jeden3 >> tento velkochov byl spuštěn 1986. Nicméně ČOV měla tak propracovanou, že teplem vytápěla stáje a administrativní budovu , po privatizaci by ČOV zvýšila náklady

Nelíbí 0
Líbí 0

Njeden3 - Profil | Pá 1.8.2025 11:29:18

mlaďoch >> zajímavé, uza komunistů byly také velkochovy a smrčky v hajzlu nebyly...ani studny- to by na vesnici řvali jako hrom
tenkrát se hnojilo hnojem,takže se moc dlouho nikde neohřál
omezovanání chovů povede jen k jednomu - málo masa-hodně vysoká cena -takže brusele svoloč s platama 300tisíc měsíčně si bude žrát a ldidi budou žrát co??? Tohle brzo skončí dalším výstřelem z Aurory, nikdy bych to za 25 let neřekl,ale připojím se k tomu tentokrát také

Nelíbí 0
Líbí 0

Nmlaďoch - Profil | Pá 1.8.2025 10:07:58 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Daniel Vávra - Fb

Vrtalo mi hlavou prohlášení "vědce" z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, že: "Ač se “zdá”, že červenec je velmi studený, asi to nebude pravda. Bude průměrný, a to jen pokud vezmeme ten poslední klimatický normál, což je průměr z let 1991-2020. A ten už je o 0,4 C teplejší než ten předchozí normál z let 1981-2010."

A tak jsem se rozhodl použít to slavné kritické myšlení a stáhnul jsem si data o teplotách od roku 1775 do současnoti v Praze Klementinu a podíval se, jak na tom ty července jsou doopravdy. Výsledek vidíte v grafu na prvním obrázku.

Dalo by se to v kostce shrnout asi takto:

LETOŠNÍ ČERVENEC PATŘÍ DO JEDNÉ PĚTINY NEJCHLADNĚJŠÍCH ČERVENCŮ V HISTORII MĚŘENÍ.

Delší verze je asi následující:

Za posledních 250 let bylo až do roku 1835 docela hic, v období 1775 až 1835 byly hned tři dekády kdy teploty šly téměř každý rok nad 20 stupňů a v roce 1834 byl dokonce třetí nejteplejší rok historie měření. Pak bylo až do roku 1927 docela zima, s vyjímkou pár let. Lidé narození po první světové válce zažili naopak období kdy byly teploty až do roku 1953 příjemné a pak nastalo období 1954 až 1981, kdy byla fakt docela kláda.

Boomeři v osmdesátkách zažili krásných teplých 25 let, proto říkají, že letošní léto je proti jejich dětství kláda a pak, v roce 2013, začalo 12 let veder.

Nebyly to vedra největší v historii, největší hic byl v roce 2006, 1994 a 1834 a v TOP20 je hned 8 let z 18. a 19. století, ale byly to tepla větší, než je průměr a nezvyklé bylo, že šly docela dlouho bez přerušení po sobě. A tady přichází na řadu hra s čísly, kterou mají podnebíčkáři tak rádi.

Pan vědec říká, že letošní červenec bude "průměrný ve srovnání s lety 1991-2020". Proč zrovna s nimi? A co to má vlastně ukazovat? Kromě toho, že to asi nebude vůbec pravda.

V letech 1775 až 1835 byla ve 34 ze 60 let průměrná teplota v červenci nad 20 stupňů. V letech 1940-2000 pouze v 29 z 60 let. Druhá polovina dvacátého století tak byla celkově chladnější, než druhá polovina 18. století a začátek 19. Oops.

V období 1775-1835 pak také můžete vidět z logiky dnešních protahovačů exponenciál hned tři dekády děsivého nárůstu teplot!

Když bych postupoval stejnými metodami jako dnešní protahovači, tak bych mohl vyřvávat o globálním oteplování už v roce 1811, kdy byla teplota 23 stupňů, přičemž teplé roky trvaly 22 let po sobě! Na druhém obrázku vidíte graf "trendu" 1784-1811.

Ještě šílenější oteplovací trend byl v letech 1921-1933. Dvanáct let blížícího se pekla! Viz třetí obrázek.

