cca. 1 km proti proudu. Z živého a sakra zajímavého úseku udělali buldozerem po 2002 rovný mlat a krmítko pro kormorána/volavku...)
Požehnání (dokud se do toho nezačne kýblovat dement s vizí těžky štěrků) i prokletí naprosto nížinného úseku J1 je štěrkové dno a několik výchozů bedrocku, které určují spád. Žádné velké tišiny, ani bentický sediment-krom nad otradovickým jezem. Rýpnout do toho (jao se stalo) a z řeky která má v placaté nížině nad soutokem charakter velké podhorské pstruhovky/ráje reofilek je totální mrtvola.
NJaro-mir - Profil | Út 18.3.2025 20:08:56
retrívr >>
O tom se teď mluví víc a víc. Rybožraví predátoři dávají rybám dost zahulit. Nevím jestli se teď o tom začalo mluvit víc nebo je ta situace opravdu už neúnosná, každopádně, že máme mrtvé úseky řek je fakt. Recept na to co s tím? Kombinace odstřelu, vytváření přirozených úkrytů, více vysazování říčních druhů?
Přijde mi, že i když se o tom hodně mluví, tak se stejně sype do vody hlavně kapr a na ostatní druhy se tak trochu zapomíná.
Nretrívr - Profil | Út 18.3.2025 19:58:11
Možná je to od tématu, je to ale o Jizeře. Horní tok Jizery se " vyčistil ", nejsou prakticky vůbec textilky, Papírna v Pasekách čistá, ryby by byly. Jde tedy o nejhornější část. Nasazují se statisíce plůdků. Ale jsou tu minimálně čtyři hnízda volavek. Tedy při bohužal nízkém průtoku vody je vymalováno. Ano ryby jdou proti proudu, ještě tu jsou. Ale konec se blíží, zvláště když pomůže ještě norek. Ryby nemá šanci. Řešení je velmi rychlé a byl by ráj, tak jak Vrchlabí . Ale nikdo nestřílí a pokud se střílet nebude, nebude ani potočák.
NMoucher - Profil | Út 18.3.2025 14:16:03
Jaro-mir >> Je :-(
1996: stojíš na lávce sojovického (vlastně otradovického...) jezu a koukáš na 15 štik 75+ nasáčkovaných pod tím sklopným polem. A to jsou ty malé, místní výtěr. Jenže to někdo kolem 2001 a pak znova 2005-2007 (?) rozkecal, pár nájezdů blbečků kteří se tam chovali jak v deltě Dunaje a ne na říčce s průměrným průtokem slabě nad 20m3 (a přes léto sotva půlka) a charakterem koryta jak podhorský potok-a bylo vymalováno. Kačov nebo ten proudný úsek u Tuřic-kvanta tloušťů 30+, s mouchou jsi si po čtvrthodině připadal jak když střílíš brokovnicí do zavřeného holubníku. Níž po proudu-cejni i 50+ a kapříci z místního říčního výtěru se vším co to přináší. Jenže je tam mělko (2m jámy jen někde) a spousta stromů převislých nad vodu, takže pták a tak 15 let zpátky "vodní lasička" měli fakt snadný život.
A co se odehrálo od Otradovic k soutoku, darmo povídat. Kvůli tomu debilnímu nápadu šla voda ve studnách i kilometr od Jizery dolů o 50-75 cm a dodnes se úplně nevrátila. Lesy to odnesly taky a rybám ze skoro přírodního koryta zůstal štěrkový mlat s občasnou jamkou, protože kořeny pod břehem buldzery prostě orvaly.
Jámy s okouny-pryč. Úhoře jsem prvně v životě viděl tady, když večer vyjel do potěru na mělčině. Úhoře jsem tu 20 let neviděl a potěr na mělčinách v podstatě neexistuje, i když tu ještě kolem 2000 byly na tohle téma nejbohatší místa jaká jsem kde potkal (vč. stojatých vod). 80+ plotic 10-30 cm v lajně převislých větví dvou sousedních stromů? Dávno ne, když jich najdeš 5, máš radost jak děcko...
NJaro-mir - Profil | Út 18.3.2025 13:42:14
Moucher >>
To je smutné počtení 😒.
NMoucher - Profil | Út 18.3.2025 13:22:04 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Je na tom mizerně. Znám ho jako rybář 30+ let. Mezi Sojovickým a Kačovským jezem to ani kdysi nebyla žádná hitparáda a poslední roky tam podepsal pták a tu a tam cizí státní příslušníci na výletě z Boleslavi. Od Sojovic dolů, potom co po povodních 2002 přišel "geniální" nápad těžby štěrkopísku za účelem prohloubení koryta a lepší protipovodňové bezpečnosti (zcela iluzorní, samozřejmě) se to ani po skoro dvaceti letech nedalo dohromady. V horní části nejsou podmínky pro zimování a přes tu dolní část se rybám dodnes nechce. Touhle dobou býval z mostu v Káraném k vidění řídký, ale přesto koberec parem a podouství. Dneska? Ani ploutev.
Hrouzci, plotičky, oukleje-ještě 2000 jsi si na spoustě míst mohl těmihle rybami léčit lupénku, stačilo si stoupnout do vody. Musím sakra vzpomínat kdy naposled mi nějaká ryba zkoumala nohu nebo sandál...
Jinak-povodí Jizery není úplně malé plochou ani počtem obyvatel, ovšem jarní a hlavně letní průtoky jsou fakt malé. A nemůžu se zbavit dojmu, že průchod hormonální antikoncepce přes čističky se tady podepsal výrazněji než na jiných našich středně velkých řekách...
:-(
načítám...
GScarp.cz