Pak tedy ovšem v letech 1955-1981 naopak nastal nástup nové doby ledové! Trend ukazoval 26 let jasný sešup k věčnému mrazu! Panika! Nařiďte všem aby povinně pálili gumy! Atmosféra potřebuje zplodiny aby se vyvolal skleníkový efekt!

A víte co je zajímavé? Že když se podíváme na trend 2000-2024, tak vlastně je dost podobně stoupající, jako ty zmiňované starší. Teploty nejsou nejvyšší za dobu měření, jen jsou vysoké 12 let v kuse.

A letos se to zlomilo a bude nikoliv průměrný, ale za 250 let měření podprůměrný rok. Víte totiž, jaká je průměrná teplota za celých 250 let měření? 19,9 stupně. A letos to vypadá, že v Praze bude pod 18.6 stupňů!

Víte v kolika letech z 250 let měření bylo pod 18.6? V 54! Ve 4 pětinách let tak bylo tepleji, než letos. I kdyby bylo 19.9, tak je to přesně průměr za dobu měření.

Celé ty kecy, že se vám ta zima jenom zdá, jsou tedy kecy. Letos je po dvanácti letech nejchladnější červenec a je chladný víc než většina červenců v dějinách měření (data pro letošek beru z webu www.weatherandclimate.eu protože Klementinum je ještě nemá).

Zároveň je to průlom v sérii horkých let. Když se znovu podíváte na ten graf, tak je na něm vidět, že je zcela běžné, že přijde období, kdy je celou dekádu nějaký trend. To ovšem neznamená, že ten trend bude pokračovat do nekonečna. Naopak. Vždy v historii se nakonec otočil a nastal opak.

To, že v současnosti vědci na základě dat z posledních 20 let vyvozují důsledky na příštích sto let dopředu a v zásadě pouze protahují exponenciálu a vůbec nepočítají s tím, že by se mohlo stát to, co se děje po celou dobu měření, tedy že po obdobích, kdy to stoupá, to pak zase klesá, mi přijde poněkud zvláštní.

V TOP20 nejteplejších let historie měření v červenci totiž je 12 roků z období posledních 50 let. Ovšem je tam taky 8 roků z období 1794 až 1859, tedy z podobného časového úseku před 200 lety. Asi tehdy taky bylo globální oteplování.

Každopádně, věřte vědě!

A statistikám, co si zfalšujete sami.

Letošní červenec JE chladný.

Nelíbí 0
Líbí 4

Nmlaďoch - Profil | Pá 1.8.2025 9:47:37

jeden3 >> mají pravdu. Jenže jejich dotace to podporují.
Zažil jsem velkokapacitní prasecak s 13.000 kusy a bezstelivovym chovem. Po cca 8 letek po spuštění začaly schnout smrky v okolních lesech pěkně od shora. Výpary močůvky v noci jako rosa sedaly na koruny a pěkně stromy pálily. Přišel pokus o nápravu a močůvku začali zapravovat do půdy v hloubce 1 m. Dopad na podzemní vody se projevil už po třech letech. Dnes je prasecak prazdnej a krajina se pomalu revitalizuje.
Tedy se zákazem takovejch zařízení souhlasím. Podporu si zaslouží malochovy a kravicky podestýlku.

Nelíbí 0
Líbí 1

Njeden3 - Profil | Pá 1.8.2025 6:16:34

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Chovame-zvirata-to-je-skodlive-zjistila-EU-Zemedelci-maji-jen-par-let-777703

ježiši marjá..už těm idotům v brusele dejte svěrací kazajky a pošlete je tam, kam patří
takovou partu idiotů snad ještě nikdy a nikde světz neviděl
nakopat do prdele opravdu málo

Nelíbí 0
Líbí 3

Njeden3 - Profil | Čt 31.7.2025 8:40:55

https://www.idnes.cz/volby/pirati-zdenek-hrib-rus-bydleni-vystavba-byty-dan-z-nemovitosti.A250730_175309_domaci_varg?zdroj=sph_hp

ti Piráti jsou čiré zlo s celou svojí agendou
to je úplně nejvíc aktivistická lůza na naší politické scéně

Nelíbí 0
Líbí 2

Njeden3 - Profil | St 30.7.2025 16:14:08

sven >> to víš,že nás ty kurvy bombardovali
a pro jednoduchou věc- oni nás nejprve na Jaltě a Teheránu prodali Stalinovi a tak když věděli dříve, než my sami, kde po válce skončíme, tak to tu alespon pěkně rozjebali-spojenci - než takový spojenec, lepší nepřítel

ale jedna věc tam jsou zavádějící- Slevenský stát byl fašistický a spojenec Hitlera - pak považuji tamní bombardování za legitimní at od Rusů tak od západu /statně Rosové tam také bombardovali
a k těm Velenicícm jsem kdysi četl,že tam se jen ukázala jejich idiocie, že si někdo na šábu u nich spletl Velenice a Velichovky , kde sídlil štáb armád Střed...ale ani to nemusí být pravda, tohl ejsem četl za bývalého režimu,tak třeba jen zesměšnovali uroven inteligence amíků a oni to třeba udělali naschvál

Nelíbí 0
Líbí 2

Nsven - Profil | St 30.7.2025 9:51:30 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Z naší moderní historie.

NEPOHODLNÉ OTÁZKY 7.

Vraždili Američané i civilní obyvatelstvo?

Ano. Vraždili.
Ne přímo kulkou do týla, ne s cigaretou v koutku a foťákem v ruce, ale jejich bomby to zvládly za ně. A často zcela zbytečně. Tisíce lidí zemřely pod nápisem „liberation“, svoboda shora, která přiletěla v kovové kapsli a končila ohněm, prachem a pláčem.
Víte, my Češi a Slováci máme zvláštní schopnost. Když nás někdo kopne, my si to přeložíme jako přátelské poplácání. A tak jsme za posledních osmdesát let pečlivě vyretušovali, co se nehodilo do galerie amerického hrdinství. Ale smrt nelze umazat. Ani krvavé jizvy ve zdech domů, ani tiché hřbitovy plné lidí, kteří neměli šanci pochopit, proč museli umřít, když už bylo téměř po všem.
Česká města hořela, a ne kvůli Němcům
Byl únor 1945. Hitler měl prázdnou peněženku, vykrvácenou armádu a Berlín na dohled sovětským tankům. A právě tehdy se nad Prahou objevilo 62 amerických bombardérů. Shodily 152 tun bomb. Žádná nezasáhla továrny na okraji. Všechny skončily v srdci města. Umřelo 701 civilistů. Dětí, starců, žen, náhodných chodců.
O měsíc později to Američané zkusili znovu. Už ne „omylem“, tentokrát záměrně. 25. března 1945, více než 500 letadel. Cílem byly průmyslové čtvrti. Ale nejen ty. Letňany, Kbely, Libeň, Vysočany. Továrny, ale i mlékárna, škola, lihovar, sklady, domy, nemocnice. 370 mrtvých, tisíce raněných. A ticho.
Dvacet minut stačilo, aby 138 bombardérů srovnalo České Velenice se zemí. 1250 mrtvých. Mezi nimi vojáci, civilisté, zajatci, dělníci, uprchlíci.
Cheb – 870 mrtvých
Ústí nad Labem – 1200 mrtvých
Plzeň – 1000 mrtvých
Kralupy – 200 mrtvých
České Budějovice – 250 mrtvých
A další – Zlín, Pardubice, Kladno, Neratovice
A co Slovensko? Bombardovali i nás? Ano, a tvrdě
Tady se musím na chvíli zastavit a přiznat jednu věc. Když jsem hledal informace pro tento článek, narazil jsem na něco, co mě doslova šokovalo.
Nevěděl jsem, že Američané bombardovali i Slovensko. Netušil jsem to. Ani zmínka ve škole, žádný dokument, žádné pamětní cedule. Jen ticho. A přiznávám bez obalu, píšu si pětku.
A právě proto tenhle článek vznikl. Protože pokud jsem to nevěděl já, nejsem zdaleka sám. A tohle bychom vědět měli. Ne proto, abychom se někomu mstili, ale abychom chápali celý obraz.
7. října 1944. Nové Zámky. Nad město přilétají americké B-24 Liberatory. Cíl: železniční uzel. Realita: 400 až 500 civilních obětí, více než 1000 bomb. Zasáhnuty školy, nemocnice, kostely. Město v plamenech. Děti v sutinách.
A my jsme o tom celé dekády nic nevěděli.
Nitra – bombardování železničního uzlu, ale i klášterů a civilních domů
Žilina, Zvolen, Martin, Bratislava, zasažené přístavy, fabriky, městská čtvrť Petržalka
Výsledky: stovky mrtvých, zničená infrastruktura, mlčení
Byla to náhoda, nebo ekonomický plán?
Továrny, sklady, opravy lokomotiv, rafinerie. To všechno byly v roce 1944 a 1945 cenné cíle, ale nikoliv z vojenského pohledu. Z pohledu poválečné Evropy. Československo mělo výkonný průmysl, strategické železnice, odborné kapacity.
A co když ti, kdo házeli bomby, velmi dobře věděli, že po válce tyto podniky nezískají? Co když šlo o starou známou logiku: co je rozbombardované, už nebude konkurovat americkému průmyslu?
Oficiálně šlo o boj proti Německu. Neoficiálně?
O budoucí kontrolu nad tím, co po válce zbyde.
Když už je konec, proč pořád vraždit?
Tahle otázka pálí. Proč? Vždyť bylo hotovo. Němci couvali, kapitulace byla na stole. Jenže Spojené státy už tehdy dobře věděly, že Československo bude znárodňovat. Žádné podniky, žádné akcie, žádný profit. Tak ať radši shoří.
Není snadnější způsob, jak zničit budoucí konkurenci, než ji zrovna vybombardovat. Škodovka? Sbohem. ČKD? Sbohem. Rafinerie, mlékárny, chemické závody, železniční dílny, opravny lokomotiv? Sbohem.
A mezi tím i lidé. Děti. Rodiny. Civilisté, kteří netušili, co to znamená být „vedlejší škoda“.
A hlavně: žádná omluva. Žádné uznání viny. Jen suverénní ticho.
A co Rudá armáda?
Ne, nebyla to voňavá armáda gentlemanů. Byli mezi nimi opilci, násilníci, rabující špína. Ale také to byli vojáci, kteří prošli peklem. Přišli od Stalingradu, přes Kursk a Varšavu, došli až k nám. Za devět desetin osvobozené republiky zaplatili 140 000 životy.
A přesto je historie vykreslila jako ožralé zloděje hodinek, zatímco Američané jsou hrdinové v bílých rukavičkách. Jak pokrytecké. Jak pohodlné. Jak nepohodlně nepravdivé.
Konečný účet?
Přes 6000 civilních obětí v Čechách a na Slovensku. Tisíce zraněných. Stovky zničených podniků, škol, domů. Válka? Ano. Ale proč v době, kdy už nebylo co dobývat? Proč taková zkáza?
Odpověď je jednoduchá. Protože válka není jen boj. Je to byznys. Velký, špinavý, krvavý obchod s lidským masem, municí a mocí. A v tomto obchodě není místo pro lítost.
A to je, přátelé, to nejsmutnější ze všeho.
Na závěr, a s úctou
Na tomto místě je třeba říct jedno důležité děkuji. Děkuji všem, kdo se postavili nacistické hydře. Děkuji vojákům Spojených států, kteří padli daleko od domova ve jménu svobody. Děkuji i vojákům Rudé armády, kteří nesli nejtěžší váhu války na svých bedrech a kteří položili životy za naši zemi.
Ale právě proto, že si vážíme všech, kdo bojovali, není fér dělat z jedněch anděly a z druhých čerty. Z jedněch čisté hrdiny a z druhých opilé zloděje. Byla válka. A válka je krutá, nelítostná a špinavá. Zanechává jizvy na všech stranách. A pokud máme být skutečně svobodní, pak musíme mít odvahu říkat pravdu o všech. I těch, na které se dnes raději nemluví.
Daniel Danndys Krajča

https://www.facebook.com/sloboda2020/posts/nepohodln%C3%A9-ot%C3%A1zky-7vra%C5%BEdili-ameri%C4%8Dan%C3%A9-i-civiln%C3%AD-obyvatelstvoano-vra%C5%BEdiline-p%C5%99%C3%ADmo/706589191702747/

Nelíbí 0
Líbí 6

Njeden3 - Profil | St 30.7.2025 8:50:31

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/mallorca-turismus-protesty-odliv-navstevniku.A250728_093408_eko-zahranicni_rie

dobře jim tak.....oni v těch destinacích žijí s turistů a protestují proti nim..a pak se diví,že turisti nepřijedou 😂🤣 opravdu je vidět,že stačí pár idiotů aktivistů a zničí prakticky cokoliv :-(

Nelíbí 0
Líbí 4

Nmlaďoch - Profil | Po 28.7.2025 17:23:26

https://www.facebook.com/share/r/16cPsNsEdD/

Nelíbí 0
Líbí 1

Nsven - Profil | Ne 27.7.2025 19:48:14 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

lovec 01 >> Ilustrace k Tvému příspěvku

Nelíbí 0
Líbí 3

Nlovec 01 - Profil | Ne 27.7.2025 17:20:46

https://www.facebook.com/DanielDiamant2022/videos/1410080356889795/
I mezi celebritami jsou frajeři.

Nelíbí 0
Líbí 4

Nlovec 01 - Profil | Ne 27.7.2025 17:09:01 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

## Polské Ultimátum Československu v Říjnu 1938: Další Mnichovská Rána
##

**Polské ultimátum Československu** bylo předáno v noci z **30. září na 1. října 1938**, tedy jen několik hodin po podepsání **Mnichovské dohody**. Polsko, reprezentované vyslancem **Kazimierzem Papéem**, bleskově využilo drasticky oslabené a mezinárodně izolované pozice Československa. Polský ministr zahraničí **Józef Beck** již dříve instruoval diplomaty, že Polsko musí získat Těšínsko bez ohledu na Mnichovskou dohodu a s plnou podporou Hitlerova Německa. V této kritické chvíli Polsko předalo ministru zahraničí **Kamilu Kroftovi** ultimativní nótu.

Polská strana k tomuto kroku přistoupila po **intenzivním soustředění značných vojenských sil u československých hranic**, zejména v oblasti Těšínska. Již ve dnech před ultimátem (např. 28. a 29. září) československé zpravodajské služby hlásily přesuny posil pohraniční stráže a četné vojenské transporty, obsazování vesnic polským vojskem a doplňování stavů na válečnou úroveň. Situace byla navíc doprovázena **četnými provokacemi a incidenty** ze strany polských diverzních jednotek a ozbrojených skupin, které operovaly v pohraničí. Tyto akce vyvolávaly napětí a menší přestřelky s československými bezpečnostními složkami, včetně Stráže obrany státu (SOS) a četnictva, jak dokládají dobová hlášení, například "Hlášení velitelství roty SOS Fryštát velitelství četnického oddělení v Moravské Ostravě ze 2. 10. 1938 o situaci v noci na 2. 10. 1938" (uloženo v Zemském archivu Opava, f. Policejní ředitelství Moravská Ostrava, pres. spisy, k. 457, i. č. 7958). Polsko tyto incidenty cynicky zneužívalo jako zdůvodnění svých požadavků, hovoříc o "dramatické a hrozivé situaci v pohraničním území Těšínského Slezska" a tvrdilo, že se "již nemůže spoléhati na prohlášení skládaná jménem Československé republiky."

Reakce Západu a Souhrn Polských Požadavků

Zatímco Československo zoufale hledalo podporu, **západní mocnosti – Velká Británie a Francie – polský nátlak fakticky tolerovaly.** Jejich diplomacie se omezila na mírné apely a spíše sledovala vývoj událostí, aniž by podnikla účinné kroky k zamezení polské agrese. Britové a Francouzi byli v té době plně zaměstnáni důsledky Mnichovské dohody a nejevili zájem o další destabilizaci regionu ve prospěch Československa. Tato absence aktivní podpory ze strany tradičních spojenců jen prohloubila izolaci Prahy.

Polsko od Československa požadovalo:
* **Okamžité odstoupení území Těšínska, Fryštátska a Bohumínska.**
* **Splnění tohoto požadavku do 24 hodin.**
* **V případě odmítnutí vojenské obsazení těchto území Polskem.**

Klíčové Body Ultimáta

Samotná nóta, předaná polským vyslancem, obsahovala osm hlavních bodů (citováno podle neoficiálního českého překladu uloženého ve Vojenském historickém archivu Praha, f. MNO - HŠ, Dodatky I, k. 24, i. č. 5350):
1. **Československé vojsko a policie měly neprodleně vyklidit určené území (okresy Český Těšín a Fryštát) a předat je definitivně polskému vojsku.**
2. **Během 24 hodin, počínaje od 12. hodiny v poledne 1. října, měl být vyklizen prostor podle přiložené mapy.** Jednalo se o bezprostřední okolí Českého Těšína.
3. **K předání zbývajících částí okresů Český Těšín a Fryštát mělo dojít během 10 dnů od uvedené počáteční doby.**
4. **Území mělo být předáno bez poškození, zničení či odvezení místních podniků či veřejných zařízení; vojenská opevnění a objekty určené k obraně musely být odzbrojeny.**
5. **Informace o způsobu a lhůtách pro vyklizení zbytku zmíněného území budou sděleny v poledne 2. října.**
6. **Otázka plebiscitu v dalších územích se ponechává pozdější dohodě obou vlád, s případnou účastí třetí strany.**
7. **Československá vláda musela zajistit, aby všichni českoslovenští obyvatelé polské národnosti, pocházející ze zmíněných dvou okresů, byli ihned propuštěni z vojenské služby v československé armádě a mohli se vrátit domů, stejně jako političtí vězni polské národnosti.**
8. **"Polská vláda očekává nevyhýbavou odpověď, přijímající nebo zamítající požadavky vyjádřené v této nótě, do poledne 1. října 1938. V případě odmítnutí nebo že nebude odpovězeno, polská vláda bude považovati vládu československou za jedinou odpovědnou za následky událostí."** Tato formulace jasně implikovala **hrozbu vojenského útoku a zabrání území silou**.

Přijetí a Důsledky

Československá vláda, již paralyzovaná a vyčerpaná Mnichovskou dohodou a bez jakékoli podpory západních spojenců, se ocitla v bezvýchodné situaci. Neměla jinou možnost než polské ultimátum přijmout. Proto **nedošlo k rozsáhlým ozbrojeným střetům**, jelikož československá armáda i bezpečnostní složky dostaly rozkaz se z dotčených oblastí stáhnout bez odporu. Generál František Hrabčík byl pověřen vyjednáváním o podmínkách evakuace a předání území s polským generálem Władysławem Bortnowským, přičemž se snažil maximalizovat čas na evakuaci materiálu a zmírnit dopady na civilní obyvatelstvo. Polská armáda pak postupně obsadila Těšínsko a další menší sporná území. Tato událost je v československé historii vnímána jako další tragická kapitola v období Mnichova a jako symbol ponížení a zrady republiky, umocňující již tak hlubokou ránu po německém záboru Sudet.

**To byl konec?**
**Ne!**
Paradoxně se Polsko, které se v roce 1938 podílelo na rozložení Československa, o necelý rok později samo ocitlo ve velice podobně kritické situaci. **Nacistické Německo** pod vedením Adolfa Hitlera, dosavadní tichý spojenec Polska v tlaku na Československo, **vypovědělo 28. dubna 1939 německo-polský pakt o neútočení** (podepsaný v roce 1934). Následně, 23. srpna 1939, Hitler uzavřel s Josifem Stalinem **pakt o neútočení (tzv. pakt Molotov-Ribbentrop)**, jehož tajné dodatky si rozdělily sféry vlivu ve východní Evropě, včetně Polska. To vedlo k **německé invazi do Polska 1. září 1939**, která zahájila druhou světovou válku, a následné **sovětské invazi 17. září 1939**. Polsko se tak stalo obětí agresivní politiky velmocí, podobně jako dříve Československo, což je často vnímáno jako tragické naplnění rčení "kdo seje vítr, sklidí bouři."